Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

< >
  • PC 90
(Na úvod komentáře musím říci, že hodnotím Royal Edition, tedy hrál jsem hru včetně DLC v jednom tahu a po odstranění většiny technických problémů.)

Kingdom Come: Deliverance (dále KDC) pro mě není jen hrou, je pro mě také českým produktem, který mimo jiné propaguje české dějiny a přináší hráčům na celém světě i něco, co bych obecně nazval "českou atmosférou". Jako člověk hrdý na tuto zemi jsem rád, že česká hra takového formátu uspěla a dělá dobré jméno naší zemi v jejíž zajímavé historické epoše se odehrává.

Zasazení děje do roku 1405 mě zpočátku překvapilo. Mnohem logičtější a možná i PR zajímavější by bylo zasazení do husitských válek. Ale velice rychle mi došlo, že to byl dobrý tah. Jednak pro Čechy je období po smrti Karla IV. do husitských válek málo známé a třeba v dějepisu se skoro neřeší a tudíž má hra nepopiratelný vzdělávací efekt, ale především šlo v tomto období vykreslit zajímavý a pro neČechy celkem pochopitelný příběh.

Příběh sám hodnotím pozitivně i když musím přiznat, že jsem od Vávry čekal přece jenom ještě něco o chlup lepšího. Příběh je v zásadě jednoduchý, lineární a překvapení o původu Jindy v závěru hry není moc úderné. Příběh není silný, ale je realisticky. Staví na skutečných událostech a po celou dobu hraní jsem měl pocit, že takto by to klidně mohlo v té době probíhat. Dobré jsou i DLC příběhy (i když jsou krátké). Realističnost je vůbec slovo, které k této hře patří.

Na realističnost narážíte neustále, což má někdy pozitivní, někdy negativní důsledky. První bych ohodnotil prostředí a atmosféru, která je prostě vynikající. Věrné přenesení výseku Posázaví do herní adaptace se neskutečně povedlo a mimo jiné přispělo k rozvoji turistického ruchu v této oblasti (znám jednoho člověka, který byl loni v létě na brigádě v Sázavě a říkal, že při hovoru se zahraničními hosty, kterých mimochodem viditelně přibylo, padalo sousloví KDC velmi často). Realistické prostředí, včetně staveb, oblečení postav, chování lidí i příběhového pozadí a vedlejších misí Vás prostě přenese o více než 600 let zpět. Popravdě asi neznám hru, která má tak dokonalou středověkou atmosféru. Grafické zpracování je na velmi dobré úrovni, i když nedosahuje špičky v žánru. Občas mi plynulost hry kolísala, především třeba při vstupu do města nebo místa s větší koncentrací lidí i mírně zaškubala. Přestože můj stroj splňuje doporučené požadavky.

Realističnost se také projevuje v herních mechanikách. Musíte spát, musíte jíst, musíte se koupat pokud nechcete aby nad vámi lidé ohrnovali nos. To vše posiluje zážitek z hry, ale přináší to i negativa. Často totiž vykonávat nějakou tu činnost neznamená, že kliknete a hra se načte posunuta v čase nebo přenesena na jiném místě. Když spíte nebo čekáta odbíhají hodiny, když používáte rychlé cestování, vaše figurka se pohybuje po mapě. Když jdete do vězení čekáte třeba i 4-5 minuty než se přetočí hodiny vašeho trestu. A když hrajete takovouto dlouhou hru (chcte-li odehrát maximum misí, oběvit všechny poklady, přečíst knihy atd. hra vás klidně zaměstná na více jak 200 hodin) tak Vás chtě nechtě toto natahování již nebaví. Další spoustu času navíc strávíte souboji.

Souboje v této hře si zaslouží vlastní odstavec. Jsou nepochybně unikátní a opět použiji slovo reálné. Především z počátku dají hodně zabrat. Hráč ovládá svého hrdinu pomocí kurzoru na zaměřeném nepříteli, kterým provádí jednotilvé údery. Souboje jsou velmi realistické ale i dlouhé a předvším v boji proti větší skupině nepřátel i hodně složité. Když dostanete ránu, vaše postava se realisticky zakymácí a ztratíte orientaci. Když jste tak obklopení 4-5 nepřáteli, kteří do Vás buší, máte poměrně malé šance vyváznout živí. Souboje v uzavřených prostorech nebo v lese s hustou vegetací jsou hodně nepřehledné. Vyhodou se Vám pak stává paradoxně častá chyba hry, kdy se nepřítel zasekne o překážku, kterou neumí obejít nebo kdy doslova zamrzne a nechá do sebe bušit. I v Royal Edici stále častý problém. Hodně jsem se snažil využívat luk jehož ovládání je také poměrně složité (nevidíte zaměřovač a přesnost si tak musíte natrénovat). V poslední třetině hry už jsem měl dostatečně silnou postavu a vykoumanou strategii jak uspět i proti výrazné přesile jen s mečem v ruce, ale i tak jsou souboje pro běžné hráče celkem oříškem. Zmíním zde ještě jednu věc. Noc v této hře opravdu znamená noc. Když jste v noci v lese nic nevidíte a musíte zapálit pochodeň, která však realisticky osvítí pouze malý prostor okolo Vás. Když mě poprvé v noci v lese přepadli lapkové, které jsem vůbec neviděl, bylo do pár vteřin po mě.

Hra jak jsem naznačil nemá dořešeny všechny chyby a bugy. Některé problémy mi nevadí (náhle se před Vámi z čista jasna objeví postava nebo spadne z nebe kráva), ale stalo se mi asi třikrát, že mě chyba ve hře znemožnila dokončit misi. Uvedu jeden příklad. Plníte vedleší quest, kdy máte chytit 3 ptáky v lese do 3 klecí, které dostanete od zadavatele, ale když jsem na dané místo chtěl jednu klec položit, z inventáře mi zmizely 2 klece a tudíž jsem nemohl misi dokončit protože mi pak jedna klec chyběla. Výrazný problém je pak již zmíněný pohyb NPC ale i třeba Váš pohyb na koni v husté lesní vegetaci. Přesto naštěstí tyto problémy alespoň v Royal Edici již nejsou takové, aby mi zkazily celkový dojem ze hry.

Poslední, co bych chtěl zmínit je RPG systém rozvoje postavy, který mi naprosto sedl. Jednotlivé dovednosti postavy rozvýjíte prostě tím, že danou věc děláte (chcete být skvělí alchymik, hodně vařte lektvary). Hráč si tak naprosto přirozeně vyvýjí postavu směrem, který mu vyhovuje a není nucen třeba na začátku dělat volby, které neví jak mu budou při hře sedět. Tento systém bych přenesl i do řady jiných her. Já osobně jsem se zaměřil především na bojové a komunikační schopnosti svého hrdiny a zcela minimálně využíval alchymii nebo bylinkářství. Ale máte-li čas, můžete zcela volně rozvinout všechny dovednosti a být naprosto všestraný. Možností jak hru hrát, jakou volit strategii pro řešení problémů je celá řada a jak píši, kdyždý si svojí cestu může zcela přirozeně rozvynout během hry. Nehledě na to, že pak takto vyselektované schopnoti lze promítnout do způsobu řešní problémů během misí. Kvituji i funkční a gaficky perfektní herní rozhraní jako inventář, krásně ilustrovanou mapu nebo kodex plný zajímavých inforamcí.

Mohl bych toho napsat ještě hodně, ale nemá smysl popisovat vše. KCD je prostě hutná a poctivá hra, která Vám nedá nic zadarmo, ale která Vám nabídne zážitek, který jinde nenajdete. A je to hra s opravdu českým srdcem, která ukázala, že i u nás můžeme udělat hru té nevyšší úrovně. Takže přes drobné nedostatky a poněkud zdlouhavé tempo není o čem diskutovat. 90%

Pro: středověká atmosféra a realistické prostředí, česká historie (v české hře), výborný RPG systém, dobrý příběh a většina vedlejších misí a questů

Proti: zdlouhavost, přetrvávající technické problémy a občas nepřehlednost

+31
  • PS4 70
Hloupý Honza s debilním účesem vyráží na cestu plnou dobrodružství, aby polovinu svého putování strávil chozením po lese a sbíráním hub.

Jsem asi jeden z mála, který hru rozehrál v den vydání a dohrál ji až s patchem 1.6. Tedy dva dny před vydáním DLC From the Ashes. Proč to zmiňuji? Protože za tu dobu hra ušla hodně dlouho cestu. Hned od začátku jsem měl smíšené pocity. Na jedné straně kouzelné české prostředí a skvělé herní mechaniky, na straně druhé ohromná nálož bugů, kterou jsem ve hře nikdy nepotkal. Celý život se mi bugy prakticky vyhýbaly, tak si herní bůh řekl, že mi to nyní pořádně osolí.

Vychytal jsem opravdu vše. Mizející hlavy NPC, mizející objekty, jeleny padající z nebe, vojáci do půl těla pod zemí, útočící srnky apod. Ale to jsou drobnosti. Horší bylo, když mi hra nedovolila splnit quest nebo když NPC, kterou jsem měl někam dovést, šla na druhou stranu než byl cíl. V kombinaci s "hardcore" přístupem to bylo zvláště frustrující, když jste kvůli bugu přišli o hodinový postup. Nakonec frustrace zvítězila. Přestaly mi fungovat teleportující bedny, do jednoho hostince jsem se ani nemohl jít vyspat, strážní mě pokutovali za činy, které jsem nespáchal (klidně 3x za sebou) a tak dále. Ta hra mě začala hrozně štvát.

No a pak mě zase začala bavit. Přestal jsem mít smůlu na bugy znemožňující pokračování v příběhové lince a zůstaly jen ty grafické. Ale ani ty by tam být neměly. Nebudu se tvářit, že je v pořádku, když si koupím produkt za 1600,- a dočkám se zmetku. Všudypřítomná nedoladěnost je skutečně fail. Chápu všechny ty, kteří nad tím přimhouřili oči, ale ode mě to nikdo nemůže čekat.

I přesto dávám vysoké hodnocení. Hra je skutečně jiná. A hlavně mě bavila. Bavily mě nekonečné detaily (když Jindra něco sbírá, tak po tom skutečně sáhne rukou), bavilo mě v rámci možností realistické pojetí příběhu (ačkoli se bohužel dočkáme skutečně hloupého momentu "Jsem tvůj otec." následovaný ještě hloupějšími dialogy). Zábava z hraní překonala i všechny ty vopruzy, jako je příliš pomalý fast travel, příliš mnohokrát jsem narazil na vraždící pocestné nebo bludné rytíře, příliš mnohokrát jsem narazil na Hanuše uprostřed lesů bez jediného osobního strážce nebo samotnou selku v lese uprostřed noci.

Celkově ten svět příliš nefunguje. Dokud jste ve vesnici, tak ano, ale mimo hranice obydlených oblastí svět nepůsobí věrohodně. Kde jsou jakékoli povozy? Absence vozíků a povozů mi hodně chyběla a člověka na koni jsem kromě questů potkal asi 2x. Svět tak působí poměrně mrtvě.

RPG prvky šly skoro mimo mě. Statistiky nejsou vlastně potřeba. Do záložky Hráč jsem šel za hru asi 4x, abych si naházel nějaké perky, ale nejsou potřeba, Naopak bych i řekl, že některé jsou nežádoucí (autoheal) a v podobné hře by neměly být. Stejně tak lektvary. Za celou hru jsem použil jen asi 4 "heal potiony", jinak nic, když pominu pár sejvovic (ale hra ukládá často, v kombinaci s "ukončit a uložit" není žádný problém). Fantasy prvek v podobě lektvarů mi tam moc nesedl, celkově mi alchymie přišla otravná a vadilo mi, že se jí v rámci hlavního questu musím věnovat (chtěl jsem ji úplně vypustit). Jo a usnadňovat páčení nebylo potřeba, console kidi zbytečně řvali.

Některé mechaniky nedávají moc smysl. Nepotřebuji nosit jídlo, když je všude kolem milion kotlíků. Prostě stačí přijít k někomu domů a srknout si guláše.
Jak je možné, že obchodník v Ratajích pozná věc kradenou v Sázavě? Tohle dávalo smysl v rámci úvodní části na Talmberku, ale jinak ne. A dlužno říct, že hra totálně přestává fungovat když děláte bordel. Nebylo nic snazšího než zabít jednoho z papalášů před Bohutovým kostelem a pak jen zaplatit pár zlaťáků za potloukání se poblíž mrtvoly.

Nicméně já většinu času sekal dobrotu, takže jsem o podobné nefunkční procesy byl ušetřen.

Bitvy jsou příšerné. I s přimhouřenýma očima. Panáci tam běhají jak blázni, neustále se opakuje neorganický sample bitvy, vy jen chodíte a bodáte NPC do zad nebo po nich pokojně střílíte z luku. A paradoxně, ta první je nejtěžší.

Přes všechny zápory, které bylo nutné zmínit (a to jsem jich spoustu vynechal) mě hra bavila. Scénář je v globále skvělý. Některé charaktery (Ptáček, Hanuš) jsou opravdu dobře napsané, stejně tak drtivá většina questů.

Oceňuji, že questy neustále přibývají - člověk si myslí, že už má od Ptáčka pokoj, ale pak přijde další quest! Absence tohoto mi hodně vadila v Zaklínači 3, jakmile jste splnili questy ve vesnici, jakoby se zastavil čas a nedocházelo k dalším událostem hodným Geraltovy pozornosti.

Grafika není nic extra, ale některá zákoutí (rybníčky, lesy, mýtinky, louky) jsou malebné a opravdu jsem si užíval atmosféru českého venkova. Systém boje je jiný. A ocenil jsem ho hlavně v úvodu, kdy jsem si dával pozor na každý šťouch, ke konci jen stačilo bezhlavě máchat mečem. Závěr se mi líbil, doufám, že se nedočkáme žádného příběhového DLC, které ho bude uměle natahovat.

A nyní počkat, s čím WH přijde příště. Obávám se ale, že novinářská ani hráčská obec nebude už tak tolerantní k počátečním chybám (já tedy rozhodně ne). Ale jsem rád, že jsem si hru prožil od prvního dne. A někdy příště třeba zkusím hardcore mod.

A seznam narozených dětí za dobu vývoje pobavil :) a RIP Jenda :(

Pro: herní mechaniky, prostředí, scénář

Proti: je to bugfest, bitvy, některé nedoladěnosti questů,

+30 +31 −1
  • PC 85
...prostě tři hodiny zabíjíte dva džipáky v lese, zkusíte to asi dvaceti způsoby, aby to potom vyšlo zcela náhodně, radujete se, že jste za tři hodiny udělal nejmenší postup v dějinách všech her a to jen proto, aby na vás potom zničehonic naběhlo pět turků v těžké zbroji a zabilo Vás. No save, no progress, nothing! Takhle ne vy zvířata svinské, takhle teda ne. Chci své peníze zpátky! Čas mi vrátí kdo ??? Musím se na to vyspat. Je to opravdu otřesná hrochárna a přiřigáníhodná knedlárna, dlouhý proud chcánek a střeva nemocného bezdomovce v jednom. Krása, povedená hra, opravdu, doporučuji, pro všechny bezva lidičky, něco jako my little pony, fakt bezva

update: po dalších deseti hodinách hraní jsem natrénoval střelbu z luku a pořádně jsem procvičil šerm, takže pokud na Vás vyloženě nenaskáče pět turkických psů najednou dají se souboje zvládnout. Vždy koňmo a střílmo a leckdy pěšo a sečmo. Právě jsem zažil úžasné dobrodružství s flanďákem v Úžici, takže odpouštím surový crush mého takřka hodinového progressu. Ujde to...ujde

update po dohrání: Celkově bych to zhodnotil jako vynikající simulátor středověkého života s krásným, lehce romantickým příběhem, který na román nevystačí ale jako milá rytířská povídka splní účel. Městečka a vesnice jsou malebná, krajina a lesy jsou nádherné a jízda na koni je pohádka. Večery pod hvězdami pohladí na duši a pro potěchu oka slouží i krásné hrádky a pevnosti zasazeny v divoké flóře.
Hrací mechanismy je třeba vypilovat (souboje, páčení zámků, kapsářství, údržba zbraní) a poté se hra stává pohodovou až snadnou. Souboje ke konci hry nebyly žádným problémem. Se sílou 20, plátovou zbrojí a mečem svatého Jiří jsem posekal všechny a všude. Sběrem krunýřů a kroužkovýh košil z padlých jsem zase nabyl nemalého jmění, cirka 25 tisíc dukátů.

Když pominu několik pádů ze skály a několik pádů zpět do operačního systému, směle bych to zhodnotil plným počtem hvězd. A po dohrání hlavního příběhu můžete dotahovat resty a kochat se. (nepotkal jsem žádného mědvěda ani vlka, jsou tam vůbec?)

Pro: Pro mě určitě prostředí a doba, ve které se příběh odehrává. Kůň. Meč svatého Jiří. Hudba. Zvuky. Šermířské finty. Turkické uši v brašně

Proti: Prvních několik hodin, může být pro méně trpělivého hráče fatální a tyto trpké zkušenosti mohou vést k odsunutí hry na "někdy potom" Doporučuji se navrátit co nejdříve a začít na kolbišti. Těžko na cvičišti....však to znáte ne

+30 +31 −1
  • PS4 90
Čechy krásné, Čechy mé, je nekonečnou slastí se po Vás projíždět na koníčku, navštívit Sázavský kostel, pokecat s mnichy o všech těch malých neřestech a poslouchat to krásné české hospodské tlachání. I proto, a možná právě proto je Kingdom come: Deliverance pro mě masterpiece. 180 hodin jsem zde strávil a nelituji ani vteřiny (hráno na první dohrání na Hardcore mód i se všemi DLC). Jindrova výprava působí velice sympatickým dojmem, kdy se z obyčejného prosťáčka vypracujete na rytíře, kterého znají a vítají v každé vesnici. Na první pohled přitroublý trumbera Jindra se tak z pitomce v povlíkačkách stane váženým rytířem v zářivé zbroji.

Celá hra působí sympatickým oldskůlovým kouzlem, ať už je to pomalejší templo celé hry či tím, že Vás hra nevede přesně za ručičku, kde, co a jak. Příkladem budiž, že pokud v rámci questu bylo třeba přečíst něco z knížky, tak jste onu knížku opravdu museli přečíst a využít informace z ní ke správnému zvolení odpovědi. Krásně malovaná mapa či zpracování inventáře Vás přinutí zas a znovu si pročítat historické události či informace, jak to tehdá ve středověku chodilo. Rovněž skyrimovské zvyšování úrovně podle toho, kterou činnost více používáte působí svěžím dojmem. Hrál jsem Hardcore verzi, tak mohu potvrdit, že nejvyšších úrovních v některých činnostech jsem vskutku dosáhl až ke konci hry.

Příběh se celkově jeví jako klišovitý, leč některé questy stojí za to. Ojedinělým úkazem je tak například exkurze v Sázavském klášteře i se všemi neduhy s mnišským životem spojenými. Přímo legendární je však quest či setkání s farářem Bohutou. Mám dojem, že pokud si na smrtelné posteli budu moci vzpomenout na jednu jedinou cutscénu z mé historie hraní všeho možného, tak to bude ta s Bohutou. Tolik vtipu a radosti zakomponovat do asi 10-minutové sekvence se jen tak nepodaří už nikomu. Na konci však příběhu dochází dech, ale zato se dočkáte nečekaného konce.

Samostatnou kapitolou jsou pak jednotlivé mezihry. Proč už někoho nenapadlo dříve takto zpracovat alchymistické řemeslo? To je otázka, která Vám ihned vyvstane na mysli. Pointa jednoduchá, stačí sehnat recept s přísadami a postupem a pak si vše připravit na alchymistickém stole správným přidáváním přísad, rozdmýcháváním ohně, drcením ingrediencí a následnou destilací. Jednoduše geniální, geniálně jednoduché. A v momentě, kdy Vás to přestává bavit, tak se naučíte perk, že se lektvary budou míchat sami. Och, sladké. Zajímavé a krkolomné je rovněž páčení zámků, se kterým jsem však potíže na neměl jako ostatní uživatelé. Ono vylepšování jednotlivých dovedností ala Skyrim rovněž přijde k duhu, bez patřičného tréninku ani toho králíčka nevykucháte.

Soubojový systém mi snad jako jediný aspekt této hry moc moc nesedl, snad proto, že jsem hrál na Hardcore, jsem nebyl moc schopen provést na oko zdánlivě jednoduchá komba či dostatečné množství perfektních protiúderů. Celkové pojetí souboje mi přišlo dosti neestetické, neohrabané, ač přiznávám, že vypadalo přinejmenším realisticky. Samostatnou kapitolou jsou pak souboje v hromadných bitvách, které působí tak nějak komicky. Jako by každá bitva čekala na Vás, až nějakým způsobem zasáhnete či rozdáte patřičný počet úderů. Zaměřování na jednotlivé oponenty je poněkud neintuitivní, ne vždy Jindra zaměří toho nejbližšího nepřítele, kterého bych čekal, že zaměří, pokud mám palcát v ruce. Střelba z ruku bez zaměřovače má své kouzlo nechtěného. Výše zmíněný králíček Vám uteče nespočetněkrát než ho dáte konečně na rožeň.

Co se týče grafiky, tak jsem byl nadmíru spokojen. Zpracování české krajiny je velmi hodnověrné, malebné české vesničky, potůčky a lesy vypadají tak, jak ve skutečnosti. Líbilo se mi zpracování cest, bláta, louží atd, o to méně však doskakování textur na PS4 či chodící hlavy bez těla. Animace postav spíše na průměrné úrovni, několik Jindrových gest během jeho rozhovorů si však zapíšete do paměti (např. varovné zvednutí obou rukou působí komicky).

Těším se na pokračování, byla by škoda nevyužít veškerého středověkého potenciálu a zkušeností a nevytvořit třeba trilogii o trampotách rytíře Henryho, údatného reka z Čech.

Pro: Farář Bohuta, některé skvěle napsané questy, alchymie, zvyšování úrovní praxí v dané činnosti, inventář, historické detaily, zpracování krajiny, Farář Bohuta a ještě jednou Farář Bohuta.

Proti: Otravné zasekávání koně o překážky, příběhu na konci dochází dech, soubojový systém a zaměřování v hromadných bitvách, nerespektování oblečení, co máte na sobě v některých cutscénách, strašlivé doskakování textur na PS4.

+30
  • PS4 70
Jakožto Čech jsem se pokusil na KCD dívat nezaujatě (protože soudě dle komentářů a jejich hodnocení se to místním nejspíš moc nedaří) a snažil se z dobrodružství v českých luzích a hájích vytěžit maximum. Je třeba zmínit, že jde u mě o PS4 verzi, takže je možné, že moje zkušenost se od toho odvíjí víc, než od PCčkářů.

I když vám po začátku hra řekne, že to se dělá tak a tamto onak, zbytek je ryze na vás. První bitka je osina v prdeli, páčení zámků jakbysmet a zorientování se v boji je kvůli jeho unikátnosti dosti obtížné. Musíte proto tyhle věci opakovat a potom vás za to hra odmění, což je fajn, i když v některých dovednostech to chlapci úplně nevyladili. Zámků je víc těžších než lehčích, moje mrtvá babička drží luk pevněji než Jindra a plížení jsem vzdal hned. U obrovské většiny aktivit je nutná trpělivost, což po chvíli v některých směrech vzdáte a začnete Jindru cpát konkrétním směrem zloděj¬/all-in/ukecaný nebo co já vím. Není to ale na škodu, protože při dalším průchodů prostě změníte vývoj postavy a hru projedete zase o něco jinak. Vylepšování dovedností stylem „dělej je a budeš v nich lepší“ chválím.

Co se postav týče, je to o něco horší. I když je Hanuš takový správný buran, Fricek s Matušem dementní kámoši a podobně, tak k nim nikdy moc nepřilnete. A o romantické lince nemluvě. Takže nám to musí zachránit Jindra a abych se přiznal, mě se ten vidlák líbil. V jistých věcech je prostě tupý, v dalších překvapí selským rozumem a umí i popichovat. Není to sice Geralt, Nathan Drake nebo Pagan Min, ale řekl bych, že docela pěkně odráží českou povahu, což jako Čech oceňuji dvojnásob. S dabingem jsem spokojený a kdyby český nikdy nebyl, srát mě to nebude.

Jenže co s příběhem, když v ději přilnete jen k Jindrovi? No, vázne to, ale to lze čekat, když je příběh čerpán ze skutečných událostí a ne z nějaké epické fantasy předlohy. Na své komorní poměry jde o fajn detektivku s pár zvraty a s několika zajímavými misemi. Klášterní mise měla dobrou ideu, stačilo by jen povolit pohyb po chodbě hoďku před další činností, aby vás nesrali ti „Bratře…“ mniši. Chlastačka s farářem nebo lockpickování „koňské prdele“. Hodně lidí údajně brečí z konce, což uznávám, na Oscara to nebylo, ale neslo se to celé v komorním minimalistickém duchu.

Graficky hra pohladí mnohem více krajinou a vesnicemi než ztvárněním postav. Starší hry mají lepší modely charakterů, ale to je kvůli nedostatku prostředků. Navíc se textury mnohdy velmi pozdě načítají a o to více tím trpí xichty postav, které už tak nejsou žádný top notch. Nevyhnete se ani problikávání textur v inventáři, chybějícímu sedlu nebo dokonce hlavě, což je alespoň vtipné.

A teď hlavní nedostatky. KCD samotné je nadprůměrná hra už ve svém základu, protože nabízí dobrý bojový systém a mechaniky obecně, jenže se to neobešlo bez hromady bugů. Mě osobně nejvíc dojebal bug, kdy jsem nemohl dokončit příběhovou misi s farářem Bohutou. Hrál jsem v domnění, že se to nějak spraví, tak jsem nahrál x dalších hodin. Nakonec jsem svůj herní progres musel vrátit asi o 8 hodin zpět. Dále, a to nevím jestli je PSkem, ale spaní, cestování či čekání trvalo čistého času tak 3 hodiny. Ten váš démonický kůň není schopný projet křáčkem a vikáře jsem nemohl poslat do prdele jednoduše proto, že jsem měl bugnutou čekací scénu. Chápu, že Vávra řekl „Jsou tam bugy, sorry jako“, ale z tohoto důvodu prostě nemůžu dát 80 %.

Z toho co píšu se zdám jako ubrečená holka, jenže když celou dobu cestujete pomaleji po 4 na koni než Zeman po 2, tak to prostě požitek ze hry znechutí. Nahrání savu několik hodin zpátky taky nepomůže a když se snažíte projet bugnutou misi 3 hodin taky nepomůže. KCD je v základu čistě nadprůměrná hra s prostým příběhem a postavami, jedinečnými mechanikami a vidíte, že je dělaná ze srdce. Po herní stránce pýcha v českém herním průmyslu, po technické stránce brání v maximální užití si jí. Třeba to za rok bude pecka a já pak nebudu otálet zvednout hodnocení na zasloužených 80 %.

Herní výzva 2018 - V zemi nikoho

Pro: Jindra, soubojový systém, herní mechaniky, skrytý český dabing, krajina, děláno srdíčkem

Proti: Bugy, bugy, bugy, chvíli trvá, než se do toho dostanete

+29 +30 −1
  • PC 85
Herní výzva 2018 - 2. "Krize identity"

O hře už toho bylo řečeno tolik, že to vezmu stručně. Teda myslím. Navíc jsem hru dohrála už před 3/4 rokem a to je pro mě a mou děravou hlavu celkem doba. Už vím co si dám za předsevzetí - psát své dojmy hned! Co si tedy odnáším z Kingdome Come: Deliverance?

V první řadě, že mi ho kupodivu PC i se streamem utáhl (i5 4460 + 1060 GTX). Že Jindra vypadá jak ňouma. A že jsem měla tu čest, loudat se po těch nejkrásnějších lesích v herním světě. Krom nádherně zpracované přírody bych ráda vychválila hudební podkres, snahu o historickou přesnost a vtipnost a originálnost některých herních postav. Nejvíc mi utkvěl v paměti asi Bohuta a samozřejmě Ptáček. Kdo by si nevzpomněl na Ptáčka? Stejně tak se našel i nějaký ten zapamatováníhodný questík.

Co se soubojového systému týče, nepřišel mi špatný. Možná spíš nezvyklý a originální. Problémy jsem s ním neměla. Ale je pravda, že soubojů jsem zase tolik nezažila. Jediný extrémně frustrující moment byla jedna z bitev. Ta nejhlavnější. S lukem mi to chvíli trvalo. Ale nakonec padal zajíc za zajícem a já nevěděla, co s takovým množstvím masa budu dělat. Inventář a systém výzbroje se mi líbil.

Bugy jsou kapitola sama o sobě. Lítám z koně sem a tam, lítá kůň na plotě, ve křoví i jen tak a taky si zalyžoval z kopce. Vylezl mi na schody u hradeb, na lešení vedle chrámu a já jsem středověký superman, protože z kopců mi to taky pěkně lítá. Vlastně i bez kopců - jednou ke mně přišel rozzuřený pán, chtěl mi jednu fláknout a jelikož jsem nebyla vyzbrojená, jala jsem se přehrabovat v inventáři. Nasadila něco, čím bych se možná i mohla ubránit a najednou letím. Letím asi 30 metrů do výšky. "Páni to je výhled! Ale při dopadu jsem mrtvá", proletělo mi hlavou. Dopad na životech neubral naštěstí nic. No alespoň mám pěknou sbírku vtipných klipů. A na co vzpomínat!

Dalo by se na hře najít jistě mnoho dalších věcí. Ale buď si je nevybavuju nebo už v tuhle chvíli úplně nestojí za řeč. Hlavní je, že mě těch zhruba 88 hodin hraní bavilo a celkem se těším, až ji rozjedu nanovo na novém stroji, s DLCčky a hlavně po updatech. Jsem zvědavá, kam se to posunulo, jestli mě to vůbec bude znovu bavit a zda to budu vnímat celkově jinak. A především, na budoucí pokračování!

Pro: Celkové pojetí hry, herní doba, hudební podkres, originalita (postav, soubojového systému, questů), snaha o dodržení historických poznatků, stylizace celkového rozhraní, zpracování světa

Proti: Bugy, chyby, glitche, častá potřeba postav verbálně otravovat Jindru na potkání, optimalizace, technická stránka

+29 +30 −1
  • PC 70
Kingdom Come se nedá upřít ambicióznost. Vybudovat open world RPG od úplných základů s relativně nízkým rozpočtem a zároveň se vzpříčit vůči některým designovým trendům je obdivuhodné. Nemůžu se tak zbavit jisté sympatie vůči této snaze, a to i přesto, že nepatřím do armády fanoušků stojících za Vávrou.
Zatímco většina západních RPG je přímo závislá na svých soubojových částech, Kigdom Come se snaží z toho důrazu výrazně ubrat. Může trvat i několik hodin než natrefíte na souboj, místo toho smlouváte o cenách, lovíte, vaříte lektvary nebo pátráte v přírodě. Plno problémů lze sice řešit mečem do žeber, ale hra to málokdy prezentuje jako jediný způsob. Hratelnost tak působí více variabilně. Navíc díky skvělému quest designu se nebojí poměrně často střídat typy hratelností a žádný z nich nezačne být otravný. Tak ani nevadí, že jednotlivé systémy nejsou zas až tak silné, jak by mohly být.

Příběhově to není žádná sláva. Hlavní linka je dlouhá a svým open worldem hodně rozmělněná a patřičný drive má prakticky jen na začátku a ke konci. Prolog vykopne se třemi motivy (konflikt Václava a Zikmunda, pomsta a ztracený meč), ale většina hry s nimi téměř nepracuje. Proto i další vesměs detektivní část, která zabere většinu herního času, působí dost odtrženě. Seznámíte se s řadou nevýrazných postav, které vás neustále posílají dál a dál. K nějakému posunu v ději, tematizaci nebo snad poodkrývání pozadí konfliktu nedochází. Tempo se sice v závěru zrychlí, ale kvalitativně se moc nezlepší. Dva zvraty otevírající poslední část jsou tragické. Odhalení záporáka má být vyvrcholením vašeho detektivního pátrání. Dramatická hudba, kamera a překvapený Jindra se mě snaží přesvědčit, o jak strašlivé odhalení se jedná. Jenže Toth se v ději naposledy ukázal asi před 80 hodinami a to tak přibližně na 3 minuty. Ani hráč, ani Jindra, k němu nemá žádný vztah. Druhý zvrat je vytržený jak z telenovely. Ač je průběžně naznačován, tak je jeho význam minimální. Nikdo na odhalení otcovství nijak zvlášť nereaguje, protože o něm už věděli, a Jindrovi to je vlastně taky jedno, protože jeho vztah k Rackovi se viditelně nijak nezměnil. Samoúčelný zvrat. Příběh se navíc ve výsledku smrskne na zlí rabují v naší zemi, tak jim dáme po hubě. Je tam sice určitá snaha říct něco o zbytečnosti Jindrovy snahy nalézt ztracený meč, ale vzhledem k tomu, že to hlavní postava nepřijme ani neodmítne, tak se jeho charakter nijak neposune od konce prologu.

Vedlejší questy jsou na tom lépe. Ty kvalitnější z nich nemají většinou extra dramatický děj, ale zabývají se do určité míry tehdejší středověkou společností. Vypíchl bych například Převlek. Někdy je důležitější to, co si myslí lidé, že je pravda, než pravda samotná. Ty nejhorší sice mají velké množství příběhu, ale s pointou, která vyzní levně a ještě k tomu do ztracena. Kvalita je tak značně nevyrovnaná.

Ve výsledku je tak Kingdom Come daleko lepší systémová hra než příběhová. Silnější zážitky budou se souboji s Kumány než s postavami se jménem. Více strachu zažijete při prvním přepadení než z prakticky jakékoliv dějové nesnáze.
+29
  • PC 80
Tuto hru sleduji od samého začátku a zdá se mi to jako včera, kdy jsem její vývoj podpořil na Kickstarteru. Nyní po čtyřech letech konečně vyšla a já měl možnost ji během 67 hodin dohrát. Jaké to bylo? No, Začněme od toho pozitivního.

Příběhově hra nemá obdoby a Dan Vávra (ačkoliv na psaní scénáře jen dohlížel a sám napsal maximálně 10 procent) opět dokazuje, že nemá problém hráče u PC / konzole udržet jakkoliv dlouhou dobu. Plusem je rozhodně to, že hlavní postava není žádný namachrovaný válečník, ale pouze obyčejný poddaný, který pomalu a jistě získává důvěru a respekt svého okolí. Herecky taktéž není co vytknout, anglický dabing je skvělý a upřímně řečeno česká lokalizace mi bohatě stačila formou titulků. To, že při souboji nepřátelé čas od času utrousí české sprosté slovo, beru jako příjemný easter egg. Z čeho jsem měl největší obavy, byl samozřejmě soubojový systém, jelikož s ním už zápasím od dob alfa verze. Nutno říci, že pokud mi to situace dovolila, radši jsem používal luk (s jehož zaměřováním bez zaměřovače jsme kupodivu žádný velký problém neměl) a meč vytahoval opravdu jen v nejnutnějších případech (tedy tehdy, když byli nepřátelé slabí a já si chtěl bojové schopnosti trochu namakat). Postupem času jsme mu však celkem přišel na chuť, za což ale možná může poslední část hry a její mírný "stereotyp". Ale o tom až v dalším odstavci. Z ostatních herních mechanik bych vyzvedl například vtipně pojatý systém savování, smlouvání u kupců a řemeslníků, zajímavou alchymii a páčení zámků. V čem má však tato hra opravdu navrch oproti podobným titulům, je grafika prostředí. Lesy skutečně vypadají jako české lesy, potůčky působí věrohodně a rozložení domů ve vesnici či budov na hradě dává smysl. Když pak člověk projíždí touto krásnou krajinou při západu slunce, bez problémů zvolní koni krok a jen se v klidu rozhlíží kolem sebe.

Žádná hra však není dokonalá a i KC:D trpí několika neduhy. Tím prvním a také často omílaným jsou nepříliš povedené animace. Postavy sice mají pěkně naskenované obličeje, nicméně v momentě kdy začnou projevovat nějaké emoce, je na nich vidět, že Warhorse Studios není zkrátka 2K nebo Ubisoft. To však považuji pouze za kosmetickou vadu, která mě osobně zase tolik netrápila. Horší to bylo s několika herními bugy, které se začaly projevovat hlavně v pozdějších částech hry, a to problémy s několika questy, pozdní načítání textur, mizející postavy v cutscénách apod. Nic, kvůli čemu by se hra nedala dohrát, ale zamrzí to. Největší zklamáním pro mě však byla závěrečná část. Nechci moc spoilerovat, ale posledních několik questů na sebe dosti navazuje a ve své podstatě se jedná pořád o to samé dokola. Pryč je různorodost, která hru provázela na začátku příběhu. Také v porovnání s betou musím konstatovat, že v některých questech zmizela možnost volby způsobu jeho splnění např. při dobývání Přibyslavice byla v betě možnost výběru útoků z více stran, v plné verzi tomu už tak není, ačkoliv rozhovor mezi hlavními postavami k tomu přímo nabízí. Stejná situace nastává při závěrečném útoku na Talmberg. Trochu matoucím byl pro mě taky konec, respektive poslední mise hry, která z nějakého důvodu následovala až po závěrečných titulcích a jejíž jediným cílem bylo jet krokem na koni přes půl mapy a pak následoval nápis Konec, a také fakt, že hlavní úkol celé hry nebyl vlastně splněn .

Když bych to měl shrnout, KC:D splnilo své očekávání. Je to česká hra, o které se bude ještě dlouho mluvit (ať už v pozitivním či negativním smyslu). Důležité je, že rozhodně baví a rád si ji zahraji znovu. Zvláště pak, až autoři vydají DLC s dodatečným obsahem, který slibovali na Kickstarteru.

Pro: perfektní a napínavý příběh, jedinečný soubojový systém a několik dalších prvků gameplaye, nádherná grafická stránka prostředí

Proti: slabší animace, mírně stereotypní závěrečná část hry, bugy, relativně nedůstojné zakončení

+28
  • PC 85
Přiznám se, že RPG není můj nejoblíbenější žánr a i když považuji třetího Zaklínače za možná nejlepší hru všech dob (dobře, ona je to v zásadě akční hra), Kingdom Come v mém hledáčku bylo spíše proto, že se po dlouhé době jednalo o českou hru s celosvětovým potenciálem, než že bych se na něj vyloženě těšil. Přesto ale musím říct, že jak se datum vydání blížilo, začala mě tato hra zajímat více a více, až jsem si ji nakonec předobjednal s tím, že by byla velká škoda nechat si takto zajímavý titul ujít.

Uvedení do hry však nebylo ideální, neboť úvodní loga se mi nezobrazily, pouze jsem zíral na černou obrazovku a poslouchal hudbu, která je měla doprovázet. Alespoň že poměrně zajímavé intro se přehrálo správně. Moje sestava Core i5, 16 GB RAM a GTX 1060 nepatří mezi nejvýkonnější, takže na nejvyšší nastavení rovnou zapomínám a volím kompromisní "vysoké", přece jenom mi hry jako AC: Origins připomněly, že čtyřjádra již nemusí stačit na všechno. Že se ale dočkám slideshow o 10-50 FPS, to jsem fakt nečekal, nakonec bylo nutné detaily stáhnout na střední, ačkoliv i tak občasné pády FPS pod přijatelnou hodnotu nebyly výjimkou.

První hodiny nebyly vůbec špatné, rozhraní mi přišlo přehledné a úkoly zábavné. Český dabing mi od začátku vůbec nechyběl, kvalitní (byť ne dokonalé) titulky jej zcela zastoupily, to ale neznamená, že bych jej neuvítal :) Po dohrání úvodu jsem se pustil do spousty úkolů, které mi kvalitně zpracované postavy prostřednictvím opravdu skvělých dialogů nabízely a začal jsem mírně propadat skepsi. Když totiž dvě hodiny chodíte po lese, sbíráte zkušenosti, houby a bylinky, zažijete několik úspěšných setkání s lapky či kumány, záhy však vlastní nešikovností špatně spadnete ze svahu, zabijete se a zjistíte, že po celou dobu neproběhl ani jeden save, většího či menšího rozhořčení se dočkají i ti největší flegmatici. Nutno podotknout, že save systém mi prvních 20 hodin opravdu pil krev, protože i když neplníte úkoly a pouze se touláte okolím, hra vás dokáže tak natolik vtáhnout, že na ruční ukládání zkrátka zapomenete - nehledě na špatnou dostupnost sejvovic během první zhruba čtvrtiny hry. Dost mi také vadilo čekání, které hraní často provázelo. Nemyslím teď složitější, ale o to propracovanější systém alchymie, ale spíše tzv. rychlé cestování nebo posouvání času, které bylo na můj vkus opravdu zbytečně pomalé. Hru také sráží bugy, kdy se NPC čas od času zaseknou nebo quest nejde dokončit, na druhou stranu nejnovější patche si s nimi hodně pohráli a musím uznat, že jich je mnohem méně než první dny po vydání.

Příběh o pomstě sice zní jako klišé, ale dialogy jsou skvěle napsané, úkoly promyšlené a jednotlivé postavy mají svůj charakter, samozřejmostí je jejich postupný vývoj. Takový Jan Ptáček sice zpočátku vypadá jako idiot, ke konci hry si jej ale jistým způsobem oblíbíte. Hlavní úkoly jsou jeden lepší než druhý, mezi nejlepší herní události jednoznačně zařazuji chlastačku s farářem Bohutou, což byla část hry, kdy mě KCD definitivně pohltilo.

Bojový systém je originální, ale bohužel ho rozhodně nepovažuji za nikterak geniální - i když jsou souboje s několika nepřáteli zajímavé, u hromadných bitev je ovládání velmi problematické. Pochválit ale musím například střílení z luku, kdy zpočátku sotva trefíte stodolu dva metry před vámi, ale postupem času, jak se Jindra zlepšuje, bez potíží dáváte jeden headshot za druhým. Nutno říct, že u hromadných bitev (ono jich ve hře není moc) jsem raději neriskoval, že mě nepřátelé ze všech ubíjí, ale raději z bezpečné vzdálenost protivníky ostřeloval. Naprosto skvělá je variabilta řešení úkolů, kdy k cíli vede hned několik cest a pokud vás napadne nějaké netradiční řešení, dost možná bude fungovat. U likvidace nepřátelských táborů je nejlepší možností počkat do noci, otrávit jídlo a následující den je problém vyřešen. Nebo raději vylákat jednoho lapku z tábora, vzít si jeho oblečení a všechny protivníky nepozorovaně zlikvidovat? Či snad nahodit na sebe zbroj a všechny do jednoho pobít? Fantazii se meze nekladou a řeknu vám, že tohle je jedna z těch věcí, která dělá KCD výjimečnou hrou.

Zpracování je výborné, prostředí vypadá fantasticky, vesničky i města žijí svým životem a jejím obyvatelům rozhodně není lhostejný způsob, jakým se prezentujete. Několik nevydařených krádeží (zpočátku velice těžké, častěji se vám akce spíše nepovede než povede) a pár mordů můžou znamenat, že se s vámi nikdo nebude chtít bavit - naopak pokud dáváte dýška a obyvatelům pomáháte s jejimi problémy, počítejte s vřelým a milým přístupem. Grafika našim vývojářům rozhodně nedělá ostudu, například lesy vypadají výborně, byť modely obličejů ještě zcela nedosahují některých konkurenčních titulů, ale rozhodně nejde o nic, za co by měli grafici skončit v kládě. Optimalizace již byla zmíněna a v tomto ohledu by bylo žádoucí, kdyby se jí vývojáři ještě v následujících aktualizacích věnovali. Ještě jednu věc ohledně zpracování musím zmínit - hudbu! Ta je totiž dokonalá, skvěle dotváří atmosférou a mnohé melodie vám v hlavě zůstanou ještě dlouho po dohrání.

KCD je rozhodně skvělá hra, která po letech dokazuje, že naše malá zemička uprostřed Evropy dokáže přinést herní titul, který je originální, zábavný, kvalitně zpracovaný a především zcela hodný srovnání s největšími zahraničními peckami. Je to hra, která není úplně mainstream, hodně hráčů bude muset přistoupit na její pravidla a přetrpět počáteční frustraci. Pak se vám ale odvděčí zcela unikátní hratelností, kvalitně napsaným příběhem a obrovskou škálou možností.

Pro: Skvěle napsaný přiběh, variabilita hry, realistické prostředí, pěkná grafika a dokonalá hudba, velice povedené úkoly

Proti: Horší optimalizace, umělá inteligence má své rezervy, občasné bugy, některé herní prvky (rychlé cestování, čekání) jsou zbytečné zdlouhavé, chtělo by to častější autosavy

+28 +29 −1
  • PS4 85
Uff, tak se mi po desítkách hodin (mám pocit, že jsem se dostal i přes sto hodin) povedlo tuto “velkou“ hru pokořit. První dobrá zpráva je, že jsem se po celou dobu bavil a užíval si výborné prostředí, slušnou hratelnost a chytlavý příběh. Nevybavuji se, že bych se někdy do hraní musel nutit, což je vždy velké plus.

Ono není divu, tohle je přesně typ hry, který mi sedí, je to prostě můj styl. Mám rád větší světy, vyvážené RPG pro víc casual hráče a silné příběhy. Tohle vše KCD splňuje a přidává i něco navíc.

Věcí, co tu hráč může dělat je tu opravdu velmi slušné množství. Většina činností je udělaná zábavnou formou, občas je to i celkem výzva (kolik jsem zlomil šperháků – ano, nejsem kovaný PS4 hráč) a tak vás ani obvykle nudnější questy typu “dones maso, ukradni šperk“ nebudou obtěžovat a často vám samotné hraní zpestří.

Tady bych navázal na jednu věc, která mi trochu vrtá hlavou. Přišlo mi, že na to, že hrajete za takového českého Jendu dobráka, jste vlastně nuceni až moc být špatní – vraždit, krást, zabíjet, loupit – prostě dělat všechno, co dělá klasický padouch. Nedovedu si moc představit, že by hra šla hrát s čistým morálním štítem a zároveň aby zůstala zábavná. Vždyť valnou většinu questů prostě musíte řešit tím, že někoho zabijete, zmrzačíte či něco ukradnete… Chápu, že to je vlastně gró zábavné hratelnosti, ale u KCD mě to tak nějak víc bilo do očí a je škoda, že se s tím tvůrci lépe nevypořádali.

Souboje jsou také jedno vlastní téma. Je pravda, že umějí být ze začátku celkem výzva a i jeden na jednoho vás může potrápit, ale jakmile zjistíte co a jak, tak není moc šance v souboji zahynout. Ve finále nejtěžší jsou souboje 1v3 (a víc), kdy vám věčně někdo řeže do zad, čemuž se ve hře dá vlastně celkem snadno vyhýbat tím, že se vyhnete takovýmto situacím. Souboje 1v1 jsou dost lehké a hromadné bitvy ještě víc. Upřímně jsem čekal, že soubojový systém bude větší výzva, přeci jen se většina dá řešit klasickým hack’n’slash.

Hře ovšem nejvíc škodí její bugy, glitche a místy hodně špatný grafický kabátek. Upřímně jsem nenarazil na žádné větší bugy, které by mi dokonce bránily v postupu ve hře, ale je zase pravda, že se jich ve hře vyskytuje větší množství, než je žádané. Taky se mi stal seknutý loading, uvíznutí ve stromě, nemožnost dokončit quest (a to jsem hrál téměř půl roku po vydání, kdy vyšlo značné množství patchů). Daleko horší pro mě byl grafický stav (PS4 Pro). Takhle rozpixelovaný list jsem hodně dlouho neviděl. Neustále načítání textu, kdy jedete, místo po mostě ve vzduchu, je a je a je otravné a hrozně viditelně to hře ubližuje.

Jak jsem již zmiňoval RPG prvky jsou pro mě, jako nepříliš ostříleného hráče, naprosto ideální. Není zde přerozdělování bodů (snad jen na začátku), ale naopak vylepšování tím, jak danou činnost využíváte. S tím souvisí získávání určitých perků, které můžete, ale nemusíte, využívat. Hrozně super bylo, že jako postava neumíte číst, ale musíte se to nejdřív naučit (jste přece syn kováře), to jsou prostě detaily, které vždy tak nějak zahřejí hráčská srdce.

Kladů a různých fičuřinek bych tu mohl jmenovat více (stejně tak asi negativ), ale jiní už to stejně udělali, tak se nebudeme opakovat. Ano, hra není zdaleka doladěná a pro vyhledávače chyb a věčné stěžovatele to bude voda na jejich mlýn a vlastně se jim nedá úplně divit. Na druhou stranu tato hra nabízí opravdu silný středověký zážitek, které tlačí daleko více na reálnost, než je u RPG her obvyklé. Příběh a spousta vedlejších questů jsou velmi dobře napsané. Navíc nechybí jeden slušný plot twist. Dále hra funguje jako dobrý vzdělávací zdroj, který obohatí vaše historické znalosti.

Moje hodnocení je možná lehce nadsazené tím, že se jedná o “můj žánr“, ale zároveň si stojím za tím, že hra toho nabízí opravdu dost.
+28 +29 −1
  • PC 95
Vývoji hry Kingdom Come : Deliverance jsem nevěnoval pozornost, až do doby před jejím prodejem. Když jsem zjistil, že se děj odehrává v posázaví zaujala mě hra ještě více. Osobně jsem kdysi navštívil Rataje nad Sázavou a tudíž jsem byl zvědav jak moc vystihli autoři hry realitu. Kupodivu dost dobře, vše je tam kde má být, až na posunutí města Sázava ( nejspíš kvůli rozloze hry ji šoupli o trochu níž )

Mnou zakoupená krabicová verze obsahovala 4 DVD. Po instalaci se ovšem začal stahovat cca 23 GB opravný patch. Takže instalace nakonec trvala asi 3 hodiny. Po spuštění bylo potřeba trochu upravit detaily ( hrál jsem na sestavě AMD FX 8370 + GTX 1050 + 16GB RAM ). Nastavil jsem zlatý střed a hra běžela kolem 45 FPS což je zcela bez problémů. Ovšem to by bylo, aby se něco nepo…. . Ačkoliv hra vypadá graficky skvěle obsahovala stále i po prvotním update mnoho chyb, jako třeba zaseknutí koně v plotě atd. To by se dalo vše překousnout. Hlavním problémem bylo neustálé padání hry do windows, když k tomu připočtu nemožnost uložit hru kdykoli ve hře stalo se z hraní nervydrásající peklo. Druhý quest jsem kvůli padání hry dělal asi 4 hodiny, normálně by trval asi 20 minut. Vývojáři přislíbili vydat další opravný patch, který vyřešil mnohé neduhy a ze hry se tak rázem stal klenot. Ano, hra je to parádní a jiná než mnohá dosud vydaná RPG. Co se na první pohled odlišuje je krajina. Ta vypadá velice věrohodně a chvílemi si připadáte jako byste byli ve skutečném lese. Vše je podpořeno zvuky zpívajících ptáků a vůbec lesním životem. Vesničky jsou taktéž jako přes kopírák se středověkou realitou. Dále se zde nesetkáte s magií. A věřte vůbec to nevadí. Za celou hru mi nechyběla.

Hrajete za Jindru syna kováře ze Skalice. Na začátku jste looser co neumí zhola nic. Je tedy potřeba zapojit mozek a řešení úkolů ne vždy řešit silou, alespoň tedy ze začátku. Ve hře platí pravidlo, že to co zrovna děláte v tom se taky zlepšujete. Oříšek je soubojový systém, který se dá ale časem naučit a osvojit. Z vlastní zkušenosti doporučuji ze začátku používat luk a pokud možno trefovat protivníky do hlavy. Co se týče příběhu, tak se nedá nic vytknout. Mise jsou rozdílné a zajímavé. V podstatě jde o to pomstít smrt rodičů a získat zpět otcem ukovaný meč. Úkoly jsou rozdělené na hlavní, vedlejší a aktivity. Podle vývojářů by mělo stačit na dohrání všeho asi 60 hodin. No mě to trvalo hodin 126. A to asi proto, že se někdy nachytáte u aktivit jako je lov, sběr bylin a nebo jen u prostého odkrývání mapy v sedle koně a hledání pokladů podle různě získaných map. Nebo vás začne bavit vykrádání kapes a u toho se dá taky docela zatvrdnout. Třeba v místním žaláři :) Nelze opomenout, že ve hře se objevují reálné postavy českých dějin. O Jindru se musíte starat jako o dítě, musíte mu dávat jíst, oblékat, koupat ho aby nesmrděl, páč se mu může stát, že se sním pak nebude nikdo bavit se šupákem :) .Důležitou činností je také spánek. Bez něj to nejde ani v normálním životě. Jindra je zkrátka tak trochu Tamagoči :)

Co na závěr? Snad jen to, že hru by si měl zahrát snad každý čech už jen z principu, že jde o českou hru odehrávající se v čechách, která se navíc může směle rovnat Ačkovým titulům typu Skyrim a Zaklínač. Prodeje ve světě mluví za vše. Přes milion prodaných kopií hned první měsíc od vydání. Někde jsem se doslech, že má jít v případě KCD o trilogii, tak doufejme, že vývojáři vychytají mouchy a nebudeme muset čekat dlouho na pokračování :)

PS: i když je hra v angličtině u platnéře v Ratajích si jeho řemeslník odzpíval celou jednu písničku v češtině, stačí se tam chvíli zdržet a začne jeho sólo :)

Pro: Grafika, podobnost s reálným prostředím, Česká hra v čechách,

Proti: bugy, ukládací systém, trochu i absence mířidel při lukostřelbě, absence pohledu z třetí osoby.

+27 +28 −1
  • PC 95
Občas se dějí malé zázraky v našich malých světech. Třeba já osobně považuji za malý zázrak fakt, že jsem si na svém osmiletém notebooku (který navíc není ani herní) dokázal zahrát hru, o které jsem mnoho let snil. Především v době vývoje, kdy jsem sledoval každou novinku a vlog tvůrců, tak bědoval i v průběhu dvou let od vydání, že abych si hru vůbec mohl zahrát, musel bych si pořídit nějaké to nové železo...na což samozřejmě nebyl čas. Pak ale přišel Epic s nabídkou kvalitního se...tedy v podobě Kingdom Come zadarmo a já si řekl...nu, proč ne. Za zkoušku nic nedám. A tak si hru "koupil", celou noc instaloval a ráno ji zapnul s tím, že uvidíme, co se stane...

...a ono se stalo hodně. Naskočila úvodní obrazovka, naskočilo intro, rozjely se první minuty hraní a já si hru začal užívat s tím, že tohle prostě nějak dám. To, jak jsem hru v podobě takřka sto hodin hraní hrál Vám snad ani nebudu vysvětlovat. Občasné přehřátí a vypnutí notebooku v momentě, kdy se blížilo automatickému uložení po nějaké srdceryvné bitvě bylo to menší, co se v průběhu hraní dělo. Nicméně v úctě k tvůrcům a hlavně české historii jsem pokračoval dál...až do samotného konce.

Kingdom Come je jednoduše řečeno - herní nářez. Stoprocentní hodnocení nedávám jen kvůli pár detailům, o kterých budu mluvit až na konci. Spíš bych tu chtěl pochválit všechno, co mě na té hře tak bavilo. Bavilo mě prostředí v okolí Sázavy. Sledoval jsem jak se vine nejen samotná Sázava, ale i potůčky směřující všechny k ní, kopečky, lesy, polnosti, stráně, údolí...ten svět je naprosto geniální. Po pracovní osmihodinové klasice máte chuť přijít domů, narazit lahváč, zapnout hru a chodit sázavskou krajinou do zblnutí. Když je zima nebo karanténa (jako třeba zrovna dnes a posledních několik dní), tak je to perfektní alternativa k realitě, která taktéž stojí za návštěvu. Až to všechno opadne, určitě do Samopší, Ledečka a Ratají vyrazím. A musím se přiznat, že už se speciálně těším na moment, až přijedu do Ratají a budu chodit městečkem a říkat si, kde byl řezník, kde stála hospoda, kde radnice a kde jsem měl pokoj s postelí...:-) Projížděl jsem pár videí na internetu a musím říct, že z oné preciznosti k reáliím si tu tvůrci dali extra záležet!

Tak to bychom měli k samotnému prostředí, které je prostě pecka. Dále se pojďme podívat na příběh. Příběh je totiž přesně to, co Dan Vávra se svou partou lidí umí. Stejně tak, jako Viktor Bocan si umí vyhrát s prostředím, ve kterém, i když máte koně, nebo můžete zrychlovat cestu, prostě stejně chcete chodit. Na Operaci Flashpoint jsem Viktore totiž rozhodně nezapomněl! Tam jsem to měl úplně stejně. Nicméně co se týče příběhu, musím říct, že oceňuji snahu předat celému světu pár mocenských informací z období 14. století v oblasti Českých zemích. Myslím si, že naše středověká historie je celosvětově ještě dost neprobádaná a jestli se někdy někde odehrávaly nějaké hry o trůny, tak to pak muselo být zrovna u nás! Kde jinde taky, že? :-) Na příběhu ale neoceňuji jenom ty historické přesnosti, líbí se mi i ta příběhová linka Jindřicha. Nemá žádný výraznější vliv na historii, ale od začátku do konce mě prostě a jednoduše baví. A nebaví mě jenom procházet tím příběhem, já si vysloveně vytvářím vztah i se samotnými postavami ve hře. A co víc, hra Vás díky tomu nutí i do vedlejších misí. Ale co nutí...nutit ani nemusí...vy je chcete hrát sami. Chcete si vytvářet s jednotlivými postavami vztah, chcete se s nimi kamarádit, chcete s nimi být za dobře. Jestli někdo někdy řekl, že Kingdom Come je simulátor středověkého života, tak to řekl jednoznačně dobře.

No a když už jsme u těch hlavních a vedlejších misí. Jasně, dobývání hradů a mydlení kumánů je to podstatné, co se ve hře děje. Na co ale nikdy nezapomenu je chvíle, kdy jsem se v jednu v noci dostal do světa faráře Bohuty, se kterým proběhla největší herní pitka, kterou jsem kdy zažil. Smál jsem se během hry, smál jsem se před spaním, smál jsem se i další dny. Nejvíc jsem se vlastně smál, když jsem kolegům v práci vyprávěl, čeho jsem byl svědkem a rozesmál jsem tím půl jídelního stolu v jídelně. Faráře Bohutu vymyslel nějaký génius, protože cokoliv se tam s ním stane, to se u mě automaticky zařadilo do legendárních herních momentů, kterých jsem byl svědkem! A podle mě naprosto oprávněně. Taková kalba opravdu nastane párkrát za život, všichni o tom určitě něco víme.

Co Vám budu povídat, bál jsem se, že se tady budu vykecávat, ale jinak to ani u podobné hry nejde. A to jsem ještě nepřistoupil k herním mechanismům. Už jednou jsem tu totiž zmínil slovní spojení simulátor středověkého života, což je víceméně přesný. Líbí se mi, jak se hlavní postava Jindry neustále vylepšuje při čemkoliv, co dělá. Chodíte? Získáváte body do vitality. Běháte nebo skákáte? Vitalita zákonitě roste. Vykrádáte? Lepšíte se ve vylamování zámků. Bojujete často? Lovíte srnčí? Trháte bylinky? Vaříte lektvary? Obchodujete? Objevujete okolí? Čtete často? To vše vylepšuje Vaše vlastnosti. Navíc i v podobě miniher u vaření lektvarů a vylamování zámků. Ze začátku s nimi bojujete, ke konci hry je to ale sranda zmáknutá dvěma prsty...a ještě navíc malíčky.

TAK...a teď trošku také k těm negativům. Největší problém jsem měl třeba s tím, že ač je hra absolutní simulátor, ve kterém se navíc střídá i den a noc, tak některá ingame videa na to úplně neberou ohled. Jasně..je to v celkovém kontextu hry vysloveně prkotina, ale pokud o hře mluvíte před ostatními, jako když byste to všechno vykonával sám..a vězte, že když jsem vyprávěl, jak jsem smilnil s ovcemi nebo vykradl kata, abych od něj za jeho peníze následovně odkoupil prsten...tak se notná část jídelního stolu točila směrem ke mně, jestli náhodou nejsem blázen a neutekl z nedalekého blázince. Také třeba jízda s koněm při útěku z přepadení skrz křoví bylo trošku nad moje nervy. Některým křovím se projít dalo, některým ne, kůň se pak zasekl tak, že byste z něj nejradši okamžitě slezli, dali mu pětník a vzkázali, že až se vymotá, ať si uctivě dojde domů sám. No a navíc obrovské zklamání je příběhová linka v klášteře v Sázavě. Tam jsem měl tendenci udělat to co nejlépe, ale nakonec jsem na to neměl nervy a udělal to nejrychlejším možným postupem. Nebudu nabádat, každý na to jistě přijde sám.

Nakonec tedy mohu říct, že jsem po dobu desítek hodin byl fascinován herním světem, který zde byl vytvořen. To čekání se rozhodně vyplatilo a jsem rád, že se po těch letech popasovali s úspěchem. Já si na hru dva roky počkal, mezitím vymazali plno bugů a navíc na stroji, u kterého by mě v životě nenapadlo, že ji budu hrát. A co víc, že jí dohraji. Tak a teď k těm samotným parametrům:

Intel Pentium B980, 2,4 GHz, 6GB RAM vnitřní paměti, NVIDIA GeForce GT 630M

Já nevím jak Vy, ale já to říkám furt. Hra se nemá hrát pro krásu z grafiky, ale pro krásu z hratelnosti. A tady to Kingdom Come vyhrálo na celé čáře. Plus samozřejmě ty jednotlivé detaily tomu dodávají patřičný lesk, co Vám budu vykládat. Nikdy totiž nezapomenu na moment, kdy čtyři roky po vydání Mafie v Americe vydali Godfathera a všichni o něm mluvili jako o profláklé hře, která sere na detaily, na rozdíl od Mafie. No...a Kingdom Come to má stejně, podle mě se horko těžko bude hledat nástupce žánru. Holt není občas od věci být v něčem první, že? A být v něčem první víc jak jednou? Kdo z Vás to má?

P. S. Zapomněl jsem úplně zmínit, že hra disponuje krásným soundtrackem. Nevím, jak je to možné, ale při psaní komentáře mi to vypadlo. Uvědomil jsem si to v momentě, kdy jsem druhý den na zahradě rozhrabával 20 tun zeminy a k tomu mě napadlo si pustit pár těch hospodských odrhovaček s Bohutou :-)

Pro: Není nad to, když celý svět vidí kus malé české historie v perfektním herním hávu a navíc se kochá nádhernou českou krajinou, která je jak vymalovaná od Aflonse Muchy. Ryzí český středověk se všemi herními mechanismy, které si dovedete představit.

Proti: Jízda s koněm je občas za trest, některá ingame videa jsou ztraceny v mezičasí, závěr hry se možná až moc táhne...

+26
  • PC 90
Češi sice nemají velké množství AAA her, ale o to jsou lepší. To potvrzuje i krásně vypadající hra Kingdom Come: Deliverance, která je zasazena do období vlády Václava IV. Jedná se o RPG hru se survival prvky, kde začnete hrát za floutka, kterého nic netrápí, ale později se bude muset přizpůsobit situaci. A hra se s hráčem opravdu nemazlí. Hráč jde do souboje s mečem, ačkoliv ho nikdy nedržel v ruce? Smůla. Zaměřovač u luku? Tak to vůbec. Jde vyjednávat ve špinavém oblečení. No nebude mít úspěch. Jede si takhle v noci v lese? ...no...
Hráče čeká netradiční soubojový systém a s tím spojená spousta akcí s mečem, sekerou či jinou chladnou zbraní, vyjednávání na tržišti i mimo něj a řešení někdy velice zajímavých situací.
Pak je tu druhá část a tou je vyobrazené prostředí, které je naprosto úžasné. Při hraní se mi často stávalo, že jsem se jen procházel po vesnici a užíval si tu středověkou atmosféru. Tady si povídají selky, tady pánové hrají kostky v hospodě, u stánku prodavačka vykřikuje, že má čerstvé koláče. K tomu hraje super středověká hudba. (A spousta spousta dalších detailů, které jsou prostě "wau" a nemá cenu je popisovat, protože bych to za A) nedokázal a za B) ochudil tím další hráče. A ačkoliv se hra nemá hodnotit podle vzhledu, myslím si, že tady tomu hodnocení vzhled hodně přidá.
Aby to nebylo jen o kladech, dáme si taky pár záporů - kůň. Ten se chová mnohdy opravdu mizerně a několikrát, když jsem se zasekl o keř, slezl jsem a šel radši pěšky.
Když hra vyšla, slyšel jsem, že obsahuje mnoho bugů. Já ji hrál až později a setkal jsem se asi se dvěma u úkolů, které šly vyřešit jiným způsobem. Nestalo se mi, že bych byl v situaci, že se musím něčemu vyhnout nebo čekat na opravný patch.
Co mi chybí, je dabing, který by se do toho prostředí parádně hodil, třeba jen kvůli českým jménům, a oblastem o kterým se mluvilo a byly česky pojmenované. Už jen ty české titulky byly naprosto super, kdy každá postava měla svůj styl a jedna a ta samá věta, byla řečena pokaždé jinak.
Závěrem: super hra, která má strašně moc co nabídnout

Pro: známé a krásně zpracované prostedí, skutečné historické události, souboje, obtížnost, hodně detailů

Proti: kůň, chybějící cz dabing

+25
  • PC 90
Hru jsem dohrál již po třetí a můžu říct, že každý průchod hrou byl docela odlišný od těch ostatních. Questy jsem dělal jinými způsoby, vymýšlel nové taktiky atd. Je to dle mého další vynikající práce od Dana Vávry, který si tuhle myšlenku prosadil u všech lidí i přesto, že se mu dost házeli klacky pod nohy. Hra je těžká hlavně pro první průchod. Trvá dlouho než si zvyknete na soubojový systém (ještě teď mě občas překvapí). Trvá dlouho než se naučíte střílet s lukem (jestli se to vůbec naučíte). Trvá dlouho než se naučíte správně otevírat zámky a takhle bych mohl pokračovat donekonečna. Každopádně tohle vše se dá naučit na takovou úroveň, že nad tím už ani nebudete pomalu přemýšlet a to se mi na té hře hrozně líbí. Samotné vylepšování postavy je dost fajn. Líbí se mi variabilita perků a každý si může hodit věci dle svého playstylu. Save systém teď s odstupem času taky nehodnotím negativně. Je to trochu něco jiného, když si nemůžete hodit quicksave před každým riskem, který uděláte a o to mi to přijde zajímavější.
Teď pár negativ. Nepřijde mi ideální, že nevíte, v jaké výškové úrovni se nachází NPC, za kterým musíte jít. Je to věc na kterou si sice zvyknete po čase, ale přece jenom by bylo lepší, kdyby jste viděli jestli je nad nebo pod vámi. Dále tu jsou bugy, které i přes ten čas nezmizeli a pravděpodobně na ně narazíte. Naštěstí už nejsou takové, jaké byly.
Celkově se řadí KC:D mezi mé dost oblíbené hry a upřímně se nemůžu dočkat dalšího dílu

Pro: Detaily textur, historie, příběh, unikátní soubojový systém

Proti: Bugy, Radar

+24
  • PC 85
Hře trošku uškodila příliš velká očekávání. Jak se několikrát oddalovalo datum vydání, člověk zíral na skvělý screenshoty z přípravy a nemohl se hry dočkat, do toho zprávy, jak bude vše pěkně realisticky zpracováno a podloženo historickými fakty, slepice budou vypadat přesně tak jak ve středověku vypadaly a stromy budou opravdu jen takový, který tu tenkrát rostly ... no paráda!

Ze začátku tohle opravdu fungovalo, i když ne všechno bylo podle představ a už vůbec ne slibovaný hard core. Například stravování jsem čekal trochu náročnější a ne, že se budu moct nadlábnout prakticky kde se mi zamane z kotlíku a bude to v pohodě.
Oproti tomu třeba bojovej systém a otevírání zámků mi nervíky nešetřily, ale obzvlášť ty souboje mě pak chytly a moc bavily, stejně jako střílení z luku bez zaměřováku.
K nádherným hradům a přírodě prakticky nemám výtky, snad jen různý rostlinky mohly bejt v detailu propracovanější. A taky hafani jsou v KCD jak podle kopíráku a o tuposti NPC (hlavně při boji) se rozepisovat nebudu.

Jo, je to hra založená na historických událostech a Vávra si zakládá na reálným světě, takže žádný čáry máry a příšerky nepotkáme, ale paradoxně mi tam nakonec prvky fantasy chyběly, protože za největší minus považuju z mýho pohledu to, že když během hry prošmejdíte celou mapu, nemá už vás pak co překvapit a upadá herní nadšení. S blížícím se koncem jsem se fakt těšil, až rozjedu něco jinýho.

Povedlo se, ale je co vylepšovat a věřím, že pokračování bude zase o něco dokonalejší.

Pro: Historické reálie, české prostředí, česká hra, krásně provedená příroda, hrady, originální soubojový systém.

Proti: Pokud hrajete hru krátce po vydání, tak nedodělanost, bugy. Absence gradace příběhu a hry celkově.

+22 +23 −1
  • PC 85
Musím říct, že mám z této hry opravu rozporuplné pocity. Chvílemi jsem byla opravdu nadšená a chvílemi docela smutná.
Když jsem hru poprvé zapnula a začala hrát úvod, připadalo mi vše krásné. Jak jsem ale pokračovala hrou, najednou se mi detaily zpracování přestaly líbit. To zašlo až do té míry, že se mi hra vlastně přišla ošklivá. Například jsem se koukala na zboží jednoho obchodníka (zelenina a tak) a říkala jsem si, že nemůže být možné, aby zboží vypadalo takto špatně. Začala jsem to zkoumat a zkoušet různá nastavení. Nakonec pomohla instalace HD textur, čehož jsem si hned nevšimla. Nastal ale jiný problém, kterým bylo načítání textur. Přišlo mi, že se to časem zhoršovalo. Na začátku hry to nebyl téměř žádný problém, ale na konci se kolikrát textury při rozhovoru s někým ani nestihly načíst. Tak nevím, jestli jen na to můj PC nestačil, nebo byl problém někde jinde. Ještě jsem měla problém se vzhledem skvrny od krve na meči při broušení. Těm ani instalace HD textur nepomohla a zarytě zůstaly čtverečkované. Poslední, co bych chtěla zmínit, je měnící se zbroj a kůň v cutscénách na konci hry. V některých částech jsem měla to své a někde ne. Na Vraníku se mi podařilo získat své věci zpět, ale do Talmerku Jindra stejně kulhal bez něj.
Na to, že vývojáři používaly vlastní motion capture, přišlo mi, že výrazy často neodpovídaly rozpoložení postav (podle hlasu). Dále ženám divně odstávalo oblečení a psi (tedy bez DLC) se moc nepovedli. Koně jsou ale super. Na těch je vidět, že si na nich dali vývojáři záležet. Zvláštní věc, která mně trochu vadila, byla při rozhovorech. Když jsem začala mluvit s nějakou osobou, která ke mně byla zády, osoba se neotočila, ale mluvila prostě dopředu a já jí mluvila do zad.
No, ale teď to pozitivní. Hrozně se mi líbí, že je hra z českého prostředí a přímo z okolí Sázavy a Stříbrné skalice. V těchto místech máme chatu, a tak je mi to blízké. Je také super, že hra popisuje skutečné historické události. Díky tomu a různým textům, které se postupně otvírají, plní i vzdělávací funkci.
Příběh ve hře je zábavný a zajímavý. Hra je hodně ukecaná, ale to nevadí. Právě díky vyprávění (a to i ve vedlejších misích) jsem neměla pocit repetetivnosti. Trochu mě jen mrzelo, že jsem prošvihla některé úkoly na čas. V jednom konkrétním případě (Hledání bezvěrců)[spoiler] jsem při rozhovoru se zadavatelem vůbec nepochytila, že by se mohlo jednat o úkol časově omezený.
Soubojový systém mi bohužel nesedl. I když oceňuji jeho originalitu, já jsem ho kvůli vysoké náročnosti nezvládla. Často, když mě přepadli lapkové a cestě, jsem byla mrtvá dřív, než se mi podařilo vytáhnout meč. [spoiler]Naštěstí se dá většině soubojů vyhnout, tak jsem raději chodila vybíjet lapky po nocích, když spali. Musím ale říct, že mě překvapilo, že se nedá vyhnout úplně všem soubojům. Autoři slibovali mnoho variant, jak řešit situace, ale někdy to jde jen jednou cestou. Vůdce banditů jsem ale při útoku na Přibyslavice po 150-ti pokusech porazila, tak dobrý.

Super věc, která se už v nových hrách začíná objevovat, je možnost přizpůsobit rychlost chůze osobě, kterou máte následovat. Občas mi ale přišlo, že i když jsem to měla zapnuté, stejně jsem je mírně přebíhala.
Pozitivně určitě hodnotím realističnost hry, která spoustu věcí nijak neulehčuje, např. alchymie. Zajímavé je i provedení jízdy na koni. Na to jsem si musela zvyknout. Ze začátku to nebylo nic příjemného, ale vlastně to dává smysl. Ve skutečnosti se také jezdec na koni může rozhlížet a nekouká se jen směrem jízdy koně.
Přes všechny mé výhrady můžu hru doporučit. Určitě stojí za to si jí zahrát.

Pro: Umístění, příběh, alchemie, koně

Proti: Souboje, mluvení do zad

+20 +21 −1
  • PC 80
Nahráno 103,4 hodin (bez dlc)
Kingdom come: Deliverance... hra na kterou jsem se velmi těšil, hra která mě velmi bavila a zároveň velmi štvala, až nudila, paradox?

Hru trápí nedodělanost a to nejen technická. Přítomné bugy, které kazí dojem ze hry, například problikávající, dokreslující se textury v nepředrenderovaných videích (kvůli vaší zbroji) bych přehlédl, ale bugy typu, že po rozhovoru s quest npc hra spadne a tudíž musíte věc řešit tak, že npc zabijete a vezmete mu q item touto cestou, je smutné. A takových věcí tam je víc.. ano, hru lze dohrát, ale najdou se místa, které neuděláte kvůli takovým bugům podle sebe.
Mám odehráno 100 hodin a splněno 90+% achievementů. Chybí mi jen některé, na které je potřeba rozehrát novou hru a nebo achievementy, které mám prostě bugnuté.
Ale dobře, bugy budou časem (snad) opravené, bohužel nedodělanost trápí hru i jinde a to: Ve hře neklade krom lidí nic odpor, tudíž souboje jsou repetivní tím spíš, že jsou ovlivněné jen zbrojí a počtem nepřátel. Vlci v lese? Nejsou, tedy nejsou vidět, jen slyšet. Medvědi? Nejsou. A že by kanec kladl odpor? Ne, při zasáhnutí šípem před vámi začne utíkat stejně jako srnka.
Co hlavní příběh? Ten je také nedodělaný, ale nechci spoilerovat.. snad jen podotknu, že byly původně plánované 3 akty, hra se nakonec rozrostla..bohužel obsahuje ale "jen" akty dva. Na zakončení příběhu abychom si počkali na dodatečný obsah, nebo spíše další díl.
Obtížnost? Hra není tak těžká, upřímně nevím, na co si většina stěžuje, soubojový systém mě baví, hrál jsem s lehkou zbrojí, abych měl hru záměrně ještě těžší. Lukostřelba je zpracovaná skvěle, to, že chybí zaměřovač bylo skvělé rozhodnutí, skillování lukostřelby má svůj smysl a opravdu, přibližně od 5. levelu to není problém.
Questy jsou většinou skvělé, krásně napsané a užil jsem si je, ale určité questy jsou šíleně zdlouhavé, například quest giver vám řekne, ať příjdete až za dva dny, v zápětí opět za další dva dny. Některé questy jsou časově omezené, což je sice realistické, ale mě to spíše otravovalo a nutilo udělat určitý quest co nejdřív, aby náhodou neskončil - nevíte kolik na něj máte času a pokud vezmete quest, na který musíte umět číst a přitom číst ještě neumíte.. hned máte dva dny v háji jen učením četby.

Celkově mě hra.. emmmmm. ale joo, bavila. Ale čekal jsem víc, hra má větší potenciál. Jsem rád, že u nás vznikla hra, která dokáže konkurovat větším RPG a hru doporučuji, jen to chce trpělivost. :)

Pro: lesy!

Proti: bugy, (ne)zakončení prvního dílu

+17
  • PC 95
Nechat emoce přitlačený, nebo vyprsknout lahev vína?

Jednoznačně prskat, jelikož u téhle hry pocítíte Vávrovo rukopis. Je tam cítit od prvních kroků Mafie. Kde zjišťujete, jak to dopadne. Vávra je pro jiné magor.....pro mne je magor, za kterýho jsem rád.

On je ten člověk asi vážně magor, ale tímhle dílem mi dokázal, že do her to umí vecpat.

Grafiku není na snáze komentovat...jen stroze: nikdy jsem si nevychutnal scenérie více. V Alfě byly hezčí a teď mě ve finálu nutí si strkat ruku do trenek.

Debilní sbírání bedel je zábava a prožít investigativní quest s vyšetřováním sázavského kamenného incidentu, to je panečku mňamka.

Přísahám bohu, že jsem se takhle nebavil od dob Prince na dva osum šestce.

Ano, asi přehnané, ale mě ta hra prostě baví. Kurevsky mě baví. Vedlejšáky? Naprostá paráda. Protože mi bude čtyřicet a snažím se potlačovat emoce, tady to prostě neumím.

Tahle hra probudila ve čtyřicátníkovi opětovné znovuzapnutí a jak dokázala to, že se ve finále rozpláču. Asi jsem měkej, ale Blanky mi bylo líto. Při anglickým dabingu jsem to nedával.

Díky Vávro,.... mě tyhle chvilky baví.

Pro: Výjmečnej projekt.

Proti: Čekací doby jsou k nasrání. Zrychlit kurva.

+13 +23 −10
  • PC 45
  • XOne 35
Je to pěkných pár let, co se ke mně dostala informace, že se chystá "velká" hra od českého studia, která se bude točit kolem událostí v předhusitských Čechách. Mé nadšení neznalo mezí, když jsem zjistil, jací veteráni za projektem stojí. Tvůrce Mafie? Vždyť na koleji jsem spolubydlícímu byl schopen tenkrát přeříkat kompletní průchod jedničkou i s přesnou pozicí nepřátel, přepapouškovat hlášky Salieriho i Paulieho a vyjmenovat názvy aut i jejich originálních vzorů. Navíc to má být zase jednou hra šitá na kompík a dokonce by se měla podívat i na Mac. Kickstarteru moc nefandím, ale i tak jsem chtěl autory podpořit a hru pořádně otestovat a tak jsem ji v den vydání koupil nejen na PC, ale rovnou i XBox, abych měl srovnání. A mé dojmy? Patrioti raději rovnou udělte mínus, vy ostatní čtěte dále.

Že se to nakonec na slíbený Mac neudělalo mě až tak neštve, absence češtiny mě teda ale sere neskutečně. V anglické verzi Jindra šišlá jako jeden blbeček z Londýna, který s námi jezdil na anglický tábor a při německém mi zase neustále vystřeluje pravá ruka z myši směrem k monitoru, což je dosti rušivé. Nejprve jsem zkoušel XBox verzi na XOX, který se za dobu, co jsem ho vlastnil, snad ani jednou pořádně nezadýchal. Teď ale, světe div se, připomíná vzlétající letadlo. Konečně jsem ve hře a hele, co je to za vyblité textury všude okolo, to na stole jsou jabka? Ty červené fleky? Fuj! No nic pokračuji příběhem a užívám si povedených krajinek, to se tedy vývojářům povedlo. Krásně malovaná mapa i stylové rozhraní jsou taky na jedničku. Kdo to támhle stojí? Skini tedy přeci jenom byli i ve středověkých Čechách, půjdu a prokecnu ho, jestli nenajdem nějakého černocha k linčování, ja Heinrich? Fuj, to jsem se zase lek, vždyť mu uprostřed pokecu naskočila asi z jiné dimenze bílá čepice. No a to Vávra tvrdil, že se žádné fantasy nekoná. O těch humusáckých hradbách, které se jednou načtou a devětkrát nenačtou radši taktně pomlčím.

No nic, radši hodíme hloupou konzolu do skříně i s ovládačem a zapnem staré dobré PC, přeci jen už to s měsíčním zpožděním vyšlo i na GOGu. Hmm, s lepšími texturami to i na rx 580 vypadá o parník líp než na konzoli (Dan říká, že je to prý nějakým promakaným osvětlením, či co). Hrajem hrajem, á támhle mám jít nahoru po schodech za šéfem hradu jo? Ale sakra, po těch schodech se nedá vylézt - load - furt jsou nějak neviditelně zazděné - load - skákání po střechách kolem překážky postavené svědomitým testováním v betě a šup, po slabých třech hodinkách jsem ty dva metry urazil. No zapomeneme na to, jdu dál, helemese kvestík, mám ukrást prsten nebožtíka. Zajímavé, že by další z těch jdi - vem - přines úkolů? Ale ne, to nemůže být on, ty tu přece Dan nemá, říkal to několikrát, když dštil síru na debilní Skyrim. A skutečně ne - je to skrytá úniková hra, protože z hrobníkova domu se nedá odejít. No, kdybych před tím asi šest hodin nebylinkařil a hra se nějak rozumně ukládala, tak si to s radostí loadnu, ale ne. Mám chuť hodit PC z okna, ale na to ho mám moc rád. Lepší bude tradiční česká defenestrace ve studiích Warhorse (teda jestli se i po prodeji pořád tak jmenují).

Uplynul rok a autoři po nesčetných záplatách a přicmrdávacích DLC vydávají s velkou pompou "ROAJÁL číz", pardon ROAJÁL edici. No co, naskočím zas do vlaku ne? Vždyť už je to odladěný, tak to nebude takový peklo. Sláva, teď už docházím dál! Farář po štrychu blije ze zvonice, hmmm dospělácký humor kam se podíváš, a teď rozhovor...co to? Kamera se propadá do zdi...kdo to teďka mluví? Kašlu na vás ujedu koněm pryč - co je to za živý ploty mezi polema, to jste někde viděli? Ani přeskočit se to nedá, ale já to přelezu...pád do voknous. Hru dohrávám na youtube, na tohle fakt nemám...

Pro: hezké krajinky, hudba, ztvárnění mapy a rozhraní

Proti: asi všechno ostatní, nic moc úkoly a příběh obecně, nedá se to hrát!

+8 +24 −16