Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
Kingdom Come přišlo s trochu odlišným přístupem k RPG. Je hardcorovější, bez magie, s přesnými historickými reáliemi, zasazené v reálné zemi a to během reálného konfliktu. Tedy v RPG žánru se jedná o sakra originální a neokoukanou hru.

Na výbornou je propletenost úkolů a jejich řešení. Questy nejsou černobílé, není jasné, kde je dobro a zlo. Kolikrát se vyplatí pořádně prokecat NPC a ne se jen pokoušet ukončit quest co nejdřív. Vlastně se vám ani nebude chtít. Dialogy jsou skvělé napsané a jako třeba v Mass Effectu na sebe dialogové možnosti navazují, takže neskáčete z téma na téma. A filmečky.... páni. Filmové scény jsou naprosto perfektní, vymazlené, nádherné, úžasné, skvělé....

Na začátku se těžko zvyká na nově nastavená pravidla, ale jak se tak stane, těžko se vám bude hra vypínat. Soubojový systém je super a hlavně funkční. Po několika desítkách hodinách jsem v soubojích, hlavně při početní nevýhodě proti 3-4 nepřátelům, nacházel výzvu. S každým novým perk pointem šlo znatelně cítit Jindrovo zlepšení, stejně tak jako moje. Radost udělá i taková blbůstka, jako je lockpicking. Když se ve hře objeví nový způsob, jak otevírat zámky a je to něco jiného, než v předešlých desítkách her, není to na škodu. Mapa je přiměřeně velká - není obrovská, ale pro účely hry není ani malá. Hodně se bude cestovat, jak pěšky tak na koni a jezdit sem a tam po obrovské mapě není zábava. Zároveň je ale plná skrytých a zajímavých lokací, které se vyplatí prozkoumat kvůli lootu. Jízda po krajině působí tak domácky a má neuvěřitelné kouzlo, nedivil bych se, kdyby někdo nepoužíval fast travel a celé si to vychutnával naplno.

Čeština, je tak trošku odbytá. Texty kolikrát nesedí na to, co postava říká. Nejhorší je, když vám postava říká krásné dlouhé souvětí a v titulkách je to odbyté jednou větičkou. V pozdější fázi hry jsem to tolik nezaznamenával a nevím, jestli to bylo kvůli tomu, že už se to tam nevyskytovalo nebo protože jsem si jen zvykl. Animace jsou trochu slabší, což nejvíc zabolí během obrovských bitev, ve kterých jsou i desítky postav, ale samotné bitvy působí (v rámci možností) fantasticky. I když se jedná o hardcore hru, nebylo by naškodu nějak označit časově omezené questy (malý tip, pokud jde o život, jde s největší pravděpodobností o časově omezený quest). Technický stav zmíním a to jen kvůli poslední části hry, ve které se to nedalo přehlížet, hlavně kvůli špatným scriptům a Janu Ptáčkovi a jeho jízdě! Jinak se tomu chyby dají prominout.

Kingdom Come je prostě skvělé RPG, které díky zasazení a upraveným mechanismům působí hrozně "fresh". I přes své nedostatky se jedná o skvělé RPG, které by v mnoha ohledech strčilo tříáčkové RPG do kapsy. V zábavnosti určitě.

Herní výzva 2018 - 1. "Tehdy to začalo"

Pro: dialogy, mechanismy, prostředí, filmečky

Proti: zápletka, čeština

+31 +32 −1
  • PC 80
Těžko bych mohla o této hře napsat něco, co už tu nebylo řečeno, jak už to v případě takto populárních kousků bývá. Naopak bych mohla zkusit být stručná. ;)

Začnu třeba tím, že cokoli před vydáním šlo naprosto mimo mě a o hře jsem nevěděla zhola nic. Absence draků, kouzel a realistický soubojový systém? Jak by mě takové RPG proboha mohlo bavit?

Jak se velmi brzy ukázalo, hra je dělaná s láskou a smyslem pro detail, který je prostě vidět. Já to samozřejmě nejvíc postřehla, když jsem se toulala po lesích a lukách, přetížená houbami, bylinkami (a zvěřinou). Když jsem "čistila" cizí knihovny a na pařezu za kostelem četla. Když jsem obdivovala množství oblečení, zbraní a zbroje nebo třeba Sázavský klášter. Příjemné detaily byly ale i v úkolech, jak v těch více důležitých, tak v těch spíše úsměvných. Ano, humor mi také skvěle sedl a Jindra se jako hlavní postava prostě hodil. Příběh originalitou nesršel, ale svým zasazením a zpracováním byl výborný.

Soubojový systém (a páčení zámků!) mi po dobrou část hry působil nevýslovné utrpení. Těžko se ale divit, když jsme (já i Henry) teprve začínali. Jakmile si pak člověk zvykne, ocení jeho originalitu a užívá si. Ke konci hry už mě štvaly pouze bugy (naštěstí kosmetického charakteru) a příliš dlouhé načítací obrazovky.

Pro: příroda a její detail; příběh - zasazení, dialogy a humor; systém perků,

Proti: bugy, některé pasáže zdlouhavé, nevyváženost (moc těžké X moc lehké)

+31 +32 −1
  • PS4 90
"Ještě si jááá, ještě si jááá, pohár piva zaplatím. Potom se jááá, potom se jááá, k mojej milej navrátím."

Tak aspoň v těch písničkách a nadávkách jsme si jako hrdí Češi mohli vychutnat mluvenou češtinu v českém prostředí. Nikde jinde totiž dabing nechybí víc, než právě tady. Ale jak poslední vývoj ukazuje, i to se brzy změní.

V Kingdom Come se totiž cítí člověk od první chvíle jako doma. Všude na mě mluví Tereza, Drahomíra, Lukáš, Pavel, i na svého jmenovce Miloše jsem narazil na smírčím kříži. Po všech těch záchranách vesmíru nebo hrách v hollywoodském stylu, kde na mě útočí John, Thomas, případně Jeffrey a kosím laserovými děly emzáky, tady otrhávám plevel v klášterní zahradě pro bratra Nikodéma, případně se vydávám na pěší cestu do Úžic, abych nebyl úplný negramot. Nic jiného mi aní nezbývá, protože na začátku hry jsem úplná nula a několik prvních dní přemyšlím, jak a jestli vůbec přežiju do dalšího rána nebo zemřu hlady. To vše v prostředí, které si na nic nehraje a kde nic není zadarmo. Tak jako ve skutečném životě. Často mi některé herní mechaniky přišly extrémní, až jsem si připadal spíš ve středověkém simulátoru než ve hře, ale právě ta snaha přiblížit celý herní svět víc realitě způsobí, že člověk příběh prožívá mnohem víc a několikrát mě hra napálila v situacích, se kterými jsem nepočítal, protože jako ostřílený hráč jsem byl přesvědčený, že to "tohle" se ve hrách nikdy nenapodobuje nebo se na to nikdo přeci neptá. Omyl. A tak jsem každý dialog četl najednou pozorně jak jen to šlo, až jsem se přistihnul, že za sebou v noci zavírám dveře do pokoje, protože přeci nepůjdu do postele s dveřmi dokořán ven.

Questy umí překvapit a dobře potrestat hráče, kteří nedávají pozor nebo jen tupě čtou text. Snaží se neopakovat a i když nejde o nic světoborného, působí neokoukaně, někdy dokreslují zajímavě tehdejší dobu a často umí zohlednit proběhlé události a rozhodnutí z dřívějška. Opět jsem si tu musel pozvdechnout, že bych se rád někdy dočkal hry, u které herní studio místo 200 talentovaných grafiků najme 200 scenáristů, kteří provážou všechny možné události, zohlední všechna rozhodnutí a naservírujou nám živý svět, kde volba skutečně něco znamená. Kingdome Come to sice taky zdaleka nedokázal, ale aspoň se o to pokusil a mnohde se mu to podařilo.

Výlet do lesa na lov, hledání pokladů, táborů nebo sběr bylin je doslova pastvou pro oči. I na PS4 bez jakýchkoliv módů je procházka lesem doslova zážitek a člověk se nestačí divit věrně zpracovanému prostředí všech kopečků, houští, keřů, pařezů, podvalů, louží a všeho možného, co je pro český les tak moc typické. V tomto ohledu může závidět i blockbuster Red Dead Redemption 2, který má sice technicky dokonalou a úžasnou grafiku, ale na míru věrnosti zpracování přírody v KCD prostě nemá. O to víc ale zamrzí nedotažený lov zvěře v lesích. Za normálních okolností by šlo o skvělou zábavu, protože zvířata se často dokážou nečekaně ztratit ve vysoké trávě, houští nebo za kopečkem, čemuž skvěle nahrává reálně zpracovaný les, ale co je to platné, když se zvíře při stopování často zasekává, respawnuje doslova před očima, nebo ho lze dohnat prostým sprintem.

Škoda také technického stavu. Na žádné zcela zásadní bugy co by mi bránily vyřešit úkol nebo postoupit ve hře jsem nenarazil. Byly převážně jen kosmetického rázu, ale když při rychlejší jízdě na koni začnou postavám mizet těla a zůstane jen hlava, případně přivoláním koně se teleportuje odnikud přímo před vás, protočí se mi panenky znovu a znovu. Gestikulace postav působila často přehnaně a nepřirozeně. Pohyb v záložkách uživatelského rozhraní je nepříjemně pomalé, obzvlášť přechod na mapu trvá.

Kingdom Come ukázal, kudy by se mohla herní scéna v budoucnosti dál rozvíjet, protože potenciál tu rozhodně je a open world RPG s generickým úkoly typu "vymlať tábor" naklonovanými po celé mapě se už myslím zajedly. Půdu pro případný druhý díl si připravil víc než dobře, tak nezbývá než čekat, že budeme mít možnost podívat se znovu do té země české, kde je domov můj.

Pro: obrovská míra imerze, kouzlo českého domácího prostředí, zajímavý kodex, originální questy

Proti: technický stav hry, katastrofální loadingy, přehnaně obtížné vylamování zámků

+31
  • PC 85
...prostě tři hodiny zabíjíte dva džipáky v lese, zkusíte to asi dvaceti způsoby, aby to potom vyšlo zcela náhodně, radujete se, že jste za tři hodiny udělal nejmenší postup v dějinách všech her a to jen proto, aby na vás potom zničehonic naběhlo pět turků v těžké zbroji a zabilo Vás. No save, no progress, nothing! Takhle ne vy zvířata svinské, takhle teda ne. Chci své peníze zpátky! Čas mi vrátí kdo ??? Musím se na to vyspat. Je to opravdu otřesná hrochárna a přiřigáníhodná knedlárna, dlouhý proud chcánek a střeva nemocného bezdomovce v jednom. Krása, povedená hra, opravdu, doporučuji, pro všechny bezva lidičky, něco jako my little pony, fakt bezva

update: po dalších deseti hodinách hraní jsem natrénoval střelbu z luku a pořádně jsem procvičil šerm, takže pokud na Vás vyloženě nenaskáče pět turkických psů najednou dají se souboje zvládnout. Vždy koňmo a střílmo a leckdy pěšo a sečmo. Právě jsem zažil úžasné dobrodružství s flanďákem v Úžici, takže odpouštím surový crush mého takřka hodinového progressu. Ujde to...ujde

update po dohrání: Celkově bych to zhodnotil jako vynikající simulátor středověkého života s krásným, lehce romantickým příběhem, který na román nevystačí ale jako milá rytířská povídka splní účel. Městečka a vesnice jsou malebná, krajina a lesy jsou nádherné a jízda na koni je pohádka. Večery pod hvězdami pohladí na duši a pro potěchu oka slouží i krásné hrádky a pevnosti zasazeny v divoké flóře.
Hrací mechanismy je třeba vypilovat (souboje, páčení zámků, kapsářství, údržba zbraní) a poté se hra stává pohodovou až snadnou. Souboje ke konci hry nebyly žádným problémem. Se sílou 20, plátovou zbrojí a mečem svatého Jiří jsem posekal všechny a všude. Sběrem krunýřů a kroužkovýh košil z padlých jsem zase nabyl nemalého jmění, cirka 25 tisíc dukátů.

Když pominu několik pádů ze skály a několik pádů zpět do operačního systému, směle bych to zhodnotil plným počtem hvězd. A po dohrání hlavního příběhu můžete dotahovat resty a kochat se. (nepotkal jsem žádného mědvěda ani vlka, jsou tam vůbec?)

Pro: Pro mě určitě prostředí a doba, ve které se příběh odehrává. Kůň. Meč svatého Jiří. Hudba. Zvuky. Šermířské finty. Turkické uši v brašně

Proti: Prvních několik hodin, může být pro méně trpělivého hráče fatální a tyto trpké zkušenosti mohou vést k odsunutí hry na "někdy potom" Doporučuji se navrátit co nejdříve a začít na kolbišti. Těžko na cvičišti....však to znáte ne

+30 +31 −1
  • PC 85
Tohle je asi jediná hra, kterou jsem si koupila téměř hned od vydání. Měla neuvěřitelný hype, že se jedná o českou hru a tak jsem neodolala. Oproti ostatním jsem zas tak moc bugů nezaznamenala. Asi jsem měla celkem štěstí. Jen třikrát jsem musela načítat předchozí save abych se mohla posunout v příběhu bez bugů. Jediný bug, který mě tak nějak doprovázel až do konce, bylo občasné zamčení dveří u obchodníků, kteří měli mít normálně otevřeno.

Moc pěkný byl systém vylepšování dovedností, podle toho, co opravu děláte. Nepřeberné množství zbroje a vrstev, co na sebe můžete navléknout. Veškeré úkoly mi přišli pěkně propracované, zábavné. Žádné stále opakování toho samého. Pěkně vykreslený svět, kde pořád můžete něco objevovat. Fajnové cutsceny a i dobrý příběh.

Co se týče soubojového systému, tak do něj sem pronikla celkem rychle a mečová komba šla sama od sebe. Pak jsem si však udělal poměrně dlouhou pauzu a už jsem se do toho nějak nedostala. Ať jsem se snažila o cokoliv protivníci vše vykrývali a tak sem se uchýlila k luku a šípům, kde stačila pořádná jedna rána do hlavy.
+30 +31 −1
  • PS4 90
Čechy krásné, Čechy mé, je nekonečnou slastí se po Vás projíždět na koníčku, navštívit Sázavský kostel, pokecat s mnichy o všech těch malých neřestech a poslouchat to krásné české hospodské tlachání. I proto, a možná právě proto je Kingdom come: Deliverance pro mě masterpiece. 180 hodin jsem zde strávil a nelituji ani vteřiny (hráno na první dohrání na Hardcore mód i se všemi DLC). Jindrova výprava působí velice sympatickým dojmem, kdy se z obyčejného prosťáčka vypracujete na rytíře, kterého znají a vítají v každé vesnici. Na první pohled přitroublý trumbera Jindra se tak z pitomce v povlíkačkách stane váženým rytířem v zářivé zbroji.

Celá hra působí sympatickým oldskůlovým kouzlem, ať už je to pomalejší templo celé hry či tím, že Vás hra nevede přesně za ručičku, kde, co a jak. Příkladem budiž, že pokud v rámci questu bylo třeba přečíst něco z knížky, tak jste onu knížku opravdu museli přečíst a využít informace z ní ke správnému zvolení odpovědi. Krásně malovaná mapa či zpracování inventáře Vás přinutí zas a znovu si pročítat historické události či informace, jak to tehdá ve středověku chodilo. Rovněž skyrimovské zvyšování úrovně podle toho, kterou činnost více používáte působí svěžím dojmem. Hrál jsem Hardcore verzi, tak mohu potvrdit, že nejvyšších úrovních v některých činnostech jsem vskutku dosáhl až ke konci hry.

Příběh se celkově jeví jako klišovitý, leč některé questy stojí za to. Ojedinělým úkazem je tak například exkurze v Sázavském klášteře i se všemi neduhy s mnišským životem spojenými. Přímo legendární je však quest či setkání s farářem Bohutou. Mám dojem, že pokud si na smrtelné posteli budu moci vzpomenout na jednu jedinou cutscénu z mé historie hraní všeho možného, tak to bude ta s Bohutou. Tolik vtipu a radosti zakomponovat do asi 10-minutové sekvence se jen tak nepodaří už nikomu. Na konci však příběhu dochází dech, ale zato se dočkáte nečekaného konce.

Samostatnou kapitolou jsou pak jednotlivé mezihry. Proč už někoho nenapadlo dříve takto zpracovat alchymistické řemeslo? To je otázka, která Vám ihned vyvstane na mysli. Pointa jednoduchá, stačí sehnat recept s přísadami a postupem a pak si vše připravit na alchymistickém stole správným přidáváním přísad, rozdmýcháváním ohně, drcením ingrediencí a následnou destilací. Jednoduše geniální, geniálně jednoduché. A v momentě, kdy Vás to přestává bavit, tak se naučíte perk, že se lektvary budou míchat sami. Och, sladké. Zajímavé a krkolomné je rovněž páčení zámků, se kterým jsem však potíže na neměl jako ostatní uživatelé. Ono vylepšování jednotlivých dovedností ala Skyrim rovněž přijde k duhu, bez patřičného tréninku ani toho králíčka nevykucháte.

Soubojový systém mi snad jako jediný aspekt této hry moc moc nesedl, snad proto, že jsem hrál na Hardcore, jsem nebyl moc schopen provést na oko zdánlivě jednoduchá komba či dostatečné množství perfektních protiúderů. Celkové pojetí souboje mi přišlo dosti neestetické, neohrabané, ač přiznávám, že vypadalo přinejmenším realisticky. Samostatnou kapitolou jsou pak souboje v hromadných bitvách, které působí tak nějak komicky. Jako by každá bitva čekala na Vás, až nějakým způsobem zasáhnete či rozdáte patřičný počet úderů. Zaměřování na jednotlivé oponenty je poněkud neintuitivní, ne vždy Jindra zaměří toho nejbližšího nepřítele, kterého bych čekal, že zaměří, pokud mám palcát v ruce. Střelba z ruku bez zaměřovače má své kouzlo nechtěného. Výše zmíněný králíček Vám uteče nespočetněkrát než ho dáte konečně na rožeň.

Co se týče grafiky, tak jsem byl nadmíru spokojen. Zpracování české krajiny je velmi hodnověrné, malebné české vesničky, potůčky a lesy vypadají tak, jak ve skutečnosti. Líbilo se mi zpracování cest, bláta, louží atd, o to méně však doskakování textur na PS4 či chodící hlavy bez těla. Animace postav spíše na průměrné úrovni, několik Jindrových gest během jeho rozhovorů si však zapíšete do paměti (např. varovné zvednutí obou rukou působí komicky).

Těším se na pokračování, byla by škoda nevyužít veškerého středověkého potenciálu a zkušeností a nevytvořit třeba trilogii o trampotách rytíře Henryho, údatného reka z Čech.

Pro: Farář Bohuta, některé skvěle napsané questy, alchymie, zvyšování úrovní praxí v dané činnosti, inventář, historické detaily, zpracování krajiny, Farář Bohuta a ještě jednou Farář Bohuta.

Proti: Otravné zasekávání koně o překážky, příběhu na konci dochází dech, soubojový systém a zaměřování v hromadných bitvách, nerespektování oblečení, co máte na sobě v některých cutscénách, strašlivé doskakování textur na PS4.

+30
  • PS4 70
Jakožto Čech jsem se pokusil na KCD dívat nezaujatě (protože soudě dle komentářů a jejich hodnocení se to místním nejspíš moc nedaří) a snažil se z dobrodružství v českých luzích a hájích vytěžit maximum. Je třeba zmínit, že jde u mě o PS4 verzi, takže je možné, že moje zkušenost se od toho odvíjí víc, než od PCčkářů.

I když vám po začátku hra řekne, že to se dělá tak a tamto onak, zbytek je ryze na vás. První bitka je osina v prdeli, páčení zámků jakbysmet a zorientování se v boji je kvůli jeho unikátnosti dosti obtížné. Musíte proto tyhle věci opakovat a potom vás za to hra odmění, což je fajn, i když v některých dovednostech to chlapci úplně nevyladili. Zámků je víc těžších než lehčích, moje mrtvá babička drží luk pevněji než Jindra a plížení jsem vzdal hned. U obrovské většiny aktivit je nutná trpělivost, což po chvíli v některých směrech vzdáte a začnete Jindru cpát konkrétním směrem zloděj¬/all-in/ukecaný nebo co já vím. Není to ale na škodu, protože při dalším průchodů prostě změníte vývoj postavy a hru projedete zase o něco jinak. Vylepšování dovedností stylem „dělej je a budeš v nich lepší“ chválím.

Co se postav týče, je to o něco horší. I když je Hanuš takový správný buran, Fricek s Matušem dementní kámoši a podobně, tak k nim nikdy moc nepřilnete. A o romantické lince nemluvě. Takže nám to musí zachránit Jindra a abych se přiznal, mě se ten vidlák líbil. V jistých věcech je prostě tupý, v dalších překvapí selským rozumem a umí i popichovat. Není to sice Geralt, Nathan Drake nebo Pagan Min, ale řekl bych, že docela pěkně odráží českou povahu, což jako Čech oceňuji dvojnásob. S dabingem jsem spokojený a kdyby český nikdy nebyl, srát mě to nebude.

Jenže co s příběhem, když v ději přilnete jen k Jindrovi? No, vázne to, ale to lze čekat, když je příběh čerpán ze skutečných událostí a ne z nějaké epické fantasy předlohy. Na své komorní poměry jde o fajn detektivku s pár zvraty a s několika zajímavými misemi. Klášterní mise měla dobrou ideu, stačilo by jen povolit pohyb po chodbě hoďku před další činností, aby vás nesrali ti „Bratře…“ mniši. Chlastačka s farářem nebo lockpickování „koňské prdele“. Hodně lidí údajně brečí z konce, což uznávám, na Oscara to nebylo, ale neslo se to celé v komorním minimalistickém duchu.

Graficky hra pohladí mnohem více krajinou a vesnicemi než ztvárněním postav. Starší hry mají lepší modely charakterů, ale to je kvůli nedostatku prostředků. Navíc se textury mnohdy velmi pozdě načítají a o to více tím trpí xichty postav, které už tak nejsou žádný top notch. Nevyhnete se ani problikávání textur v inventáři, chybějícímu sedlu nebo dokonce hlavě, což je alespoň vtipné.

A teď hlavní nedostatky. KCD samotné je nadprůměrná hra už ve svém základu, protože nabízí dobrý bojový systém a mechaniky obecně, jenže se to neobešlo bez hromady bugů. Mě osobně nejvíc dojebal bug, kdy jsem nemohl dokončit příběhovou misi s farářem Bohutou. Hrál jsem v domnění, že se to nějak spraví, tak jsem nahrál x dalších hodin. Nakonec jsem svůj herní progres musel vrátit asi o 8 hodin zpět. Dále, a to nevím jestli je PSkem, ale spaní, cestování či čekání trvalo čistého času tak 3 hodiny. Ten váš démonický kůň není schopný projet křáčkem a vikáře jsem nemohl poslat do prdele jednoduše proto, že jsem měl bugnutou čekací scénu. Chápu, že Vávra řekl „Jsou tam bugy, sorry jako“, ale z tohoto důvodu prostě nemůžu dát 80 %.

Z toho co píšu se zdám jako ubrečená holka, jenže když celou dobu cestujete pomaleji po 4 na koni než Zeman po 2, tak to prostě požitek ze hry znechutí. Nahrání savu několik hodin zpátky taky nepomůže a když se snažíte projet bugnutou misi 3 hodin taky nepomůže. KCD je v základu čistě nadprůměrná hra s prostým příběhem a postavami, jedinečnými mechanikami a vidíte, že je dělaná ze srdce. Po herní stránce pýcha v českém herním průmyslu, po technické stránce brání v maximální užití si jí. Třeba to za rok bude pecka a já pak nebudu otálet zvednout hodnocení na zasloužených 80 %.

Herní výzva 2018 - V zemi nikoho

Pro: Jindra, soubojový systém, herní mechaniky, skrytý český dabing, krajina, děláno srdíčkem

Proti: Bugy, bugy, bugy, chvíli trvá, než se do toho dostanete

+29 +30 −1
  • PC 95
KC:D, tak opravdu málo her vyvolalo v česku takové pozdvižení jako tato. Od nadšených až po zklamané přispěvovatele, odpůrce Vávrových názorů, odpůrce Bakaly, který projekt z podstatné části zafinancoval…na všechno tohle se já vybodnu a budu řešit hru jako takovou, ostatně v době práce na projektu jsem dění okolo ní nijak zvlášť nesledoval, a hru jsem zakoupil za plnou cenu až na GOGu a rozehrál až po pár vydaných opravách. No a budu sice trochu předbíhat, nicméně ze hry jsem byl nadšen. Ale trochu popořadě:

Grafika hry je opravdu moc hezká, pěkně se na to dívá a české prostředí a reálie jsou na té hře prostě znát. Samosebou se dá grafice něco vytknout, nejvíc asi v průběhu hry ruší vzájemné prolínání některých kusů oblečení (holt daň za složitý systém odívání postavy), ale vše ostatní jsou už drobnosti zcela akceptovatelné v rámci takového obřího světa. Mne se grafika a prostředí prostě líbí, a Cryengine se opravdu snaží, a taky dá zabrat grafické kartě, která se u této hry opravdu nenudí.

Ozvučení hry mi přijde také v pohodě – příroda, dabing, všechno se to poslouchá hezky. U dabingu se zastavím, spousta lidí nemůže hře prominout, že není k dispozici český dabing. Nevím jak přesně co bylo při crowfundingu slíbeno, ale mne osobně to nevadí. Zcela dokážu pochopit, že práce na slušném kompletním dabingu je opravdu náročná, jak časově, tak finančně, a pro relativně malý český trh není úplně rentabilní. Bylo by to hezké mít opět pořádnou pecku se skvělým CZ dabingem, ale já bych si celkem poradil i s kompletní angličtinou, a s profesionálními českými titulky tak nemám vůbec žádný problém.

A co samotné hraní? Hra je opravdu velmi poutavá, a dějová linka, i když je trochu předvídatelná, je zábavná a rozsáhlá, vedlejších questů je dost a většina opravdu dobrých a zajímavých. A potěší i důraz na realizmus, ovšem v takové míře, aby zase bylo zábavné hrát. Některé úkoly se dají pojmout vícero způsoby, takže cesta jak vyhrát není nalajnovaná linka. Činy hráče mají na jeho reputaci a herní svět logický dopad, postava se vylepšuje se získanými zkušenostmi (zkuste si jít bez natrénovaného souboje na kumána…). NPC postavy se chovají ke hráči podle toho jak vypadá – jak kvalitní oblečení má, zda není celý od krve nebo smradlavého bahna, prostě hráčovo chování se reflektuje do hry. Jasně, někdo kdo je zvyklý z arkádových her popadnou meč/kulomet a vběhnout přímo do vřavy tento pomalý start neocení, ale mne se to líbilo moc, člověk se se svojí postavou lépe sžije (škoda, že kromě oblečení nelze přizpůsobit i vzhled postavy). Ukládání je taky řešeno dobře, mezník úkolu nebo lektvar Sejvovice je pěkný nápad (aspoň mne to nenutí co pět kroků mačkat F5). A je fajn, že když jsem hrál, bylo už aktivní ukládání při odchodu ze hry. Občas člověk potřebuje odejít a opakovat rozehraný úkol jen kvůli tomu, že zrovna nemám Sejvovici by bylo otravné. A naštěstí musím říct, že mnou hraná pozdější verze hry už byla stabilní, takže se mi nestalo, že by se mi bugnul zásadní úkol nebo se sesypala celá hra (nebo se sesypaly uložené pozice, to už byl opravdu velký renonc od tvůrců, který se u původních verzí stával). Nějaké ty technické chyby hra stále má, ale už to není nic, co by překazilo celé hraní. Hezká je i snaha tvůrců pojmout hru z historického hlediska, kdy se ve hře reflektují reálné historické prvky a rozsáhlá encyklopedie. A to jsem děják na škole kdysi neměl rád :-) A možná také díky této hře pár lidí v cizině poznalo, že existuje nějaká malá země uprostřed Evropy s bohatou a zajímavou historií.

Ke hře se by se toho dalo napsat opravdu hodně, ostatně hra samotná je velice komplexní a rozsáhlá (na jedno dohrání mám v GOGu uvedeno skoro 150 hodin hry – teda už včetně From the Ashes), tak nechci tu vypisovat romány a ani si teď najednou nevybavím všechny podrobnosti.

Shrnutím hra mne opravdu bavila, líbila se mi grafika, reflektující české prostředí, líbil se mi zvuk i příběh. Bez ohledu na to, co si mohu myslet o názorech Vávry (třeba jeho argumentační útok na Skyrim ohledně bugů – echm, zrovna KC:D se taky docela převedlo, hlavně zezačátku to byly bugy prakticky zabíjející hru), je to prostě výborné dílo, které se zařadilo mezi moje TOP hry. Na Zaklínače to nemá (ostatně obě hry jsou pojmuté úplně jinak), ale v mé perspektivě se mu přiblížila hodně blízko…

Pro: Grafika, příběh, zvuk, české prostředí, české historické reálie, rozumné pojetí historické reality

Proti: Občasné bugy, nemožnost upravit si vzhled postavy k obrazu svému

+29 +30 −1
  • PC 85
Takže dohráno. Podle Steamu 79 hodin. Dohrál jsem většinu vedlejších questů (vyjma těch, co se vzájemně vylučovaly + asi dvou) a vyzkoušel si řadu vedlejších aktivit. Odehráno na GTX 1070, Intel i5-7600K a 16GB RAM, zastropovaných 60 fps bez dropů. Byl jsem backer na Kickstarteru, takže jsem měl hru za hubičky a těšil se na ní několik let...

A po dohrání vám můžu říct, že je to naprosto skvělá hra, ale:

- Rozhodně to nemělo vyjít takhle zabugovaný. Nainstaloval jsem to v den vydání. Zpočátku tam bylo tolik bugů, že některé questy nešly dokončit. Zažil jsem za dobu hraní asi 3 větší patche. I po tom posledním (tuším z 23. 3.) byl zabugovaný finální quest, který jsem musel na třikrát spouštět.
- Grafika na pohled krásná, ale optimalizace strašná. Do prvního patche docházelo k častému zamrzávání na dobu několika vteřin. Časem tahle nepříjemnost zmizela, zřejmě díky patchům (možná i díky domu, že Nvidia od té doby vydala asi dva nové ovladače grafiky).
- Autoři udělali asi 20 slotů oblečení, aby to co nejvíce odpovídalo reálu. Což by bylo super, kdyby to zvládal engine. Celkem běžně se stávalo, že se jednotlivé postavy načítaly "po vrstvách," takže jsem napřed viděl jejich spodky a pak až co mají skutečně na sobě. Což je nepříjemné v případě chystaného kombatu - spodky mají všechny postavy +- stejné, ale podle brnění poznáte úroveň soupeře. Jako perlička se občas stávalo, že se načetly hadry, ale chvíli trvalo, než se dovnitř načetla i postava. Takže pak potkáváte nejrůznější variace na bezhlavé rytíře. :)
- Nejrůznější chyby a zasekávání NPC o zeď, ve zvláštních polohách, levitující koně ve stájích apod. Ke konci jedna z hlavních NPC postav s váma jede dvakrát na koni a pokaždé ten její kůň "táhne" doleva. Takže se NPC postava stále buguje někam do lesa, do plotu, do zdi...
- Někdo si tu stěžoval na plytký příběh a v podstatě má asi pravdu. Na druhou stranu, autoři se snažili v rámci možností udělat hru co nejrealističtější. A protože kulisy oznámili dopředu, nebyl na nějaký superhrdinský příběh prostě prostor. Více mě mrzela nedotaženost vedlejších questů. Pokud například strávíte nějaký čas přemlouváním děvčete k souloži, očekával bych, že budou ve hře nějaké následky. Třeba, že bude váš vztah nějak pokračovat, že otěhotní, že vám bude vyčítat návštěvy lazebnic... A ono ne, sexem všechno prostě končí. A vůbec, na začátku hry vám zabijí holku. To je přeci důvod k rozvíjení příběhu jako prase. Místo toho máte celou dobu její prstýnek (pokud ho neprodáte) a nemůžete s ním nic dělat.
- Střelba z luku je fakt peklo.
- Soubojový systém je taky peklo, ale časem se dá osvojit si vlastní "kombo" a stím si člověk vystačí.
- Největší peklo všech pekel je ze začátku lockpicking. Časem je to ale easy.
- Co mě nebetyčně vytáčelo byla rozdílnost anglického dabignu od českých titulků. Nestávalo se to často, ale ten kdo rozumí anglicky někdy prostě slyší, že postava říká něco trochu jiného, než co říkají titulky. Týká se to zejména zprzněných překladů jmen.
- Čímž se dostávám k titulkům... Nad postavami se objeví titulky, pokud si například dvě NPC postavy povídají na ulici. Tyto titulky jsou "plovoucí," tzn. hýbou se podle toho, jak se postava pohybuje/pohupuje. Super nápad a dobře vypadající, přesně do chvíle, než se snažíte číst titulky NPC postavy, která před vámi cválá na koni...
- Je skutečně otravné, jak vás nerealisticky začnou zdravit na potkávání NPC postavy s tím, jak roste vaše reputace. Nejkomičtější situace nastane, kdy nastoupená jednotka vojáků dostává rozkazy a místo aby se věnovali svému veliteli, tak vás začnou sborem zdravit...
- Chyby v některých videích. Ve hře jsou dva typy videí - taková, která generuje engine na základě toho, co máte zrovna na sobě a taková, která jsou dopředu připravená jako animace. U těch druhých se běžně stává, že v nich máte na sobě něco jiného, než ve skutečnosti.

Celkově, jak tu někdo již psal, vývojáři ve snaze vydat hru včas vydali de facto betaverzi. Bude to chtít ještě pár patchů a odladění porodních bolestí a bude to opravdu skvěl hra. Určitě by si jí měl zahrát každý fanoušek RPG, které nejsou jen klikačkami. Mimochodem, myslím si, že vzhledem ke značné podpoře českého publika na kickstarteru by hře slušel český dabing. Je smutné, když nám daj Poláci CZ dabing Witchera a Vávra se na nás, svoje věrné domácí publikum, vykašle.

Pro: I přes všechna negativa se skutečně podařil AAA titul světové úrovně

Proti: Bugy všeho druhu; některé vedlejší questy by zasloužily více rozvinout

+28 +29 −1
  • PC 85
Herní výzva 2018 - 2. "Krize identity"

O hře už toho bylo řečeno tolik, že to vezmu stručně. Teda myslím. Navíc jsem hru dohrála už před 3/4 rokem a to je pro mě a mou děravou hlavu celkem doba. Už vím co si dám za předsevzetí - psát své dojmy hned! Co si tedy odnáším z Kingdome Come: Deliverance?

V první řadě, že mi ho kupodivu PC i se streamem utáhl (i5 4460 + 1060 GTX). Že Jindra vypadá jak ňouma. A že jsem měla tu čest, loudat se po těch nejkrásnějších lesích v herním světě. Krom nádherně zpracované přírody bych ráda vychválila hudební podkres, snahu o historickou přesnost a vtipnost a originálnost některých herních postav. Nejvíc mi utkvěl v paměti asi Bohuta a samozřejmě Ptáček. Kdo by si nevzpomněl na Ptáčka? Stejně tak se našel i nějaký ten zapamatováníhodný questík.

Co se soubojového systému týče, nepřišel mi špatný. Možná spíš nezvyklý a originální. Problémy jsem s ním neměla. Ale je pravda, že soubojů jsem zase tolik nezažila. Jediný extrémně frustrující moment byla jedna z bitev. Ta nejhlavnější. S lukem mi to chvíli trvalo. Ale nakonec padal zajíc za zajícem a já nevěděla, co s takovým množstvím masa budu dělat. Inventář a systém výzbroje se mi líbil.

Bugy jsou kapitola sama o sobě. Lítám z koně sem a tam, lítá kůň na plotě, ve křoví i jen tak a taky si zalyžoval z kopce. Vylezl mi na schody u hradeb, na lešení vedle chrámu a já jsem středověký superman, protože z kopců mi to taky pěkně lítá. Vlastně i bez kopců - jednou ke mně přišel rozzuřený pán, chtěl mi jednu fláknout a jelikož jsem nebyla vyzbrojená, jala jsem se přehrabovat v inventáři. Nasadila něco, čím bych se možná i mohla ubránit a najednou letím. Letím asi 30 metrů do výšky. "Páni to je výhled! Ale při dopadu jsem mrtvá", proletělo mi hlavou. Dopad na životech neubral naštěstí nic. No alespoň mám pěknou sbírku vtipných klipů. A na co vzpomínat!

Dalo by se na hře najít jistě mnoho dalších věcí. Ale buď si je nevybavuju nebo už v tuhle chvíli úplně nestojí za řeč. Hlavní je, že mě těch zhruba 88 hodin hraní bavilo a celkem se těším, až ji rozjedu nanovo na novém stroji, s DLCčky a hlavně po updatech. Jsem zvědavá, kam se to posunulo, jestli mě to vůbec bude znovu bavit a zda to budu vnímat celkově jinak. A především, na budoucí pokračování!

Pro: Celkové pojetí hry, herní doba, hudební podkres, originalita (postav, soubojového systému, questů), snaha o dodržení historických poznatků, stylizace celkového rozhraní, zpracování světa

Proti: Bugy, chyby, glitche, častá potřeba postav verbálně otravovat Jindru na potkání, optimalizace, technická stránka

+28 +29 −1
  • PC 70
Kingdom Come se nedá upřít ambicióznost. Vybudovat open world RPG od úplných základů s relativně nízkým rozpočtem a zároveň se vzpříčit vůči některým designovým trendům je obdivuhodné. Nemůžu se tak zbavit jisté sympatie vůči této snaze, a to i přesto, že nepatřím do armády fanoušků stojících za Vávrou.
Zatímco většina západních RPG je přímo závislá na svých soubojových částech, Kigdom Come se snaží z toho důrazu výrazně ubrat. Může trvat i několik hodin než natrefíte na souboj, místo toho smlouváte o cenách, lovíte, vaříte lektvary nebo pátráte v přírodě. Plno problémů lze sice řešit mečem do žeber, ale hra to málokdy prezentuje jako jediný způsob. Hratelnost tak působí více variabilně. Navíc díky skvělému quest designu se nebojí poměrně často střídat typy hratelností a žádný z nich nezačne být otravný. Tak ani nevadí, že jednotlivé systémy nejsou zas až tak silné, jak by mohly být.

Příběhově to není žádná sláva. Hlavní linka je dlouhá a svým open worldem hodně rozmělněná a patřičný drive má prakticky jen na začátku a ke konci. Prolog vykopne se třemi motivy (konflikt Václava a Zikmunda, pomsta a ztracený meč), ale většina hry s nimi téměř nepracuje. Proto i další vesměs detektivní část, která zabere většinu herního času, působí dost odtrženě. Seznámíte se s řadou nevýrazných postav, které vás neustále posílají dál a dál. K nějakému posunu v ději, tematizaci nebo snad poodkrývání pozadí konfliktu nedochází. Tempo se sice v závěru zrychlí, ale kvalitativně se moc nezlepší. Dva zvraty otevírající poslední část jsou tragické. Odhalení záporáka má být vyvrcholením vašeho detektivního pátrání. Dramatická hudba, kamera a překvapený Jindra se mě snaží přesvědčit, o jak strašlivé odhalení se jedná. Jenže Toth se v ději naposledy ukázal asi před 80 hodinami a to tak přibližně na 3 minuty. Ani hráč, ani Jindra, k němu nemá žádný vztah. Druhý zvrat je vytržený jak z telenovely. Ač je průběžně naznačován, tak je jeho význam minimální. Nikdo na odhalení otcovství nijak zvlášť nereaguje, protože o něm už věděli, a Jindrovi to je vlastně taky jedno, protože jeho vztah k Rackovi se viditelně nijak nezměnil. Samoúčelný zvrat. Příběh se navíc ve výsledku smrskne na zlí rabují v naší zemi, tak jim dáme po hubě. Je tam sice určitá snaha říct něco o zbytečnosti Jindrovy snahy nalézt ztracený meč, ale vzhledem k tomu, že to hlavní postava nepřijme ani neodmítne, tak se jeho charakter nijak neposune od konce prologu.

Vedlejší questy jsou na tom lépe. Ty kvalitnější z nich nemají většinou extra dramatický děj, ale zabývají se do určité míry tehdejší středověkou společností. Vypíchl bych například Převlek. Někdy je důležitější to, co si myslí lidé, že je pravda, než pravda samotná. Ty nejhorší sice mají velké množství příběhu, ale s pointou, která vyzní levně a ještě k tomu do ztracena. Kvalita je tak značně nevyrovnaná.

Ve výsledku je tak Kingdom Come daleko lepší systémová hra než příběhová. Silnější zážitky budou se souboji s Kumány než s postavami se jménem. Více strachu zažijete při prvním přepadení než z prakticky jakékoliv dějové nesnáze.
+28 +30 −2
  • PC 80
Tuto hru sleduji od samého začátku a zdá se mi to jako včera, kdy jsem její vývoj podpořil na Kickstarteru. Nyní po čtyřech letech konečně vyšla a já měl možnost ji během 67 hodin dohrát. Jaké to bylo? No, Začněme od toho pozitivního.

Příběhově hra nemá obdoby a Dan Vávra (ačkoliv na psaní scénáře jen dohlížel a sám napsal maximálně 10 procent) opět dokazuje, že nemá problém hráče u PC / konzole udržet jakkoliv dlouhou dobu. Plusem je rozhodně to, že hlavní postava není žádný namachrovaný válečník, ale pouze obyčejný poddaný, který pomalu a jistě získává důvěru a respekt svého okolí. Herecky taktéž není co vytknout, anglický dabing je skvělý a upřímně řečeno česká lokalizace mi bohatě stačila formou titulků. To, že při souboji nepřátelé čas od času utrousí české sprosté slovo, beru jako příjemný easter egg. Z čeho jsem měl největší obavy, byl samozřejmě soubojový systém, jelikož s ním už zápasím od dob alfa verze. Nutno říci, že pokud mi to situace dovolila, radši jsem používal luk (s jehož zaměřováním bez zaměřovače jsme kupodivu žádný velký problém neměl) a meč vytahoval opravdu jen v nejnutnějších případech (tedy tehdy, když byli nepřátelé slabí a já si chtěl bojové schopnosti trochu namakat). Postupem času jsme mu však celkem přišel na chuť, za což ale možná může poslední část hry a její mírný "stereotyp". Ale o tom až v dalším odstavci. Z ostatních herních mechanik bych vyzvedl například vtipně pojatý systém savování, smlouvání u kupců a řemeslníků, zajímavou alchymii a páčení zámků. V čem má však tato hra opravdu navrch oproti podobným titulům, je grafika prostředí. Lesy skutečně vypadají jako české lesy, potůčky působí věrohodně a rozložení domů ve vesnici či budov na hradě dává smysl. Když pak člověk projíždí touto krásnou krajinou při západu slunce, bez problémů zvolní koni krok a jen se v klidu rozhlíží kolem sebe.

Žádná hra však není dokonalá a i KC:D trpí několika neduhy. Tím prvním a také často omílaným jsou nepříliš povedené animace. Postavy sice mají pěkně naskenované obličeje, nicméně v momentě kdy začnou projevovat nějaké emoce, je na nich vidět, že Warhorse Studios není zkrátka 2K nebo Ubisoft. To však považuji pouze za kosmetickou vadu, která mě osobně zase tolik netrápila. Horší to bylo s několika herními bugy, které se začaly projevovat hlavně v pozdějších částech hry, a to problémy s několika questy, pozdní načítání textur, mizející postavy v cutscénách apod. Nic, kvůli čemu by se hra nedala dohrát, ale zamrzí to. Největší zklamáním pro mě však byla závěrečná část. Nechci moc spoilerovat, ale posledních několik questů na sebe dosti navazuje a ve své podstatě se jedná pořád o to samé dokola. Pryč je různorodost, která hru provázela na začátku příběhu. Také v porovnání s betou musím konstatovat, že v některých questech zmizela možnost volby způsobu jeho splnění např. při dobývání Přibyslavice byla v betě možnost výběru útoků z více stran, v plné verzi tomu už tak není, ačkoliv rozhovor mezi hlavními postavami k tomu přímo nabízí. Stejná situace nastává při závěrečném útoku na Talmberg. Trochu matoucím byl pro mě taky konec, respektive poslední mise hry, která z nějakého důvodu následovala až po závěrečných titulcích a jejíž jediným cílem bylo jet krokem na koni přes půl mapy a pak následoval nápis Konec, a také fakt, že hlavní úkol celé hry nebyl vlastně splněn .

Když bych to měl shrnout, KC:D splnilo své očekávání. Je to česká hra, o které se bude ještě dlouho mluvit (ať už v pozitivním či negativním smyslu). Důležité je, že rozhodně baví a rád si ji zahraji znovu. Zvláště pak, až autoři vydají DLC s dodatečným obsahem, který slibovali na Kickstarteru.

Pro: perfektní a napínavý příběh, jedinečný soubojový systém a několik dalších prvků gameplaye, nádherná grafická stránka prostředí

Proti: slabší animace, mírně stereotypní závěrečná část hry, bugy, relativně nedůstojné zakončení

+27
  • PC 85
Přiznám se, že RPG není můj nejoblíbenější žánr a i když považuji třetího Zaklínače za možná nejlepší hru všech dob (dobře, ona je to v zásadě akční hra), Kingdom Come v mém hledáčku bylo spíše proto, že se po dlouhé době jednalo o českou hru s celosvětovým potenciálem, než že bych se na něj vyloženě těšil. Přesto ale musím říct, že jak se datum vydání blížilo, začala mě tato hra zajímat více a více, až jsem si ji nakonec předobjednal s tím, že by byla velká škoda nechat si takto zajímavý titul ujít.

Uvedení do hry však nebylo ideální, neboť úvodní loga se mi nezobrazily, pouze jsem zíral na černou obrazovku a poslouchal hudbu, která je měla doprovázet. Alespoň že poměrně zajímavé intro se přehrálo správně. Moje sestava Core i5, 16 GB RAM a GTX 1060 nepatří mezi nejvýkonnější, takže na nejvyšší nastavení rovnou zapomínám a volím kompromisní "vysoké", přece jenom mi hry jako AC: Origins připomněly, že čtyřjádra již nemusí stačit na všechno. Že se ale dočkám slideshow o 10-50 FPS, to jsem fakt nečekal, nakonec bylo nutné detaily stáhnout na střední, ačkoliv i tak občasné pády FPS pod přijatelnou hodnotu nebyly výjimkou.

První hodiny nebyly vůbec špatné, rozhraní mi přišlo přehledné a úkoly zábavné. Český dabing mi od začátku vůbec nechyběl, kvalitní (byť ne dokonalé) titulky jej zcela zastoupily, to ale neznamená, že bych jej neuvítal :) Po dohrání úvodu jsem se pustil do spousty úkolů, které mi kvalitně zpracované postavy prostřednictvím opravdu skvělých dialogů nabízely a začal jsem mírně propadat skepsi. Když totiž dvě hodiny chodíte po lese, sbíráte zkušenosti, houby a bylinky, zažijete několik úspěšných setkání s lapky či kumány, záhy však vlastní nešikovností špatně spadnete ze svahu, zabijete se a zjistíte, že po celou dobu neproběhl ani jeden save, většího či menšího rozhořčení se dočkají i ti největší flegmatici. Nutno podotknout, že save systém mi prvních 20 hodin opravdu pil krev, protože i když neplníte úkoly a pouze se touláte okolím, hra vás dokáže tak natolik vtáhnout, že na ruční ukládání zkrátka zapomenete - nehledě na špatnou dostupnost sejvovic během první zhruba čtvrtiny hry. Dost mi také vadilo čekání, které hraní často provázelo. Nemyslím teď složitější, ale o to propracovanější systém alchymie, ale spíše tzv. rychlé cestování nebo posouvání času, které bylo na můj vkus opravdu zbytečně pomalé. Hru také sráží bugy, kdy se NPC čas od času zaseknou nebo quest nejde dokončit, na druhou stranu nejnovější patche si s nimi hodně pohráli a musím uznat, že jich je mnohem méně než první dny po vydání.

Příběh o pomstě sice zní jako klišé, ale dialogy jsou skvěle napsané, úkoly promyšlené a jednotlivé postavy mají svůj charakter, samozřejmostí je jejich postupný vývoj. Takový Jan Ptáček sice zpočátku vypadá jako idiot, ke konci hry si jej ale jistým způsobem oblíbíte. Hlavní úkoly jsou jeden lepší než druhý, mezi nejlepší herní události jednoznačně zařazuji chlastačku s farářem Bohutou, což byla část hry, kdy mě KCD definitivně pohltilo.

Bojový systém je originální, ale bohužel ho rozhodně nepovažuji za nikterak geniální - i když jsou souboje s několika nepřáteli zajímavé, u hromadných bitev je ovládání velmi problematické. Pochválit ale musím například střílení z luku, kdy zpočátku sotva trefíte stodolu dva metry před vámi, ale postupem času, jak se Jindra zlepšuje, bez potíží dáváte jeden headshot za druhým. Nutno říct, že u hromadných bitev (ono jich ve hře není moc) jsem raději neriskoval, že mě nepřátelé ze všech ubíjí, ale raději z bezpečné vzdálenost protivníky ostřeloval. Naprosto skvělá je variabilta řešení úkolů, kdy k cíli vede hned několik cest a pokud vás napadne nějaké netradiční řešení, dost možná bude fungovat. U likvidace nepřátelských táborů je nejlepší možností počkat do noci, otrávit jídlo a následující den je problém vyřešen. Nebo raději vylákat jednoho lapku z tábora, vzít si jeho oblečení a všechny protivníky nepozorovaně zlikvidovat? Či snad nahodit na sebe zbroj a všechny do jednoho pobít? Fantazii se meze nekladou a řeknu vám, že tohle je jedna z těch věcí, která dělá KCD výjimečnou hrou.

Zpracování je výborné, prostředí vypadá fantasticky, vesničky i města žijí svým životem a jejím obyvatelům rozhodně není lhostejný způsob, jakým se prezentujete. Několik nevydařených krádeží (zpočátku velice těžké, častěji se vám akce spíše nepovede než povede) a pár mordů můžou znamenat, že se s vámi nikdo nebude chtít bavit - naopak pokud dáváte dýška a obyvatelům pomáháte s jejimi problémy, počítejte s vřelým a milým přístupem. Grafika našim vývojářům rozhodně nedělá ostudu, například lesy vypadají výborně, byť modely obličejů ještě zcela nedosahují některých konkurenčních titulů, ale rozhodně nejde o nic, za co by měli grafici skončit v kládě. Optimalizace již byla zmíněna a v tomto ohledu by bylo žádoucí, kdyby se jí vývojáři ještě v následujících aktualizacích věnovali. Ještě jednu věc ohledně zpracování musím zmínit - hudbu! Ta je totiž dokonalá, skvěle dotváří atmosférou a mnohé melodie vám v hlavě zůstanou ještě dlouho po dohrání.

KCD je rozhodně skvělá hra, která po letech dokazuje, že naše malá zemička uprostřed Evropy dokáže přinést herní titul, který je originální, zábavný, kvalitně zpracovaný a především zcela hodný srovnání s největšími zahraničními peckami. Je to hra, která není úplně mainstream, hodně hráčů bude muset přistoupit na její pravidla a přetrpět počáteční frustraci. Pak se vám ale odvděčí zcela unikátní hratelností, kvalitně napsaným příběhem a obrovskou škálou možností.

Pro: Skvěle napsaný přiběh, variabilita hry, realistické prostředí, pěkná grafika a dokonalá hudba, velice povedené úkoly

Proti: Horší optimalizace, umělá inteligence má své rezervy, občasné bugy, některé herní prvky (rychlé cestování, čekání) jsou zbytečné zdlouhavé, chtělo by to častější autosavy

+27 +28 −1
  • PC 95
Občas se dějí malé zázraky v našich malých světech. Třeba já osobně považuji za malý zázrak fakt, že jsem si na svém osmiletém notebooku (který navíc není ani herní) dokázal zahrát hru, o které jsem mnoho let snil. Především v době vývoje, kdy jsem sledoval každou novinku a vlog tvůrců, tak bědoval i v průběhu dvou let od vydání, že abych si hru vůbec mohl zahrát, musel bych si pořídit nějaké to nové železo...na což samozřejmě nebyl čas. Pak ale přišel Epic s nabídkou kvalitního se...tedy v podobě Kingdom Come zadarmo a já si řekl...nu, proč ne. Za zkoušku nic nedám. A tak si hru "koupil", celou noc instaloval a ráno ji zapnul s tím, že uvidíme, co se stane...

...a ono se stalo hodně. Naskočila úvodní obrazovka, naskočilo intro, rozjely se první minuty hraní a já si hru začal užívat s tím, že tohle prostě nějak dám. To, jak jsem hru v podobě takřka sto hodin hraní hrál Vám snad ani nebudu vysvětlovat. Občasné přehřátí a vypnutí notebooku v momentě, kdy se blížilo automatickému uložení po nějaké srdceryvné bitvě bylo to menší, co se v průběhu hraní dělo. Nicméně v úctě k tvůrcům a hlavně české historii jsem pokračoval dál...až do samotného konce.

Kingdom Come je jednoduše řečeno - herní nářez. Stoprocentní hodnocení nedávám jen kvůli pár detailům, o kterých budu mluvit až na konci. Spíš bych tu chtěl pochválit všechno, co mě na té hře tak bavilo. Bavilo mě prostředí v okolí Sázavy. Sledoval jsem jak se vine nejen samotná Sázava, ale i potůčky směřující všechny k ní, kopečky, lesy, polnosti, stráně, údolí...ten svět je naprosto geniální. Po pracovní osmihodinové klasice máte chuť přijít domů, narazit lahváč, zapnout hru a chodit sázavskou krajinou do zblnutí. Když je zima nebo karanténa (jako třeba zrovna dnes a posledních několik dní), tak je to perfektní alternativa k realitě, která taktéž stojí za návštěvu. Až to všechno opadne, určitě do Samopší, Ledečka a Ratají vyrazím. A musím se přiznat, že už se speciálně těším na moment, až přijedu do Ratají a budu chodit městečkem a říkat si, kde byl řezník, kde stála hospoda, kde radnice a kde jsem měl pokoj s postelí...:-) Projížděl jsem pár videí na internetu a musím říct, že z oné preciznosti k reáliím si tu tvůrci dali extra záležet!

Tak to bychom měli k samotnému prostředí, které je prostě pecka. Dále se pojďme podívat na příběh. Příběh je totiž přesně to, co Dan Vávra se svou partou lidí umí. Stejně tak, jako Viktor Bocan si umí vyhrát s prostředím, ve kterém, i když máte koně, nebo můžete zrychlovat cestu, prostě stejně chcete chodit. Na Operaci Flashpoint jsem Viktore totiž rozhodně nezapomněl! Tam jsem to měl úplně stejně. Nicméně co se týče příběhu, musím říct, že oceňuji snahu předat celému světu pár mocenských informací z období 14. století v oblasti Českých zemích. Myslím si, že naše středověká historie je celosvětově ještě dost neprobádaná a jestli se někdy někde odehrávaly nějaké hry o trůny, tak to pak muselo být zrovna u nás! Kde jinde taky, že? :-) Na příběhu ale neoceňuji jenom ty historické přesnosti, líbí se mi i ta příběhová linka Jindřicha. Nemá žádný výraznější vliv na historii, ale od začátku do konce mě prostě a jednoduše baví. A nebaví mě jenom procházet tím příběhem, já si vysloveně vytvářím vztah i se samotnými postavami ve hře. A co víc, hra Vás díky tomu nutí i do vedlejších misí. Ale co nutí...nutit ani nemusí...vy je chcete hrát sami. Chcete si vytvářet s jednotlivými postavami vztah, chcete se s nimi kamarádit, chcete s nimi být za dobře. Jestli někdo někdy řekl, že Kingdom Come je simulátor středověkého života, tak to řekl jednoznačně dobře.

No a když už jsme u těch hlavních a vedlejších misí. Jasně, dobývání hradů a mydlení kumánů je to podstatné, co se ve hře děje. Na co ale nikdy nezapomenu je chvíle, kdy jsem se v jednu v noci dostal do světa faráře Bohuty, se kterým proběhla největší herní pitka, kterou jsem kdy zažil. Smál jsem se během hry, smál jsem se před spaním, smál jsem se i další dny. Nejvíc jsem se vlastně smál, když jsem kolegům v práci vyprávěl, čeho jsem byl svědkem a rozesmál jsem tím půl jídelního stolu v jídelně. Faráře Bohutu vymyslel nějaký génius, protože cokoliv se tam s ním stane, to se u mě automaticky zařadilo do legendárních herních momentů, kterých jsem byl svědkem! A podle mě naprosto oprávněně. Taková kalba opravdu nastane párkrát za život, všichni o tom určitě něco víme.

Co Vám budu povídat, bál jsem se, že se tady budu vykecávat, ale jinak to ani u podobné hry nejde. A to jsem ještě nepřistoupil k herním mechanismům. Už jednou jsem tu totiž zmínil slovní spojení simulátor středověkého života, což je víceméně přesný. Líbí se mi, jak se hlavní postava Jindry neustále vylepšuje při čemkoliv, co dělá. Chodíte? Získáváte body do vitality. Běháte nebo skákáte? Vitalita zákonitě roste. Vykrádáte? Lepšíte se ve vylamování zámků. Bojujete často? Lovíte srnčí? Trháte bylinky? Vaříte lektvary? Obchodujete? Objevujete okolí? Čtete často? To vše vylepšuje Vaše vlastnosti. Navíc i v podobě miniher u vaření lektvarů a vylamování zámků. Ze začátku s nimi bojujete, ke konci hry je to ale sranda zmáknutá dvěma prsty...a ještě navíc malíčky.

TAK...a teď trošku také k těm negativům. Největší problém jsem měl třeba s tím, že ač je hra absolutní simulátor, ve kterém se navíc střídá i den a noc, tak některá ingame videa na to úplně neberou ohled. Jasně..je to v celkovém kontextu hry vysloveně prkotina, ale pokud o hře mluvíte před ostatními, jako když byste to všechno vykonával sám..a vězte, že když jsem vyprávěl, jak jsem smilnil s ovcemi nebo vykradl kata, abych od něj za jeho peníze následovně odkoupil prsten...tak se notná část jídelního stolu točila směrem ke mně, jestli náhodou nejsem blázen a neutekl z nedalekého blázince. Také třeba jízda s koněm při útěku z přepadení skrz křoví bylo trošku nad moje nervy. Některým křovím se projít dalo, některým ne, kůň se pak zasekl tak, že byste z něj nejradši okamžitě slezli, dali mu pětník a vzkázali, že až se vymotá, ať si uctivě dojde domů sám. No a navíc obrovské zklamání je příběhová linka v klášteře v Sázavě. Tam jsem měl tendenci udělat to co nejlépe, ale nakonec jsem na to neměl nervy a udělal to nejrychlejším možným postupem. Nebudu nabádat, každý na to jistě přijde sám.

Nakonec tedy mohu říct, že jsem po dobu desítek hodin byl fascinován herním světem, který zde byl vytvořen. To čekání se rozhodně vyplatilo a jsem rád, že se po těch letech popasovali s úspěchem. Já si na hru dva roky počkal, mezitím vymazali plno bugů a navíc na stroji, u kterého by mě v životě nenapadlo, že ji budu hrát. A co víc, že jí dohraji. Tak a teď k těm samotným parametrům:

Intel Pentium B980, 2,4 GHz, 6GB RAM vnitřní paměti, NVIDIA GeForce GT 630M

Já nevím jak Vy, ale já to říkám furt. Hra se nemá hrát pro krásu z grafiky, ale pro krásu z hratelnosti. A tady to Kingdom Come vyhrálo na celé čáře. Plus samozřejmě ty jednotlivé detaily tomu dodávají patřičný lesk, co Vám budu vykládat. Nikdy totiž nezapomenu na moment, kdy čtyři roky po vydání Mafie v Americe vydali Godfathera a všichni o něm mluvili jako o profláklé hře, která sere na detaily, na rozdíl od Mafie. No...a Kingdom Come to má stejně, podle mě se horko těžko bude hledat nástupce žánru. Holt není občas od věci být v něčem první, že? A být v něčem první víc jak jednou? Kdo z Vás to má?

P. S. Zapomněl jsem úplně zmínit, že hra disponuje krásným soundtrackem. Nevím, jak je to možné, ale při psaní komentáře mi to vypadlo. Uvědomil jsem si to v momentě, kdy jsem druhý den na zahradě rozhrabával 20 tun zeminy a k tomu mě napadlo si pustit pár těch hospodských odrhovaček s Bohutou :-)

Pro: Není nad to, když celý svět vidí kus malé české historie v perfektním herním hávu a navíc se kochá nádhernou českou krajinou, která je jak vymalovaná od Aflonse Muchy. Ryzí český středověk se všemi herními mechanismy, které si dovedete představit.

Proti: Jízda s koněm je občas za trest, některá ingame videa jsou ztraceny v mezičasí, závěr hry se možná až moc táhne...

+27
  • PC 95
Vývoji hry Kingdom Come : Deliverance jsem nevěnoval pozornost, až do doby před jejím prodejem. Když jsem zjistil, že se děj odehrává v posázaví zaujala mě hra ještě více. Osobně jsem kdysi navštívil Rataje nad Sázavou a tudíž jsem byl zvědav jak moc vystihli autoři hry realitu. Kupodivu dost dobře, vše je tam kde má být, až na posunutí města Sázava ( nejspíš kvůli rozloze hry ji šoupli o trochu níž )

Mnou zakoupená krabicová verze obsahovala 4 DVD. Po instalaci se ovšem začal stahovat cca 23 GB opravný patch. Takže instalace nakonec trvala asi 3 hodiny. Po spuštění bylo potřeba trochu upravit detaily ( hrál jsem na sestavě AMD FX 8370 + GTX 1050 + 16GB RAM ). Nastavil jsem zlatý střed a hra běžela kolem 45 FPS což je zcela bez problémů. Ovšem to by bylo, aby se něco nepo…. . Ačkoliv hra vypadá graficky skvěle obsahovala stále i po prvotním update mnoho chyb, jako třeba zaseknutí koně v plotě atd. To by se dalo vše překousnout. Hlavním problémem bylo neustálé padání hry do windows, když k tomu připočtu nemožnost uložit hru kdykoli ve hře stalo se z hraní nervydrásající peklo. Druhý quest jsem kvůli padání hry dělal asi 4 hodiny, normálně by trval asi 20 minut. Vývojáři přislíbili vydat další opravný patch, který vyřešil mnohé neduhy a ze hry se tak rázem stal klenot. Ano, hra je to parádní a jiná než mnohá dosud vydaná RPG. Co se na první pohled odlišuje je krajina. Ta vypadá velice věrohodně a chvílemi si připadáte jako byste byli ve skutečném lese. Vše je podpořeno zvuky zpívajících ptáků a vůbec lesním životem. Vesničky jsou taktéž jako přes kopírák se středověkou realitou. Dále se zde nesetkáte s magií. A věřte vůbec to nevadí. Za celou hru mi nechyběla.

Hrajete za Jindru syna kováře ze Skalice. Na začátku jste looser co neumí zhola nic. Je tedy potřeba zapojit mozek a řešení úkolů ne vždy řešit silou, alespoň tedy ze začátku. Ve hře platí pravidlo, že to co zrovna děláte v tom se taky zlepšujete. Oříšek je soubojový systém, který se dá ale časem naučit a osvojit. Z vlastní zkušenosti doporučuji ze začátku používat luk a pokud možno trefovat protivníky do hlavy. Co se týče příběhu, tak se nedá nic vytknout. Mise jsou rozdílné a zajímavé. V podstatě jde o to pomstít smrt rodičů a získat zpět otcem ukovaný meč. Úkoly jsou rozdělené na hlavní, vedlejší a aktivity. Podle vývojářů by mělo stačit na dohrání všeho asi 60 hodin. No mě to trvalo hodin 126. A to asi proto, že se někdy nachytáte u aktivit jako je lov, sběr bylin a nebo jen u prostého odkrývání mapy v sedle koně a hledání pokladů podle různě získaných map. Nebo vás začne bavit vykrádání kapes a u toho se dá taky docela zatvrdnout. Třeba v místním žaláři :) Nelze opomenout, že ve hře se objevují reálné postavy českých dějin. O Jindru se musíte starat jako o dítě, musíte mu dávat jíst, oblékat, koupat ho aby nesmrděl, páč se mu může stát, že se sním pak nebude nikdo bavit se šupákem :) .Důležitou činností je také spánek. Bez něj to nejde ani v normálním životě. Jindra je zkrátka tak trochu Tamagoči :)

Co na závěr? Snad jen to, že hru by si měl zahrát snad každý čech už jen z principu, že jde o českou hru odehrávající se v čechách, která se navíc může směle rovnat Ačkovým titulům typu Skyrim a Zaklínač. Prodeje ve světě mluví za vše. Přes milion prodaných kopií hned první měsíc od vydání. Někde jsem se doslech, že má jít v případě KCD o trilogii, tak doufejme, že vývojáři vychytají mouchy a nebudeme muset čekat dlouho na pokračování :)

PS: i když je hra v angličtině u platnéře v Ratajích si jeho řemeslník odzpíval celou jednu písničku v češtině, stačí se tam chvíli zdržet a začne jeho sólo :)

Pro: Grafika, podobnost s reálným prostředím, Česká hra v čechách,

Proti: bugy, ukládací systém, trochu i absence mířidel při lukostřelbě, absence pohledu z třetí osoby.

+26 +27 −1
  • PS4 85
Uff, tak se mi po desítkách hodin (mám pocit, že jsem se dostal i přes sto hodin) povedlo tuto “velkou“ hru pokořit. První dobrá zpráva je, že jsem se po celou dobu bavil a užíval si výborné prostředí, slušnou hratelnost a chytlavý příběh. Nevybavuji se, že bych se někdy do hraní musel nutit, což je vždy velké plus.

Ono není divu, tohle je přesně typ hry, který mi sedí, je to prostě můj styl. Mám rád větší světy, vyvážené RPG pro víc casual hráče a silné příběhy. Tohle vše KCD splňuje a přidává i něco navíc.

Věcí, co tu hráč může dělat je tu opravdu velmi slušné množství. Většina činností je udělaná zábavnou formou, občas je to i celkem výzva (kolik jsem zlomil šperháků – ano, nejsem kovaný PS4 hráč) a tak vás ani obvykle nudnější questy typu “dones maso, ukradni šperk“ nebudou obtěžovat a často vám samotné hraní zpestří.

Tady bych navázal na jednu věc, která mi trochu vrtá hlavou. Přišlo mi, že na to, že hrajete za takového českého Jendu dobráka, jste vlastně nuceni až moc být špatní – vraždit, krást, zabíjet, loupit – prostě dělat všechno, co dělá klasický padouch. Nedovedu si moc představit, že by hra šla hrát s čistým morálním štítem a zároveň aby zůstala zábavná. Vždyť valnou většinu questů prostě musíte řešit tím, že někoho zabijete, zmrzačíte či něco ukradnete… Chápu, že to je vlastně gró zábavné hratelnosti, ale u KCD mě to tak nějak víc bilo do očí a je škoda, že se s tím tvůrci lépe nevypořádali.

Souboje jsou také jedno vlastní téma. Je pravda, že umějí být ze začátku celkem výzva a i jeden na jednoho vás může potrápit, ale jakmile zjistíte co a jak, tak není moc šance v souboji zahynout. Ve finále nejtěžší jsou souboje 1v3 (a víc), kdy vám věčně někdo řeže do zad, čemuž se ve hře dá vlastně celkem snadno vyhýbat tím, že se vyhnete takovýmto situacím. Souboje 1v1 jsou dost lehké a hromadné bitvy ještě víc. Upřímně jsem čekal, že soubojový systém bude větší výzva, přeci jen se většina dá řešit klasickým hack’n’slash.

Hře ovšem nejvíc škodí její bugy, glitche a místy hodně špatný grafický kabátek. Upřímně jsem nenarazil na žádné větší bugy, které by mi dokonce bránily v postupu ve hře, ale je zase pravda, že se jich ve hře vyskytuje větší množství, než je žádané. Taky se mi stal seknutý loading, uvíznutí ve stromě, nemožnost dokončit quest (a to jsem hrál téměř půl roku po vydání, kdy vyšlo značné množství patchů). Daleko horší pro mě byl grafický stav (PS4 Pro). Takhle rozpixelovaný list jsem hodně dlouho neviděl. Neustále načítání textu, kdy jedete, místo po mostě ve vzduchu, je a je a je otravné a hrozně viditelně to hře ubližuje.

Jak jsem již zmiňoval RPG prvky jsou pro mě, jako nepříliš ostříleného hráče, naprosto ideální. Není zde přerozdělování bodů (snad jen na začátku), ale naopak vylepšování tím, jak danou činnost využíváte. S tím souvisí získávání určitých perků, které můžete, ale nemusíte, využívat. Hrozně super bylo, že jako postava neumíte číst, ale musíte se to nejdřív naučit (jste přece syn kováře), to jsou prostě detaily, které vždy tak nějak zahřejí hráčská srdce.

Kladů a různých fičuřinek bych tu mohl jmenovat více (stejně tak asi negativ), ale jiní už to stejně udělali, tak se nebudeme opakovat. Ano, hra není zdaleka doladěná a pro vyhledávače chyb a věčné stěžovatele to bude voda na jejich mlýn a vlastně se jim nedá úplně divit. Na druhou stranu tato hra nabízí opravdu silný středověký zážitek, které tlačí daleko více na reálnost, než je u RPG her obvyklé. Příběh a spousta vedlejších questů jsou velmi dobře napsané. Navíc nechybí jeden slušný plot twist. Dále hra funguje jako dobrý vzdělávací zdroj, který obohatí vaše historické znalosti.

Moje hodnocení je možná lehce nadsazené tím, že se jedná o “můj žánr“, ale zároveň si stojím za tím, že hra toho nabízí opravdu dost.
+26 +27 −1
  • PC 90
Češi sice nemají velké množství AAA her, ale o to jsou lepší. To potvrzuje i krásně vypadající hra Kingdom Come: Deliverance, která je zasazena do období vlády Václava IV. Jedná se o RPG hru se survival prvky, kde začnete hrát za floutka, kterého nic netrápí, ale později se bude muset přizpůsobit situaci. A hra se s hráčem opravdu nemazlí. Hráč jde do souboje s mečem, ačkoliv ho nikdy nedržel v ruce? Smůla. Zaměřovač u luku? Tak to vůbec. Jde vyjednávat ve špinavém oblečení. No nebude mít úspěch. Jede si takhle v noci v lese? ...no...
Hráče čeká netradiční soubojový systém a s tím spojená spousta akcí s mečem, sekerou či jinou chladnou zbraní, vyjednávání na tržišti i mimo něj a řešení někdy velice zajímavých situací.
Pak je tu druhá část a tou je vyobrazené prostředí, které je naprosto úžasné. Při hraní se mi často stávalo, že jsem se jen procházel po vesnici a užíval si tu středověkou atmosféru. Tady si povídají selky, tady pánové hrají kostky v hospodě, u stánku prodavačka vykřikuje, že má čerstvé koláče. K tomu hraje super středověká hudba. (A spousta spousta dalších detailů, které jsou prostě "wau" a nemá cenu je popisovat, protože bych to za A) nedokázal a za B) ochudil tím další hráče. A ačkoliv se hra nemá hodnotit podle vzhledu, myslím si, že tady tomu hodnocení vzhled hodně přidá.
Aby to nebylo jen o kladech, dáme si taky pár záporů - kůň. Ten se chová mnohdy opravdu mizerně a několikrát, když jsem se zasekl o keř, slezl jsem a šel radši pěšky.
Když hra vyšla, slyšel jsem, že obsahuje mnoho bugů. Já ji hrál až později a setkal jsem se asi se dvěma u úkolů, které šly vyřešit jiným způsobem. Nestalo se mi, že bych byl v situaci, že se musím něčemu vyhnout nebo čekat na opravný patch.
Co mi chybí, je dabing, který by se do toho prostředí parádně hodil, třeba jen kvůli českým jménům, a oblastem o kterým se mluvilo a byly česky pojmenované. Už jen ty české titulky byly naprosto super, kdy každá postava měla svůj styl a jedna a ta samá věta, byla řečena pokaždé jinak.
Závěrem: super hra, která má strašně moc co nabídnout

Pro: známé a krásně zpracované prostedí, skutečné historické události, souboje, obtížnost, hodně detailů

Proti: kůň, chybějící cz dabing

+25
  • PC 90
Hru jsem dohrál již po třetí a můžu říct, že každý průchod hrou byl docela odlišný od těch ostatních. Questy jsem dělal jinými způsoby, vymýšlel nové taktiky atd. Je to dle mého další vynikající práce od Dana Vávry, který si tuhle myšlenku prosadil u všech lidí i přesto, že se mu dost házeli klacky pod nohy. Hra je těžká hlavně pro první průchod. Trvá dlouho než si zvyknete na soubojový systém (ještě teď mě občas překvapí). Trvá dlouho než se naučíte střílet s lukem (jestli se to vůbec naučíte). Trvá dlouho než se naučíte správně otevírat zámky a takhle bych mohl pokračovat donekonečna. Každopádně tohle vše se dá naučit na takovou úroveň, že nad tím už ani nebudete pomalu přemýšlet a to se mi na té hře hrozně líbí. Samotné vylepšování postavy je dost fajn. Líbí se mi variabilita perků a každý si může hodit věci dle svého playstylu. Save systém teď s odstupem času taky nehodnotím negativně. Je to trochu něco jiného, když si nemůžete hodit quicksave před každým riskem, který uděláte a o to mi to přijde zajímavější.
Teď pár negativ. Nepřijde mi ideální, že nevíte, v jaké výškové úrovni se nachází NPC, za kterým musíte jít. Je to věc na kterou si sice zvyknete po čase, ale přece jenom by bylo lepší, kdyby jste viděli jestli je nad nebo pod vámi. Dále tu jsou bugy, které i přes ten čas nezmizeli a pravděpodobně na ně narazíte. Naštěstí už nejsou takové, jaké byly.
Celkově se řadí KC:D mezi mé dost oblíbené hry a upřímně se nemůžu dočkat dalšího dílu

Pro: Detaily textur, historie, příběh, unikátní soubojový systém

Proti: Bugy, Radar

+25
  • PC 85
Hře trošku uškodila příliš velká očekávání. Jak se několikrát oddalovalo datum vydání, člověk zíral na skvělý screenshoty z přípravy a nemohl se hry dočkat, do toho zprávy, jak bude vše pěkně realisticky zpracováno a podloženo historickými fakty, slepice budou vypadat přesně tak jak ve středověku vypadaly a stromy budou opravdu jen takový, který tu tenkrát rostly ... no paráda!

Ze začátku tohle opravdu fungovalo, i když ne všechno bylo podle představ a už vůbec ne slibovaný hard core. Například stravování jsem čekal trochu náročnější a ne, že se budu moct nadlábnout prakticky kde se mi zamane z kotlíku a bude to v pohodě.
Oproti tomu třeba bojovej systém a otevírání zámků mi nervíky nešetřily, ale obzvlášť ty souboje mě pak chytly a moc bavily, stejně jako střílení z luku bez zaměřováku.
K nádherným hradům a přírodě prakticky nemám výtky, snad jen různý rostlinky mohly bejt v detailu propracovanější. A taky hafani jsou v KCD jak podle kopíráku a o tuposti NPC (hlavně při boji) se rozepisovat nebudu.

Jo, je to hra založená na historických událostech a Vávra si zakládá na reálným světě, takže žádný čáry máry a příšerky nepotkáme, ale paradoxně mi tam nakonec prvky fantasy chyběly, protože za největší minus považuju z mýho pohledu to, že když během hry prošmejdíte celou mapu, nemá už vás pak co překvapit a upadá herní nadšení. S blížícím se koncem jsem se fakt těšil, až rozjedu něco jinýho.

Povedlo se, ale je co vylepšovat a věřím, že pokračování bude zase o něco dokonalejší.

Pro: Historické reálie, české prostředí, česká hra, krásně provedená příroda, hrady, originální soubojový systém.

Proti: Pokud hrajete hru krátce po vydání, tak nedodělanost, bugy. Absence gradace příběhu a hry celkově.

+24 +25 −1
  • PC 90
  • XOne 85
Stalo se mi to snad jen u třech her kdy jsem doma zalezl do pokoje zavřel se a několik dní nevylezl. Když jsem pak z té kobky po dohrání vylezl na sluníčko, způsobilo mi to málem trvalou slepotu. Na Kingdom Come: Deliverance jsem čekal jako na zázrak. Na něco co tu ještě nebylo a navíc od českých ručiček v čele s Danem Vávrou.

Kingdom Come jsem v době vydání měl předobjednané na XBOX One, protože jsem nedisponoval PC strojem, který by hru bez větších problémů utáhl. K PC verzi jsem se díky novému hernímu notebooku dostal až minulé léto. Když mi hra dorazila tak jsem netrpělivě stahoval velký patch, který vývojáři vydali hned první den po vydání aby opravili ty největší průsery. Hra byla totiž příšerně zabugovaná ALE.... Nevím zda jsem měl štěstí nebo jsem pouze chyby přehlédl, ale během celého průchodu hrou jsem narazil na pár vizuálních bugů, které nijak nevadily. Zatímco kamarádi vztekle hru vyhodili v půlce hraní protože se jim hra rozesrala natolik, že nemohli pokračovat dál. Sám jsem se o množství bugů přesvědčil na brigádě u Warhorse při testování datadisků kde jen malá změna rozbila dalších tisíc věcí a váš úkol byl ty věci hledat. U bitvy v Přibyslavicích se mi hru podařilo rozbít takovým způsobem (nebudu rozepisovat co se stalo), že sami vývojáři nevěděli co jsem to provedl a co s tím :D Bylo to čiré peklo ale vcelku zábavné peklo. navíc jsem si odtamtud potají odnesl několik firemních hrnků s logem KCD :)

Ale teď ke hře samotné. Středověk mě vždycky bavil. Dost velký vliv na to měla mamka coby učitelka dějepisu a tak jsem se nemohl dočkat, že konečně zažiju středověk na vlastní kůži. Byl jsem omámen vizuálem hry a množstvím detailů, které hra obsahuje. Živoucí svět, malebné vesničky, majestátné hrady, louky, remízky, háje, lesy. Navíc bylo na první pohled poznat že je to česká krajina. Ta atmosféra byla vystihnuta do nejmenšího detailu. Myslím si že je dobře když zde byl zvolen 1st person view, protože z pohledu třetí osoby by jste si pohled na svět v KCD tolik nevychutnali. Dále mě překvapil soubojový systém, který byl jiný než na který jsme zvyklí ale zároveň byl hezky vymyšlen a trochu mi připomínal soubojový systém z prvního a druhého Gothica kdy musíte také volit směr útoku svou zbraní. Zezačátku pro mne nebylo jednoduché si tuto metodu souboje osvojit (a zvlášť na konzoli) ale když se do toho později dostanete je to hračka. Mimo hlavní příběhovou linii, která mě svým dějem nijak výrazně nenadchla, ale ani neurazila mě bavili vedlejší questy, které nabízeli spoustu hodin zábavy navíc. Líbilo se mi že mnoho questů mělo dva nebo více rozdílných konců. Na hrách z otevřeným světem jsem měl vždy rád prozkoumávání a tady jsem opět strávil nejvíce hodin plněním veškerých vedlejších aktivit.

Na hře mi vadil ukládací systém ve stylu sejvovice. Uvítal bych klasické rychlé uložení protože pokud člověk nemá sejvovici a někdo ho zabije, je celkem otravné hrát znovu tu neuloženou půhodinu. Do oka bijící pak byli animace obličejů, které působily moc staticky a bez života. Obecně hra byla strašně špatně optimalizovaná takže hra jela na nějakých 30 fps na konzoli. Občas to padlo v Ratajích na 25 fps. Teď na PC to rozjedu na nějakých 50fps se středními až vysokými detaily.

Když jsem tento týden spustil KCD po delší pauze znovu, byl jsem mile překvapen v jakém stavu je hra teď od doby vydání. Je vidět, že vývojáři se o ní starají s velkou péčí a stále něco opravují a vylepšují. Je skvělé že češi se mohou v herním průmyslu chlubit tímto skvostem, který navíc prezentuje české dějiny a českou krajinu. Pakliže hra s tímto zaměřením a českou tématikou se dobře prodává i za oceánem, tak je to pro nás velký úspěch. Za mě je Kingdom Come: Deliverance jedním z nejlepších herních počinů, který u nás vznikl a jsem rád že tu máme konečně něco pořádné stejně jako například němci mají Gothic.

Pro: Grafika, velikost mapy, herní svět, soubojový systém, perky, hudba, zábavné questy, důraz na realismus

Proti: Bugy, ukládací systém, špatná optimalizace, animace obličejů

+23 +24 −1