Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 100
Nemilosrdná multiplayerová řež zahalená do hávu jižanské gotiky.
Zatímco se zpočátku může zdát, že jde primárně PvE akci, opak je pravdou. Zpočátku jsou totiž střety s ohavnými démony a monstry v louisianských mokřadech docela i náročné. Střety s ostatními hráči navíc jsou na nižších levelech aspoň v mé zkušenosti poměrně vzácné a velmi rychlé (rozuměj smrtící). Několikrát se vám stejně jako mně může stát, že dokonce najdete pomocí clues jednoho ze dvou bossů na mapě, sami ho udoláte a mapu opustíte, aniž byste viděli živáčka.

Vše se ale velmi brzy změní a je nad slunce jasné, že Hunt je hlavně o soubojích mezi hráči. Naučíte se lépe poslouchat zvuky okolí, které jsou absolutně zásadní pro přežití a hra je de facto na nich postavená. Vzdálené výstřely, štěkající psi, praskající větve nebo vylekané vrány a kachny jsou tu od toho, abyste aspoň základně dokázali číst situaci kolem vás. Nádherně zpracované louisianské bayous totiž jsou vše, jen ne přehledné a pokud se rozhodnete hrát hru bez sluchátek, je to v podstatě jako byste jiné střílečky hráli s vypnutým monitorem.

A protože jsou zvuky až takhle důležité, Crytek na nich zamakal. A upřímně, lepší zvukovou stránku jsem ve hře snad nezažil. Zvuky zbraní jsou jednoduše excelentní: jsou nejen velmi realistické, ale také velmi, velmi hlasité. Každá zbraň zní jako řádný vraždící nástroj a ne nějaké callofdutyovské plivátko, takže každá zbraň budí respekt. A blízko zaznivší výstřely z pušky na lov slonů dokonce budí i hrůzu. Nemusíte mít dokonce ani zvuk naplno, aby výstřely i z vaší zbraně byly i vám trochu nepříjemné. To vše ale jen podtrhuje další faktor: jak jsou zbraně zvládnuté.

Klasické colty, winchesterovky, mosiny, dvouhlavňové brokovnice, mausery...všechny střílí velmi realisticky, s parádně zvládnutým zpětným rázem i rychlostí nabíjení. Střílet v Huntu je prostě radost a Cryteku se podařilo najít přesnou zlatou střední cestu mezi realismem/autenticitou a zábavou.

Systém permanentní smrti vašich lovců a jejich vybavení vytváří neustálý pocit napětí, protože je také neustále o co hrát. Při smrti ztrácíte i vybavení vašeho lovce a musíte ho pak dalšímu nakoupit (a některé zbraně jsou velmi drahé). S tím se váže i velice dobrý proces postupného odemykání zbraní. Zatímco leveluje váš lovec, za což si může pořídit různé traity (lékarničky léčí dvakrát tolik zdraví atd.) váš celkový level jako hráče odemyká další a další zbraně, nástroje a traity.
Ztráta vymazleného lovce s řádnou výzbrojí a i 14 traity tak jednoduše hodně zamrzí. Ale pozor! Není to tak, že s novým lovcem, úplným zelenáčem, si ani neškrtnete. Přestože například nemá žádné traity a hra za něj je tedy trochu těžší, představuje stále velmi smrtelné nebezpečí. Protože traity sice hodně ulehčují život, ale přestřelky nerozhodují ani omylem. Proto se hráč necítí frustrovaný, když jde s novým lovcem opět na lov. Víte, že vaše šance jsou stále dost vysoké a ti borci s levelem 50 jsou stejně zranitelní jako vy: stačí jim jedna chyba a jsou vaši.

A co rozhoduje přestřelky? Taktika, přesná muška a v případě lovu ve dvou i spolupráce. Hunt není tak rychlý jako třeba Call Of Duty, ale ani pomalý jako třeba Arma. takřka každá přestřelka či přepadení jsou zážitkem, o kterém stojí za to psát domů.
Někdy je dokonce i zajímavé to, že se nic nestane. Jako jednou, kdy jsme s Bodkinem čekali u námi skoleného démona, až se dokončí jeho zaklínání a my budeme moci se vydat na cestu z mapy. Kombinace asi dvou vzdálených výstřelů, podivného chování zombie před stodolou a snad i špatně interpretovaných zvuků kolem nás dostala do velmi paranoidního stavu, že se nějací debilové pohybují kolem nás a chtějí nám naši odměnu sebrat a nás zabít.

Leč po chvíli se ukázalo, že jsme na mapě opravdu sami a nikde nikdo není. Bylo to až znepokojivé, protože jsme byli opravdu přesvědčení, že někdo je kolem nás a pro některé věci a zvuky neměli jiné vysvětlení. Brrr.

Přidejte si do toho ještě velmi hustou atmosféru jižanské gotiky se všemi jejími temnými stránkami (Deliverence meets Supernatural), fantastický smysl pro detail, příslib minimalisticky a enviromentálně vyprávěného lore v hotové verzi a fantastickou herní komunitu a vyjde vám nejlepší multiplayerová střílečka současnosti. Která ale není pro plebejce a sedláky.

Pro: sound design, zbraně, atmosféra, grafika, prostředí, smysl pro detail, komunita, hudba, krystalicky čistá hratelnost

Proti: někdy síťové problémy

+22
  • PC 60
Bylo to krásné, dokud to trvalo. Jasně, gunplay, zvukový design a výborné vybalancování herních mechanik patří dodneška k ústředním kvalitám Hunt: Showdown. Bohužel z Cryteku se zjevně stalo studium před krachem a Hunt byl jejich jediným rostoucím a výdělečným titulem, pročež jej, odhaduji tak rok dozadu, začali dojit jako děvka horníky v Deadwoodu.

Jednou z nejlepších věcí na HS byla silná kompetitivnost, skutečnost, že v přestřelce s jinými hráči můžete přijít o těžce vydobyté tzv. blood bonds, za které se kupují další skiny zbraní či hunterů. A nějak v době nástupu nového vedení vývoje a nastavování další obchodní strategie si kravaťáci Cryteku řekli, proč tohle celé více nemonetizovat a nevymáčknout z obsesivně postižených sběratelů skinů více peněz. 

V Huntu už je tak kolem stovky legendárních skinů jednotlivých lovců, prodávaných v průměru cca 10 éček za jednoho, případně pořizovaných - inu, právě za blood bonds. Samozřejmě z toho důvodu hráči přišli o možnost blood bonds vyhrát samotným hraním (pominu-li minimální zastropovaný počet týdně, pro který musíte splnit přiblblé gejmí challenge), a dle klasického monetizačního modelu je nyní zapotřebí BB nakupovat v balíčku za reálné prostředky. Ano, kupovat nic nemusíte, o kolik uspokojivější však byl starý model, kdy jste si sami hraním vydělali na nějaký pěkný skin a odměnili se. 

Hra tak přišla o významnou součást svého loupežnického půvabu a soutěživé iluze, pocit, že o něco jde. Nezůstalo ostatně pouze u BB! Jak kontinuelně rostla hráčská základna a Crytek si uvědomil potenciál, který Hunt má, udělal změny i v druhé interní měně, totiž herních dolarech, za které se nakupuje především výzbroj a další výbava. Z vybalancované ekonomiky se přešlo na newbie ekonomiku, kdy peněz je i pro neúspěšné hráče vždy dostatek a téměř nikdo už neužívá základních zbraní - do bažin se všichni vydávají s řádně movitou výbavičkou, čímž hra přišla o další část své plastičnosti, rozličnosti výzvy. 

Škoda, že podobně ústupní nejsou v Cryteku ohledně exkluzivity skinů, když neexistuje téměř žádná možnost dostat se k nějakým ze starších příběhových, případně těm z Twitch dropů. Mnoho hráčů nějaký konkrétní starší skin hodně chce, váže se k nim však exkluzivita fetiše úzkoprsých paniců, pro něž by to bylo znehodnocení jejich fanatické, dlouholeté podpory.

Za skoro pět let vývoje jsou ve hře pouhé 3 (!) mapy, z nichž si zkušení hráči pamatují každou zeď a škvíru v budově, což jde ruku v ruce s tím nejvíc cringe sweat-stvím. Relativně nový aligátoří boss přinesl konečně aspoň něco nového a s jeho AI si tvůrci neustále hrají, nikdy však neopravili léta staré bugy, jako třeba glitchujícího pavoučího bosse, propadávajícího pevnými povrchy. 

Přesto má HS poměrně nekritický fandom, který se nechává ojet do zadku jako ona westernová hampejznice. Podporují hru tím, že přistupují na monetizační praktiky, kupují další a další skiny, a dostávají za to, ehm, další skiny, minimálně v Evropě a Americe funkční servery, a teď až třikrát do roka nějaký, mechanicky vždy totožný a pouze přebarvený grindovací event, který jim má připomenout, že mohou koupit další BB a nové skiny. :D Nechápejte mě špatně, rád podpořím oblíbenou hru/studio, ale chci aspoň pořádný content a nevidět jen kontinuelní úpadek.

Bambilion obskurních skinů také odhaluje, jaká neskutečná šaškárna universum HS je. Příběh jsem přestal sledovat v průběhu svého prvního eventu, protože takovýhle - po nečasovsku - kočkopes snad brát vážně ani nelze, což je u horroru vcelku překážka. Cílovka v podobě Marvelem vypatlaných Američanů jeví se mi být jasná. Ale ten samotný základ temného westernu v louisianských bažinách měl  a svým způsobem stále má silné kouzlo.

Kouzelné dílo ovšem HS není technicky, vyhlazování vypadá na nejvyšší detaily jako LEGO a obzvlášť příšerně hra vypadala, než jsem z rozlišení Full HD přešel na vyšší QHD. Na některých místech framerate klesá klidně o desítky snímků... Mapy mají přitom pouze kilometr čtverečný a nepřátelé se spawnují až s přítomností hráče, nemohu se tudíž zbavit dojmu pořádné technologické prasečiny. Tvůrci mají v úmyslu přejít v průběhu snad ještě 2024 na novější verzi CryEnginu, nároky na HW se ale jistě akorát tak zvýší.

Mé hodnocení reflektuje zjevně nikoliv pouze kvalitu vlastní hry, jež je výrazně vyšší, nýbrž i mé zklamání z jejího vývoje. Nové hráče Hunt nepochybně nadchne, věřte však, že se ke hře dostávají až poté - a po „křesťansku“ do třetice se vrátím k tomu rozkošnému přirovnání -, co ji ona westernová štětka vykastrovala.
+19
  • PC 80
Úvod do deja, ktorý nezastáva v hre veľkú úlohu
V koži lovcov odmien sa vydávate do Louisianským bažín s cieľom uľoviť a vyhnať z tohto sveta konkrétne monštrum, na ktoré bola vypísaná odmena.

Plusi hry
➤lokácie: nádherné prostredie Louisianských bažín, pokiaľ teda môžu byť bažiny nádherné. Divoký západ ako sa patrí, farmárske domy, píly, mlyny, aj obyčajné stodoly, všetko tu doseba zapadá a vytvára veľmi krásnu krajinu, v ktorej sa bohužial pohybuje zlo. Atmosféra na vás dýcha na každom mieste a nikdy neviete kde na vás môže niečo vyskočiť a prekvapiť vás. Veľakrát si tiež myslíte že dané miesto poznáte a že ste na ňom už boli ale nakoniec zistíte že ste niekde úplne inde. Momentálne je v beta testovaní aj druhá mapa ktorú som mal možnosť si zahrať iba raz, takže ešte neviem veľmi posúdiť jej kvalitu.
➤monštrá: v hre sa momentálne nachádza len pár typov nepriateľov ale tý sú vzhľadom a schopnosťami veľmi kreatívny. Od farmárskych zombíkov cez psov a vodného démona ( ktorý je teda pekne nechutný ) až po bossov. A práve bossovia sú hlavným cieľom hry.
➤bossovia: v hre sú momentálne traja bossovia. Pavúk ktorý už nie je taký nebezpečný ako kedysi, butcher ktorý je stále veľmi nepríjemný a najnovší boss je assassin ktorý sa nedá nazvať inak ako sviňa. Rýchla, tažko trafiteľná sviňa. Každopádne pri každom bossfighte trpnete či vám do chrbta nevbehne iný hráč a to je na tejto hre to krásne a hrozné zároveň.
➤zbrane: pušky, brokovnice, revolveri, sekery, kuše, dynamity a veľa iných vecí/vybavenia vám pomôže pri boji s monštrami a inými hráčmi. Zbrane majú realistické prebíjanie a veľmi pekné zvuky takže daľšia časť hry s ktorou sa vývojári pekne pohrali.
➤PVP: vaším hlavným ceľom je uloviť daného bossa a nemusíte popri tom zabiť ani jedného hráča. Ale vyhrať samozrejme môže len jeden tým, takže ked sa vám aj podarí bossa skoliť, tak počítajte s tým že hned pred dverami boss arény vás budú čakať nabité brokovnice. Hra má v sebe veľa z modu battle royal, ale veľakrát hrajú práve rôzne monštrá ten efekt náhody a prekvapenia. Súboje medzi hráčmi tu niekedy trvajú veľmi dlho a sú veľmi taktické, ale vačšinou vyhráva ten kto najlepšie zamiery a vystrelý.
➤zvuky: už pri spustení hry vás hra upozorní že si ju viac užijete so sluchadlami s priestorovým zvukom. A je to naozaj pravda. Zvuky vám vedia v hre veľa pomôcť, hlavne v PVPčku a sú veľmi kvalitne spracované. Skoro každý predmet alebo zviera vydáva nejaký zvuk ktorý vás môže prezradiť a to je hre pridáva daľšiu vec ktorú si musíte všímať a dávať si na ňu pozor.
➤atmosféra: už dlho som nezažil v žiadnej hre takú napatú atmosféru ako v tejto. Ked banishujete bossa a viete že niekde vonku na vás čakajú iný hráči ktorý túžia po vašej smrti je to veľmi zvláštny a stresujúci pocit ale ked sa vám podarí dostať sa z ich obkľúčenia a vyhrať, tak o to vačšiu radosť budete mať. Hra nie je priamo horror ale hranie na nočnej mape vie občas vystrašiť a to nehovorím o veľmi častích, neplánovaných jumpscaroch.

Mínusi hry
➤nemožnosť vytvoriť si vlastného lovca: máte možnosť si vždy vybrať z ponuky lovcov ktorý sa, pokiaľ maté profil na 16 úrovni, po každej smrti permanetne vymažú. Ja osobne by som veľmi prijal možnosť si vytvoriť vlastného lovca, kľudne aj s náhodným vybavením.
➤solo hra: pre mňa to mínus nie je ale pokiaľ nemáte hru s kým hrať, tak sólo cesta bude pre vás veľmi náročná, pretože vás to bude hadzať aj do hier proti týmom, takže si určite aj vy nájdite partnera na lov.


!! Záverečné zhrnutie !!
Hunt: Showdown je za mňa úžasná atmosferická hra, ktorá ale naozaj nemusí baviť každého a skôr zabaví vyberavejších hráčov. Grafika a celkovo prostredie je krásne, nepriatelia nechutný a otravný a ostatný hráči sú proste svine. A toto všetko tvorí výnimočný battle royal v Lousianských bažinách. Na začiatku budete zomierať veľa ale to pravé peklo začne až od levelu 16 ked vám začnú permanentne zomierať lovci. Pokiaľ bola hra v Bete mala veľa problémov ale vývojári na hre neustále pracujú a zdokonalujú ju. Takže dúfam že sa CryTek bude o túto hru starať aj nadalej pretože je v nej ešte stále veľký potenciál a už teraz je v hre minimum záporov. Hunt ale vždy ostane predovšetkým coop hra a tak si nájdite niekoho kto hru vlastný tiež a vydajte sa do bažín uloviť pár monštier z pekiel. Nech lov započne !!!

HODNOTENIE: 80/100%

Pro: lokácie, nepriatelia, zvuky, zbrane, atmosféra

+15
  • PC 70
Multiplayerová střílečka z pohledu první osoby se odehrává v době alternativního divokého západu v louisianských lesích a zejména v tamních proslulých bažinách. Jakožto lovci odměn se vydáváte do těchto míst ulovit monstrum, na které byla vypsaná odměna. Do této na první pohled malebné krajiny ale zavítalo hrozivé zlo. Velké nebezpečí číhá na každém kroku nejen v podobě potulujících se všemožných stvůr zachvácených oním zlem. Lov na život a na smrt tedy může začít: Vy a vaši parťáci nejprve sbíráte vodítka k vámi hledanému monstru. Cestou potkáváte různé nestvůry nebo i místní obyvatele, přičemž na každém kroku sálá nekonečná smrt a zkáza. Obyvatelé se pod temnými silami změnili v zombie a například z potulných psů se staly krvelačné a velice nebezpečné bestie. Jakmile máte všechna tři vodítka, odhalí se vám pozice loveného monstra. Poté není na místě otálet, ale rovnou se jej vydat zabít a ulevit okolí od jeho přítomnosti. Má to ale jeden háček - v oblasti totiž nejste sami. Kolem pobíhá několik dalších lovců a ti se na cestě ke kořisti nezastaví před ničím. Ve hře je několik absolutně klíčových prvků, které rozhodují o úspěchu nebo neúspěchu vašeho lovu. Nejdůležitější je samozřejmě přesná muška, ale neméně důležitá je i schopnost rozpoznat nebezpečí na základě okolních zvuků a rovněž detailní znalost okolního terénu. Protivník i vy na sebe můžete upozornit například hlasitou chůzí, běháním, pohybem vodou, otevřením dveří nebo oken, prasknutím větve při šlápnutí na ni a především vyplašením okolní zvěře. To vyústí například v krákorání a odlet vyplašených vran, odlet vyděšených kachen, štěkot psů nebo řehtání zraněných koňů. O prozrazení se střelbou nebo používáním trhavin ani nemluvě. To uslyší všichni v celém širokém okolí. Základem hry je vidět a slyšet a nebýt viděn a slyšen. Když už dojde na přestřelku, bývá obvykle krátká ze strany nových hráčů a v úvodu hry. Ve střední hře a v koncovce se doba soubojů s protihráči většinou prodlužuje a ty se někdy stávají mnohem taktičtějšími. Čekají vás přestřelky na otevřených planinách plných sniperských soubojů, infarktové souboje během krytí v křoví nebo hustých lesích a nevyhnete se ani soubojům v zástavbách, kdy po sobě půjdou lovci brokovnicemi nebo dvěma revolvery. Samozřejmostí jsou dobové zbraně, dynamit, zápalné lahve a tak dále. Zbraně jsou slyšet na velkou vzdálenost a podle intenzity jejich zvuku můžete odhadovat jak daleko od vás se střílí. Na míste je držet se v krytu, chodit nenápadně a nedělat příliš povyku. Utajení je vaše druhé já.

Zvuky ve hře jsou její alfou a omegou a časem se dle jejich typu naučíte rozpoznávat co se okolo vás asi tak děje. Kvalita ozvučení hry je na velmi vysoké úrovni a bude se vám stávat, že se zejména během nočních akcí i solidně vyděsíte. Ono, když vám za zády zařve zombie, nebo zničehonic zaštěkají psi v temné noci během vašeho čekání na s kořistí utíkající nepřátele smrtící atmosféru víc než přiživí. Co se týče lovců odměn, jsou dvě možnosti, jak je získat. První možnost je čas od času najmutí lovce zdarma nebo za herní měnu, přičemž si jej ale budete muset dovybavit. Druhou možností je nákup legendárních lovců za prémiovou herní měnu, které je ale poskrovnu a shání se hodně těžko. Vzhled všech lovců je dobový a jde o typické jižanské drsňáky. Po určité době bude smrt postav ve hře trvalá, spojena se ztrátou veškerého jejich vybavení a to i vámi zakoupeného. K dispozici jsou zbraně jako klasické kolty, dvojí kolty, winchesterovky, brokovnice, lovecké brokovnice, pušky se zaměřovači, dále nože, boxery, dynamity a různé lahvičky, které se při dopadu na zem rozbijí a zamoří okolí buď nepříjemným jedem nebo vyvolají požár. Dále můžete například nalíčit pasti na medvědy, které posbíráte cestou, vybírat vozy se zásobami a doplňovat si náboje nebo lékárničky, sbírat pytlíčky s penězi a různé další věci. Zásahy protivníkům ubírají dle místa kam jsou zasaženi, přičemž při zásahu do hlavy je postava okamžitě dole. Osobně jsem byl trochu zklamaný některými lovci, protože jsou oblečení do příliš křiklavých barev a špatně splynou s prostředím. Permanentní ztráta vašich zemřelých lovců a jejich výbavy vytváří při hraní ještě větší adrenalinové zážitky, ale i s novými lovci můžete protivníkům slušně zatopit. Stačí si moment překvapení naklonit na vaši stranu a využít dané situace ve svůj prospěch.

Po zabití hlavního monstra a jeho vyhnání ze světa je na místě co nejdříve zmizet i s kořistí, jelikož ostatní lovci po vás ihned mohou jít ve snaze obrat vás o vše. Občas se ale stane, že během hraní nepotkáte s výjimkou monster ani živáčka a jindy si pro změnu zastřílíte jak někde u Verdunu. Ti otrlejší a odvážnější mohou zkusit vyhnat i další monstrum, ale riskováním všeho. Hra je nemilosrdná řež, kde vítěz bere obvykle vše a poražení vše ztrácí. Hunt: Showdown není nic pro hráče, kteří jsou zvyklí znovu a znovu se vracet do hry po úmrtí. Zde, pokud vás spoluhráči nezvednou, smrtí končíte hru. I nepatrná zranění vás vůči nepřátelským lovcům znevýhodní minimálně snížením počtu zásahových bodů. Nicméně pocit po vybití všech nepřátel je nepopsatelný a odměny velmi cenné. Atmosféru hry ještě umocňuje solidně temná bluesová dobová hudba. Má jediná výtka patří k nevyváženému nalosování protivníků, kdy vás hra pošle proti nepřátelům s více než několika stovkami odehraných hodin, případně proti hráčům s výrazně lepšími čísly. Rovněž se občas stane, že se mohou na mapě objevit i tři partičky velmi blízko sebe a v tu chvíli nastávají skutečná jatka. Osamělým vlkům důrazně doporučuji projít si všechny tři obtížnosti tréninku, 32 misí takzvaných Trials a natrénovat si hru v režimu Quickplay. Zde se naučíte základní prvky hry a potrénujete na hraní v partách více hráčů. Pak už nebrání nic v zahájení lovu bestií na život a na smrt. V obou herních módech spolu bojuje na mapě jednoho kilometru čtverečního až 12 hráčů s tím, že v režimu Quickplay jde každý sám za sebe a v režimu Bounty Hunt proti sobě jdou sólo hráči a týmy o dvou a třech hráčích, opět při maximálním celkovém počtu 12 hráčů. Pokud se vám povede donést odměnu nebo odměny a porazit početnější týmy, dostanete k již zvýšeným odměnám ještě extra odměny navíc. S kamarády máme celkem zajímavou grupu čítající fanatického reverenda, doktora kostlivce a po prachách lačného šerifa, který od hájení zákona zběhl na zcestí. Správná atmosféra jižanské Ameriky divokého západu sálá ze hry na každém kroku.

Teď bohužel k největšímu neduhu hry a to je samotná hratelnost. Pokud vám nevadí, že jde o ryze arkádovou hru s občasnými taktickými postupy, můžete tento odstavec brát s nadhledem. Pokud ale hledáte hru více taktickou a hardcore, zbystřete. Připravte se na to, že budete potkávat hopsálky, kteří vám budou opakovaně dávat hlavy a to dokonce pistolemi na větší vzdálenosti. Jste-li spíše příznivci taktičtějšího postupu a stylu, budete při setkání s nimi trpět. Ledaže byste byli rychlejší, přesnější a uměli si náležitě předsazovat. Přitom by stačilo změnit skákání ve hře tím, že by se chovalo jako například ve hře SCUM. Další nevýhodou jsou nesmyslně navržené pušky, ze kterých střílíte pistolovou munici. S tím se pojí ruku v ruce dost nerealistický model poškození zbraní. Z některých, zejména krátkých, pušek musíte protivníka trefit i více než dvakrát do těla, abyste jej složili. A čím dále jste od protivníka, tím nižší poškození udělujete. Další faktor, který mě osobně zvedá ze židle je, když protivníka trefíte dvakrát brokovnicí z několika metrů, on přežije a jednou ranou do hlavy vás zabije. Totéž v případě zásahů z pušek, ze kterých by dostal jednou a svalil by se v huronském řevu na zem. Střelecký model je naprosto nerealistický a bude vás zvedat opakovaně ze židle. Hře citelně chybí něco na způsob Hardcore mode, kde byste udělovali výrazně větší poškození a hra by působila realističtěji. Takto hrají prim infantilní hráči z her jako jsou Counter Strike, Overwatch, Fornite a podobně. Hunt tímto v mých očích dost ztrácí. Crytek se o hru ale jinak snaží starat, přidává do ní nový obsah v podobě skinů a tematických eventů. Bohužel, vzhledy nových lovců mě osobně příliš nevoní. Už dávno nejde o typické jižanské drsňáky, ale dost často o vizuálně psychické narušence nebo kdovíjaké existence. Kéž by jednou přidali Plague Doctora, který mi z mnou žádaných legendárních lovců chybí jako úplně poslední.

Pro: atmosféra, temnota, hororové prvky, lovci, zbraně, doplňky, nekonečný adrenalin, hraní multiplayer, faktor permanentní ztráty lovců a výbavy

Proti: absence kampaně, někteří lovci hrají všemi barvami, ne vždy hra nalosuje týmy a sektory rovnoměrně, hopsálci dávající hlavy od boku z velkých vzdáleností, nerealistický střelecký model

+11
  • PC 90
Hunt je krásnej. Teda pohybujete se sice v močálech, kolem chodí zombící, případně mnohem nebezpečnější a ještě odpudivější chamraď a celé je to o hledání velkých monster, ale stejně to vypadá všechno nádherně. Člověk úplně cítí to čvachtání bláta mezi prsty a neútěšnost místních pozůstatků života.

Herně jde o multiplayerovou záležitost, kde se na relativně velkých mapách člověk sám nebo v týmu snaží najít velké monstrum, aby ho mohl zabít a odnést si z něj trofej. Hrajete za lovce, které si můžete vybavovat nakoupenými zbraněmi, nicméně pokud vám lovce zabijí, přijdete o něj i jeho věci a musíte si naverbovat dalšího (ale vždycky je alespoň jeden zadarmo). Na mapě jsou kromě vašeho týmu i další týmy jiných hráčů, které mají stejný cíl jako vy. A tak to často spěje k postřílení jednoho nebo druhého týmu (zatímco se třetí směje v křoví a čeká na výsledek). Kde hra naprosto exceluje, jsou rozhodně zvuky prostředí (vřískot vran, co je slyšet přes půl mapy, mě děsí) a činností, podle kterých je potřeba se vždy orientovat ("Na severu slyším střelbu, nepůjdem radši na západ?"). Přestřelky s ostatními hráči jsou rychlé a většinou smrtící a atmosféra se dá místy krájet. Zároveň ale v některých hrách nemusí s trochou štěstí na jiné hráče člověk vůbec narazit a někdy mi tak hra sloužila jen jako kulisa (výlet na blata) k pokecu s hráči v týmu.

Pro: Krásný prostředí, atmosféra, zvuky

Proti: Nejsem moc dobrej, absence singleplayerové kampaně

+9