Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PS1 90
Gran Turismo pro mě představuje vstup do světa pořádných 3D her. Bylo to na Vánoce roku asi 1998, kdy jsem dostal Playstation a dvě legendární hry Tekken 3 a právě Gran Turismo.

První seznamování se závodním simulátorem bylo náročné, a řízení aut se zadním náhonem ještě náročnější. Na tehdejší dobu mělo údajně Gran Turismo fenomenální simulaci řízení, a tak jet výkonným sporťákem se zadním náhonem rovně pro mě bylo dlouhou dobu opravdu obtížné až nemožné.

Před tím, než se mohl člověk vydat na dráhu závodníka, musel splnit licenční zkoušky. U toho jsme se tehdy nervovali snad celá rodina. Kde kdo se pokoušel zajet čas potřebný k postupu do dalšího kola. Šlo o zlomky vteřin. Nakonec se ale licence podařilo získat a závodění mohlo začít.

Nejvíc vzpomínám na závod Sunday Cup. Zejména okruh High Speed Ring si pamatuju dodnes. Moc mě bavil tuning aut, který ale nebyl zadarmo. Proto jsem Sunday Cup jezdil pořád a pořád dokola, abych si vydělal, a abych mohl prodávat hranatou krabici s názvem Mazda Demio, kterou jsem za vítězství vždy získal. Když jsem si nahrabal peníze, šel jsem nakupovat a zlepšovat auta. Zvyšování výkonu, úprava brzd, odlehčování a výměna pneumatik... Moje nejoblíbenější raketa, kterou jsem z tuningu vymáčknul, bylo Mitsubishi GTO Twin Turbo s výkonem tuším přes 900 koní. I když natuněný Nissan Skyline nebo takový speciál Mitsubishi GTO LM Edition za půl milionu peněz byly taky super káry. Zkrátka jsem si vybíral auta s náhonem 4x4 nebo alespoň s předním, abych je vůbec uřídil.

Gran Turismo bylo super a odnesl jsem si díky němu oblibu závodních automobilových her. Později jsem se s Gran Turismem pořádně setkal už jen ve druhém dílu, ještě na původním Playstationu. Na oba díly vzpomínám moc rád. Takže jestli se někdy rozhoupu ke koupi nové herní konzole, bude to určitě Playstation a z velké části díky Gran Turismu.

Pro: Pořádné závody, tuning a množství aut, legendární série, split screen pro dva hráče

Proti: Těžké získání licencí

+15
  • PS1 100
Hru jsem poprvé objevil v roce 2013. I dnes pro mne není lehké uvěřit, že byla vydána na přelomu 1997/98 s ohledem na tehdejší ponuku závodních her na PC (NFS, Screamer). Po úvodním seznámení s členěním hry jsem se rozhodl nejdřív odehrát její arkádovou část s tím, že simulační část bude přeci jen podstatně těžší. Arkáda posloužila jako seznamka s některými auty a zároveň jako přípravka nebo jezdecká škola pro simulaci.
Jenže ouha, nejdřív jsem byl nucen si odemknout všechny licence. Znamenalo to měsíce tréninku, který se ale nakonec ukázal ve smyslu "tězce na cvičišti, ještě těžčeji na bojišti". Simulace fungovala na principu vyhrávaní kreditů závoděním, nákupu dílů vylepšujících výkony aut a samotném tuningu. Některé závodní série nebo těžší závody mne za první místo odměnili hezkými a většinou perfektně vyladěnými závodními speciály. Hra disponuje americkými, britskými a japonskými vozy, s důrazem na množství japončíků. Dále se vozy dělí na předokolky, zadokolky, čtyřkolky a vozy s motorem umístěným ve středu. Každý vůz je hezky popsán s jeho klady i zápory.
Samotné závodění bych přirovnal k návyku na těžkou drogu. Jakmile jsem byl nucen měnit parametry aut, zkoušet jestli a jak to funguje na okruhu, stávala se ze hry záležitost pohlcující mne i na několik hodin denně. Pomalu jsem si garáž plnil vozy které jsem považoval za nejlépe ovladatelné, což se ne vždycky shodovalo s pojmem nejvýkonnější. Byla tam i možnost auto prodat, bohužel s výraznou ztrátou, protože hra jaksi nebrala v potaz upgrade ani počet závodů jako v NFS Porsche.
Ve hře bylo mnoho technických okruhů se záludnými zatáčkami a mnohdy i nerovným povrchem na kterém auto dokonce poskakovalo. Nejdelší závody, jako např. "300km Endurance Race" trvaly téměř dvě hodiny - samozřejmě v závislosti od auta - a já musel navštívit boxy kvůli výměně ojetých pneumatik a dotankování paliva. Takže kromě ježdění jsem také musel přemýšlet nad strategií boxů. Co se týče poškození vozů, fungovalo bohužel jenom v licencích.
Jediné mínus hry bylo divné chování auta při delším kontaktu s některými mantinely. Jinak vím, že hra má několik různých bugů ale já se nesetkal ani s jedným.

Ještě musím spomenout možnost srovnat své časy s časy závodníků z téměř celého světa na stránkách gtplanet.net a cyberscore.me.uk. I když je GT dvacet let stará hra, pořád přibývají nové časy, dokonce i nové rekordy, což jenom potvrzuje její nadčasovost.

Pro: Obrovské množství aut, hezké tratě, pocit ze závodění, kvalitní systém tuningu

Proti: Divné chování auta při delším doteku s mantinelem

+19