Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Gothic

86

Komentáře

« Předchozí Následující »
  • PC 90
Gothic je vlastně takový opak série The Elder Scrolls. Neklade velký důraz na statistiky hlavního hrdiny a rozlehlost herního světa a ani zdaleka nemá takové množství vedlejších úkolů.

Zatímco však TES nabízí obrovské území bez nápadu a desítky až stovky stále stejných dungeonů, Gothic se odehrává na mnohem menším, ale o to detailněji zpracovaném prostoru. Všechna místa jsou ručně dělaná, žádný copy/paste design se nekoná a téměř na každém metru máte co zkoumat. A přitom je herní svět velmi živý a uvěřitelný a skvěle funguje. Sympatické je, že se po kolonii od začátku můžete potulovat jak se vám zlíbí, a jediné, co vám brání v přístupu do některých míst jsou příliš silní nepřátelé, kteří vás rozmáznou jednou ranou. Hráče to tak motivuje k dalšímu postupu hrou a zlepšování postavy. Zatímco na začátku pro bezejmenného hrdinu představuje i obyčejný vlk nepřekonatelnou překážku, v pozdějších fázích je smečka deseti takových vlků jen příjemnou ranní rozcvičkou.

Silnou stránkou hry je také tíživá atmosféra trestanecké těžební kolonie, kterou ještě umocňuje dobrá hudba a také zvuky. Hlavní dějová linie je lineární. Na začátku se sice můžete přidat k jednomu ze tří táborů, ale bez ohledu na to, který si zvolíte, jsou z drtivé většiny další úkoly stejné. Příběh je poměrně zajímavý a drží hráče v napětí až dokonce. Navíc se na rozdíl od mnoha jiných RPGéček drží při zemi. Vaším cílem není záchrana celého světa, snažíte se jen odstranit magickou bariéru a osvobodit tak sebe a ostatní členy kolonie.

Dojem ze hry vám můžou zkazit bugy. Kvůli jednomu mi například zmizel quest a nemohl jsem se tak přidat k jednomu z táborů. Také UI spolubojovníků není perfektní. Parťáci se občas zaseknou o nějakou překážku, nebo nejsou schopni přejít most. Naštěstí většinu úkolů plníte sami. Defaultní ovládáni není zrovna ideální a musel jsem si klávesy přenastavit.

Přes několik chyb je však Gothic výbornou a nebezpečně návykovou hrou, na jejímž základě pak vznikl ještě lepší druhý díl.

Pro: Živý svět, atmosféra, příběh, dialogy

Proti: pár bugů, UI

+55+58 / -3
  • PC 95
Jedno z nejatmosferičtějších RPG co jsem kdy hrál. Přiznám se že první půlhodinu jsem přemýšlel, jak se ta hrůza vlastně ovládá, než jsem konečně zabil brouka krumpáčem, ale pak už bylo všechno jenom lepší. Svět Gothicu je příjemně rozlehlý a plný originálních zákoutí, rpg prvky fungují skvěle a atmosféra živoucího světa je jednoduše kouzelná - kolikrát jsem se zastavil cestou z Old Campu, jen abych se pokochal noční oblohou a loučemi osvětlenou cestou dolů do bažin. Grafika už není nejnovější, ale pro kouzelné scenérie pořád ještě stačí. Questy nepůsobí jako vata, všechno do sebe přirozeně zapadá.
Jedinou výtku bych opravdu mohl mít k ovládání, které bylo ve druhém díle doteženo k dokonalosti, ale tady je holt až příliš odlišené od klasického klikacího systému. Pořád ale platí, že když zvládnete ovládání, máte v ruce jeden z nejlepších soubojových systémů pro přímý boj chladnými zbraněmi.

Pro: atmosféra, příběh, rozlehlý svět tvořený se smyslem pro detial, radost z jeho prozkoumávání

Proti: ovládání je třeba se naučit

+49+50 / -1
  • PC 100
Ještě teď si živě vzpomínám, jak jsem poprvé zapnul Gothic. Ta atmosféra mě chytla už od začátku. Atmosféra světa na který z úvodní skály civíte, a do kterého se taky v plném rozsahu podíváte. Svět to není velký, ale alespoň netrávíte zbytečně moc času, že byste museli prohledávat každé zákoutí stejného generického prostředí. Tady má každá skála, les, palouk či močál svůj smysl. Každá NPC je unikátní se svou povahou. Každý klan funguje a všechny mezi sebou řeší problém, čímž se vyvýjí. Svět Gothicu je propracovaný do detailu.

Ze začátku mi sice trošičku vadil kompillikovanější soubojový systém. Po jeho zvládnutí jsem ale na něj nedal dopustit. Řekl bych, že na složitější bojové komba ke konci je naprosto ideální. Grafika. To byla naprostá paráda. Ve své době sice docela HW náročná, ale ty efekty vypadaly dobře i po nějakém tom roce. Samozřejmě je tu i skvělé ozvučení a hudba.

RPG systém. Naprosto unikátní. Vy sami nic nerozdělujete. Atributy a schopnosti se učíte od učitelů, které nacházíte během hry. Ze začátku mě i dost bavila obtížnost, která byla nastavena docela vysoko, tudíž jste se museli pečlivě rozmýšlet na co máte, a kam můžete strčit nos. Baví mě takovéhle postupné dobývání světa. Odpadá tím stereotyp snadného prosekávání, jakým trpěl pozdější třetí díl.

Ale, co je pro mě nejdůležitější. Příběh se vyvedl. Hnal mě hrou. Tak rychle, že byl najednou konec. Zdálo se mi, že je to krátké. Nebylo. Hra má slušnou délku. To jenom jsem u ní sproseděl spousty hodin a vnímal skvělý pocit z hraní. Ani ten závěrečný lineární postup mi nevadil. Díky němu to alespoň krásně gradovalo.

Prostě srdcovka.

Pro: amosferický svět Gothicu, příběh, boje, obtížnost atd. atd..

Proti: že jsem se ke dvojce dostal až po dlouhé době

+47+47 / 0
  • PC 95
Pokud překonáte kritickou hodinu, seznámíte se plně s ovládáním a přistoupíte na daná pravidla tohoto světa, máte vyhráno. V tento moment už je jasné, že vás čeká dlouhotrvající zábava v podobě objevování všemožných zákoutí bariéry, sběru bylin či jen prcháním před v daný moment soupeři nad vaše síly. A v tom je právě to skryté kouzlo celé série, o několik hodin se můžete vrátit na místo činu, a skoncovat to tentokrát s výsledkem prospěšným pro vás. O tom, že Gothic je jedním z nejlepších trojrozměrných role-playing her není žádných pochyb. Obzvláště pro evropské hráče, kteří budou mít blíže k reáliím a zdejší, temné až středověké atmosféře, kde nic není zadarmo a smrt číhá na každém rohu.

Pro: výborné vybalancování světa, design, pohlcující atmosféra

Proti: ovládání, inventář

+43+46 / -3
  • PC 90
Ještě nedávno jsem občas zálibně koukal na krabici od Gothicu vystavenou u mě v pokoji na skříni. Krabici jsem už sice sundal, ale vzpomínky na tuhle hru už mi asi nikdo z hlavy nevymaže.

Gothic bylo mé první pořádné 3rd person RPG a musím se přiznat, že málokterý herní svět mi hned od začátku tak moc učaroval a vtáhnul do sebe tak intenzivně jako právě svět Gothicu. Tenhle svět byl uvěřitelný na první pohled krásný, ale při bližším pohledu dost prohnilý, se svými vlastními krutými pravidly. Plně zde platilo staré přísloví, že pomocnou ruku najde člověk vždycky na konci své paže, i když se během hraní našlo i pár postav, které neměly v úmyslu hlavního hrdinu v lepším případě okrást a v tom horším rovnou zabít. A tak ačkoliv byly moje první krůčky byly trochu rozpačité - ovládání, na které si musel člověk zvyknout, grafika která byla víceméně reálná, ale měla v sobě i jisté prvky zjednodušení - tak jse to vše překonal a odměnou mi byl zážitek, který se v budoucnu už málokdy opakoval.

V téhle hře není hlavně na začátku skoro nic zadarmo a i ty největší maličkosti je nutné si urvat, každý špatý krok mimo cestu může znamenat smrt. A tenhle stav vydrží hodně dlouho, v podstatě až v hodně pokročilé fázi hry se může dostavovat trochu takový ten hrdniský pocit "já jsem tady nejlepší". Nic pro zhýčkané hráče, kteří jsou zvyklí, že vše jde samo, o to větší výzva pro ty ostatní.

V podstatě jsem o hře skoro nic neřekl a to bylo i úmyslem, lepší než o tom číst je prožít to na vlastní "kůži", takže překousněte trochu zastaralejší vzhled a zahrajte si to, hra, která defakto vytvořila svůj vlastní žánr si to určitě zaslouží.

Pro: Úžasný herní svět, osobitá ale přesto pěkná grafika, dobré questy

Proti: Než si na něj člověk zvykl, tak ovládání, konec už dost linární

+36+36 / 0
  • PC 100
Hrát tuto hru poprvé je jako poprvé pít tonic. Je stejně hořká a ze začátku moc nezaujme, ale když si člověk dá ten čas a vydrží, tak mu tato hra zachutná jako málo která.

Ovšem začátky nejsou vůbec slavné. To, že se objevíte s holým zadkem v trestanecké kolonii, je opravdu špatná zpráva. Na každém rohu je někdo, kdo vás chce obrat, nebo něco co vás chce sežrat. No a v táborech vás buďto nechtějí, nebo po vás zase chtějí peníze za ochranu a vy v tom všem sníte o tom, že kopáčské kalhoty s obranou 10, by se vám šikly.

Opravdu nejlepší stránkou této hry, je její svět. Není pravda největší, bariera ho limituje vcelku dost, ale paradoxně nabízí tolik míst kam se dostanete až v pozdějších fázích hry. Je to otom, že kolonie je prostě nebezpečná. Náhodou slezete z vyznačené cesty a už si na vás pochutnává chňapavec. Ale vzhledem k již zmíněné velikosti, průběžně projdete celou kolonií.

Ktomu všemu musíte řešit vztahy a rozpory mezi frakcemi vně kolonie a pendlujete na ostří nože sem a tam (a vduchu se modlíte za to, až budete schopni dát někomu do čumáku.

Gothic má specifícké, avšak výborné ovládání. Hráč si za zkušenostní body může zvyšovat statistiky, avšak tady si je nezvyšuje sám, nýbrž musí nalézt nějakého učitele, který ho danou schopnost naučí, často proto musí splňovat různé podmínky. Hra se tak stává náročnější a hráč si musí promýšlet do čeho hodlá investovat.

Hru můžete projet za bojovníka, či za mága. Tato volba je v určité části hry nabídnuta a není od věci si vyzkoušet oboje.

Další výbornou stránkou hry je příběh. Ze začátku spíš poznáváte historii kolonie, osudy lidí vní atd. Avšak po chvíli se rozjede kolotoč nových zápletek a Vy zného jen tak neseskočíte,
Čas od času člověk narazí na staré listiny a deníky, které tak umocňují zážitek. Celý svět tak působí velice realně

Nejlepší bývá, když si člověk říká, jestli si to má zkrátit přes les. Anebo jestli má v noci vůbec lézt z tábora ven. Nebezpečí a atmosféra jsou prostě taková, že si to dvakrát rozmyslíte.

Gothic je zkrátka výborná herní legenda, se skvělou hratelností a originálním pojetím. Nabízí svět, který se jen tak nevidí a stojí zato se do něj vrátit, více než jednou. A znovu si ten zážitek užít. 100%

Pro: vše

Proti: nic

+34+35 / -1
  • PC 100
Asi každý v životě narazil na hru, která v něm nějakým způsobem zanechala stopu, která jej ovlivnila, a na kterou bude za desítky let s láskou vzpomínat. Jak jste možná poznali podle mého nicku, tou mojí hrou je Gothic. Jasně, grafika je místy nefunkční, najdete tu stovky bugů a chyb, než si zvyknete na ovládání uteče několik hodin, obtížnost ze začátku dost brutální, ALE pokud tohle všechno překousnete a vydržíte, hra vás odmění naprosto fantastickým zážitkem. Svět trestanecké kolonie mě kdysi úplně pohltil, strávil jsem zde stovky hodin a nelituju ani jediné. Piranha bites tehdy vytvořili nejfunkčnější a nejatmosféričtější svět, v jakém jsem se kdy ocitl. Asi to ani nelze popsat, je to zážitek který se musí prožít, ale i tak... první procitnutí v kolonii, západ slunce nad starým táborem, setkání s Xardasem, souboj s trollem... je toho prostě spousta. Takže tak. Omlouvám se, ale prostě to muselo ven.
+34+34 / 0
  • PC 90
Gothic 1 sice není tak rozlehlý a propracovaný jako Gothic II, ale z celé série ho mám asi nejraději. Pěkná atmosféra po pádu do bariéry, první seznámení a přátelství, poznávání Gothic světa. Velmi rozdílné 3 tábory, po připojení k jednomu z nich budete mít opravdu pocit, že jste jeden z členů - i když tak trochu výjimečný...:) Od začátku jasné mantinely kam můžete (mrchožrouti atd.) a na co ještě ani zdaleka nemáte (stínová šelma) - respekt ze silných zvířat, které vás rozcupujou během chvíle. V každém Gothicu (snad kromě trojky, to sem ale nepatří) si svět dokonale zapamatujete, protože je tvořen s velkým citem pro detail. Soubojový systém nemusí sednout každému, ale poté co jsem si zvykl, tak bych asi neměnil - na klávesnici bez myši jsem poté hrál i dvojku, která už to nevyžadovala.

Pro: propracovaný svět, frakce, rozhovory, soubojový systém

Proti: sem tam nějaký bug

+33+34 / -1
  • PC 85
Po mojom maratóne hier od Piranha v posledných týždňoch (Risen 2 - Risen 1 - Gothic 3) prišiel rad aj na zopakovanie Gothic 1, kedže hru som hral naposledy pred 10 rokmi kedy vyšla. Moje obavy pri spomienke na krkolomný combat a ovládanie sa naplnili len z časti.

Koho by napadlo, že už v roku 2001 bude Piranha tak vizionárska, že celé ovládanie nadesignuje pre gamepad -- a koho by zároveň napadlo, že gamepad sa nebude dať použiť. Celé sa to defaultne ovláda absurdnou kombináciou ctrl altu a smerovými šípkami. Naštastie rekonfigurácia a čarovanie s .ini súborom nakoniec umožnilo celkom prijateľné ovládanie myškou.

Tak ako v neskorších hrách od Piranhy, combat je nekompromisný. Ak na začiatku mierne odbočíte tak vás každý mob sundá na jednu ranu. Hráč, ktorý potrebuje vidieť svoju postavu robiť saltá, kotrmelce a batmanovské kombá po dvoch-troch left clickoch (ehm Witcher) si tu na svoje rozhodne nepríde. Naučiť sa a vycítiť rytmus pri útočení vyžaduje značnú dávku trpezlivosti a pevných nervov (a desiatky loadingov). To čo ale súboj v Gothicu odlišuje od iných RPG je fakt, že vylepšovanie bojových skillov sa neprejavuje v Gothicu len číselne -- každý nový tier je cítiť ladnejšími pohybmi postavy a novými "kombami".

Príbehovo je to zrejme najkonzistentnejšia a najlogickejšia hra od Piranhy. Kvalita dialógov je v mojich očiach o dve triedy evolučne nad Bioware či Bethesdou. Každý z troch kempov má vlastné čaro, postavy majú denný a nočný cyklus, neustále niečo robia, strážia svoje veci ak vniknete do ich chatrče, navzájom sa bavia rozoberajú detaily o deji, a tak všetky kempy pôsobia nesmierne živo. Toto bola hlavná revolúcia Gothicu 1 a prínos Gothicu 1 pre RPG žáner. Toto sme do roku 2001 nepoznali.

To čo mám však najradšej na hrách od Piranhy je design sveta. Pomocou pokus-omyl je treba zistiť čo si už môžete dovoliť a čo nie. Pocit zlepšovania postavy versus svet je tu absolútny. Tu neexistuje niečo ako level scale, a tak každý nový level cítite ako sa vaša postava zlepšuje. Zo začiatku vás zabije 98% monštier na mape na jednu ranu, no na konci je to presne opačne. Toto považujem v RPG za dôležité, preto hrám RPG a preto radím hry od Piranhy k najlepším a som im ochotný odpustiť množstvo drobných chýb.
+33+36 / -3
  • PC 95
Děj se odehrává v magicky zapečetěné trestanecké důlní kolonii, dovnitř existuje jen jedna cesta - těžký zločin a ven se muklové nedostanou ani nohama napřed. V kolonii vznikla společnost drsných chlapíků, jejichž přátelství, ale i nepřátelství je třeba si tvrdě zasloužit. RPG s jedním hrdinou to je moje a ztotožnění se s hrdinou Gotika bylo jako obléci si oblíbenou flanelovou košili.

Pokud hráč náhodou splnil quest bez zadání, nebyl problém jej potom u zadavatele rovnou odevzdat. Jednoduchý a praktický systém dovedností nestaví mezi hráče a zážitek žádné bariéry. Schopnosti získáte velmi přirozeným způsobem u trenérů za úplatu a dovednostní body. Ve své době překvapily též speciální animace pro požívání nápoje, řezání dřeva a kování mečů. Sympatická je obtížnost získání zbroje, na kterou získáte po zaplacení nekřesťanské sumy nárok při postupu hlavní dějovou linií. Vítaným hard core prvkem jsou kreslené mapy bez GPS pozice a lokace kvestů popisované slovně.

Od Gotika jsem si toho zpočátku po skvostném Morrowindu mnoho nesliboval. Přesto se hra díky svým kvalitám dostala na roveň tohoto krále mého RPG žebříčku. Obě hry směle doporučuji všem, kteří je nehráli, i dnes, neboť zůstaly nepřekonány a stárnou pomalu. Skvělé principy Gothica jsou použity i v pokračováních prvního dílu (včetně Risen), žádnému se už ale nepodařilo navodit podobnou atmosféru jako zakladateli značky.

Pro: atmosféra, prostředí, příběh, souboje

Proti: menší rozsah

+30+30 / 0
  • PC 100
Byl to den, kdy jsem se poprvé nefalšovaně zamiloval do RPG žánru. Den, kdy jsem zjistil, že byla stvořena hra přesně podle mých tajných představ, snů a té nejbláznivější fantazie. V ten den se zrodil kult.

Ke hře jsem se dostal vyloženě jako slepý k houslím, když mi kamarád (tenkrát ještě na vypáleném CDčku) daroval hru, která se prý nedá ovládat a je úplně k ničemu. Zrovna nebylo co hrát, tak jsem se rozhodl dát hře šanci a hned úvodní video mě naprosto pohltilo a dokonale vtrhlo do světa obklopeného tajemnou bariérou, do světa, z něhož není úniku.

Do té doby jsem s RPG hrami neměl mnoho zkušeností a už vůbec ne s RPG hrami z pohledu třetí osoby, proto bylo mé poznávání světa pomalé, o to víc jsem si to ale užíval. Už jen ten pocit, když jsem si konečně našetřil na kopáčovy kalhoty byl k nezaplacení. Celý herní svět působil neskutečně živě, tak jako se to doposud snad žádné jiné hře nepovedlo. Každá NPC postava si žila svůj vlastní život a málokterá strpěla neočekávánou návštěvu ve svém domě. To všechno tvořilo ohromnou atmosféru, která je bezpochyby největším kladem prvního dílu.

Gothic série bývá nejčastěji srovnávaná se sérií The Elder Scrolls, i když obě série nabízejí naprosto odlišný herní zážitek. Záleží tedy jen a pouze na preferencích každého hráče, ke které sérii má blíž.
Mé hráčské srdce mělo vždycky blíž ke stylu Gothicu, kdy sice působíte na malé ploše, o to propracovanější je však svět co se prozkoumávání nejrůznějších zákoutí týče. Jak je známo, svět Gothicu byl tvořen kompletně ručně, takže se nikdy nestane, že byste dorazili na místo, které je naprosté identické s místem jiným. Dále je svět plný zajímavých a dobře zapamatovatelných postav, z nichž ty nejdůležitější potkáte i v dalších dílech.

Bezejmenný hrdina je sympaťák od přírody a jeho cynický humor mi nejednou vykouzlil úsměv na rtech. V jeho kůži se postupně vypracujete z nicky na významného představitele některého ze tří možných táborů, kde každé vaše povýšení má svůj význam a okolní svět na vás pak patřičně reaguje. Hlavní příběh vás svižně provede celou hrou bez nějakých významnějších hluchých míst, nechybí zde ani nečekané dějové zvraty, jediným negativem je zde maximálně příliš lineární závěr, pořád se však jedná o herní nadprůměr.

Mnoho výčitek míří k ovládání, které snad v tom nejhorším případě může i odrazovat hráče. I já měl zezačátku problém, než jsem vůbec přišel na to, jak sebrat na zemi ležící krumpáč a následně jak že ho vlastně použít. Stačila však chvilka a na ovládání jsem si zvyknul a následoval jeden z nejlepších herních zážitků, které jsem kdy prožil.

Na svou dobu měla hra poměrně dobře vypadající grafické zpracovaní podtržené temnou, atmosférickou hudbou. Obrovským kladem je také velmi zdařile navržené prostředí, kdy se můžete volně pohybovat kde chcete, zároveň si ale musíte dávat bacha, abyste nevkročili do oblasti, kde číhá nebezpečí, které je dost pravděpodobně v daný moment neřešitelné. Postupem času jednoduše cítíte, jak se vaše postava s nově získaným vybavením a naučenými schopnostmi zlepšuje a to je také jedna z věcí, které podle mě musí každé dobré RPG obsahovat.

Gothic bude navždy stát v poli mých největších herních srdcovek, proto nemůžu jinak, než udělit absolutní hodnocení, které je v tomhle ohledu naprosto pochopitelně čistě subjektivní záležitostí.

Pro: atmosféra, RPG systém, hlavní hrdina a jeho humor, žijící a dokonale propracovaný svět, příběh

Proti: ovládání dá na začátku trochu zabrat, lineární závěr

+28+29 / -1
  • PC 100
Gothic na mě silně zapůsobil, především úchvatnou atmosférou, příběhem, rozlehlostí a hratelností.

Hodně se mi líbí skutečnost, že Gothic je jakoby situován do dobového prostředí, není to ta čistá fantasy, kde můžete mít zbroj jako od mimozemšťanů a všechno je takové magicky barevné a fantaskní. Naopak. Je z toho cítit ta "špína", ty omezené možnosti staré doby (luky, kuše, rezavé meče, zanedbané zjevy). V lese žijí vlci ve smečkách, v jeskyních ubozí goblini, co kradou třpytivé věci a nesmyslně si je schovávají, v kolonii vládnou grázlové. V průběhu hry vás mnohokrát napadne, že to všechno (by) mohlo existovat, že je to docela reálné prostředí. Pokud budete hrát bez kouzel, bude tento dojem ještě silnější.

Vítám kapitoly, což v průběhu hry posouvá dynamicky příběh vpřed, nutnost rozhodnout se pro frakci ("nehrát to na všechny strany") a také tajné questy (např. Cizinec je boží quest, který vás pronásleduje prakticky celou hru). Po přeskočení do další kapitoly svět vždy zase trochu ožije (narodí se nová zvířata, vyrostou kytky atp.). Linka se navíc vyvíjí jinak, podle toho, za jakou frakci hrajete.

Postavy nejsou zvlášť inteligentní, ale nějak vám to nepřijde. Není to svět atomových inženýrů, ale jde o trestaneckou kolonii, kde každý spíš sleduje svoje zájmy a svůj prospěch. Většinou se na vás dívají podezřívavě a vaše přítomnost jim obvykle není moc po chuti.

Hrdina je sympatický, celkem normální a férový chlap. Současně však není žádné ořezávátko, je silný a docela dobře připraven do boje. Snadno se do jeho role "zdravého rozumu" a bojovníka za spravedlnost vžijete.

Pokud jde na závěr hry o Spáče, ten mě trochu zklamal, neboť jsem čekal, že to bude opravdu jen jejich bůh, něco smyšleného, k čemu se bratrstvo spáče modlilo, ne nějaké "prehistoricko-mimoplanetární-fantastické" monstrum, co žije v díře. Závěr přímo vybízí k dalšímu pokračování.

Gothic rozhodně doporučuji, zahrát i dohrát. Je to jedna z nejlepších RPG dodnes.

Pro: atmosféra, příběh, rozlehlost světa, hudba

Proti: starší grafika

+28+28 / 0
  • PC 90
Víte, opravdu pravých temných RPGček je málo. Není umění nějakou hru ponořit do kýble s temnotou a zas ji vytáhnout. Umění je, když ji tam položíte tak dobře, že se po vynoření úchvatně leskne. A to zas tak jednoduché není, ale i tak se najdou jedinci, kteří to dokázali. Bylo to například Diablo, Planescape: Torment a povedlo se to také německému husťákovi, který, aniž by o tom, bohužel, svět věděl, přivedl RPG žánr na novou úroveň. Povedlo se to Gothicovi.

Sama hra nezaujme nějak zvlášť úžasným příběhem, ani úžasnou grafikou, což vůbec nevadí, protože na to vůbec nespoléhá. To kouzlo je především v atmosféře, která, jak už jsem řekl, je neskutečně temná, ale tak fantastická, že si na pár let strčila do kapsy všechny fantasy tituly, co přišly po Gothicovi. Svět Kolonie je drsný. Bodejť by ne, téměř všichni její obyvatelé jsou odsouzenci, kteří usilují především o vlastní prospěch a přežití. Přátelství je vzácné, ochota mnohem vzácnější. Navíc okolní divočina je jedna z nejnebezpečnějších, na jaké na ostrově Khorinis může člověk narazit. A právě sem se dostává pan Bezejmenný. (Už zase RPG, spoléhající na temnou atmosféru, která má bezejmenného hrdinu. Inu, proč ne.) A spolu s ním se musíte potlouct přes celý tento hrozivý svět, do kterého jste byli uvrženi. Atmosféra se dá donekonečna krájet. Tajemno, nebezpečno a podivný svět, v němž se nacházíte, tvoří výbornou kombinaci něčeho nového, něčeho zvláštního. Něčeho, co s sebou přinesl až teprve Gothic. Co neskutečně žeru na téhle hře je progres vašeho hrdiny. Na začátku jste nula. Respektive každá postava vám dokáže nakopat prdel, ale případně budete sršet zpocenou pýchou, pokud se vám podaří zmlátit nějakého kopáče. Na prvních levelech jste opravdu děťátko mezi dospělými. Vydáváte se na průzkumné mise do divočiny, by jste získali zkušenosti na to, abyste se mohli později pomstít "tomu debilovi strážnému", který vás zkopal a připravil o nugety. Ke konci hry jste už ale drsnej namakanec, který se nebojí vytáhnout vole svůj tvrďáckej obouručák, a místo toho, aby vám někdo vyhrožoval, abyste ho zas schoval, tak s respektem ustoupí.

Soubojový systém je podivný, ale funguje fakt skvěle. Na nízkých levelech, když jste ještě začátečník, dost cítíte onu omezenost v pohybu a ladnosti, se kterou svou zbraň používáte. Taktéž zde jde i o jakousi taktiku, jelikož to jsou většinou souboje, které jdou dost ztuha, nestačí se na nepřítele jen tak vrhnout a začít ho mlátit, to byste moc daleko nedošli. (Pokud už teda nemáte Uriziel, že?) Postupně se ale vaše schopnosti zlepšují, až za nedlouho s tím šviháte tak majestátně, že i Geralt z Rivie by mohl koukat. Taktéž se mi na Gothicovi líbí jeho styl - jdu zabít nepřítele - aha, nezabiju ho, I suck balls, zkusím to později - tak teď? Ne. Tak ještě později- Teď? No konečně! Hip hip hurá! Svět Gothicu nedělá levelové zábrany mezi nepřáteli, už na nízkým levelu můžete potkat příšeru, kterou prostě nemáte šanci porazit, tak se jí vyhýbáte do té doby, dokud nebudete dostatečně silní, a pak jí nakopete zadnici. A ten pocit za to vždycky stojí!

Není to jen o soubojích, Gothic má samozřejmě parádní postavy, vtipné až Tarantinovské dialogy a docela pěkný příběh. I když více hra spoléhá na svou atmosféru, v čemž se teda trefila do černého. Hudba je vynikající. Přesně zapadá do tvrdého a krutého světa, ve kterém se nacházíte. Tajemné flétny, nonšalantní klidná kytara atd. Někdy je ale strašně creepy, obzvlášť ta základní ve volné přírodě, občas jsem z ní až nemohl usnout ... brrr. Ale nejvíc vládne ta večerní.... Ta je úchvatná.

Bohužel velice tuhý mechanizmus interakce s věcmi je taktéž zádrhel hry. Především v obchodech a používání kouzel. Taktéž zákony fyziky tady úplně nejsou v pořádku, obzvlášť s ohledem na skákání všeho druhu, ovšem musím uznat, že někdy je to docela haluz. A samozřejmě také ty odporné bugy. Známe je všichni, ne? A Gothic jich bohužel taky pár má, ne moc, ale občas to tu herní idýlku překazí.

Gothic je však na poli RPG mistrovské dílo, které je bohužel hrozně nedoceněné západními zeměmi, my a Poláci jsme dost pravděpodobně jeho největšími fanoušky. Což je škoda, protože jedinečnou atmosféru a originální podání by mohl závidět i takový BioWare. A jak jsem na začátku psal - Gothic je hra, která se leskne temnotou. Je to lesk, tak úchvatný a vábivý, že při doteku vám přeběhne husí kůže po celém těle. A tehdy poznáte, ... že je načase zase zabít pár mrchožroutů.

Pro: Neskutečná atmosféra, originální svět, postavy a jejich dialogy, vývoj hlavního hrdiny, soubojový systém

Proti: Někdy moc tuhé ovládání, fyzika, občas hra bugově zlobí

+27+28 / -1
  • PC 100
Gothic, hra se kterou jsem se seznámil před deseti lety, hra která svým jedinečným způsobem změnila můj pohled na RPG. Dlouho jsem přemýšlel, jak Gothic pojmenovat, a našel jsem nejdokonalejší výraz - "Nepodajnost".

Gothic je nepodajný ve všem, ovládání, skilly, či svět. Není to tuctové rpg, které pokorně povede hráče vyznačenou uličkou, nebude nabízet lehce zabitelná monstra, nenabídne krásné meče a zbroje zadarmo. Vše je ušpiněné, základní věci, úkoly. Vše to nese stigma obyčejnosti v přežití. Svět je prostý, všude je nebezpečno a všichni se chtějí mít dobře, nezávisle na tom co potřebují ostatní.

Investuj do lukostřelby a další "borec" ti v hospodě rozbije hubu. Nebo zkrátka neobstojíš proti tomu grázlovi, co požaduje prachy na ochranu, jeho palcát má děsivé ostny. A, i když popobíháš kolem a ničíš mrchožrouty, skupině vlků zkrátka neutečeš.

Na potřetí, je celý Gothic pohodovou záležitostí, ale na poprvé je to věc, která zlomí kde koho. Protože, to není zkrátka jednoduché. Hráč ledabyle rozhází skillpointy do různých dovedností, aniž by věděl na co se zaměřit. A to se týká všeho ostatního, opět úkolů, nestvůr - zkrátka questy mají atypická řešení, netradiční průběh (berme v potaz dobu vydání).

Zkrátka, kdo vydrží, ten pozná chuť Gothicu a idkyž to není jednoduché....stojí to zato.

Pro: Jedinečné pojetí, možnosti, surovost a opravdovost.

Proti: Počáteční krkolomnost

+27+27 / 0
  • PC 80
Gothic selhává v některých ohledech jako RPG. Například možnost vylepšit ovládání zbraní jen dvakrát, nutnost určité úrovně na to, abyste vůbec zraňovali některé nepřátelé atp. Nicméně čím velmi zaujme jsou poměrně ponuré barvy a velmi dobrý nápad uzavřeného světa, kde se život jednotlivce zakládá na postavení v žebříčku "klovacího řádu" (neznalí nechť užijí googlu). Jen ti nejvýše postavení pak skutečně mohou vychutnávat plody své moci (například mají ženské, a to se fakt počítá, když jich je v celé hře asi 6).

V takovém místě je přirozeně jen málo věcí zadarmo. O to více vás však potěší, když se nad místní poměry vyšvihnete svou první róbou mágů ohně a zaživa upálíte několik nýmandů, kteří vás dříve bez potíží proháněli po půlce mapy.

Je to skutečně nádherný svět, když sebevědomým vstupem do jednoho tábora lehce skončíte jako doživotní roznašeč vody, lovec švábů do polévky místního kuchaře (jíst se musí) či věčně zhulený člen Bratrstva, jež uctívá "boha" se snad ještě více pohodovým a uspávacím jménem - Sleeper.

První díl se svými temnými barvami a atmosférou bezvýchodnosti vyniká v něčem, v čem naprosto propadá další díl. Gothic I je totiž opravdu schopen dostát svému názvu a po cestě navíc ještě velmi slušně pobavit. Například lokace Old Mine zvedá sama o sobě hodnocení o 10%. Když jsem v dálce slyšel klapání nohou a posléze se objevil jeden z místních šestinohých obyvatel, tak to se mnou celkem hnulo. Obecně fauna plná neúprosných dravců a mrchožroutů velmi pěkně odráží vztahy mezi místními lidmi. Pokud dokážete ocenit nápad této hry a způsob provedení, tak vám pravděpodobně nebude vadit, že Gothic v některých ohledech působí značně lacině. Koneckonců mnoho lidí propadlo jakési iluzi o kvalitních NPC, přestože rozhovorů zrovna závratně není a kvalitou taktéž nevynikají.

Nechte to na sebe působit a pobavíte se. Hledejte chyby a najdete jich přehršle...
+26+31 / -5
  • PC 95
Gothic se pro mě dá shrnout jedním slovem – nostalgie. Když jsem si po letech znovu Gothic zahrál, hned se mi vybavila doba, kdy jsem ho hrál poprvé. Bylo to vlastně moje první rpgčko a asi první hodinu nebo dvě jsem strávil tím, že jsem jen běhal po prvním táboře a snažil se zjistit, jak vybavit svou postavu nějakou zbraní :D. Ještě déle mi trvalo, než jsem zjistil, že je možné útočit i bočními útoky a komby. Zde je patrný asi největší mínus, kterým okolo mávají největší kritikové Gothicu – soubojový systém. A je dost možné, že nebýt to mé první rpgčko, tak bych byl jedním z nich. Tím že jsem však několik měsíců hrál skoro jen Gothic a stal se mojí nejoblíbenější hrou, tak jsem si na tento systém natolik zvykl, že jsem ho jako mínus nevnímal. Jak bych taky mohl, když jsem žádný lepší neznal.


Nebyl to však soubojový systém, co udělalo z Gothicu mojí srdcovku. Byl ten živoucí a krásně vytvořený svět, ve kterém se hra odehrává.

V první řadě se mi velice líbilo posazení příběhu na menší, pestrou mapu ohraničenou magickou bariérou, ze které se vlastně snažíte dostat. Celé hře to dalo takový ten pěkný pocit izolovanosti jaký má například Half-Life.

Druhým faktorem, který mě velice zaujal, byl živoucí svět. Každá postava (no skoro každá, stráže jen stojí na místě) má nějaký denní program. Není to jako hrát The Elder Scrolls III: Morrowind, kde postavy pouze chodili dokola po městě a občas prohodili hlášku, že mají pocit, že je někdo sleduje. Místo toho se například jdou ráno opláchnout ke strouze, přes den pokecají s kamarády, večer si sednou k ohni, a když už je hodně pozdě, tak jdou do postele. Ještě po letech, když jsem se dostal ke zmíněnému Morrowindu mi přišlo, že tohle je směr, kterým by RPG měli jít a například takový The Elder Scrolls V: Skyrim ukazuje, že i někteří vývojáři sdílí stejný názor.

Třetím faktorem je určitá soběstačnost světa. Na mapě najdete tři hlavní tábory a žádný z nich není jen souhrn několika chatrčí a hromady postav, které jen tak posedávají. Sektovní tábor, který se nalézá v bažinách, se zabývá sběrem bažinné trávy, kterou poté zpracovává na drogu, kterou prodává ostatním táborům. Starý tábor nejvíce podporuje těžařství a zabývá se obchodem s vnějším světem, kdy vytěženou rudu mění za potraviny a potřebný materiál. Nový tábor si zase vytvořil rýžová pole a jednou za čas při trochu přilepší přepadáváním karavan starého tábora. Celému světu to tím dalo takovou siluetu funkčnosti, která spoustě rpgček chybí. Vývojáři si často vystačí s vytvořením hromady měst s jednou hospodou, kovářem a hromadou jen tak běhajících vesničanů, kteří by v tomto světě pravděpodobně nepřežili.

Čtvrtým a posledním faktorem, díky kterému jsem si tento svět oblíbil, je otevřený svět bez level scallingu (přizpůsobení síly nepřátel podle úrovně hrdiny). Ačkoliv je tedy mapa již od začátku otevřená, do části mapy patřící skřetům nebo do hlubokých lesů, si hned tak nezajdete. Dávalo celému světu takovou tu atmosféru nebezpečí, kterou jsem například v Morrowindu nepocítil.



Ke zbytku se vyjádřím jen krátce. Ano, obtížnost i soubojový systém za moc nestojí. Questy jsou však velice dobře zpracované a často jste museli dělat více než jen někam přijít a vymlátit to tam. Také se mi líbil ten zárodek systému craftování, kdy si můžete vykovat vlastní meč. Samotné kování však proběhne víceméně jako v reálu. Nažhavíte kus železa, ukovete meč, zchladíte ho ve vodě a poté nabrousíte. Je škoda, že v prvním díle není možné si vytvářet nějaké lepší meče, ale i ten jeden základní se zpočátku může hodit. Zvláště pokud jich vytvoříte tak 50 a máte tak do poloviny hry o peníze postaráno. Také možnost přidání k různým táborům potěšila. I když volba ovlivní spíše jen vaše povolání a přidá 1-2 questy podle zvoleného tábora.

Pro: Atmosféra, propracovaný svět, questy.

Proti: Soubojový systém, nevyvážená obtížnost.

+26+26 / 0
  • PC 90
Gothic je jednou z nejlepších RPG her, co jsem kdy hrál. Líbil se mi malý, ručně zpracovaný otevřený svět, hlavní sympatický hrdina beze jména a příběh, zasazený v trestanecké kolonii. Začátek je o něco obtížnější a děj se rozjíždí pomalu, nenechte se však tímto, pro mnohé hráče, úskalím odradit. Začínáte jako slaboučký trestanec, co sotva zvládá základy boje s dřevěným kyjem, bez sebemenšího tušení, co ho v budoucnu čeká, a postupně se rozvíjíte v dokonalého hrdinu, co se nebojí vypořádat se s celou armádou těžce ozbrojených (a také chlupatých a nejspíš i velmi páchnoucích) nepřátel.

Začněme ale od začátku. Již při prvních krůčcích pocítíte atmosféru Hornického údolí. Temná zákoutí, jeskyně, zříceniny, nebezpečné lesy a tři rozdělené tábory, které mezi sebou mají napjaté vztahy. A volba je jen na vás, ke kterému táboru se přidáte - toto rozhodnutí je jen první střípek úžasného lineárního příběhu, členícího se do šesti kapitol.

Spokojen jsem byl i s úkoly. Samozřejmě, ve valné většině to byly klasické questy typu promluv/najdi/přines, ale osobně mi vůbec nevadily, ba naopak, přišly mi celkem zábavné. Rád jsem dělal poslíčka mezi tábory a jednotlivými postavami, na svých cestách jsem mohl prozkoumávat všechna zákoutí herního světa a objevovat nové protivníky.

Co se NPC týče, ve hře určitě narazíte na spoustu zajímavých postav. Některé vás už od začátku budou nenávidět, některé se budou chovat až podezřele moc přátelsky, další vás zase budou dovádět k šílenství (že ano, Mude?). Chyběli mi ovšem nějaké bližší informace alespoň o hlavní čtveřici přátel, co vás občas hrou doprovází a v pozadí kujou své vlastní pikle.

Líbila se mi i investice zkušenostních bodů za jednotlivé úrovně do statů, jako je síla či obratnost, pouze za pomocí učitelů. Nekonečný inventář postavy jsem taky uvítal s otevřenou náručí, protože jakožto strašný šetřil, jsem sbíral vše, co se dalo. V ostatních hrách s omezeným místem ve svém batůžku jsem se při dosažení limitu nikdy nedokázal rozloučit se žádnou z mnou sebraných věcí.

Teď však k technické stránce hry. Ovládání hry je jednou ze slabších částí tohoto titulu. Bylo opravdu těžké si zvyknout na pohyb a boj pomocí šipek a ctrl/myši. Po zhruba dvou hodinách hraní jsem si ale na tento podivný systém zvykl a nadále jsem již nepociťoval tak značné potíže. Grafika je samozřejmě horší, než-li u ostatních titulů vydaných v témž roce, ale i ta tvoří celkově úžasnou atmosféru hry. Největším problémem byly bugy a pády hry. Občas jste se zasekli v dialogovém okně a nemohli ho opustit, párkrát jsem se i propadl texturou, také se mi i nesplnil nějaký ten úkol. Proto doporučuji hru často ukládat, hlavně na více pozic! Po pádu hry se totiž může stát, že se vám uložená hra smaže. Kompatibilita s win 7/8/10 zde chybí, stačí si však stáhnout opravné patche z příslušných webových stránek a můžete tento poklad hrát i na novějších verzí.

Podtrženo, sečteno, Gothic si ,dle mého subjektivního názoru (určitě ovlivněného i velkou nostalgií), zaslouží krásných 90%. Jsem s děťátkem malé německé společnosti spokojen a rád se k němu vracím.

Pro: Originální příběh, zajímavé charaktery, ručně zpracovaný a atmosférický svět

Proti: Bugy, občasné pády hry, ovládání

+26+26 / 0
  • PC 100
Gothic bylo mé první RPG, které jsem kdy zkusil. Možná právě proto jsem si ho tak oblíbil. A možná taky ne, protože jsem ho opravdicky dohrál až dnes...

Hráč začíná tradičně jako slaboch s prázdnými kapsami. V případě Gothica navíc uvěznený uvnitř magické bariéry, ze které není návratu. Hrdinovy situace okamžitě využijí zdejší trestanci a málem z hrdiny vymlátí duši nebýt strážného Diega, jenž mu zachrání krk. Dá pár rad do začátku a "Good luck". Od teď jedete na vlastní pěst. Svět kolonie je drsný a temný, většina z místních moc dobrých úmyslů nemá a tak si musíte dávat sakra bacha, komu se postavíte do cesty. Kolonie je sice nevelké území, ale zato kypí životem a originálními lokacemi. Pod bariérou se nachází tři hlavní guildy v podobě tří táborů: Old Camp, New Camp a Sect Camp, mezi kterými bude hlavní postava v rámci příběhu velice často pendlovat. Tábory nejenže poskytují relativně bezpečný úkryt, ale také zde naleznete důležité učitele. Bezejmenný hrdina se totiž neučí skilly sám, ale musí se nechat cvičit od důležitých NPC a to často za velice tučný finanční obnos. Takhle parádní pocit z vylepšování postavy jiná RPG neumí.

Celý svět je od začátku přístupný celý až na pár míst, ke kterým se musíte postupně dopracovat. Hrdina totiž nemůže vlézt hnedka do každé jeskyně, vpravdě zpočátku bude mít strach vůbec sejít z cesty. I setkání s přerostlou krysou může být zpočátku pro hrdinu smrtící. Tím se snažím říct, že hra je temná, drsná a hráče rozhodně nevede za ručičku. Dialogy jsou sice dost strohé, ale to vůbec nevadí. Jsou chytlavě napsané a hráč okamžitě odhadne charakter jednotlivých postav.

Vytkl bych blbé defaultní ovládání nastavené na šipky, které ale v nastavení stačí jednoduše přehodit na alternativní (WASD). Ovládání jako takové se sice může jevit jako chaotické (hra nemá tutoriál), ale po chvilce zjistíte, že je vlastně hodně logické a rychle přejde do krve. Soubojový systém je vyloženě parádní a nevzpomínám si na RPG hru, která by měla souboje zábavnější a rozmanitější.

Co se týče grafiky, tam není co vytknout. Hra sice nedisponuje moderními efekty, ale to vynahrazuje svojí temnou stylizací a výtvarnou stránkou. Jediné, co působí zastarale a fakt hnusně jsou podivné placky nahrazující les z větší dálky - tehdy asi z důvodu optimalizace. Krom toho se hra nevyhla bugům. Je vidět, že byl Gothic vydán předčasně a obsahuje řádku celkem zbytečných bugů v leveldesignu - špatně postavené žebříky, nedodělaný quest (viz. tábor vedle trollího kaňónů). Ale to jsou veskrze jen drobnosti, které výsledný dojem jen stěží ovlivní.

Tak jako tak je ale Gothic špičkové RPG, které by byl hřích minout a pro mě je to ideální ukázka toho, jak by RPG hra měla vypadat.

Pro: promakaný soubojový systém, vizuál, design kolonie, mytologie Spáče a atmosférická magická bariéra, úžasná hudba

Proti: bugy a časté padání hry

+25+25 / 0
  • PC 95
Když jsem tuhle hru zkoušel kdysi dávno poprvé, vůbec jsem netušil, co čekat. Hra měl ale naprosto pohltila a to dokonce takovým způsobem, že jsem sepsal podrobný návod. V čem je hra tak skvělá?
Přiznejme si to, ovládání stojí za starou belu, grafika také nepatří ke špičce a najde se i pár chybek. To ale není nic ve srovnání hra nabízí. Gothic je protkán skvělými dialogy, příběh si budete pamatovat až do smrti a s každým dalším questem a potkanou postavou budete mít stále větší chuť hrát dál. Svět Gothic považuju za jeden z nejlepších, jaký byl v PC hře dosud vytvořen.

Pro: Skvělý příběh, poutavé dialogy, prozkoumávání světa a všechno ostatní.

Proti: Neohrabané ovládání, několik drobných chybek.

+24+24 / 0
  • PC 95
Gothic je RPG pro mě. Nemám rád stohodinová rpg plná dlouhých a nudných dialogů. Ale Gothic mi dovolí ovládat hlavní postavu klávesami, pustí mě do volného světa ohraničeného jen vlastními dovednostmi (jak jsem vždycky utíkal před vlky...pak je člověk rasí jednou ranou) a magickou bariérou, která dodává celé hře stísněnou atmosféru - zejména v noci.

Příběh je originální. Hudba dostačující a postavy výrazné...bohužel jejich výraznost se ztrácí ve druhém díle.

Možnost přidat se do jedné z frakcí nemá na hru žádný vliv, což je trochu škoda. Ke konci hry můžete povraždit prakticky všechny, stává se z vás skoro polobůh, což taky není úplně dobře.

Ale když se držíte příběhové linky, ta vás vede přes rozpadlá stavení a lidské intriky až k relativně netradičnímu závěru. Rozhodně skvělá hra. A i to ovládání se dá překousnout.

Pro: můžete tady hrát na kytaru u ohně, příběh, postavy, malé drobné detaily

Proti: ohnivé koule a šípy - prakticky se s nimi nedá nic trefit, hra za mága je dost těžká

+24+25 / -1