Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

God of War


Komentáře

« Předchozí Následující »
  • PS4 95
Po 50 hodinách v rámci možností a chuti dohráno - valkýry poraženy, draci osvobozeni, bossové zabiti, nejlepší armor "vygrindován" a vedlejší úkoly, až na jeden, udělány. Jo a také jsem se stala otcem, takovým, kterého se vlastní syn nemusí bát.

Severské prostředí mi hodně sedlo. Zatímco o řeckých (a římských) bozích a bájích se učí na školách, tak o těch severských ne. Proto jsem s radostí četla každý Atreův zápis o tom, co jsme na svých cestách potkali (a zabili). Jeho záznamy byly doplněny pěknými kresbami a tipy, jak se s nestvůrami bojovat. Prostředí každého světa, kterými jsme prošli, bylo něčím specifické. V jednom jsem se mohla kochat nádhernou přírodou, jindy jsem mrzla při pohledu na tamější podsvětí, pociťovala zmar a depresi v prokletých mlhách a cítila zápach síry a těžce se mi dýchalo v ohnivém světě. Ačkoliv z jiných her si snímky moc nepořizuji, zde mě krajinky a filmové záběry k tomu přímo vybízely.

Hra nenabídla epický příběh, tak jak je většinou chápán a jak ho nabídly předchozí díly. Úkol byl tak prostý, že by člověk čekal, že ho splníme někdy zpočátku, ale ono ne. Do cesty se nám postavili naštvaní severští bohové a začaly problémy. V průběhu mého putování jsem mohla sledovat vývoj vztahu mezi Kratem a jeho synem. Nebylo pro mě těžké se do role Krata vžít a vcelku úspěšně jsem ho roleplayovala pokřiky "Kam střílíš? Co zase děláš? Musíš se pořád ptát?". Ale tak hrozné to nakonec nebylo, Atreus se ukázal jako schopná vedlejší postava a ze začátku hry Kratovi i dost pomáhal. A jeho omračující šípy byly v některých situacích velmi silné a účinné.

K dabingu a zvukům obecně nemám nejmenší výhrady. To bylo zvládnuté na výbornou. Dovedností bylo na výběr plno, ale musím se přiznat, že jsem jich využívala jen pár, protože jsem nebyla schopná si v průběhu boje zapamatovat a účelně používat každou dovednost. Pocit z boje byl i přesto skvělý a případné dokončovací útoky uspokojující. Dost se mi líbily i runové útoky a jejich systém používání. Endgame hry, který mě většinou po dohrání příběhu nebaví, a tak se do hry už moc nevracím, mě bavil. Jen mi trochu přišlo, že v těch dalších světech je nevyužitý potenciál. Ale na druhou stranu to chápu, ta hra by byla obrovská a z časového hlediska i dost nákladná.

Na závěr dva zápory. Tím větším jsou trochu stereotypní nepřátelé, zvlášť tedy bossové. Tady bych čekala větší rozmanitost, i v těch jiných světech. A pak jeden menší, kdy mi někdy přišlo, že postava neudělala daný útok, i když jsem to tlačítko opravdu mačkala, takže místy bylo pro mě ovládání Krata takové nepřesné.

Hra mě fakt hodně bavila, ač jsem to moc nečekala. Věděla jsem, že to bude dobrá hra, ale že mě tak chytne, tak to jsem si nemyslela. Těším se na další díl a jsem zvědavá, jaké pokračování příběhu nám nabídne.

Pro: příběh, grafická a zvuková stránka hry, boje, prostředí, mýty, Mimir, Brok a Sindri

Proti: jednotvární nepřátelé, občas divné ovládání

+25(26-1)
  • PS4 --
Tenhle roadtrip nemohl dopadnout lépe. Už se nejedná o hektickou hack & slash vykosťovačku, ale spíše komorní bojovku ve stylu Severance: Blade of Darkness. Ačkoli souboje tvoří gró samotné hratelnosti, Kratos stále trhá holýma rukama čelisti, rozšlapává hlavy a štípe míchy svých nepřátel vertikálně, je tady znát snaha spíše vyprávět příběh, než nutit hráče drtit gamepad s upocenýma rukama.

Přísný a milující Kratos s problematickou minulostí vs. zvídavý a neposedný Atreus se skrytými vrtochy. Prakticky po celou dobu hraní dochází k vývoji obou charakterů, i když jsem měl občas pocit, že se Atreus chová nepřirozeně a křečovitě a velice rychle pak zase přejde do "pohodové" roviny.

Technická stránka je hry je naprostý vrchol toho, co jsem zatím ve hrách mohl vidět. A teď nemyslím jen naprosto fantastické audio-vizuální zpracování, ale i způsob, jakým se autorům podařilo vyřešit ovládání. I přes neustálé vylepšování a odemykání nových schopností jsem se ve hromadě útoků a úderů neztrácel, naopak se mi úspěšně dařilo využívat všech možných konfigurací, které se na gamepadu dají vymyslet.

I s hromadou back-trackingu se nedostavil pocit dežaví, nejen díky geniálně vyřešené centrální oblasti hry s klesající vodní hladinou a objevováním nových míst. Trvalo mi dost dlouho všimnout si chytře vyřešených loadingů a collectibles jsem nevnímal jako přítěž, ale naopak jsem se dobrovolně vracel do již prolezlých míst pro další a další ňuňátka k vylepšování postavy. A přidaný obsah tím nekončí, protože kromě vedlejších úkolů jsou tady ještě Valkýry a při jejich osvobozování se řádně zapotíte i dlouho po dohrání hlavní příběhové linie.

Ani ten černý ufuněný touster na GoW nezapomene. Především pak na PS4 PRO jsou kladeny větší nároky, kvůli odemknutému framelimitu, což vám dá konzole najevo dosti hlasitým projevem svého ventilátoru. Ale díky tomu je GoW snad nejlépe vypadající hra na konzoli vůbec, nehledě na relativně plynulý chod při 35-55fps v Performance modu.

Mohl bych si postěžovat na trochu účelové hádanky a někdy křečovité utínání postupu hrou nutností něco někde sehnat ("teď potřebujeme tohle, abychom se dostali támhle a přitom je potřeba ještě získat tohle, abys mohl odemknout tamto"), možná i konec mohl být trochu epičtější, ale zase tady není žádný frustrující polonesmrtelný boss, kvůli kterému byste museli kupovat druhý dualshock, protože ten první letěl z okna.

Je to jedna z her, kvůli které si stojí pořídit PS4? Rozhodně ano. Jen o chování sekery a její využitelnosti by se dala napsat esej (popř. natočit video), detaily kostýmů jsem si prohlížel až s fetišistickým zaujetím nezdravě dlouho a nad rozhrnujícím se sněhem při pohybu jsem padal úžasem ze židle. A pak znovu, když jsem šel stejnou trasu podruhé. Za svoje peníze prostě dostanete pořádný kus hry, neojebaný ani na té nejposlednější textuře v nejzapadlejší jeskyni.

Hodnocení: ✰✰✰✰✰
+23
  • PS4 100
Kratos je opět na scéně. Odešel z Řecka, kde pro něj již nic nezbylo a přišel do zimy ovládajícího severu, kde se pokusil najít mír a klid v duši. My jej nalézáme po několika letech, kdy vychovává útlého synka Atrea, jenž mají spolu vzít popel zesnulé matky na nejvyšší horu a uctít tak její památku. Zde pokračuje po osmi letech příběh hry God of War.

Miluji severskou mytologii, hraní si na bohy, zběsilé akce a srdceryvné příběhy a omlouvám se, že budu zbytečně subjektivní … ale za mě je to nejlepší hra roku 2018. Nebudu to dále nikterak natahovat, všichni, jenž psali komentáře přede mnou, rozebrali hru do posledního coulu. Shrnu tedy pouze své pocity.

Jak mi přibývají vrásky na čele, tak jsem ke hrám čím dál více skeptičtější a kritičtější, nicméně God of War jsem hltal každý den a každý den jsem se nemohl dočkat, až si ho zas pustím. Je to epická výprava od začátku až do konce, to, co předvedli vývojáři a na poslední chvíli během pár měsíců dokázali hru předělat z průměrné akce na toto šílené monstrum, je prostě obdivuhodný.

Příběh od začátku graduje, má skvělé zvraty, jak Kratos tak Atreus mají skvěle napsané scénáře i texty, dabing Kratose je díky Christopheru Judgovi excelentní, Atreus coby Sunny Suljic má zase skvělé příběhové momenty a dobře napsané AI, která s vámi výborně kooperuje a působí opravdu jako váš syn, nikoliv jako ve většině podobných her jako pet. Dále grafické ztvárnění, soundtrack, zvuky ... všechno na výbornou. Ve hře navíc nejsou cut scény, od menu až po závěrečné titulky je vše v rámci pohybu jedné kamery zasazené a renderováné přímo ve hře.

Ke hře nemám prostě moc co vytknout, bavily mě veškeré její aspekty. Snad jen některé animace a různorodost nepřátel je menší, ale to je prakticky detail, na to časem člověk zapomene a bude si pamatovat pouze tu epickou výpravu a hlášku „BOY“.
+22
  • PS4 90
Je to jen pár minut, co jsem hru dohrál. Jasně, ještě mi chybí oběhat pár lokací, dosbírat cetky, sejmout nějaké Valkýri či osvobodit draky. Ale ve hře už mám utopeno něco přes dvacet hodin? A hlavně jsem dojel hlavní příběhovou linku.

Příběh je prostě parádní, o tom se snad nedá moc přít. Svým způsobem se jedná o takové komorní božské drama. Těžko se to vysvětluje, ale opravdu příběh působí dosti komorně, ač se v něm vraždí bohové. Hlavní důvod je nejspíš otcovské drama v popředí celého příběhu. Je opravdu skvěle sledovat vývoj obou aktérů, především v tom, jak se k sobě chovají. Emoce srší v každé scéně, mísí se tu klasické drama, humor, smutek, radost, brutalita, arogance, téměř každá emoce, jaká vás napadne se tu v nějakém větším či menším měřítku objevuje.

Do toho všeho se samozřejmě míchají bohové, tentokrát ti severští, kteří patří asi mezi ty nejatraktivnější vůbec. Vy tu sice cítíte proti komu jdete, ale vlastně vůbec netušíte, co je a co není správné. Kratos je neskutečně masakrózní postava, do toho týpka se zamilujete a stačí mu na to dvě věty. Ale i synáče se pěkně vyvedl. Navíc si prošel velmi solidním vývojem, vlastně oba si prošli solidním vývojem.

Byla chvíle, kdy se kluk dozví zásadní věc a úplně změní chování, tam nejenže vás začne trochu štvát, ale hlavně to celé působí moc uspěchaně, až neuvěřitelně, ale to je jediná výtka k postavám. Vedlejší jako Sindri, Brok, Mimir, Freya... jedna lepší než druhá. Snad všechny se povedli a do celé hry naprosto zapadají.

Na druhou stranu se musím přiznat, že po prvních hodinách jsem nebyl úplně odvařenej, recenze se nebáli házet jednu desítku za druhou a tak jsem čekal něco, co mě pošle do kolen, například jako tomu bylo u Witchera 3. To se tak úplně nestalo. Hype se s počtem odehraných hodin začal zvedat, finálová dvojhodinka byla parádní, ale s desítkou bych byl opatrný.

Soubojový systém sází spíše na zábavu, nežli na výzvu, já, jakožto začátečník, jsem si velmi rychle přišel jistý v kramflecích a v podstatě si dovolím tvrdit, že obtížnost je v rámci hlavního příběhu hodně hráčsky přívětivá, díky čemuž se můžete více soustředit na příběh. Na druhou stranu je tu pár výzev v podobě Valkýr (nepovinné), ale jakmile přijdete jak na ně, tak to také není žádný HC. Mě to ovšem vyhovuje, jelikož příběh byl velmi silný a nerad bych si ho kazil zbytečnou náročností, navíc je tu dost obtížností dle vkusu.

Ono tomu asi dost pomáhá i to, že GoW je hodně friendly co se týče ovládání, strašně rychle to dostanete do ruky. Ač je třeba samotný souboj poměrně obsáhlý, co se týče různých útoků, stylů či schopností, tak se to opravdu plynule kombinuje, snadno ovládá a nepřátelé se díky tomu rychle kosí :-).

RPG prvky jsou rozhodně fajn. Těžko říct, do jaké míry by se bez nich samotná hra obešla, ale určitě samotné hraní zpříjemní a obohatí. Lehce se v nich vyznáte, žádné komplikované inventáře, přehnané stromy schopností. Navíc na většinu dosáhnete poměrně rychle. Ale pořád si říkám, jestli to vůbec hra potřebuje...

Hra je vizuálně nádherná. Úplně v kostech pocítíte ten chlad a vlhko. Navíc samotné ozvučení je též výborné a krásně podkreslují celou atmosféru. Taky se mi líbilo, jak autoři vyřešili cestování, kdy vás zprvu nutí oběhnout si lokace, ale s postupem času se dá využít fast travel. Svět není příliš velký a tak je fajn, pokud si ho projdete celý.

Tohle je přesně hra, kvůli které stojí za to mít doma PS4. Neříkám, že to je to nejlepší co jsem hrál, ale herní zážitek byl prostě skvělý. Ani nevím, jestli to má nějaké výraznější mouchy, určitě by se pár hloupostí našlo. Osobně bych uvítal možná bohatější svět, ve které se dá dělat více věcí, méně monotónních. Ale tahle hra si mě dostala především díky hlavní dvojici aktérů a jejich rodinnému dramatu.
+21
  • PS4 80
Finished. Spokojenost, ikdyž nebudu zastírat, že jsem po těch "10/10 GOTY" recenzích čekal víc. Je to opravdu "jen" skvěle napsaná, místy ale stereotypní a vizuálně jednotvárná (ač technicky precizní) řezničina. Ale ten scénář to na osmičku vytáhl s přehledem, příběh je sice komorní a nechává otevřená vrata pokračování, ale přesto působí kompaktně. Všechny postavy skvěle napsané a vyprofilované, motivace fungují, banter místy jak z buddy cop komedií (těch Shane Blackovsky kvalitních). Hratelnost se také trochu otevřela po znovuzískání těch ohnivých čepelí.
Další díl bych si dal rád, pokud ho bude psát stejný tým. Ale ocenil bych méně arbitrární gamedesign (hlavně puzzle na tu arbitrárnost trpěly velmi) a rozmanitější svět, který by byla radost prozkoumávat. Toho se mi zde příliš nedostalo.
+20(21-1)
  • PS4 90
God of War je skvělá hra – vypadá hezky, je nabitá akcí a postavená na pěkném příběhu. Stejně jako v Horizon: Zero Dawn jsem zde prolezla všechna zákoutí, splnila všechny sběratelské úkoly (ok, vyjma sestřelení všech Odinových havranů), odemkla všechny dveře a všechny říše, vyběhala si v bludišti Niflheimu tu nejlepší výzbroj a vysvobodila všechny Valkýry. Stejně jako v Horizonu mi to ale pak najednou všechno přišlo takové trochu „moc,“ moc plytké, moc pozlátkové. Opravdu potřebuji mít doslova na každém rohu truhlu s pokladem? Když o ně pak člověk pořád zakopává, tak trochu ztrácejí význam. Rovněž odhalení skrytých identit na konci příběhu mi přišlo takové Huh? Že by mě nějak porazilo, že Atreus má být Loki, se říct dát nedá. Spíš by mi přišlo zajímavější udělat z něj v pokračování (protože předpokládám, že v pokračování to nějakou dohru mít bude) figuru analogickou Lokiho roli v severské mytologii. Ale nakonec, proč ne. Uvidíme, co z toho bude a nezbývá než se těšit, až mu Brok a spol. na chvíli zašijí pusu.

Ale to jsou moje jediné výtky ke hře, jediné stížnosti, které mě napadly, když to najednou všechno skončilo a už nebylo co kde dál hledat a plnit. Celkově se jedná o špičkovou herní zábavu, boje jsou skvělé, dynamické a nenudí, hlavní antagonista Baldr se povedl, střípky z drsného světa Aesirů, Vanirů a Jotunů se mi líbily. Ač tedy šlo o tak trochu Disney verzi severských mýtů (Atreus moc nevypadal na zplození osminohého hříběte s kobylou), tak pořád lepší než Marvel. Ocenila jsem i komorní atmosféru hry: vedlejších postav je zde poskrovnu, zato ale mají dostatek prostoru, a lokace vám rozsáhlostí dech taky zrovna nevyrazí. V tomto případě mi to ale vyhovovalo, hra pak byla taková soustředěnější, kompaktnější a přitom měla po několik desítek hodin stále dost co nabídnout.

Pro: výborná hra, pěkně zpracovaná severská mytologie

Proti: trochu přepokladováno

+20
  • PS4 80
Původní God of War jsem nehrál. Nejsem moc příznivec tradičních obtížných rubaček z dob PS2 a vzhledem k tomu, že je nový GoW částečný reboot, tak jsem se pustil rovnou do něj. Během hraní jsem zpozoroval pár odkazů na předchozí dění, ale nic, u čeho bych vyloženě tápal nebo měl pocit, že by mi chybí něco k pochopení souvislostí. Vzhledem k tomu, že Kratos začíná v tomto díle nanovo, v novém prostředí a s novými protivníky, není znalost předchozího dění potřeba a novému hráči tak nějak stačí fakt, že je Kratos bůh s "problematickou minulostí."

Na co jsem se těšil určitě nejvíc byl příběh. Rodinné drama otce a syna, kteří zpočátku nenalézají společné slovo, ale postupně se spolu učí komunikovat je určitě atraktivní nápad. Nicméně jeho provedení se mi zdálo tak nějak na půli cesty. Asi jsem prostě čekal víc. Víc toho dramatu, víc nezapomenutelných momentů a větší emoční dopad. Ale nenechte se mýlit. Na poměry akčních rubaček to má určitě nadprůměrný příběh a především jeho filmové podání, jakoby ruční kamera a detailní animace - od pohybu až k mimice - to vše je na špičkové úrovni. Nehledě na parádní dabing s hromadou doplňkových dialogů, které při svém putování hlavní postavy mezi sebou pronáší.

Vizuálně je hra opravdu krásná a putování Midgardem či dalšími světy určitě jen tak neomrzí. Prostředí jsou zprvu hodně rozmanitá, v pozdější fázi již trochu monotónní a trochu mě mrzelo, že mě hra neustále žene někam do podzemí a do různých pevností. Ale opět, nenechte se mýlit. Tvůrci celý herní svět zpracovali skutečně poctivě a každá i ta nejschovanější jeskyně je čistá, detailní ruční práce stvořená především za účelem potěšit oko hráčovo. Ale když ono je to venku tak boží...

Designově je to takový semi-openworld kladoucí důraz jak na příběh, tak na backtracking s postupným odemykáním lokací a sbírání collectibles. Hlavně ta poslední dvě zmiňovaná sprostá slova osobně bytostně nesnáším a většinou mi dokáží hru řádně zprotivit. Tady jsou ale všechny tyhle věci udělány přesně tak, jak si představuju, že se mají správně dělat. Veškeré nepovinné collectibles mají svůj účel. V každé truhle se skrývá užitečný upgrade a aby se k němu hráč dostal, musí vyřešit - tu jednodušší, tu složitější - hádanku, každá uzavřená trhlina skrývá poměrně náročný zápas, za který hráč dostane užitečné věci pro crafting, každý nalezený runový nápis zase obsahuje nějaký ten zajímavý příběh do deníku (často i během cestování dále rozpitvaný skrze rozhovory Krata a Atrea) a nic tam není jen proto, aby se to bezmyšlenkovitě sbíralo. A hlavně, není tam toho tolik, aby to stihlo hráče otrávit. A stejně to funguje i s vedlejšími questy, kterých je nějakých 15 a každý má svůj příběh a svou specifickou originální lokaci. Tenhle přístup ke kvalitě (nad kvantitou) je fajn a rád bych ho viděl jako standard. S radostí jsem to vysbíral úplně všechno krom Niflheimu, jehož jakési rogue-like grindovací pojetí s měnícím se časově omezeným bludištěm mi nesedlo.

Kapitola sama o sobě je soubojový systém. Hands down, dost možná jsem nehrál hru se zábavnějším, komplexnějším a přesto tak přístupným soubojákem. Ze začátku jsem dostával těžce na prdel (ani na normal není hra zrovna jednoduchá), postupně se ale učil nová a nová komba a nakonec jsem ještě před závěrem příběhové linky pokořil všech 8 valkýr i s tou jejich čubčí královnou v čele (ta mi bez legendárního brnění zabrala více jak 3 hodiny, snad 30 pokusů a hromadu nadávek, slz, krve a potu). Za mě dost možná nejtěžší bossfight, který jsem zmáknul a nevzdal - naštěstí volitelný.

Přesto, něco mi tu chybělo. God of War je opravdu "jen" špičkově provedená rubačka. Nemělo to hluchá místa, příběhově to táhne a gameplayem mě to bavilo konstatně po celých cca 40 hodin. Ale ať jsem dělal, co jsem dělal, nedokázal jsem se do toho úplně vyloženě ponořit a příběh, ač pěkný, mě nakonec nechal spíše chladným.

Pro: hratelnost, užitečný Atreus a jeho AI, nadprůměrný příběh i když s trochu nevyváženým tempem, kvalitně napsané dialogy a parádní dabing, krásný vizuál a i ve 4k to běží skvěle, práce s kamerou v cutscénách, i na normal solidní a férová výzva, Freya, OST

Proti: Niflheim, výkyv v Atreově chování v poslední třetině hry, málo rozmanité šplhání, emocionálně se mě to příliš nedotklo

+17
  • PS4 100
God of War udělal pořádný krok vpřed. Změnilo se prostředí, postupy, souboje a změnou prošel i Kratos, aspoň jeho charakter - usedlejší, moudřejší, s plno zkušenostmi na rozdávání. Celkově se hra vydala směrem Last of Us a to ne jen kvůli podobnosti Atrea a Ellie. God of War sází hodně na příběh, který začíná banálně a s prostým cílem - donést něco někam (nechci spoilerovat vůbec nic, protože si každý zaslouží first feel ze hry, i z těch nejmenších drobností :))).

Příběh mi přišel perfektně dávkovaný, nenucený, se spousty logickými zvraty a ty jsou hlavním důvodem, proč mi přišla hra strašně přirozená. Ono to může být způsobené tím, že jsem si hlavní příběhovou linku doplňoval vedlejšími úkoly. Těch není ve hře přehršel a hra vám je nenacpe všechny hned na začátek. Každý vedlejší úkol jsem dělal s chutí a vychutnával jsi mini příběhy v poměrně velkém světě. Mapa hry je rozdělaná na několik částí nebo spíše otevřenějších oblastí , do kterých se dostáváte od prostředka mapy. Do několika takových oblastí se právě jen díky vedlejším úkolům a rozhodně byste je neměli minout, protože i když je mapa docela velká, tak těchto oblastí není ve hře moc, ale zato jsou propracované do nejmenších detailů a každá je nějak originální.

Soubojový systém je díky sekeře neuvěřitelně zábavný (to platí i pro boj s pěstmi) a kvůli potřebě měnit taktiku na různé nepřátele také variabilní. Právě kvůli odlišnosti nepřátel je důležitý správné vybavení. Ať už jsou to zbroje, kameny očarování nebo runové útoky. Správné kombinace a experimentování s runovými útoky usnadňují nebo ztěžují hru. Poprvé mi nápad s házecí sekerou alá štít Kapitána Ameriky přišel jako fajn nápad. Po odehrání je to neodmyslitelná část hry.

God of War není revoluční, ale maximálně vymazlený a to tak, že do sebe vše zapadá a každá (aspoň ta velká) událost reaguje na tu další nebo dokonce předešlou. Což není jen příběh a jeho až pomalé vyprávění, ale i odkrývání tajemství Midgardu a postav v něm.
Menší shrnutí: krásný a detailní svět, zábavná explorace a případný backtracking, úžasná grafika (i to na normální PS4), rychlé a přitom taktické souboje, slušná herní doba (cca 15-25 hodin) a skvělý příběh se silným koncem.

Tohle rozhodně není bezchybná hra, ale má k ní sakra blízko a žádná taková se mi pod ruce ještě nedostala.



+16(17-1)
  • PS4 90
Série God of War jednu chvíli patřila k titulům, kvůli kterým bych si rád koupil konzoli. Tehdy na střední škole stačilo jen to, jak spolužák popisoval některé QTE. Časem jsem však zjistil, a během hraní remasteru trojky i potvrdil, že ty hry v podstatě nemají co nabídnout. To se nyní s příchodem nového dílu změnilo.

Hra odvyprávěla příběh o bozích z poněkud civilního pohledu, změnila prostředí a přidala Kratosovi krom té nasranosti i trochu lidskosti. Právě na vztahu Kratose s mladým Atreem hra staví. Podobně jako Joel a Ellie v Last of Us prožijete s dvojící dlouhé putování, na jehož konci zamrzí možná jen to, že je hra definitivně „jen“ prvním dílem nové série. Co rozehrává je prostě takovým údělem prvních dílů. Na kolosální bitvy s bossy rovnou zapomeňte. Bossů je tu sice požehnaně, ale žádný srovnatelný s předchozími tituly, jelikož budete kácet zpravidla jen trolly. Na jednu stranu je to trochu škoda, na tu druhou to ladí s civilnějším vyzněním tohoto dílu a na závěr vlastně budete rádi, že můžeme snít o budoucích masakrech. Kratos totiž nejenže moc důležitých postaviček nezabil, ale ještě je ani nepotkal. A prostor k tomu, aby se zas nasral vývojářům jistojistě nebude činit problém.

K tomu se váže i celkové tempo hry. Hru jsem odehrál za asi 30 hodin, s tím že mi tam zbývá tak 30% collectibles a mám určitě chuť je vyzobat a splnit výzvy. Největší oblast máte k dispozici hned na začátku s tím, že si občas odemknete možnost cestovat do jednoho z dalších osmi světů, které tato mytologie nabízí. Bohužel se nepodíváme do všech a některé slouží jen jako arény a jiné výzvy. Což může mrzet, zvlášť když do toho nejlákavějšího se tuplem nepodíváme, ale znovu si je za vhodno připomenout, že další díly budou definitivně následovat.

A to je dobře!

Hra se totiž hraje perfektně. Se sekyrou a štítem jde vykouzlit takové množství pohybů, že je do konce hry stejně znát všechny nebudete. Před vydáním jsem slyšel názor tvůrců, že se snažili, aby ve hře byly všechny možné typy útoků, které by mohl mít hráč chuť vyzkoušet. A nekecali. Štítem budete odhazovat nepřátelé do zdí. Ťuknete je štítem, pak pěstí do štítu, nemrtvý odletí, vše je doprovázeno duněním. Sekyra se bude zatínat do nepřátel a znovu se vám vracet do ruky. Díky vibracím a perfektnímu ozvučení (hráno se sluchátky) jsem si občas připadal jako na Nový rok uprostřed ohňostrojů. Ačkoliv preview zmiňovali vyspělost hry a to, že se Kratos změnil, určitě to neberte tak, že bude najednou vše vraždit v rukavičkách. Hra se mi zdá nabeton brutálnější, než trojka. Roztrhnutí čelisti vlkodlakovi až k pupku included. Ke konci hry byl i Atreus takovým pomocníkem při souboji, že mi vylepšování jeho statistik přišlo ze všeho nejdůležitější. Často mi tahal trn z paty.

Nelze ke hře najít moc výtek. Revoluce to určitě není, příběh občas působí trochu na sílu tažený vpřed a jedna „Čechovova zbraň“ působila až trapně. Ale koho to zajímá, je to God of War. Dlouho mě tak nic nepohltilo. Má to skvělý příběh dvou rozbitých rodin a myslím, že publiku (včetně mě) určitě nebude vadit, že se některé situace vyřeší trošku absurdněji.
+15(16-1)
  • PS4 95
PS4 som si pred rokom a pol kupoval práve kvôli tomu, aby som si mohol zahrať exkluzivity ako God of War. So sériou nemám veľké skúsenosti, hral som iba remasterovaný tretí diel, a preto ma prekvapilo, aký je rozdiel medzi týmito dvomi hrami. Trojka sa mi veľmi páčila, oproti novému God of War je to však iba „chudobný“ lineárny rubačkový príbuzný.

V skratke, God of War je môj herný zážitok roka. Ide o kúsok, ktorý má podľa mňa všetko - výborný príbeh, akurátnu „špetku" humoru, dobrý súbojový systém, tonu obsahu, krásne prostredie a v neposlednom rade vťahujúcu hrateľnosť. Putovanie Kratosa a jeho papuľnatého syna Atrea (vzťah medzi obomi sa priebehom hry krásne vyvíja, hoci zopár zádrheľov by sa našlo) na najvyšší vrch deviatich svetov nie je žiaden megalomansky cieľ, to však neznamená, že sa počas neho nestretnú s výkvetom nórskej mytológie. Zmena prostredia sérii prospela.

Hrateľnosť je opäť založená na bojoch, hoci tentokrát sú taktickejšie. K dispozícii máte štít a veľkou súčasťou súbojov sa stalo práve blokovanie, a to nespomínam napríklad možnosť hádzať svoju gigantickú sekeru. V boji mu svižne asistuje Atreus s lukom v ruke, ktorého ovláda slušná umelá inteligencia (hoci mu môžete vydávať nejaké tie pokyny aj vy), a časom sa stane neoceniteľným pomocníkom najmä v súboji s ťažšími súpermi.

Potešilo aj množstvo bočných aktivít. Objavovaním skvele vyriešeného polootvoreného sveta (máte k dispozícii lokáciu, akýsi hub, z ktorého sa vydávate do rôznych smerov a rôznych ďalších miest) sa dozvedáte viac o samotnej mytológii, plníte úlohy duchov, zabíjate trollov či ultra silných rytierov, „oslobodzujete" Valkýry... Je toho proste dosť a nejaké to prekvapenie vás čaká na každom kroku.

Mrzela ma iba absencia výraznejších príbehových bossov, pričom aj ten záverečný bol taký... nič extra. Nevoňali mi ani niektoré puzzly, inak sa nemôžem na nič sťažovať. Po technickej stránke nemôžem hre vytknúť nič, aj na obyčajnej PS4 vyzerala nádherne (porovnateľne sa mi páčil iba Zaklínač 3) a bežala svižne.

God of War je jednoducho hra, ktorá stojí za to, a patrí medzi absolútny top tejto generácie. Klobúk dole, Santa Monica.
+12
  • PS4 100
Tahle hra je prostě neskutečná pecka. A to i pro ty, kteří o téhle slavné mlátičce dřív neslyšeli, nebo je vůbec nezaujala. Tenhle díl je totiž mnohem více vyspělý a jen stěží se na něm najde něco nepovedeného. Z grafického hlediska je hra naprosto pornografickou záležitostí a PlayStation 4 prostě ždímá naprosto na maximum a jen máloco se jí může vyrovnat. Hudba je charismatická, atmosferická a do severského prostředí nesmírně dobře zapadá.

Celý svět se mění spolu s postupem v příběhu a všechno funguje na jedničku. Snad poprvé má hráč ve hře pocit, že je doprovázející postava opravdu k užitku a není to jen otravné NPC, co se pořád motá pod nohy. A dalších kladů má hra snad nekonečno - vylepšování schopností zároveň s nákupem a nepřemrštěné množství úrovní, kterých může člověk dosáhnout, zábavné souboje s dokonale vyvedeným ovládáním a úrovně obtížnosti, které nepřidávají nepřátelům jen životy a poškození, ale i nové taktické schopnosti a reakce, napínavý vztah mezi hlavními postavami, skvěle fungující semi-otevřený svět, zábavné hádanky a výzvy,... tahle hra má prostě fakt šťávu.

Není divu, na hře se taky pracovalo pěkných pár let a ke každému jejímu aspektu bylo přistupováno s největší vážností a zodpovědností, každý kamínek, slovo i každý tón je vyveden k naprosté dokonalosti. Bože, už aby tu byl další díl!

Pro: neskutečně nádherná grafika, peckové schopnosti, ovládání, úžasná hudba, skvělý příběh,...

Proti: místy příliš časté vracení se do oblastí

+12
  • PS4 100
Dokonáno!
Tuto hru miluju i teď a vyrazila mi dech! Úžasná grafika, příběh a tuna vedlejšáků a všichni si budou přát aby v jejím světě zůstali! ano, hrál jsem všechny ostatní díly God of War a jsem na to pyšný že jsem je všechny dohrál. Sice tam není ani jedna sex mini hra ale co když můžu brutálně zabít každého nepřítele?
No a dávám této hře 10 z 10 protože je to návrat jako svině!
+4(7-3)