Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

< >
  • PC 70
Far Cry 2 je snad tou nejrozporuplnější hrou jakou jsem kdy hrál a dohrál. Zápletka i sandbox pojetí v sobě měly ohromný potenciál, který vývojáři ale z větší části nelítostně zabili. Snad u žádné hry sem si tolikrát neřikal „tohle mohlo/mělo být jinak“, „to je blbost, proč to tam proboha dali?“ apod.

Nejdříve ale klady, kterých rozhodně není málo. Africké prostředí je opravdu zajímavé a pěkné na pohled. Vizuální stránka je velmi slušná (hlavně oheň je lahůdka) a fyzika rovněž ucházející, AI nepřátel už tak dobrá není, pořád ale strčí třeba Crysis hravě do kapsy. Hra je celá prošpikovaná nejrůznějšími vychytávkami jako explodující bedny s municí nebo hráčovo tělo, které hře dodává mnohem intenzivnější pocit, že jste „tam“, za zmínku pak ještě stojí třeba zasekávající se kvéry, malárie, různé konce (teda snad tam jsou), volba z více postav a spousta dalšího.

Bohužel výčet záporů je mnohem delší, přesto se pokusim bejt stručnej. Představte si GTA IV s jeho nádherně provedeným a propracovaným městem. Máte? A teď si odmyslete všechny ty volovinky spestřující hraní (přítelkyně, minihry apod.) a absolutně všechny civilisty (v autech, obchodech, na chodnících prostě všude), jedinej kdo město obývá, jsou policajti a třeba mafiáni. Policajti a mafiáni spolu vedou válku, ve skutečnosti ale proti sobě nebojují, jediný na koho střílejí, je hráč, střílejí na něj všichni a pořád (i když pro ně zrovna plní misi..). A přesně takhle se hraje Far Cry 2. K čemu mi je krásnej a relativně volnej svět, když v něm nemůžu téměř nic dělat a nic (opravdu nic) se v něm neděje? No on ten svět vlastně zas tak volnej není, je to spíš spleť koridorů (ne ale vždycky, abych byl fér..), kterými vede cesta. Naprosto katastrofální je potom skutečnost, že projížděním těhle koridorů hráč stráví minimálně 50% herního času, protože neustále naráží na checkpointy, jejichž strážci (příslušníci frakcí) na vás okamžitě útočí a pronásledují v jeepech. Odhaduju, že jsem musel během hraní (cca 25h) bojovat s posádkou checkpointů minimálně 80x. K tomu se přidává skutečnost, že zbraně jsou neuvěřitelně slabé, nebylo výjimkou, že jsem do týpka v tričku nasypal 5 ran ze samopalu a on se sesunul na zem a začal sténat jako, že je zraněnej, dostal další dvě rány do hrudníku, načež se zvedl a začal po mě znovu střílet. Přidejte si k tomu ještě neustále respawnování nepřátel jakmile se od checkpointu dostatečně vzdálíte a to, že cíl většiny úkolů se s oblibou nachází na druhé straně mapy …. Jsou-li základní herní mechanismy takhle debilní, pak může hráče u hry udržet snad jen kvalitní a vtahující příběh. Vsadím ale levé varle, že celej scénář FC 2 neměl víc jak 20 stránek. Takhle nudnej, nezajímavej, neuvěřitelně roztahanej a nevygradovanej příběh jsem dlouho neviděl, kdo (jako já) čeká „detektivní“ pátrání po Šakalovi bude ukrutně zklamán. A na tyhle klíčový nedostatky se nabalují další a další negativa: postranní mise jsou NAPROSTO identické, hlavní mise se v podstatě pořád opakují (zabij/znič/přines mi/dones někomu), tolik vychvalovaní parťáci jsou v podstatě k ničemu, navíc je s jejich misemi spojeno další ježdění. Ve hře je pak i bezpočet drobných logických debilit, které tady nechci podrobně rozebírat (kufříky, spotřeba prášků, autobus a další).

Na závěr drobná rada pro všechny, kdo si říkají (jako jsem si říkal já), že je to sice docela nuda, ale že budou hrát dál protože se to určitě zlepší: vyserte se na to, nebude to lepší.

Zklamání roku, u kterého jsem se ale místama docela slušně bavil. O to víc mě mrzí zabitý potenciál.
+38
  • PC 65
Nejdříve:
-Hej, voe, tak co to fár kraj dvě?
-No tyjo, řeknu ti, fakt mazec, grafika parádní, prostředí neokoukaný, vobčas nějaký nový vymakávky, sice je to sandbox a né na mise jako jednička, ale dobrý...
-No dyť to ani nedělali v krajteku, ale i od těch jinejch to může bejt fajn...
-Může, ale znáš to, už to není ono...

O pár dní později:
-Nazdar ty stará buzno, paříš furt to efcéčko?
-No jo, pařím, ale tyjo nějak to ztrácí dech... teď dám třeba jednu misu a už mě to neba a du hrát něco jinýho... ale třeba tu grafiku maj furt perfektní a ten oheň tyjo...

Za týden:
-Mimochodem to far kraj už sem odinstl, tyjo to se nedalo, já jako normálně hru dohraju do konca, ale na tohle asi nejsem dost psychouš..
-Proč myslíš?
-No dop*dele dyť ty mise sou furt stejný, dojeď přes celou mapu sem, tohodle vodkrágluj a dojeď zpátky... a nějakej stupidní autobus je tam total k hovnu, mimochodem nedokážu si představit nějakýho po zuby ozbrojenýho týpka jak nastupuje do autobusu... a ty kufry s diamantama...kua to je nějakej blbej vtip?
-Sedni si ty voe...
-No jo... Dobrý bylo to, jak se odhalí druhá půlka mapy, jako to bylo dobrý a ten svět je fakt přelomová práce, ale na tak velkej svět to chce míň stereotypu... A lepší, možná trochu osobnější a uvěřitelnější příběh...
-Takže nic moc říkáš?
-No...jako chvilu to člověka baví ale pak nějak tak přestane... jo a ti nepřátelé v džípech mě fakt srali...

Pro: grafika, obrovský (vážně OBROVSKÝ) a krásný svět, originální prostředí a některé prvky

Proti: Zachvíli stereotyp, příběh, nepřátelé v autě, kteří najednou vyjedou z křoví a přejedou vás

+35 +43 −8
  • PC 55
Kriticky orientovaní uživatelé zde problematické elementy Far Cry 2 dávno vysvětlili v mnoha kvalitních komentářích, v jedné větě ale shrnu, proč jde nikoli o nepochopenou, nýbrž tragicky nedomyšlenou hru: neexistuje jediný rozumný argument, proč do openworld hry, která vás honí po celé mapě po víceméně repetetivních misích, umístit obnovující se hlídky, které se navíc chovají furt stejně triviálně (hyperagresivní AI opustí chráněné pozice, nahope do jeepů, načež umře).

Tohle je opravdu hodně smutné gro hry, která je audiovizuálně konkurenceschopná i po 10 letech, tu více (řešení léků na malárii, které mají občas v držení zmrdi nejhrubšího zrna, opruzující s "originálními" questy), tu méně (zasekávání zbraní) se snažící o určitou realističnost. Nevykládejte si to špatně: je super mít konečně mapu v realtime pozici (takže neslouží např. jako úskok do bezpečí, když vás na vlásku smrti bolí od střílení ručičky), nepotkávat QTE, cutscény a všechny ty moderní interaktivní nápovědy pro úplné debily; pokud ale selhávají zásadní herní mechanismy (což selhávají), je celá snaha o "chytrou" hru nanicovatá.

FC2 částečně drží nad vodou nevypočitatelná bžunda v často bezvýznamných přestřelkách, a to díky kombinaci solidních pyromanských možností v podobě zapalování savany, nadržené agresivní AI a relativně otevřeného světa. Tyto přestřelky však absolvujete pro nic za nic, právě díky nešťastnému respawnu hlídek, takže člověk nemá důvod a tím pádem ani motivaci řešit nějaké sysetmatické dobývání outpostů, protože ví, že obratem budou zase zamořené žoldáky. Oproti tomu mapky jsou vcelku koridoroidní (osekané skalami), chybí tak větší čelinž pro "nosy bastards" (pokud na tohleto jste) s možností vyšňupat v zákoutích map něco zajímavého, vyhopkat někam apod. Stejně tak dění v savaně (která alespoň není přezvěřená) je poměrně předvídatelné, drobné ataky/výjezdy se dějí téměř výhradně v okolí hlídek, savana je skoupá na drobné příběhy z pozdějších her typu "normálům vběhl do cesty hořící tygr, honící jezevce, kteří se lekli a nabourali do žoldáků, kteří je za to zastřelili, aby je nakonec sežral onen zapálený tygr" :)

Miloval jsem drobná překvapení typu: zatímco chrápu v safehouse, příbytek je obklíčen černochy s kvéry; zatímco chrápu v safehouse, nakvartýruje se mi do něj fanoušek; užuž to vypadá, že zhebnu v hořící trávě, ale zachrání mně kozatá mužatka Vasquezovského typu; donutím AI vyletět s jeepem z mostu; donutím AI proletět zadním sklem auta, atp.

Nějakých 20 hodin jsem FC2 věnoval a bylo to fajn, hra si ale tímto způsobem nemá absolutně žádnou šanci udržet moji další pozornost, a poté, co jsem v jednom městě odkrágloval nějaký generický target, abych se obratem o 2 min vrátil zpátky uvítán, protože celé město automaticky neútočí z důvodu výskytu zásadních questů, jsem došel k demokratickému rozhodnutí, že je načase zkusit zase něco jinýho.

Celkově to na mně působí, jako by hru dělala dvě separovaná studia: jedno plné šikovných vývojářů a druhé plné blbů (že je ve hře více autobusových zastávek, než normálních civilů, raději nebudu rozebírat). Byla to nepochybně ambiciózní, ale výsledně taková schizofrenní hra, nebo dort pejska a kočičky, chcete-li. Aby toho nebylo málo, hru zdobí zajímavý, i když nedotažený systém spolubojovníků, kteří jsou IMHO zajímavější než příběh a příběhové postavy, které stojí za starou bačkoru. Vůbec mně netankovalo, kde a kdo je Šakal a kam se to za plnění samých sviňáren dopracuju, zato mně ale vrtalo hlavou, kde je jeden z těch spolubojovnických týpků, co mně zkraje hry vytáhl v boji ze sraček, aby vzal roha a hra mně ho v menu ukazovala jako "missing". Je to sice úplná hovadina, ale po tomhle kořenovi bych pátral stokrát raději, protože ti spolubojovníci byli asi tak jediný, co mně ve hře charakterově zaujalo. Na druhou stranu hra za těch pár babek co teď po letech stojí... asi stojí - z důvodu značného nedostatku kvalitních openworld FPSek.

Pro: Pokud nemáte prachy na výlet od Afriky, pořád lepší takhle, než přes Youtube letstravel videa.

Proti: Příliš veliké, šablonovité a prázdné, jako před mnoha lety Morrowind, gro hry je špatně navrženo viz výše. Průměrně zvládnutý openworld

+34 +35 −1
  • PC --
Po dohrání FC3 mi bylo jasné, že má trojka mnohem více berliček a dementních herních mechanik než FC2. Přitom jsem si trojku velmi dobře užil. Nezbývalo nic jiného, než dát dvojce třetí šanci, což jsem snad ještě nikdy s žádnou hrou neudělal. A vyplatilo se.

Největší srandou je naprosto psychotický respawn. Koho baví jezdit v autech, když se mi každou chvíli do cesty staví vojáci a za zády respawnují gazíky s hlídkou? Stačí popojít pár metrů od vystříleného checkpointu a vojáci jsou zpět na svých místech. Přiblížení se k cestě znamená zastavit a poslouchat, ze které strany se (naprosto jistě) vyřítí jeep s hlídkou. Proto jsem si maximálně oblíbil přesuny po vodě.

Druhým vtipem je rozdělení zbraní do skupin (primary, secondary a special). Můžu nosit vždy jen jednu z každé skupiny. To znamená, že u sebe můžu mít sniperku a RPG, ale nemůžu nosit sniperku a brokovnici, protože brokovnice je ve stejné zbraňové třídě jako sniperka. A aby to nebylo zase až tak jednoduché, tak zatímco granátomet M-79 patří do druhé skupiny zbraní (kam spadají také pistole), granátomet MGL-140 patří do té první... Ubisoft měl vždycky smysl pro humor.

Zbraně po nepřátelích jsou vždy k rozpadnutí a zasekávají se po jedné dávce, zatímco nepříteli se zbraň nezasekne nikdy. Taky zaseknutou zbraň nemůžu v rychlosti odhodit, resp. přepnout na jinou. Místo toho musím zvířecky mlátit do "R", abych ji odseknul. Za což jsem většinou zaplatil životem.

Raketomet je tady naprosto famózní. Taky minomet. Nebo zvuk AS50, o kterém se sousedce bude zdát ještě hodně dlouho. Vlastně zvuky všeobecně. Když rozžhavená nábojnice spadne do vody a zasyčí (hell yeah!)...

Že jsou zbraňové kiosky ve fárkrajovské Africe četnější než místní fauna mi nevadilo, i když nějakého toho krokodýla nebo slona bych uvítal. Že jsou vedlejší mise stále to samé taky tolik nebolí, protože se je stále čím kochat. Ta volnost v pohybu, to je prostě lék na jinak nudnou náplň.

Tahle hra není jen zbraňové porno (jak trefně poznamenal Paul). To, co předvádí Dunia pro mě osobně nemá obdoby. Tak nádherné technické zpracování jsem ještě nikde jinde neviděl. A teď nejde o nějaké rozlišení textur nebo přiteplené speciální efekty. Jde o to, co dokáže engine vytvořit na obrazovce a jak to všechno krásně štymuje dohromady. Úchvatné panoramata, západy a východy slunce, savany, údolí, říčky, jungle, poušť... grafické porno indeed.

Střídání dne a noci je uvěřitelné a nepřátelé taky nejsou úplní idioti. Tedy, sneak se tady moc praktikovat nedá, protože když já na jednoho, tak všichni na mě. Ale je vidět, že se snaží hráče obcházet, využívat terén, krýt se, zachraňovat své zraněné kolegy a v případě rychlých přesunů mezi jednotlivými výstřely jsou roztomile zmatení, odkud vlastně útočím.

A to zakončení... Paráda. Opravdu jsem si celou hru maximálně vychutnal, i když to vyžadovalo zavřít oči nad herními mechanikami, které by málokterý tvůrce myslel vážně. Až na Ubisoft, to je banda šprýmařská.

****/5

Herní doba: 20hod 53min
Obtížnost: Hardcore (3/4)
+31 +32 −1
  • PC 50
Far Cry 2 patří do kategorie her která hráče buď totálně nadchne nebo naopak dokáže pěkně naštvat. Bohužel u mě se konal druhý případ. Přitom prezentace hry, solidní námět, exotické prostředí Afriky to vše krásně láká, a trailer ke hře taky klame tělem a ukazuje přesně sestříhané momenty které mají navnadit na hru. Jak mazané.

Jenomže ze zajímavého scénáře občanské války v zemi kde spolu soupeří dvě frakce, a hráč co by žoldák má ovlivnit dění, posílá celý tento koncept do kytek svým pojetím. Obě frakce jsou vždy ve městech kde je jediný místo kde je klid zbraní a jsou od sebe pár desítek metrů, co působí dost divně proč se nezlikvidují navzájem když si takto koukají do oken, a každá frakce by mohla ovládat jiné město nebo jiné území země. NE, zde jsou všichni nepřátele naprosto totožní, nijak se v zásadě neodlišují, takže nepoznáte vůbec čí straně právě likvidujete vojáky. Navíc po Vás střílejí všichni, i ty pro které máte údajně pracovat a vše je to samozřejmě vysvětleno tím že hráč jede na vlastní triko.

To by se i možná dalo překousnout se skřípěním zubů, jenže ve finále po každé misi co pro ně uděláte se vlastně nic nezmění. Vyvraždíte jednu oblast s důležitou osobou, fajn pošleme tě zabít někoho dalšího a dalšího a takhle dokola, případně něco znič nebo něco vezmi. Ale že by Vaše konání změnilo dění na tomto světě to opravdu nehrozí, nezměníte prakticky nic. A příběh během hlavních misí je tak nevýrazný a roztahaný že je k němu řečeno to důležité hlavně na konci a během několika menších zlomových okamžiků.

Jsou zde sice i postavy kteří jsou parťáky a mohou Vám pomoci, jenže jejich pomoc je značně diskutabilní. Téměř vždy přijdou s alternativním řešením hlavní mise které ovšem protáhne jednoduchý cíl zabíjení, k nalezení někoho a jeho zabití spolu s jeho kumpány, cestou někam zase jinam tam to provést v bledě modrém a vyrazit konečně na místo úkolu kde sice nebude tolik nepřátel ale ve finále stejně zabije cestou více nepřátel než kdybyste na to šli přímo.

Obrovským problémem jsou ale vzdálenosti které musíte urazit mezi cílovými destinacemi. Protože herní Afrika je zde totálně mrtvá bez civilistů a zajímavých úkolů, po cestě akorát potkáte kontrolní body kde stojí vojáci kteří Vás budou otravovat stejně tak budou dorážet i v džípech s kulomety. Excelentní výplň hry opravdu. Pobavila mě stížnost na to že AI nepřátel by mohla být lepší. No tak to už by se potom ani hra hrát nedala. Po prvním výstřelu o Vás všichni nepřátele ví, znají přesně Vaši lokaci a taky všichni se k Vám začnu sbíhat a střílet po Vás. A že mají zatraceně přesnou mušku netřeba dodávat. A to potom nejsou souboje s nimi zrovna zábavou.

Hra vlastně stojí na zbraních které kupujete za diamanty vydělané za mise, jenže pocit ze střílení prostě nepřijde nijak extra zvlášť zábavný když maník dostane dávku z těžkého kulometu spadne na zem kde se 5 vteřin svíjí jako by měl žaludeční křeč, no pak vstane opráší se a vesele po Vás střílí dál.

Jediné co můžu pochválit je grafika hry a prostředí které se náramně povedlo díky tomu že autoři hry opravdu navštívili Afriku a místa si v reálu prohlédli a přivezli spoustu zajímavého materiálu z tohoto kontinentu. Dalším menším plusem je že hráč vidí vše co hrdina dělá když si obvazuje rány, když opravu auto atd...

Far Cry 2 mělo obrovský potenciál který bohužel byl využit minimálně, vytvořil se sandbox který ani není nikterak moc zábavný, a nabízí strašně stereotypní střílečku v mrtvém světě. Pro dohrání této hry jsem se musel přemlouvat a už vím jak se asi cítí recenzent který prostě hru dohrát musí a nebaví ho. Navíc se u hry nedá vydržet delší dobu. Vím že tímto svým názorem naštvu spoustu fandů dvojky, ale tak to holt vidí Jack_Dark a za svým názorem si stojí.

Pro: Grafika, hudba, prostředí neokoukané Afriky

Proti: Viz. komentář

+30
  • PC 60
Jednička ve své době byla hit. I mě se to vcelku líbilo. Přestože zdejší hodnocení druhýho dílu za moc nestojí, některý komentáře hru staví do jakés role mainstreamem nepochpenýho skvostu. Tak sem si řek, že to musím zkusit a rozlousknout.

Kluci udělali obrovskou mapu (ačkoli jsou to povětšinou jen koridory). Prostředí je detailní, hezky zpracovaný, grafika obecně se povedla. Zvukově zdařilé, sic se doprovodné skladby nezdravě často opakují, jejich kvalita je ale na dobré úrovni a snaží se hrát na africkou notu, což musím ocenit. Zbraně potom štěkají realisticky a pocit ze střelby je vynikající. Jen pohyb mi přišel příliš rychlej. Proč autoři dnes už nedělají tlačítko pro WALK netuším. (ano vím chůze byla nastavená implicitně mohl by někdo říct - nebyla - to byl nejmíň poklus, pokud ne sprint) Přitom na tom přece nic není - kdo nebude chtít, tlačítko nevyužije. Dokonce i po skrčení se tempo příliš nezpomalí. Ale čert to vem...

Zde kluci měli hotovej výbornej základ. Nyní stačilo vymyslet zápletku, která by upoutala, vyšpekulovat jak hráči postupně podsouvat nové herní prvky a tím se vyvarovat stereotypu při procházení stále stejného protředí nebo vymyslet jak hráče vhodně motivovat k plnění dalších misí a úkolů. Tohle ale autoři z mě neznámého důvodu neudělali.

Hráč se tak musí sžít s žoldákem, jehož jedinou motivací jsou peníze (zbraně) a možná pak vraždení samo o sobě.

Autoři udělali všechny postavy neuvěřitleně odolný (nebo zbraně málo účinný), běžně se po dávce do břícha z útočné pušky nepřítel znovu zvedá ze země a dále útočí jakoby se nechumelilo. To jaksi předznamenává taktiku: když se někdo svíjí v bolestech na zemi, je vhodné do něj eště soucitně nasypat další dávku. To působí neuvěřitelně brutáně a sadisticky. Hra navíc nedává v naprosté většině případů jinou alternativu, než "zabij vše".

FC2 je krásnej příklad toho kudy by se hry a jejich vývoj neměly ubírat: Krásná grafika, super zvuky, medkolemhubymazající efekty, obrovská mapa, divoký a dobře vypadající přestřelky. To je ale vše. Herní mechanismy samy o sobě jsou velmi chudé.

Jednička nabídla příběh, atmosferické prostředí ostrova, kde probíhají vědecké experimenty, jejichž podstatu hráč postupně odkrývá, jen težko zapomenutelné scenérie, motivaci hlavního hrdiny bojovat dál. Nástupce se uvedeným vůbec nezabývá. Vše vybalí na hráče hned na začátku a pak se jaksi předpokládá, že se člověk zabaví sám. Na mě to nezafungovalo.

60%

Pro: grafika, zvuky, prostředí, střelba

Proti: autorespawn, příběh, absence herní motivace, stereotyp, jen samé zabíjení nez jiné výraznější herní složky, nuda

+28
  • PC 90
"Tired of shooting crap?"

Pokud se podívám na akční střílečky z minulé dekády, moc mě jich o svých kvalitách a nutnosti si je zahrát nepřesvědčilo. Mohu tak jmenovat snad pouze sérii technologicky dokonalého Far Cry, radioaktivním spadem nasáklý Stalker, nebo i tuzemskou a realisticky pojatou Armu II. Zmíněné tituly navíc pojí fakt, že jejich potencinál nebyl do jisté míry naplno využit a také se vyznačují nelineárním pojetím herního světa. Zpátky ale k mezi hráči nepříliš kladně přijatému titulu.

První díl Far Cry mě bavil jako málo FPSek, Apocalypse Now považuji za jeden z nejlepších filmů, hudbu od Rachida Tahy poslouchám už řadu let, prostředí Afrického kontinetu díky více něž malému využití v herním odvětví mě dostatečně láká a kniha Srdce temnoty mě také zaujala.

A tak rozehrání díla od Ubisoftu bylo pouze otázkou času. Musím však přiznat, že více méně negativní ohlasy od hráčů oddalovaly můj zájem o Far Cry 2. Po nedávném dohrání Crysis mě ale přepadla zvědavost zjistit, jak že pokračování německé střílečky dopadlo. Dle hodnocení jistě tušíte, že při hraní jsem se výborně bavil a i přidaná hodnota v podobě grafického zpracování, dlouhé trvanlivosti a řadě detailů výsledný dojem jen doladil na výslednou míru. Co mě také potěšilo byla obtížnost, kdy jsem skoro každou misi napoprvé nedokončil. Ať už se jednalo o zaseknutí zbraně v ten nejméně vhodný okamžik, nápory nepřátel ze všech stran či jen naběhnutí pod kola některého z nepříliš pestré škály zdejších vozidel. Mimo toho je zpracování vašeho alter ega na jedničku, a tak vidíte všechny jeho pohyby od nastupování do dopravního prostředku po vytahování si šrapnelů z končetin.

Hře je vyčítána řada z mého pohledu méně podstaných věcí jako repetivní náplň misí, pomale plynoucí příběh nebo i rychlé obnovování stavů na stanovištích podél silnic. Nic z toho mi nijak nevadilo, navíc to jen podtrhlo atmosféru s obtížným dosáhnutím Šakala přes rozvětvené struktury jeho dodávku levných zbraní do těchto, válkou zmítaných, končin. Mise se od konkurence příliš neliší, jejich náplní je z většiny odstranění někoho nepohodlného či zajištění některého místa na rozsáhlé mapě. Co ale vyčnívá je prostředí, v kterém se jednotlivé úkoly zdejších dvou frakcí odehrávají. Jednou tak budete dobývat pevnost jednoho ze zámožných obyvatel, podruhé zase procházíte vertikálně stavěnou vesnicí z dřívějších dob. Důležitá je také sháňka léků na projevující se malárii, i když úkoly s ní související jsou na vlas totožné.

Posledním střípkem mozaiky jsou detaily, kterými je Far Cry 2 zplna prostoupeno. V savaně jde narazit na pobíhající zebry, rozsáhlý arsenál vojenské techniky je výborně zpracován a zvuky okolí dotváří atmosféru rozvojové Africké země. Třeba je také zmínit optimalizaci, kdy se i na mém stroji hra přijatelně hýbala na nejvyšší nastavení.

Samozřejmé ale je, že hra mohla být ještě mnohem lepší. Uvítal bych rebalanc na vyšší účinnost zbraní, lepší umělou inteligenci, méně respawnů, možnost rešit úkoly diplomatickou cestou plnou intrik a podrazů nebo jen lépe nedesignovat prostředí (první akt), které je rozvrstveno do oblastí, kde je vždy určitý počet stanic, domovů a jedna unikatní lokace či budova.

"Disneyland? Fuck, man, this is better than Disneyland!"

Že hra překoná Crysis jsem tak nějak čekal, ale že o chlup předběhne i původní díl, to tedy ne. Většina negativních ohlasů je asi zapříčiněna tím, že hráči očekávali úplně jiný zážitek podobný tomu ve Far Cry od CryTeku. Zde ale stojí před hráčem otevřený svět s řadou zajímavých lokalit, postav a z mého pohledu především zážitek, na který budu ještě dlouho vzpomínat.

Pro mě se tak jedná o jedno z největších překvapení, a hru můžu doporučit tomu, kdo hledá FPSku, závodní hru a po trošce i role-playingu prvky v jednom z graficky nejzdařilejších prostředí.

Pro: grafické zpracování, hratelnost, neokoukané téma, volnost a řada zbraní, obtížnost, povedené mise, optimalizace

Proti: až příliš jízdy, nevyužitý potencionál, příběh (nutnost plnit všechny úkoly frakcí)

+26 +28 −2
  • PC 75
Hodnocení pro FC2 píšu poté, co jsem psal hodnocení pro FC3. Hodnotím relativně kladně, resp. FC2 je i přes všechny své neduhy, které vyjmenuju níže, mnohem zábavnější než FC3, které jsem nevydržel dohrát ani do 1/3.

Na úvod musím říct jednu podstatnou věc: vždy jde o pocit ze hry. Odsoudit hru, že je blbej příběh je jednoduchý. Hra musí obsahovat něco, co vás nutí ve hře pokračovat a FC2 to podle mého názoru má. Musím sice uznat, že minimálně v mém případě je to, co mě nutí FC2 hrát a neodložit, založeno na poměrně nízkém pudu, ale hra to prostě má. Je to sbírání drahokamů (platidla ve hře) abych si mohl koupit všechny zbraně a upgrady a jen tak zkoušet různé techniky při dobíjení checkpointů. Ano, čtete správně. Teď ke slíbené koncepci nejdříve zápory a pak klady:

- hlavní dějová osa hry je tak strašně hloupá a nejapná, až to vyvolává v člověku údiv. Hra prakticky nemá žádný příběh a žádný děj a dalo by se říct, že úkoly v hlavním dějové lince jsou prostě naprosto random a wtf seskládané mise. Protože mě nebaví používat tag spoiler, tak ani žádné další dojmy do spoileru schovávat nebudu. Vězte jen, že si budete u každé (ano, doslova u každé) mise z hlavní dějové linky říkat: no to si snad dělaj prdel. Že by jste se nějak ponořili do příběhu nebo sžili s postavou nehrozí. Pokud teda netrpíte nějakým sadistickým a naprosto anti-empatickým autismem.

- vedlejší mise nemaj zcela nepřekvapivě žádný obsah taky. Dokonce za mise od "buddies" ani nedostanete naprosto nic, co by vám k něčemu reálně bylo. Budete se ptát nejdřív po smyslu misí, poté po smyslu buddies a pak dokonce i možná po smyslu života.

- výše zmínění buddies, kterých je ve hře celá řada, nemají naprosto žádný smysl taky, jejich existence a příběhy jsou tak nesmyslné, až člověk podezřívá sám sebe, že mu něco uniká a znovu a znovu bádá v journalu, co by to tak mohlo být. Jejich činění je tak bezúčelně nahodilé, např. že vám pomáhají a zcela nesmyslně se objeví když máte umřít, že to vyvolává skoro až filosofické otázky o smyslu života, povaze vesmíru a nesmrtelnosti chrousta.

- většina dalších věcí ve hře naprosto nedává smysl, např. že vám jdou všichni po krku, že ve hře prakticky nejsou krom ozbrojeným maniakálních vrahounů na checkpointech žádní civilisté, že máte malárii a nechápete proč, že je po mapě spousta domečků, do kterých se teleportujou zbraně a které vám patří, že jsou mise vymyšleny tak, že pokaždý jedete přes celou mapu, že se nepřátelé respawnujou .... dalo by se pokračovat skutečně dlouho

No jo, proč ale teda těch 75% ? Hra totiž, krom toho, že je na ní skoro všechno nesmyslné, totiž ještě má:

- strašně zábavné přestřelky a souboje. V podstatě to funguje tak, že máte pokaždý 3 zbraně - primární, sekundární a speciální a vlastně kombinací těchto zbraní vytváříte svůj unikátní vraždící styl. Můžete bejt snajpr skrze primární zbraň s uzinou jako sekundárem a nebo můžete bejt naprostej šílenec, co všechno vyhodí do povětří pomocí RPG a nebo minometu. Můžete mít tichou pušku na uspávací šipky a nebo se plížit v maskovacím mundůru s PMM s tlumičem. Vaše strategie může bejt založena např. na plamenometu, kdy opečete každého nepřítele jako buřta a nebo můžete trousit IEDs a na dálku je odpalovat. Můžete mít americkej set zbraní a nebo ruskej set zbraní, můžete házet molotovy a nebo poslat auto s výbušninama do checkpointu a to na dálku odpálit.

- další plus je ekonomika ve hře, kdy získáváte za splněné mise (a ještě navíc za prolézání mapy) diamanty, které fungují jako lokální platidlo. V podstatě tato ekonomika přidává do hry tak trochu RPG prvek, kdy hnacím motorem není progres v (nesmyslným) příběhu, ale touha získat ještě dalších 20 diamantů, páč tu bazuku z toho shopu prostě musíte mít. Jakmile máte bazuku, tak zjistíte, že strašně nutně chcete plamenomet a jakmile máte i ten, pak se ukáže, že by se šiknulo mít i granátomet, pak PKM (lehký kulomet), pak MP5SD, atd ...

- Obtížnost a AI se dá taky vcelku pochválit. Hrajete li na Hardcore a nebo Infamous (nejsme přece děti že, ve hře je Easy/Normal/Hardcore/Infamous), pak je hra celkem příjemně obtížná. Kosíte sice nepřátele celkem ve velkém, ale 5 nepřátel na checkpointu vám dá celkem slušně zabrat a rozhodně to nefunguje tak, že by jste i v pozdějších fázích hry byli nějakej terminátor. Budete se zcela pokorně outpostům vyhýbat jak na začátku, tak ke konci hry. Tomuto i velice přidává skutečnost, že ve hře není žádnej HUD, kterej by vám ukazoval odkud po vás nepřítel pálí, případně jestli vás někdo vidí (nebo snad jak jste vidět). Chování nepřátel je v kontextu her ze stejného období velice dobré. Aktivně vás hledají, schovávají se, číhají na vás, mají slušnou mušku.

Pokud ve hře hledáte smysl a příběh a ztotožnění se s hrdinou, pak je hra ztráta času. Pokud hledáte odreagování se a možnost vyřádit se za pomoci střelby z příjemně namodelovaných zbraní a AI nepřátel, pak vás hra bude bavit.

ps. existuje něco, čemu se říká dylan's reality mod. Můžu doporučit. Mod přináší více realismu do soubojů, takže se umírá klidně i po jedné kulce a na obtížnost hardcore a vyšší si skutečně připadáte jak v realistickém simulátoru soubojů.

pps. viděl jsem tu v několika jinejch hodnoceních prohlášení, že AI je tupá. AI je tupá, ale příjemně tupá. Rozhodně je příjemně tupější než v 9/10 her z roku 2009 a dříve a rozhodně je příjemně tupější než v 7/10 současných her.

Pro: Pěkná grafika a prostředí, supr. namodelované zbraně a slušná AI nepřátel + obtížnost

Proti: Všecho ostatní zcela nesmyslné.

+25
  • PC 45
Takhle debilní hru jsem už dlouho nehrál, je tak strašná, že jsem toho nechal po zhruba šesti hodinách. Škoda, přitom hra má obrovský potenciál.
Prvních pár hodin se hraje parádně, člověk má k dispozici obrovský a pěkně zpracovaný svět, spousty zbraní, krásnou grafiku a ... to je vlastně vše, ostatní je děs a bída.

Na začátku si vybereme postavu a po úvodní sekvenci dostaneme první úkol, najít a zabít Šakala. Abysme ho našli, musíme plnit úkoly pro různé frakce a podobná individua. Jelikož hrajeme za žoldáka dostáváme výplatu v diamantech, za něž si můžeme kupovat nové zbraně, vylepšení zbraní a ostatní blbiny.
Zní to skvělě, otevřený svět plus svoboda výběru mise, ALE jedná se pořád o jedno a to samé dojeď támhle přes celou mapu a někoho zabij, nebo dojeď támhle a něco mi přines, nebo dojeď támhle a něco znič...a vedlejší mise taky jako přes kopírák.
Prostě "zábava".

S tím souvisí neustálé ježdění po mapě jak kripl, kdy deset minut jedu tam a deset zpátky. To by bylo v ještě v pohodě, kdyby na cestách nebyly ty zatracený hlídky a čekpointy plný hlídek. Ujet se jim nedá a tak člověk musí vylézt a zabíjet je pořád a pořád dokola, protože ty blbečci se pořád respawnujou. Tyhle skutečnosti mi hru naprosto znechutily. Kdyby ty čekpointy fungovaly aspoň jako fast travel body, hned by to bylo o něčem jiným, takhle je to jenom pro zlost. Nejlepší bylo když jsem zjistil, že ta obrovská mapa byla jenom první půlka.
Přičtěme si k tomu retardovanou AI nepřátel a jejich nesmyslnou výdrž, kdy frajeři bez triček vydrží klidně i pět střel do hrudi a to jsem hrál na normal, prostě "LAHODA".

Kapitola sama pro sebe jsou zbraně. Střílení je vcelku zábava, zvuky a vzhled jsou dobře zpracované. Docela se mi líbilo, že se zbraně opotřebovávají a zasekávají, ale zkoušel jsem střílet jen tak naprázdno pět šest zásobníků a nic, ale jakmile jsem střílel po nepřátelích tak se zasekla, asi náhoda. Pak to dělení zbraní do skupin, taky dobrá zhovadilost. Nejlepší by bylo, kdyby jsem si mohl vybrat ty tři sloty podle sebe.

Hra není úplně špatná, ale totálně kurví prvky, na kterých je postavená což je neodpustitelné. Nechápu masochisty, kteří tenhle "klenot" dotáhli do konce.

Pro: grafika, pěkně zpracovaný svět a zbraně

Proti: stereotyp, nuda, AI nepřátel, příběh nepříběh, příliš rozlehlý svět, strašně moc ježdění

+24
  • PC 90
FC2 mě nemohl bavit. Pokračování hry, nezajímavé a od půlky i otravně nudné, které chudákům původním autorům sebral zlý vydavatel a strčil ho vlastnímu studiu, tlačícímu každý rok nějaký ten titul do oběhu. Hru, kde člověk pořád jen střílí, nepřátelé se respawnuji ihned hráči za zády a všichni vás chtějí zabít. Strávil jsem u ní skoro 40 hodin a i když jsem si bolestivě uvědomoval, že je to pořád to samé, bavilo mě to. Magie.

Největším plusem je volný pohyb po celém africkém ministátečku, ve kterém zuří občanská válka. To mě táhlo celých čtyřicet hodin a já prostě nemohl jinak.

Jenže základní kámen FC2 je také jeho největší slabinou. K čemu jsem to zase skočil? K jednoduchosti hry. Tím nemyslím, že byla béčková arkáda, to nemyslím, zbraně dobře střílí a vozidla jezdí, což je fajn, ale... Na jednu stranu je hezké, že hra neměla potíže, ať jsem dělal co chtěl. Co by ohrozilo další hraní mi nebylo vůbec umožněno a ten zbytek... nešel dost hluboko.
Proč teď vytahuju nějakou hloubku?
Inu, protože hlubší systém hry by snadno mohl vystrnadit největší zápory hry. Neustálé opakování, neustálý respawn, jistý pocit prázdnoty.

A tady končí komentář a začíná kritický rozbor.

Naprosto by stačilo, kdyby si hráč vybral jen jednu stranu a nedělal pro obě zaráz. Pak by na mapě byly vojáci, kteří by do hráče nestříleli. A když by hráč vyčistil křižovatku, přijela by tam posádka jeho strany a obsadila to pro sebe. A když by byl v týlu nepřítele, tak by trvalo nějakých 24h, nebo alespoň 12 či 6, než by strana zjistila, že přišla o lidi a poslala tam nové.

Další věc se týká civilistů, kteří tam sice jsou, ale slouží jen k zisku medikamentů. Já chápu, proč je tam raději tvůrci nedali. Živě vidím, jak by Fox vyšiloval, že hráč hrající za bílého žoldáka zabijí nevinné africké ženy a děti. To by bylo žalob. Ale pokud by je tam přeci jen dali, přineslo by to několik výhod. Předně, pocit prázdnoty by zmizel. A v neposlední řadě, zadávali by hráči další questy - ztratily se děti/kozy/bůžek, banda vojáků jim krade ženy/jídlo, někdo jim obsadil přítok říčky, musí platit mýtné atd atd. Odradit hráče od jejich zabíjení by bylo snadné, stačilo by aby z nich nic neměl a pokud by je dál zabíjel, tak by se k němu chovali nepřátelsky, žádné questy a spousta olova.

Vůbec by neuškodilo ani propracování zbraní, jejich používání a celého systému. Zbraní tam bylo vcelku dost a člověk si opravdu mohl vybrat jak chce bojovat (tímto zdravím Crysis), ale neuškodilo by, kdyby jich bylo ještě více. Osobně jsou doufal v nějaký velkorážní - .357/.44 - revolver, nevýbušná kuše by také nebyla špatná, či luk pro noční přepady. Také by vůbec nevadilo, kdyby si hráč častým používáním zbraně zvyšoval její ovládání. Neustálým používáním AKčka, by se mu jedna zvedal skill s AK (menší zpětný ráz, rychleji přebíjet, atd), druhak používáním stále jedné a té samé - tentokráte ne stejného druhu - by dostal další procenta navíc.

Což ovšem koliduje s primitivním přístupem ke zbraním - jednou zaplatíš a máš nekonečno zbraní, které klidně zahazuj. Kdyby si ji člověk musel opravovat a starat se o ni, bylo by to mnohem lepší.
S tím také souvisí i tragický způsob upgradování zbraní - větší přesnost a větší odolnost. Brrr.
Raději bych tam viděl přidělávání všemožných ruček, zásobníků, puškohledů, laserů a jiných hračiček. Což by dost pomohlo k vybudování si vztahu k nějaké zbrani. Celou dobu jsem se těšil na FN FAL, abych zjistil, že je to jakýsi nepřesný a škaredý pazmek. Kdyby na ni šlo vrznout puškohled a střílet po jednom, hned by to bylo lepší.

Samotné zbraně se tam drží oblíbené kuul šablony, takže luxusní HKG3 je počáteční zbraň a M16 je zase top killa. Což mi ještě připomíná jednu nepěknou věc a to je "level scaling" nepřátel. Nazačátku mají jen rezlé G3, kdežto na konci má každý to nejlepší k dostání. Neuvěřitelně otravní byli minometčíci, kteří mě přesně odstřelovali zatímco jsem ujížděl džunglí za kopečkem.

Jak "málo" by stačilo, abych FC2 dal 100% a uctíval ho jako kult.

Pro: Afrika, žoldáci, diamanty, dovádění, zábava...

Proti: Chybějící hloubka, způsobující většinu potíží...

+23 +24 −1
  • PC 60
Herní výzva 2017: "Pokračování příště!"

Far Cry 2 jsem hrál hned jak vyšel, ale nemohl jsem jí svou stereotypností dohrát. Poté jsem ji ještě 3x rozehrál se stejným výsledkem. Autoři využili neokoukaného prostředí Afriky, ale tak nějak ho zapomněli zaplnit.

Na zvířata narazíte jednou za 2 hodiny a na lidi narazíte pouze ve formě nepřátelských vojáků. V tomto světě civilisté nejspíše nežijí. Autoři přišli s výběrem postavy na začátku hry. K čemu to, když výběr je pouze ke vzhledu postavy na jejíž ruce se budete celou dobu dívat. Postava nemluví a nemá žádný charakter, dělá to co se ji řekne, dokonce přijímá rozkazy od hlavního záporáka hry Šakala. Příběh zde není žádný. Letíte do Afriky jako žoldák s úkolem zabít Šakala. Na začátku ale dostanete malárii, Šakal vás zajme a pak následně pustí. Poté vás čeká plnění misí pro 2 frakce, které jsou pouze o tom dojet z bodu A do bodu B, což trvá někdy i 10 minut, jelikož musíte projíždět skrz neustále se respawnujícimi stanovištěmi plné vojáků. Pak tedy přijedete na místo, zde máte někoho zabít, či něco zničit. Tím misi splníte a jedete zpět do města kde vám zadají další podobný úkol. Tento postup se táhne celou hrou, větší stereotyp jsem nezažil. Možná tak 2 mise z 24 byly o něčem jiném, ale zbylých 22 je stereotypní kolotoč. Naštěstí občas jsou úkoly blízko autobusového stanoviště, tak aspoň ušetříte tak 5 minut jízdy. Co se Ubisoftu povedlo je jednoznačně grafika a její optimalizace. V roce 2008 jsem byl ohromen a dnes tomu není jinak. Hlavně písek nebo listy jsou perfektně zpracovány. Prostě paráda. Zvukově je také hra na úrovni. Hudba se mi ale nelíbila, byla taková tuctová, sice pro Afriku hodící se, ale už po 3 hodinách mi lezla krkem. Hru jsem dohrál asi za 7-8 hodin. Velmi se mi líbila realističnost. Například léčení, kdy si při hodně nízkém zdraví děláte ruční operaci. Nebo třeba dynamická ingame mapa, kterou škoda že neimplementovali i do dalších dílů. Zasekávání zbraní bylo také supr, jen škoda, že se zasekávali hodně často. Ovládání vozidel je příjemné a jejich opravování do hry dobře zapadá. Ovládání a hlavně hratelnost je perfektní, hra se příjemně hraje, a vlastně to je to hlavní, co vás táhne dále, protože příběh to rozhodně není. Umělá inteligence nepřátel je velká bída a jejich výdrž je moc přehnaná. Kupování a vylepšování je na rok 2008 dobře vyřešeno a s penězmi ve formě diamantů jsem problém neměl, měl jsem jich vždy dostatek, a tudíž je ani nebylo nutné po mapě hledat. Hra mi 2x jen tak spadla a narazil jsem na dost zajímavý bug, a to ten, že mi při volání přes mobil ve většině případů nefungoval dialog hovoru a bylo slyšet pouze ticho.

Autoři tedy vytvořili prototyp hry z vlastního pohledu s otevřeném světě zasazený do současnosti (do roku 2008 takové hry nebyli, takže v aspoň v něčem byl Far Cry 2 revoluční) s perfektní grafikou a s pár vychytanými mechanizmy, ale to je tak asi vše. Tohle vše je utopeno v prázdnotě a mizerném příběhu bez žádných "wow" momentů. Naštěstí se autoři poučili a ve třetím díle většinu problémů eliminovali.

Pro: grafika, hratelnost, nápady a s tím související snaha o realističnost

Proti: stereotypnost, příběh, hudba, bugy

+23
  • PC 30
K FarCry2 jsem se dostal před lety jako bonusu k nově zakoupené grafické kartě, což je asi jediné rozumné využití tohoto technologického dema.

Není to hra, není to ani film, je to pouze nádherná grafika. Grafika, která mě i v době už nějkou dobu po vydání samozřejmě ohromila a rozvíjející se příběh parafrázující legendární dílo Josepha Conrada vypadal slibně, možnost volného pohybu po světě lákala a tak jsem se pustil do hraní a hru i dohrál - ale v pozdějších částech už opravdu jenom proto, abych si byl naprosto jist, že mi nic neuniklo a nestálo to za nic.

Svět je přes svou vizuální atraktivnost naprosto prázdný s sterilní. Zřejmě se má jednat o nějkou oblast západní afriky (Liberia, Siera Leone), nebo afrického rohu (Somálsko), kde se nabízí rozmanitost prosředí od deštného pralesa přes savany až po vyprahlou poušť. Bohužel jedinou výplní - jinak to ani nazvat nejde - jsou tábory ozbrojenců rozmístěné v pravidelných intevalech na všech hlavních cestách. Vesnišani, zemědělci, nebo prostě nějaký obyčejný život tam prostě není.Účastníkem občanské války v těchto zeměpisných šířkách jsem samozřejmě nikdy nebyl, ale pochybuji, že se všichni jednoho dne seberou, vytahnou kalacha a jde se na to. U klasické tunelové střilečky by to člověk tak nějak přešel, protože vidí jen část dění, ale u otevřeného světa z toho časem vzniká nepříjemná bolest v mozku.

Sandboxová vypatlanost se rozlézá uplně po všem. Na každé "výpadovce" z města je odstavené auto, klíčky v zapalování, nádrž natankovaná, když ho zboříte, nebo utopíte v řece, nebojte až pujdete okolo přístě bude tam znova - počkat, kde, že to jsme? V chudé africké zemi. Myslím, že se máme od těch afričanů hodně co učit na téma individuální osobní doprava. Proč tam jsou potom autobusové zastávky? Pro eko-hipíky? Ne, pro hráče - cesta autobusem vám umožní přesunout se na větší vzdálenosti bezpečně a bez nutnosti trápit se s překonáváním nudných, už desetkrát ohraných a desetkrát překonaných překážek. Takže na trase je pět ozbrojených táborů, plných zferovaných afro-afričanů, kterí střílí bez varování po všem, co se pohne a přes to vede pravidelná autobusová linka. Autobusákem bych tam být nechtěl. Asi jsou to nějací místní šamani zasvěcení do čarodějných praktik.

Souboje se stále stejným typem protivníků - homo sapiens se samopalem - se stávají rychle spíš nutným zlem, než zábavou a když už se dostanete na místo mise, čeká vás uplně to samé. Nepřátelé jsou celkem dost odolní a i po pár zásazích samopalem do trupu neztrácejí bojeschopnost o smrti nemluvě. Hrál jsem na nejvyšší obtíznost, ale pokud to bylo důvodem, očekával bych spíše více/chytřejších/lépe mířících nepřátel. Vzhledem k otevřené krajině je nerozumější volbou puška s optikou - nepřitele, který se nekryje a neví o vás zlikvuduje snadno střelou do hlavy, ale i do těla mají pušky lepší účinnost než samopal, jaký je rozdíl mezi zásahem dragunovem z 200m vs zásahem AK-47 z 5m? Obě mají stejnou ráži 7.62mm a díra skrz jako díra skrz. Ale děti mají rády snajpery, tak to tak bude a basta. Sedět někde schovaný mezi keři a pobíjet nepřátele mi nepřijde nijak zábavné, ani akční.

Další velkou slabinou hry je že nemá žádný, ale vůbec žádný vývoj. Prvnímu dílu FarCry mnozí vyčítali náhlý přechod z venkovního prosředí vojáků do stísněných prostor plných silných mutantů. Ať už to vidíte jako úspěch nebo selhánání, bylo to alespoň něco. Tady je to o tom samém od začátku do konce.

Okolo slova "příběh", který ze začátku hry vypadá zajímaně a tajemě a brzy rozplyne do ztracena, není možné udělat dostatek uvozovek. Popravdě už si ani nepamatuju, jakou roli v celkové "zápletce" měl ten tajemný Kurtz, ehm Jackal, zastávat. Nakonec sejmete nějakého ultimátního zlouna, který se projevuje tím, že mluví k davu z megafonu. V zemi, kde všichni mají samopaly, zabíjení je na dením pořádku a situaci kontrolují feudálně mafiánské kartely polovojenského charakteru by někdo, kdo se snaží založit, byť primitivní formu politického dialogu, měl být v podsťatě přínosem.

Vedlejší questy jsou tam jen proto, aby byly, a lépe by bylo, kdyby snad ani nebyly. Dostanete za úkol zabít člověka, který jezdí v autě uprostřed savany ve čtverci 180mx75m a v podstatě čeká až ho sejmete. Můžete najít kufry s diamanty roztroušené na naprosto náhodných a nelogických místech. Každý z nich má ovšem radiový maják, ke kterému znáte frekvenci, což vám hledání ulehčuje. Co to má proboha být. Kdo je tam dal a proč? Pokud se vydáte prozkoumat divočinu, občas naleznete zajímavou zbraň, ale vzhledem k tomu, že každá tu má výdrž tak jeden, maximálně dva zásobníky a pak se rozpadne, je to k ničemu. Není Kalašnikov nahodou světoznámý proto, že vydrží v podstatě všechno?

K zpřístupnění nových zbraní je tu speciální série nudných generovaných úkolů, které prostě uděláte do fáze, kdy máte Dragunova a potom jste vlastně rádi, že se k nim už nemusíte nikdy vracet. Koupené zbraně máte ve svých osobních zbrojnicích roztroušených po světě v neomezeném počtu včetně munice. Už mě ani nebaví rozvádět, jak hloupé tohle zase je ať už z pohledu logiky nebo herních mechanismů.

FarCry2 promarní slibný žačátek příběhu, možnosti volného světa a vlastně i samotnou akci. Hru si teoreticky dokážu představit u někoho, kdo si chce zahrát jednou za čas půl hodiny a odreagovat se, bohužel takový typ hráče nejsem. A i v takovém připdě je stejně asi lepší pár map v nějaké multiplayer hře, kde není potřeba lítat po nudném a opakujícím se světě než se začne dít alespoň něco. Hra nám tedy přináší dokonalou studii, že grafika nic neřeší a selhání v herních, dějových i logických ohledech nikdy nenahradí.
+22 +23 −1
  • PC 90
Far Cry 2 je jiná fps.Je to pravý opak tunelů ve stylu CoD, či popkornů typu Crysis.Je na opačné straně fps spektra, vedle svých vzorů Stalkera a Boiling Pointu. Jenže zatímco Stalker byl přeci jen rozdělen na loadovací zóny a postup světem byl přeci jen víceméné lineární, Far Cry 2 je blíže Boiling Pointu - dvě mapy o rozloze 25km2 a jdi si kam chceš, dělej si co chceš.Osobně se přiznám, že jsem BP nehrál, takže nevím co ta hra dělala správně a co špatně.Za to mohu vyjmenovat co dělá Far Cry 2 špatně (a dobře).
Nejdřív tedy ty nedostatky:

Respawn měl být řešen s časovou prodlevou, tak 3 hodiny reálného času by byly ideální.Buddy systém je inovativní, ale nedořešený. Vidět je jen v baru a pak skriptovaně při záchraně hráče jim na uvěřitelnosti skutečně nepřidá.Příběh je vcelku dobrý, jenže bohužel hrozně špatně a nepřehledně vyprávěný.To je z části daň za jeho neuvěřitelnou rozvětvenost, kdy můžete zabít kohokoliv kdykoliv a hra se tomu vždy přizpůsobí. Chybělo mi trochu víc života v té Africe, civilisté tu sice jsou, ale vždycky jen v několika barácích po malých skupinkách. To že na mě každý střílí mi sice v hratelnosti jako takové nevadilo (přeci jen, je to first person SHOOTER), ale uvěřitelnosti světa to (opět) nepřidalo. Pak tu jsou kosmetické problémy, jako špatné namluvení postav - resp. namluveny jsou dobře, ale všichni mluví hrozně rychle, což jsem skutečně nepochopil. Šakal je skvělá postava, ale ty jeho dialogy a monology tímto docela trpí.

Teď se ale vrhnu na to, proč vlastně tý hře dávám tak vysoký hodnocení. Za prvé, neskutečně mě bavila celých 30 hodin, 6 minut a 22 vteřin co jsem jí hrál. To je hlavní kritérium. Proč mě bavila? Ty chyby mi prostě nedokázaly zkazit zážitek hraní si na žoldáka v neskutečně krásně zpracované Africe.Je tu všechno - krásné savany, nejhustší džungle, řeky, skalní masivy s rogaly, africké vesničky, vězení...svět je prostě tak krásnej, že jsem se v něm vyžíval a bavilo mě testovat všechny možný zbraně, hledat diamanty, plnit i ty nejpodřadnější vedlejší mise...s tím je spojená další věc - tahle hra je GUN PORN. Tak krásně zpracovanej arzenál zbraní jsem ještě ve fps neviděl. Každá zbraň má perfektní "feel" a svůj důvod kdy jí použít. Zamiloval jsem si plamenomet.Miny.Ak47.Granátomet.Dragunov.Přestřelky mě díky skvěle zpracovaným zbraním neomrzely ani po těch třiceti hodinách.

Far Cry 2 má nádherně zpracovaný režim dne a noci.Procházet se ranní zamlženou džunglí s mačetou v ruce (kterou lze s trochou snahy usekávat kapradí apod.) prostě nemělo chybu.K technické stránce bych jen dodal, že mi hra za oněch 30 hodin hraní ani jednou nespadla, nesekla se, a ani jsem nenarazil na jediný bug (verze 1.0).

Příběh skutečně není kdovíjak velkolepý a vygradovaný, ale aspoň má v sobě nějakou myšlenku...ne v každé FPS hlavní "záporák" cituje Nietzscheho : ).

Stalkerovi jsem dal 95, u FC2 jsem se bavil prakticky stejně hodně a zhruba stejně dlouho, takže je pro mě hodnocení jasné.

Pro: viz komentář

Proti: viz komentář

+20 +21 −1
  • PC 95
Dlho som nemohol, vlastne skôr nechcel uveriť, že Far Cry 2 je výnimočná hra. Ale ako to tak býva, človek sa môže a ja som nemohol byť ďalej od pravdy. Ale pekne poporiadku.

Far Cry 2 je, ako už názov hovorí, pokračovaním jednej z mojich najobľúbenejších FPS, ale napriek tomu spolu nemajú okrem názvu takmer nič spoločné. Tam kde prvý diel predstavoval FPS v jej klasickej forme (akurát v otvorenejšom prostredí), druhý diel je už regulérne, odpustite mi to prirovnanie, africké géteáčko. A možno práve preto mi tak dlho unikal. Našťastie sa mi tento rest podarilo konečne dohnať a som za to veľmi rád.

Začiatok bol, ako to už býva, celkom rozporuplný. Hra sa totiž tvári akokoľvek, len nie ako niečo s čím by človek rád zabil niekoľko hodín života. Hoci graficky vyzerá pekne už od úvodných titulkov, úmorná jazda s ukecaným šoférom nebola moc dobrým štartom. Po úspešnom prekonaní „nekonečnej jazdy“ nasledovala scéna s našim hlavným antagonistom, ktorý bol tej lásky a nechal nás nažive, za čím nasledovala prvá prestrelka. Tá sa samozrejme nemohla skončiť dobre. A vtedy ma hra konečne pustila do otvoreného prostredia, avšak stále to ešte nebolo ono. Plnenie úloh, ktoré som si nevybral, trocha tej akcie, kedy som ešte nevedel poriadne zaobchádzať so zbraňami a využívať prostredie vo svoj prospech, proste mierne sklamanie.
Ale zrazu prišiel zlomový okamih, objavil sa nápis „koniec tutorialu“ a konečne som mal voľnú ruku. Vyberanie si misií, či už hlavných alebo vedľajších v poradí akom chcem ja, proste ten starý dobrý „feeling“, ktorý som zažil prvýkrát pri GTA hrách. A potom to už išlo jedna radosť, v podstate až do konca.

Prvé čo by som vypichol sú zbrane a prestrelky ako také. Už dávno sa mi v akčnej hre nestalo, že by som sa pri sebemenšom náznaku boja okamžite schovával a bál sa o svoj virtuálny život. Prestrelky sú v druhom Far Cry naozaj zábavné a aj dosť tuhé. Nepriatelia sú nebezpeční už v malom počte a sú aj dosť presní, takže o napínavé prestrelky nie je núdza.
Čo sa týka zbraní, hra má jednu zaujímavú vlastnosť a to poruchovosť zbraní. Bol som celkom prekvapený, keď sa mi môj poctivo získaný (rozumej ukradnutý od nebohého nepriateľa) Kalašnikov prvýkrát zasekol priamo na bojovom poli. Nejak som to predýchal a bojoval som ďalej. Lenže o pár minút (a mnoho ďalších zásekov) neskôr sa mi moje drahocenné ákáčko doslova rozpadlo v rukách. To bola pre mňa vec v hrách zatiaľ nevídaná. Až potom som zistil, že zbrane sa síce povaľujú po zemi doslova všade, ale jediné, na ktoré je naozaj spoľahnutie sú tie, ktoré si kúpim a následne aj (samozrejme za príplatok) vylepším u miestneho obchodníka sozbraňami.
V hre je možné postupovať aj pomalším, taktickejším stealth spôsobom, ale prestrelky ma tak silno bavili, že by bola škoda prechádzať cez nepriateľov nepozorovane. Každý problém sa tu totiž dá vyriešiť Kalašnikovom. Doslova.

Dobrú hru v otvorenom svete poznám podľa toho, že sa neženiem iba za hlavnými misiami, ale plním aj tie vedľajšie a celkovo si užívam pobyt vo virtuálnom svete. Ak ste si pozreli moje hodnotenie, viete že Far Cry 2 u mňa rozhodne patrí do tejto kategórie.
Hlavné misie síce patria k tomu najlepšiemu čo hra ponúka (ešte aby nie), ale rád som si popri tom odskočil na nejaký ten vedľajšák. Najradšej som plnil úlohy pre obchodníka so zbraňami, kde cieľom bolo vždy zničenie konkurenčného konvoja, čo sa nezaobišlo bez mnohých výbuchov a stoviek vypálených nábojov. To viete, som romantik. :D
Ale rád som si dal aj misiu z rádiovej veže, kde Vám neznámi zadávateľ určí cieľ na zabitie, po ktorého zneškodnení dostanete nemalý finančný obnos.
Okrem toho som si párkrát odskočil aj do Mikeovho baru trochu pomôcť mojim parťákom kvôli utužovaniu medziľudských vzťahov.
Partáci sú celkom zaujímavým prvkom a človeku nielen že poradia ako danú misiu prejsť elegantnejšie, ale občas Vás aj vyslobodia z celkom prekérnych situácií.
A ďalším takisto zaujímavým prvkom je malária, ktorej príznaky sa zjavia kedykoľvek, najmä keď to človek najmenej čaká (napr. uprostred napínavej prestrelky). Náš hlavný hrdina trpí touto chorobu a preto musí brať lieky. Lenže tie z času na čas dojdú a preto je hráč nútený vyraziť za hnutím odporu pre ďalšiu dávku medicíny, čo v mojom prípade musí vždy zákonite skončiť poriadne kravou prestrelkou.

Herná mapa je celkom rozľahlá a kľukatá, takže dostať sa na dané miesto bolo najmä spočiatku celkom náročné a zdĺhavé, niekedy dokonca aj trochu nudné. Oproti tretiemu dielu to bol pre mňa celkom šok. Žiadne GPS, ktoré by mi priamo na zemi ukazovalo kadiaľ ísť. Len klasicky, zobrať do ruky mapu a ísť pekne podľa tej. Tak ako to kedysi robili aj naši predkovia. Chvíľu mi to síce trvalo, ale nakoniec som sa naučil pozerať jedným okom na mapu a druhým pred seba a jazdy po krajine som si vychutnával.

Druhou vecou, ktorá sa mi na hre až tak nepáčila boli respawny nepriateľov. V predskriptovaných pasážach mi to až tak nevadí, ale to že sa objavia v tábore, ktorý som pár minút predtým vyčistil a dokonca aj odomkol nebol od vývojárov až taký vydarený ťah. Na druhej strane, presúvanie sa po mape bolo stále napínavé a nestalo sa, že by som niekam dlhšie išiel bez toho, aby nedošlo na strieľanie.

Pokiaľ ide o grafiku, je to síce už pomerne stará hra, no napriek tomu sa na ňu pozerá stále veľmi dobre. Či už ide o vegetáciu, efekty počasia (hlavne slnko svietiace do očí), animácie postáv a zbraní, všetko je spracované na výbornú. Trochu horšie je to so zvukom, konkrétne s hlasitosťou rečového prejavu NPC postáv. Tie totiž rozprávajú tichšie než by bolo príhodné v porovnaní s okolitými zvukmi. Ale to je len taký malý detail.

Na záver musím skonštatovať, že druhý Far Cry je naozaj výnimočne dobrá hra. Nie je dokanalá, ale to čo robí, robí naozaj dobre a vždy som sa k nej s radosťou vracal. Trojka síce niektoré prvky dotiahla k dokonalosti, na druhej strane sa niektorých vecí, ktoré sa mi na dvojke tak páčili, zriekla. A nemám jej to za zlé, obe hry som si totiž nadmieru užil.

Pro: adrenalínové prestrelky, zaujímavé prostredie, variabilné misie

Proti: respawny nepriateľov, zdĺhavé presuny

+20 +21 −1
  • PC 70
Neznám větší případ nenaplněných ambicí. Ta hra mohla být skvělá, mohla trhat žebříčky, ale asi nebyl čas nebo já nevím co a vyšla z toho ukázka enginu s gameplay spíchnutým během páteční pauzy na obědy.

Grafika je krásná, sice nedosahuje detailnosti Crysis, ale osloví. Pralesy, savana, poušť, na vše se krásně dívá. Afrika si o předělání do 3D akce přímo říkala, díkybohu, že si toho už někdo všiml. Možná by tam jen nemusil strašit ten šedej filtr (jako by se vývojáři báli ukázat zelenej les, aby si hráči náhodou nemysleli, že je černá Afrika málo depresivní).

Fyzika je trochu přehnaná, napříkla stromy ve větru div nemlátí o zem. Jednou jsem viděl respawn nového džípu na místě starého-odletěl asi 40 metrů daleko. Působí to dojmem, že to prostě stálo moc peněz na to, aby si toho nikdo nevšimnul. Oheň je ve hře udělaný taky fajn, ikdyž osobně jsem ho moc nepoužíval (pokud nechytne sklad s municí, tak nemá žádné extra účinky).

Hra už od prvního okamžiku zaujme velkým vcítěním se hráče do postavy. Vše co děláte, opravdu děláte (postava otevře dveře tím, že chytne za kliku apod.). V kontextu pak působí trošku blbě, že při chůzi ani stání nejsou vidět nohy. Tím máme pozitiva za sebou.

Už mi je jasné, proč jsem nikde neviděl demo. Od první chvíle, kdy dostanete postavu plně do rukou, do konce hry se opakuje schéma úkolů. Tak nulovou inovaci nebo nápaditost jsem ještě neviděl. Všechny úkoly sestávají z jednoduché matice-přijmi úkol-sedni do auta a dojeď na druhý konec (otravné outposty raději zmiňovat nebudu, to už tu rozepsal někdo jinej)-zabij/vem nějaky předmět-vrať se a nanovo. Po čase to začne neuvěřitelně nudit. Neustále stejní protivníci, neustále stejné prostředí, časem se z něj stane nepříjemná rutina. Více alternativ je sice možných, ale stará ratata metoda s ostřelováním je nejlepší (ono se těžko plíží, když vás protivník vidí v noci, v křoví na 40m a to ještě s pěkně drahým stealth outfitem). Slavná otevřenost prostředí taky není tak horká. Ve většině lokací totiž máme nenápadnej tunel kolem cesty, který vám dovolí odbočit tak možná 10 metrů z trasy, než narazíte na skalní hradbu.

Hra se sice snaží oživit hraní spoustou side-questů, ale není moc zábava je plnit. Můžete sbírat diamanty, objevovat outposty, získavat baráčky, praktické využití to však nemá. Cca v půlce hry jsem už měl nakoupeny zbraně a upgrady, které mi vyhovovaly a tím se ztratila motivace cokoliv dělat (ke konci jsem měl 250 diamantů v kapse k ničemu). Do toho se ještě přidá blbá malárie, ze které vás není nikdo schopnej vyléčit a tak musíte co chvilku lítat plnit mise pro civilisty (fajne vymlátit půl Afriky kvůli dvoum tabletkám). Spolubojovníci jsou tu spíše pro efekt a zadávání misí. Je sice fajn, že vás můžou zachránit před smrtí, ale k čemu to je, když vám do ruky vrznou zrezlyho makarova a po chvilce sami chcípnou, takže ve výsledku jsou jen přítěží s malou vyjímku upgradování vybavení u domku.

O příběhu (jestli se tomu tak vůbec dá ještě takhle říkat) se snad raději ani nezmiňovat. V žádné jiné hře mi nebylo tak lhostejné, která organizace bude zrovna na koni nebo o co tam vůbec jde.

Ve výsledku tak máme jen krásnou hru, u které někdo zapomněl, že by se měla dát především hrát. Je zábavná tak možná první hodinu, než se okouká a pak už jen budete znuděně a nasraně pinglovat mezi lokacema v rezavým jeepu. Věčná škoda, tak dobrá hra to mohla být.

Pro: Grafika, Afrika

Proti: Nudná gameplay upadající do stereotypu

+19
  • PC 70
Far Cry 2 se hrozně těžko hodnotí, a já to nebudu nijak zvlášť rozebírat, tak jen zkráceně.

Na jednu stranu má jako hra spoustu otravných chyb, které mají tendenci unudit hráče k smrti. To je hlavně především až otravné a pomalé cestování skrz džungli. Pěšky je to nekonečné, ale bohužel ani vozidla nejsou žádné formule, takže přesun mezi lokacemi se dost vleče. A to je u hry, kde se v kuse přesouváte vážně otrava. Sice se dá použít bus, kterým se dá rychleji přesunout větší vzdálenost, jenže těchto míst k přesunu je opravdu hrozně málo a stejně musíte obrazit kus cesty k zastávce. Zároveň se ne moc dobře dá orientovat na herní mapě, takže často koukáte a zkoumáte kudy kam. Taky mám problém se střelbou, když maník se několikrát, poté co mu vystřelím na obličej, jenom zakroutí v bolestech a pak po mne pálí dál, tak mne vážně zajímá, jak rozchodil ten několikanásobný headshot. Celkově je systém střelby v této hře podivný a ne zrovna úplně hráčsky zábavný. A hlavně je otravný respawn nepřátel. Když vystřílím posádku stanoviště, tak si stačí kousek odskočit, a nepřátelé jsou zpět. Fakt je prakticky nemá cenu střílet, protože hned jsou zpátky. Lepší je prostě projet to co nejrychleji a zmizet.

Na druhou stranu je zde několik věcí, které jsou opravdu super. Například to, že hra začíná onemocněním postavy malárií, takže kromě boje za svoji věc musíte i bojovat s vlastní nemocí. Mne se to líbí, přijde mi, že se člověk pak lépe ponoří do své postavy. Systém kamarádů se mi také líbí, stačí si někoho spřátelit, pak si u něj aktivovat schopnost pomoci, a jakmile na tom budete bledě, vytáhne vás z bryndy a nemusíte loadovat. Systém léčení mi taky vyhovuje, buď máte lékárničku (zde injekce), a dáte se do kupy, nebo nemáte, tak si jen postava nouzově ošetří zranění s menším účinkem na zdraví. Je fajn možnost řídit a opravovat vozidla, případně použít jejich zbraně. Nákup a odemykání zbraní s tím, že si můžete vzít jen tři (jedna z každé kategorie) je taky fajn a nutí hráče přemýšlet nad výběrem. Sice se dají vzít zastřeleným nepřátelům, ale ty jsou nespolehlivé (zasekávání zbraně). Možnost zapálit prostředí taky potěší, když pomocí molotova vytáhnete nepřátele z úkrytu. Co jim zbývá, když jim hoří tráva pod zadkem?

Příběh hry je celkem dobrý, nic extra, ale zapadne a pobaví. Zvuk je v pohodě, grafika už po téměř deseti letech začíná zastarávat, ale pořád je slušně koukatelná.

Tahle hra prostě působí zvláštně. Když ji hraju, tak mám po chvíli ji při tom neustálém přesouvání chuť vypnout. Ale na druhou stranu má celkem kouzlo, takže když nad tím přemýšlím, mám zase chuť si ji pustit znova. A takhle je to pořád dokola. Prostě rozporuplnost v plné parádě.

Pro: Zajímavé nápady, přátelé, možnost řídit vozidla, nemoc postavy, možnost zapálení prostředí, dobrá grafika

Proti: Neuvěřitelně táhlé cestování, podivný systém boje, okamžitý respawn nepřátel

+18
  • PC 60
První Far Cry, jsem dohrál hnedka třikrát. Jen vyjmečně hraju hry vícekrát a tomuto privilegiu se dostává jen některým peckám, takže první Far Cry je pro mě velká pecka. Škoda, že totéž se nedá říci i o drůhém díle. FC 2 je v mnoha ohledech podstatně horší než první díl, ale v něčem jiném naopak oproti předchůdci vyniká.

To něco je gunfight, velmi podstatný prvek každě střílečky, není nic horšího, než když hrajete na první pohled parádní FPSku, ale místo pocitu že střílíte z mocného nástroje na smrt, držíte v ruce jakési pravítko, kterým ukazujete na toho, kdo má zemřít.

Ve Far Cry 2 je prostě radost střílet, ať už střílíte z Makarova, nebo sejete z M249 SAW vždycky je to parádní pocit, jak u her ze špičky žánru.

Osobně jsem preferoval oddělávat z dálky jednoho za druhým pomocí M1903 Springfield a zbytky odklidit na blízko.

Další za obrovské plus považuji asi jako zbytek světa, především prostředí, tedy samotnou Afriku, i nyní tolik let po vydání, je to stále unikát a při cestách savanou dokáže hra vykouzlit oku lahodíci scenárie,to jako fakt jo, Steam je toho svědkem, čímž se dostáváme k cestování.

Jelikož jsem hrál vanillu, tak jsem si prožil solidní peklíčko, ze startu to človeka baví, ale po 67. cestě z východu na západ mapy, kdy jen tak mimochodem, zlikvidujete asi 15 hlídek milice, už to prostě není ono. Nebýt onoho zmiňovaného a naprosto parádního gunfightu, určite bych FC 2 nedohrál.

Co se týče příběhu, tak tam to mám tak pade na pade, a závěr mě tak trochu zklamal.
Je sice fajn, že se celá parta nesejde, když je po všem v knajpě a nesměřují vstříc slunným zítřkům, ale ten obrat na konci, kde hraje velkou ulohu, Desert Eagle a hlavy všech zůčastněných parťáku mi taky moc nesedul. A vysvětlení, že válka je zlá a žáda si oběti, už vůbec ne.

Co mě vyloženě vytočilo, je řízení vozidel. Akcelerace z nuly na max asi tak ta 1,5 vteřiny, něco jako jízdní model vůbec neexistuje, což je u hry, která svoji hratelnost postaví právě na cestování pomocí prostředku, trošku provar.

Konflikt mezi frakcemi UFLL a APR, jako kdyby ani vůbec nebyl, probíhá jen na striktně předem daných skriptech, už i o rok mladší S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl, to zvládal mnohem lépe.

Steam mi ukazuje nějakách 29 hodin, což je až až, vzhledem k výše zmíněným trampotám.

Pro: Grafika, Afrika, GUNFIGHT!!!, Příběh

Proti: Doprava celkově, Stereotip, Příběh

+18
  • PC 70
Far Cry 2 je dosti komplikovaná hra, ale musím říct, že se mi v ní řada věcí líbila. Je to víceméně Grand Theft Auto z first person pohledu. Hra si zároveň hraje na jakýsi ultra realismus, ten ale ve výsledku nijak nepřekáží. Mám samozřejmě na mysli modifikovanou verzi, neboť tu základní bych měl problém dohrát. Obecně je potíž v tom, že tu často dochází k respawnu protivníků, ať už na kontrolních stanovištích, skrze projíždějící vozidla, či jiné střežené objekty. Hráč tak prochází a projíždí mapu, načež jsou tam znovu nepřátelé. Děje se po vzdálení od místa. Mnohdy se i přehraje část úkolu znovu, jak je hráč opět na místě. Koncept cestování autobusem je špatný vtip, tuto formu nesnáším v žádné hře. Já si představoval nástup do autobusu, usednutí na sedačku a sledování, jak jedu celým prostředím na vytyčené místo z nástupiště.

Hlavní devízou hry je poflakování po celé mapě, využívání variabilních postupů, jak něco provést, někam se dostat. Zkrátka GTA svoboda konání. Strašila mě malárie, proto mě upoutal Jackal Mod. S ním obavy z malárie odpadají. Její projev je ale proveden věrohodně. Pozdější odběrné místo pro léky je vyznačeno na mapě. Součást postranní mise. Hráč posléze může libovolně hrát, objevovat taje zdejšího prostředí. S vylepšenou grafikou, protože originální look mým očím moc nelahodil, tak stačí často snímat krásné screenshoty. Sbírání diamantů v ukrytých kufřících je variace na skryté balíčky a secrety, naštěstí indikované radarem. Jinak by je asi málokdo našel. Velkou část hraní hráč stráví v dopravních prostředcích, absolvovat to pěšky také lze, to by ale každého dost nudilo. Dominují tu džípy, buginy, ale i nákladní auta.

Zbraně od nepřátel jsou poruchové, nekvalitní, až vypoví službu nadobro. Nutno říct, že v nejméně vhodnou dobu. Já si to uvědomil v Mokubě po mnoha hodinách hry. Prvky realismu, léčení, spánek, přejetí autem, záchrana kámošem, budování vztahů, potažmo respektu, poškození vozidel, fyzikální model, to vše je velmi slušně zpracované. I míra reakce na okolní zvuk, sebrání se, kde se co děje, takže až při výstřelu zaregistruji nepřátelskou palbu odkudsi. Tráva je též krásně provedena, kolikrát dobrá k úkrytu. Dá se i skrčit, nepřítele podříznout, dorazit. Oni neváhají zranění, polomrtví, ještě střílet z posledních sil. Zároveň ne každé místo kopce a skalisek je slepé. Občas lze někam alternativní cestou dojít, vystoupat. A to bych měl zmínit i lezení po stromech.

Samotný princip FPS, že co nejčastěji střílím, udržuji hektické tempo zabíjením většího počtu nepřátel, posunu se dál, kde dělám stejnou činnost a tak, to tu kompenzuje plnění misí. Podobnou alternativou je čištění úkrytů na uložení. Mise jde absolvovat buď osamocený, popřípadě k nim přizvat kámoše, kteří je nějak okoření. Ale pak to končí jen jejich záchranou, kdy jim hráč musí pomoci odrazit útok protivníka. Pocit ze střelby jako takový je u preferovaných zbraní koncipovaný dobře, ačkoli vícekrát útočnou puškou AR-16 nic netrefím. Později tak zakoupen Dragunov SVD, mající zhruba poloviční kapacitu nábojů, s nímž už jsem si byl jistější. Do své výbavy jsem neopomenul zařadit ani granátomet MGL-140, sloužící výtečně na přepadovky konvojů. Mise od obchodníků se zbraněmi plně pochopeny až v polovině hry, kdy už nešly v první lokaci aktivovat. Hra ukazatel navigace pro vstup do oblasti brala jako aktivní misi. Je to pěkně uděláno, splníte misi, dostanete možnost si koupit lepší zbraně.

Plynutí času ctí denní zvyklosti z reálného života, tam můžu na GTA zapomenout. Hlavně z hlediska změny počasí. Ruch lidí v mapě je víceméně nulový, tudíž to řeší právě respawny. Hráč by ani asi neměl kde zprvu shánět náboje. Co musím pochválit, to jsou vozidla. Dají se libovolně využít na mise, jde s nimi jezdit po kolejích a loukách. V každém úkrytu může nějaké vozidlo zůstat zaparkováno. Buginy vývojáři dovedně ukryli. S tím souvisí má obliba totálního blbnutí, jelikož právě z takového úhlu pohledu jsem hru bral především. Na co narážím? Nechtělo se mi jet vytyčenou cestou, chtěl jsem být nepozorován, přes dobře umístěnou skálu proto umě s buginou přeskočeno. Mělo to svá úskalí, ale povedlo se. Mise zrovna na policejní stanici. Bugina se nicméně příliš snadno poškodí a začne hořet. Bylo žádoucí, abych dopadl na kola. Jo, i takovéto vylomeniny jde ve hře provádět. Oprava aut snadná, jednou se stiskne klávesa a následuje povedená akce opravy.

Plnění aktuálních úkolů se může neustále měnit. V závislosti na tom, co hráč momentálně plní, kde je, aniž by do dění přímo zasáhl. Začátek hry, Paul Ferenc mi dává instrukce na splnění jedné mise, jíž bych vyřešil oklikou, jemu tím zároveň i pomohl. Problém byl ten, že jsem používal sebrané zbraně. Při setkání na křižovatce za Mokubou se mi ta útočná puška AR-16 nadobro rozbila. Napadlo mě si v obchodu tu zbraň koupit, ale tím jsem se nedostavil k pomoci kámošovi. Hra to generuje, dává vědět přes volající mobil. Tak opakovaně došlo k tomu, že mise sice splněna byla, ale můj kámoš to nezvládl. Save byl u obchodu, rychle jsem popadl auto, jel přes kontrolní stanoviště, auto opravil, doběhl na místo setkání. Paul tam bojoval sám, asi to přežil, poradil si. Já absolutně nic, jen se s ním setkal. Přestože o minuty dříve stejná save pozice vedla k tomu, že jsem o kámoše přišel. V tradičně lineárních FPS, pevně stojících na konání hráče, toto nehrozí. Roli pochopitelně hrál čas jaký trvala doprava na místo setkání. Ve výsledku byl čas na záchranu kámoše, kdy měl hráč dorazit k němu, velmi omezený. Obtížnost je ze začátku bezproblémová, přituhne až se změnou prostředí. Tam si nelze vůbec odpočinout. Hra hází mise bez ustání za sebou, k tomu je nutné ochránit NPC. Přetěžké okamžiky. Stealth úsek ze závěru, stylově vyřešen, potěšil hodně.

Far Cry 2 jsem si i tak dost užil, strpěl lapálie technického charakteru, projevil velkou míru trpělivosti. Jinak by to už letělo z disku. Líbilo se mi používání sniperky, v tomto ohledu opravdu lahůdka a povinnost pro každého FPSkáře. Dnes už zároveň plně chápu, proč se našla sorta vyvolených, která hře neváhala dát příznivé hodnocení v zelených barvách. Já ale zůstávám nohama na zemi. Opakovanému hraní bych se vůbec nebránil, ale musel by mi někdo garantovat mnou nakonfigurovanou, modifikovanou grafiku. Což je po mých zkušenostech řádně nejisté, především pak na Windows 10.

Pro: Prostředí, rozsáhlost, vícero činností, zbraně, auta, zajímavé úkoly, modifikace.

Proti: Technické problémy, respawn nepřátel, do první lokace se sice jde vrátit, ale již moc k užitku to není.

+17
  • PC 80
Far Cry 2 ode mě dostal celkem 4 šance, dohrát se ale podařilo až na tu pátou a musím říct, že těch dohrání bude ještě rozhodně několik. Hra je neskutečně rozporuplná a hráči se dělí na dvě skupiny, jedni hru nenávidí a druzí zbožňují. Já hru nejdříve nesnášel pro její debilní respawn enemáků a to ježdění přes celou mapu mě celkem slušně otravovalo, ale nyní téměř po 6 letech od posledního hraní jsem se přehoupl do druhé skupiny a ta hra je pro mě tak trochu klenot. Čím to? Úplně jednoduše, krása téhle hry tkví především v grafice, která i po 12 letech vypadá stále překrásně, ale hlavně HLAVNĚ v detailech (budou rozebrány níže).

Příběh bohužel v téhle hře moc neoslní, což hlavně způsobuje jeho špatné vyprávění. Prakticky se celá hra odehrává ve first-personu a váš hrdina má klasický Gordon Freeman syndrom, takže vcítit se do něj je velice obtížné. Naštěstí to dle mého názoru zachraňuje veškerá interakce, kdy vaše postava daný pohyb skutečně vykoná (otevírání dveří, telefonování, oprava auta apod). Jinak je ale příběh jakýsi maglajs, kde se prostě banda černochů navzájem vraždí a vy se k nim přidáte, protože máte za úkol odstranit záporáka, který jim zajišťuje kvéry. Šakal ale moc prostoru nedostal, vlastně vůbec žádný, jsou s ním pouze 3 cut-scény, takže vlastně ani nemáte důvod ho nahánět nebo tak. Kupodivu ale na konci, kdy už se začne objevovat v záběru jsem s ním i celkem sympatizoval a neměl jsem s ním problém. Ale další bohužel, ten konec je neskutečně odfláklý a nedával ani smysl, což mě hodně zamrzelo.

Hru jsem spíš dohrál na základě její výtečné střelby, která se mi zalíbila natolik, že odpadla frustrace z respawnujících enemáků a hlídkách v džípech. Zbraně jsou skvěle udělané, skvěle se z nich střílí, mají takový ten správný feel, že v ruce třímáte něco co dokáže udělat bordel. Trošičku to jen kazí ten fakt, že zbraně se opotřebovávají, načež se i rozpadnou. Nebo spíš takto, kazí to ten fakt, že se opotřebovávají příliš rychle a vy si pak musíte pro nové do skladiště, která jsou po mapě jako šafránu. Oblíbil jsem si kombinaci Eagla, FAL a Dart Rifle. Eagle a FAL vydržely celkem i dlouho, ale bohužel uspávačka se začala zasekávat již po nějakých 10 šipkách? K smíchu. Docela taky jsem nechápal, že si nemůžu vzít zároveň Dragunova a FAL, jelikož obě dvě zbraně patří do kategorie Primary Weapons. Tudíž půlku hry jsem na odstřelování dlabal, FAL jsem si až příliš oblíbil než abych ho nechal ležet ve skladu. Taky vtipné je, že nepřátelům se zbraně nezaseknou nikdy a vám prakticky ihned.

Mise jsou všechny na jedno brdo, originalitu zde nečekejte, tahle hra je určená prostě pro hráče, co si chtějí jen zastřílet a vypnout. Jdou ale řešit i jinými způsoby, který po vás chce parťák. Vždy když tu byla tato možnost, tak jsem tak učinil. Jako bonus se vám pak upgradují safehousy, které spíš než jako ukládací stanice (hra lze uložit kdykoliv a kdekoliv) slouží jako noclehárna, případně doplnění munice cestou anebo výměna zbraní z beden. Co se mi hodně líbilo, tak hra vás nevede za ručičku, jak jsme již dnes zvyklí. Přijmete misi a hraj si jak chceš. Neexistuje žádná neviditelná bariéra, která ukončí misi, protože se moc vzdálíte, žádná minimapa, žádná značka, která navádí k cíli, žádný autoheal, prostě hrajete svobodně sami za sebe. Fyzika je též skvělá, ten pohled, když odpálíte auto s RPG je prostě tak neskutečně uspokojivý, tráva se vlní ve větru, když prolejzáte křoví, tak se pod vámi podlamuje a mnoho dalších.

Nakonec si nechám ty luxusní detaily, které moc her nemá. Far Cry 2 má dokonce i některé jedinečné. Stojíte-li ve vodě a střílíte, slyšíte jak nábojnice žbluňkne do vody a udělá takovéto TSSSSS. Když střelíte do krabic s náboji, explodují a kulky začnou lítat všemi směry. Když založíte oheň, rozšiřuje se, ba dokonce na stromech shoří listí a jsou holé. U keřů a stromů můžete odstřelovat jednotlivé větvičky. Když vystřelíte z raketometu, tráva za vámi začne hořet. Když máte poslední políčko zdraví, vaše postava na sobě provede heal na základě toho, co vás jako poslední zranilo. Můžete si vytáhnout kulku z těla, uhasit doutnající rukáv, vytáhnout větvičku z nohy anebo i střep. Za jedoucím autem se práší a ten prach poté začne letět směrem, kterým jde vítr. Pokud autem srazíte zvíře nebo člověka, upadne nárazník. Když z RPG střelíte do objektu, který je moc blízko, tak hlavice nevybuchne, někdy dokonce se na zemi začne točit a až poté někam odletí. A mnoho dalších. Jediná věc, co je škoda, tak postava zbraň při přebíjení pokaždé natáhne, což je trochu pěst na oko, když se to snaží být realistické.

Těším se až zase budu moct navštívit Afriku znovu a Ubisoft by se měl podívat, jaké hry dělal a jaké dělá teď. Z prvků, které nabízí Far Cry 2 se dá vytřískat maximum.
+17
  • PC 60
Obrovský potenciál a naprosto zmršená hra. Přitom stačilo tak málo: delší respawnovací doby zajímavější mise a lépe podaný příběh. Takhle se po několika hodinách dostaví stereotyp. Strašná škoda
+16 +18 −2