Dust: A Tale of the Wired West je, z očí první osoby viděná, point and click adventura odehrávající se na divokém západě v Novém Mexiku kolem roku 1882. Hráč se ujímá role bezejmenného Cizince, který během pokerové partie s karbaníkem a psancem v jedné osobě, jménem Kid, zjistí, že je během celé hry podváděn. Vytáhne proto dýku a bodne Kida do ruky. Kid neváhá a tasí kolt. Padne několik výstřelů a Cizinci nezbývá nic jiného než se dát na útěk. Cesta přes vyprahlou poušť ho zavede do města Diamondback, které se však k jeho smůle zrovna nachází bez šerifa. Aby se proto dostal z vlastní svízelné situace, bude muset pomoci ostatním s řešením jejich vlastních problémů, jako je např. nesvár v indiánském kmeni nebo záhada ztraceného stříbrného dolu. Hlavním středobodem Cizincova zájmu je však příprava na blížící se konfrontaci se zákeřným Kidem a jeho bandou, ke které všechny jeho činnosti pomalu ale jistě směřují.
Příběh je rozdělen do pěti dnů, během kterých je vždy nutné splnit několik předepsaných úkolů, aby se dějová linka následně posunula dál. Hra není lineární, takže cest k jejich dosažení je hned několik. Při větším zapojení se do každodenního života ve městě lze ovlivňovat a měnit osudy jeho obyvatel. Hlavním nástrojem k tomu jsou rozhovory, které často obsahují dialogové puzzly. V závěru je pak možné udělat jedno zásadní rozhodnutí vedoucí ke čtyřem rozdílným koncům. Do hry je úspěšně zapracováno několik miniher - blackjack, poker, dáma, jednoruký bandita - sloužících k vydělání peněz nebo získání respektu u určitých lidí. Zvláštností odlišující Dust: A Tale of the Wired West od jiných adventur je možnost použití některých předmětů z inventáře k libovolné akci mající zcela rozdílný dopad na další průběh hry.
GodOfTheSick
Dust: A Tale of the Wired West je adventura přesně podle mých představ. Žádné chození po lokacích a plnění inventáře věcmi. A už vůbec ne jejich nesmyslné používání zcela nesmyslným způsobem v úplně nesmyslných situacích, aby došlo k posunu v nesmyslném příběhu známého ze stejně nesmyslných her, které jsou z nedostatku invence a logiky zaplaveny nesmyslnými puzzly. Nic takového se v prachu divokého západu prostě nekoná.
Celá hra je založena na interakci s lidmi, rozhovorech a následném vyhodnocování získaných informací. Postavy ve hře ale nejsou žádní tupí paňáci stojící na místě. Nečekají až za nimi hráč přijde, aby mu okamžitě vyklopili všechno, co vědí. Často je nutné k rozvázání jazyka určité osoby nejprve získat její přízeň. Buď ukecáním nebo korumpováním. A po jejím získání se stejně nelze chovat jako idiot. Může se totiž stát, že postava přestane komunikovat. Nebo v horším případě daruje hráči kulku mezi oči.
Hlavní příběhovou linku doprovází několik minipříběhů jednotlivých obyvatel města, které mohou mít protichůdné zájmy a zavděčit se tak není možné úplně všem. Charaktery a chování postav je vůbec velmi dobře zpracované. Mimika, gesta, grimasy a svérázný dabing činí z většiny z nich velmi originální kousky, na které nelze jen tak zapomenout. Například za prodavačem rakví, který pro vývoj příběhu nebyl příliš důležitý, jsem chodil každý den pravidelně pokecat, protože měl vždycky v zásobě několik nehorázně morbidních frků.
Hlavní lokací ve hře je pouze jedno malé městečko. Autorům se však podařilo z minima vytěžit maximum. Nevím jak přesně byla hra nastavena, ale během hraní jsem měl často pocit, že některé situace mají náhodný charakter. A když zůstanou nevyřešeny nebo vyřešeny s negativním výsledkem, tak se ve hře stejně něco stane/změní. Některé vedlejší puzzly jsou do hry zakomponovány tak důmyslně, že na první pohled ani jako puzzly čekající na správné vyřešení nevypadají. Např. klavír, schody). Minihry jsou skvělé, střílení horší. Zakončení příběhu bylo pro mě - i přes několik po sobě jdoucích a docela obtížných puzzlů - uspokojující.
Jenom škoda, že podobně laděných adventur není více.
Celá hra je založena na interakci s lidmi, rozhovorech a následném vyhodnocování získaných informací. Postavy ve hře ale nejsou žádní tupí paňáci stojící na místě. Nečekají až za nimi hráč přijde, aby mu okamžitě vyklopili všechno, co vědí. Často je nutné k rozvázání jazyka určité osoby nejprve získat její přízeň. Buď ukecáním nebo korumpováním. A po jejím získání se stejně nelze chovat jako idiot. Může se totiž stát, že postava přestane komunikovat. Nebo v horším případě daruje hráči kulku mezi oči.
Hlavní příběhovou linku doprovází několik minipříběhů jednotlivých obyvatel města, které mohou mít protichůdné zájmy a zavděčit se tak není možné úplně všem. Charaktery a chování postav je vůbec velmi dobře zpracované. Mimika, gesta, grimasy a svérázný dabing činí z většiny z nich velmi originální kousky, na které nelze jen tak zapomenout. Například za prodavačem rakví, který pro vývoj příběhu nebyl příliš důležitý, jsem chodil každý den pravidelně pokecat, protože měl vždycky v zásobě několik nehorázně morbidních frků.
Hlavní lokací ve hře je pouze jedno malé městečko. Autorům se však podařilo z minima vytěžit maximum. Nevím jak přesně byla hra nastavena, ale během hraní jsem měl často pocit, že některé situace mají náhodný charakter. A když zůstanou nevyřešeny nebo vyřešeny s negativním výsledkem, tak se ve hře stejně něco stane/změní. Některé vedlejší puzzly jsou do hry zakomponovány tak důmyslně, že na první pohled ani jako puzzly čekající na správné vyřešení nevypadají. Např. klavír, schody). Minihry jsou skvělé, střílení horší. Zakončení příběhu bylo pro mě - i přes několik po sobě jdoucích a docela obtížných puzzlů - uspokojující.
Jenom škoda, že podobně laděných adventur není více.
flack007
