Komentáře

Tak tu máme Dungeons: The Dark Lord, jakési volné samostatně hratelné pokračování mixu budovatelské strategie, RPG a akce s názvem Dungeons. Mezi vydáním originálního prvního dílu a tohoto "pseudopokračování" uběhlo jen půl roku a tak je jasné, že místo regulerního pokračování přijdou na řadu jen kosmetické změny. No, i když to tak na první pohled nevypadá, změny zase tak kosmetické nejsou. Dokázali se tvůrci vypořádat s kritikou na první díl a vylepšit jej a nebo spíše naopak? No, uvidíme. Základní popis hry souhlasí s originálem, takže budu vycházet ze svého předchozího komentáře, který snad jasně vystihnul můj názor na první díl. Takže, co tu máme nového. Asi největší inovací na první pohled je multiplayer, který mě ale nechává klidným, takže tadny žádné plusové díly nebudou. Konečně tvůrci vložili do hry tutorial, který na začátku seznámí hráče se základními mechanikami, což v prvním díle hodně chybělo. Dále je tu nová kampaň, tentokrát trochu kratší a z druhé strany - hrajeme za Calypso. Teda, hrajeme. Zde přichází první problém. Během hry totiž nehrajeme jen za samotnou Calypso, ale v průběhu misí máme k dispozici ještě další dva hrdiny. Mezi těmito hrdiny je potřeba přepínat, pokud je chcete ovládat. Pokud je nechcete ovládat, můžete jim zadat, ať stojí na místě nebo následují vaši postavu. Jsou ale vesměs hodně blbí, sami nic nepodniknou a ani nezaútočí, dokud se nemusí bránit útoku nějakého soupeře. Navíc je ukazatel života k dispozici jen pro aktuálně přepnutou postavu, takže ve velké bitevní vřavě ani nemáte přehled, kdo má kolik života. Další změnou je možnost vylepšovat po vzoru RPG vlastnosti vašich hrdinů. Na rozdíl od jedničky to tentokrát jde výměnou za peníze a duše, přičemž vždy vylepšujete jen jednu postavu. Takže už tak zdlouhavé získávání energií z prvního dílu je rozprostřeno do dalšího prvku, za který je možné (a mnohdy i nutné) je utrácet. Bohužel, o všechny bonusy po dokončení mise přijdete a v další začínáte zase od začátku. Takže se ještě víc budete snažit zkrášlovat dungeon, přidávat prvky do knihoven a zbrojnic, aby se ti zatrolení hrdinové konečně uspokojili a vy je tak mohli zabít a získat potřebné ingredience. Ani to ale nebude jednoduché - skladba misí je tentokrát pojata úplně jinak. Nebude to klasické - tady máte vlastní srdce dungeonu, o něj se postarejte a splňte nějaký úkol. Naopak, zde mají jednotlivé mise svoje podúkoly, kdy ani mnohdy není jasné, co vlastně musíte dělat. Občas se jednotliví hrdinové rozdělí, takže je potřeba se zároveň s jedním starat o srdce dungeonu a s druhým procházet nějakou jeskyni. Do toho ještě přibylo větší množství časově limitovaných úkolů a výrazné zkrácení intervalů, ve kterých jednotliví hrdinové přichází. Takže z toho mnohdy vznikne totální mumraj, kdy nemáte šanci vůbec sledovat, co se děje. A po splnění meziúkolu se najednou v rámci stejného dungeonu posunete kousek vedle a máte nové srdce s novým meziúkolem. Srdce pravého stratéga moc rádo není, buď se víceméně nic neděje a jen se čeká na načerpání energií a nebo je naopak velký chaos, kdy nevíte, kde vám hlava stojí. Naopak zmizel strom kouzel, místo toho má každý hrdina jen pár, které lze navíc za drahé energie vylepšovat. K tomu přibyly kouzelné svitky a lektvary, které lze během hry používat. Ty byly nejspíš i v první hře, prakticky vůbec jsem je nepoužíval. Tady je to naopak a v některých misích se dokonce používat musí, jinak není šance ji vyhrát. Navíc tyto kouzla zabíjí i vlastní potvory a gobliny, takže je potřeba přemýšlet, kde se kouzla použití. Počítačem řízení hrdinové jsou pak zhruba někdy od dvanáctého levelu nebývale silní a je mnohem těžší je zabít.

Celkově tedy shrnuto, Dungeons: The Dark Lord vyšel pouze půl roku po prvním díle, ale namísto vylepšení kritizovaných nedostatků jen přitvrdil v obtížnosti, přidal víc činností konání a vytvořil tak jeden velký galimatyáš, který je mnohem méně zábavný, než původní originál. Dohrál jsem to teda až do konce, ale rozhodně jsem se spíš trápil než bavil.