Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • SegaMD 90
Jako dítě jsem miloval ranní Disneyovky, které se vždy o víkendu staraly o příjemný start do nového víkendového dne. Když se na PC mých kamarádů objevily někdy v půlce devadesátých let hry The Lion King a Disney's Aladdin, malém mi vypadly oči z důlku. Nikdy předtím mě nenapadlo, že bych si mohl něco, co vypadá skoro přesně jako animovaný seriál, i zahrát. Pamatuju si, že v obou hrách jsme se dostali někam do půlky a jelikož puberťáci jsou nejvíc cool lidi na světě, které zajímají hlavně novinky, po pár měsících jsme se už zabývali jinými hrami a Aladdin i Lví král zůstaly nepokořeny.

K Aladdinovi jsem se vrátil až s příchodem konzole Sega Mega Drive Mini. A nestačil jsem se divit, jak krásně ta hra i po tak dlouhé době vypadá. Co upoutá hned na první pohled je plynulá animace hlavní postavy. Aladdin naprosto přirozeně běhá, skáče, švihá mečem, hází jablka nebo ručkuje. Nepřátelé žonglují s noži, poskakují po žhavé lávě, cpou se jídlem a jednomu po zásahu spadnou kalhoty. Papouškovi pro změnu po zásahu vypadá peří. Krásná jsou i pozadí jednotlivých úrovní. Ve hře, která údajně kopíruje děj filmu (který jsem bohužel neviděl) navštívíte bazar a střechy města Agrabah, podíváte se do pouště, vězení, jeskyně, proletíte se na koberci, vyzkoušíte si, jak vypadá džínova lampa zevnitř a vše zakončíte v paláci. Na vašem dobrodružství vás bude provázet hudba, která k daným úrovním vysloveně sedne a dle mého výborně doplňuje atmosféru.

Co se týče obtížnosti, patří Aladdin podle mého názoru mezi nejlépe vybalancované plošinovky. Pokud nehrajete v emulátoru nebo na Sega Mega Drive Mini, kde si hru můžete uložit kdykoliv se vám zachce, budete muset dohrát Aladdina na jeden zátah. Ve hře nejen, že nejde ukládat, ale není zde ani žádný systém kódů k jednotlivým úrovním. Na druhou stranu hlavní hrdina vydrží několik zásahů, v levelech se poměrně často vyskytují modrá srdíčka, po jejíchž sebrání se doplní část zdraví a rovněž existuje hned několik způsobů, jak získat nějaké ty životy navíc. Buď je naleznete přímo na nějakém hůře dostupném místě, nebo si lze život koupit za pět drahokamů od prodavače, který se objeví skoro v každé úrovni nebo pokud jste vážně dobří, můžete získat nějaký ten život v bonusové úrovni, kde hrajete za opičáka Abua. Posledním způsobem je získat ho z "vyherniho automatu", v němź mezi levely můžete vyhrát drahokamy, jablka, životy, ale pokud máte smůlu, může se vám stát, že automat zastavíte ve chvíli, kdy se objeví hlava zlého vezíra a o další pokusy tím přijdete.

Aladdin je akční plošinovka, což znamená, že s protivníky buďte bojujete mečem nebo po nich budete házet jablka. Souboje nejsou tak náročné jako kupříkladu v Prince of Persia. Tady obvykle stačí dva až tři rychlé zásahy a je po soupeři. Těmi budou nejčastěji různí strážci, které v kobkách doplní vybuchující kostlivci a velmi otravní netopýři. V pozdějších levelech se přidají ještě sochy a papoušci. Kromě pobíjení nepřátel stráví Aladdin většinu času skákáním. To není tak náročné jako v jiných plošinovkách a za nejobtížnější považuji pasáž v kobkách, kde se plošinky vysouvají ze zdi a hráč tak musí své skoky dobře načasovat. V kobkách a v paláci se objevují i koule na řetězech, které velmi působivě vylétají ze zdi a můžou Aladdina srazit na zem. Všechno se ale dá s trochou cviku bez větších potíží zvládnout. Ani souboje s bossy nejsou z nejnáročnějších. Většinou mají snadno čitelný vzorec chování a Aladdinovi tak stačí jenom v příhodný čas vyskočit a hodit po bossovi jablko. Za nejtěžší považuji pasáž, v níž hlavní hrdina uniká na létajícím koberci z jeskyně. Let se totiž postupně zrychluje a ačkoliv jsou vám nebezpečí, která máte před sebou, s předstihem naznačována, je hlavně ke konci úrovně na vyhnutí dost málo času. Celková délka hry je kolem jedné hodiny, což si myslím, že je s ohledem na nutnost dohrát hru najednou, naprosto ideální.

Na Aladdina se dobře kouká i po třiceti letech, které již uplynuly od jeho vydání. Ale co je hlavní, Aladdin se i po takové době velmi dobře hraje. Podle mě se jedná o jednu z nejlepších plošinovek, jaké se kdy na PC objevily. A velmi dobře obstojí i v mnohem početnější konkurenci podobných her pro Amigu a Segu Mega Drive. Pokud vás někdy popadne retro nálada, určitě si Aladdina zahrajte. Stojí za to.

Pro: Nádherná grafika, optimální délka hry, dobře vybalancovaná obtížnost

Proti: Nic zásadního mě nenapadá

+15
  • PC 70
  • SegaMD 75
Pamatoval jsem si, že jako dítě jsem hrál krásně malovaného Aladina, ale myslím, že nikam moc daleko jsem se v něm nedostal. Tak jsem si ho teď pustil znovu.

Prvně jsem zjistil, že Aladin vyšel opravdu na hodně platforem, a že moje vzpomínaná DOSová verze není nijak extra skvělá. Hra tam není moc plynulá, chybí některé grafické vychytávky jako paralaxní posun, ale hlavně, horní kus obrazovky je uřízlý a místo toho je tam informační pruh (zřejmě kvůli výkonu). To je dost problém, a poznáte to hned v první úrovni, když na vás začnou z oblohy padat hrnce, a vy vůbec netušíte proč, protože okna, ze kterých vypadávají, jsou za hranicí obrazu. Hra je tak neférově ještě obtížnější. V čem naopak DOS válí, je hudba (převzatá z Amigy). Tomu se staré konzole se svým pravěkým pípáním nemohou rovnat. Po vyzkoušení jsem ale jednoznačně zvolil původní verzi ze Segy Mega Drive v emulátoru, protože ten krásně plynulý pohyb a velký výhled je jednoznačně větší plus, než lepší hudba.

Hra začíná pěkně pozvolna, a je radost na ni pohledět. Všechno je krásně rozpohybované, pestrobarevné, a veselé. Všechno v duchu původního animáku od Disneyho. Člověk až žasne nad takovými detaily, jako že když po vás strážný hodí nůž, vy po něm hodíte jablko, a srazí se to dohromady, tak se do všech stran rozprsknou šlupky. Špičkové. Procházíte různými prostředími, sbíráte drahokamy a jiné odměny, občas vás čeká bonusová úroveň, celkově je to velmi příjemné.

Zhruba po půlce hry však dost rapidně přituhne. Je tam úroveň s lávou, let s kobercem a džinův svět v láhvi. V těchto úrovních už nastoupila frustrace, protože některé zejména plošinkové pasáže musel člověk znát nazpaměť (třeba proto, že skákal do prázdna, a musel vědět, co tam najde, nebo musel dopředu znát časování plošinek). Nebyl jsem z toho tak vytočený, jako v mém komentáři z Prince of Persia 2, ale možná jen proto, že díky emulátoru bylo triviální uložit si kdekoliv stav hry, takže jsem nemusel vždy začínat od začátku úrovně (nebo nedejbože úplně celou hru, pokud bych vyplýtval všechny životy). I tak jsem některé části opakoval opravdu hodněkrát. Poslední třetina hry se pak odehrává v klasičtějších kulisách (palác) a tam už to opět nebylo zas tak těžké, stačilo postupovat opatrně.

Celkově je Aladin stále velmi příjemná plošinovka, která se dá i teď krásně zahrát. Jen pokud nemáte vysokou míru trpělivosti, tak je asi dobré trochu obrousit hrany času tím, že si v druhé třetině hry člověk pomoci emulátoru trochu pomůže s nejnáročnějšími částmi.

Celkové hodnocení: Výborná
+21
  • PC 80
Ejhle, dohratelná plošinovka. Tak to jsem opravdu nečekal :). A navíc se jedná o hru podle filmu, která není kvalitativním ekvivalentem Ulice či Hrůzové zahrady. Aladdin byl vytvořen Virginem v roce 1994 a jako dítě jsem hru hrál, leč nedohrál. Díky cheatu na přeskakování úrovní jsem tehdy nicméně viděl všechny úrovně. Nyní jsem se ke hře vrátil a po třech dnech pohodové pařby hra padla. Hrál jsem na nejlehčí obtížnostem. Přijde mi, že při hře na těžší obtížnost nepřátelé pouze ubírají více života. Jinak jsem si žádného rozdílu nevšiml. A hlavním problémem jsou tak jako tak nekonečné jámy, které jsou pro všechny obtížnosti stejné.

Technologicky je hra na vysoké úrovni. Orientální hudba doprovázející hru je čistá, skladby jsou vydařené, ostatní zvuky (odraz dýky apod.) jsou kvalitní, graficky je hra na rok 1994 skvělá a pro každou postavičku naprogramovali autoři řadu animací. Strážný poskakuje po žhavých uhlících, tlouštík se cpe, vrhač nožů žongluje s noži, hadi se plazí a papoušci létají, dokud jim neoškubeme peří. Plameňákům a velbloudům můžeme skočit na hřbet (co na to PETA?). Samotný Aladdin seká mečem, bodá mečem, hází jablka (útok na dálku), šplhá po lanech, odráží se od trampolín (či jak to nazvat). Na animacích si tu dal někdo opravdu záležet. Podobně technologicky dokonalá hra musela být v roce 1994 úderem z čistého nebe (něco jako byl pár let předtím Prince of Persia).

Nepřátel ve hře není málo. Hra je bohužel všechny představí již v prvních 4 levelech a následně už nám žádného dalšího řadového bojovníka neukáže. A když už jsem zmínil ty levely, každý je originálem. Jak graficky, tak co do úkolu. Po úvodním městě a poušti se Aladdin podívá do sultánovy kobky, jeskyně pokladů, navštíví několik dalších podzemí, džinovu lampu a konečně i několik blízkovýchodních paláců. Bohužel samotných levelů je pouze 11. Což i člověku s dřevěnými prsty (očividně jsem byl v minulém životě pirátem) vydrží jen na několik málo hodin poctivé pařby. Hru jsem dohrál na třetí pokus. První den jsem se dostal do tajemné jeskyně, ale nevěděl jsem, co dál, tak jsem hru vzdal a šel spát. Druhý den jsem si vyplácal všechny životy v prvním lávovém světě (zapomněl jsem kupovat continue) a na třetí pokus jsem hru dnes konečně dotáhl, přičemž v džinově lampě jsem ztratil celé jedno continue - wish).

Hra obsahuje i několik bossfightů, ale s výjimkou toho posledního nejde o nic složitého (jednotlivými bossy jsou podle mě zloděj a kapitán stráží ve třetím levelu, létající opice v jeskyni - ta se obzvlášť vydařila, papoušek Iago v předposledním levelu a konečně sám Jafar na konci). Některé problémy je nutné řešit mozkem (naštěstí nejde o žádné výrazné zákysy), což hratelnost jen osvěžuje.

Celkově vzato je Aladdin povedená plošinovka pro PC, kde jich nikdy příliš nebylo. Před šílenými 27 lety hra technologicky předběhla svou dobu a ani dnes nepůsobí zastarale a podle mě se graficky musí líbit i moderním hráčům, kteří 90. léta nezažili. Navíc hra není nehratelně obtížná. Koneckonců jsem ji dokázal dohrát i já, což jsem mimochodem vůbec nečekal.

Pro: Hudba, grafika, animace, každý level je jiný, pár logických problémů (nic těžkého).

Proti: Pouhých 11 levelů. Doba hraní je prodloužena nemožností sejvovat.

+35
  • PC 90
A do třetice Disney a to nejlepší nakonec. Aladdin je báječná záležitost, jeho PC verzi jsem zbožňoval už jaký kluk v jedné herně a musím říct, že ani po letech neztrácí nic ze svého kouzla.

Podobně jako Lion King nebo Jungle Book sleduje děj filmu a všechny podstatné lokace, mínus (pochopitelně) veškerá romantika s Jasmínou. Grafika je dodnes parádní, excelentní. Troufám si říct, že krásnějších her napříč žánry v roce 1994 na PC moc nevyšlo. Každá lokace je jiná jak herně, tak i vizuálně a je to jeden z důvodů proč hru mám tak rád. V ulicích Agrabahu to žije, na poušti jsou obrovské kostry a ruiny (pradávné civilizace? viz značka STOP), z vězení dýchá chlad a mrtvo, džinův svět je ujetě stylizovaný ala casino a palác pochopitelně majestátní a krásný.

Důležitá je ale svižná a přesto pohodová a jednoduchá hratelnost. Samotný Aladdin umí skákat, sekat či bodat mečem a házet jablka. A to bohatě stačí na likvidaci většiny soupeřů. Přesně víte kam si stoupnout, abyste zasáhli, pokud Vás někdo ohrožuje, zlikvidujete ho zdálky jablky. Úrovně jsou různorodé, rychle ubíhají, vždy víte kam jít, ale občas se dá někam "uhnout" a najít něco tajného. A přes tunu pastí, skoků a překážek postupujete svižně kupředu, protože ovládání narozdíl od Lion Kinga funguje na 100%. Ani jednou se mi nestalo, že bych nedoskočil někam kam bych doskočit měl, umíral jsem tak spíše svoji blbostí.

Pokud nevíte kam jít, můžete se rozhlížet dolů či nahoru, fungují tu checkpointy, ve většině kol se skrývá prodavač, který Vám za drahokamy prodá životy či continue, na konci kola můžete hrát o další bonusy v automatu a jsou tu bonusová kola s opičákem Abuem. Navíc je celá hra v takovém lehce humorném duchu - když trefíte nepřítele, tomu spadnou kalhoty atd...

A můj průchod hrou? Inu na easy je to opravdu celkem jednoduché. I přes to, že jsou to roky nehrál jsem nestíhal akorát při průletu lávovou jeskyní, což je na mě trošku moc rychlý a v džinově lampě jsem na "cvrnkacích rukách" ztratil celé jedné continue, než jsem přišel na to jak je ovládat. Takže dávám 90%. Aladdin je opravdu odreagovávačka se svižnou hratelností a navíc jedna z nejhezčích hopsaček klasické éry.

PS: Jaffar se nenudí, když stíhá dělat záporáka v Aladdinovi i Prince of Persia :)
+23
  • PC 70
Jako malá holka jsem měla tu čest, pařit doma Aladdina. Hrála jsem ho poměrně často, ale nikdy jsem ho nedohrála. U této hry přichází šílená frustrace, když se konečně dopracujete někam dál, v mém případě to byla jeskyně, a pak na něčem několikrát zemřete, vyplýtváte si veškeré nastřádané životy, je konec a musíte hrát úplně od znovu. Tak to mě vždy šíleně odradilo a zase jsem skončila. Jeden čas jsem si dokonce myslela, že jeskyně už je poslední kolo.

Dala jsem Aladdinovi šanci znova a tentokrát poučena z dětských let jsem si nastřádala životů co to šlo a kdykoliv jsem potkala prodejce hned jsem si nakoupila za nasbírané rubíny další. Celkem příjemně mě překvapilo, že jsem si ještě pamatovala, kde jsou ukryté životy.

Tentokrát jsem se v této krásně barevné plošinovce, která byla na tehdejší poměry opravdový skvost, dostala i za obávanou jeskyni a asi si dovedete představit jak jsem se z toho radovala. Radost mě ovšem přešla když jsem zjistila, že tím to opravdu nekončí a čeká mě teprve to pravé peklo. Peklo je celkem výstižný název pro level s lávou, tam jsem opravdu málem skončila.

Bylo zvláštní, že některá totálně brutální kola střídala kola, která se mi nezdála až tak těžká, jako let na koberci a uhýbání se kamenům nebo zabití papouška na dřevěném kole. Hra má určitě své kvality. Dneska už grafikou nikoho neohromí, ale nás co si jí pamatují z dětství určitě zahřeje na srdci. Herní obtížnost je dle mého názoru opravdu těžká. Uvítala bych možnost po umření začínat na rozehraném kole. Někde by se hodily častější checkpointy.

Co se hudby týče, tak ta se mi líbila jen v některých kolech. Někde jsem z ní byla vyloženě vystresovaná protože byla šíleně rychlá a vyloženě mě nutila taky rychle hrát. V posledních kolech se často létá na kouzelném koberci, který bohužel ale nemůžete ovládat. Pro mě to bylo strašné. Mám problém s hraním her s pohledem z první nebo třetí osoby a vadí mi, i když se moc hýbe pozadí. Takže když jsem se mihotala na létajícím koberci sem a tam, musela jsem si hru několikrát pauznout a jít si na chvíli lehnout. Po dohrání mi bylo opravdu špatně a vydýchávala jsem to velmi dlouho. Ale když už jsem se dostala tak daleko, musela jsem tyhle, naštěstí krátké, pasáže překonat. Díky tomu, že hra nešla uložit jsem ji zahrála za jeden večer.

Pro: nostalgie, prostředí, délka

Proti: obtížnost, nemožnost uložení kola

+32
  • PC 95
Při procházení starých arkád jsem narazil i na Aladdina, "inu proč si ho nevyzkoušet" - řekl jsem si. Ani omylem jsem však neočekával, co je tato hra zač.

Na rok 1994 je tato hra velice zvedená. Jedná se sice jen o další arkádu, ale velice povedenou. Obtížnost je místy docela nepříjemná ale přece jen zkušené prsty, vytrénované na desítkách flashových arkád, si poradí.

To co ale bylo absolutně dokonalé, je to grafické zpracování. Džinova hlava u ukazatele života a jeho grimasy spojené s jejich poklesem, to byl prvek který mě kompletně rozsekal. Džin masírující padlého Aladdina a opice, která ho ovívá kobercem, kde jinde to uvidíte.

95% - protože, i když toho tato arkáda moc neobsahuje, na rok 1994 je to víc než dost.
A pak málokterý titul, které mu táhne na dvaadvacet let, se podaří abych hru jedním dechem projel a pak začal shánět jeho filmovou předlohu.

Pro: To úžasné grafické zpracování...

Proti: Místy obtížnost, která dokáže dojem pokazit.

+9
  • PC 100
Jedna z nejlepších a zároveň jedna z prvních plošinovek co jsem měl tu čest dohrát. To byly časy, když jsem to hrál ještě na základce na starých DOSech. V té době mi samozřejmě trvalo pár měsíců to dohrát, jelikož obtížnost level od levelu stoupá a životy ubíhaly proudem. Jedna z dobrých věcí je velká rozmanitost prostředí, takže se podíváte témeř do všech lokacích, který byly viděny ve stejně kvalitním animovaném filmu. Úrovně jsou skvěle zpracované a je s nimi velká interakce, například šňůry na prádlo na ručkování, flusací velbloud nebo létající provazy. Nepřátel zde také najdeme velké množství a zpočátku netušíte co všechno vám chce hru kazit. Třeba starý arabský babky co si neváží nádobí, netopýři co jenom otravují nebo vysocí hubeňouři, kteří neumí žonglovat se šavlemi. Občas se vyskytne boss, který se ale dá zvládnout velmi lehce. Co hodně potěší, když si můžete zahrát level za opičáka Abua a nebýt quicksave u emulátoru pro genesis, asi nikdy bych se nepodíval na jejich konce. To vše je zpracováno v krásné grafice a doprovázeno kouzelnou hudbou z filmu. Aladdin patří mezi mé nejoblíbenější plošinovky a milerád se k ní vracím.

Pro: grafika, hudba, rozmanitost úrovní, Abu, secrety, hratelnost

Proti: ten dvojitý skok, který se mi povedl zatím jen asi 3x

+12
  • PC 90
A pak že to nejde, udělat kvalitní hru podle námětu kreslené pohádky. V tomto případě měli vývojáři sice práci hodně usnadněnou, protože kostra příběhu byla již vytvořena (výborně vytvořena) a stačilo se jí jen moudře držet, ale i tak. Disney filmy vždycky táhly celé generace a podobné je to i s tímto videoherním zpracováním, které doprovodilo kouzelný filmový svět Aladdina, jeho krásné princezny a kamarádů – výřečného džina s opičkou Abuou.

První herní setkání s tímto kresleným pojetím příběhů Aladdina bylo na tehdejší dobu velmi rozšířené a také poměrně drahé – šlo o verzi na Amize 1200... V tomto případě jde o klasické a na první pohled nijak nevybočující dílo z Disney univerza (záchrana toho či onoho, v tomto případě záchrana princezny Jasmine spolu s celým královstvím - před zlotřilým Džafarem, rádcem panovníka), co už však tak typické není, je vyloženě líbivá grafika, trefné zvuky, slušná hudba a hlavně zdařilé (a častokrát i obtížně navržené) levely s bujarým smyslem pro humor. Pro samou obtížnost jsem byl nejednou blízce fyzické eliminaci nedalekých, volně ležících předmětů v mém pokoji - když opakujete stále dokola tu samou část (většinou doskok) a vždy zhebnete přesně tam, kde před tím, to už by ztratil sebekontrolu i nejotrlejší shaolinský mistr. A že to byla panečku výzva, překonat takový zásek. Nebo ten následný hřejivý pocit, že je to už za mnou... abych se mohl začít nervovat zase u jiné pasáže :-)

Co se týče samotného gameplaye, hra má vlastní check pointy a na konci každého levelu možnost vylosovat si život, diamant či jablka. Jablka jsou ekvivalentem granátů a diamanty slouží jako měna k obchodování u potulného hokynáře, kde je možné zakoupit velmi důležité životy.

Pro: grafika, hudba, Aladdin, jablka, Abu, prostředí

Proti: někdy opravdu obtížné

+20
  • PC 90
Aladdin je skvela multiformatova plosinovka, odehravajici se v kouzelnem prostredi 1000 a jedne noci, s notoricky znamym pribehem o Aladdinovi a kouzelne lampe v hlavni roli. Jeji technicke zpracovani je stejne jako dalsi hry od Disneyho z te doby opravdu dokonale a pro me osobne tato hra predstavuje takovy standard, jak by 2D plosinovky mely vypadat - velka graficka i hratelnostni variabilita, prijemne vyvazena obtiznost a primerena delka.

Ke hre jsem se dostal uz defakto v dobe jejiho vydani (tolerance nekolik let) a to primo k originalni verzi na cd! To tehdy mohlo stat dobre 2000kc a obsahovalo hru majici ani ne 10mb, no nekupte to...Tehdy mi mohlo byt neco okolo 10 let a se hrou jsem v omezenem vyhrazenem case docela dost zapolil, nicmene pozdeji kdyz jsem se k ni po mensi (mnohalete) pauze vratil, mi uz jeji dohrani nedelalo zadne problemy. Prvni levely jsou optimisticke a rozjizdeci, odehravaji se stridave ve meste Agrabah a na pousti. Obsahuji hodne tajnych mist s diamanty a obchodniky, u kterych se da nakoupit tolik "continues", ze s tim vystacite do konce hry. Casem Aladdinuv pribeh notne pritemni a obtiznost pritvrdi, ale hra je po kratsim treninku dohratelna pro vsechny a souboj se zaverecnym bossem je z tria sesterskych her od Disneye (Lion King, Jungle Book) nejpovedenejsi.

Ve sve dobe to byla nejlepsi a defakto prvni poradna plosinovka na PC, kde do te doby byly pouze pateticke pokusy od Apogee typu Jill of the Jungle nebo Duke Nukem, ktere ani v nejmensim nestacily na arkady na Amize a jinych domacich hernich systemech. Aladdinova disneyovska grafika, klasicky pribeh a hratelnost myslim neurazi nikoho ani dnes.

Pro: disney grafika, hudba, hratelnost, adekvatne zvolena obtiznost

Proti: nekolik lehce frustrujicich neprehlednych pasazi

+29
  • PC --
Pěkná plošinovka ve zpracování, které je Disney hrám vlastní, pěkná záležitost a zábavná jako třeba Lion King, bohužel jsem ji nikdy nehrál moc dlouho ani nevím proč narozdíl od LK, ale jinak tyto hry můžu a patří rozhodně k tomu lepšímu v žánru plošinovek.

Pevně věřím, že i navzdory situaci ve světě a tomu jak je vnímán a jakým je Islám si narozdíl od některých tuhle hru určitě zahraju, i když nevim jak Islám tedy souvisí s nevinnou kreslenou plošinovkou, ale budiž:D

Pro: grafika, hudba, stylizace, zábavnost

Proti: nic mě nenapadá

+4 +6 −2
  • PC 70
Sice jsem v dětství nepřišel na to, jak se v Aladdinovi sejvuje, ale přesto mě první levely této hry braly pořád dokola. Dnes se mi už všechno, co byť jen vzdáleně smrdí islámem, spíše příčí...
-7 +5 −12