Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Mám pocit, že Dex je trochu pozapomenutá česká hra a je to škoda, protože tohle je v podstatě velice unikátní výtvor. Příběhový, kyberpunkový, mini openworld 2D platformer a navíc český.

Příběhově je to takové to cyberpunkové cliché, probudíte se doma v posteli a z nějakého důvodu po vás jde security jednoho korporátu. Tajemný hacker se vám snaží z neznámého důvodu pomoci uprchnout a musíte hackovat abyste zachránili svět.

Ve světě Dex máte volnost se pohybovat téměř jak chcete, můžete plnit vedlejší úkoly, mluvit s postavami na ulici, libovolně nakupovat vybavení, prolézat kanály a podobné kratochvíle. A že ono je co objevovat, na některá místa se ze začátku nedostanete a potřebujute augmentace, ale to vše je velice snadno pochopitelné.

Jedna věc, které jsem si všiml velice záhy je, že Dex je podle mne skvěle designovaná hra. Tedy myslím game design. Vždycky víte co máte udělat, kam jít a co hledat. Rozhovory jsou dlouhé tak akorát, aby vás to neotravovalo. Navíc vždycky máte co dělat a nikdy jenom tak nebloudíte.

Trochu jsem už na začátku tušil, že soubojový systém bude problém a zaměřoval jsem se jenom na souboje na dálku. Musím říct, že to byla správná volba, ikdyž ani tak jsem vlastně nepochopil, jak správně se v souboji chovat. Akorát jsem tedy stál s protivníkem naproti sobě a stříleli do sebe až jeden z nás umřel. Nutno říct, že hodně mechanik v Dex je opravdu jednoduchých a velice rychle se z nich stane rutina. Hackování je pořád to samé dokola a není to popravně moc zábavné. Ono teda celé využití kyberprostoru mne akorát otravovalo a pokud to šlo, tak jsem se mu snažil vyhnout.

Dějové rozuzlení se mi líbilo, je to taková klasika, kterou bych čekal. Příběh vás provede po všech možných místech a nejde neobdivovat krásný pixelart. Vždycky jsem si říkal, že tohle muselo dát ale hrozně moc práce.

Celková doba hraní pro mne byla asi 12h a to jsem byl přesvědčený, že jsem splnil všechny vedlejší questy. Když jsem se ale pak zpětně díval jak splnit některé achivementy, tak jsem zjistil, že jsem nějaké lokace úplně minul.

Pro: zábavná akční adventura, krásný pixelart, všeho tak akorát

Proti: neohrabané souboje, neuspokojující hacking

+21
  • PC 80
Máte rádi nejen Deus Ex, ale také ještě starší Flashback? Skvělé, dál číst nemusíte, jděte si rovnou Dex zahrát. Pro ty ostatní je tu následující text.

Z Deus Ex si hra bere temnější cyberpunk atmosféru a zajímavé charaktery, z Flashbacku zase výborné 2D old-school plošinkové skákání. Hra Dex mě díky této kombinaci zaujala a já se tak mohl ponořit do příběhu a zjistit, proč musí Dex hned po probuzení utíkat ze svého vlastního domova oknem.

Příběh, který se může zdát na začátku trochu chaotický se časem ukáže jako jedna s těch lepších stránek hry, která hráče táhne téměř od začátku, poté co se trochu zorientuje, až do konce. Postavy, které ve hře potkáte, se velkou měrou podílejí na atmosféře hry. Ne každá je nepřátelská, ne každá přátelská postava je tím, kým se zdá. Jejich prokreslení je na RPG plošinovku překvapivě dobré, dialogy někdy až výborné. 

Skvělé je i prostředí. Ve hře se hráč dostane jak do potemnělých a nebezpečných stok, tak do špinavých slumů, ale také do luxusních apartmánů, či do přístavní části, která už od začátku smrdí, a rybinou to není. Postupným odhalováním světa je příběh navíc stále zajímavější. Každá část města dýchá svou atmosférou, každá postava má určité charisma, ke spoustě místům vede několik cest. A čím dále se hráč dostane, tím více si ho hra svou atmosférou získává.

Oproti klasické plošinovce hra Dex disponuje poměrně slušnými RPG prvky, které dále rozvíjí hratelnost. Ta se liší podle toho, do čeho hráč investuje své body. Zásadní je fakt, že nelze získat dostatek bodů na aktivaci všech schopností, nelze mít ani nekonečno implantátů, takže se hráč musí rozhodnout, kterým směrem vývoje své postavy se vydá. Vzhledem ke špatně provedenému systému střelby rozhodně doporučuji tuto část stromu dovedností ignorovat a vše investovat, co se týká boje, do soubojů na blízko. Ke konci hry vám tato volba usnadní souboje, jelikož údery a kopy se stanou rozhodně efektivnější než palné zbraně. 

Střelba je nejenom neúčinná a špatně provedená, ale taktéž velice nevýhodná z důvodu extrémně drahých nábojů, které se jednoduše nevyplatí kupovat, natož s nimi plýtvat. Peníze raději investujte třeba do implantátů. Kromě nepříliš povedené střelby bych Dex ještě vytknul nepříliš přehledný interface, se kterým jsme nebyli kamarádi ani na konci hry, stejně tak nepřehlednou mapu města, která v orientaci rozhodně příliš nepomáhá. 

Dex se snaží hackování a nabourávání do různých systému ozvláštnit, jako většina her, minihrou. A i když se jedná o jednu z mnoha variant na staré coin-upové arkády, přes počáteční rozčarování jsem si tento systém prolamování počítačů nakonec oblíbil a hackoval vše, co hacknout šlo.

Na zásadní otázku, jak se Dex vlastně hraje, je odpověď každopádně jednoduchá. Hraje se dobře. V jednu chvíli, kdy jsem potřeboval získat nějaké peníze, mi hra velmi připomínala Flashback. Také jsem ve 2D prostředí běhal a mluvil s lidmi, také jsem měl zadané úkoly, za které jsem získal peníze, také mě to bavilo, tak jako kdysi. Ovládání Dex je jinak přesné a rychle se dostane pod kůži. Systém hlavních a vedlejších úkolů je povedený. Jistě, většinu vedlejších úkolů lze s přehledem ignorovat, ale jejich plněním Dex přichází nejen ke klíčových zkušenostem, ale také získává mnohdy zajímavou finanční odměnu. Hráče vedlejší úkoly pro změnu odmění větším ponořením do světa hry. Některé jsou navíc velmi povedené a neslouží jenom jako vata pro výplň. 

I když je na hře vidět, že autoři měli omezený rozpočet, nepůsobil na mě titul laciným dojmem. Naopak, grafickou stránku i hudební podkres jsem si užíval. Hra je svojí prezentací nezaměnitelná, což jí přidává na originalitě. A i když některé animace hlavní postavy nejsou zrovna na špičkové úrovni, jako celek hra působí soudružně a kvalitně. Cit, s jakým Dex vykresluje cyberpunkovou atmosféru je příjemný a v rámci příběhu uvěřitelný. Ještě lépe je na tom hudba, která se opravdu povedla a velmi sedí k cyberpunkovému tématu hry. Každá lokace má vlastní nezaměnitelnou melodii, při bojích hudba přidá na tempu, téměř pokaždé se přesně hodí do situace, ve které se hráč nachází. Spokojenost.

Celkově se jedná o výbornou 2D plošinovku, která je také originálním RPG titulem s příjemným příběhem. Tady by to chtělo druhý díl...

Pro: Skvělá atmosféra, audio-vizuální zpracování, dobře podaný příběh, jisté ovládání, hackování

Proti: Nepoužitelné střelné zbraně, nepřehledný inventář a rozhraní

+18
  • PC 70
Pro české hry mám docela slabost a nemám pocit, že bych se za ta léta setkal zrovna s českým cyberpunkem. Další herní patálie jsem tak směřoval na něco, co mi na první dobrou přišlo velice zajímavé a byl jsem hodně zvědavý, co se z toho vlastně vyloupne.

Poslední léta jsem hodně věnoval čtení. Především poznávání legendárních fantasy, sci-fi nebo hororu. No a mezi ty legendární sci-fi patří například i ty od Williama Gibsona, o němž se dá mluvit jako o taťkovi subžánru zvaného cyberpunk. To, že mám s jeho příběhy poměrně problém, je, stále si říkám, spíš můj problém, než problém jeho. Pořád se setkávám s příběhy, například i v herním světě, které mě pohltit dokážou. Legendární Deus Ex třeba musí milovat každý. Popřípadě Tales of the Neon Sea je jedna z těch 2D adventur dnešní doby nejzajímavější. No a mezi tyto hry tak bok po boku můžu zařadit i tento, velice vydařený, český pokus s názvem Dex.

V hlavní roli se zde ujmete právě Dex. Agentky, která tančí na hraně zákona města Harbor Prime. Při úvodní sekvenci na Vaše vstupní dveře do bytu naprosto nečekaně doráží policejní komando, Vy jen tak tak vyskočíte z okna, abyste se zachránili...no a následně začínáte zjišťovat, co jste udělali špatně. A k tomu poznáváte 2D prostředí, které na první pohled graficky vypadá jak z nějaké automatové mlátičky. Přitom Harbor Prime je město, které stojí za objevování. Poznávání okolí, ale i zjišťování, jak funguje bojový systém Dex, její vylepšování, popřípadě augmentace, tedy získávání nových, i když automatizovaných, funkcí. Ano, z Dex se postupem času stane tak trošku nadčlověk.

Musím se přiznat, že mě hraní Dex hodně bavilo. Bavila mě hlavní příběhová linka, které teda, na její kritiku, chybí lepší a důmyslnější dialogy. Líbilo se mi chození po městě, poznávání jeho zákoutí, lepšení postavy, což následně způsobuje opětovné prozkoumávání již známých lokací s novými do té doby neobjevenými funkcemi. Například odemykání zámků...

Dalším důležitým bodem hry je hackování. To tu funguje jako samostatná minihra, kde takovým kurzorem cestujete digitální mapou a snažíte se prorazit ochranné systémy počítačů za cílem získání dat, popřípadě dalších zkušeností.

Jak se schylovalo ke konci příběhové linky, tušil jsem, že mi brouzdání v tomto cyberpunkovém světě bude docela i chybět. Není kdoví jak objemné na poměry dnešních her. I to ale bohatě stačí pro to, abyste si ve hře vyřádili na cirka 10-12 hodin čistého herního času. Dex je tak velice vydařenou záležitostí a adekvátním českým zářezem v žánru cyberpunk. Zdali i poslední, to ukáže až čas. Tento počin má ale plno nápaditých a chytlavých vychytávek, kterým by byla veliká škoda nedát jim šanci a alespoň na pár hodin se do tohoto světa nezavrtat.

Pro: Vydařená atmosféra, prostředí, povedený příběh. Prostě adekvátní zářez na pažbě jednoho netypického žánru.

Proti: Je tu pár průměrných zpracování. Hudba nezajímavá, boj na dálku o ničem, dialogy sem tam nezábavné.

+22
  • XboxX/S 70
Tuhle českou věc jsem vůbec neznal. Někdo někde v komentáři psal, že si ji zrovnal koupil ve výprodeji pro Xbox. Nakoukl jsem co je to tedy zač a za lidových 39,90 Kč jsem tomu dal šanci.

Grafika mne docela zaujala, přeci jenom na pixel art hrách jsem vyrostl. Příběh průhledný, ale nikoliv nutně nudný. Sem tam nějaká chybka a určité věci kolem hackování nechápu doteď. Prošel jsem to se všemi vedlejšími úkoly, což příběh trošku rozšíří. Bojové mechanismy jsou dosti snadné, tady by si hra zasloužila trošku víc. S tím i souvisí za mne nízká obtížnost. A jo střílení je prakticky nepoužitelné - náboje drahé, účinnost nízká

Pro: český dabing, cyberpunk, grafika

Proti: jednoduchá obtížnost, někdy monotónní - jdi tam, zpět, zase tam, menší bugy

+13 +14 −1
  • PC 80
Hráno v rámci Herní výzva 2020

Letos jsem si Dex poprvé koupil (předtím jsem ji měl na Steamu ze Score nebo něčeho takového) a podruhé dohrál. Původně jsem chtěl jiným stylem, ale nakonec jsem opět hackoval vše co se dalo - včetně protivníků.

Dex je skvělá příběhová hra. Zaujme jak rozmanitostí postav, možnosti volby v sidequestech, atmosférou (v každém cyberpunku musí dle mě být na ulici stánek s nudlemi) a spoustou dalších.
Hra začíná trochu zmateně, ale velmi rychle se do ní vžijete. Dostanete se do města a zjistíte, že podivná rebelská organizace má zájem o vás, abyste jí pomohli zničit ty, kteří ovládají celé město. Dostanete se do víru sidequestů i konspirací, která vás nepřestane bavit.
Ve hře získáte celkem brzy možnost si pořídit nějakou augementaci - ať už jde o vyšší skoky či silnější útoky nebo odolnost proti elektřině, docela to poznáte. Bohužel se neupravuje konkrétní vzhled Dex, ale autoři později do hry přidali možnost získat jeden ze tří zajímavých obleků.
Co je na hře trochu škoda je podivný soubojový systém, který spočívá v obíhání nepřátel a mačkání jednoho tlačítka. Střelba není o moc lepší. Co se plížení týče, může si vás všimnout nepřítel přes celou obrazovku a vy ani nevíte jak.
Minihra s hackováním mě zpočátku bavila, zejména jak jsem si vylepšoval hackovací skilly, ale později mě přišla zdlouhavá.
Dex není rozhodně dokonalá hra. Ale je to jednoznačně hra dobrá. Zabaví a vy se naučíte ignorovat otravnější části abyste si užili příběh a atmosféru celé hry!

Pro: Side questy, příběh, augementace

Proti: závěr, některé až zbytečně dlouhé části, některé bugy, boje, plížení

+12 +13 −1
  • PC 70
Tato nenápadná hra delší dobu patřila do mého „must play“ seznamu. A nyní, po jejím dohrání je čas na zhodnocení, neboť mé dojmy jsou čerstvé.

Od hry jsem od začátku očekával, že půjde o příjemnou jednorázovou jednohubku a mé očekávání do puntíku splnila. Úvod do herního světa je rychlý a trochu nešťastně chaotický. Ze začátku jsem vůbec nechápal, co se po mně vlastně chce a ještě k tomu přičtu, že vůbec nechápete, kdo jste, neznáte vaší minulost, ani pozadí herního světa. Hra se s nějakým uvedením do tohoto světa nezaobírá. Víte jen, že jste Dex – osamělá dívka (snad hackerka?) s modrými vlasy, který je vtažena do víru konspiračních událostí, které sahají za hranice států a (kyber)prostoru. Vaší úlohu ve světových událostech se dozvídáte postupně a nenápadně od známých, které si ve hře uděláte. A jejichž charaktery jsou bohužel ploché a já si k nikomu z nich nedokázal vytvořit hlubší vztah, krom samotné Dex, která je sympaťanda a oblíbil jsem si jí. Nezní to moc originálně a není. Ani příběh, který se před vámi postupně rozkrývá není z nejoriginálnějších. Je to variace příběhu prvního Deus Ex, vizuálně zasazená do třetího Deus Ex :-). Ostatně i samotné rozhraní hry ve svých zlatavých odstínech na třetí Deus Ex svým vizuálem chtě nechtě odkazuje. Ale já s tím nemám nejmenší problém, neboť série Deus Ex je má srdcová záležitost. Pakliže hledáte atmosferický, kybepunkový svět se schématickým příběhem, který neurazí, ani neoslní, budete se při hraní Dex královsky bavit.

Poněvadž se nejedná o tupou mlátící akci a funguje zde poměrně zdařilý RPG systém, hra vám dovolí si najít ten „váš“ herní styl, který vám sedne. Musíte však pečlivě rozmýšlet, kam své body schopností investujete. Například máte možnost se zaměřit na boj z blízka, nebo na dálku. Já osobně využíval po celou dobu hraní pěsti a kopy, protože boj na blízko je zábavnější. Střelné zbraně mi přišli naprosto zbytečné a neinvestoval jsem do nich ani bodík svých drahocenných zkušenostních bodů. Může za to i fakt, že střelivo do nich je tu snad nejdražší ze všech her, co jsem kdy hrál. Jeden náboj (ano - JEDEN) do základní pistole stojí něco kolem osmdesáti dolarů a to je zvláště v prvních fázích hry značně neekonomické, neboť máte spousta výhodnějších možností, jak své získané finance utratit – implantáty, posilovače hackovacího softwaru, datové schránky se zkušenostními body a podobně.

Musím dále přiznat, že ovládání hry mi moc nesedlo a měl jsem s ním občasné problémy po celou dobu hraní. Přišlo mi kostrbaté a ve chvílích, kdy jsem měl chuť provádět bojová komba a jiné podobné finesy, markantně ubývající ukazatel zdraví mne přinutil sáhnout k primitivnějšímu způsobu boje, ze kterého se potom nezřídka stává prachsprostá klikačka. Zatímco nepřítel má vždy navrch a nezastaví ho v provedení jeho mocného útoku ani vaše zběsilé bušení hlava nehlava do jeho těla, váš speciální útok protivník přeruší vždy, kdy se mu jen zachce a to mi přijde hodně nespravedlivé. Nejednou jsem před tím nesouhlasně pokýval hlavou. Měl bych i několik výtek k ovládání Dex při pohybu v rizikových lokacích, kde je spousta strmých lávek, unikající páry, smrtících výparů a bezedných srázů, kterým se musíte vyhnout, ale kam s lehkostí žucháte, neboť ne vždy je ovládání postavy „vyladěné“ a "poslouchá" vás. Může to však být jen můj pocit. Ke konci hry jsem si už na ovládání zvykl a po lokacích se pohyboval s mnohem větší suverenitou. Hra nabízí několik šikovných možností, jak využívat okolního prostředí, ale poněvadž vás na to nijak neupozorňuje, musíte si na to přijít sami, při toulkách herními lokacemi.

A dostáváme se k největší devíze této hry a tím je bezpochyby herní svět a jeho grafická stylizace. Svět blízké budoucnosti, vykreslený ve hře, je správně špinavý, živoucí a ponuře bezútěšný. Každičká lokace je vytvořena s maximálním citem pro detail a kyberpunková atmosféra na vás dýchá doslova z každého pixelu. Brzy se do atmosféry hry hluboce ponoříte a nebudete chtít odejít, neboť míst k průzkumu tu je hodně a vy budete mít nutkavou touhu projít každičký kout. Ve hře se můžete svobodně pohybovat po všech dostupných lokacích. Skoro v každé lokaci je osoba, nebo předmět, který vám zpřístupní nějaký vedlejší úkol, který vás ještě více vtáhne do herního prostředí. Za samotnou zmínku stojí herní soundtrack, který je mistrovsky povedený a atmosféru světa katapultuje ještě do vyšších úrovní intenzity. Lokace jsou bohatě různorodé – nechybí chudinské slumy, centrum města, bohatá čtvrť, konspirační byty, opuštěné tunely metra, nebo veliké korporátní laboratoře s neetickými výzkumnými projekty. A pokud se snad potřebujete dostat k nějakým ultratajným informacím, musíte hacknout server, na kterém jsou uloženy. Hackování tvoří samostatnou minihru. Minihra je řešena jako jedna z klasických „automatovek“, kde na ohraničené mapě poletujete s vaším avatarem a střílíte po všem, co na vás letí, nebo do vás střílí – v tomto případě antivirové a firewallové ochrany proti hackerským útokům. Zatímco ve třetím Deus Ex (ano, už zase nevyhnutelné srovnání :-)) mi systém hackování přišel neskutečně zábavný a hackoval jsem s radostí o sto šest, tady jsem od začátku trpěl, neboť hry tohoto typu jsem vždy nesnášel. Ale i hackování jsem postupně přišel na chuť a užíval si ho. V pravou chvíli, neboť ke konci hry hackujete něco skoro neustále. Další variantou je ve hře takzvaná „augmentovaná realita“, která je okleštěnou variací na hackování serverů. Zda se však do žádného počítače nepřipojujete, ale například sabotujete herní prostředí – zkratování bezpečnostních kamer, kradení peněz z prodejních automatů, omračování nepřátel s nervovými implantáty... Augmentovaná realita ale dobře slouží i jako průzkumník prostředí, protože s avatarem prolétnete bez překážek po celé lokaci. I tam, kam nesahá zorné pole vašeho zraku a bezpečně tak odhalíte postavení nepřátel. Jen je nutné vyhýbat se poletujícím virům, které si vás nevšímají, dokud je nevyprovokujete k akci pomocí hacku, nebo srážky.


Hra mi příjemně utekla a její délka byla tak akorát. Možnost zásadních rozhodnutí ke konci hry, činí hru znovuhratelnou a tudíž důvod, proč si jí v budoucnu zahrát znovu. Já se k ní ale asi jen tak nevrátím, neboť jak jsem říkal už v úvodu – jedná se o intenzivní jednohubku, která mne velice pobavila, ale nic víc. Ke statusu „kultovní“ v mém osobním žebříčku jí zkrátka něco chybí… bohužel. I tak se jedná se o skvělou oldschool hru v moderním kabátku s hřejivým pocitem toho, že je od českých tvůrců, kterým tímto děkuji za úžasnou zábavu a přeji jim mnoho dalších skvělých a úspěšných her.

Pro: Skvělá amtosféra, neoriginální, ale dobře podaný příběh, krásná grafika, hudba

Proti: Nepoužitelné střelné zbraně, nevyvážený soubojový systém, kostrbaté ovládání

+20
  • PC 75
Herní výzva 2019-1. Lovec trofejí

V rámci Herní výzvy jsem hledal něco co by mělo jen pár achievmentů a dalo se snadno dohrát. Tehdy mi padlo do oka Dex, které se mi v knihovně válelo už pár měsíců.

Hra začíná vlastně jednoduše: utíkáte ze svého bytu potom co po vás z neznámého důvodu začne hledat korporátní policie, utečete za pomoci neznámého ,,přítele’’ a schováte se v nedalekém baru. Od teď začíná vaše cesta za dobrodružstvím. Snažíte se zjistit proč po vás jde policie, potkáte hodně postav (jak už to u RPG bývá) a pomalu zjišťujete pravdu o vašem původu.

Hra má dostatek questů, které vás zabaví na celkem dlouho, hratelnost také není špatná, zajímavě provedené je i hackování i když ne moc dobře.

Hra působí celistvě a je celkem povedená.

Pro: Prostředí, Upgrady, Questy

Proti: Hackování, Střílení, Pár bugů a glitchů

+15
  • PC 70
Herní výzva 2019 - 7. Hra roku (Best of 2015: Nejlepší česká a slovenská hra)

Na Dex jsem se chystal už dlouho. Přeci jenom cyberpunkové RPG z českých ručiček, to si nechám líbit. O hře jsem před rozehráním prakticky nic nevěděl, takže jsem dostal pár věcí, které jsem nečekal, ale i obráceně - nenašel jsem zde pár věcí, se kterými jsem počítal.

Předně tu není žádný počáteční výběr postavy, vybírání dovedností apod. V průběhu hry sice postava leveluje a získává bodíky, jež můžete rozhodit mezi pár základní vlastností (výdrž, boj na blízko/dálku, hacking, apod.), ale to je vše. Žádné zbraně na blízko, žádná brnění a další podobné věci (pouze v průběhu hry jsou k dispozici 3 převleky). Boj na dálku stojí za prd, hacking je po čase neskutečný opruz a celkově je většina hry tvořena jako klasická beat em up mlátička.

Na druhou stranu to bylo příjemné osvěžení. Žádné zdlouhavé boje na tahy nebo sbírání stovek předmětů. Boje jsou poměrně obtížné (minimálně v prvních 2/3 hry), takže je hloupost se do nich pouštět úplně po hlavě a chce to i trochu taktizovat. Úkolů je poměrně dost, prostředí je vcelku rozmanité, jen těch lokací mohlo být trochu více. Ale jinak je herní doba slušná a chválím i několik nezvratných rozhodnutí, které znamenají rozdílné konce.

Ve finále musím uznat, že se Dex hraje dobře a já se do hry neskutečně zažral. Spokojenost.

Pro: Neotřelá hratelnost; grafika; rozmanitost prostředí.

Proti: Hacking; inventář; boj na dálku.

+30
  • PC 65
Herní výzva 2018: "Krize identity"

Uff, dohráno přibližně po 12 hodinách, ale těžko se mi Dex hodnotí. Sympatická hlavní hrdinka, cyberpunkové prostředí, za mě slušně vykreslené na možnosti vývojářů. Mám rád klasické plošinovky, takže 2D pohled ze strany mi u her vyhovuje většinou více než někdy nepřehledný 3D svět. Takže předpoklady byly slušné, ale samotná hratelnost už u mě tolik nadšení nevyvolala.

Musím se přiznat, že příběh jsem tak polovinu hry sledoval a snažil se číst všechny informace v denících, projít si u postav všechny dialogové možnosti, ale nic extra zajímavého mi to nepřinášelo, takže postupem času jsem prokecal NPC a v deníku si raději přečetl shrnutí daného úkolu. Je mi jasné, že to není ideální, ale snaha byla :)

Vývoj postavy je celkem jednoduchý, za zkušenosti jsem si vylepšoval hlavně boj z blízka, protože ho ze začátku používáte prakticky v každém úkolu a v každé oblasti. Pro mě jako letitého kleptomana byla jasná volba i otevírání zámků a později také vylepšování hackovéní, což je hlavně v pokročilejší části skoro nutnost. Střelné zbraně jsem jen vyzkoušel a po zbytek hry už vůbec nepoužíval.

Souboje z blízka jsou i po vylepšení postavy prostě divné, je to jen o načasování útoků, přiblížit se, počkat a vykrýt úder protivníka a posléze útok. Tohle stále dokola u všech druhů nepřátel. Nic moc nového nepřineslo ani naučení všech úderů kromě toho, že už souboje nejsou tak zdlouhavé. Lepší cesta je likvidace za zadu jedním chvatem, ale to nelze použít vždy. To hackování mi přišlo jako docela dobrý nápad i když za začátku jsem s ním hodně bojoval, ale celkově vlastně proč ne. Na Dex také máte možnost "namontovat" nějaké to vylepšení a tím je hlavně automatické léčení, které vše úplně změní a ze vzácných lékárniček je jen harampádí na prodej. Nutno dodat, že to nelze hned za začátku hry.

Kdysi jsem četl, že hra nešla dohrát, je plná bugů atd. Musím říct, že sice technickou stránkou nadšený taky nejsem, nesmyslné propady fps po přechodu z jedné oblasti do druhé, různé bugy a "naštěstí" nemožnost splnění jen některých vedlejších úkolů, sem tam divné reakce v rozhovorech, ale nic co by mi zabránilo hru dohrát.

Co dodat závěrem, Dex jsem si rád prošel, ale nevěřím že bych se do města Harbor Prime chtěl ještě někdy vrátit. Ale na možné pokračování bych zvědavý určitě byl.

Pro: Dex, hackování, herní doba...

Proti: Souboje, příběh, hratelnost (technická stránka hry)

+19 +20 −1
  • PC 65
Tak moc jsem chtěla mít Dex ráda a dobře na ní vzpomínat, bohužel ani na třetí pokus u ní nevydržím déle než pár hodin a nemám nejmenší chuť jí dohrát. Dex má totiž elementární problémy, které z ní dělají mizernou hru a ani víc jak rok patchování nic moc nezměnilo. Můžu aspoň zmínit pár z největších problémů, které vás šlehnou během první hodiny hraní.

Dex má příšerný level-design. Nebo spíše, Dreadlocks v té době nezaměstnal nikoho kdo má něco o level designu potuchy. Celá hra je rozdělena na levely, levely jsou rozdělené na screeny.
Hráč se pohybuje po screenu převážně vertikálně, občas i horizontálně, ovšem celý koncept působí dosti schizofrenicky, rychlost pohybu je příliš nízká, nelze nijak zvlášť rozumně kombinovat se skoky či jinými atletickými úkony, které jsou většinou úplně k ničemu až na chvíle, kdy si hra vzpomene, že tyto možnosti umožňuje a nutí je po hráči vykonat, dosti nuceně a otravně.
Toto je vyostřeno faktem, že předkreslené lokace často ohýbají pravidla perspektivy, občas jsem neměla tušení, jestli to co je napravo ode mě je místo kam můžu skočit, či naopak nemůžu, jak hluboko to místo je v prostoru, jestli je to zeď, pozadí či popředí. Stejným způsobem je v levelech umístěno velké množství dveří, které vypadají úplně stejně, ale jen do některých z nich lze vlézt. To mě potěšilo nejvíce ve chvíli, kdy jsem neměla moc tušení kam zrovna vlézt. Samozřejmě nechybí ani nerespektování interiových a exteriových rozměrů. Budova, která z ulice vypadá jako malá bouda je ve skutečnosti skladiště. Či místnost na chodbě je větší než celá chodba.
Dex se snaží aby levely nevypadalylineárně, ale ve skutečnosti jsou to velmi špatně navržené koridorovky, občas se dvěma vstupy, které ale situaci nezlepší, jelikož rozmístění nepřátel v levelu (a jejich waypointy) jsou skvost obzvlášť pro všechny, kteří si mysleli, že Dex je Stealth hra (Minimálně v tutorialu mi bylo předvedeno, že se můžu jakože plížit a jakože dělat non-lethal takedown) nepřátele se často snowballujou do velkého wheel of pain a pokud se jedná o ranged nepřátele tak není nejmenšího úniku od úbytku zdraví.

Čímž se dostávám k boji, tedy k té parodii na boj. Tak nějak si myslím, že nikdo v Dreadlocks nepochopil jak vlastně má herní boj vypadat. Prosím všechny, kteří někdy chtěli nějakou akční hru udělat, to zdraví co dáváte postavě, to není něco co musí být hráči hned sebráno, to zdraví je aby hráče upozornilo, že dělá chybu. Pokud špatně vykryjete útok nebo uděláte špatný manévr tak máte dostat zásah. Pokud špatně uskočíte nepřátelskému projektilu, či zvolíte opačný směr, máte dostat zásah. Zdraví vás má upozorňovat na vaše chyby, ne na retardaci lidí co tu hru navrhli.
Souboj v dexu má v podstatě dva mody, boj z zblízka a boj z dálky. Nová verze už mi přišla docela responzivní v boji zblízka, takže téměř hned po stisku klávesy úderu či kotrmelce je tato akce provedena. Problém je, že nepřátele tuto schopnosti disponují také a není absolutně žádného způsobu jak vyčíst co provede v následující sekundě. Jednoduše nelze předvídat jestli zrovna bude blokovat či zvolí kop nebo pěst, není tedy ani šance tomuto úderu uhnout. Souboj tedy probíhá metodou pokus omyl a zaručeně minimálně jednou zásah dostanete.
Pak je tu boj z dálky, ten je jakože ještě mnohem horší. Projektily nepřátel jsou velmi velmi rychlé, tedy jednoduše řečeno, uhnout jim nejde. Co je ještě lepší, způsobem jaký je pohyb a levely navržené není ani KAM UHNOUT. Příšerně velký recoil by se dál zvládnout, ovšem s kombinací nudných zbraní (where is my utility?) drahého střeliva a příšerně nízkého dmg což znamená, že musíte čupět na místě a zaměřovat na nepřítele, zatímco jeho pinpoint accuracy vám trhá střeva je otravná zkušenost a vyhýbala jsem se tomuto systému co to šlo.
AR a VR boj, působí jako freečková flashovka na newgrounds. nope, nope, nope.

GUI je i po remaku otřesné, nějak nechápu proč ani s největšíma fontama a největším anti-aliasingem musím číst roztřepené či rozmazané písmo, bolí z toho oči, jelikož Dex je mimochodem RPG hra, kde toho textu není úplně nejméně.

Dialogy jsou směšné, jako fakt. Voice acting low-budget, ale na ten srát pes. Celková storyline mě vůbec nijak nezaujala (pár hodin ve hře, třeba se to po čase zlepšilo), přišlo mi to jako něco z mého daydreamingu v hodinách matematiky v šestnácti, ale nemělo to tolik zrzek.

Well, celé to na mě působilo, jako kdyby Dreadlocks neměl vůbec nikoho na QA, většinu z těch problémů by šly podchytit během vývoje a dokázala bych si Dex představit jako nadprůměrnou 2D Cyberpunk RPG, kterou bych projela znovu co pár let. Bohužel v tomhle stavu jako fakt ne, na druhou stranu, prý brzo vyjde nová verze Deux Ex GMDX 9.0 a prý nový překlad Sprawlu od Gibsona je mnohem lepší a ne tak kryptický jako ten překlad od Neffa, takže tento rok své cyber choutky ukojím jinak.

Pro: Jako Dex vypadá docela sexy

Proti: Mařky s modrýma vlasama jsou často úplně blbý

+9 +10 −1
  • PC 60
Tak a máme tu další hru s hlavní postavou, která prochází existenciální krizí v kyberpunkovém světě, kde je hlavním tématem nadvláda AI a odpor neaugmentovaných jedinců vůči těm, kteří prošli nějakým tím vylepšením. Možná i proto se kyberpunku spíše straním. Ať už zkusím knihu nebo hru, vždy mám dojem, že tam jde vlastně o to samé. Je to jako kdyby například každé sword and sorcery fantasy bylo o poražení starého zla, které bylo již jednou zapuzeno, ale po letech se zase vrátilo a je na čase, aby ho pár hrdinů definitivně porazilo ...

Úvodním odstavečkem jsem tedy chtěl jemně naznačit, že příběh hry mě rozhodně nezaujal, ne že by byl špatně zpracovaný, ale nebýt ostatních prvků, tak bych tuhle hru pravděpodobně ani nedohrál.

To co Dex u mě zachránilo jsou charaktery. Téměř každý má nějaké povahové rysy a celkem slušný dabing jim dost přidává na uvěřitelnosti. A to teď mluvím i o charakterech, které se objeví pouze v rámci vedlejších úkolů. Celkově to tedy podtrhuje docela pěknou atmosféru futuristického města, ve kterém se většinu času nacházíte.

Interakce z nepřítelem mě také příliš nezaujala. Boj proti fyzickým nepřátelům probíhá ve stylu klasických akčních plošinovek, kdy máte pár úderů a zbraní. Dále můžete v omezené míře využít i stealth, kdy se zneviditelníte či někde schováte a když je nepřítel k vám zády, tak ho instantně můžete sejmout. Problém však začal s hackováním, které bylo zpracované formou velice špatné vesmírné střílečky, kdy létáte po kyberprostoru a ničíte bezpečností systémy. Nenapadá mě hůře zpracovaný systém hackování. Jestli někdy tuhle hru dám znovu, tak do něj dávám maximum bodů, abych tam trávil co možná nejméně času.

Pro: dabing, postavy, vizuál

Proti: hacking, ohrané téma hlavní linie

+13
  • PC 85
Česká modrovláska měla docela špatný start a první dny po vydání nešla hra ani dohrát. Naštěstí většina bugů je už opravena a tak nic nebrání tomu, ponořit se do temného světa, ze kterého dýchá inspirace takovýma klasikama cyberpunku jako je Neuromancer, či blade runner. Svět a jeho zpracování je asi největší klad Dexe. Hra je plná detailů a Harbor Prime i v dvourozměrném provedení působí jako živoucí město. Přestože se příběh odehrává převáženě v několika milionovém městě, postavy jsou spolu často propletené a člověka potěší když, v jednom side-questu zjistí, že mrtvý muž z minulého side-questu, nezemřel jen tak mimochodem, ale stojí za tím zajímavý a temný příběh. Když už jsme u příběhu, tak samozřejmě nechybí zlé mega korporace a hackeři na okraji společnosti. Naštěstí nic není tak jednoduché a tak i příběh a některé postavy překvapily. Hodně lidí si stěžuje na soubojový systém a asi mají pravdu. Zbraně jsou samy o sobě nepoužitelné a nepřátelé mají tendence neustále někam odbíhat. Já to nakonec vyřešil tak, že jsem vše mlátil na blízko a jak se někdo rozhodl utéct, schytal olovo do zad. Také se mi velmi osvědčilo srazit protivníka na zem a dodělat ho svým věrným magnumem. Souboják není dobrý, ale když se s ním člověk sžije, může si i s ním užít dost zábavy. Dalším velkým plusem jsou dialogy a jejich dabing. Často ve hrách jen čtu a dabing moc nevnímám, ale tady jsem s chutí vyslechl vše, co postavy měli na srdci.


Dex má určitě co vylepšovat, na druhou stranu já se u hry skvěle bavil a na konci (po cca 15 hodinách) jsem zjistil, že chci víc.

Pro: Vizuál, příběh, postavy, voiceacting, hackování

Proti: pár bugů, která tam stále jsou (převážně glitche), ten interface asi taky mohl být lepší

+22
  • PC 70
Napsané je to hezky, hraje se to slušně. Celkově vzato je Dex rozhodně zajímavá cyberpunk-rpg-skákačka, která by byla vyloženě super, kdyby někdo nesabotoval interface. Ten působí dojmem, že k němu bylo přistupováno jako k nutnému zlu, jakoby si na poslední chvíli někdo vzpomněl, že se to vlastně bude muset i nějak ovládat, a tak na rychlo zbastlil tenhle humus. A pak jsou tu bugy. Vyžral jsem si jeden nesplnitelný sidequest a sem tam vadnou animace smrti, nic hrozného. Ale pak se mi dojebal hlavní quest kousek od konce a holt to vypadá, že jsem s Dexem skončil.
UPDATE: Nakonec se mi povedlo ten bug obejít. Sice jsem pak narazil na pár dalších, ale hru jsem nakonec dotáhnul až do konce.

No kdyby tu hru autoři nejdřív patřičně dodělali - tj. vytvořili funkční, seriózní interface a vychytali bugy, dal bych snad i 85. V současném stavu ale hra připomíná spíš early betu.

Pro: Každá npc má jedinečný a zapamatovatelný charakter a vůbec svět jako takový je výboně navržený a napsaný.

Proti: Interface je místama děsný humus, ať už záměrně z "designu", nebo díky bugům. Při použití gamepadu se ten humus rázem násobí. Sem tam další bugy.

+20