Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Jelikož hra DS byla v médiích tolikrát skloňována jakožto "hra nové generace" nebo dokonce "milník", chválou se nešetřilo ani na samotnýho tvůrce hry Kojimu ("geniální herní designer"), ale ani na doprovodnou hudbu kapely Low Roar, rozhodl jsem se hru pokořit.

Grafice nebo zvukům se nedá určitě nic vyčíst, speciálně bych vychválil mimiku obličejů a pohyby postav obecně. Prostředí, ačkoliv je jaksi prázdný, dokáže zaujmout, vytvořit hezký scenérie, zapůsobit. Škoda, že není zpracována denní doba - slunce nad Amerikou už nezapadá.

Note: Chápu, že hry se dělají jaksi v menším měřítku a že nikdy nejsou herní lokace tak rozlehlý, jako ve skutečnosti. Ale těch pár kilometrů mapy prodávat jako USA to mi přišlo přinejmenším "publikum urážející".

Děj hry nezačíná zle, především první "voidout" byl vtahující - všechno bylo nový, tajemný. Ale následná cesta "napříč Amerikou" už začíná být brzy jaksi otravná - neustále Sama někdo obtěžuje (maily, telefonáty, hologramy) a často zcela prázdnými monology pořád dokola omílají často už sdělené či známé, otravný (a opakující se) cutscény po připojení BB, kyčovitý (a často zbytečný) sny z pláže.

Ačkoliv jsem cutscény nepřeskakoval (jak to dopadne mě zajímalo), neznám hru, kde by mě tahle unavovaly.

Dojem: Ve finále to na mě působí, že Kojima sice chce vyprávět silnej příběh o sjednocení Ameriky a o odhalení pravdy o pravidelném vymírání druhů na naší planete, ale k tomu využívá pouze prázdný a docela malý svět, kterej je navržen pouze k jedinému - doručování zásilek.

Tuto plochost (neříkám, že to nemůže být samo o sobě zábavné) vlastní hry v kontrastu s místy až epickým dějem v cutscénách si asi uvědomil i autor sám a tak se rozhodl gameplay nějak ozvláštnit a to právě, myslím si, byly ty pasáže, který jsem musel doslova přetrpět.

Trapnej Higgs - jeden z nekyčovitějších prototypů "Bosse" ever. Jeho vstupy a monology byly prostě ubíjející a k smíchu.

Ještě horší byly asi ty "válečný" pasáže v zákopech s respawnující se pěticí protivníků. To do této hry přece vůbec nezapadlo.

A snad jako nejotravnější jsem potom vnímal boje s velkýma BT na plovoucích imaginárních budovách.

Soundtrack (pokud jde o Ludviga Forssella a jeho hudební podkreslení) je bez debat výbornej.
Pokud však jde o použití alba od  Low Roar , osobně bych tam (nemůžu si pomoct) nechal jen původní song "Dont be so Serious". Podle mě prostě takováto hudba ve velkym do her moc nepatří. Ale hudba je to ale originální a celkem poutavá, i když si navzájem dost podobná. Škoda toho tragického úmrtí.

Note: Zajímavé, jak o Low Roar a jejich hudbě k DS jsem slyšel spoustu chvály, ale na místy dechberoucí výkon Ludviga Forssella však se jaksi zapomíná.
Za skladbu Fragile můj respekt rozhodne má :)  
+5%

Summary: Hra jakoby moc neví, čím chce být. Mě by se asi víc líbilo, kdyby to byla spíš "malá hra" - prostá cesta z A do B. DS nevnímám jako milník ani jako skvost. Je to celkem hezká a docela originální hra, ale k dokonalosti má, myslím si, sakra daleko.

75+5 = 80%

Pro: Originální nápady, neotřelý prostředí, audiovizuální zpracování, OST

Proti: Koncept doručování moc nekoresponduje s dějem hry, kyčovitý cutscény, ubíjející monology NPC, boss fighty, prázdnej svět vystavěnej pouze k poslíčkování.

+15
  • PS5 90
Hry Hidea Kojimy mě vždycky zajímaly a fascinovaly, ale nikdy jsem neměl pocit, že by to bylo něco, co by mě bavilo. Metal Gear Solid jsem pár hodin zkusil, ale neovládalo se mi to dobře, VR demo P.T. bylo zas dost specifická věc, spíš zážitek než hra, zkrátka od jeho her jsem se vždycky držel dál, ač jsem si byl vědom, že zřejmě jde o unikátní kusy, nikdy jsem si k nim nenašel cestu. Stejně tak, jsem se dlouho vyhýbal tomu, zahrát si Death Stranding. Až letošní herní výzva v kombinaci se slevou v jednom z českých kamenných obchodů mě přemluvila k tomu to konečně zkusit.

A hodnotit to, co jsem za tu dlouhou herní dobu zažil, nebude o nic snazší než se vyznat ve všech dějových zvratech Kojimy. Jedna z prvních věcí co sem si uvědomil po dohrání hry byla - vážně sem teď strávil téměř 50 hodin ve walking simulatoru? Považuju se za dost netrpělivýho člověka, takže před rozehráním Death Stranding bych nevěřil, že je něco takovýho vůbec možný. Tady byl ale především jeden silnej hnací motor a to příběh. Kterej je celou dobu mystriozní, napínavej (těžkej nevyspoilerovat, proto jsou všechny recenze tak tajemný a občas i nicneříkající), že to prostě žene člověka od zásilky k zásilce.

Navíc s tím, jak jde příběh dál se mění i dynamika toho samotnýho donášení zásilek a způsobů jak sebe a náklad dopravit z bodu A do bodu B, než to začne být stereotypní, hra přidá nové mechaniky, takže z těch cca 50 hodin, co jsem ve hře strávil, si pamatuju že jen asi ve dvou hodinách byla určitá pasáž, kdy jsem si říkal "mohlo by to odsejpat trochu ryhleji". Což mi přijde v poměru s tou herní dobou vlastně skvělý.

Grafika, hudba, výprava, herecký výkony to se dá vlastně hodnotit dohromady, protože to mi všechno přijde postavený ještě nad tou veškerou hratelností - a odnést si z toho člověk může co chce. Cutscény působí prostě světově, je to jako sledovat film, ano, jsou často dlouhé, a pokud člověk nemá rád hodně pasivního vyprávění v rámci her, tak se tady bude nudit poměrně dlouho, ale mít nacastovanej takovejhle tým herců a nevytřískat z toho v rámci motion capture co nejvíc, a nechat ty herce hrát, by byla velká škoda. Hudba je atmosférická, skvěle dotváří krásná panoramata, která tam po cestě hráč sleduje a některý ty výhledy jsou fakt epický. Už chápu i ty Kojimovy rozhovory, že nemá cenu 1ku1 tvořit film podle hry. Pokud už člověk ten příběh jednou zažil, nebude to mít takový efekt v hrané podobě, takže jedině dobře, že chce v tom světě vyprávět v rámci filmu něco jiného.

Ani se mi to moc nechce hodnotit jako ostatní hry, je to fakt zážitek, něco jedinečnýho, co rozhodně není pro každýho, ale ti, co se do hry ponoří si odnesou velkej zážitek.

Na konec dodám ještě k příběhu závěr, resp. to zakončení příběhu roztáhlý přes 4 kapitoly mi chvílemi už přišlo trošku natažený, a vlastně to tak ani působit nemuselo, kdybych v rámci těch několika zakončení nemusel sledovat 3x ty úplně stejný credits, jen jinak graficky podaný. Když jsem těch posledních 5 hodin hrál naráz, působilo to fakt zvlátšně, koukat se pořád dokola na jména všech, co na hře pracovali a nemuselo to asi působit až tak nataženě, kdyby tam ty závěrečný titulky nechali jen jedny :D


Jsem rád, že jsem konečně okusil Hideovu tvorbu, až díky tomu zvažuju, jestli nedát ještě jednu šanci i Metal Gearu :)

Pro: grafické zpracování, hudba, herecké výkony, příběh, originalita

Proti: asi největší výtka je ve spoileru, můžu ji napsat jen těm, co už hru dohráli, pro ostatní - není to nic zásadního :D

+14
  • PC --
Toto je opravdu pouze komentář - hodnotit nebudu - nedohrál jsem a rozhodně to nemám v plánu ani v budoucnu.
Death Stranding mě zaujal od prvních zmínek o něm a dost jsem se na něj těšil. Respektive těšil až vyjde na pc. Kojimove Metal Geary jsou totiž mými oblíbenými hrami. MGSV Phantom Pain asi nejvíc. Jenže po vydání DS se objevily recenze jež hru nijak extra nechválily a hodně se psalo o simulátoru chození. Hm.... Vím, že MGSV taky není hrou pro každého, byl jsem tudíž v klidu. Relativně...
Konečně se mě Death Stranding dostal do drápků a užil jsem si cca 15 hodin zábavy. Pak s radostí a ulehčením hru odinstaloval a vrátil se zpět k podruhé rozehranému Kingdom Come.
Ta věc je totiž opravdu simulátorem chůze, proloženou slušně střeleným příběhem jenž je, i na můj sci-fi velmi pozitivní žaludek, nechutnou verzí pejsko-kočičkova dortu. Chození je hodně otravné, naklánění geroje vesměs zbytečné, protože ve většině případů to stejně ustojí sám. Vyjma občasné levo-pravé myši, že. Tam kde je pěší přesun nudou tam je ježdění na trojkolce naprostou katastrofou. Stejný jízdní model pamatuji z osmibitových závodních her. K dalším vozidlům jsem se nedostal, motorka bohatě stačila. Kde je ladnost pohybů a reakcí v MGSV? Tady to totiž vypadá jako hodně ranná alfa verze hry. Tímhle se opravdu trápit nehodlám. Další průser hry je taktéž dost zásadní a to neskutečné množství minianimaček mezi různými akcemi. Ať už je to odevzdávání truhlíků, údržba Sama a podobně. Sice jdou odklepnout, ale musí se to dělat pokaždé. A to nemluvím o hodnocení splněných úkolů. Totální katastrofa - včetně těch trapných lajků. Hnus velebnosti. A já se ptám... Pro koho je hra určena? Dle mého skromného názoru tak maximálně pro děcka do cca 12-ti let. Staršímu bych to doporučil jen v případě potřeby zkazit mu pohled na videohry. Jestli se hry budou vyvýjet tímto směrem tak potěš koště. Zlatý Vávra jenž ví jak má vypadat dospělá hra s fungujícíma mechanikama. V Death Stranding funguje maximálně příběh a to jen jako LSD výlet do světa za zrcadlem.
První spuštění KCD po této hrůze mě utvrdilo v dojmu jaký jsem při hraní DS měl. KCD je prostě hráčská nirvána kde funguje naprosto vše a kde se herní svět chová přesně jak má aby bavil mnoho hodin. DS je jednoduše nudná nervy-drásající sračka. Sorry, můj názor

Pro: částečně příběh, částečně překvapivé momenty v něm

Proti: opěvovaná grafická stránka není o nic hezčí než x-let starý MGSV, hlavní hrdina je hnusný a musíte na něj hledět i ve sprše a na hajzlu (smajlíka se šavlí neumím), a když si sváže vlasy do ocásku tak svému xichtu dá totální korunu, fyzika vozidel katastro

+9 +14 −5
  • PC 70
"Death Cutscening" ... aneb jak vlastně docela dobrou a zábavnou hru zabít neuvěřitelně roooztáááááááhanými cutscénami prošpikovanými neuvěřitelně trapným patosem. Nejtěžší bossfight hry tak pro mě bylo, žádnou z nich nepřeskočit. Ještě obtížnější bylo, si pak nevyčítat, že jsem to neudělal.

Ale jinak hra na post-apo poštu mě fakt bavila, jak plánování trasy terénem, tak využívání veškeré výbavy, co vám hra nabídne. I ta akční složka celkem ušla. A i online propojení světů s ostatními hráči a sdílení staveb je fajn aspekt. Ale jak už tu bylo zmíněno, obzvláště ten ultra natahovaný závěr, bylo skutečně utrpení. Takže pokud se máte rádi a váš čas je drahý, kašlete na příběh a přeskakujte!
+5 +13 −8
  • PS4 0
Jedna z nejnudnějších a nejotravnějších her, co jsem kdy hrál.

Toto video zcela vystihuje mé pocity.

Po dokonalém MGSV:TPP propad na samé dno. Kojima nakonec nebude takový génius.
-8 +3 −11