Code Vein II je akční soulslike RPG s výraznou anime estetikou a přímé pokračování hry Code Vein z roku 2019. V postapokalyptické budoucnosti sužované mutacemi se v roli elitního lovce Revenantů (upírů) snažíte zabránit definitivnímu kolapsu světa.
Hlavní novinkou druhého dílu je proplétání časových linií a otevřený svět. Společně s tajemnou dívkou jménem Lou, která vládne mocí manipulovat s časem, budete cestovat mezi přítomností a minulostí. Průzkum rozsáhlých zón (např. napůl zatopeného Sunken City) probíhá v obou epochách, přičemž činy a změny osudů klíčových postav v minulosti přímo ovlivňují podobu herního světa a zpřístupňují nové cesty v přítomnosti.
Soubojový systém sází na precizní čtení nepřátel a správné načasování. Oproti prvnímu dílu došlo k úpravě mechanik – krevní kódy (Blood Codes) nově definují základní statistiky hrdiny, zatímco mocné bojové dovednosti (Weapon Skills) jsou vázány přímo na jednotlivé druhy zbraní. K jejich aktivaci využíváte Ichor (manu) získávanou vysáváním nepřátel pomocí mechaniky Jails.
Svět prozkoumáváte s dalšími spojenci, kteří jsou ovládání AI a jsou schopni vás během souboje oživit. Každý vámi vybraný společník přináší bonusy pro vaši postavu a ovlivňují váš bojový styl či herní statistiky.
Smidra
1648 Rád jsem přidal tohle anime soulslike pokračování trochu přehlíženého prvního dílu Code Vein. Na věčnou památku Charllize, kterému by se podle mě tahle hra moc líbila.
Dvojka dostává v recenzích malinko sodu, což sice chápu, ale i tak si hru užívám a nejsem vůbec zklamaný. Je vidět, že autoři se vzhlédli v Elden Ring a dost principů od něj převzali. Máme tu otevřený svět, možnost teleportovat se k objeveným Mistles (místním Sites of Grace), základnu, kde je možno upgradovat gear nebo dungeony, které taky nejsou žádná sláva.
Vizuální styl samozřejmě nesedne každému a na první pohled může působit stejně jako v jedničce. Mně osobně anime nevadí a posun v efektech či nasvícení je rozhodně znát. Na PS5 Pro se sice občas objeví drobný záškub, ale není to nic, co by kazilo celkový zážitek.
Hudba je skvělá, jen by mohla hrát o něco častěji. Soundtrack z prvního dílu ostatně dodnes patří k mé nejoblíbenější herní hudbě a rád si ho poslechnu i samostatně.
Dvojka dostává v recenzích malinko sodu, což sice chápu, ale i tak si hru užívám a nejsem vůbec zklamaný. Je vidět, že autoři se vzhlédli v Elden Ring a dost principů od něj převzali. Máme tu otevřený svět, možnost teleportovat se k objeveným Mistles (místním Sites of Grace), základnu, kde je možno upgradovat gear nebo dungeony, které taky nejsou žádná sláva.
Vizuální styl samozřejmě nesedne každému a na první pohled může působit stejně jako v jedničce. Mně osobně anime nevadí a posun v efektech či nasvícení je rozhodně znát. Na PS5 Pro se sice občas objeví drobný záškub, ale není to nic, co by kazilo celkový zážitek.
Hudba je skvělá, jen by mohla hrát o něco častěji. Soundtrack z prvního dílu ostatně dodnes patří k mé nejoblíbenější herní hudbě a rád si ho poslechnu i samostatně.
HolyMeatball
Kakuzu
