Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Chuchel

68

Komentáře

« Předchozí Následující »
  • PC 65
Protože mám studio Amanita Design ve velké oblibě, na hru Chuchel jsem se velmi těšila.

Úsměv na rtech mi vyvolala už počáteční scénka, při níž jsem měla za úkol vzbudit hlavního hrdinu. Tento úsměv mi však vydržel sotva do poloviny hry. Ač je hra krátká, už v půlce jsem se začala nudit. Trýznění malého Chuchla, jenž se ze začátku jevilo jako celkem zábavné, mi postupem času začalo připadat nejen nudné, ale dokonce mi jej bylo líto.

Po vizuální stránce hra nezklamala. Všechny postavy (stvoření) vypadaly komicky a přesně tak zapadaly do designu celé hry. Jediné, co mi však přišlo trochu „ošizené“, bylo pozadí jednotlivých lokací, jenž bylo vykresleno dosti zjednodušeně.

Minihry, jimiž byla hra protkána, neurazily ale ani nenadchly. Totéž mohu říct o puzzlech v některých lokacích.

Hra na mě působí, že je cílena na nižší věkovou skupinu. Ale ani zde si nejsem jistá, zda opakovaný vtip (únavná honba za třešní), bude pro všechny po celou dobu hraní považován za zábavný.
+36+36 / 0
  • PC 80
Amanita Design už tentokrát opravdu cílí na děti nebo starší, kteří by potřebovali dospět. Jsem rád, že stále patřím mezi tu druhou skupinu a ještě mám v sobě trochu radosti z dětinských věcí, protože Chuchel je přesně takový. Řada ztřeštěných gagů s vtipným ozvučením a grafikou.

Pokud vám Botanicula přišla málo jako hra a postrádali jste nějaké výraznější adventurní prvky, tak Chuchel jde do extrému. Sice stále musíte vyřešit jakým způsobem se dostat na další obrazovku, ale řešení je zjednodušené natolik, aby nejvíc prostoru dostalo zkoušení klikat, kombinovat... prostě sledovat, jak to Chuchel zase podělá a do jaké vtipné situace se dostane. Mimo to také příjde řada na spoustu mini her, které jsou variacemi na známé legendy jako Arkanoid nebo Tetris. Hraní se nese v pobavené atmosféře, ale vyloženě jsem se zasmál jen párkrát. Nemůžu to hře mít za zlé, protože malé caparty to jistě rozesměje více.

Graficky samozřejmě také nejvíce připomene Botaniculu a je fakt, že na pohled může působit neoriginálně. To se ale mění až ve chvíli, kdy koukáte na všechna ta bizarní stvoření. Neskutečné kolik maj kluci z Amanity v hlavách nápadů.

Soundtrack a ozvučení ve hře je přesně takové, jaké byste od DVA čekali. Spousta kraťoučkých úryvků, řvaní, podivné řeči a ještě podivnějších zvuků. Ovšem je to asi to nejvtipnější na celé hře. Jsem zvědavý, jestli ony úryvky tvoří celé skladby až někde zpřístupní stream vydaného soundtracku, protože ve hře na celou skladbu téměř nejde narazit. Což je možná trochu škoda.

Chuchel tak nejvíce doplácí na svou krátkost, jelikož dvě hodiny herní doby jsou málo i vzhledem k výši základní ceny. Dalším problémem může pro někoho být i přílišná jednoduchost a infantilnost. Pokud v sobě nemáte furt trochu dětského ducha, tak se hře vyhněte obloukem. Pokud ano, pak směle do toho.
+33+33 / 0
  • PC 50
Hned na úvod bez okolků prozradím, že Chuchel je pro mě zklamáním a s přehledem nejslabším titulem od Amanita Design. Na následujících řádcích se pokusím vysvětlit proč.
1. Hra je sice infantilní, ale není pro děti: ano je to tak a co si budeme namlouvat, tento titul již od prvního pohledu je určen malým dětem, ale ty ho nemají šanci dokončit, pro starší ročníky je naopak buďto nezajímavý, nebo příliš snadný.
2. Rádoby vtipný vždy a za každou cenu: s humorem obecně to není jednoduché a připouštím, že každý člověk má rád určitý styl a vkus, jenže tady si autoři řekli, že když už dělají tak krátkou hru a chtějí za ni zaplatit, tak gagy musí být všude a doslova při každém kliknutí myši. Na samém začátku jsem se i docela bavil a sem tam ze sebe vyloudil něco, jakože smích. Postupem času se začaly "vtipné" scénky v podstatě dokola opakovat a já se nevyhnul pocitu, že je to už trapné.
3. Originalita jde do háje: taky vám připadá, že se Amanita snaží napodobit veverku Scrat z Doby ledové, ale tak nějak po Česku? Mě zcela určitě a na rozdíl od již kultovních scének zmiňovaného filmu se to moc nedaří.
4. Hratelnost jde háje: v podstatě se vracím k bodu 1. Neboli, pro koho ta hra vlastně je? Pro malé děti ne, pro starší děcka ne a jediné, co mě napadá, jsou fotříci zaseknutí v období puberty, což také vylučuji, protože já jsem se například nechytl.
5. Dlouhé očekávaní a rychlé zklamání: kdyby tento titul vyšel v řádu několika měsíců, tak si řeknu OK, ale on byl vyvíjen několik let a výsledek tomu neodpovídá. Tímto se neotírám o grafiku, nebo technické zpracování, ale otírám se o hru samotnou a o její délku hraní.
6. Povyk a recenze herních webů vysoce předčily realitu: tady se konečně dostáváme do finiše mého komentáře ke hře. Aby bylo jasno, Amanitu a její tvorbu mám velice rád. Tituly jako Samorost, nebo Machinarium jsem si zamiloval a jsem patřičně hrdý na to, že se ujali v zahraničí a ze srdce jim to přeji. Prostě a jednoduše z toho důvodu, že tyto hry byly, jsou a budou skvělé a zaslouží si to. Zde si ovšem nejsem jistý. Já jsem se na rovinu nebavil. Respektive bavil jen tak krátce, že si říkám "ani za těch 250 Kč to nestálo", bohužel.
7. Resumé: hodnocení 50% dávám pouze z úcty k autorům samotným, pokud bych měl být skutečně nezávislý a objektivní, tak si odečtěte dalších cca 10 - 15% a věřte, že v tomto případě mě to obzvláště mrzí.

Pro: Snad ten humor, no... aspoň na začátku.

Proti: Vše, co je řečeno v komentáři.

+28+28 / 0
  • PC 70
HERNÍ VÝZVA 2018 - Kategorie č. 4 - Hru nezastavíš

Chuchel je dalším titulem z produkce již etablovaného a světoznámého českého studia Amanita Design. Po Botanicule jde o druhou hru studia vzniknuvší pod taktovkou talentovaného designéra Jaromíra Plachého, ve spolupráci se “skupinou” Dva jako autory soundtracku.

Zatímco předchozí hry - série Samorost, Machinarium a koneckonců i Botanicula lze považovat za klasické adventurní tituly, jež přinášejí více či méně spletitou dějovou linku, Chuchel se poněkud odlišuje. Nabízí nám dobrodružství chlupaté koule s oranžovou čepičkou a výraznými ústy s vykotlanými zuby, jejichž výraz se mění podle Chuchelova duševního rozpoložení. Jako jeho side-kick, či spíše možná protivník, vystupuje další blíže neidentifikovatelná čtyřnohá entita jménem Kekel (z pekel?).

Jediným nosným motivem titulu je hledání ukradené třešně, kterou Chuchelovi zcizila jakási boží ruka. Nic víc, žádná story linka. Chuchel je víceméně sled humorných skečů a grotesek, ve kterých se Chuchel více či méně přímočarou cestou snaží ukořistit své milované ovoce. Sekvence fungují víceméně samostatně a řekl bych, že ani není patrná návaznost a scénky jsou poskládány bez hlubších souvislostí. Až tedy na tu závěrečnou.

Hlavním cílem hry je pobavit, což se v podstatě daří. Některé scénky jsou sice slabší, ale většina vyloudí úsměv na tvář svým roztomilým humorem. Grafické zpracování se nese v tradicích tvorby Amanity, je veskrze originální a je třeba pochválit nevyčerpávající kreativitu designérů, a mnohdy jsem se divil, jak na podobné potvůrky i scenérie ve svých tvořivých myslích přišli. Firma si svým oceňovaným vizuálem již dávno vybudovala svůj trade mark a každá její hra ihned prozrazuje svého tvůrce.

Zpracování je cíleno spíše na dětské publikum, ale samozřejmě také na dospělé hráče, kterým nevadí možná trochu infantilní ladění. Hratelnost je tak jednoduchá a přímočará. Až na pár puzzlů nemusíme vůbec přemýšlet a jenom si prostě hrajeme. Klikáme a zkoušíme, co všechno se dá na obrazovce udělat a výsledkem jsou další a další eskapády, do kterých se Chuchel dostane. Všude nacházíme vodítka nebo nápovědu, takže hru dohraje každý hráč. A s pomocí dospělého i každé dítko se zájmem o hraní. Nicméně asi u dvou či třech puzzlů se ratolesti zřejmě neobejdou bez pomoci rodičů. Jako určité negativum vnímám minihry, vybočující z konceptu hry, zejména ta s poletováním ve vzduchu a uhýbáním mráčkům. Až na originální zpracování střílečky Asteroids bych si je klidně odpustil.

Zvukové zpracování a soundtrack jsou rovněž unikátní a pokračuje v tradicích předchozí Botaniculy. Nicméně ve hře se o hudbě příliš hovořit nedá, jsou to v podstatě jenom ruchy, zvukové smyčky a ambientní melodie. Soundtrack se prodává samostatně, dokonce jsem viděl i klasické vinylové elpíčko, ale ve hře jsem žádné delší hudební sekvence jako v soundtracku nezaslechl.

Co o Chuchelu říci ? Hraje se skvěle, poskytuje uklidňující relaxační a optimisticky laděný zážitek a nejednou vykouzlí úsměv na tváři, když sledujete, co ztřeštěný Chuchel a jeho okolí provádí. Příjemný audiovizuální multimediální zážitek. Ale po dvou hodinách, možná o něco více, nastává konec. Nepostavíte se žádné výzvě, nečelíte jako ve správné adventuře přemýšlení, co dál. V podstatě jenom klikáte a zkoušíte. Můžete si hru projít znovu, abyste vyzkoušeli, jaké další skopičiny Chuchel umí, protože vše v jednom sezení neuvidíte. Ale nic extra nového vás nečeká. Ani bych se nedivil, pokud by byl někdy Chuchel zpracován jako animovaný film.

Pokud tohle všechno od hry očekáváte, budete spokojeni, ale mně trochu větší náročnost a více herních elementů trochu chybělo. Proto dávám “jenom” 70%. Což rozhodně neznamená, že je Chuchel špatný, ale z produkce Amanity je to pro mě zatím nejslabší hra (Samorost 3 jsem ještě nehrál).

Pro: Roztomilá grafika. Originální design. Humor. Přístupné pro všechny hráče.

Proti: Příliš jednoduché

+24+24 / 0
  • PC 70
U hry bych chtěl zprvu pochválit opět osobitý a precizně vytvořený celkový design hry. Nicméně je celkem škoda zjednodušeného "pozadí" jednotlivých úrovní – chápu že se asi jednalo o záměr, ale i tak v porovnání s výtvarným stylem ostatních her od Anamita Design prázdnější prostředí Chuchelova dobrodružství s Kekelem zkrátka zamrzí. Bohužel i jednotlivé úrovně působí jaksi odpojeně a postrádají větší smysl navazování na tu předchozí, ale u způsobu prezentace hry ala Tom & Jerry se nejedná o nějak závažný problém kazící zážitek ze hry.

Hra naštěstí nešetří humorem, který mi občas vyvolal úsměv na tváři, a i když jsem měl pocit, že více cílí na menší publikum, tak zvuková stránka a hlavně hudební doprovod je zpracován na výbornou ve všech směrech. Přepracované puzzle hry známějších značek v minihrách i přes svoji jednoduchost též působí kouzelně a roztomile. Hru jsem dohrál za nějaké 2 hodiny, znovu hratelnost se sice nabízí při hledání zbytku achievementů, ale i tak se jedná o další povedenou relaxační hříčku, u které strávený čas nelituju.

Pro: Audiovizuální zpracování, nenáročné a snadno pochopitelné i bez jediného textu

Proti: Kratší herní doba

+20+20 / 0
  • PC 65
Chuchel je asi tím nejpodivnějším počinem z dílny Amanita Design. Zatímco Samorosty se s každým dílem zlepšují, hry mimo zavedenou sérii mají spíše klesající tendenci. Machinarium byla pecka, Botanicula o něco méně, avšak stále šlo o velmi kvalitní titul, ale Chuchel je už úplně někde jinde. Neříkám, že jsem se nebavil, ale zatímco Botanicula má nudných a opakujících se momentů naprosté minimum, Chuchel to má přesně obráceně.

Paradoxně nejlepší level je pro mě asi hned ten první, kde je třeba Chuchla vzbudit (dobře, ještě chrochtající berušky jsou super) a jedna z mála věcí, která mě za celou dobu hraní neomrzela, byla naštvaná gesta hlavního protagonisty. Vztekající se Chuchel je prostě boží. Dalším skvělým aspektem jsou zvuky a hudba hodně se podobající té z Botaniculy, což je samozřejmě dáno tím, že ji má znovu na svědomí skupina Dva.

Některé levely byly o přemýšlení, ale těch byla menšina a většinou šlo jen o jednoduché proklikání se k další scéně. Vůbec jsem nepochopil, proč se snad po každém pátém levelu objevil obří nápis Chuchel? Já přece vím, jakou hru hraju.

Potěšila mě přítomnost miniher, které přeci jen mírně oživovaly jinak celkem stereotypní hratelnost a bavily mě asi všechny. Na jednu stranu je škoda, že má Chuchel tak krátkou herní dobu, ale na stranu druhou lze těžko říci, jestli by můj výsledný dojem nebyl po dvojnásobné délce horší.

Každopádně se nedivím, že šel Chuchel do trafik již po třech měsících od vydání, protože tam jednoznačně patří. I když nejsem z nejnovějšího titulu mých oblíbených vývojářů zrovna dvakrát nadšen, těším se na jejich další výtvory a doufám, že se u nich budu bavit o něco více.

Pro: začátek, chrochtající berušky, vztekající se Chuchel, minihry, zvuky a hudba

Proti: opakující se momenty, často se objevující nápis Chuchel, krátké

+17+17 / 0
  • PC 80
Surrealistický bizarní audiovizuální dětský mišmaš. Jo, tolik přídavných jmen by asi stačilo pro tuhle neobvyklou puzzle hru.

V kostce - je to bláznivá a zábavná hra prošpikovaná řadou miniher odkazujících se na staré arkádové blockbustry. Audiovizuál jde ruku v ruce absurditě a tvůrci zůstávají věrní svému stylu. Je to skutečně jednoduché a zaměřené na mladší publikum? Nejspíš ano, ideálně to dejte zahrát své malé ratolesti, ale pobaví Vás to oba. Příběh, pokud to tak lze vůbec nazvat, je místy frustrující ale ve výsledku milý.

Doporučuji lidem, kteří hledají jednoduchou bezmyšlenkovitou klikačku pro oddech a které potěší milý dětský humor ... jo a dětem. Za mě osobně je to místy příliš zdlouhavé.

Arkádové hříčky, které jsem poznal - Space invaders, Flappy bird, Pac Man, Tetris, Angry birds, Whac a mole, Godzilla, Kung-fu master, Wolf and eggs :)
+14+14 / 0
  • PC --
Sorry za koment, ale herná výzva 2018 si ho žiada. Od Amanita Design vývojárov prijímam v podstate iba ich Machinarium a sériu (hoc pre mňa slabú, 3ku som nehral) Samorost. Nevedel som sa naladiť na Botaniculu a nepodarilo sa mi to ani pri tebe Chuchel. Napadá ma podobná otázka, ako keď sme s kamarátom priniesli na cviká "našu enigmu" a pritom to bola len blbá monoalfabetická substitučná šifra: "a to ste na takúto blbosť museli byť dvaja ?".
"Hru" tvorí niekoľko logických, nelogických, klikacích problémov, ktorých vyriešením príde na rad ďalší problém až hra po 2-3 hoďkách končí. Najmä klikacie obrazovky ma vedeli poriadne vytočiť. Všeobecný príklad: na obrazovke je x predmetov, na každý je nutné klikať dovtedy, pokiaľ na obrazovku nevyskočí nápis Chuchel a jeeej, ideme do ďalšieho levelu. Sorry, ale to je fakt ťažké programovanie.
Takto to páni nejde, nebavil som sa ani sekundu...a preto...Preto som pred hru posadil deti a začal som sledovať, čo sa bude diať. Hoci by som prisahal, že táto hra neosloví ani deti, tak opak bol pravdou. Amanita Design vie roztomilo kresliť a preto sa deti bavili hlavne na postavičkách, niektorých minihrách a na gagoch, ktoré mňa neoslovili. Moje hodnotenie ignorujte, ale deti by vám hru odporučili určite. Čerešňu sme nakoniec získali a nie jednu. Hough !
+12+12 / 0
  • PC 70
Co to tvůrci sakra hulili? Všechno! Během sledování Doby ledové si museli tvůrci řádně šlehnout, až viděli na obrazovce pouhou změť chlupů, která se snaží získat svůj milovaný ořech/třešeň. V té chvíli jeden z tvůrců vstal a řekl: "O tom uděláme hru." Chuchel jako takový je chvílemi docela i zábavný, ale jinak se jedná o rádoby adventuru, která se snaží možná až moc odkazovat na popkulturu, čímž gagy jaksi ztrácí na originalitě. Neříkám, že hra jako taková není originální, scénky jsou mnohdy tak šílené, až nedávají smysl. Jak jsem říkal, někdo tu asi hodně hulil.

Opravdu upřímně jsem se zasmál asi tak dvakrát, což pro titul, který má být humorný, není dobrá zpráva. Přátelé a známí, kteří hru hráli, mi ještě před mým hraním říkali, jak je hra časem tak otravná, až jí možná nikdy nedohrají. Na rozdíl od nich jsem byl tedy schopen hrou projít na jeden zátah, za což jsem rád, protože jde opravdu jen o takovou jednohubku. Děti a milovníky starých grotesek hra zřejmě osloví, zbytek na tom bude asi jako já nebo mí známí.

Pro: Ozvučení, šílený svět, pár vtipů se najde

Proti: Gagy jsou málo originální, někdy až moc stupidní

+10+10 / 0