Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PS1 --
Po úžasném Chrono Triggeru a docela dobrém Final Fantasy XIII-2 jsem se těšila na další promyšlené cestování časem od Squaru. Jaké bylo moje překvapení, když jsem byla téměř na konci hry a žádné časové hrátky stále ne a ne přijít.

Pokud bych o této hře vyprávěla někomu, kdo ji sice nezná, ale je fanouškem Final Fantasy, použila bych přirovnání, že se jedná o složitější Final Fantasy z PS1 generace. Ačkoliv FF mají komplikované příběhy, CC je ještě komplikovanější. Ačkoliv FF mají komplexní bojové systémy, CC je ještě komplexnější. A stejně tak tu máme násobně více voleb a rozvětvení příběhu, násobně endingů a dokonce mnohonásobně hratelných postav... nebudu asi daleko od pravdy, když budu tvrdit, že vaše první hraní této hry bude jen klouzáním po povrchu. Moje teda bylo.

A jak to teda funguje dohromady? Těžko říct. Časové skoky v Chrono Triggeru byly ještě složitější, ale vzbuzovaly ve mě wow efekt toho, jak to všechno do sebe perfektně zapadá. Sice jsem nikdy nepochopila, kdo Cronovi vyvolal první časový portál, ale když jsem si nakreslila časovou osu, sedělo to přesně jak snové úrovně v Inceptionu. Závěr Chrono Crossu mi však připomněl spíše "tenetovskou" atmosféru, kde Nolan zakomponoval nejdůležitější radu přímo do scénáře: "Nesnaž se to pochopit. Jen to vnímej."

Zkrátka to na mne působilo tak, že Chrono Trigger pokračování vůbec nepotřeboval, Chrono Cross je z hlediska příběhu pouze nastavovanou překombinovanou kaší a možná by fungoval lépe samostatně. Postavy jsou sice zajímavé, stylizací mi připomínají Final Fantasy IX, ale je jich příliš mnoho a k žádné jsem si tak nestihla vypěstovat nějaký vztah, čemuž nepomáhá ani "tichý protagonista". A když už se mi nějaká postava zalíbila trochu více, vždy jsem o ni po pár hodinách hraní přišla. Navíc i mechanicky nejsou ani dostatečně rozmanité ani dostatečně vybalancované a většinu z nich tak v souboji pravděpodobně nevyužijete.

Přesto Chrono Cross považuji za velice dobré a zábavné JRPG, kde všechno ostatní funguje na výbornou. Oceníte zejména absenci náhodných soubojů, propracovaný soubojový systém, perfektní systém úrovní (kde nepotřebujete grindit a staty nerostou do absurdna), skvělou hudbu a hezké tropické prostředí plné zajímavých vedlejších questů (hlavně sirotčinec byl super). Pokud však hrajete tyto hry pro geniální příběh, který vás prostě dostane, či skvělý tým hratelných postav, které si prostě zamilujete, poohlédla bych se jinde. Hlavně budování vztahu k postavám považuji za silnou stránku JRPG a tady se ho pravděpodobně nedočkáte.

Dohráno za 39 hodin.

Pro: Absence náhodných soubojů, soubojový a levelovací systém, hudba, prostředí

Proti: Hratelné postavy, příběh

+31
  • PS1 80
Vytvořit kvalitní pokračování jednoho z nejpopulárnějších jRPG, Chrono Trigger - moc obtížnějších úkolů vývojářská studia jen tak nezažijí. Po více než pěti letech od vydání Chrono Trigger se objevil na trhu dlouho očekávaný Chrono Cross. Nepřímé pokračování, které si mělo vzít to nejlepší z hratelnosti Trigger a nasadit na to nový příběh, který se měl plně vyrovnat dnes již kultovnímu putování Crona, Marle, Luccy a dalších přátel.

Pokud nepočítáme vizuální novelu Radical Dreamers: The Unstealable Jewel (mimochodem zajímavý a nikdy oficiálně nevydaný titul, který představí hrdiny z Chrono Cross), jedná se o zcela nové zasazení a postavy. Hlavním motivem jsou ovšem paralelní světy, a to hráč nejvíce pocítí na tom, když se celá herní mapa promění (mnohokrát) k nepoznání. Pokud se o něčem vášnivě mluvilo, tak to bylo zamýšlených úctyhodných čtyřicet pět postav k najmutí do party. V realitě je tento prvek ovšem nepříliš zajímavý, jelikož si hráč najde několik favoritů a ti mají přednost. Chrono Cross je ale především velké dobrodružství, jednou se infiltrujete na pirátskou loď, podruhé zase hledáte cestu na zámek plný pastí, jindy se procházíte po slunné pláži. Momentů je opravdu dost, a klasicky pohádkový příběh s lehce naivními dialogy (přeci jen, vede je převážně 17 letý kluk) k tomu patří.

Co hráč vidí na první pohled je ale vizuální kvalita videohry. Chrono Cross je zcela nádherný, tropické prostředí, pastelové barvy a specifická pirátsko-fantasy tematika (od architektury po oblečení postav), až překvapivě so sebe vše zapadá a tvoří fungující celek. A to především i díky hudbě, znovu od Mitsudy (Fragments of Dreams), a tomu, že se vše na obrazovce hýbe a dýchá životem. Tvůrci ze Square vytáhli z již několika let staré konzole absolutní maximum, a jen málo her na systému je hezčích (snad jen Valkyrie Profile).

Vedle Xenogears, tří dílů Final Fantasy, Vagrant Story, Star Ocean II a Persony 2 to nejlepší, co se objevilo ve zlaté éře jRPG žánru. Každá z těchto her měla specifické kouzlo, přinesla neopakovatelný zážitek a vydržela dlouhé desítky hodin. Nicméně je to právě Chrono Cross, který se s Final Fantasy VII přetahuje o korunu krále role-playing her na PSX. Osobně volím FF VII (byl první), ale pravá dobrodružná atmosféra je nejvíce znát v Chrono Cross. Netřeba dalších slov, i dnes Cross neztratil moc ze svého lesku – takže vyzkoušení je stále více než doporučeno.

Pro: hratelnost, soubojový systém, vizuální kvality, hudba, atmosféra

Proti: občas zdlouhavé, není to přeci jen Trigger

+27