Komentáře

To přehazování mezi studiy Infinity Ward a Treyarch nedělá rodině CoD dobrotu. Jedni dokáží vytvořit skutečně pěkné pokoukání, druzí umí vymyslet příběh s hlavou a patou, který lze stíhat během hraní i sledovat. Společné ale mají obě studia jedno: Tak moc se zaměřují na filmový prožitek, že zapomínají, že dělají hru.

Zrovna 'Black Ops' (BO) jsou ukázkou toho, jak dobré by to mohlo být, kdyby. Scénáristům z Treyarchu se totiž podařilo vymyslet a k životu přivést skutečně na CoD až nevídané vyprávění, které je sice od jisté chvíle prokouknutelné, ale rozhodně ne zcela a ten zbytek dokáže překvapit. Sice nic, co byste už dávno neviděli v hromadě všelijakých filmů od těch velkých a úspěšných po ty béčkové a zapomenuté. Přivést Masona, vaši postavu, do období Studéné války, bylo riskantní. Přeci jen, Studená válka není ve střílečkách zrovna nejběžnější, ale povedlo se a kolotoč dění se točil až do konce. Skvělé mi přišlo období (ne, že bych Cold War nějak žral, mám raději WWII, ale přišlo mi neokoukané), zasazení do CIA, výslechy a bezpochyby velmi variabilní množství lokací, kdy snad chyběl jen povrch Měsíce :) Kdyby tohle bylo tím jediným, co hru samotnou vytváří a hráč hraje, bylo by to skvělé a já bych s nadšením po dokončení hry dával klidně 95%, beze srandy. Jenže perfektní věci neexistují, žel Bohu.

Hráč trpí tím, jak hra trpí na bugy, nedodělky a nedomyšlenosti. Vypadá to, jak kdyby na hře pracovalo několik týmů a každý trochu jinak. Během hraní hodně zamrzí zbytečné nadužívání kláves, kdy k použití, lezení nebo nějakému skoku musíte používat pokaždé jinou klávesu, jednou 'Use', jindy 'Enter', někdy musíte skočit jen tlačítkem 'Jump', jindy se musíte rozeběhnout a skočit, ačkoliv vzdálenost je v podstatě stejná, jindy ale skáčete automaticky v herní příběhové animaci, ale rozdíl oproti předchozímu skákání je přinejmenším mizivý. Mnohdy vás musí hra krotit, abyste nenarušili "scénu", takže vám sklopí zbraň a pohyb přepne do líného šourání i ve chvíli, kdy to nejméně čekáte, ale jít musí hráč stále sám, jindy přebírá hra ovládání hráče sama, ale vy to prostě nezjistíte jinak, než že vás přestane poslouchat ovládání. Hra pospíchá a následně zdržuje, kdy sice příběhový úprk není tak zběsilý jako např. u Modern Warfare 2, ale moc možností oddechu a pozorování není, přičemž následně při nahrávání pozic se stále dokola zobrazuje animace zmateného Masona a i při ukončování hry se přehrává zbytečná animace. Sice jdou přeskočit, ale až po pár vteřinách. Skvělý je i postup pro nahrávání uložené pozice poté, co se ke hře po vypnutí vracíte. Čekáte, až se hra doloaduje, abyste mohli přeskočit už známou animaci, dostanete se do menu, vyberete 'Kampaň' a tam můžete zvolit jen 'Nová hra'. Musíte se tedy vrátit o krok zpět v menu, poté znovu vybrat 'Kampaň' a teprve poté se zobrazí možnost pokračování v rozehrané kampani. Pokaždé.

Extra bug-bonusem je zase scriptování. Nepřátelští vojáci se točí na místě, narážejí do zdi, aby si pak vybrali jinou cestu; zastřelení zůstanou viset v pádu ve vzduchu a teprve po pár vteřinách si úslužně lehnou; po výbuchu granátu se nejprve svíjí a pak po více jak vteřině jim dojde, že by se měli také proletět vzduchem, což vypadá, jak kdyby je někdo vystřelil z praku; objevují se doslova před očima ve chvíli, kdy jste někde dřív, než script očekával; nacriptované vedlejší postavy chodí skrze druhé jak duchové; parťáci, co mi kryjí záda, najednou prostě zmizí a nikde nejsou, ale jakmile najede předscriptovaná animace, najednou se objevují; po načtení pozice, kdy moje postava na začátku má mluvit, brebentím jak "já", tak i moji parťáci, takže klidně i pár vteřin trvalo, kdy kecali tři postavy najednou a já se vůbec neorientoval v tom, kdo a co to mele, titulky šli přes sebe samozřejmě také. Perfektní chvilku jsem zažil také ve chvíli, kdy jsem v misi Vorkuta (to sovětské vězení) došel k jízdě na motorce (ne, to není spoiler :), kdy se hra sekla, já ji musel v Task manageru sestřelit, abych zjistil, že si hra od začátku mise neuložila jediný checkpoint. Sranda to byla o to větší, že se tohle celé zopakovalo ještě jednou. Tuhle misi tak znám nazpaměť. Díky. Nutno ale podotknout, že na popsané chyby scriptu narazíte jen párkrát za hru, o to více si je ale zapamatujete.

Hra je zase poplatná konzolím, tohle mě vždycky bude bít do očí. Nemožnost ukládat pozici kdy a kde chci, jen nutnost čekat na checkpoint; neustále na obrazovce vypisované popisky "Následuj", "Šipkou nahoru a dolů...", "Stiskni R pro přebití" apod. mi připomínají, že mě mají autoři za kreténa, který si nepamatuje rozložení kláves, které si sám definoval; neustálé ukazování trasy co cca. pár metrů, abych náhodou v tom koridoru nezabloudil - pak je vtipné, kdy v tunelech dolezu na rozcestí, moje postava se parťáka ptá "Kterou cestou se mám dát?", parťák odpovídá komerčně oduševnělým "Následuj svůj instinkt, Masone." a v jednom ze dvou možných tunelů přede mnou svítí žlutá tečka "Cíl 2,4", informující, že další bod přednastavené trasy mám 2,4 metry před sebou.
Na to, jak hra vede hráče za ručičku jak debila, zase opomíjí zmínit některé o trochu důležitější části hry. Jako že např. i když si nastavíte reverzní myš (X/Y), tak navádění raket stejně funguje obráceně nebo že "Tajné dokumenty", které můžete v misích nacházet a odkrývat tak zpětně skryté tajné informace, jsou ve skutečnosti magnetofony, takže je celou dobu v misích úspěšně na stolech ignorujete, protože hledáte nějaké papíry a složky :) A co nenajdete během hry, to po jejím skončení už nikdo neodkryje.

Pak už zůstávají jen takové ty momenty, které nejsou chybou, ale jakýmsi podivným cosi, kdy se drbete na hlavě ve chvíli, kdy Rusové mezi sebou mluví špatnou angličtinou nebo se nad lodí Rusalkou, kterou jste předtím na širém prázdném moři značně pokropili raketami a kulomety z vrtulníku, objeví dva nepřátelské vrtulníky prostě odnikud, asi vyskočily z vody jak delfíni.

Faktem je, že bych si také hru dokázal bez problémů představit bez zbytečně krvavých a naturalistických animací podřezávání, zabodávání a rdoušení.

Příběhem i atmosférou mi hra přišla vskutku kvalitní a klidně bych podle 'tohohle' rád viděl i filmovou (kvalitní!) adaptaci, ale ta lavina nesmyslných nedodělků, kdy jsem musel některé části hry opakovat jen kvůli tomu, že jsem nevěděl, jestli mám konat já, nebo za mě právě hraje hra nebo které tlačítko asi budu muset zmáčknout ve chvíli, kdy bylo zřejmé, že nějaké mačkat budu muset (a někdy jsem nemusel, páčto to zahrála sama hra), a bugů, to celé zkazila. Velká škoda. Za ten příběh a mnoho rozličných lokací ale děkuji. Pro takovýhle případ používám označení "Osolení kvalitního čaje".

PS: Zombie mód jsem nezkoušel, do toho nastíněného CoD světa mě tohle nijak nesedlo. MP také nehodnotím, jsem "singlař :)"