Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC --
Bratři to u mě neměli jednoduché. Skoro nutné ovládání na gamepadu (na klávesnici jsou některé sekvence příliš zdlouhavé), opravdu prosťoučký příběh na pozadí jednoduchého vizuálu a nesmyslně žvatlajících panáků... Na začátku si navíc tihle parchanti jdou k řece házet žabky, zatímco jejich fotřík chcípá na kárce a já padal do mdlob, jestli to fakt jako myslí vážně.

Trochu jsem trpěl u ovládání, které je vyřešeno originálně, ale zároveň je pro oddychovou hru náročné na synchronizaci obou postav. Hlavně v momentě, kdy mám bratry přehozené a např. levou páčkou ovládám vpravo stojícího bratra. To pak celá scéna působí komicky a nejeden přísedící si může klepat na čelo, jestli náhodou není duo bratrů tak trochu připité.

Hra je primárně dělaná na hot-seat, kdy každý ovládá jednoho bratra, ale najít si takhle sparinga může být pro dospělého člověka poněkud větší problém, než si se připojit do čtyřčlenného coopu přes síť.

Tempo je nekompromisní, nepolevuje až do finále a prakticky neobsahuje žádné frustrující momenty. Hratelnost je primitivní, akční klávesy jsou jen dvě a jakákoli hádanka a její vyřešení je otázkou chvilky. Tolik omílané finále ve mě nevzbudilo emoce především díky celkové pohádkové stylizaci hry, hereckému výkonu, otravné hudby a kvičícímu dabingu.

Hodnocení: ✰✰
+20
  • PC 80
Kdyby byli Brothers proza, slo by o kratkou silnou povidku, kterou si s chuti prectete, kdyz mate tri hodiny volneho casu...

Kdyby byli jidlo, slo by o zakusek, jaky dostanete v dobre cukrarne, s kvalitni cokoladou, oriskama a tenkou vrstvou severskeho snehu nahore.

Ale Brothers jsou pocitacova hra. Delkou a obtiznosti pripomina spise technologicke demo. Jednoduchosti myslenky a konceptu, trivialnim ovladanim a obcasnymi logickymi (no...) ukoly daji vzpomenou napriklad na jednoduchou genialitu Portalu. Surovosti pribehu se vysmivaji naivnim pohadkam, kde dobro vzdycky vitezi nad zlem a kazdy drak je naivni dobrak, ktery by svym ohnem nepripalil ani cigo teenagerovi. Jsou hry, ktere nepotrebuji pribeh. Brothers je pribeh vypraveny beze slov, ktery si na sebe oblekl pocitacovou hru. A slusi mu to.

Dva bratri, maly a velky, hledaji lek pro umirajiciho otce. Matku uz nemaji. Putuji po (pro hrace) neznamym svetem, prochazi krasne a vkusne nadesignovane lokace, mijeji a obcas ovlivni osudy jinych obyvatel tohoto sveta, o kterych se vlastne hrac nic nedozvi a muze se jen domyslet.

Zacina i konci to slzami. A cesta mezi tim je hledani nadeje, ktere dodava silu, dokud bezite. A i kdyz je na konci stejne o jeden nahrobek vic, jak byste mohli nebezet? Nepokusit se je jako umrit hned. A to by byl hrich. Bez ohledu na to, v jakeho boha verite...
+17
  • PC 95
Tato hra je absolutní novinkou a tím nemám na mysli pouze datum vydání. Je to především novinka ve světě adventur! Slovo adventura, čili dobrodružství, je zde pojato naprosto originálně. Když jsem tuto hru našla pod kolonkami "adventura > 3D adventura > akce > arkáda" nevěděla jsem, co si o tom mám myslet. Spustila jsem hru, která působila slibně, avšak hned mi klesla brada a nálada, jakmile se mi naskytl pohled seshora na dvě malé postavičky. Představa, že nebudu hrát typickou adventuru, kde mám kombinovat předměty (a přitom v klidu přemýšlet u hrnku kávy jako typický adventurista), nýbrž arkádu s rovnou dvěma (!!!) postavami a navíc je ovládat oběma (!!!) rukama, se mi nelíbila. Nechtěla jsem hrát skákačku, či hopsačku, nebo bojovat proti obludám z roští :-D. Nicméně jsem tomu dala šanci, jelikož příběh začínal slibně a grafika se mi líbila. Překonala jsem prvotní rozčarování a šla na to.

Příběh začíná v jedné malé vesničce v horách a úkolem vašich dvou bratrů je sehnat drahocenný lék pro vašeho velmi nemocného otce. Lék se však nachází velmi daleko, vydáte se tedy pro něj. Na cestě si navzájem pomáháte - obě postavičky menšího a většího bratra se nedostanou jednotlivě dál - potřebují jeden druhého. Ovládáte je buď najednou, nebo střídavě. Menší bráška je hravý, milý, bláznivý, ale zato velmi vnímavý, větší je, jak se předpokládá rozumnější až tedy v jisté zásadní věci rozhodně rozumný nebyl.., silnější a vážnější. Hra se vlastně snaží, aby jste si "zvykli" na svého brášku. Na to, že jste na všechno dva a že vše prožíváte spolu. Věřte nebo ne, dřív nebo později to prožívat budete. Během cesty vás bude čekat mnoho nástrah lesa, kouzel a především zvláštních tvorů, na které by jste si měli dát pozor. Grafika na vás udělá dojem. Navštívíte opravdu krásná místa, nebo naopak strašidelná a ponurá. Já myslím, že už teď rozhodně nemluvím o arkádě, ale o adventuře ;-)

Abych však nepěla jen ódy na radost, je tu pár věcí, které mi sice nijak zvlášť nevadili, avšak nabízejí se, abych je zmínila. V každé navštívené krajině jsou nějaké úkoly, které musíte splnit, aby jste se dostali dál. Co mi trochu vadilo, že nebyly nijak extra těžké a "záseky", které se vám můžou stát jsou spíše chybou v ovládání než ve vaší mysli ;-) např. zásek tradičně u pák - jeden tlačí, druhý tahá a nic se neděje, i když už člověk zkusí všechny variace tahání, mačkání a tlačení oběma rukama, které vás už z toho začínají bolet :-) Další se týkal pomáhání si obou bratrů - později se dost opakuje, to, co má kdo udělat, atak už vlastně není co vymýšlet a dá se tedy předpokládat, co se od vás bude čekat. jeden nastaví ruku, druhý po ní vyleze a pak shodí lano.. Další věc je, že jí máte za pár hodin dohranou-chtělo by to delší čas hraní :-) A poslední věc, která mi trochu vadila byl konec.. Připadalo mi to dost morbidní. Umře mu maminka a teď i bratr? A málem i otec? Na druhou stranu, právě díky tomuto konci, to ve vás opravdu něco zanechá.

A závěr?
Rozhodně tu není prostor k tomu, aby jste se začali nudit. Hra vás totiž sama donutí dostat se dál, ještě dál.. Budete si ve skrytu během hry říkat: A co je potom? Kam půjdeme příště..? :-) Nemůžete se od ní odtrhnout, protože chcete vědět jak tohle všechno dopadne. Zvláštní je, že hra není nijak zvlášť na pohled zajímavá. Je zajímavá až jí začnete hrát. Nevěřila jsem tomu, ale zpětně, když o ní přemýšlím, nepřemýšlím o ní jako o hře, ale jako o filmu. Ještě jinak, možná i jako o opravdovém životě. Každopádně je výjimečná - víc takovýchto her!

P.S.: Adventuristi, opravdu to zkuste. Opravdu ano!

Pro: Originalita, děj, který vás vtáhne, emoce, zajímavost, grafika, zvuk

Proti: Občas ovládání, kratší doba hratelnosti, opakovanost akcí obou bratrů

+16 +17 −1
  • PC 95
Velice originální pojetí počítačové hry, navzdory velmi krátké herní době a formě bližší interaktivnímu filmu, než adventuře. Jako většina lidí jsem i já bojoval s ovládáním. I když mi Brothers na disku odpočívali nějakou dobu, čekal jsem až si pořídím gamepad (můj první za celou herní kariéru x)) a zároveň se s ním díky jednodušší adventuře naučím. Hra přímo vybízí k dohrání na jeden zátah a věřím, že pak je zážitek daleko intenzivnější, bohužel jsem tu možnost neměl. I tak mě ale finále této "pohádky" velmi zaskočilo, jelikož se hra celou dobu nese spíše ve více dětinském a naivnějším pojetí. Je to opravdu pohádka, která v sobě míchá mnoho ze skandinávské ústní lidové slovesnosti. A i když byly ke konci náznaky zcela zřejmé, opravdu jsem tomu nechtěl uvěřit, tak moc silné bylo kouzlo prostředí a dvou hlavních postav. Absence řeči a nahrazení všemi různými citoslovci a zvláštními pazvuky vše ještě více umocňuje.

Zajímavé je, že příběh se nenese v klasické formě se zápletkou, ani nebuduje napětí. Vše je od začátku jasné - tatínek umírá a jeho dva synové se vydají najít lék, v tomto případě Vodu života (nebo Pramen mládí, jakkoli tomu kdo říká). Poté následuje jen popis děje, to jest celé putování dvou brášků. Prostředí a místa kudy procházíte jsou nádherná, perfektně zpracovaná a přesto na mě působily jistou dávkou skromnosti. Jakoby se autoři snažili ukázat, jak si malí kluci představují nekonečně ohromný daleký svět, a přesto jejich fantazie není dostatečná na to, aby jej viděli ve své nekonečné otevřenosti. S tím souvisí i drobná výtka a tou je Unreal Engine a jeho slavné dokreslování textur. Nejvíc to zabolí při závěrečných scénách, kdy to působí i trochu více rušivě, než by mělo.

Celově je Brothers: A Tale of Two Sons naprosto unikátní počin, který stojí za zahrání. Jen k němu přistupujte trošku jinak. Není to Dear Esther, není to 3D adventura. Je to pohádka - pohádka pro děti, ale dospělí u ní někdy pláčou.
+16
  • PC 90
Díky herní výzvě 2016 jsem si zahrál tuto hru. Hra je zařazená jako adventura (což beru jako můj nejméně oblíbený žánr, jelikož adventury hraju nejméně), ale dle mého názoru je to spíše 3D plošinovka.
Hra mě příjemně překvapila krásným grafickým prostředím, hudebním doprovodem i příběhem.
Grafika je příjemná taková pohádková. Pokud se posadíte na lavičku tak uvidíte většinou pěkný pohled na krajinu kolem.
Hudbu bych hodnotil také velice příjemně je uklidňující a v akčnějších pasážích samozřejmě dynamičtější ale žádná divočina.
Příběh je celkem jednoduchý ale plný zajímavých událostí. Je škoda, že hra nemá pokračování nebo nebyla trochu delší.
Hratelnost bych hodnotil na pohodu, pokud si někdo chce zahrát hru a moc nepřemýšlet a příjemně strávit čas tak by si měl zahrát tuhle hru. Nejsou tu žádné složité úkoly, avšak nudit se také nebudete.
Zajímavé je i ovládání obou postaviček na jedné klávesnici, při troše cviku si na to dá rychle zvyknout.
Měl bych jednu malou kritiku a to k achievmentům. Ač ve hře jsou, tak pokud půjdete jenom po příběhu tak žádný nedostanete. Musíte být průzkumník a pak se dají nasbírat. Myslím si, že by jich tam klidně mohlo být více a některé z nich by se mohly získat za plnění příběhu.
Hru Brothers: A Tale of Two Sons bych určitě doporučil všem.

Pro: Grafika, Hudba, Příběh

+16 +17 −1
  • PC 80
Příjemně pohádková záležitost, která ve mě ale kupodivu nezanechala žádný větší dojem.

Brothers mají krásnou stylizaci a sympaticky zpracované vyprávění, ale po celou dobu tomu něco chybí. V dnešní době jedné indie hry za druhou, snažící se přijít s něčím "navíc", už se bohužel stává docela předvidatelný jejich směr vyprávění. A Brothers tímhle trpí opravdu znatelně. Neustálé "už zase?" mi tak vcelku brání opravdu se vžít do hry.

Co už, celkový děj vynahrazují kouzelné herní momenty a postavy, které na své cestě bratři potkají. Netradiční co-op ovládání se mi nepodařilo po celou hru plně dostat do ruky, ale samotný závěr s hraním pouze za jednoho bratra je však naprosto dokonalý. Viz poslední odstavec komentáře LuccinyHry, ať to zbytečně neopakuji.

Brothers jsou skvělá jednohubka, jak už je u těchto her zvykem. Žádný opravdový majstrštyk se bohužel opět nekoná.
+15 +16 −1
  • PC 95
Jakožto hráč dostanete v této hře možnost ovládat rovnou dvě postavy, přesněji dva bratry každého s jinými atributy. Naiee (mladší bratr) se například bojí vody a není tak silný jako jeho starší bratr. Umí být ovšem mrštnější. Naia (starší bratr) je silnější a umí plavat, ovšem v některých fázích spoléhá na mrštnost mladšího bratra.

Příběh je jednoduchý váš otec onemocněl a vy s oběma bratry se vydáváte na cestu za lékem pro vašeho nemocného otce, dřív než bude pozdě. Z počátku procházíte vesnicí ve které žijete a vše je krásně až pohádkové (severská atmosféra je úžasná), jenže velmi brzy při vaši cestě poznáváte nová místa, která už nejsou tak pohádková, ba dokonce jsou dost děsivá a nebezpečná, cestou také potkáte mnoho zajímavých vedlejších postav. A během vašeho putování můžete splnit i několik zajímavých achievementů, které si pro vás hra přichystala.

Příběh bratrů se nevleče a užíváte si každou lokaci hry. Abych nezapomněl na to nejdůležitější. Emoce! Emoce jsou rozhodně důležitým prvkem celé hry dokonce bych řekl tím nejdůležitějším a to poznáte už od samého začátku hry. (bez spoilerů)

Hratelnost a ovládání obou bratrů a vlastně hraní coopu sám se sebou může ze začátku působit zvláštně, ale vše si velmi brzy změní a ovládaní se vám vžije do rukou a zaryje do kůže a po pár minutách už to vůbec nebudete vnímat a začnete si užívat onu krásu hry. Atmosféra a vizuální stránka je opravdovou nádherou. Pohádková grafika a překrásné severské scenérie, které si občas můžete vychutnat ještě více, kdy vám hra dovolí se posadit na lavičkách, které jsou na určitých místech a užít si onu krásu.

Herní doba není nijak dlouhá trvá asi kolem 3 hodin, což není moc a upřímně bych si klidně dal i dvojnásobnou herní dobu. Na druhou stranu někdy méně je vlastně více. Švédské studio Starbreeze předvedlo, že dokáže dělat i jiné hry, než akční střílečky (The Darkness, Syndicate nebo The Chronicles of Riddick). Moc bych si přál, aby podobně zaměřený projekt studio Starbreeze v budoucnosti ještě udělalo.

Hru Brothers - A Tale of Two Sons mohu všem doporučit. Hra z vás bude pomalu ale jistě ždímat emoce. Jde o krásný a silný herní zážitek, který si nenechte ujít. Věřím, že pokud si na příběh těchto dvou bratrů najdete trochu svého času nebude litovat.

Pro: příběh, atmosféra (nádherná severská krajina), originální nápad, hudba

Proti: délka hry

+15
  • PC 75
Hra je to zajímavá. Upoutá výtvarným ztvárněním a především způsobem ovládání. Pohybování dvěma bratry najednou je samo o sobě takovou logickou hříčkou. Kluci vyrazili na cestu do světa, do zvláštního pohádkového světa plného roztodivných příšer a úkazů. Svět je to poměrně zajímavý, byť poměrně jednoduše a přímočaře načrtnutý. Co z počátku vypadá jako pohádka pro děti se promění v emočně napjatý horor!

Zdejší hodnocení hlásá, že hra je zcela mimořádná. Ale jo, je to svěží, je to originální. Ale že by to bylo až tak geniální? Jen se člověk rozehraje, máme tu konec. Pouhé 3 hodiny hraní. Ale budiž, za 1,5 Eura ve slevě to je akorát. Úkoly a hádanky se na tak krátké době aspoň pořád mění a nejsou repetitivní. Ale příběhová a emocionální část, která tu je tak vyzdvihována, mě příliš neuchvátila. Příběh tam je, poměrně pohádkově jednoduchý. Některé části hry mě přiměly hrát s otevřenou pustou. Závěr však přišel jak blesk z čistého nebe. Právě tady bych chtěl větší grandióznost. Při posledním záběru jsem čekal, že teď právě ta hra začne! A místo toho jsem se dočkal závěrečných titulků. Tak brzo? Tak tragický konec? DEPRESE!


Pro: nápadité ovádání a koncept hry, pohádkově TEMNÝ fantasy svět

Proti: krátká herní doba, nedostatečně prodaný závěr, málo láká k dalšímu hraní

+13
  • PC 70
Začíná to jako barevná hra pro děti, ale rozvine se to do ponurého a trochu morbidního příběhu o životě a smrti. Jednoznačně to není pro děti. Na druhou stranu, pro zkušené hráče je to až příliš jednoduché. Takže ideální cílová skupina jsou zřejmě sváteční hráči, anebo třeba partner, který hry moc často nehraje. Moje přítelkyně si hru velmi užila.

Způsob ovládání je netradiční a osvěžující, ačkoliv není plně využit (což souvisí s příliš nízkou obtížností hry). Po stránce příběhu je hra skvělá a zakončení je podle mě hodně neočekávané.

Pokud nehledáte zrovna výzvu, ale chcete si prožít pěkný příběh, nebo jste velmi sváteční hráč, tak mohu hru určitě doporučit. Placení plné ceny ovšem zvažte, protože u hry strávíte pouhé 3-4 hodiny.

Celkové hodnocení: Výborná

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2015 v angličtině na Steamu).
+13
  • PC 90
Po asi deseti letech hraní, po všech těch sračkách typu Dear Ester lze prohlásit, že videohry konečně dospívají a lze je pomalu označovat za umění. Proč?

Starbreeze je první vývojářské studio, které přišlo na to, že dobrou hru nevytvoříme vykradením filmů (většina mainstreamové videoherní produkce), prózy (nudné slátaniny jako Dear Ester) ani knih (Planescape: Torment by prostě byl lepší jako kniha, protože by se člověk nemusel patlat s nudnými souboji).

Podstatou videohry je INTERAKTIVITA. Pouze tento žánr může takovou vymoženost nabídnout a jejím prostřednictvím podávat emoce v naprosto čiré formě.

V ŽÁDNÉ knize, hře, filmu si nevytvoříte vztah k hlavním postavám tak silný, jako v Brothers. Je to díky tomu, že ovladač není prostředek pro ovládání "nějaké postavy." Ovladač se stává postavou, postava se stává hráčem, virtuální prostředí se stává realitou. TO je interaktivita (a Oculus rift si strčte do řiti)!

Ve své podstatě je Brothers klasický platformer s jednoduchými puzzly, hezkou grafikou a hudbou, který vás zabaví na 2-3 hodinky. Pokud si ale sednete za ovladač, hra se promění v zážitek. Brothers se totiž skutečně musí hrát a ne jen sledovat.

Závěrem: Naprosto ultimátní počin, který nemá obdoby. První hra svého druhu. Důkaz toho, že videohry už nejsou v plenkách. Vůbec první hra, která si zasluhuje 10/10.

Doporučuji použít ovladač. Na klávesnici je ovládání trochu neobratné a pokud se vám bratři obrátí (ten, kterého ovládáte pravou částí bude na levé části obrazovky), tak nastává trochu problém (nejste-li robot). Doporučuji se sourozencem. Doporučuje 10 z 5 bratrů.

Pro: Prakticky vše, ale vypíchnout musím absenci dabingu (postavy mluví nesrozumitelnou hatmatilkou) a zbytečných cutscén (tzn.: obecně bez vysokých produkčních hodnot)

+4 +9 −5
  • PC 85
++ Příběh.
++ Atmosféra.
++ Konec
+ Grafika prostředí.
+ Vhodná délka (5 hodin) a žádné akce se neopakují.

- Slabší filmečky a grafika postav.
- Ve dvou případech nedomyšlené ovládání na klávesnici, ale odehrát to na ní jde.

Závěr: Rozhodně koupit (kvůli ději není vhodné pro děti do 9 let)
+1 +6 −5