Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

< >
  • PC 85
Blood, panebože Blood. To tehdá byla pařba, možná v jistých ohledech i revoluční pařba. Co se týče 1st person akcí snad ani neměla konkurenci. A to hned v ohledu, že je neskutečně temná, depresivní a určená snad až jednadvacetiletým.

Mohl jsem se tak setkat například s ne puškou nebo kudlou v ruce ale s voodoo panenkou, do který jsem píchal špendlíkem a mrtvoly se předemnou skládaly.

Procházela prostě evolucí 3d Akcí, která mě v té době šíleně bavila. Hexen, Heretic, Doom, stařičký Wolfenstein, Quake....Blood. Bylo toho hodně. Tyhle středověké rubačky s perfektní temnou atmosférou prostě stály za to. V dnešní době už takové nikdy nevzniknou. Možná za to totiž může i samotná grafika, která by se v dnešní době také dala považovat za středověkou.

Pro: Fantastická atmosféra, neobvyklé zbraně

Proti: Nějaké ty logické postupy, které byly otravné.

+21
  • PC 95
"I'm Alive. Again."

Jeden z nejlepších klonů Dooma pod sluncem. Blood je asi jediná hra, která vás přinutí kopat do rozkládajících se těl, hrát fotbal s lebkama v multiplayeru, zapalovat ateistické mnichy, zlámat klávesnici když jste v menu a při tom vás zrovna žerou geneticky zmutovaní pavouci. Jedna z her, na které nezapomenete. Parádní zábava na dlouhé večery. Škoda, že se už takové hry nedělají.

Pro: krev, engine, akce, mrtvoly, multiplayer, zbraně!

Proti: na žádné si nepamatuju

+18 +20 −2
  • PC 95
Není to tak dávno, kdy jsem si to zahrál znovu a bavilo mě to naprosto stejně, jako před lety. Tahle hra je nestárnoucí, většina lidí, které znám cítí stejnou nostalgii když si na tu hru vzpomene, jako já.
Stojí to za to. Soundtrack, hlášky protivníků plus jen stěží vyčerpatelná studnice hlášek hlavního hrdiny.
Pro mě zkrátka jedinečný kousek. :)
+18 +19 −1
  • PC 100
Blood u mne vede

Oproti doomovi je to jiny typ hry, je to komedie horrorova
Oproti duke nukem - ten byl takovy napolo nedodelany, nikdy mi neprirostl k srdci, az shadow warrior to dotahl tam kde mel byt duke

Ale blood je vsechny smetl, pro mne je spolu s doom serii a shadow warrior serii na prvnim miste

Tolik vtipu nemelo moc her, levely uzasny, a byla to po doomovi a descentovi (ten se mnou nechtel nikdo hrat protoze ovladani mysi kluci v tom 3d nedavali) prvni poradna sitova hra ktera mne bavi dodneska, ted kupuju zrovna tu na gog kde jsou pridavky takze se znovu tesim (ac nevim kdy) az si to zase zahraju.

Protivnici jsou jedna basen a v podstate cela hra mne bavila od zacatku do konce coz se malokdy stava, panove, takto se delali hry!

Ted uz jenom remake quarantine (taxiky)

Pro: Uzasny levely, protivnici, humor, zbrane

Proti: Nic

+18
  • PC 85
Trošku tvrdší a brutálnější klasika. Výborný multiplayer, hlavně díky vcelku originálním zbraním, ale i singleplayer stojí za hřích. Z osobní zkušenosti ale vím, že některým lidem tahle hra prostě nesedne, doslova. Náš pantáta hru hrál a i dohrál, ale pokaždé říkal, že mu z ní nějak není dobře ;D

Pro: Zbraně, styl hry... je to prostě zábava

Proti: Asi to nebude pro každého, chce to být trochu otrlejší

+17 +18 −1
  • PC 95
Blood byla první hra co jsme hráli jako multiplayer ještě kdysi na 486tkách u otce v práci :-D dodnes to je klasika všech klasik :-) a proti dosti trapné dvojce umí jednička opravdu nahánět strach a to z důvodů, že ten stařičký build engine v základu nepodporující žádný grafický akcelerátor ani nic podobného umí prostě navodit tu správnou strašidelnou atmosféru a pak také ty zvuky :-) chlapíci z monolithu si pohráli i s prostředím a místy kudy hráč prochází (hřbitov, zábavní park, vláček kolejáček atd.)......hru jsem měl opravdu rád a doufám, že si ji ještě někdy zahraju :-)

Pro: Atmosféra, Zbraně, Prostředí, Nepřátelé

Proti: pár drobností, které nemá ani cenu zmiňovat

+17
  • PC 80
Pamatuji si to jako by to bylo dnes, nic na pc z her už nás nebavilo a tak jsem se snažil s kamarády zabavit nějakými těmi kolektivními real hrami, takže jsme si často hráli na honěnou, ale i to nás časem přestalo bavit a tak bylo na čase zase časopisy schovat pod postel, vždy vyhrával ten s nejdelším a nejtvrdším a po malé inovaci i s vlhčím smotkem časopisu, pod jehož úderem se rýsovala na našich kůži docela pěkná červená jelita. Nutno podotknout, že tato značně inovační hra na honěnou většinou končila slzami a vzájemnými si výhrůžkami rodiči, ale nový den se vždy jelo nanovo a většinou to končilo již zmíněným scénářem. Avšak jen hrou na honěnou se nemůže dítě zabavit a tak značně vyhoněni a patřičně zadýcháni(ostatně uznejte sami jak dlouho jste se vy jako děti dokázali honit) a vysportováni, jsme se pak scházeli u kolektivního paření her na jednom pc. Kde se bude pařit většinou záleželo i na dalších benefitech s tím spojených. Toho dne padla volba na kamarádovo pc, jelikož měl přijet jeho strýc s kamarádovo dědečkem, přičemž z obou dvou ejakulovaly benefity. Z jeho strýce vždy nové hry, které se blesku rychle rozlezly po všech pc s rychlostí a hbitostí ruky katolického kněze ve spodním prádle školaček, přičemž z jeho dědečka pak jeho domácí klobásy, které byly vážně luxusní a často jsme se tak na jeho dědečka těšili více, než na samotné hraní a zkoušení nových her od jeho strýce. Jelikož nebylo nad teplou klobásu od jeho dědečka. Pamatuji si to jako dnes jak tu teplou velkou klobásu držím svýma drobnýma ručičkama a pomalu ji soukám do stejně drobných úst přičemž po prvním kousnutí do špičky klobásy, se mi po celých ústech rozstříkla její lahodná šťáva, je to jedna z těch krásných dětských vzpomínek při kterých se ještě dnes zachvěji rozkoší, když na to jen pomyslím. Toho dne jsme si tedy spokojeně a mlčky mlaskali nad chutí klobás a na pc střídali jednu novou hru za druhou. Pamatuji si to přesně bylo odpoledne a venku se už stmívalo, měl jsem na sobě kraťasy a tričko s obrázkem, tuším že to na něm byl mikymáus, vlastně možná to nebyl mikymaus ale prostě nějaký obrázek veselého zvířátka, vlastně i dost možná místo zvířátka to mohl být Pepek námořník, který nepatřil mezi mé oblíbené hrdiny a už vůbec jsem nechápal proč se na tu Olí nevykašle. Raději jsme měli spidermana a transformery. Je sice pravdou, že naší nejoblíbenější zábavou byly klacky a kamení, ale stejně tak jsme měli rádi i zmrzlinu. Nuže abych nezabředával do zbytečných a nic vám říkajících detailů. Měl jsem tedy modré tričko s Pepkem námořníkem, v jeho klasické silácké póze a kraťasy barvy šedé, na nichž byly bílé květy. Kamarád Pepa, které mu jsme příhodně říkali Pepku, nebo taky debile a kreténe, často totiž právě záleželo na vyhrocené emotivní situaci, jako výsledku našich her, avšak v těchto situacích jsme všichni vůči sobě užívali i horší přízviska, Nuže Pepek toho času byl na řadě s hraním a zrovna ve chvíli kdy jsme spouštěli hru Blood. Pamatuji si, že v tu chvíli se stala hitem a velice dlouho nás bavila. Na svou dobu výborná first person střílečka a na dlouho jsme své klacky a kamení odložili. Grafika na svou dobu výbornou a atmosféra taky, často jsme se u toho i báli, ale vzhledem k věku to bylo pochopitelné. Nejraději vzpomínám na level ve vlaku, kdy jste se za hlavního hrdinu museli prostřílet všemi kupéčky. Vzpomínám pak i na zákazy od našich rodičů které však jsme vesele obcházeli tím, že jsme začali hrávat u Tomíka, jelikož po našem početném příchodu, se jeho rodiče vždy odebrali odpočívat do postele, tenkrát jsme prvně zjistili že člověk během spánku kromě chrápání může vydávat i jiné zvuky, jako třeba hlasitý smích.
Těžko tuto hru hodnotit ale co 80 %

Pro: kopaní si s hlavou, grafika atmosféra, nápaditost levelů a prostředí

+4 +20 −16