Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Battle Isle 2200


Komentáře

« Předchozí Následující »
  • PC 90
Tak tady máme takovou královnu taktických her, simulujících bitvu na hexy rozdělených mapách v tahovém režimu. Battle Isle 2 představuje vše, co si pod tímto pojmem můžeme představit, navíc dotaženo k dokonalosti po všech stránkách. Také proto zde máme spoustu nástupců inspirovaných právě touto hrou a vzhledem k dokonalému grafickému ztvárnění nechybí inspirace mnohých dalších her ani v tomto směru.

Na mapě máme spoustu taktických prvků od terénu - louky, hory, cesty, řeky, mosty, až po budovy jako základny, továrny, letiště, přístavy. Po takovémto prostoru se prohánějí tančíky (lehké a těžké), dalekonosná děla, letectvo, bitevní lodě nebo buginy a pěchota, které jediné jsou schopny vstoupit do objektu a obsadit jej. Souboje probíhají na tahy, když se dostane jednotka do kontaktu, dostane možnost útočit. Jaké způsobí poškození nepříteli závisí na zkušenosti jednotky. Po každém zásahu dostanete zářez na pažbu a rozdíl je pak markantní, jestli zasáhnete jednotku s jedním zářezem, která ubere z nepřítelovy síly jednotky jeden kus a nebo dokážete jednou svou elitní jednotkou tu nepřátelskou smést jedním výstřelem. Jednotka je sbor např. o počtu 10, zjednodušeně by se to dalo chápat jako hit pointy pro jednu ikonku jednotky na mapě.

Principy na bojišti jsou velmi komplexní a není to jen o tom sebrat jednotky a někam je hromadně nahrnout. Obvykle budete čelit mnohonásobné přesile a bude třeba takticky rozvažovat, abyste co nejvíce nepřátel sundali na dálku, nebo chytře využívali bonusů v případě obkličování nepřátelské jednotky, než na ni zaútočíte. Elitní jednotky je třeba střežit jako oko v hlavě a poslat je někde bezmyšlenkovitě do vřavy a ztratit je, je na rezignaci a polní soud. Klíčové je zásobování, jakmile jednotkám dojde palivo a střelivo, jsou k ničemu. K tomu zde slouží zásobovací cisterny s palivem a vozy doplňující střelivo. Kombem se stává šestiúhelník jednotek, nejlépe bugin nebo dalekonosných děl, uprostřed nichž je zásobovací vůz na střelivo, za nimi pak je dobré vozit jednu nebo dvě cisterny.

Tímto se dostávám k dalšímu prvku - cesty a železnice. Jsou zde vozy, kterými je můžete stavět a natažení těchto rychlo komunikačních tras přímo k bojišti je mnohdy klíčem k vítězství, obzvláště bojuje-li se v těžkém terénu. A tady hraje významnou roli i počasí. Někdy zaprší a bojiště se změní v bažinu, těžká technika vázne, lehká se brodí bahnem a mít takové cesty, co byste za ně v tuto chvíli dali. Sledovat předpověď je velmi důležité. U takových přechodů přes řeky může kromě mostů sehrát roli i to, jestli třeba na pár tahů zamrznou.

Obsazování budov probíhá také zajímavě, kdo je zvyklý z jiných her, že obsadí prostor, a jednotka, která do něj vstoupila, jej bude zároveň hlídat, tady bude velmi překvapen, jak i v tomto směru je hra realistická. Buginou nebo pěchotou můžete obsadit budovu, můžete z ní okamžitě vyvézt jednotky, které v ní soupeř navyráběl ve svém kole (čerstvě vyrobené jednotky jsou neschopny pohybu v tomtéž tahu, tudíž jdou vyvézt až v tahu následném), nicméně bugina samotná není jednotkou, která bude schopna se bránit v dalším kole případnému vstupu jednotek soupeřových. Takže tady nastávají taktické orgie, jak budovu nejen obsadit, ale jak také zablokovat do ní všechny přístupy z vnějšku. Obsadit továrnu, letiště nebo přístav, s velkou radostí v něm utratit energii a zdroje výrobou hromady nových jednotek, ale po odeslání tahu o tu budovu přijít díky nějaké chytře ukryté bugině soupeře poblíž továrny mimo váš dohled, to se mnohdy rovná ztrátě celé mise. Všechno co jste tam vyrobili pak vyjede z továrny pod soupeřovou vlajkou.

Abych to vyprávění neprotahoval, tak bojuje se na zemi, moři i ve vzduchu, máme zde bitevní lodě, křižníky, ponorky, bombardéry, stíhače, různé zásobovací jednotky, transportní, můžete klást miny. Výrobu zajišťuje přísun energie, kterou vám dávají obsazené budovy měst, materiál získáváte z krystalů, které musíte sbírat a vozit do továren. Je to takový bonus, mnohé továrny jsou od počátku mise lehce předzásobeny.

Graficky hra pro mnohé bude dneska zastaralá, ale to jen v případě, že vyžadujete realistické modely vojenské techniky. Protože jinak je hra doslova nádherná, ideál toho, jak si představuji zpracování bitvy. Ikonky tančíků, lodí, buginek...to je vše nakresleno s jakousi dávkou roztomilosti (nikoliv dětinskosti), účelně a budí doslova pocit plastičnosti, klidně bych to chtěl mít jako malý modýlek někde na stole v plastické podobě. Mohla by z toho být i parádní deskovka (kdysi jsem si vyrobil svou a když jsem kreslil plán a jednotky, tak přesně dle vzoru Battle Isle 2 a trochu jsem to teda kombinoval se stylem Perfect Generala 2). Líbí se mi to mnohem více než grafický model Panzer Generala, který vsadil na ikonky realisticky vypadajících jednotek skoro jako z fotky. Battle Isle 2 prostě graficky působí doslova hmatatelně.
Pokud si necháte ve hře zapnuta videa, tak každý vojenský střet se navíc přehraje ve 3D videu. V dnešní době asi už zbytečný bonus, protože tady v jediném momentě ve hře grafika citelně zestárla, jde ještě o primitivní formu 3D grafiky, ale párkrát na to kouknout není na škodu, vtáhne vás to i do role dokumentaristy daného střetu.

Hudební doprovod je taky úžasný, dobře navozuje sci-fi atmosféru. Možná mi trochu připomíná Dunu 2.

Příběh spoilovat nebudu, navazuje na Battle Isle 1 a dva jeho datadisky. Jenom zmíním, že se jedná o dobývání planet na jejich povrchu, takže je to sci-fi, ale nejde o vesmírné bitvy.

Oproti předchozím hrám, postavených na tomto, zjednodušeně řečeno, engine od strategických mágů Blue Byte, se mnohé změnilo. Abych to upřesnil, jde o dvě hry, Battle Isle 1, kterému je BI2 pochopitelně přímým pokračováním a pak jde o spin off zavedený do první světové války, Historyline 1914 - 18. V prvé řadě zmizel split screen a dělení fází tahu na logistiku a útok. V Battle Isle 2 se pohybujete i útočíte v jednom tahu. Svým způsobem to ztrácí určité kouzlo, které tohle pravidlo u předchozích her přinášelo, ale zde jsou pravidla jiná a činí to hru svižnější. Naopak přibylo zásobování, o které jste se v předchozích dílech nemuseli vůbec starat. Tímto hra nabývá opravdu realistických rozměrů vedení bitvy. Také změny počasí, které vám umožňují takticky čekat třeba na mráz, abyste po zamrzlé řece projeli jednotkami a to zavčasu, než přijde obleva, důsledky jsou pak jasné.

Z jedné novinky však nadšený nejsem a to je tahový limit, navíc takový, že se vám hra nenamáhá sdělit, kolik tahů ještě zbývá. Prostě si tak hrajete, válčíte a najednou vám hra sdělí, že jste prohrál a to i v případě, že máte zrovna dojem, že vedete úspěšnou ofenzívu. Ten limit není sice tak vražedný jako třeba u Panzer Generala od SSI, nicméně naštve, protože pořád stresujete, jestli jako ještě můžete hrát, protože se vám zdá, že už misi jedete nějak dlouho a nebo už vás vypnou. Chápu, že strategický rozměr - vyhraj to v daném čase, protože jinak to pro celkovou válku nemá pak už význam, když propásneš správný strategický moment, ale je to zbytečně frustrující.

Takže až na jeden neduh je tohle pro mě nejoblíbenější díl série a jedna z nejdokonalejších taktických tahových her vůbec.

Pro: Detailní vedení bitvy na tahy, až po detaily, jako je zásobování střelivem a palivem. Legendární grafické pojetí.

Proti: Tahový limit.

+10