Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Assassin's Creed Origins


Komentáře

« Předchozí Následující »
  • PC 80
V AC sérii jsem už dlouhou dobu ztrácel víru. Od trojky šla kvalita strmě dolů. Čtyřka nebyla zlá, ale ty kokos: postavit to na stereotypních arkádových soubojích lodí... eh, nic pro mě. V Unity se ještě trochu o něco snažili, ale ne zcela úplně se to vyvedlo a Syndicate byl čistý amatérský narychlo splácaný průser. Proto mě ta dlouhá pauza potěšila a znova zažehla naději, že se dočkám něčeho víc, než jen slušně vymodelovaného historického světa (důvod, proč jsem to s touhle sérii ještě nevzdal). A vskutku, Origins je tak trochu novým začátkem a první AC hra po skončení Eziovské trilogie, která mě upřímně bavila až do samotného konce. Na začátku královsky, ke konci už méně, ale pořád solidně bavila. Pořád tam jsou ty otravné copy-paste prvky, které Ubisoft nastavil pro všechny své open-worldy, ale v daleko menší míře a děkuju děkuju, konečně jsou pryč collectibles. Alespoň v té otravné "to do list" formě. Děkuju!

Inspirace Zaklínačem je tu určitě ku prospěchu věci. Celá hra nepůsobí tak nechutně konzolovitě. Příjemně se ovládá, všechny nabídky jsou svižné, průzkum světa také. Celkově herní plocha působí komplexněji a uvěřitelněji (už to nevypadá tolik jak parkourová dráha). A hlavně: ten svět je prostě krásnej. Jakože fakt nádhernej. Prvních 30 hodin jsem se jenom kochal a užíval si všechny ty detaily a vizuální nádheru. A nejde jen o to, že je to všechno nádherně barevné a člověk vidí fakt jakože hodně mrtě do dálky. Ten svět prostě žije sám o sobě. Ta maniakální míra detailů mi přišla skoro až neuvěřitelná a s přehledem můžu říct, že vizuálně a technicky jsem hezčí hru prozatím nehrál. V tomhle ohledu Ubisoft překonal všechno, co bylo doposud vytvořeno. Sry, Geralte!

Co mě ale mrzí o to víc, že Ubisoft pořád nenajal schopné designéry misí a writery. Kdyby byla úroveň writingu a herní náplně tak maniakální, jako míra vizuálních detailů, měli bychom tu, dámy a pánové, jistojistě hru (minimálně) roku. Hlavní příběh je opět o pomstě, opět je to schematické vyvražďování členů Řádu hezky odspodu až na vrchol, což by možná nevadilo, ale kromě parádního Bayeka, Ayi a toho orlího superdronu (a možná taky ještě toho tejpka, co mu tak nehezky sejmuli dcerku... ten měl charakter) jsou to všechno figurky, které se objeví, řeknou pár slov a zase zmizí. I samotné mise jsou dost na jedno brdo, všechno je to psáno tak nějak stejně a i když je tam občas snaha sem tam o nějakou invenci nebo originální zápletku, pořád je to takové povrchní a tedy na míle daleko za Zaklínačem (no proč ho nezmínit, když se ho snaží Ubisofťáci tak okatě vykrádat). Writing celkově je prostě mdlý a design misí dost primitivní. A není to vidět jen na misích, ale třeba i na obsahu vedlejších aktivit. Třeba průzkum hrobek. Ty kráso, tam by se daly vymyslet tak pěkné puzzly a tombraiderovské sekvence a to i za cenu ztráty realističnosti. Ne, hrobky jsou na jedno brdo, puzzly prakticky žádné (vlastně se tam opakují jenom hrátky s výtahy a závažím, občas se světlem, ale většinou tam ani hádanky nejsou). Naštěstí je ta hra tak nádherná a krásná, že tohle jsem začal řešit až zhruba v poslední třetině, tedy v momentě, kdy se mi okoukal svět, unavila mě opakující se hudba (i když dope af) a začaly mi lézt na nervy stále stejné hlášky kolemjdoucích (třeba to, jak mě nějaký egyptský fracek furt posílá do chuje). Stále ten samý problém. Měli by ubrat na kvantitě a přidat na kvalitě.

Samotná hratelnost, kterou už popsali kolegové výše mnohem výstižněji, než bych kdy dovedl já, je ale zábavná a drží to nad vodou spolu s vizuálem opravdu hodně dlouho. I po takřka 100 hodinách mě hra baví, a i když během druhého DLC už pociťuji jistou únavu materiálem (resp. zmiňovaným repetitivním designem herních aktivit), tak mě ten souboják a svět pořád láká zpátky. Ale je to 100 hodin, sakra! Není moc her, co bych vydržel hrát tak dlouho. Takže prostě palec nahoru.

Co dodat? I přes mnou zmiňované výtky jsem si hru fakt užil. Sice jsem nedostal úplně to, co by si má supernáročná a vybíravá herní dušička přála, ale pořád jsem dostal hodně. Ale Ubi-hošánci: prosím prosím, najměte si schopné spisovatele. Nějakýho tejpka s tvůrčí vizí. 100 prakticky stejných základen a ležení k vyčištění přeci nikoho nezabaví tak, jako pěkný, komplexní, tíživý a emočně vyčerpávající quest. A Witcher 3 ukázal, že to jde. I na tak ohromné herní ploše. A šlo by to i tady, klidně i bez dialogových voleb. Tady ta designérská variabilita a sžití s příběhem a postavami pořád dost chybí. Ale i tak velkej a správnej krok kupředu.

Pro: Bayek, Aya a Senu; Discovery Tour, překrásný svět, soubojový systém, maniakální míra detailů co se herního světa týče, lehký příklon k RPG, absence "to do" hovadin a collectibles, konečně zase zábavný design misí...

Proti: ... ale pořád mi to nestačí, slabý writing, nezáživné postavy, nevyužitý potenciál; jakmile opadne opojení vizuálem, začne se to herně až příliš opakovat -> nedostatek kreativity

+29
  • PS4 70
Absolutně největší předností Origins je Egypt. Dámy a pánové, takhle nadšený z prostředí jsem v Assassin's Creed ještě nebyl. Duny, skalní scenérie, pohled na rozlehlá města v nížinách a ty pyramidy, které si tam jen tak majestátně stojí. Každou cestou jsem se kochal a z grafiky a prostředí jsem 100% nadšený. U postavové animace asi nejde o skvost dneška, ale Egypt to všechno zastínil.

Herně už je to ale jedno velké zklamání. Jste-li hráč, který jede jen příběh, je pro vás "AC: O" ztráta času a energie. Abyste totiž s hlavní linií drželi krok, je třeba plnit i postranní úkoly, jinak budete brzo 5 úrovní pod questy. A to jde ruku v ruce s další tragédií. Ostatní úkoly a otazníky jsou jen některé zábavné a v 50 % + případů musíte dobýt tábor, kemp nebo pevnost. Ubisoft si prostě řekl: "Hm, tolik volného místa. Co s ním? Ano? Skvělý nápad, pane, zajebem to kempy od severu po jih! Jste povýšen, vánoční prémie vás neminou!" A to není kemp ani posléze bez nepřátel. A pozor... po dohrání příběhu máte pořád polovinu mapy zakrytou. Prostě celá hra v bledě modrém, jen bez hlavních úkolů. Bez komentáře.

Co se boje týče... je to docela vyvážené. O nějakých "outplayích" se mluvit nedá, ale docela to šlape. Změnu přináší i pestrá škála zbraní, možnost štítu (který jsem použil snad v 1 % soubojů) a k "assassinským nástrojům" jsem se ani nedostal, když jsou přístupné až po odemčení v stromu schopností a ne v průběhu hry. Třešničkou na dortu je boj proti přesile nebo Phylakové. Nebýt koně, tak se poseru i z nich... Luk využijete jen podle potřeby. Zoufale tu chybí nějaké bojové parádičky.

Ještě že vývojáři přišli s Bayekem. Nebýt tohohle sympatického Medjaye, putování po Egyptě by bylo až příliš velkým zklamáním. Jako postava funguje. Chcete se společně s ním pomstít a rozdělení s Ayajou vás sere stejně jako jeho. Mimochodem Aya a hraní za ni je velmi nezáživné. Postavy obecně velmi rychle zapomenete a spíš si vzpomenete na mladého obchodníka Redu než na vychcanou Kleopatru.

Cítíte jak se herní společnosti po třetím Zaklínači snaží mermomocí jej napodobit a všude sypou tuny obsahu. Nechápou ale, že k úspěšnému a zábavnému RPG potřebujete sympatického hrdinu (tím Bayek je), dobrý gameplay (tak nějak ok) a dobrý a dlouhý příběh (jako fakt ne). Hru pak sjedete za cca 20 hodin, kdežto u Zaklínače jen děj za 60, ale to nehrozí, protože okolní mise baví a tady ne.

Závěrem bych řekl, že to jak někteří hráči z nového Assassina tečou skrze podlahy, je opravdu přehnané. Je to fajn a všechno, ale netuším, kdo by to dobrovolně hrál na 100 % aniž by si nelhal. Na příběh tu máme AC II a na zábavu AC 4.

Pro: Prostředí a scenérie Egypta, Bayek

Proti: Nezáživné úkoly, otravné čištění táborů, krátký příběh, nevyužitá mapa

+20(22-2)
  • PC 70
Assassin's Creed Origins má být díl který opět nastartuje zvolna upadající sérii. Upřímně si myslím, že ačkoli je zde mnoho změn a mnohé určitě k lepšímu, tak spousta věcí zůstává vlastně při starém a tím táhné Origins ke dnu.

Začněmě pozitivy a rovnou tím největším pozitivem který celou hru táhne vzhůru. Egypt. Egypt! EGYPT. Zdejší Egypt je vážně něco. Je tak skvěle vymodelovaný a hlavně vystavěný, že máte pocit jakoby jste tam fakt byly. Zdejší chrámy, pevnosti a rozvaliny jsou vyvedeny s až maniakální přesností a vidět zdejší pyramidy ještě než je zcela ohlodal zub času je fakt paráda. Nejde ale jen o stavby ale o prostředí jako takové. Ta chuť neustále objevovat a zkoumat co je za další dunou je neskutečná. Prostě Ubisoft znovu dokazuje, že jde li o převedení historických míst, do herní podoby a zprostředkovat nám jak to asi vypadalo, tak nemá konkurenci.

Ruku v ruce s prostředím jdou i lidé a těch je tady požehnaně. Ve větších městech už se jedná o solidní zástupy a opět tak navozují pocit skutečného místa. Někteří vám i zadají nějaký ten vedlejší úkol. A tím se dostáváme k hlavnímu negativu hry. Příběh, ať už hlavní nebo vedlejší mise, je velmi slabý. Téměř všechny vedlejšáky jsou na jedno brdo a vystupuje v nich nějaký zlý Řek/Říman kterého je třeba odstranit. Časem, už to začne hodně otravovat a zároveň se to stává víc a víc směšnější. Když už si v Ubisoftu daly takovou práci o zjišťování daných reálií, tak mohli zapracovat i na vztazích mezi jednotlivými národy. Zde totiž Řekové vystupují málem jako okupanti a nebozí Egypťané jako utlačovaný národ ( takhle to fakt nefungovalo, ano, byly tam třenice a třídní rozdíly ale pokud by se Řekové, chovali tak jako ve hře, tak je Egypt imrvére po dobu panování Ptolemaiovců v občanské válce ). Po čase jsem už vedlejší mise plnil zcela mechanicky a jejich zadání mi šlo jedním uchem tam a druhým ven.

Bohužel ani hlavní linka situaci nijak nevylepší, spíše naopak. Prakticky celá hlavní linie je jen odstraňování jednotlivých cílů. Přičemž se postupem času prozabíjíte až na vrchol vašeho zabijáckého listu. Vaše cíle nemají žádné charisma ani osobnost. Prostě se tam na pár minut objeví, řeknou pár vět, maximálně je lehce nastíněn jejich charakterový rys a poté je bez jakéhokoli vzrušení odpravíte. Žádný charismatický záporák se nekoná, prostě jezdíte po Egyptě a zabíjíte skoro-bezejmenné cíle.

Co se týče záporáků, můžeme s klidem aplikovat i na hrdiny a ostatní postavy ve hře. Všechny, snad kromě Bayeka, jsou absolutně nazajímavé a už po pár minutách jsem je pouštěl z hlavy. To se pak těžko buduje nějaký epický příběh. Díky všem těmto věcem jsme pak "epický" závěr prozíval. Mimochodem mám čím dál větší podezření že Ubisoft se snaží tak nějak polorestartovat celou značku. Assassíni a Templáři ( + jejich předchůdci zde ), sci-fi prvky atd. jsou čím dál více upozaďovány a jsou tam jen proto že se jedná o danou značku ale prim hraje dané prostředí.

Prim také hraje boj a tady si ho užijeme dosytosti. Předně je třeba říct že změna bojového schématu hře prospěla. Boj je teď více akční a nepůsobí tak blbě, než když na vás v předchozích dílech jednotliví protivníci nabíhaly jako prasata na porážku a zbytek čekal až na ně dojde řada. Na druhou stranu zde ubylo takových těch cool momentů, kdy jste efektně skosily několik nepřátel v řadě. Alespoň že zůstala docela fajn dorážecí animace posledního protivníka. Každopádně zbraní na dorážení budete mít víc než dost ( meče, sekery, palice atd. ), přičemž jednotlivé druhy zbraní mírně mění hratelnost. Dva meče jsou rychlé ale dávají menší poškození zatímco palice je pomalá ale dává rány jak z děla. Souboje mají bohužel i stinnou stránku a sice Bayek má tendence se zasekávat o různé menší překážky. Také kamera mě dost zlobila a hlavně v interiérech měla tendence se zbláznit nebo zaseknout v určitém úhlu.

Samozřejmě ani tady nesmí chybět různé sběratelské předměty a místa která budou čekat jen na to až je objevíte. Naštěstí zde Ubisoft zapracoval a výrazně zredukoval daný počet sběratelských věcí a věcí na objevení celkově. Díky tomu už není taková otrava snažit se o dokončení hry na 100%. Všemu rozhodně pomáhá i systém provincii, takže na vás nevyskočí vše najednou. Aktivit je zde přehršel, od prolézání starověkých kobek přes "dobývání" pevností až po změření sil s válečnými slony. Je toho dost ale hlavně je to střídmě dávkováno.

Grafika je pak nádherná a na rozlišení 2K je jen radost pohledět. Naštěstí se mi vyhly grafické bugy a glitche které postihly snad všechny ostatní díly v této sérii. Technická stránka mi obecně přišla lepší než např. u Unity nebo Syndicate. Párkrát se mi hra trhla a jednou zamrzla úplně, jinak však všechno šlapalo bez problému.

Nový Assassin's Creed je pro mě spíše naprosto famózní výlet do minulosti a prozkoumávání starověkého Egypta. Příběh a postavy nestojí za nic a zde bohužel Ubisoftu, ujíždí vlak drahnou dobu ( v téhle sérii snad stál po příběhové stránce za něco jen druhý díl a datadisky k němu + možná ještě trojka ale tam byl zase zcela marný Connor ). V něčem se tenhle díl zlepšil ale ve spostě věcí je vše při starém. Nebýt toho skvělého Egypta tak je to o dost horší.

Pro: Egypt celkově ( chrámy ruiny atd. ), grafika, osekání věcí na mapě a větší zabavnost objevování celkově

Proti: Postavy, příběh, historická nepřesnost, kamera při boji a zasekávání postavy

+18(19-1)
  • PS4 80
"i need a fucking throne!" - Cleopatra, UBIarchív autentických citátů

Neúnavně obrovské, nekompromisně nádherné, neskromně zabugované, neskonale zábavné – takové je doposud poslední hašašínské krédo, které mě vytáčelo a fascinovalo v takřka stejné míře.

A ne, ta jedna zmínka o jeho kráse nestačí. Takto imrvére fotogenickou hru si snad ani nepamatuju. Nepamatuju si jediný moment, jediné zákoutí, kdy a kde by se mi něco vizuálně nelíbilo. A to jsem to hrál na blbém péeskovi s dosti nestabilním frameratem! Každým cloumem z toho čiší obrázkové orgie – ať už se se svým ořem (bez urážky k velbloudům) uháním dunami, ulicemi Alexandrie, nebo po svých vyšplhávám pyramidu či šmejdím v jejích útrobách, nebo se třeba čvachtám v potopeném chrámu či zevlím v hrobce Alexandra Velikého – doslova každá odehraná vteřina navýsost uspokojuje, ba až rozmazluje tu mou vnitřní grafickou kurvu. I Sárynka se vytáhla s hudebním doprovodem a nutno seznat, že odvedla znamenitou práci. Je fakt, že se napříč albem hodně opakuje, ale když jde o takto uhrančivé tóny, tak mi to ani nevadí. Soundtrack sjíždím už týden více méně v kuse a pořád se mi neoposlouchal, takže všechna čest. Společně s oným obrazem a výborným ambientním ozvučením vytváří naprosto přesnou atmosféru. Natolik přesnou, že pokulhávající gameplay se v tom s přehledem ztrácí a já se navzdory jemu královsky prostě bavím celou dobu.

Egypt mi vlastně v reálném životě nic moc neříká – v reálném životě obecně tíhnu mnohem víc k chladnějším oblastem, neboť opravdu nejsem fanda velkých veder – nicméně v tom virtuálním ho naprosto žeru již od TR4. Dějepisná fakta mám taky poměrně u konečníku, takže mi historické nepřesnosti opravdu nevadí ani zbla (kór v tomto díle, ve kterém člověk najde štít, který uspává nepřátele – tedy jede na čiré fantasy víc než kdy předtím). Taky jsem hydro+pyromaniak v jednom, a hroch patří mezi mé nejoblíbenější tvory. Tato hra má tu doposud nejlepší vodu, jakou jsem kdy ve virtuálním světě zažil (vizuálně hlavně z hlediska barvy, ale především v rámci fyziky je to top nad topy, je už to opravdu dlouhá řádka let, co mě vyloženě bavilo jen tak bezdůvodně plavat + ty mokré efekty!), stejně jako nabízí vskutku bohaté ohnivé hrátky (kór na Nightmare opravdu doporučuju investovat do skillů s ohnivou tématikou, a všechno pálit na popel!), a v neposlední řadě taky zprostředkovává možnost si ochočit hrocha a mít ho za parťáka. Jinými slovy se mi hra přímo neuvěřitelně trefila do vkusu už jen svým světem a všemi způsoby, kterak si v něm krátit čas.

V ostatních směrech už to samozřejmě trochu skřípe:

- Základní struktura questů je povedená, zejména s těmi vedlejšími se ubiměkkouši pochlapili, neb většinově jde o poměrně smysluplné, opodstatněné aktivity, které se navíc umně slévají do hlavního příběhu, a na jejich následky člověk často může naprosto nahodile pak ve světě taky narazit. Ta hlavní storylajna už je celkově hodně slabá, přestože Bayek je coby protagonista skvělej a z hlediska režie se tomu dá jen máloco vytknout (nicméně samotný závěr za to srdíčko chytne, né že ne).

- Stealth je pořád hodně primitivní, pořád založený na filozofii stiskni-jedno-tlačítko-k-výhře. Tady by troška té invence taky nebyla na škodu.

- Když už píšu o invenci, nemůžu se nezmínit o zdejším platformingu. Po dvacátédeváté (nebo kolik těch jednotlivých dílů vlastně bylo) ten silně automatizovaný parkour sestávající ze stále těch samých animací už opravdu působí trochu nudně. Jo, přidali do hrdinovo arzenálu salto dozadu, což mi tak nějak nestačí. A to jsem člověk, který pořádně naposled hrál AC2! Působí to o to blbějc konkrétně v takovém celku, který je v tolika jiných směrech o tolik jiný. Chtělo by to do budoucna už nějak spestřit. Třeba nějak zakomponovat hybnost a setrvačnost a udělat z nich stěžejní mechaniku? Případně jen implementovat manuální držení, cokoliv, co by zase jednou přidalo na hráčově angažmá.

- Souboje mi pravidelně stříleli mozek z hlavy. Jedna potyčka zprostředkovala nefalšovaně napínavou zábavu (duel s hbitým phylakem <3 ...tedy alespoň do té doby, než je ty OUPÝ kouřové bombičky tak ztrivializovali), u druhé potyčky jsem nechápavě kroutil ovladačem a říkal si, že tady se na nějaký playtesting někdo zvysoka vysral (libovolný fajt na schodech; nespočet možných exploitů; zářivý žloutenkový filtr u überlegen útoků je sám o sobě oslepující, nicméně zkuste to aktivovat při souboji v písečné bouři a pak nepřítele najít, glhf). Největší fail pak vidím v tom, že většina soubojáku je vlastně zamknuta v skill systému. U některých frajeřinek zcela pochopitelné, ale základní parry fakt mohl být součástí základního Bayek balíčku. Celkově jsem ale spokojen – jako jádro pro díla budoucí mi to rozhodně optimizmus dodává, rozdílné zbraně s sebou nesou razantně rozdílný feeling a každou je švanda okusit (nicméně po většinu hry jsem zakotvil na legendárním srpovém mečíku, po jehož ranách nepřátelé krásně krváceli, a ohnivém žezlu, po jehož ranách nepřátelé zase krásně hořeli…a máloco je taková pastva pro oči, jako hořící krvácející vysteroidovaný namachrovaný kapitán <3).

- Zdaleka nejvíc mě hra nasrala s tím, jak intenzivně rve svoje mikrotransakce hráči do chřtánu. Půl bídy, že kdykoliv jsem brouzdal po mapce či si hrál v inventáři, tak mě to vždycky vybízelo zabočit do obchodu, ale ta momentka, kdy ihned po prologu mi hra vyloženě vlepila do ksichtu pozvánku valit utrácet, ta byla natolik nevkusná, že jsem chvíli seriózně zvažoval rezignaci. Má to to štěstí, že si člověk k normálnímu užitku a bezproblémovému dohrání opravdu nic dokupovat nemusí, ale stejně…chamtivost smrdí, ubi. A koncept p2w v singleplayerové hře je prostě dnem té nejsmrdutější spodiny všeho absurdna. Hra samotná na to zvládla hodit stín natolik neprůhledný, že to na můj konečný zážitek vlastně vliv nemělo, ale stejně 5% dolů už z principu.

Jinak je to ale první open world od třetího Zaklínače, který jsem si opravdu užil. A stejně jako u onoho Zaklínače si jsem jistý, že i toto si v budoucnosti rád střihnu znovu. Nicméně to už asi zase až na nějaké té kompjůtr mašince. Jednak chci 60fps, druhak chci k těm lukům myš. >_>

Kolem a kolem se mi tento nový RPG-lite směr fakt zamlouvá. Kdyby do příště nabrali lepší spisovatele, vypilovali a obohatili bojový systém, konečně taky trochu obměnili ten parkour, a případně i ještě víc přitlačili na roleplaying a dovolili nám ovlivnit vývoj postavy, potažmo celého příběhu, tak věřím, že bychom mohli mít co dočinění s opravdu velkolepou a významnou hrou.

87 hodin
Nightmare obtížnost
70 chcípnutí cca

Pro: Nádherný, obrovský, atmosférický Egypt plný nespočtu detailů; Bayek; jádro nového soubojáku je moc fajn; papyrusové hádanky; UI; větší část game designu

Proti: Toho obsahu je až moc; krom RPG prvků a soubojáku naprosté minimum invence; bugy; AI; nízký level cap/příliš rychlé levelování; dosti nevyvážená obtížnost

+17
  • PC 100
K mému hraní polorestartované série vede trnitá cesta nárazového hraní, na jejímž konci jsem i s dlc utopil kolem 70ti hodin a jakmile si na chvilku odpočinu po Odyssey (dvouletá odmlka k dalšímu dílu to jistí), tak se k tomu ještě vrátím. A to proto, jelikož i přes zjevné vizuální podobnosti jsou to velmi odlišné hry, které se díky maličkostem celkem i jinak hrají. Moc se mi zpočátku nelíbila tato plánovaná evoluce mé snad nejoblíbenější herní série vůbec a příklon ke gore rpg žánru, jelikož takové hry vzásadě nehraji. A to proto, že má vrozená touha po perfekcionalismu mi nedovolí se z jedné vyzobávací lokace posunout do další, jakmile není na 100% splněná. A vypadá to, že AC mě časem takové hry hrát naučí. A je to přitom tak obrovské, vizuálně nádherné, třebaže ne každou jednotlivou texturou, ale takovým tím celkovým pohledem na jednak přebarvičkovaná města, hory nebo oázy a písečné duny. Člověk v takto obrovské hře chtě nechtě přistoupí k rychlému cestování načítacími obrazovkami a nezřídka kdy se mi stávalo, že mě Origins (či jaká já s oblibou říkám původním názvem Empire) svojí rozlohou pohlcuje a nedostavuje se ona pověstná plná imerze. Po takových deseti rozjezdových hodinách plnění haldy vedlejších questů, které jsou sice vesměs opakováním herních klišé ještě z devadesátek, ale zabaví, jsem se naprosto naladil na správnou vlnu a věděl jsem, že hru dohraju na 100%. Tento pocit se rázem vytratil zakoupením Gold edice hry, tedy prvním a hlavně druhým (obrovským, ač ne tak dlouhým) dlc, která přináší další území k prozkoumávání a ani Bayekův věrný velbloud vše prostě před příchodem Kassandry mým tempem prostě nezvládne.
Pokud bych měl extra chválit něco krom toho, co jde Ubisoftu zdaleka nejlépe, tedy tvoření perfekních virtuálních volně otevřených hřišť, pak je to soubojový systém. Hned první souboj na začátku pořádně zamrazí v tom, jak je to celé nepřístupné, ale jakmile tomu člověk dá šanci, vyloženě si to zamiluje. Což bude (možná) má částečná výtka k Odyssey, kde mám zatím 11h, tak nebudu soudit, ovšem je to tak, že souboják se celkem dost liší a boje se štítem na koni patří k tomu nejlepšímu, co jsem si mohl jako nehráč Mount and Blade ve (AC) hrách, hlavně tedy zde, přát. Příběh je už klasicky průměrný bez nějakého hlubšího přesahu po dohrání, ale nijak neruší a celkem mě mrzí absence nějakých dalších nápadů do přítomnosti, ovšem časy načrtnutí první civilizace z Brotherhoodu, které jsem vyloženě hltal, jsou zřejmě ta tam.
Pokud to někdo vzdal po, ne nutně slabších, ale opakujících se starších dílech, u Origins by mohl s klidem naskočit.

Pro: soubojový systém, RPG prvky, resp schopnosti k rozdělování, extra subjektivní pro : omezení námořního systému, obleky a celkově vybavení ke sbírání, luk, kůň, kterého si zase jednou můžete kdykoliv přivolat, všemožné prozkoumávání krypt atd atd

Proti: ta hra je tak obrovská, že vyzobat to všecko člověka semele (a pokud ne, dorazí jej Odyssey)

+16
  • XOne 85
Hry se dají hrát z několika důvodů: hratelnost, atmosféra, příběh, okouzlení grafickou stránkou, nebo člověk hledá výzvu (vysoká obtížnost). Z těchto parametrů hraje grafika první housle. Jedná se o příjemnou, oku lahodící AAA hru.
V mém případě se jedná o druhou záležitost první byla hra Kingdom Come: Deliverance- 230 hodin, kterou jsem hrál a dohrál na Xboxu one X (ve spojení s "obyčejnou" 4k 65 palcovou TV). Možnost vidět Egypt tak jak mohl vypadat a tak jak jej nikdy neuvidíte v reálu je zážitek k nezaplacení. Zmíním dvě věci: vidět zevnitř Snorfuovu druhou pyramidu (tento faraon má tři, protože ty první dvě se "nepovedly") a pak úžasné panoramatické výhledy z vrcholku pyramid, chrámů, uschlých stromů...
Po stránce herních mechanik i příběhu je jasně vidět inspirace v Zaklínači. Avšak hra je plošší (kvantita vítězí nad kvalitou).
Hru jsem bral jako nádherný walking simulator (kde člověk nemusí nikam spěchat), s tím, že v okamžiku dosažení 40. úrovně jsem už jen snažil hru rychle dohrát. Jediný moment, který mne dostal a patří k těm úchvatným zážitkům, které si budu pamatovat celý život byl osud malé Šadji.
Jedná se o mou první hru z universa Assassina, proto hře dávám vyšší hodnocení a jsem shovívavější k některým neduhům hry (repetitivnost, vyvražďovačky, hraní za Ayaju), které vnímají ostatní.

Pro: Nádherná AAA hra ze starověkého Egypta

Proti: Kvantita mnohdy vítězí nad kvalitou

+15
  • PC 85
Několik let jsme se v Assassins Creed posouvali v čase neustále dopředu, nyní konečně nastal čas podívat se úplně na začátek. V Origins vás ještě nečekají asasíni ani templáři, nýbrž jejich předchůdci v podobě Skrytých a Řádu Prastarých, které vidíme na počátku dlouholeté války, jež začala necelých padesát let před naším letopočtem v Egyptě. Hlavní zápletkou je již tradičně pomsta, což je asi nejsnazší způsob, jak vybudovat nějaký děj. Do rukou se nám tentokrát dostává hrdinný Bayek, kterého kromě pomsty žene ještě čest a touha po spravedlnosti.

Naneštěstí je Bayek snad jedinou více propracovanou postavou, což je u Assassins Creed docela neobvyklé. Záporáci, hrdinové ani historické postavy nemají žádné větší motivace a nedostává se jim ani moc prostoru. Jedinými postavami, které uvidíte častěji jsou Aya a Kleopatra, které ale nejsou příliš dobře napsané, obě byste navíc nejradši uškrtili. První AC sice také neměl kdovíjak propracované padouchy, ale aspoň vám byli představeni jako řádné svině, které vraždí, mučí a týrají bezbranné obyvatele Jeruzaléma. Zde Řád v akci moc nevidíme, pouze nám civilisté popisují své trable a my ony pleticháře vystopujeme a v mžiku zabijeme. Hlavoun Řádu se dokonce objeví víceméně těsně před koncem, přičemž nevíme nic o jeho plánech.

Slibovaná pasáž v přítomnosti také není kdovíjak skvělá. Tvůrci nám tvrdili, že nás čeká obdobná akce jako v AC3, přičemž zde máme jen pár ani ne pětiminutových scének. Vedlejší úkoly v minulosti jsou pak tradičně udělané jako přes kopírák a nabízí vám z několika scénářů: velký zlý člověk stojí za problémem ve městě, ztracený člen rodiny nebo výběrčí daní. To i Unity mělo podnětnější příběhy, přičemž vycházely ze skutečné historie.

Abych jenom nekritizoval, což by bylo divné vůči mému vysokému hodnocení, tak musím pochválit zpracování světa, které je přímo skvělé, tohle je něco, co Ubisoft prostě umí. Egypt působí opravdu věrohodně a máme možnost prozkoumat každý kout a vyšplhat téměř na cokoliv. Alexandrie a Kyréna mě naprosto ohromily, přičemž jsem si užil mnoho krásných výhledů po celém Egyptě.

Oproti předešlým dílům jsme se dočkali opravdu velké změny v hratelnosti, kterou tvůrci z většiny převzali z třetího Zaklínače, což nebylo vůbec naškodu. Proti kopírování prvků nic nemám, když něco funguje, přece to nemůže zůstat na jednom místě. Krapítek mi sice vadilo, že tvůrci opustili od klasického orlího pohledu a nahradili jej "zaklínačským smyslem" a "dronem", ale v rychlosti jsem si na to zvykl. Právě díky hratelnosti jsem si hru opravdu užil a mapu jsem pročistil, co to jen šlo. Ve volných chvílích jsem navštěvoval hippodrom, kde byli velice povedené závody, přičemž aréna mi naopak přišla opravdu nezáživná. Stejně tak mne nebavily ani námořní bitvy, které tým v předešlých hrách zvládl na jedničku.

Hra vyniká také v maličkostech, které jsem u Ubi opravdu nečekal. Živý svět jsme tu sice měli vždycky, ale kdo by čekal funkční písečnou bouři, která se žene krajinou nebo několik typů fata morgány. Funguje zde také zvířena, která se chová přesně jako ve skutečnosti. Ptáci se při přiblížení hned vyplaší a vzlétnou, dravci pak zase nahánějí bezbranné býložravce. Před pár dny jsem si také všiml skutečnosti, že Ubisoft při tvorbě velblouda udělali MoCap skutečného tak, že jej navlékli do tradičního černého oblečku s pinpongáči.

Jak jsem již zmínil, hra se jako tradiční AC příliš nechová, pokud tedy nepočítáme skryté vraždy nebo zápletku s naháněním tajemných osob. Abych se tedy přizpůsobil onomu RPG stylu, vyměnil jsem klasickou bílou róbu za brnění, které navíc k Bayekově Medžajskému postu hezky sedlo. Většinu hry jsem pak strávil s vybavením z Final Fantasy úkolu, který rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co tahle hra mohla nabídnout.

Nyní jen musíme počkat na oznámení, v jakém prostředí se bude příští hra odehrávat, a jestli zůstane u RPG stylu nebo se vrátí ke kořenům. U onoho RPG by mi nevadilo pokračování ve starověku, vláda Čingise ani doba vikingů, přičemž klasický AC by se nejvíce vyjímal v době vlády Rudolfa II. To by bylo k mému postoji ke hře a budoucnosti AC asi už vše. Na konec bych jenom zmínil můj malý objev - Caesar=Babiš.

Pro: Svět, Bayek, RPG prvky, délka hry, závody

Proti: Nezáživné postavy, příběh, přítomnost a úkoly

+14
  • PC 80
"Zabiju každého, kdo byl toho dne v Síwě!"

Ubisoft se vrátil se vším, co na Assassin's Creed sérii máme rádi - s krásně vyvedenými reáliemi, se silnou historickou atmosférou, s pár skutečnými dějinnými postavami a pomstou za člena rodiny (neuvěřitelně už po čtvrté, velká kreativita :D). Především se ale Ubi vrátil s tím, co máme na AC snad nejraději - s ÚŽASNOU HRATELNOSTÍ.

Po graficky krásném, příběhově však chudém Unity a příšerném Syndicate, kde po historii nebyly skoro ani památky, se AC série vrátila ke kořenům, bez mega cool vystřelovacích háků, honiček v kočárech, napěťových bomb a podobných nesmyslů. Klasicky s mečem, skrytou čepelí, lukem a šípem a šipkami. Všechno pěkně postaru a bez přehánění. Dokonce místo vševědoucího "orlího zraku" máme orlici Senu, co se někdy dost loudá, nepřátelé se nikde na radar nezakreslí, z toho prostého důvodu, že žádný radar neexistuje, žádná zmenšená verze mapky, nic. O směru, jímž se nepřátelé dívají, naservírovaném pod nos, si můžeme nechat jenom zdát. A mě osobně se tyto změny "k těžšímu" líbily hodně, člověk si dává větší pozor, musí déle pozorovat chování protivníků atd., zkrátka to přispívá k realističnosti.

Nevím, zda má cenu se bavit o příběhu a postavách, Ubi zřejmě nikdy nepřekročí stín Ezia di Auditoreho, a ani s rozzuřeným Bayekem se Síwy a jeho ženou tomu není jinak. Nebyly to nejhorší hlavní postavy, patřily určitě do lepšího průměru AC série, ale že bych o ně trnula strachy a záleželo by mi na jejich osudu, mimo pomstu, to se říct nedá. Příběh, jak už jsem předeslala, nám už po čtvrté ze sedmi dílů, servíruje starou známou pomstu za mrtvého člena rodiny, nyní je to jen bolestivější, protože se jedná o malé dítě hlavního hrdiny. Jinak jsme to viděli už hodně krát a je nám jasné, že bude následovat "vyvražďovačka" od méně podstatných bossů směrem ke strůjcům toho všeho. Musíme si přiznat, že Ubisoft nemá úplně nejschopnější, ani nejtalentovanější scénáristy, velmi jemně řečeno. Postavy jsou docela ploché, nemají moc osobnosti, většinou jsou i dost černobílé, ale kdo se dostal přes všechny díly AC až k sedmému Origins (a k tomu si třeba ještě hodil Brotherhood, Revelations nebo Rogue), pak u série zcela jistě nezůstal kvůli příběhům a postavám. Zůstal u AC protože žádná jiná hra vám v současnosti nenabídne možnost pohybovat se v historických reáliích zpracovaných tak detailně, až se kolikrát tají dech. Žádná jiná hra vám nedá pocit té které historické éry tak rozsáhle, včetně skutečných historických postav, kostýmů, uniforem, zvyků, zbroje atd.

A zde se dostávám k důvodu, proč jsem AC Origins udělila tak vysoké hodnocení: Egypt. Už bych ani nemusela nic moc dodávat. Nejsilnější dobová atmosféra od dob renesanční Itálie v AC II a Brotherhood, za celou sérii. Když stojíte s velbloudem, kterému jsou mimochodem vidět i žíly na břiše, na poušti a rozhlédnete se, jak si vítr pohrává s pískem na rozpálených dunách, ostré slunce vám svítí do obličeje, jste nadšeni. Když pak uděláte pár kroků a vidíte za sebou stopy velblouda, které po čase onen vítr rozfoukává, jste víc než jen to a to jste se ještě ani nikde nepodívali. Alexandrie se svou zdobností, sochami, náměstími i pestrobarevnými květy nebo Gíza s pyramidami, do nichž, po vzoru Lary Croft můžete vejít a trochu si přilepšit, občas i rozluštit primitivní hádanku, abyste se dostali dál, to všechno je k nezaplacení. V Krokodilopoli a Kyréně se zase můžete stát Gladiátorem, u Alexandrie můžete budovat kariéru jezdce na Hypodromu. Můžete zabíjet roztodivná zvířata pro kůži, abyste si vylepšovali zbroj, můžete dobývat vojenská území za vidinou zisku lepší zbraně, či bohatství. Mapa je skutečně obrovská, včetně několika naprosto až zbytečně rozsáhlých pouští. Můžete zde řešit spousty vedlejších úkolů, když nechcete ještě hrát hlavní cestu za pomstou, kde vesměs pomáháte lidem s jejich každodenními starostmi. Vlastně přibylo tolik RPG prvků, že mě ve výsledku až štvalo, že nemohu za Bayeka rozhodovat, co řekne, či jak se zachová, protože to jediné chybí k plnohodnotnému RPG. Inspirace Zaklínačem 3 je zjevná, včetně vydělávání na cetkách, které posbíráte cestou, včetně stromu schopností a včetně takových detailů, jako jsou otazníky na mapě, či kapky padající na kameru, když zrychlíte loď. Na rozdíl od Zaklínače, je ale Bayekův inventář krásně přehledný, nesbíráte 100 000 pergamenů, u nichž pak ani nevíte, zda je nebudete potřebovat a zda je můžete prodat, a hlavně inventář se nikdy zcela nezaplní, takže nemusíte každou chvíli k obchodníkovi, abyste se vůbec mohli pohnout. Rovněž rychlé cestování odkudkoli je super. V neposlední řadě musím ocenit i pár z průměru vybočujících dějových zvratů, kdy jsem si například nemyslela, že v Ubi budou mít na to, zavraždit další malé díte ve hře - holčičku Šadju, kterou bába "Krokodýl" utopí a Bayek tomu nestihne zabránit, to pro mě byl asi nejsilnější zážitek ze celé hry. Pak ten plot-twist se Skarabeem nebyl špatný a snaha vytvořit psychologickou motivaci jedné ze záporaček - Hyeny - taky docela ušla. Chtělo to ale více podobných vybočení z běžné rutiny cesty za pomstou, abych mohla dát vyšší hodnocení.

Assassin's Creed Origins není úplně nejlepším dílem AC série, ale rozhodně patří k těm nejlepším. Ne příběhem, ne postavami a ne dialogy, ale silnou dobovou atmosférou, krásným velkým otevřeným světem, množstvím vedlejších úkolů a aktivit, výbornou hudbou, příklonem k RPG hrám a úžasnou hratelností. Po dlouhé době se konečně těším na další díl AC a doufám, že ke všemu, co je na Origins dobré, snad přibude i dobrý scénář a silná originální zápletka.

Pro: Výborná hratelnost, velký otevřený svět, detailně zpracované památky, dobrá hudba, RPG prvky

Proti: Průměrné hlavní postavy, nevýrazné vedlejší postavy, neoriginální zápletka, neoriginální scénář a zase ty dementní souboje lodí. :D

+14
  • PC 85
Ubisoft se překvapivě nebál sáhnout do jádra herních mechanik AC série a musíme si přiznat, že to už bylo fakt hodně potřeba. Tímto odvážným krokem totiž série přitáhla i několik nováčků. Ať už bylo lákadlem zasazení nebo větší směr k RPG systému. Hlavní roli ale hraje Egypt samotný. Až maniakální zaměření na detail krásně kříží zajímavým způsobem historii a zábavnou hru. Je radost prolézat Egyptská města, hrobky nebo přímo pyramidy. Když ale sleduju místní komentáře, tak se budu pravděpodobně opakovat. Tentokrát tedy více ve zkratce k věci, co mě vlastně sem tam nahnětlo.
Inu, opět je to příběh. Ten je stále obrovský trash. Cesta za pomstou těm megalomanským kulisám nesluší. Chtělo by to něco víc. Třeba větší zaměření na politické pletichy. Hráči nejsou idioti. Her o pomstě už hráli hromady. Kolik ale hráli her, kde řešíte intriky a zákulisí tehdejšího Egypta? Zapadá to do loru a zní to zajímavěji. Sice se nakousne jistý politický spektrum, ale je toho žalostně málo. Spíše téma funguje jen jako výplň, aby vám dodala další důvod, proč se vlastně hnát za pomstou. Docela nevyužitý potenciál, ne?
Side questy taky moc nepostoupily. Jsou sice tentokrát skryté za zábavnými mechanikami a uspokojující honbou za lootem, ale často řešíte malichernosti obyčejného obyvatelstva typu - tam ten cápek je na mě ošklivej, tak ho zabij. A mimochodem je ve vojenský základně, kam se máš infiltrovat, díky.
Možná jsem to zjednodušil, ale jádro většiny side questů je právě tohle. Tedy pokud zrovna neděláte poslíčka.
Samozřejmě čest výjimkám, kde například vyšetřujete rituální vraždu. Opět dost zjednodušeně, ale už má quest nějaký drive a je hodný zapamatování.
Vedlejší aktivity se skládají ze závodů na hippodromu, kterým jsem upřímně nepřišel na chuť. Na druhou stranu do světa zapadají a určitě si najde svojí cílovku. Další aktivitou je aréna. Rubete se sice v nádherných kulisách, ale stále se jen rubete. Neurazí a ani nenadchne.
Hlavní aktivitou je ale průzkum. Objevovat tajemství Egypta je prostě fantastický. Celkově musím uznat, že po grafický stránce nemá AC Origins chybu. Ukazuje Egypt v tom nejlepším možném světle. Putování pouští má správně izolovanou atmosféru (tedy pokud pouze neprojedete oblast na koni) a Alexandrie na opak příjemně společenskou a kulturní. Kdo by se nechtěl podívat do Alexandrijské knihovny?
Takže bez keců. AC origins mi přijde jako nejlepší díl ze série. Combat má už nějaký řád a představuje (občas) výzvu. Sbírání lootu je zábavné a průzkum rovněž. Pro příště už prosím nějaký fajn příběh!

Herní výzva v základní verzi splněna - Historie se opakuje

Pro: Egypt, rozloha, průzkum, loot, souboje, motivující odměny, hudba, dabing, prolnutí historie a zábavy

Proti: příběh, postavy (nepočítejme historické, jo?), může nastat pocit stereotypu, děj vedlejších questů, "meh" vedlejší aktivity

+13
  • PC 90
Fanoušci série Assassin's Creed mezi které patřím i já tak čekali o rok více, než jsou zvyklí a hned na začátku musím říct, že se to vyplatilo. Jako první řeknu to, že takovou hromadu obsahu jsem zažil naposledy u Zaklínač 3. Assassin's Creed: Origins má krásný a obrovský svět, nádhernou grafiku, skvělé ozvučení, velmi dobrý příběh a dabing.
Teď si to trochu rozepíšeme, jako první jsem zmínil herní svět tak tak ten je doslova obrovský a krásně zpracovaný k tomu si přidejme dohlednost, takže když jste někde ve městě, které je i celkem daleko od Gízi tak vidíte jak se v dálce tyčí pyramidy to je prostě nádhera a to tu ještě máte fotomod který jsem sice použil asi jednou, ale to mě teprve čeká. Další jsem říkal grafika která je skvělá a díky tomu také funguje i už zmíněné prostředí co bych grafice asi vytknul tak je to že hře občas padali i FPS ale to bylo fakt jen párkrát.
Také tu je skvělý příběh, který umí být vtipný a i velice dojemný ta právě to poslední dva díly Assassin's Creed neuměly. Hra je oproti předchozím dílu jiná hlavně kvůli rozsáhlému RPG systému takže tu levelujete a dostáváte, dovednostní body za které si kupujete nové schopnosti a také tu veliká škála zbrání od mečů, luků až po těžké sekery a palice. A jako poslední z kladu, o kterých se více rozepíšu tak je právě dabing herci své role zahrály na výbornou a dokonce i hlavní hrdina Bayek mi přišel jako velký sympaťák.
No co dodat. Assassin's Creed: Origins je skvělý přírůstek do rodiny a těch pár chybek co má tak to jsou pro mě drobotiny je vidět že Ubisoft si uvědomil, že každý rok sázet jeden díl za druhým se prostě časem nevyplácí a ta roční pauza tomu prostě přispěla. Pokud jste nováček, a nebo, veterán této série a ještě jste to nehrály tak vám můžu ten to díly jenom doporučit.

Pro: Příběh, hlavní hrdina, dabing postav, grafika, krásný a velký otevřený svět, rozsáhlé RPG prvky a zbraně, soubojový system.

Proti: Občasné propady FPS.

+12
  • PC 80
Origins je rozhodně nejlepší "Assassin", který jsem doposud hrál. Než se pustím do podrobnějšího komentáře, sluší se napsat alespoň první dojmy po dohrání. Origins má hned dva hlavní hrdiny, Bayeka a Egypt. Bayek je konečně relativně propracovaná postava, Ptolemaiovský Egypt je úchvatný. Inspirace třetím Zaklínačem je viditelná na každém rohu. Přesto je veškerá činnost relativně repetitivní, a navzdory relativní příběhové "naplněnosti" vedlejších questů se Origins nevyhne stereotypu. Od Geraltova dobrodružství se pak to Bayekovo liší hlavně tím, že jsem si na konci "oddechl". Zatímco u Witchera jsem se konci skoro programově vyhýbal, Origins už jsem skoro rád dohrál (a DLC nechávám na později - RDR 2 čeká). Každopádně se nebudu zlobit, když Ubisoft bude generovat podobně propracované, byť generické, openworldy. Tečka.

Pro: Bayek a Aya; Egypt; soubojový systém; děj a příběh vedlejších questů

Proti: Zkratkovitá hlavní dějová linie (hlavní antagonista se z ničehonic objeví, a pak umře); po čase stereotypní; grind (zejména kvůli vylepšování výbavy)

+10