Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Assassin's Creed Chronicles: India

63

Komentáře

« Předchozí Následující »
  • PC 70
Kategorie 8: V zemi nikoho (Light verze)
Herní výzva 2018 je v plném proudu. Zatímco většina hráčů, kteří se do této velkorysé akce zapojili, už mají napsanou poměrně slušnou várku komentářů, já se musím spokojit s tím, že jsem v tuto chvíli napsal pouze jeden jediný, který je ještě k tomu všemu ke hře, která na Databázi her neměla žádný komentář. Abych byl upřímný, když jsem tuto kategorii viděl poprvé, říkal jsem si, co si nakonec zkusím zahrát za titul. Z toho, co jsem viděl, mě moc věcí nezaujalo, ale jakmile jsem se podíval na Assassin's Creed Chronicles: India, což je druhý díl z asasínských plošinovek od Ubisoftu, které vyšly pod taktovkou stejnojmenné série, tak má volba byla jistá. Nicméně, sám jsem se trochu obával kvalit samotné hry, jelikož ze strany ostatních hráčů jsem slyšel všemožné názory. Někteří Chronicles měli rádi, jiní ho naopak odsuzovali.

Budu k vám na rovinu upřímný. Assassin's Creed mě nikdy nelákalo. Jistě, pro někoho může být opravdu skvělý zážitek být člověkem s kapucí, který musí své cíle likvidovat nepozorovaně pomocí mnoha různých technik, jenže vždycky, když byl ohlášený nový díl, tak pro mě to byla nic neříkající zpráva, která ihned vyšuměla do nicoty. Časy se nicméně razantně mění. Herní svět asasínů mě začal zajímat mnohem více. O to více mě lákalo nějaký díl zkusit, jenomže nikdy nedošlo na chvíli, kdy jsem si mohl ideálně nějakou z her zahrát, protože vždycky jsem měl v záloze jiné kousky, jež mě tou dobou zajímaly více. Naštěstí konečně přišel den, kdy jsem spustil mou historicky první hru z Assassin's Creed. A tím bych mnohé z vás chtěl poprosit, abyste respektovali to, co zde v mém komentáři napíšu. Jedná se o mou první zkušenost s Ubisoftskými asasíny, takže mnohé věci berte s rezervou.

Po tomto docela dlouhém úvodu je načase vrhnout se na zhodnocení Assassin's Creed Chronicles: India. A ihned musím konstatovat jeden důležitý fakt. Příběh je nemastný neslaný. Máme zde konflikt mezi kapucemi - tedy pardon, asasíny - a templáři, což ovšem není nic, co by pro fanoušky nebylo nic neobvyklého. Aspoň já si to tedy myslím, protože přesně tohle se prý v mnoha dílech řešilo. Ale zpátky k věci. Máme zde hrdinu jménem Arbaaz. Kromě toho, že má docela půvabnou přítelkyni, se kterou by nejraději strávil tisíc nocí v posteli, má také slušnou dávku výcviku. Právě on se musí vydat na výpravu, při které musí získat artefakt, jehož se zmocnili jeho nepřátelé, kteří ho chtějí co nejdříve využít ke svým zlým úmyslům. Převelice originální, že? Ne, originalitu zde opravdu nehledejte. Spíše zde očekávejte tunu klišoidních momentů, které jste už pravděpodobně viděli milionkrát.

Takže děj je nezajímavý. A to v podstatě platí i o postavách, protože z velké části se jedná pouze o ploché a jednoduché archetypy bez nějaké větší hloubky. Arbaaz je další z řady všemožných hrdinů, jejichž osobnost není jakkoliv zajímavá. Jedná se prostě o člověka, který má cíl a ten se snaží úspěšně splnit. To je celé. Má sice zajímavého dabéra a poměrně zajímavé hlášky, ale i přesto mi připadá jako další panák bez výraznějšího vývoje. Možná kvůli tomu jsem občas jeho jméno dost často zapomínal. Jeho přítelkyně sice v příběhu má roli, což například potvrzuje závěr, kde je unesena hlavními záporáky, se kterými si to nakonec Arbaaz úspěšně rozdá ve finální bitvě, ale ve výsledku je jinak dost zapomenutelná, což se projevilo i na tom, že si její jméno vůbec nedokážu vybavit. A poté jeho kamaráda Hamida, který tam je důležitý pouze v pár situacích a jedné misi, kdy ho musíte zachránit, aby nebyl popraven. Z hlediska postav to tak trochu zachraňují záporáci, ale opravdu jenom trochu. K těm ovšem až později.

Zatím se vám může zdát, že jsem v tuto chvíli pouze hodnotil příběh s postavami, avšak o gameplayi a hratelnosti jsem toho moc nenapsal. Ano, máte pravdu. Až teprve teď se dostáváme k části, kde budu mnohem pozitivnější. Vzhledem k tomu, že hrajete za asasína, tak zde máte dva různé styly hraní. Kromě typického stealthu, jenž může být pro mnohé lidi zajímavý, tady máte bojový systém. Jako první začnu stealthem, protože ten je mnohem působivější a propracovanější. Sami totiž budete šplhat po stěnách všelijakých budov, skrývat se v úkrytech před nepřáteli, aby vás nezpozorovali, skákat z velkých budov, potichu zabíjet a snažit se plížit, abyste neudělali příliš velký ruch. Vaši nepřátelé, které najdete na každém koutu, totiž mají speciální indikátor ostražitosti. Ten má tři fáze. V první, která je typická bílou barvou, jež je stylizovaná do stříbrného odstínu, je ještě všechno v pořádku. Nikdo nemá pocit nebezpečí, takže si může například v klidu hlídat danou oblast, kterou zrovna stráží. Jakmile ovšem dojde k fázi druhé, znamená to, že něco není v pořádku, takže ihned začnete slyšet požadavek od vašich protivníků, kteří chtějí, abyste se (aspoň podle toho, co si tak z hlavy vzpomínám) identifikovali. Strážci se tedy postupně začnou dívat a rozhlížet po okolí, aby případně zjistili, co je za problém. Pak tady máme třetí fázi, kterou poznáte podle červené barvy. Zde se asi nemusím výrazněji rozepisovat, jelikož si určitě dokážete představit, co něco takového vůbec znamená.

Když už jsme u toho, tak nepřátelé jsou poměrně rozmanití. Ze začátku zde máte pouze užvaněné bojovníky s mečem, ale postupně přibývají další unikátní hrozby. Postupně se dočkáte jednotek se střelnými zbraněmi, těžce ozbrojených jednotek a mnoha dalších protivníků. Díky tomu si například myslím, že gameplay není pořád jenom o zabíjení druhořadých poskoků, kteří vás třeba ani neumějí trefit svou vlastní zbraní. Některé pasáže jsou proto například docela obtížné. A tohle se rozhodně cení.

Ale abyste si čistě náhodou nervali vlasy z vaší hlavy, tak zde jsou čtyři různé druhy speciálních triků, které vám mohou výrazně usnadnit vaše herní dobrodružství. Tím prvním je Píšťalka, kterou narozdíl od všech ostatních pomůcek můžete používat neomezeně. Jak už název napovídá, tak po aktivování můžete do vámi určené vzdálenosti zapískat, abyste přilákali někoho, kdo zrovna jde okolo, protože jakmile k vám přijde, přičemž vy se tou dobou nacházíte v nedalekém úkrytu, můžete vyskočit a váš cíl zabít. Dále tady jsou Šakramy, vrhací dýky, které jsou užitečné nejenom na házení proti nepřátelům, kteří ihned potom mohou spustit okamžitý poplach, ale také k přetnutí různých lan či provazů, která jsou ve hře zvýrazněny jasně červenou barvou. Dále tady jsou Dýmovnice, jež jsou ideální na likvidování různých nepřátel v hromadné skupince. Jakmile je hodíte, jsou tou dobou všichni v okolí na omezenou časovou dobu omráčení a zcela zranitelní, tudíž je ihned poté můžete ubodat k smrti. Dle mého názoru se jedná o nejsilnější pomůcku. Mnohdy vám totiž dokáže úspěšně zachránit život. A na závěr zde máme poslední předmět, který ani nevím, co to má vlastně být, protože jsem ho během hraní vůbec nepoužíval. Ve zkratce ho můžete hodit na nějaké místo, ke kterému následně budou nalákáni okolní protivníci.

Když bych to měl nějak ve zkratce zhodnotit, tak stealth je opravdu skvělý. Jedná se víceméně o alfu a omegu celkového titulu, což jde na celkovém výsledku opravdu znát. A upřímně, dle mého názoru je tohle faktor, na němž si autoři dali nejvíce záležet, protože sám o sobě funguje opravdu skvěle. Dokonce i přesto, že Assassin's Creed Chronicles: India je ryzí plošinovka, tak to tady nepůsobí jako ta největší zbytečnost. No pak tady ale máme obyčejné souboje na blízko, kdy za vašeho hlavního hrdinu musíte uhýbat různým střelám a úderům, dělat protiútoky, bránit se, kutálet se všude možně, skákat na nepřátele a cokoliv dalšího, co vás může v hlavě napadnout. Tohle je oproti tichému zabíjení docela slabší prvek, ale rozhodně není špatný. Ovšem mně přijde, že to není věc, jež by mohla nutně sednout každému. Zase na druhou stranu, jak jsem již zmínil, není to špatné. A samotné souboje vás mohou bavit, byť jsou tedy občas docela zdržující, občas i výrazně frustrující, což platí převážně o šarvátkách s většími skupinkami. To například platilo u mně. Já sám jsem totiž při takových konfliktech dost často umíral. Abych tedy byl přesnější, byl jsem neustále desynchronizován, jestliže bych tedy měl používat terminologii samotné hry.

Dále stojí za zmínku grafická stránka, jelikož to je další věc, která je na Assassin's Creed Chronicles: India naprosto super. Prostředí samo o sobě vypadá povedeně. Příběh se odehrává převážně v Indii, takže zde převažuje zejména oranžová s občasnými prvky červené a žluté. Najdete zde i různé další oblasti, z nichž například musím podotknout jeskyně, které v příběhu hrají velkou roli, protože v nich kromě záporáků najdete také Pasti Předchůdců, které jsou v mnoha případech vaší zárukou na odchod do propasti smrti, což myslím metaforicky, jež vypadají opravdu parádně. A to samé platí například o vnitřních prostorách budov, nebo taktéž o velkolepých pevnostech a věžích. Dokonce i okolní příroda působí dost působivě. Některé rostliny a břečťany sice působí docela zvláštním dojmem, protože vypadají jako vystřižené obrázky z časopisu, ale jinak nemám z grafického hlediska co vytknout. Jako bonus bych možná mohl vypíchnout ještě animované scénky, které mnohdy působí jako obrázky z indické knížky povídek pro děti, což nemyslím ve zlém, protože když se na to podíváte, tak si uvědomíte, jak moc pěkně to vypadá.

Kromě toho dále stojí za zmínku stojí pár speciálních pasáží, které nebudu nijak zvlášť popisovat, protože to bychom tady byli nadlouho. Ty najdete zejména ve druhé polovině celé hry, kterou já osobně považuji za opravdu skvělou podívanou. Nechci tím nijak kritizovat první část, ale když se na ni podívám jako celek, tak je spíše taková úvodní a roztahanější přičemž tempo vyprávění je pomalejší. V porovnání se zbytkem je zde velký rozdíl, neboť jde o velkolepý akční spektákl, v němž dojde na mnoho parádních sekvencí, které jsou opravdu výborné. A tohle všechno je doplněno nejenom atmosférou, která je skvělá hlavně v částech, kdy jste v jeskyni nebo v paláci, kde se odehraje finální bitva. Ale také skvělými záporáky. Jak už jste postřehli, postavy (aspoň tedy z těch kladných) nejsou nic, co by výrazněji stálo za zmínku. Záporáci jsou na tom ale o něco málo lépe. Sice také nejsou dokonalí, avšak u nich mi aspoň přišlo, že v rámci scénáře byli aspoň docela slušní. Je jenom škoda, že nedostali více prostoru, protože v nich šel vidět větší potenciál. Ohledně toho bych se ale chtěl věnovat separátně v samostatném odstavci, který bude ve spoilerech:

Rozhodně si myslím, že Sleeman a Burns nebyli špatní. Hlavně druhý jmenovaný mě dokázal zaujmout. Zajímavé na něm bylo kromě vzhledu i to, že dal Arbaazovi dal nabídku, kterou by mu za normálních okolností obyčejný protivník nedal. Ta nabídka zněla, že se s ním porve v boji na život a na smrt. Pokud vyhraje, může přežít a odejít s čistým štítem, protože součástí nabídky také bylo to, že pokud Arbaaz zvítězí, nebude se o něj Burns už zajímat. Ale pokud naopak prohraje, tak zemře. Já osobně si třeba myslím, že jestliže by se Burns zachoval obyčejným stylem, nabídka by neobsahovala šanci na získání čistého štítu. Byl by to jednoduše klasický souboj mezi dvěma silnými protivníky. Prostě nic víc. A tohle mi přišlo docela působivé. Jen je docela škoda, že po porážce se Burnse již nedočkáme, protože on sám v příběhu přiznává, jak ho už potom v té konkrétní lokaci, kde došlo k souboji, nic nezajímá, jelikož chce co nejdříve zmizet. A poté tady máme Sleemana, který je docela zajímavý i přesto, že není jakkoliv originálním zlosynem. Ale musí se uznat jedna věc. Jeho dialogy jsou docela slušné, zejména tedy při finále, kde u sebe tou dobou drží přítelkyni hlavního hrdiny.

Na závěr ještě musím dát palec nahoru za bonusový materiál, který najdete v menu, konkrétně tedy pod kolonkou “Databáze Animu”. Zde najdete kromě seznamu informací o gameplayi také všelijaké profily postav, mezi nimiž třeba najdete také informace o významných osobnostech z historie, lokace a svitky, které můžete nalézt při pátrání po všemožných oblastech v rámci příběhového režimu. Tohle je celkově skvělá věc, protože si všechny takové spisy můžete pročítat, přičemž se z nich můžete dozvědět mnoho působivých informací. Když k tomu ještě připočteme fakt, že zde jsou i separátní složky, ve kterých se třeba píše o Alexandru Velikém a dalších jménech, o kterých jste pravděpodobně párkrát slyšeli, tak je to příjemné zpestření. A pokud vlastníte Uplay, tak rozhodně stojí za zmínku jedna důležitá věc. Za zlaťáky, které získáváte za úspěšné splnění achievmentů, si můžete odemknout speciální odměny, jež za normálních okolností dostat nemůžete. Díky tomu tak například můžete obdržet kupříkladu koncepty postav, speciální kostým a různé další bonusy, které vás jednoznačně mohou potěšit. Tohle však zmiňuji pouze jako bonus navíc.

Jak tedy hodnotit Assassin's Creed Chronicles: India? Je to docela oříšek. Já osobně jsem se při hraní bavil (hlavně tedy v druhé polovině). Pokud pominu fakt, že děj a hrdinové jsou těmi slabšími stránkami hry, přičemž i bojový systém by mohl být o něco málo lepší (někdy mi totiž příšlo, že postava místy dost podivně reagovala při své obraně). tak jsem dostal příjemnou plošinovku, která jako první setkání s herní sérií, ve které hrají primární roli asasíni, funguje docela dobře. Není to sice žádná ultra pecka, avšak svůj účel to plní. Rozhodně to není věc, která je tak špatná, že si zaslouží maximální množství kritiky, a už vůbec to není věc, která by mě nedokázala navnadit nejenom na další dva díly skákaček z Chronicles, tedy China a Russia, ale kromě toho také na další díly z Assassin's Creed, protože si myslím, že jednotlivé tituly rozhodně mají co nabídnout. Ve výsledku tedy příjemný palec nahoru. Bavil jsem se, což je hlavní, a samotné sérii dám šanci.

Mimochodem, jedna bonusová zpráva navíc. Na konci je potitulková scéna, takže seďte u obrazovek vašich nadupaných strojů až do konce.

Pro: Výborný stealth, Grafická stránka, Bonusy, Záporáci

Proti: Slabší příběh a postavy hrdinů, Klišé, Bojový systém, který není špatný, ale také ne perfektní, Slabší první polovina

+12+12 / 0