HRÁNO NA PC  

Musím se přiznat, že fotbal mám rád a jsem obrovský fanoušek této sportovní série.
Poslední dobou zažívám ale pocit, kdy mě na nových dílech fotbalu mrzí absence licencí na italskou ligu chybí Juventus Turín, AS Řím – nahrazeny týmy s jiným názvem, a taky absence lig jiných. Za mě osobně bych rád viděl například ukrajinskou, českou nebo srbskou ligu, byť nejsou tak prestižní, stále jsou velice zajímavé.

Tvůrci se snaží neustále zlepšovat prvky hry jako je třeba stabilita míče, realistická fyzika hráčů, ale jsou prvky, které mě oproti předchozím dílům zklamaly.

Pokud hru porovnám s dvěma předchozími díly, rozdíl je naprosto znatelný. Zatímco třeba taková FIFA 19 měla své kouzlo v tom, že i se slabším mužstvem jsem dokázal ,,zaparkovat autobus“ proti silnějším týmům a s kvalitní taktikou jsem vyhrál 1:0 několik zápasů v řadě a docílil tak finále FA Cupu, v tomto ročníku to není úplně možné. Ovladatelnost je až hnusně arkádová, hráči jsou lehcí jak pírko, v obraně můžete betonovat v 11 hráčích a přesto vám soupeř nasype aspoň 3 góly.

Nevím… Beztak to neumím jenom hrát a jsem marný, kámoš, který za celý život hrál tak maximálně Dotu, nade mnou vyhrál 1:0 gólem z půlky hřiště v 80. minutě, ale na střely to bylo 27:2, to nemění nic na tom, že jsem hrál na šipkách a on na gamepadu, přesto moje zápasy končívaly běžně 5:6, 7:4, 12:3 nebo 8:8.
Hlavně v Ultimate Teamu hodně hraju Squad Battles a proti bronzovému týmu dokážu dostat 4 góly.

Musíte ale uznat, že brankáři jsou absolutně neschopní. Ani tam nemusí být, když chytne za celý zápas dvě střely a ještě ji vyrazí do vápna. U těchto momentů, kór když vám jde o krk v Division Rivals, jsem vždycky byl tak neskutečně frustrovaný.
Vedu 1:0, blíží se konec, chábr vymění Neymara za nějakého rychlého hroťáka a dostanu dvě bomby, ale vůbec hru nezajímá, že mi chytá Curtois nebo nějaká brankařská legenda, hned je míč v síti.
Nepochopím.

Stalo se mi, že mi naráz popadaly tři hráči a soupeř díky tomu šel sám na branku a dal mi gól, třeba vyrovnal, když už to vypadalo, že to mám v kapse.
U těchto momentů jsme zestárl o 20 let, proto bylo načase na chvíli hru ukončit a příští ročník vynechat.

Abych byl férový, musím vyzdvihnout i klady hry.

Hodně mě potěšilo například to, že můžete v kariéře trenéra sledovat průběh zápasu a reagovat na něj. Ušetří to dost času. Všiml jsem si však, že při rychlé simulaci, kdy vám UI vyhodnotí výsledek, je počet střel celkem 4:2, což proti týmu ze 4. ligy je poněkud zavádějící, když máte v útoku Ronalda, Sancha a Martiala ano, jsou to Rudí ďáblové, awww, byť v hraném zápase mívám normálně proti slabším i 12-15 střel.

Taky se mi líbí správa mužstva, nastavování taktik a případné rozhovory s hráči v týmu. Tohle vše jsou suprové features, jejichž nastavováním jsem strávil klidně celé odpoledne a připadal jsem si jako skutečný manažer fotbalového mužstva.

Celkově vzato není tento ročník špatný, jen je od tvůrců pojat jinak než bych čekal.

Nemůžu se vyhnout pocitu, že Levante vyhraje 8:4 nad Realem Madrid, který dojel jen na to, že mají brankáře, který těch 8 ušmatlaných střel nechytne a já pak, frustrován hrou a výsledkem a už ztrácím motivaci a snahu.

Pro milovníky fotbalu must have.

Pro random hráče sportovních her bych se poohlédl jinde.

Sorry jako, další FIFU nebudu předobjednávat za dvojku, ale radši si chvíli počkám, poněvadž tento ročník byl docela pain.

A těch rozbitých ovladačů…

Když jsem poprvé o této hře slyšel, řekl jsem si pouze: "Pche, co může být lepší než staré dobré SimCity?".

Naštěstí jsem se o pár měsíců později dostal u kamaráda na počítač, když si na moment odskočil na záchod a já mu ho chtěl škodolibě restartovat, když měl rozjetých tucet neuložených souborů na pozadí.
Při přechodu na hlavní windows okno jsem se letmo podíval na jeho seznam her. Můžu vám říct, že tam měl samé staré klasiky jako Vietcong, jedničkovou Mafii nebo Half Life. Co mi jako ustrnulo v oku bylo ale ono Cities: Skylines.
Hm.. O tom jsem slyšel.
Kamarád se už vracel, rychle jsme přešel na původní nastavení PC, aby neměl podezření.
"Jaké máš hry?" zeptal jsem se nenápadně.
"Ale, samé klasiky."
"Zahrajeme si něco?"
"No jasně, mám novinku"
A tak poprvé spustil Cities: Skylines.
Po hodině hraní jsem ho přivázal k radiátoru, protože mi nechtěl přenechat hraní a neposlouchal moje návrhy.
Prý tomu nerozumím a tak. Znáte to.

Nicméně už to hraji nějaký ten pátek. Stále jsem to nedohrál, protože tahle hra prostě dohrát nejde. To víte.
Tisíce hodin strávených, probdělé noci, místo učení jsem raději budoval nový úsek dálnice nebo další městskou čtvrť. Časem jsem si dokoupil všechna DLC, ale nebudu asi hodnotit každé zvlášť, ale vše dohromady.

Je to lepší, než Sim City. O hodně. Je to chytlavé. Líbí se mi, že i když máte stotisícové město, stále tam máte práci. Nikdy se nestane, že byste prostě měli vše už postavené.
Vždy si řeknete: "Hm, tady bych to mohl zbourat, tady přidat, tady upravit, tady to dodělat, tady se mi to nelíbí."
Nejvíce mě bavila ta možnost, že se setkáte s přáteli u jednoho počítače, otevřete si flašku vodky a stavíte, a stavíte, a stavíte. Každý řekne svůj nápad, ten vybudujete. Každý si postaví vlastní menší čtvrť. A třeba nad třetí ráno, až máte vyšlehnutou třetí flašku prostě na město pustíte dvě tornáda, čtyři meteority a osm požárů a hurá. Kamarádi vás do smrti budou nenávidět a váš škodolibý smích mluví za vše.

Setkal jsem se s názorem (a budu cenzurovat, protože ne každý by to mohl unést, a tak je jen na vaší fantazii si domyslet slova): "Co to hraješ za p******, ty k***? Tohle hrají ve školce, vypni to nebo ti dám po ****."
Ne, opravdu to nebyly slova mého otce.

Jestli jste to z toho textu nepochopili. Hra je naprosto super.
Nechci rozebírat nějaké herní věci. Není co.
Je jen na vás kam postavíte autobusovou stanici, to vám nikdo radit nemůže. Každá mapa je jiná. Nebudu mluvit o nějaké mapě a někdo, kdo to čte hraje nějakou zimní (hraji tropické nebo evropský styl).
Nemůžu ani psát, jak se staví parky. To prostě kliknete kam chcete a je postavený.

Vlastně.
Ani nevím o čem psát o téhle hře.
Napsal jsem na to nějaké své pocity, zážitky, které jsem s touto hrou zažil.

Dávám 90%.

HRÁNO NA PC

Jsem známý tím, že většině her dávám velké hodnocení, ale Layers of Fear se mi vrylo do srdce celou svou krásou.
Ačkoliv nemám rád horory, ať už filmy nebo hry, nad slunce pozitivní hodnocení jsem si to musel zahrát.
Dlouho jsem přemýšlel, co o téhle hře napsat a nenapadala mě slova, kterými se podělit o můj zážitek, jelikož po závěrečných titulcích mi autoři vzali schopnost mluvit nebo něco vyjádřit.
Naposledy Outlast byla ta hra, která mě nenechala po nocích spát, ale nebudu srovnávat Outlast s LoF.

Nejsem zase takový posera, jak si spousta lidí může myslet.
Když jsem se však ocitnul v tmavé místnosti a slyšel nějakou dívku naříkal, jednoho omyje strach po zádech.
Děsily mě momenty, kdy jsem zavřený v místnosti a nejdou otevřít dveře a tuto fóbii si přenesl do reálného života a musím kontrolovat, zda jsou otevřené dveře (někdo si kouše nehty, někdo má jinou závislost, já otevírám a zavírám dveře).
Momenty, kdy někdo hrál na piáno a já ho nemohl najít, jeden by se podělal strachy.
Všechno to působí krásně, reálně, ale není to nic pro strašpytli.
Když jsem to hrál znovu, našel jsem i jiné cesty a nové situace, které jsem poprvé neměl příležitost prozkoumat, dosáhl jsem nového konce ale za mě je nejlepší ten, kdy hodíte obraz ženy k dalším obrazům a musíte si to projít znova a i po druhé jsem se polekal. Ovšem já jsem člověk zvědavý a musím u všeho být, takže když bouchnou dveře, musím je prostě otevřít, protože bych nedokázal žít s pocitem, že by mi něco uniklo.
Vše je to o prohledávání, když jsou zamčené dveře, logicky musí být jiná cesta ven.
Líbily se mi puzzles, jednoduché, zábavné a nebyly ani moc strašidelné.
S sebou povinně k hraní defibrilátor. !doporučuje Thundeus!

Kráčím si takhle chodbou, přičemž se mi zalíbí ty hnědé napravo, tak vstoupím, jéé, to je ale krásná anglická architektura, ty okna a ten strop, no paráda, říkám si.
Zamyslím se, že vlevo byly ještě další dveře, třeba uvidím něco víc, protože mě přece lákají krásné domy z období britského vzestupu. Jakmile otevřu dveře, ejhle, úplně jiná chodba. Tak hurá, kráčím dál, zpočátku pomalu, ale když chodím neustále dokola a jen zvoní telefon, otočím se a jdu zpět, jenže přede mnou zase jiná místnost než minule.
Změna prostředí, místností a chodeb se mi na hře líbila nejvíce, vzbuzovalo to ve mě strach, zvědavost a napětí, pocit něčeho nového, co se bude dít teď, když je tam nová místnost?
Občas jsem měl nutkání vzít nějaký virtuální nůž a bránit se s ním, ale před kým vlastně? Ta samota, tma a ozvučení navozovalo strach, ale nebyl nikdo, kdo by vás chtěl zabít, unést, znásilnit, takže z čeho je ten strach? Nemusí tu být na každém kroku zrůda, aby vás přivedli autoři k šílenství, ale stačí atmosféra, která vám nedovolí v noci spát, přemýšlet nad tím, až budete mít strach otevírat herní dveře.

A nejvíce jsem měl strach v situacích, když se objevím ve skoro temné místnosti, slyše vlastní dech, kroky a praskající podlahu.
V některých momentech se až dítě ve mě hnulo.

Vývojáři taky riskují. Riskují zdraví hráčů, protože když si to z nudy pustím ve dvě ráno a tam najednou na mě něco vyskočí, nejen, že soused bydlící pode mnou zaklepe smetákem do zdi, abych se zklidnil, ale také to nemusí jednoho dne vydržet mé mladé srdíčko.

Myslím, že za čtyři hodiny herní doby vymáčkli tvůrci všechnu šťávu a ze hry vytáhli maximum.

Pro mě je to hra, která mi zůstane na paměti ještě dobrých pár let a od které si odnesu spoustu zážitků ať pozitivních a hezkých, tak negativních a nočních můr.
Překvapuje mě však nízké hodnocení, ačkoliv hru nepovažuji za vysoko-rozpočtovou, rozhodně patří mezi ty hororovky, které zamrazí, vystraší a nechají stvůry v hráčových snech.
Možná dávám velké hodnocení, protože hororové hry nehraji, ale poznám, když je hra kvalitní. A tato kvalitní rozhodně je. Povedená, s atmosférou, reálnou grafikou, krásnou architekturou, zajímavým námětem a bezkonkurenčním ozvučením.
100%, ale dal bych víc, zaslouží si to.

HRÁNO NA XBOX360

Když mi bylo osm, rád jsem četl dobrodružné knihy o mladých hrdinkách, bohužel po čase jsem dostal své první PC a začal jsem hrát a vyhledal si hry na toto téma, až jsem podlehl hazardu a závislosti.
Protože je Velikonoční pondělí a já, jako správný ateista, nelida a ignorant všech světských tradic, ač moje rodina je zcela odlišná, jsem prostě v sedm ráno zapnul Xbox a dohrál tuhle, nebudu tvrdit skvělou, ale "má to něco do sebe" hru.

Lara - to je asi největší plus tohoto titulu. Aby taky ne, představte si tuhle hru se všemi jejími možnostmi, ale bez Lary, pouze se stokilovým Keňanem, který má Konžské kamarády.
I žena jako Lara má však své zápory:
a) moc upovídaná - její výřečnost mi někdy lezla na nervy, ale mám slabost pro její britský přízvuk, kterého jsem se nemohl nabažit. (Ju Neva Sý Mý Egen! Uat Á Jů Důjink Hýa!). Momenty, kdy vzdychá, rodiče jsou doma a máte to puštěné "pro lepší zážitek" na plné pecky nikomu nepřeji.
b) blbka - její nelogické, až infantilní rozhodnutí mě prostě občas štvaly. Konečně je ve vrtulníku na cestě domů, ale nééé, ona se prostě musí vrátit a zachránit své přátelé. Chápu, že za to nemůže, protože je tak naprogramovaná, ale je to prostě mínus.
c) ubrečená - když každou scénu brečí, přestane to bavit. Hráč dostane pocit, že ji něco dluží, proto lidé jako já, co si nemohou dovolit luxus jako je ona (nýbrž tu hru, kterou jsem musel ukrást z kamenného obchodu, abych se slzami v očích nemusel sledovat Youtube návody) mají nutkání ji prostě vytáhnout z té televize za její culík nebo boky a prostě tu hru odhodit a zachránit Laru. Proto jsem taky tuhle hru přešel s radostí, aby už od těch prasáků, kteří ji chtějí beztak jenom do postele měla pokoj.
d) riskuje, odvážná a ničeho se nebojí - prostě máte občas pocit o její život.

Jó, bavilo mě to.
Občas byl nedostatek munice, nebo ti chlápci, kteří si s ní chtěli užít a vy jste je museli střílet byli až otravní, protože jsem neměl munici v okolí žádná a třeba jsem všechny zabil až na stokráté a to je teprve rekord a nikde se o tom nepíše.
Jo, a víte, co mi vážně vadí? Že neovládá nějaké bojové umění. Ocenil bych Judo nebo Krav Magu, ale nééé, my se musíme prostřílet. Přes občasný nedostatek munice mě to bavilo, ne že ne.
Líbily se mi hádanky, které byly jednoduché, přestože hádanky nemám rád, vyřešil jsem s jednou pomocí internetu.
Šplhání? To je nutno podotknout vskutku zábava teprve. Nejen ty KLASICKÉ efekty, jak na vás vše padá, ale také dramatická hudba, která je úžasná anebo rozhodování se ve zlomku sekund, protože každé zaváhání znamená smrt. Je to možná jen moje chyba, že jsem si toho nevšiml, nebo to vážně ve hře není, ale chtělo by to více cest jak se dostat k jednomu místu, vše takto působí až moc lineárně, což hře sluší, ale není to potřeba.
A KONEČNĚ MOJE OBLÍBENÁ PASÁŽ HRY - STEALTH
Přestože jsem zastáncem týmové akce, střílení a prostě válka se zbraněmi se vším všudy, zde to bylo jiné, atmosferické. Připadal jsem si jako u hry Assassins Creed, nebo Sprinter Cell, prostě vyřídit nepřítele, potichu, ale důrazně. Ze začátku jsem každého střílel, když jsem prostě zjistil, že lepší je ho střelit šípem do hlavy a toho druhého, který viděl svého bratra ve zbrani padnout, taky. Umělá inteligence je chabá, tedy mně se to občas zdálo.

Jeskyňky (žádný dvojsmysl v tom nehledejte, protože mám rád ty české zdrobněliny), hledání pokladů, sbírání krávovinek atd. atd., kdo hrál tak ví a kdo nehrál, tak se dozví.
Při těchto věcech zjistíte, jak je vás život drahocenný a jak se vám rozplývá mezi prsty, jako tekutá čokoláda... A jéje, zrovna jsem si udělal chuť na čokoládu.
Každopádně když děláte něco, co vás baví a to je hraní Lary Croft, tak to neberte jakože jste si nechali ujít život, spíše jako to, že jste dělali to, co vás naplnilo štěstím, radostí a zábavou a to je v životě důležité. Stejně to nemění nic na faktu, že to žere čas.

UŽ NEVÍM CO BYCH NAPSAL, TAKŽE KONČÍM, OMLOUVÁM SE VŠEM PERFEKCIONISTŮM, PUNTIČKÁŘŮM, JEBÁKŮM A HRÁČŮM, KTEŘÍ BY CHTĚLI VĚDĚT VÍCE, ALE MÁM POCIT, ŽE TU BYLO ZMÍNĚNO SNAD VŠE V JINÝCH KOMENTÁŘÍCH A VÁŽNĚ TAHLE HRA MÁ CO NABÍDNOUT, BOHUŽEL MNĚ TO NEUSPOKOJILO NATOLIK, ABYCH BYL USPOKOJEN ÚPLNĚ, ALE ZROVNA ROZJÍŽDÍM RISE OF THE TOMB RAIDER A VYPADÁ TO LUXUSNĚ, TAKŽE PAK NAPÍŠU KOMENTÁŘEK! :3 TĚŠING MUCQ :*

Ups! No, už to začíná být dlouhé, a protože jsem si vymrskal tři sta korun, abych měl alespoň na jídlo, protože běžně mě můžete načapat jak kradu v Kauflandu rohlíky nebo hry na svůj kradený Xbox, tak asi uvažuji, že půjdu vymrskat sám sebe do hospody.
Náhodou, za tři stovky se ožerete, že vám jsou pak úplně jedno nějaké mínuska na vašem komentáři, o kterém si za střízliva myslíte, jak bude bořit brány největších bestsellerů světa společně se Stephenem Kingem nebo Johnem Greenem.

Ejty fájf prcent fó Lara ent her Brytyš vojs!!!
Eighty five percent for Lara and her British voice!!!

85%

HRÁNO NA XBOX360

Není pochyb o mé loajalitě a oblíbenosti série GTA, už od dob gangsty CJe nebo Tommyho tuto sérii zbožňuji, ač je násilná a krutá, na zábavu dobrá.

Vzhledem k tomu, že tato hra vyšla už dříve v roce 2013 na konzole, pořídil jsem si ji už tehdy, protože můj miláček Xbox ji milerád uvítal ve své gamegrafii.
Grand Theft Auto je výborná hra.
Nová grafika, nové postavy - upřímně jsem se obával, zda bude koncept s více hratelnými postavami najednou fungovat, ač je to v herním průmyslu nevídané a u série GTA neprověřené, R* se toho zhostil na jedničku.

Mise. O těch můžu napsat knihu. Pokusím se to zestručnit.
Mise jsou pestré. (od projetí sklem do prodejny aut přes mučení toho Araba za Trevora až po závěrečný heist) Užíval jsem si každý moment. Navíc v některých misích můžete přepínat až mezi všemi postavami, což je velice zábavné, protože misi můžete splnit více způsoby.
Vadilo mi, že některé mise byly až na konci města, takže jsem mým autem musel jet pěkný kus, kde jsem mezitím to své krásné, nablýskané autíčko, které mě stálo majlant pěkně nabořil do pár lidí. Posléze jsem to nabořil do autobusu a aby toho nebylo málo, ještě do pár sloupů a následně do policie, která zapla své světoborné majáky a pronásledovala mě.
Jo, ujíždění policii je zde stejně zábavné, jako v GTA IV, kde jsem si to užíval každým douškem, protože jejich umělá inteligence je opravdu skvělá (pro neznalé se zde jedná o sarkazmus). Někdy však dokáže být police otravná. Hlavně při misích. Občas se mi stalo, že mně pronásledovali za totální frašku, ale nemůžu jim upřít snahu. I přes tyto nedostatky jsou mise velmi krásně navržené tak, aby se hráč nenudil, aspoň já jsem se nenudil.


Mapa je krásně vypiplaná. Není ani moc možností, jak udělat na takovou grafiku mapu jako v San Andreas. Například chybí Dillimore, Angel Pine a Truthova farma, San Fierro, Las Venturas. Mrzí mě to. Určitě by to hru příjemně zpestřilo. Spokojím se však s málem a samotné Los Santos je velké, barevné, žíjící, úplné a gigantické. A teď k možnostem hry.

Možnosti. Jedno velké téma.
Série se mění každým dílem. V GTA IV jste nemohli posilovat jako v San Andreas, ale měli jste poprvé mobil, na kterém kromě seznamky a čtení novinek nešlo stejně moc dělat.
Zde se to poprvé v historii lidstva mění! (věřím však, že tuhle hru budou hrát i mé vnoučata a já je v tom jako 70 letý, hráčský veterán, podpořím velmi rád)
Můžete jít na tenis, do holičství, na golf, koupit si přes internet auto, akcie atd..
Zábava na další hodiny. Jak by hra vypadala jen s misemi? Smutně a zaostale.
Každá postava má svůj vlastní život, takže když si za Třevoře (Trevor) koupíte oblek a v šatníku hnije vaše oblečení z úvodu hry, je to divné.
Za Michaela jsem si kupoval akcie, bavilo mě to. Vlastnit firmy jako WeazelNews nebo Stripclub (kdo tam aspoň pětkrát za hru nešel na taneček, jako by neexistoval) je čest a časem vám to vynese i více, než jste do toho vložili.
Za Franklina jsem si kupoval auta, bohužel jsem s nimi nejezdil jen část hry, protože při misích skončili většinou poškozené, vybuchlé nebo prostě zmizeli jako Anička Janatková v Praze v roce 2010, takže se to nevyplatilo.
Líbilo se mi nakupování oblečení, i když je to radůstka pro vaše přítelkyně, mně to bavilo. Přece musí být můj hrdina frajer, oblečený jako hrdina a ne jako vandrák a bezdomovec (Třevoř). Samozřejmě nebudu vypisovat jaké oblečení jsem komu koupil, ale pokud vás to zajímá, jsem ochoten každému na požádání zaslat šatník.
Stripclub, další skvělá věc. Nejen, že se zde můžete opít, navíc si tu můžete i pohlavně užít.
Taky si zde můžete tvořit přítelkyně, kde za určitý počet tanců od ní dostanete číslo, ale ani jedna nebyla můj vkus, takže jsem prostě odešel asi po 5 minutách, opil se, jel novým autem domů, rozbil ho, byl pronásledován policií a následně zastřelen. Hru jsem začínal znovu.
Ve hře jsou funkce v mobilu velice hezky připravené, stejně jako internet nebo "Hangout", když se koncept přátel nezměnil, ale pořád si můžeme s přítelem vyjít na tenis, golf, opít se, do kina a podobně.
Dle mého je hra otevřena spoustě možností. Můžete jen tak zabíjet lidi na ulici nebo skákat padákem, z letadla padákem, jezdit jen tak v rychlých autech nebo vykrádat obchody.
Poprvé v historii Velké Loupeže Auto jsou i takzvané náhodné události, kdy člověku zloděj ukradne peněženku, vy ho chytáte a můžete se rozhodnout, zda odcizené peníze vrátíte nebo si je necháte. Abych však byl správný záporák, vždy jsem okradeného přejel autem a peníze utratil ve Stripclub (ve Stripclubu jsem utratil více peněz než za tuning aut a nákup oblečení přes jízdu v taxíku až po nákup nemovitostí dohromady - o screen a důkaz zažádejte do zpráv). Taky můžete získat zpět ukradené kolo nebo odvést chlápka v rychlosti na letiště, protože se mu pokazilo auto a zmiňuje něco o Liberty City, nebo pomoci ženě/muži na dálnici, odvést opilý pár do jednoho hotelu a další vymoženosti.
Hře to dodává krásnou atmosféru a město žije.
Můžete taky cvičit jógu nebo se jen tak opít v baru, načež následné sednutí do auta a přejetí mnoha lidí v opilosti, nabourání do stromu a honička s policií a vaše následná smrt je sranda.
Největší sranda je, když přepnete na Trevora a on pouze v trenkách jde městem. A ke všemu opilý.
Jestli vás ale tyto srandy nebaví, nebo je provozujete tak dlouho, že už nevíte coby, můžete se zkouřit, nebo si jen tak sednout k televizi a koukat na různé interakce.
Zajímavé, že každá z postav má v safehousu nějaký alkohol. Franklin víno, Mike whisky a Třevoř piva. Vždy jsem všechny opil. (na spoilery vám prdím. Kdo tuhle hru nehrál, jako by dnes ani nežil. To máte to samé, jako kdo neposlouchá One Direction, tak je divný a opice a celkově člověk z Afriky, co vidí poprvé v životě internet).
Co bavilo mě? Musím se pochlubit o jeden velmi zábavný moment ve hře.

Pěkný slunečný den (ve hře) a já si tak jedu v dodávce, po dálnici. Najednou vidím polní cestu někam do... Háje. Zastavím. Vystoupím. Vytáhnu "STICKY BOMBS" a hodím je na onu dodávku, když ji najednou odpálím. Byl jsem blízko té dodávky, tudíž jsem se odpálil, ale jelikož jsem byl blízko oné dálnice, letěl jsem vzdušnou čarou přímo do kamiónu, který mě ještě v mé smrti a při odpálení se srazil, takže mě ještě přejel a pak jsem se objevil před nemocnicí po 12 hodinách od zmíněného incidentu.
Také bych chtěl zažít podobnou smrt a jen tak se zjevit bez poškození před nemocnicí.

GTA nemá žádné nedostatky. Je to jako Megan Fox, neustále na ni budete koukat a i za 20 let si užívat její tělo a přesně takhle to mám s touhle hrou, kterou už po několikáté dohrávám.

Dokonalost, mistrovské dílo, kvalita, luxus, ehm... Už nevím co.
Podle mě hra, u které snad každý GAMER strávil minimálně měsíc.

Já hru dohrál za 102 hodin na 100%, ale celkově mám nahráno 384 hodin, takže ano, svůj drahocenný život jsem strávil na téhle úžasné hře a nelituji! Vůbec ne.
Jestli si myslíte, že nemám pravdu, prosím, napište mi do zpráv, v čem. Myslím, že je absolutně bezchybná, ale musím uznat, že i tato hra má občasné bugy a malinké nedostatčky, které dokáži tolerovat, tak moc, že je v podstatě nevidím. Není to však u každé hry? Snad se dožiji doby, kdy se nebudou vydávat patche a hra bude bez jediné chybky.

Děkuji za váš čas.

100%

HRÁNO NA XBOX360

K sérii Sherlocka Holmese jsem přišel jako slepý k houslím (nechápu, proč se to říká, protože když jsem slepý, tak asi housle nepoznám tak lehce), takže celá hra pro mě byla poprvé a celé dění ve hře vlastně španělská vesnice. Ale zvládl jsem to dohrát!

Před samotným hraním jsem viděl nějaké trailery a obrázky a zdálo se mi to hezké. Už od mala jsem chtěl být detektiv a tak jsem si musel pořídit L.A. Noire, nebo sérii Polda, u které jsem strávil v podstatě měsíce. No bohužel série SH se mi dostala pod ruku teprve nedávno (rok zpátky??? Ani nepamatuji), takže o tom musím blahosklonně něco napsat.

Přiznávám, že jsem k tomuhle českou lokalizaci neměl a přesto jsem pochopil děj (moje angličtina je na úrovni studenta čtvrtého ročníku střední školy - madafukazzz), takže můžu říct, že jsem se jednak přiučil i nové slovíčka, které jsem si zapamatoval a dle možností dohledal v překladačích.

Jsem hráč, který má rád akční hry. Nevyhledávám záměrně žádné puzzles, ale jsou hry, kde mě nečekaně bavily (třeba v GTA 4, když jsem se musel rozhodnout, koho zabít...) a Sherlock je jedna z nich. Nebyly nikterak pekelné, občas jsem se u nich zasekl a musel jsem 2x prohledávat místo činu a další lokace. Tudíž jsem u prohledávání něčeho, co by mě posunulo dále ve hře strávil cca 2 hodiny, než mně napadlo, že se kouknu na Youtube. Tady se zastavíte a řeknete si, jaký jsem N00B, a.k.a gamer a celkově looser, ale než si to řeknete, řekněte si, kdo to z vás kdy dělal nebo dělá taky. Nejde o to, že to neumím, ale spíše o mou lenost, kdy se mi u her nechce moc přemýšlet.

Na hře se mi líbilo celé pojetí. Vyšetřování případů probíhá rychle a když se do toho hráč vžije, může z něj být pravý detektiv. Bavilo mě vyslýchání osob, jejich "identifikace" a hlavně kladení otázek nebo přednesení důkazů, v čemž mi hra přišla příliš podobná L.A. Noire s tím rozdílem, že zde nemůžete střílet (což by hře slušelo, jako takový dodatek při chytání pachatelů - no jen si to představte! Máte pachatele, který vám celou dobu lže, přijdete na pravdu a snaží se utéct, střílí po vás. Nakonec ho střelíte do nohy a máte ho. Nebo řešení případů pomocí střelných zbraní, to by taky nebylo na škodu).
Na můj vkus se řešily příliš bizarní případy zmizelý vlak, katakomby, ale bavilo mě to, mělo to svůj styl a hodně puzzles.

Taky se mi líbila možnost dedukce a vyřešeni případu více konci. Ve skutečnosti se přiznám, že jsem hru dohrál dvakrát. Poprvé s jedním správně vyřešeným případem (noob) a podruhé už se všemi (expert). Většinou jsem do případu zamotal tak, že jsem nevěděl pro co se rozhodnout a někdy jsem byl nepečlivý v prohledávání místa činu, což mi zhatilo otevření další dedukce. Někdy mi právě chyběla ona pečlivost k dohrání případu nebo celé hry. Povedené na hře je i rozhodnutí pro milosrdný nebo nemilosrdný trest.

Hře vytknu možná jen loading, protože mě užíralo se koukat pořád na to, jak jedu v tom vozítku a kouřím dýmku nebo něco jiného. Více by se mi líbil klasický loading s radami do hry nebo minihra, třeba PacMan. Každý má na to svůj názor a proto toto považuji za irelevantní.
Taky je hra velice otravná pro okolní lidi. To si takhle hrajete a přijde vaše přítelkyně a říká:
"To nemáš jinou hru než tuhle kravinu?"
Thundeus: "Ne, a pojď se dívat jak mi to jde"
Thundeusova přítelkyně: "To si radši zahraji Counter Strike, tohle je pro mě oddechovka"
Pokud můžu říct, tak přítelkyni obtěžovalo to, že jsem se snažil hru dohrát (což je při koupi hry vcelku logické), navíc mě bavila a jelikož jsem se zasekl u pár případů a procházel jednu a tu samou lokaci v době, kdy mi NÁHODNĚ vstoupila do pokoje a začala uklízet (vám přítelkyně neuklízí?), tak si myslela, že nedělám nic jiného a jen hraji tu samou mapu!
Nemám přítelkyni, ale stávají se obdobné případy NESMĚJTE SE MI, ŽE NEMÁM PŘÍTELKYNI! Beztak nemáte přítelkyni taky..

Časově náročná hra úplně není, ale nebudu prozrazovat, kolik má případů k vyřešení.

95%

HRÁNO NA PC

Ve své době nejlepší hra, troufám si říci, že nejen v ČR, ale i ve vzdálené cizině. Tuhle českou klasiku musí znát každý hrdý Čech, takže za nějaké spoilery se nezlobte, protože nedokážu pochopit, když to někdo nehraje.
Je tu velká konkurence v komentářích, protože to tu okomentoval snad každý, takže budu mít zase málo plusek a budu smutný a zbytečně strávím svůj volný čas jen u tohoto a to bych přitom mohl dělat zajímavější věci, ale pořád lepší, než se plácat ve sněhu anebo ho odhrnovat, že jo... Tak si užijte mou nadílku, ale asi si to nikdo nepřečte, protože můj komentář nebude stát za to a asi bych měl ukončit odstavec a vrhnout se na samou hru.

Zejména tématikou mě hra zaujala. Přece jen se vžít do role mafiána, to je něco neskutečného, něco co se každý den nevidí a něco, co se asi nestane. K druhému dílu Mafie jsem dal taktéž stejné hodnocení, takže oba díly jsou pro mě mistrovskými kousky české tvorby.
PŘEDSTAVTE SI:
Jste na dovolené, krásný hotel s hezkým, ženským/mužským personálem, slunce praží jak zběsilé, venku až čtyřicet stupňů a vy si jen tak sedíte na verandě, vedle vás po pravé straně Italové svou řečí si říkají tou jejich řečí, že máte pod paží na šedém tričku zpocené kolo a vy se divíte, čemu se tak smějí. Popíjíte skotskou(nebo co máte rádi) a po levé Angličané a vy, jako rozený filolog a talent na všechny světové jazyky se zeptáte nádherné manželky toho ignoranta Ruperta "Where are you from"... "England, you?"..."Czech republic, do you know Mafia?" ... "Of course I know. That's a perfect game."
O překlad mi nepište. Google to za vás jistě vyřeší. Děkuji mockrát vážení.
............................................................................
To by bylo, konec komentáře...

Chybíte mi už teď, takže to trošku rozeberu. Hra je boží, skvělá, boží, boží, boží, boží, boží a boží a boží a boží. Vlastně na ni není nic špatného. A líbí se mi mnohem víc, než nějaké loňské Kól of Djůty nebo Fár Kráj. Co je na hře nejvíce legendární jsou její hlášky, které v angličtině zní jako ožralá stařena s penetrací, ale v češtině to zní velmi dobře!
Nebudu se s vámi dělit o žádné hlášky, proč? Protože je jich většina sprostá a já nehodlám všechno hvězdičkovat a cenzurovat. Děkuji za pochopení.

K této hře více napsat nejde. Legenda, legenda, legenda. Skvělé hlášky a víc mně vážně nenapadá. 100%

HRÁNO NA XBOX360

Nové Call of Duty mě zaujalo, ale výsledně jsem byl zklamán, protože je to špatná hra s názvem Call of Duty. Je u mě neobvyklé dávat nízká hodnocení a proto toto je výjimka.

Nějaké nové studio si trouflo na Kól of Djůty z megapost-moderní doby, ocitáme se až v roce 2055, což je docela pálka. Moje oblíbená série zachází příliš daleko. Co bude v dalším COD? Roboti? Invaze mimozemšťanů? Už Ghost jsem vyhejtil pro jejich sci-fi logiku a příběh. Není nad staré dobré Modern Warfare nebo Black Ops.

Po zapnutí hry jsem byl překvapen, úvodní mise byla boží, prostě jsem v nějaké místnosti nebo stroji a vidím pod sebou korejské město. Teď tam havaruji a najednou se jdu prostřílet a ztratím ruku, mám dokonce nějaký oblek, se kterým můžu létat, ale jen trošku, pak jsou tam roboti, kteří jsou fakt síla a nebavilo mě proti nic bojovat.

Příběh...no... nebavil mě... To by nebyl Activision, kdyby proti světu nešel nějaký terorista a nevydíral USA. Ale já už jako člen Atlasu se vrhám napříč terorismu a zachránit svět(typické). Před každou misí je nějaká scéna, co na něco navazuje. Jo a hlavní hrdina tu mluví!!! :O Penta údiv! Otřes. A nejhorší je, že toho teroristu zabijete hned po dvou nebo třech misích a není to žádný drsňák, co by vás pěkně vyklepal a mučil, jako v předchozích CoD. Nic, prostě ho sundáte a rázem je největší svině váš zaměstnavatel, což je obvyklé pořád, přece jen to má něco do sebe. Když vás v práci štve šéf, prostě mu můžete vrazit kulku do hlavy nebo ho vyzvěte v multiplayeru a nakopejte mu jeho naleštěný zadek... nebo lepší řešení, kupte mu novou kravatu a pozvěte ho na pivo a uděláte líp, uvidíte, že je beztak ten nejlepší šéf forever a budete nakonec nejlepší kámoši a zvýší vám plat.

Neberu v potaz, že má Irons hezký lesklý oblek a svou armádu, kterou stejně sundám jak nic a že jich je celkem dost. Hra je kraťunká, dohrál jsem ji hned...
Co se týče postav, tak asi můj nejlepší friend a kamarád byl Gideon, potom Ilona a Cormack. A třeba ti roboti co rychle běhají a mají kulomet a raketomet atd...(nevím jak se ti roboti jmenují). to jsou týpci, bavilo mě, když jsem hrál tu misi, jak jsem v tom obleku. Líbila se mi mise jak jezdím na těch skvělých motorkách a ujíždím loupežníkům.

Grafika je boží, to jediná má u mě veliké plusko. Vše vypadá tak reálně, až je to nereálné. Nejen postavy, ale i ozvučení, okolí(hlavně domy, ulice, auta) i civilisté a jiné... Prostě boží, ta grafika je něco úplně jiného a přidává to atmosféře. Mise na Antarktidě byla nejlepší, protože ty ledovce a krystaly vypadají skvěle!
Multiplayer jsem nehrál.

Jo a nejlepší moment ze hry je rozpadnutí toho mostu v San Francisku.

Hra je to dobrá, ta moderní technologie se taky dá, neříkám, že je úplně špatná, ale nesmí to být až přehnané, kde třeba střílíte nějaké nezastavitelné roboty, vykropíte celý zásobník a dýchá. Z toho se stává pomalu jen střílečka a od Modern Warfare se nepamatuji na podobné faily.

60% ale dalšímu Call of Duty dám klidně šanci, když to bude dělat Treyarch nebo moje nejoblíbenější studio Call of Duty Infinity Ward. A teď jdu hrát Black Ops 2, ahojda.

HRÁNO TRADIČNĚ NA XBOX360

Je hezký sobotní den tři dny po Vánocích(jestli to někoho zajímá, tak jsem dostal jen čtyři dárky, protože jsem byl zlobivý a Ježíšek to vidí). Sněhu nikde a já už si dlouhodobě plánuji zahrát Watch Dogs(WD - Voč Doks). Tak tedy umístím disk do svého Xboxu a spouštím hru. A překvápko!
Je hezký pondělní den a já už si v teple domácího ústředního panelového topení s kakaem na stole užívám tyhle řádky. Nu nic, endžoj(ach ta moje angličtina).

Spustil jsem hru a byl jsem překvapen grafikou, zejména. Byla skvělá. Aspoň mně se líbila. Asi jsem nenáročný hráč, co se spokojí s kraftěním kostiček a nebo nulabitovým hadem na legendární a všem známé Nokii třicet tři deset, která je tak legendární, jak spodní prádlo Nucka Chorrise. Zkrátka a dobře, grafika perfecto. Bál jsem se však, jak bude dlouhodobě vypadat hackování, třeba nějakých velkých objektů.

Příběh je přesně pro mě. Aiden je prostě machr, nebojí se konfliktů a když jsou potíže, řeší to zabíjením, to je hlavní postava jak má být. Žádný ubrečený chlapík, co dělá práci jak druzí písknou(Niko Bellic a jeho práce pro ruskou mafii a dál nevím). Svým způsobem také plní špinavou práci, ale za dobrým účelem a teď ať čtou jen ti, co hru hráli prosím...HLAVNĚ KDYŽ UNESOU JEHO SESTRU A ON MUSÍ DĚLAT PRO DAMIENA PRÁCI. ANO, JE TO SRABSKÉ, ALE SVÝM ZPŮBOSEM ODHALÍ TAJEMSTVÍ A POZDĚJI JE PRO VŠECHNY HRDINNOU A POLICIE HO NEMŮŽE SUNDAT, COŽ SE MI MOCINKY MOC LÍBÍ!

Příběh žádnou vadu nemá, jen by mohl být delší a rozmanitější, vlastně se ženete jen za jednou věcí ZACHRÁNIT SVOU SESTRU. Navíc Aiden má svůj tým, s kterým spolupracuje, ze začátku BadBoye17 a později takové pána(víte, že už nevím jeho jméno? Možná T-Bone?). To se mi líbí, vypadá drsně.

I když jsem tomu dal snad nejvyšší hodnocení ze všech(kdo dal vyšší, můžeme hodit řeč v poště), stále mi tam vadila ta největší chyba. Fyzika řízení vozidla. Kór při ujíždění(a že jsem s policajty moc problém neměl, protože se jim umím vyhnout, ale samotné ujíždění jim bylo skvělé a zábavné a bavilo mě to, ale někdy jsou otravní), kde prostě do všeho bourám. Dobře, do všeho zase ne, ale sem tam při vysoké rychlosti jsem to nemohl uřídit, každým autem. Připadalo mi to takové citlivé až jiné. Možná jsem až moc zvyklý na gtáčkovské řízení, ale tohle mi nesedlo. Co je však v enginu veliké +++ je to, že má Aiden ruce v kapsách, chodí jak největší frajer a ten sprint - assassín jakbysmet.

Další plus je to, že můžu používat MHD, respektive vlaky. To mě bavilo, měl jsem čas si udělat spoustu jiných věcí než jsem dojel na určené místo mise nebo jen tak jsem koukal po městě(což je vlastně nuda). MINIHRY - och! Moje srdcovka celé hry. Poker, pijácká soutěž, šachy. U toho jsem trávil nejvíce času. Typický rituál:
Chodím v dešti(počasí - k tomu se dostanu) v noci po centru Chicaga(čti si to jak chceš, slyšel jsem Čikégo, Šýkágo, Čikejgou, Čikigo, nebo jak by řekl jeden známý, který neumí anglicky Chycágo(ano vážně to řekl s "c")) a hackuju profily nic netušících lidí, vyrabuji jejich bankovní účty(dobrý byznys) a pak to vsadit v pokeru, který je tu velice dobře vytvořený. Můžete zjistit dokonce, jak je vás oponent nervózní, kdysi jsem dosáhl sta procent nebo zjistit jakou máte šanci na výhru. Já mám cca 530,000$, běda, jak mně někdo vyzve v online hře... A jó, vy nemůžete, nemáte mně přidaného na Xbox Live. Hahaha. Dobře vám tak. Stejně bych vás všechny porazil. Online hru jsem nehrál, takže neporadím jak je to dobré. U šach jsem nervačil, tak jsem to přestal hrát a pijáckou hru jsem zkusil jen v jedné misi, kde to bylo potřeba, jinak jsem se k tomu nedostal. Avšak ten poker mě bavil, to bylo skvělé. Hraji pořád a okrádám chudáky o jejich doláče.

To je ale velmi dlouhý odstavec.

Počasí! To je vážně skvělé ve hře. Jen tak si jdete večerní alejí a začne pršet. Ach, mokrý kabát, kapky se odrážejí od ramen Aidena Pearce, který narušuje soukromí neznámých obyvatel Chicaga. Pršení přes den je nuda, ale když všude svítí světla a je tma, to je mi zábavička.
Už se blížíme pomalu ke konci, ještě něco napíšu.
Samotné mise mě bavily, měly perspektivu a mnohotvárnost a nenudil jsem se, vždy se něco dělo, i když to bylo jen o střílení(v souvislosti s tím musím zmínit tzv."vymahače", kteří mi celkem komplikovali dohrání hry, protože byli silní a nedobytní, jen granáty či výbušninami, které šly hacknout). Samotné přestřelky mě bavily, protože fyzika třeba schovávání za zdí byla skvělá, reálná a mohl jsem na to jít stealth, což potěší nejednoho hráče a určitě jsem si to zkusil. Taky jsem mohl různě odreagovat či rozptýlit, což se hodí. Samotné hackování je vlastně úplně zábavné. Nejraději jsem si četl esemesky druhých nebo poslouchal hovory, tím jsem našel i příležitosti k dalšímu hraní, třeba potencionální zločiny, kde jsem mohl zachránit nějakého pána od zabití nebo úkryt gangu, kde jsem zase vystřílel nějaké pány a dva jsem musel omráčit. To mě bavilo, ale jen chvilku(až na ty potencionální zločiny, ty jsem si užíval). Nebo jen tak jít do kavárny a dát si kafčo bylo super, ta atmosféra všude kolem, na ulici se děje moc věcí a je to všechno takové živé, reálné, a já jdu, čtu si esemesky, nasávám slunečný den(v zimním období a deseti centimetrovým sněhem u mého domu) Chicaga a všechno je to boží.

Uf, to bychom měli... Konečně konec.

Napsal bych víc, jen nevím co a přemýšlet se mi nechce a už jsem toho napsal tolik, že to bude vyčerpávající, takže pokud nejste zběhlý čtenář nebo student literatury, tak to určitě utnete už u nadpisu, kde to bylo hráno. Ale čtení je zdravé na mozek a určitě vás to nějak inspiruje, ztratíte čas, zastavíte nudu a nebo to prostě ignorujte a zkuste napsat něco vy, všichni jsme zvědavi na vaši nula procentní kritiku.
S láskou váš Thundeus.

HRÁNO NA PC

Doby starých Přemyslovců jsou dávno pryč a tak si můžu s úlevou napsat tenhle komentář, aniž by někdo použil klystýr či jiné násilné prostředky. Revoluci v sérii představuje nejen pan Nico, ale i nová doba, lepší technologie a jiné. Dočkali jsme se tak dlouho žádaných změň, až je to tady.

Moje nejoblíbenější série GTA a víte proč? Protože tu sedím, v noci a píšu tento komentář, abych vás potěšil, abyste mi dávali lajčíky a já machroval, jaký jsem dobrý.
Protože jsem u ní strávil nejvíce času, naRAGEoval jsem se u toho jak stará PASSY a proto se s vámi chci podělit o zážitky. Je krásný slunečný den a univerzální hráč Thundeus jde nakupovat do Tesca, kde vidí na pultu GTA IV. Docela pěknou slevičku to má, tak to vezme s sebou, nákup za bezmála 380kč se ihned promění na 750kč. Ach ta doba roku 2009.

Nico Bellic není žádný sejr a všem nakopává jejich naleštěnou ass. Není to žádný nigga a.k.a Carl Johnson. Je to pravý, rusko-americký namakaný týpek, co má za sebou vojenskou službu na Balkáně. Proto jsou všechny mise tak pestré.
Ta pravá revoluce přichází.

Revoluce:
Zejména grafika, velké město jak kráva a přátele s kterými lze trávit čas. Třeba od niggy Dwayne, který vám za třeba to, že mu cálnete bowling dá k dobru dva bodygárdy, kteří jsou stejně tupí jak PASSY. Za třeba pozváni Little Jacoba na kulečník vám da zbraně, to se hodí, ale já jsem typ hráče, co přijde do ammu-nation a všechno to vykoupí. Nově si můžeme koupit hotdog nebo jezdit taxíkem jako pasažér, chodit na bowling, kdy se nám zachce - tomu se říká HRA NEOMEZENÝCH MOŽNOSTÍ(zdravím fanoušky ACIV). Nová grafika aut, pestré město, mise a přítelkyně, nové oblečení, savehousy, zbraně atd.. to všechno je na té hře nejbožejší a já to zbožňuju. Socha svobody je taktéž úžasná, foťák, mobilní telefón, můžu každému zavolat, ach prostě svoboda!
Nejhorší je, jak vás otravuje Roman(kazin) se svým "Hey cousin, let's go to bowling?" zavěsíte, za 5 minut to samé, až mu to nakonec zvednu a pak ho zastřelím. Ozve se mi s "Hey cousin, can you pick me up from hospital?" odpověď ---> "No, I'll kill you with RPG madafuka!"

Taky je boží, když se v misích musím rozhodnout, koho zabít, buď onu osobu nebo tu druhou, je to vždy dojemné a některé rozhodnutí můžou změnit i příběh, což hru dělá nejbožejší, je vtipná a prostě...boží!

Vždy mě bavilo střílet jen tak po policajtech(nejsem žádný psychopat), je s nima sranda, jak jsou někdy tupí, ale to hru dělá právě skvělou. Vždy jsem se u toho nasmál a měl 6 hvězdiček a šel do nich samopalem. No dobře. Věřili byste, že to stále hraju a stále mě to baví? Opravdu, prostě občas po nocích si to hraju a honím se s policajty - lepší slovo bude !KOČKUJU SE S POLICAJTY! - takže pořád je to zábava, aspoň pro mě. Hraju to i online a na hře je nejlepší víte co?...

RUSKÁ MAFIE! Ano, to jsou borci, hlavně v těch misích na začátku hry, jak unesou Romana a je tam Bulgarin a nevím kdo ještě. Je mi jedno, že spoileruju, kdo to nehrál po těch letech co je to ve světě, tak nevím co je za člověka. Po 6 letech od vydání si to nezahrát je vážně vrchol, to je jako neznat děj Mafie 1 a je to na trhu 12 roků.

Hru jsem dohrál za 203 hodin(nehrál jsem to v kuse), ale ježdění autem jen tak po centru města je vážně super, chození s přáteli na bowling je vážně super a všechno ve hře je nejvíce boží a super a mocinky hru lovísQuju, protože jsem u ní strávil hodně času a moc jsem se nahrál a prostě je dokonalá, nevím jak u vás a klidně hejty, poďte, do mě!

100%

HRÁNO NA PC

Jak tak teď vzpomínám na ten vztek, tenkrát jak jsem zkrachoval a měl půjčky, tak brečím z dojemných vzpomínek, protože je to určitě jedna z mála her, která si zde zaslouží můj osvěžující, mohutný, sebevědomí, vtipný, krásný, dojemný, obvyklý, nápaditý a srdcervoucí komentář(už jsem nevymyslel další přídavné jména).

Vybudovat a dlouhodobě udržet stabilní město není žádná sranda a pokud to někdo chce hrát jen - jak se lidově říká - "z hecu", tak ať to raději nehraje. Ono se vám řekne, postav město a vyhraj hru, ale všichni ti lidé, co chtějí tisíce nesmyslných vyhlášek(které jsou vážně nesmyslné), a pak si udržte finance stabilní. Jsem typ člověk "zadluž se a uteč" -> vždy jsem měl krásné město a přesto se topil v dluzích(tímto zdravím poslaneckou sněmovnu České republiky). Postupem času jsem se naučil ovládat účetnictví, přivedl jsem starou, smradlavou sekretářku a začaly časy SimKariéry. Zkrátka a dobře, pokud jste tuto hru nehráli a nebo na ni nemáte nervy, vůbec si ji neberte do pussy.

Znáte to, máte město narvané všemožnými budovami, ale přesto nějaké volné políčka jsou volné, tak tam dáte PARKY. Ne párky, ale PARKY -> takové to, jak tam venčíte psa, který kaká na trávu a vy to pak musíte sbírat a smrdí to a nejbližší koš je 2 kilometry před vámi, tak to tam raději necháte ležet, ujistíte se, že se někdo nedívá a odejdete.
SAMOZŘEJMĚ, ŽE JÁ TO NEDĚLÁM!
K věci: Ocenil bych, coby hráč s budovatelskou filozofií více budov, taky nemůžu každý kousek města dělit na ostrůvky pak mít milion silnic, které jen sbírají odpad a ničí životní prostředí. Tak to vždy vyřeším parky s párky.

Těší mě i obchodování se sousedy, momentálně ze všech čtyř ždímám měsíčně přes skoro 4.000$ - no nekup to. Bohužel mám málo vody a musím nakupovat vodu za 190$ měsíčně(ZLODĚJI!!!). Udržet město naživu je vážně fuška jako Láďa Hruška(zdravím TV NOVA).
Samo o sobě je budování velká zábava, ale do doby než město "zoomnu". Teprve pak se to mění v ohavnou, donebevolající, bezprecedentní srač...hru. Zvuky to má pěkné, sauntrek taky, ale grafika. Blinkám!

Zajímá mě, proč tu nemá hra žádné komentáře zdejších MISTRŮ. I když já musím mít komentář taky všude, ale dnes jsem se obzvlášť cítil napsat něco hezkého a milého zdejší komunitě a můj volný čas a nuda(nemá nic společného s nahotou) mě ubíjí(nemá nic společného s mlácením) muselo to ven buď zde nebo jinde. Není to zrovna jeden z krátkých komentářů, tak či tak je to dle mého kvalitka.
DOUFÁM, ŽE SE BUDOU PLUSKA JEN HROMADIT A JESTLI NE, DOSTANETE ZA UŠISKA A UŽ VÁM NEBUDU NIC PSÁT!!!!!!

To je celý já, zase mi došly nápady co psát o hře, podstatné jsem zmínil(a komu se to nelíbí ať si to zahraje), jinak se mi zdá, že jsem to zformuloval výborně.
Ahoj a hezký den přeje Thundeus.

85%

NIKDE JINDE, NEŽ NA PC SE TO HRÁT NEDÁ!

Mám rád strategii a strategické, logické uvažování. Ne nadarmo jsem se chtěl v dětství věnovat šachům(což dodnes neumím) a taky proto jsem vyhledával strategické hry.

Na Rytíře a Kupce jsem přišel náhodou od známého(jehož jméno nestojí za zmínku a nemá směšné jméno), takže jsem to kalil u CZ lokalyzejšn, takže(2krát "takže" v jednom souvětí, jak typické) jsem si to vychutnával po celou dobu. Hru jsem....nedohrál, ale vím, jak to skončí. Poté se mi to smazalo z PC, nestihl jsem to nikde uloži.to a to bylo teprve drama, hru starou téměř 16 let někde dohledávejte v CZ lokayzejšn(moje oblíbené slovo).

Grafika líbivá, ba ne, když to má takový úspěch. Řekněme, že jsem si užil i animace.
UI nepřítele skvělá, naopak mých vojáků nulová.
Logické zpracování úžasné.... bez FARMY není OBILÍ a bez OBILÍ není MOUKA a bez MOUKY není CHLEBA a vymřou vám(mi) NEVOLNÍCI.

Nevím víc co bych k tomu napsal, jasných 100% na hru svého věku i dnes dokáže překvapit a nabídnout dost zajímavých věcí.
JEDEN ZE SLABŠÍCH A "NEDAL JSEM SI ZÁLEŽET" KOMENTÁŘŮ.

HRÁNO NA XBOX360 A U KÁMOŠE NA JEHO ROZPADAJÍCÍM SE PC.
Ahoj.
Po další Assassinském dílu jsem čekal, že hra už půjde z kopce dolů, vzhledem k tomu, že jsem si dlouhodobě myslel, že veškerý herní potenciál a veškeré možností byly vyčerpány v díle třetím. Má mylná myšlenka je potrestána snad nejlepším herním univerzálem zimy 2014.

Odjakživa jsem závislý na herních trailerech a řídím se zásadou, že kupovat hru podle obalu je pěkná blbost, ačkoli jsem viděl i pěknější obaly než má ACIV.
Na tuto hru jsem se těšil jako dvanáctileté dítě -, jehož matka má hned 3 pracovní směny v jeden den-, na novou aktualizaci Minecraftu a došel jsem k závěru, že to čekání stálo za to.

Přes prázdniny jsem se této hry nahrál donebevolajícně, protože pršelo a bylo venku škaredě. Nevím jak u vás, ale toťkáj na jižní Moravě nic moc počasíčko hošánci. Znám se moc dobře na to, abych tento komentář odkládal cirka o 4 měsíce.

Zabijácké Krédo: Černá vlajka je hra "neomezených možností" jak jsem to nazval sám.
Stala se mi jedna historka, o kterou se s vámi musím podělit:
Bylo 3.8.2014 a já jsem přišel domů ke kamarádovi(říkejme mu prostě kamarád), který je obvykle velký pařmen a začal bych věřit v boha, kdyby si šel někdy zaběhat nebo vyšel, byť jen na balkón svého sedmipatrového paneláku a zeptal jsem se ho tedy jestli nezahrajem "HRU NEOMEZENÝCH MOŽNOSTÍ", překvapeně se na mě podíval a jen krátce sykl: "Co?", po asi dvou minutovém tichu a sakra trapném jsem vyhrkl: "No přece Assassins CreedIV", kupodivu ještě překvapenější s čeliští až do posledního podlaží opět řekl s doplňkem: "Co? Co? To už vyšlo?" => řekněme, že jsem na tuto apokalypsu zapomněl do dvou týdnů intenzivním hraním právě ACIV.

HNM(hra neomezených možností) dokáže překvapit, upoutat a pro někoho je to umělecký život jako například pro vývojaře, kteří z toho udělali doslova mistrovské dílo série. Filmové zpracování je vážně doočíbijící a romantické.

Nevěřil bych, že právě ACIV mě dokáže takto chytnout a propařím u toho cirka 120 hodin. Edward, jehož jedinným zájmem jsou peníze... STOP! Sakra, vyzrazuju tu hru. Jen si to zahrajte.

Většinou času jsem trávil(nemá nic společného s trávící soustavou) na moři, prostě mě bavilo a baví a baví a baví sem a tam sundat nějakou tu loď a okrást ji, lovit velryby, nebo jen tak se plavit v obrovské, zničující bouři(která mimojiné překypuje filmovostí) s doprovodným palubním zpívajícím orchestrem. Prostředí Karibiku je taky náramně vytovřeno a že bych si stěžoval nemůžu ani tvrdit.
Vytknout musím však jedno, nikdy jsem do své lodě nedával moc peněz, jelikož jsem je většinou potřeboval na úplně jiné věci a tudíž mě větší lodě čas od času sundaly - dobře, nebudu lhát, skoro pořád, u čehož jsem raplil, pořádný rage a stejně jsem hru projel najednou bez újmy na zdraví.

SHRNUTÍ:
Pokud si toto čteš, došel jsi ke zdárnému konci.
HNM je vážně -chef d'oeuvre-, chytne, nepustí a pak vám nadělí celé prázdniny jenom rage, klid a stav, kdy se máte skvěle, ale přitom vás to už nebaví.
Napsal bych k tomu víc, ale myslím, že něco napsaly kolegové a nechci je opakovat a to hlavní! Mám absťák, protože jsem byl včera ve Vídni a musím si nutně rozžhavit Xbox a hlavně HNM!!!
100% - neumymceski.

Pro více informací nebo jakýkoliv zájem piště do PM(moje velice lacinná reklama).

HRÁNO NA XBOX360

Klasické ráno..vlastně ráno jako každé jiné. Probudím se, jdu se umýt, počistit zuby, nasnídat se a pouštím televizi, tam nic zajímavého, jdu na počítač, který mě však po hodině začne nudit, proto se rozhodnu, že pustím svůj Xbox a něco si zahraju.
Šátrám mezi mým "albem" her, které mám v šuplíku v obývacím pokoji a hledám si hru k zahrání, vše mám už více jak 2x dohráno, říkám si "MUSÍM SI KOUPIT NĚCO NOVÉHO". Najednou ale uvidím novou hru mezi mými oblíbenci(ACIII,COD) Splinter Cell: Blacklist. Neuvažoval jsem, jak se to tam dostalo, hlavní bylo, že jsem se nenudil a chtěl jsem si okamžitě něco zahrát. Na nic nečekám a hru spustím! Česká lokalizace, nádhera, vše šlape dokonale, dám novou hru, přinesu si kofolu, nějaké zákusky ke stolu a jedém!
(zajímavost: DODNES JSEM NEZJISTIL, JAK SE TAM TA ORIGINÁLNÍ HRA OBJEVILA.)

Zpočátku excelentní intro a úvod do hry, věděl jsem, že to bude akční hra plná dojetí a velkého příběhu, který mi nenechá spát(zmýlil jsem se, je to ******á sr***a!). Po řekněme dvouhodinách hraní jsem byl celou tou eufórii, že se nenudím a mám novou hru byl otráven, znuděn a zklamán. Vadili mi velké viditelné chyby. Katastrofální až extrémní, do nebe volající a zbytečné chyby!

Náhodilá mise: "Zajmi Abžuldhadžabžarába", cíl vysoké hodnoty. Zde jsme u první netaktní chyby a tou jsou peníze ve hře!(Abžuldhadžabžarád je fiktivní jméno!)
Nemám čas ani náladu si kupovat nové vylepšení. Správný tajný agent má vše zadarmo, protože svým šarmem může donutit prodejce o bezplatnou poukázku na jakékoliv zboží. Musel jsem ještě na ostudu kupovat co jsem nechtěl, abych se dostal k věci, kterou jsem nutně potřeboval, proto asi Ubisoft vymyslel ty vedlejší mise.

Další vadivá věc(něco co mi vadí) byla/je, že po zajmutí vedlejší postavy, již mám doručit do Paladina(to letadlo) musel Fischer stále držet onu postavu za hlavu a střílel jsem jenom z 9mm s tlumičem. Kolikrát jsem onu misi opakoval i 30x, protože jsem nemohl využívat naplno svůj dvojruký potenciál -nikoho zmlátit, na nikoho s relaxem zaměřit, nic! Jen ubohá 9mm zbraň. Možná jsem ocas já a nepřišel jsem na lepší způsob, ale pro mě jako pro náročného hráče je tohle doslova k nesnesení.

Taktéž chybou byly i různé typy nepřátel - po psy až po ozbrojence s nočním vizualizérem. Kvůli těmto překážkám, jsem nějaké mise opakoval i 20x a strávil většinu času jen u logického myšlení, jak přejít přes ony takřka inteligentní nepřátelé, avšak největším šokem byly pro mě mise typu "VYHRAJ MISI A NIKOHO NEZABIJ".
Naprosto chápu, že je to stealth hra, ale proč nemůžu nikoho zabít, když mi stojí v cestě?

Jedinné plus vidím snad v příběhu a ztvárnění lokací nebo rozhodovaní někoho zabít nebo ne.
Lokace jsou prvním pluskem. Nevím, zda jsou opravdu dle skutečné předlohy, ale některé části měst se mi líbily.
O příběhu nemluvě, na první pohled klišé, na druhý pohled však má své kouzlo.

I přes veškeré chyby nebo věci, z kterých jsem byl "angry Thundeus!" se dali přečkat, nikdy si tuto hru nezahraju a pochybuju, že vynechám i tutéž herní sérii.
Vůbec mě nenapadá, jak se k tomu více vyjádřit, protože můj psací um po dlouhém odpočinku už není to, co bylo na podzim. Nejen zvířata se probouzejí ze zimního spánku. Musím dohnat nejen velké množství her, ale taktéž i komentářů.

60% s odřenýma ušima.

HRÁNO NA XBOX360
Activision stále jede na sérii "CoDka", které jim už léta vydělává miliardy. U Ghosts tomu nebude jinak. Kdo si tohle koupí, tak je jeden z naivních!
Každá hra má své mouchy a žádná není dokonalá.

Začal jsem hrát. Vše fungovalo výborně a bavil jsem se. Najednou se stalo něco divného, jakoby se potenciál hry dostal na nejnižší úroveň z nejnižších a já v rozzuřeném stavu pohlédl na svou obrazovku. NECITLIVOU ovladatelnost ve !!!*VESMÍRU*!!! - cože?! Nápad je to fantastický, ale zpracování ostudné. Fyzikálně jim to opravdu nevyšlo a přišlo mi až nesmyslné tam střílet, navíc s tak hloupým ovládaním. Později se to samé vyskytlo v moři, kde to ale spravili kvalitními efekty podmořského života jako jsou ryby, žraloci a ponorky. Ovládání pod mořem opět selhalo! Díky těmto nedostatkům jsem musel mise několikrát opakovat až mě to málem dovedlo k šílenství.

Postavy jsou mi z větší části nesympatické a necharismatické a neoblíbil jsem si nikoho.
Nesympatické:
1. Merrick
2. Hesh
3. Rorke

Sympatické:
1. Logan
2. nikdo
3. nikdo

Ačkoliv jsem narazil na četné nedostatky, co mě nutili hru několikrát po sobě vypnout, hledal jsem motivaci v příběhu, který byl tentokrát jeden z nejlepších od Infinity. Napínavý a hlavně kvalitně odvyprávěný, neseděl mi ten rychlý přechod v čase, ale i tak jsem ti to užil. ZÁVĚR HRY BYL VÍC NEŽ VÝBORNÝ, ČEKAL JSEM, ŽE RORKE JASNĚ UMŘEL! NAKONEC SE TAM OBJEVÍ "POLOMRTVÝ" A SEJME LOGANA... V DALŠÍM DÍLE BY MOHLI UKÁZAT, JAK TO S NÍM DOPADNE. NECHCI, ABY DALŠÍ SYMPAŤÁK UMŘEL :(
Efekty hry se mi líbily. Nějaké to padání z letadla, úvodní panika a oheň a závěr hry byly ty nejlepší okamžiky ze hry.

Ve hře jsou větší negativa než pozivita a celkově se hra nepovedla. Nebudu se tu rozepisovat. Pořád mám šok z těch vesmírných misí! A moc rád bych to hodil za hlavu a na celou hru zapomněl.
60%

Ačkoliv hru mám rozehranou za trenéra, i přesto ji považuju za dohranou. První sezóna nevyšla podle představ, ale nakonec se mi povedlo utáhnout své trenérské schopnosti i do další sezóny, tím jsem vlastně zakončil značnou část kariéry a nelze tedy hru považovat za nadále rozehranou.
F= FIFA

Úplně první co lze zmínit je nové(pro někoho ohavné, pro někoho sexy) menu. Propracované sarkastickým a odbytým způsobem. Mně se líbí, jen jsem přesně 29 minut hledal co se kde hledá, zezačátku nepřehledné, neovladatatelné a znechutí k hraní. Až si hráč zvykne, lze to považovat za výjmečné(nazvěte si to jak chcete).

Nebudu zde vypisovat možnosti a funkce online režimu, hrál jsem to offline a s interntem to v nejbližší době rozhodně zkusím(kvůli aktualizacím soupisek). Například mě štvalo, že ještě naposlední chvíli nedokázali dokončit přestupy Balea, Kaká, Fellainiho atd.. Když se podívám zpětně na F12, F13 - celý online mód je vlastně při starém až na pár funkci, Hru si užije každý i tak.

Kariéra je letos dosti propracovaná, leč opět nepřehledná díky menu. Hráči mají nové fotky(jen někteří), nové statistiky a různě. Nicméně mě velmi překvapila nová funkce "GLOBALIZNAČNÍCH PŘESTUPŮ", ačkoliv jsem využil jen 3x za hru, většinou v hledáčku mám už předem vybrané hráče sám sebou, tudíž talenty do týmu nepotřebuju a těžím z původních talentů ve hře. Nová je dokonce i fyzika hráčů, počátkem mi hra přišla zbrklá, moc unáhlená, není to co bývalo v jiných F. Zase je to zvyku.

A nebylo by to EA bez bugů. PARDON, FIFA bez chyb. Každý najde chybu a já jich našel přehršel. Největší byl u offsidové pasti, ačkoliv to offside nebyl, sudí přesto pískal(pro soupeře výhoda), za zápas jsem tak měl cca.5 offsidů, z toho 3 NEofsajdy.
Další chyby byli už jen míň výrazné, ale dokázali stále ovlivnit hru.

V "F" nesmí chybět dabing! Přišlo mi sympatické jak někdy komentují samotnou historii klubu - "Manchester United je i v posledních letech, kdy mu přibyla další silná konkurence ze strany městského rivala City ... Za vším stojí postava velkého malého Sira Alexe Fergusona, který usedl na lavičku Manchesteru v roce 1986. Úžasné, jen mě opravdu štve, že se to vyskytuje skoro každý zápas. Vzhledem k tomu, že hráč hraje za jeden klub, tak to slyší stále dokola každý zápas.

Celkově se mi FIFA líbí, hraju ji velmi rád a často a jsem potěšen novými možnostmi. Naopak mě připadně moc odfláknutá, jakoby se tvůrci věnovali pouze fyz. enginu a novému menu. Našel jsem dost bugů, s kterými se dá hrát, ale ovlivňuje to požitek ze hry. Koho baví fotbal a je takový zapařenec jak já, jen s chutí do toho.

85% s odřenýma ušima.

Po sérii hororů je tu Outlast - Penumbra a Amnesia stály opravdu za to a na Outlast od ex-vývojářů Assassina či Splinter Cell jsem se těšil, navíc první trailery ukazovali, že to bude kvalitní laskomina.

Hned při spuštění na mě vybafne děsivé menu, dlouhý úvodní loading mě zezačátku docela odradil, pak se to rozjelo. První co mě rozveselilo byla grafika, na mém už celkem zastaralém počítači jsem byl tak rád, že jsem měl 30 snímků za sekundu - no co, občas se to seklo. Nicméně jsem si grafiku vyloženě užíval, ačkoliv není úplně profesionální.

Poté co vstoupím do blázince(snad tohle nemusím spoilerovat, jelikož správný hráč ví, že se tahle hra odehrává v blázinci) už mi naskakovala husí kůže jen z toho, že jsem tam byl sám. Měl jsem pocit při hraní(a to jsem byl sám doma a v noci!) jako by se něco pohybovalo i v místnosti kde hraju, právě proto si nezapomeňte nachystat aspoň obyčejný pepřový sprej.

V blázinci začalo pořádné drama hned při začátku tři lekačky jsou na infarkt - ba jsem ho málem dostal, tudíž si zavolejte i soukromého doktora. Lekl jsem se při otevření prvních dveří, člověk to holt nečekal, ta počáteční a finální atmosféra je boží.

V polovině hry jsem už byl tolik pokaděný(slušnější výraz jsem nenašel), že jsem si dal dva dny herní pauzu. Poté jsem to znovu rozehrál. Vývojáři se se hrou pomazlili jak to jen šlo(musím jim napsat věnované poděkování). Záporné frustrace se naskytly taky...a výrazné!!!

Hlavní postava neumí bojovat, hra je sice primárně dělaná tak, aby se šlo jen schovávat(a že to byl pocit, když mě zombík(mutant-říkejte si tomu jak chcete) našel ve skříni- naštěstí je naskriptovaný pokaždé jinak, tudíž si při novém loadingu vybere jinou skříň), ale proč ho třeba nekopne a pak neuteče(respektive hráč). Argggh, možností je opravdu mnoho, nejlepší pocit bylo hledat baterky do kamery v náležitě velké tmě a najednou na mě vyskočil jeden parchant(mohl bych se živit metalovým zpěvem - až tak dobře umím řvát), nestačil jsem se divit toho, čeho jsou vývojáři schopní. Pracovat v Red Barells jedna radost!

Nicméně kamera je moje oblíbená hračka(nebudu popisovat co má za funkce, ti co to hráli ví a ti co ne si to zahrají a zjistí to sami), jelikož s ní trávím nejvíc času ve tmě, ale natáčel jsem v podstatě každou kravinu. Termovize mě fakt bavila.

Nejvíc ze všeho se mi líbili zvuky hry. Song, když mě(postavu ve hře) někdo honil(naháněl, chytal),(=) šilený doktor ušmikl nůžkama prsty a skvěle znázorněné slzy tomu dávali šou jako z amerického filmu, ale zpackané ztvárnění ostatního a ta doktorova smrt byla ulevující. ---> vlastně atmosféra je skvělá, na konci už to nemá ten hororový smysl, spíš jen hledáte taktiku jak se vyhnout "nepříteli" (mě se to tak jevilo). Nebo vystrašený hluboký dech hlavní postavy(nevzpomenu si na jméno) - prostě boží, dodává to atmosféře ještě větší důraz a zajímavost.

Finálně tomu musím dát průměrné hodnocení, je to dobrý kousek u kterého jsem měl zajímavý pocit nebezpečnosti a zároveň velkého adrenalinu,ale docela podělali příběh a smysl celé hry.
80%

HRÁNO NA PC
Po stoprocentním prvním dílu Mafiána jsem se dočkal i druhého(stoprocentního) dílu.

Už trailery a všelijaké upoutávky mě lákaly. Očekával jsem nějakou návaznost na první díl, ačkoliv vše bylo zakončeno! No, přeci jen jsem se dočkal zabití Tomáše Anděla
Bohužel mě tentokrát mrzelo jediné, už to nebyla čistá česká tvorba, takže se nemáme už moc čím chlubit. To mě ale neodradilo si to zahrát, a hrál jsem!

První spuštění bylo veselé, eufórní, nádherné, zážitkové. Když ale na mě vybafla úvodní scéna, chvílemi jsem si připadal jako v kině. Nicméně dojmy z hraní mám skvělé a rád bych o tom něco napsal.

Začnu postavami..Nejvíc se mi líbil Joe a jeho dialogy jsou nezapomenutelné, jeho hlášky si budu pamatovat ze všech nejvíc(škoda jeho osudu, můžeme se dohadovat dodnes, co se s ním stalo!) - nezapomenutelné jsou i dialogy Vita, jeho nádavky mě bavily po celou hru. Mafia 2 je plná humoru a netváří se až moc vážně.
Nelíbil se mi Luca Gurino, naivní bastard! Alespoň zemřel dříve než Albert Clemente..

Mise jsou překvapivě skvělé a atmosferické - rozstřílení boudy v 8.kapitole anebo v 10.kapitole hotel. Vitova vila je pěkná a interiér se povedl na jedničku. V kapitole 7 zazní skvělé hlášky, ve vězení taky!. První polovina hry(tedy zimní období) je bohužel trošku mírně kratší, ale o poznání zábavnější. Přičemž hodně kapitol mě bavilo.
Při hraní se nestalo že bych se nudil, ačkoliv to nemá na GTA a možnosti jsou omezenější, už aspoň můžu vykrádat obchody, čímž jsem se bavil po celou dobu hraní a ujíždění policii je nádhera.. nebo jen tak se potulovat po městě a hledat plakáty ať už Playboye nebo zatykačů je taky fajn, prodlouží to herní dobu.

Období hry mi sedlo. Zima by mohla být delší(to jsem ovšem zmiňoval), léto je už moc přeplácané, ale neuškodí. Takže jsem s dosavadním počasím spokojen, ale rok 1945 je atmosféričtější!

Soundtrack a vozidla tvoří elitní dvojku. V autě neexistuje moment v rádiu, co bych neposlechl a hudba krásně splynula s dobou. Auta se mi zdají na rok 1951 až moc moderní,ale i tak jsou parádní(hlavně jejich ovladatelnost).

Hru dohrajete bez nějakého zdržování za 7-9 hodin. Není to moc, ale jestliže se budu zdržovat, vykrádat obchody atd.. herní doba se klidně vyšplhá na neuvěřitelných 21 hodin.
Já jsem hru dohrál za 23 hodin a to jsem několikrát opakoval ty samé mise(zabíjeli mě, střelba není mé hobby).

Verdikt:
Hra má prostě přehršel humoru, možností, misí a všeho, ne, nenudil jsem se. Klidně mi nadávejte jak chcete, ale opravdu jsem nenašel ve hře žádnou chybu! Líbí se mi ve všech směrech, příběhově je dle mého lepší než jednička, více akčnější a rozumnější(zabijte mě, ale každý má jiný vkus), ba jsem hru dohrál 12x - je to moc, ale vyjádřilo to aspoň 100% hodnocení. Více pocitů tady nevyjádřím, protože jsou nepopsatelné!
Samá chvála, tisíce pozitivních slov("krása, nádhera, boží, skvělé") - nelze než tuhle hru vychválit, je to můj názor na to, stejně jako nechápu uživatele, co tomu dávají 55%..
Snad tohle bude jeden z těch lepších komentářů.

HRÁNO NA PC

TENTO TEXT OBSAHUJE SPOILERY!
Po několika měsících od dohrání hry jsem konečně úspěšně zrehabilitován a mám tu schopnost něco napsat.

Hru jsem poprvé spustil až v lednu, takže jsem měl do té doby sledovat samé pozitivní reakce na tuhle peckovici.
Na mém průměrném PC jsem hru nakonec rojzel na střední až vysoké detaily, takže to nebyla až taková hrůza.

Nápad hry je úžasný, za tohle bych udělil Nobelovu cenu za nejlepší nápad v herním průmyslu. Bethesda svých dolarů určitě nelituje a taky získaly nějaké navíc...
Příběh je geniální jeden z těch, co mě po dlouhé době navnadil na delší hraní -když někdo zabije císařovnu a nástupkyně je malá Emily, tak je to vždy fascinující a přiotravený Corvo Attano na konci hry je motivován na pomstu!

Hratelnost je excelentní, na PC se to hrálo úžasně, sám jsem byl překvapen tím, čeho byli vývojaři schopni. Zamlouvala se mi i možnost vlézt pod stůl nebo do kontejneru.
Taky jsem mohl chodit jen tak po okolí a spíše se kochat prostředím než hrát, někdy jsem ani neplnil mise, ale zacházel daleko do detailů.
Celé je to úžasné a hlavně "vymoženosti" - teleport, ovládaní zvířat nebo vojáků.

I když na mém polorozpadlém PC jsem hru rozjel, nevšiml jsem žádných bugů. Ba dokonce ani technických lagů. No polygony pracují pilně!

Hra mě chytla i tím, že jsem mohl hrát na více stylů, takže nejen že jsem mohl jen tak vraždit, ale ani jsem nikoho zavraždit nemusel, ale jak to tak bývá, jsem hodně líný přemýšlet, takže jsem se snažit to projít co nejjednodušeji a když jsem něco zapomněl zasebou, už se mi nechtělo vracet.

Grafika není reálná, čehož jsi na poprvé nevšiml. Ale časem si člověk zvykne na to, na co musí!
Corvo nemluví! Což bylo vlastně mírně debilní... Kdyby uměl mluvit, tak jim přeci řekne,jak to doopravdy bylo. Ale možnost výběru dialogů to spravila. Není to až taková hrůza.
Hra mě taky překvapila svou hravostí a možností kreativovat své dosavadní schopnosti. Mohl jsem si přečíst tuny knih a neměl jsem dost.. Stále jsem hledal nové a nové knihy ke čtení(ve hře).

Hru jsem dohrál za 27hodin. Hodně jsem si ji užil, ale už se mi nechce hrát znova. Pořádně jsem se vykochal okolím, klidně prošel tutéž lokaci 3x a snažil se zapamatovat co nejvíce detailů a projít každou skulinu.

Verdikt:
Hru jsem vychválil, to je u mě obvyklé, protože k hrám mám určitý vztah a vždy hledám i v té největší kravině pozitivum, které ji aspoň trošku pomůže s hodnocením.
Bohudík bezchybné hře dávám 100%

Kamióny mě nikdy moc nebavily, ačkoliv mám otce řidiče traku, ale i tak!V Euro Truck Simulator2 (dále jen ETS2) je něco zajímavého, něco co mě bavilo, ale vždyť je to jen hra!

Měl jsem tu možnost řídit kamión či truck. Ale ve hře nikdy!
Proto jsem zkusil tuhle hru, zajímalo mě, jak se to líší od reality a neliší!

Začnu jako prachobyčejný řidit u firmy Tradeaux, mám ale už založenou vlastní firmu Phenom Cargo LTD. - reklama zdarma :D. Ano a právě se snažím ji rozjet ve velkém.
Po dlouhém hraní ji už mám v obrovském rozvoji, 3 pobočky(Milano, Praha, Paris), 20 řidičů, 20 trucků a 10 mega na kontě! Nemohl bych být ale šéf, protože je to hodně starostí, a věřte, že 10 milionů je málo. Nyní rozšiřuji ještě pobočku v Miláně. Bohužel, jsem v dluzích a dlužím skoro 50 miliónů.

O mé firmě už víte. Teď ale mám nový kamión(je to truck, ale nazývejme to snadněji).
Vyjedu z garáže a hurá hledat někde nějakou firmu co potřebuje něco odvézt, přijedu tam a po cestě potkám hodně dementních řidičů. 13 nehod za jednu cestu ve vzdálenost 124km je opravdu mnoho nemyslíte?

Řidiči jsou opravdu vlezlí, někdy jejich inteligence nepřesahuje ani mrtvého kapra.
Stojím si na červené v Praze, přede mnou Fábia a kamión DAF. Je zelená, než se DAF bez přívěsu rozjede, už je oranžová a né aby jel dál, ale zastaví a já jen popojedu. To samé se děje, když ,má oranžovou, ale už stojí a nejede dál! Ano, na oranžovou by se mělo správně stát, ale když to už dojedete a červená bude za vámi, tak by to neměli strážci zákona ani pokutovat!
Jedeme dál. Mám přednost, ale auto klidně vjede do cesty a pak je nehoda, nebo mě předjíždí když nemá, tak ho za trest vytlačím ze silnice :D.

Ale tahle hra se dá využít i jako dobrý adrenalin. Je noc a mlha, prší, jedu rychle po silnici a přede mnou auto, předjedu ho na plné čáře a v do protisměru nevidí, ale jedu a nenechám se odradit, najednou vjede další auto do protisměru, ve zlomku sekundy zahnu na trávu a přejedu ho přes trávu a pleštím to do osobáku v zatáčce, protože ho spatřím na poslední chvíli.

Města nejsou až tak rozmanitá, navíc v Česku jsou jen 2 a jelikož je to od českých tvůrců, čekal bych asi největší rozmanitost měst právě v naší domovině. Chybí Olomouc, Plzeň, České Budějovice, Karlovy Vary, Ostrava, Hradec Králové. Všechno bych rád navštvíl, asi jim zaplatili Němci za jejich propagandu státu!!!

Je to dost dobré. Ba dokonce máte GPS a můžete si pustit rádio jak České tak celoevropské. Využíval jsem to realisticky, na českém území mi hrála Evropa 2 nebo Frekvence1, ve Francii Rádio Metal v Anglii něco anglického atd.. Paráda, byl jsem spokojen s rádiem. Navíc je to v přítomném čase a jede to z netu, takže ještě větší paráda!

Společností není zrovna moc, jen pár, ale spravuje to aktualizace, kterou si musím neustále stahovat, proč to nenacpali do jedné hry nebo nevydají nějaký velký patch nebo v podobě DLC!? Navíc to i blbne a pak se hra víc seká. Stále to aktualizovat je nuda.

Zvedám úrovně a otevírám lepší možnosti, ale to je taky nuda, jezdím s harapákem a pak tunit?! To mi připomína Need for Speed. Ne, tohle je na mě moc složitý způsob!

Ale co mě nejmíň překvapilo byla malá rozmanitost měst a státu. Jelikož je to EURO TRUCK SIMULÁTOR, tak je tam jen pár států, nevím proč tam nedali víc měst, s takovou se brzy dostaví stereotyp. Klidně by mi nevadila ani Moskva na dlouhé hodiny ježdění nebo Oslo,Stockholm, Helsinky,Tallin, Riga atd.. Moc měst tu není teda. Na druhý díl teda nic moc.

Chyb ve hře je málo, aspoň tedy jsem je nenašel, možná občas trhání obrazu, ale nemám výkonné PC, takže jsem musel hrát i na menší detaily, protože HW nároky jsou vysoké.

Verdikt:
Začátky nenudí, je to párada, ale když stále jezdíte na ta samá místa a vozíte to samé, tak vás to přejde! Hodnocení navíc hodně klesá do podprůměru, za hodně velké chyby!
Tak či tak se jedná o zajímavý titul.
70% díky hodně chybám napsaných v PROTI! Normálně bych tomu udělil 90%

HRÁNO NA XBOX360
Medl of Ánr: Vorfajtr je opravdu skvělý díl. Hodně recenzí jen kritizovalo, ale asi by mě za pozitivní recenzi kousli hráči do ucha. Ano, i tuhle má 64% a to není taky pozitivní!

Navzdory všem kritikám a neúspěchům jsem do toho šel. Možná to má své chyby,ale zaznamenal jsem jen ty nejobvyklejší, ale když si jich nebudute všímat, tak vás stejně brzy budou nutit, abyste na ně brali ohled!

První spuštení přišlo s velkým zasekáváním, ba dokonce to nešlo ani spustit, poté jsem to chtěl prodat dál, ale překonal jsem se a nakonec jsem to spustil a přežil! Když už jsem hrál, sekání se neobjevovalo. Hodně mě to bavilo. Tak třeba taková projížďka autem po dálnici byla fascinující a ještě to řídit a vyhýbat se v protisměru ostatním autům a za zády mít benga je adrenalin jako něco, pákrát mé auto skončilo na šrot, ale dá se to přežít :D

Když ale spustíte hru, můžete hrát hned od začátku, to je u EA zvykem. První poznatky ovladatelnosti a hurá do příběhu!

Přiběh se mi líbil, má to dost realičnosti, třeba grafika taky není k zahození, ale nejsou moc vyladěné některé textury.Honička v autech, sledování pachatele a jeho polapení atd.. Nádhera, prostě to má vlastní realičnosti, krajina hry je skvělá, místa Ománu taky!

Bugy jsem samozřejmě zaznamenal. To se dá ale přežít, ale co se přežít nedá, tak je demence vašich kolegů. Došly mi náboje a tak klečím za pultem a vedle mě je kolega, a co neudělá, střílí stále na samé místo a neumí se trefit, takže trvalo i 5 minut než sejmuli jednoho teráče! Hlavně proto jsem si hlídal záda, ačkoliv chodím stále předposlední, tak člověk by se s takovými kolegy i bál vyčůrat. Kolikrát ani nestříleli, viděli nepřítele, ale byl klid, a já marně hledal, proč se nemůžu pohnout dál, arggh!

Verdikt:
Zásádní chyby tu jsou, taky že to není čistých 100%, ale nevím proč by bylo divné tomu dávat vysoké hodnocení. Já jsem to rád poznal, projížďka s robotem v Afgánu stála za to a samotný Medl of Ánr má něco do sebe, takovou tu kouzelnou realičnost!
80% a to ještě s odřenýma ušima!

HRÁNO NA XBOX 360

Další ročník fotbalu, který se dokázal vymotat z negativních i pozitivních ohlasů(jako u každé hry). Messi, Oxlade-Chamberlain a Joe Hart na obálce. Ronaldo je kde?!!!

Od Fify jsem toho moc nečekal, sice EA slibovalo hodně nových vymožeností, ale stejně jsem nepoznal nic nového oproti novým dílům. Možná to má v sobě nějaké skryté kouzlo.

Ale přeci jen jsem byl přijemně nadšen! Uvidím, jestli budu i tak překvapem u F14.

Po delším - nudném úvodu a představení hry jsem se hned vrhl na první zápas. Marně, ale opravdu marně jsem hledal českou ligu(ač nestojí za to), byl jsem zklamán, přeci jen český národ ocení svou ligu a její hratelnost v celosvětově úspěšné hře. Bohužel, tak či tak jsem musel hrát za ČR(českou reprezentaci).Hlavně že Jížní Korea má vlastní ligu :(

Už při prvním zápase jsem poznal výrazné chyby ve hře. Někdy hráči ani nehráli, ba dokonce na světovou třídu(obtížnost) nedokázala obrana odolat tlaku nepříteli.

Bohužel, pokud nejste stratég nebo význámný bojový veterán z Afghánistánu, tuhle hru na nejtěžší úroveň nehrajte. Netvrdím, že je to obtížné, ale sám jsem to nedal, ač mám ve Fifě velké zkušenosti(a v přehledu fotbalu též). Mě se ale líbilo uvažovat takticky, není to jen fotbal, ale v Trenérském režimu výjméčný fotbal! Zraní se mi hráč, musím ho nahradit někým dobrým, ne šuntem co kopne soupeři míč.

Někdy mě frustrovalo,když si hráči stěžovali za nedostatek příležitostí. Chápu je, fotbalem se živí, ale když nezapadají do mé taktické sestavy, musí to pochopit a když má odehraných 18 zápasů za 6 měsíců, to mu nestačí?

Komentátoři jsou skvělí, dostali nové hlášky a reagují skvěle na dění.
Stejně tak jsou skvělé novinky, hráč chce odejít, protože se mu v klubu nelíbí, nebo má daleko domov, prostě situace, které hráče nechají v napětí a nejednou.

MENU hry nebylo moc přehledné, alespoň pro mě ne. Někdy jsem marně hledal hodně věcí, ale vše zachraňuje trenérský režim. Sice si nemůžu vybrat obličej a znetvořit mého trenéra jako v jiných dílech, ale aspoň mám víc možností.

Trenérský režim je vlastně směs manažerování a trénování. Můžete koupit hráče, ale taky prodat, přičemž prodeje i koupě je přehledně realizováno, můžu koupit hráče s tím, že bude vědět, jestli bude sedět na lavičce nebo bude aktivné hrát. Někdy trvá vyjednávání opravdu dlouho, ale tak či tak se dohodneme. Taky mě bavilo, že můžu trénovat národní tým(jaký chci, ale záleží jaké podávám výsledky ve svém stávájícím týmu).

Zápasy jako celkové jsou skvělé, počasí, atmosféra, fanoušci, komentář, nádhera, dokonce je zde vylepšeno i rozehrávání přímých kopů, a to velice ocením.

Vše jsem nezmínil, teda mám pocit, že ne, ale neměl jsem možnost hru objevit v plné kráse, jednoduše - nechci!

Verdikt:
Heuréka! Naši vědci z EA objevili další klenot fotbalu. Chytlo mě to na půl roku a doufám, že to vydrží ještě dýl.
90%

PS: HRÁL jsem za můj nejoblíbenější tým Manchester UTD(režím kariéry - jinak řečeno trenérský režim). Trénoval jsem Belgickou reprezentaci, po rezignaci jsem trénoval Anglii a u té jsem zůstal dodnes :-)

HRÁNO NA XBOX360 A PC

"Arťjome, pojď se s námi napít na naši čest"

Jupí, tento titul vzal kladivo a přibyl mě do jezdící židle, takže.. jsem nejezdil(myslím na té židli) :(

Titul nesliboval mnoho, zvlášť ne před vydáním, ale když jsem si to záhadně koupil(u her mi opravdu odumírají mozkové buňky), tak jsem to samozřejmě spustil na Xboxu 360 a co nevidím, krásná hra, hlavně z čeho mi vypadli oči z důlku byla grafika(po dohrání hry příběh). Pak hudba, to mi přišlo úchy..úžasné - často se přeříkávám :-D - a dál taky téma hry. Sice by Metro víc pasovalo do Battlefield 3 stylu, kde se v Afghánistánu naháním s Talibanem, kteří unesli Metro plné lidí a mají na sobě výbušniny a jestli nedostanou to co chtějí tak je sejmou, ale prostě boží. Takové téma nemusí mít úspěch ale když to vývojáři rozpitvají, mají titul jako tento.

Začal jsem kdesi v lesi a pak mi to hodí na obrazovku "před osmi dny" no, na zabíjenou!
Ovšem v podzemním bunkru je nádherná atmosféra, poprvé v nějaké hře vidím malé děti a rodiče co štěbetají o přídavky. Obchody, temné místa, hospody, blázinec to vše je v jednom z stanovišť metra v Moskvě a ano, taky se po cestě tam objeví mutanti, kteří jsou vymodelovaní jak ta jedle, hodně se mi líbí jejich zdravý smysl pro realističnost, umí dokonce skákat - a další lidoopi co se vám snaží zkřížit cestu a nepustit vás. Taky je hezké prostředí Moskvy,sníh, chumelenice, a taky ti zaneřádění mutanti, jenž iritují život většině psychicky zdravých lidí.

Taky stojí za zmínku dva druhy akce, nejvíc se mi líbil stealth režim, ale ne vždy funguje, takže sem tam můžete někoho zabít a další si samozřejmě všimnou.

Po cestě mezi stanovišti poznáte hodně míst, taky se stane hodně záhadných věcí, ať už duchové ke kterým se musíte chovat nábožensky anebo přízraky a halucinace(po dlouhém hraní jsem si myslel, že je to doopravdy). Přestřelky ale nejsou až tak boží a moc si jich neužijete.

Hru jsem hrál neuvěřitelně dlouho, zejména proto, že mě porád zabíjeli anebo mi došla munic a pak jsem musel "killovat" nožem.

(bez verdiktu, zkuste si ho vyčíst samy)

HRÁNO NA PC

Dohráno, překvapení a emoce! Tyto tři slova vyjádřili hru mým úsudkem. Vím není zvykem psát tu krátké komentáře, takže to tady trošku rozepíšu.
Začal jsem tím, že L.A. NOIRE bude nic moc, detektivky nejsou moc velké téma, k tomu Rockstar a Team Bondi, hm nic moc. Po vydání hry jsem čekal rok a četl různé recenze, ovšem jsem si hru až nyní (5 dnů před psaním komentáře) rozhodl zahrát.

Začátek hry úžasný, celá hra je taková ale trošku stereotypní. Proč? Třeba mi přišel sympatický Phelps, ve válce drsňák a jako detektiv slušňák dodržující zákony.
Celou dobu za něho hrajeme, opustí rodinu a k tomu všemu ztratí pozici u policie a jde k požárnímu oddělení, no nenaštvalo by vás to?. Rockstar ale vše změnil, nenudil jsem se ani na chvíli...no, tak dobře, jenom když jela nějaká cutscéna... po dohrání hry jsem měl smíšené pocity.

Začnu trošku netradičně. Ve hře můžeme vyslýchat pachatele - no dobře, žádná novinka, co by to bylo za detektivní hru bez hledání vraha či žháře - ,to mě velice bavilo. Většinou jsem tipoval možnosti a ze začátku jde lhaní poznat podle chování a mimiky obličeje(tu věc se skenováním ksichtu chci mít doma):-D. Tak či tak můžu svobodně vyslýchat a ještě k tomu podle sebe bez nápovědy a to mě hodně bavilo(s CZ lokalizací je to paráda).

Na hratelnost sere bílý tesák v kleci(hele, to se rýmuje), autem se jezdí jak po sobotní oslavě 30. narozenin a ovládání Koula není taky úplně svaté(ale na PC a konzoli je to jiný rozdíl, tím chci říct, že na PC je lepší ovladatelnost) Co mě ale překvapilo bylo to, že při ježdění po městě ej kej ej GTA San Andreas dostanu vysílání loupeže a buď beru nebo ne, ale když jsem to bral, jel jsem jak magor přes celé město, měl jsem chuť někoho sejmout, ale jak jsem se tak vžil do GTA už jsem opakoval misi :( a taky nemůžu tasit devítku a jen volně si střílet jako Nico Bellic..

Příběh hry mne nas-štval, ale to jste ještě neviděli moje cholerické(jsem flegmatik) záchvaty a výbuchy při konci hry nebo když jsem nemohl splnit misi :-D(viz. pár řádků nahoře). Prostě zklamání no, čekal jsem něco lepšího.

Hra se v některých částech podobá GTA, aby taky ne, když je to od R*...
Tak třeba střílení je fan-ta-sti-cké. Sice nedostřelím se samopalem tam kam bych chtěl a musím se projebovat blíž, abych vůbec tamtoho pachatele zastřelil ale i tak.
Hledání důkazů na místě činu mi zabralo nejvíc času, chodil jsem jak s Alchajmrem a jak zdrogovaný feťák co byl dezorientovaný. Až jsem našel konečně nápovědu na mém zavirovaném PC na internetu, tak jsem konečně hýbl s případem, jinak bych to hrál doteď. To samé při luštění hádanek, než jsem vůbec něco vyřešil, tak uplynulo krásných 20 hodin.. dělám si srandu, ale byla to dlouhá doba.

Proč na konci hry hraji za jakéhosi lidoopa? Sice to mnohé vyřešilo a dostal jsem nějakou "mafii", ale proč to nemohl vyřešit Cole a proč nezemřel ten druhý v té stoce. No i tak byl ale celkem dobrý, sice charakter mínus, ale fyzická zdatnost na plus.

Nejvíc mě bavilo oddělení vražd. Tam to byla fakt zábavička a ještě když před vámi utíká vrah a nemusíte se moc namáhat ho chytit, protože stejně mu váš parťák(Galloway) zablokuje cestu.

Přestřelky jsem si užíval, nejen pro jejich realističnost, ale i pro ten zvuk zbraní, taky mě uspokojovalo to, když jsem nepřítele obešel a sejmul ho zezadu a než se otočil, tak to měl v hlavě...

Verdikt:
Rockstar nezklamal, já chci další díl a to hned, nebo něco podobného této hře. Až na pár negativ u této hry stejně dávám 1000% - teda 100% ,pardón. Každá hra má u mě pozitivní a kladné hodnocení a k tomu se řadí i tohle...

100%

HRÁNO NA XBOX360

Série Far Cry mě nebavila, tudíž jsem TŘETÍ díl nějak neočekával, ale trailery a gameplay-e mě přivedli(přesvědčili) na jiný názor! Hru jsem si zahrál a po dohraní mám hodně zážitků a emocí.

Příběh zasazený do pustého ostrova a detailně zpracovat hru je výkon za svatozář. Koho napadlo dělat takové téma, které od ostatních dílů nemělo ani nějakého nástupce ba dokonce ani úspěch. Vaas mě překvapil, takového pošuka jsem dlouho nezažil. Při potkání jsou většinou zkraty v mozku a když mi tam přeskočí tryska jak v motoru, tak se neznám. U takových her se většinou vyřádím po celodenním náročném dni, takže není divu, že jsem za úchyla, který nahání zablešené teroristy v CoDku, Battlefieldu a ve Far Cry chytá divou zvěř! Všichni ze mě mají respekt, který šířím do ostatních titulů.

Vrátím se k Vaasovi, pro někoho magor, pro mě génius, přivede vás několikrát do problémů, ale desing vás z toho vyhrabe. Proč génius? Má v hodně věcech pravdu, zabije Granta a dokáže vás podělat strachy!

V průběhu hry poznáme hodně nových postav, ať už naše kamarádíčky, tak dokonce i tajného agenta, pár pošuků, které následně smažete z mapy světa, další lidi co vám pomůžou nebo se vás pokusí zabít! Citra, Vaasova sestra, která se do Jasona zamiluje je taky pěkný pošuk a rozhodně se mi líbila její smrt. Pohledná, vtipná a dokonce i poslední konečná scéna s ní(nebudu zmiňovat) je veliké plus. Výrazně mě štve smrt postav, které jsem si hodně oblíbil, snažíte se jim pomoci a pak jsou mrtví - konec hry, smrt kamarádů. Celou hru se snažíte je zachránit a pak mají zemřít? Naštěstí jen dobrovolné!. K tomu patří i debilně nedomyšlený konec! Při všech možnostech konce stejně skončíte špatně, ale vyberte si odjezd z ostrova, je to lepší!

Potěšilo mě upgradování neboli vylepšování inventáře, sice to výrazně zdržuje masakroidní postup ve hře(při hledání oné zvěře jsem se zdržel až na 2 hodiny), na stranu první je ve hře obrovská volnost a nic mě do misí nežene, takže se můžu zdržet, odpočinout, projet se autem, zabít sem tam piráta, při tom hrála úchvatná hudba atd..
Při jízdě v autě jsem se bavil, nejenže to zkrátí cestu, ale dokonce se i můžete kochat krajinou jako takovou a vypadá to líp.

Dabing postav mě překvapil, všichni se snaží mluvit tak, aby jim bylo rozumět a dokonce mluví samotný hlavní hrdina!

You see the thing our loved ones, right?Our fucking loved ones, they come and they blindside you every fucking time.

Verdikt:
Prostě genialita, konečně nový smysl života a ne jen ty CoD, Medal of Honor, Battlefield, ale Far Cry. Ještě by k tomu mohly vydat zase (obrazně) 50 DLC a bylo by to ideální(sarkazmus)
Ačkoliv je hodně věcí napsaných v proti, tak to neovlivňuje hodnocení jako takové!

100%

Série Men of War přišla s novým datadiskem a předchozí hry včetně FoW a CoH mě bavily dlouhé hodiny. Na Assault Squad jsem přišel náhodou, takže jsem byl překvapen jak dokážou jednoduše zakonplexovat novinky do hry. Hodně mě bavilo taktické dobývaní "pointů" a když jsem si je přivlastnil, tak jsem postupoval rychle vpřed. Dostával jsem za to odměny jako lepší tanky, děla a to mě nutilo dobývat dál.
Grafika patří mezi starší a nijak mě nenadchla, ale to u strategií bývá, o grafiku při tomto žánru nejde! Soundtrack mě fascinoval, poslouchám ho pořád a stále mě baví :)

Další novinka jsou Japonci, respektive.. hra za Japonce. Mají lepší výbavu než Commonwealth a to nepíšu o jejich "velkém počtu". Hra za ně mě přišla stejnorodá jako u jiných frakcí.

90%

HRÁNO NA XBOX360

Už to s tou sérií a dalšími díly veleúspěšného Call of Duty přehánějí. Skončilo MW3 a přišlo Black Ops 2 a dokonce se chystá opět něco nového! Activision má aspoň miliardy a ostatní jen závidí. Hned jak se mi dostalo Black Ops II pod ruku, tak jsem to šel spustit a řeknu vám, taková hra je pro mě geniální dílo. Určitě se to bude jevit tak ,že hře dávám 100% jen proto, že je úspěšná, tak to není! Takové hodnocení si hry zaslouží, pokud mají co nabídnout a Black Ops II toho nabízí hodně.

Jak už je zvykem, dnes je primární dělat FPSky moderních válek(série Modern Warfare, Battlefield 3 atd..) a to se Black Ops II daří poněkud nenápadně. Na jednu stranu je to trapné, na druhou stranu zábavné. Až moc přeplácané efekty, filmovost - mise v Angole, na Filipínách. V podstatě nějaký díl série přinese novou novinku, v CoD 5 to bylo "BANZAI", zde je ovlivňování příběhu- pokud můžete oddělejte hlavního záporáka při první možnosti + upgrade zbraní + vedlejší(nepovinné)mise v budoucnosti, kde máte bránit a dobývat určité oblasti = zajišťuje znovu hratelnost. Hru jsem dohrál 3x a za žádné kolo jsem na své konzoli nezaznamenal žádné bugy.

Grafika! No, ta je hodně stará. Vzhledem k tomu, že je ve hře hodně efektů jak vizuálních, tak i zvukových a hodně barevně vyladěných, tak to ani nezaznamenáte a při soužití s příběhem vám to bude jedno!Hlavní záporák ve hře zemře několikrát a netvrďte mi, že přežije jeden výbuch granátu + střelu do hlavy, druhý výbuch granátu a další věci.

Po druhé za herní sérii se objevují zombíci se kterými jsme se mohli setkat už v CoD 5. Škoda, že je k tomu potřeba internet!!! Engin je zastaralý a dost možná jede na MW3 :)
Umělou inteligenci ani nezmiňuji, u nepřátel genialita, u spolubojovníku odpad!

Verdikt?:
Ač se to zdá i nezdá, moderní války(včetně ty z budoucnosti) jsou na dobré cestě, je to dnes v módě a je to hrané! Treyarchu, jen tak dál!

HRÁNO NA XBOX360

Už dlouho nebyla žádná pořádná hra o druhé světové válce a Activision to změnil. Hru jsem nějak neočekával, stejně by nebylo na co nového čekat. Až hra vyšla, tak měla hodně pozitivních i negativních reakcí, takže jsem nevěděl co si o tom mám myslet, ale i jsem se odvážel ji na vlastní riziko spustit a dočkal jsem se.
Jsem znalec historie a druhá světová válka byla doposud v herním průmyslu jen v Evropě, žádná hra, která by naznačovala či nějak propagovala invazi do Japonska.

Hra je "nečekaně" naskriptovaná, ostatně se skvělým příběhem, který mě ale nijak nezaujal. Bojuje se v Japonsku, kde to fakt žije, atmosféra(hlavně v Pacifiku) je vybudována filmově - ujíždění na lodi, vylodění na Peleliu, osvobození na Makin Atolu, osvobození letiště taky na Peleliu, skok do řeky, hořící dům, hledání snipera a konečná mise hry v Japonsku(nevzpomínám si na název) . Po dohrání hry jsem se dočkal takového bonusu v podobě střílení zombíků(nacistických), kteří se snaží dostat do domu, kde je hráč schovaný, tudíž další pěkný přídavek ke hře, který mě zabavil na další hodiny.

Grafika, patří mezi skvostné, hlavně při bojích ve městě(v Evropě), kde prostě náckovy kulometem do nohy a ta mu odletí, takže ještě popadne devítku a střílí s ustřelenou nohou, jak "fanatické". Epické je, když v Japonsku vylézají "žluťáci" z bunkru-skrýše a vy se jen koukáte na tu atmosféru a desing hry. Poprvé(a doufám že ne naposled) je v CoD možnost zabodnou Japončíkovi nůž do krku, která mi mnohokrát zachránila prdel. Dojdou mi náboje, z bunkru vyběhne "žluťák" já mezitím tasím záložní zbraň, on mě doběhne a bajonetem mě přepadne, takže lehnu na zem a zabiju ho nožem. Při nejhorším si nasadím na "Arisaku" bajonet a všechny povraždím bez jediného náboje.

AI protivníku je úchvatná, překvapivě i spolubojovníku. Už se snaží i "hrát a bojovat" a ne jen být onen filmový štáb a dělat ze hry něco co není! Veliké plus.

Zaujaly mě zbraňové zvukové efekty, stejně tak soundtrack a dabing. Herní doba je velice krátká na nejlehčí obtížnost až 4 hodiny. Já měl hru dohranou za 5 hodin!

Počkat, jsou nějaké zápory? Jo jsou, vadí mi akorát stejný engine jako v jiných CoD, vůbec se nezměnil! Dobře, vylepšená grafika!

Verdikt?:
Remake a obnova CoD 2(akorát místo Afriky Japonsko) je skvělý tah, stejně jsem nejvíc času strávil se zombíky.

HRÁNO NA XBOX360

První díl byl skvělý, ale co se dalo čekat od dvojky? Snad jen přiblblé střílení na vojáky a FPSka na styl Call of Duty. Až po vydání hra ukázala svou vizi - a ne náhodou ji hraji pořád dokola.
First Person Shooter, kterou budou hrát dost možná mé děti a nedej bože ještě vnuci. Cryteku se podařilo něco nevídaného a vytvořili legendu, která bude v srdcích hráčů ještě dlouho.
O této hře se už nemluví, ale na její genialitu by měli udělat nové DLC(dosud žádné nebyly) a další lepší díly(už se ovšem něco chystá).
Grafika patří mezi ty doposud(pokud nepočítám FrostBite2) nejlepší v herním průmyslu. Vše je filmově zpracováno a vše působí až přehnaně a to je dobře( postavy, charaktery, vymodelované město, zbraně,příběh) vše je naprosto fantastické a u hry jsem se bavil celou herní dobu, která se pohybuje okolo 20 hodin(záleží jak kdo hraje).
Není to na dlouhé psaní a pozitivní věci je zbytečné rozepisovat.

Verdikt je takový:
Jen tak dál, tvořte takové hry a budou určitě úspěšné