Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
 

Komentáře

ELEX

RawarRawar
Dohráno
  • PC 85
Rád bych poskytl rychlé shrnutí tohoto vcelku rozsáhlého, herního zážitku.
Je Vám jasné, že pokud jste hráli první Gothic a třeba i první Risen, budete se ve hře orientovat lépe než ostatní. Ano. Asi tak o jeden žejdlík ležáku a to není opravdu mnoho.

Elex k hernímu stylu přistupuje poněkud odlišněji, dle mého. Tady si prostě, co se týče nějakého souboje, neškrtnete dobrých deset hodin.

Máte možnost plnit úkoly a prozkoumávat svět hned ze začátku a v podstatě kdekoliv na mapě, ale ouha, kdejaká přerostlá myš Vás jednou ranou uzemní. To může být krajně nepříjemné.
A proto máte speciální gadget. Jetpack! Bylo by to krásné, jen tak si létat nad krajinou, ale další ouha. Vydrží to ve vzduchu sakra krátce a navíc kdejaká přerostlá myš umí plivat ohnivé koule!

Ale jak teda získat zkušenosti na další ouroveň, když rezatou sekerkou myš neumlátíš, šťávu na jednorázový let přes půl mapy nemáš, pořádnej šaršoun je težký jak blázen a luk beztak ani nemáš šanci napnout? A i když se ti nějakým zázrakem povedlo ubouchat tím klackem, řekněme menší myš, tak za to dostaneš asi tolik zkušeností, jako za přečtení lechtivého pojednání o dvou panenkách na mostě.

Prostě prekérka. Stres. Nervy v kyblu.

No holt musíš tu myš nějak přeletět, nalézt úkoly typu poej se na to Jirko, seber tohle a tamto a dones to tomhle a nakonec se ti nějak ta ouroveň zvednout muší podařit. Ale chce to opravdu pevné nervy.

Dalším velkým nepřítelem hráčovým je ekonomika. Všechno stojí peníze a těch je strašně málo. Zde se projevuje poněkud svazující skutečnost, že pokud se nenaučíte stahovat zvěř z kůže, tak není moc příležitostí jak si vydělat. Jenomže aby jste se to naučili musíte pořádně zesílit a zbystřit. A jak toho sakra chcete dosáhnout, když máte jen tu rezavou sekerku a mizernou, jutovou kombinézu.

To už je kamarádi na Vás a já Vám přeji pevné nervy. Ale jakmile se jednou dostanete na nějakou úroveň 18 22 řekněme, vybavíte se slušnou flintou, nebo macatým kladivem, je to už snesitelnější. A ke konci budete vážně masér, věřte mi.

Pro: Old school feeling, společníci, rozmanitá krajina, krásné střety technologií a magie

Proti: Hrdina občas strašně přehrával :-D

+20

Far Cry 4

RawarRawar
  • PC 85
Far Cry 4 mi přišla ještě více obsáhlejší než Far Cry 3, co se do možnosti vedlejších aktivit týče. Možná trochu na úkor spjatosti s hlavní dějovou linkou, ale to je otázka Vaší volby a stylu hraní.
Příběh hodnotím kladně. Hlavní zlosyn je nechutný (v tom správném smyslu slova) a ostatní postavy pěkně vymyšlené. Crafting mě neurazil, poslední dobou ho ve hrách docela vítám.

Co mě ale ne čtyřce ale bavilo nejvíce a dělá to z ní můj oblíbený díl, bylo prostředí.
Nádherný Kyrat je prostě sen každého milovníka vysokohorské turistiky. Jedná se o jakousi fiktivní oblast v Himalájích, které dominuje majestátný vrchol (asi čomolongmy) a přináleží k ní mnoho menších vrcholů, horských jezírek i travnatých ploch. Prostě nádhera.
Plus okultní atmosféra starých budhistických tajemství. Jednoduše báseň.

Pro: Kyrat (prostředí), Možnosti volby, Hudba, okultno

Proti: Možná to obsazování základen na jedno brdo

+10 +12 −2

Darkest Dungeon

RawarRawar
Dohráno
  • PC 90
..."a rats in the maze"

Velice temné a velice skličující dobrodružství pro všechny sebemrskače a masochisty, kteří si libují v pokřivených realitách z mozku H. P. Lovecrafta.

Hru jsem zakoupil s rozšířením Crimson Court - což je zase typický odkaz na Masku červené smrti, od A. E. Poe a Colours Of Madness - tedy barva z vesmíru od Lovecrafta.

První zmíněné DLC celou hru velice ztíží a přidává velice frustrující přítomnost krvavého moru, který může postihnout kteréhokoliv hrdinu. Doporučuji zvážit splnění prvního úkolu z DLC. Raději si jej nechejte nakonec, nejlépe se do něj ponořit před poslední misí v nejtemnější kobce.

Druhé DLC je vlastně neustále se opakující řež s pohůnky chaosu kde první dva bossové jsou unikátní a poté se Vám budou náhodně zjevovat všichni, které jste doposud zvládli porazit. Tohle je zcela volitelný doplněk a klidně se do něj vrhněte hned jak bude mít chuť, celkové tažení nijak neovlivní a hraje zde senzační hudba.

No a samotný nejtemnější donžon je skutečná pastva pro oči i pro uši. Vezměte si ty nejlepší muže a ženy co máte, vybavte je těmi nejlepšími artefakty a zásobte je vším co se jim vejde do toren. Neboť toto bude krvavé a dlouhé dobrodružství. Ale neztrácejte naději, vždyť..."in radiance, may we find victory"

PS: Vycvičte si čtyři křižáky na 6 level odhodlání a procházejte s nimi trosky, je to zábava. Já měl Athose, Portose, Aramise a Dartaňana a i když to nejsou skuteční křižáci, potírali kacíře výborně. Deus vult!

Pro: Temná atmosféra, Wayne June, Lovecraft, hudba

Proti: one does not simply want to loose all his 6lvl heroes, because they had chain heartattack caused by critical hit from some casual enemy

+12

Kingdom Come: Deliverance

RawarRawar
  • PC 85
...prostě tři hodiny zabíjíte dva džipáky v lese, zkusíte to asi dvaceti způsoby, aby to potom vyšlo zcela náhodně, radujete se, že jste za tři hodiny udělal nejmenší postup v dějinách všech her a to jen proto, aby na vás potom zničehonic naběhlo pět turků v těžké zbroji a zabilo Vás. No save, no progress, nothing! Takhle ne vy zvířata svinské, takhle teda ne. Chci své peníze zpátky! Čas mi vrátí kdo ??? Musím se na to vyspat. Je to opravdu otřesná hrochárna a přiřigáníhodná knedlárna, dlouhý proud chcánek a střeva nemocného bezdomovce v jednom. Krása, povedená hra, opravdu, doporučuji, pro všechny bezva lidičky, něco jako my little pony, fakt bezva

update: po dalších deseti hodinách hraní jsem natrénoval střelbu z luku a pořádně jsem procvičil šerm, takže pokud na Vás vyloženě nenaskáče pět turkických psů najednou dají se souboje zvládnout. Vždy koňmo a střílmo a leckdy pěšo a sečmo. Právě jsem zažil úžasné dobrodružství s flanďákem v Úžici, takže odpouštím surový crush mého takřka hodinového progressu. Ujde to...ujde

update po dohrání: Celkově bych to zhodnotil jako vynikající simulátor středověkého života s krásným, lehce romantickým příběhem, který na román nevystačí ale jako milá rytířská povídka splní účel. Městečka a vesnice jsou malebná, krajina a lesy jsou nádherné a jízda na koni je pohádka. Večery pod hvězdami pohladí na duši a pro potěchu oka slouží i krásné hrádky a pevnosti zasazeny v divoké flóře.
Hrací mechanismy je třeba vypilovat (souboje, páčení zámků, kapsářství, údržba zbraní) a poté se hra stává pohodovou až snadnou. Souboje ke konci hry nebyly žádným problémem. Se sílou 20, plátovou zbrojí a mečem svatého Jiří jsem posekal všechny a všude. Sběrem krunýřů a kroužkovýh košil z padlých jsem zase nabyl nemalého jmění, cirka 25 tisíc dukátů.

Když pominu několik pádů ze skály a několik pádů zpět do operačního systému, směle bych to zhodnotil plným počtem hvězd. A po dohrání hlavního příběhu můžete dotahovat resty a kochat se. (nepotkal jsem žádného mědvěda ani vlka, jsou tam vůbec?)

Pro: Pro mě určitě prostředí a doba, ve které se příběh odehrává. Kůň. Meč svatého Jiří. Hudba. Zvuky. Šermířské finty. Turkické uši v brašně

Proti: Prvních několik hodin, může být pro méně trpělivého hráče fatální a tyto trpké zkušenosti mohou vést k odsunutí hry na "někdy potom" Doporučuji se navrátit co nejdříve a začít na kolbišti. Těžko na cvičišti....však to znáte ne

+30 +31 −1

The Evil Within 2

RawarRawar
  • PC 95
Po dlouhé době jsem se rozhodl zanést pár dojmů do análů databázních a číním tak naprosto rozněžněn. Rozněžněn v tom zvláštním, chaotickém smyslu slova, kdy se člověk vlastně sám podivuje nad tím, že své pocity dokáže vylíčit jakožto něžné, i přes ty hrůzostrašné obrazy, které se před ním prostřednictvím Evil Within 2 objevovaly.

Je to dle mého, subjektivního hodnocen trpký příběh zlomeného muže, který dostává druhou šanci a snaží se zachránit něco málo z toho, co mu samotné nebe shodilo na hlavu a on si toho přes svou krátkozrakost nedokázal vážit. A také to schraňovat a opatrovat.

Druhou šanci dostává ve skutečném světě málokdo. A když už, tak si v drtivé většině takový člověk jen namlouvá, že to byla druhá šance. Leč pravda je taková, že dostal leda tak další příležitost, jak si ukrátit "dlouhou" chvíli v cestě životem. Skutečná "druhá šance" je podle mého na hranici života a smrti. Je to ultimátní rozhřešení, buď uspěješ nebo se budeš smažit v pekle. Dostat takovou druhou šanci v reálném světě, je něco jako zásah boží prozřetelnosti. Protože bůh je bezchybný, to jen lidská hloupost nezná mezí. A právě takovou druhou šanci dostanete zcela reálně ve světě zcela nereálné, bravurní, videohry.

Já opravdu nemám rád kritiku a kritiky. A nemám rád posuzování něčí práce a hledání chyb na něčem, do čeho mi vlastně nic není. Vždyť si to mohu buď zahrát (koupit) a nebo nezahrát (nekoupit) a nikdo mě do ničeho nenutí. Píšu rád pouze o tom co mě zaujalo a co se mi líbilo. A tohle pokračování bylo díkybohu geniální (dle mého). Přes docela nelineární začátek až k strhujícímu, přímočarému, romantickému závěru, při kterém se nejedné slabší povaze může zalesknout v očích pověstná slza dojetí.

V posledních kapitolách, kdy se čtenář (odpusťte hráč), blíží k epickému závěru se přidávají na hudebním poli mučivé smyčce a dohání tak k pláči i všechny ty zarputilé arkádisty a hedshotisty, kteří si doposud hlídali jen čas a počet vystřílených nábojů.

Ano! je možné tvořit skrze videohry poezii. V tomto případě to byl hororový román, který by byl jistě bestselerem. Prodával-li by se u nás v ulici.

Pro: pro jsou pro mne jednoznačná a pro všechny ostatní relativní. Příběh, hudba, revolver, martensky,

Proti: nemám co bych vytknul

+20

The Witcher 3: Wild Hunt

RawarRawar
Dohráno
  • PC 100
Možná to pro mnohé z Vás bude těžké k pochopení, ale jsem NADŠEN !!! To je seznámení !!!

Jednoznačně nejlepší RPG, co jsem si za poslední dobu střihnul, jednoznačně nejlepší z her co jsem v poslední době hrál a pravděpodobně nejlepší hra, co jsem kdy hrál vůbec.
Střílet superlativy by se nikdy nemělo přehnaně, ale pokud si je něco zaslouží, pak je to právě tento třetí díl, úžasné ságy o Geraltovi z Rivie, řezníkovi z Blawikenu.
Je tak krásně čitelné s jakou láskou vývojáři celý opus pojali. Jak moc jim záleželo na tom, aby ten člověk na druhé straně monitoru (rozuměj v sesli hráčově) prožíval příběh zaklínače tak, jako by byl jeho vlastím.

I když jsem zdrcený katastrofálním koncem, (podařilo se mi uříznout si ten nejméně šťastný) s chvějící se rukou musím zanést do databázních análů, že jsem byl svědkem něčeho většího, než-li bezduchého tlučení mečem a rutinním školením zprvu mrzkého pěšce v pozdějšího božího templáře. Žil jsem každou vteřinu Geraltova putování a poprvé se nebojím říct, že žádný úkol nebyl stejný. Ani jeden vedlejší quest se nepodobal předchozímu a co se hlavní linky týče, ta byla skutečně hodna Sapkowskeho předlohy.

Putování jsem započal na sklonku roku 2015 a dnes jsem jej ukončil, za hořkého zvuku precizního, leč velice trpce znějícího soundtracku.
Opět se do Temerie vrátím, jakmile dokončím (nebo se o to alespoň pokusím) všechny zbývající resty, vrhnu se do světa znovu, na těžší obtížnost a tentokrát si dám větší pozor při mém rozhodování. Opět musím cítit šeřík a angrešt

Pro: Čtenář knih bude umírat blahem, Nečtenář knih bude umírat blahem a knihy si přečte, Každá jedna maličkost ve hře

Proti: Jedné z nich musíte zlomit srdce (jakoby však vaše nebylo zlomeno tolikrát)

+35 +36 −1

Dragon Age: Inquisition

RawarRawar
Dohráno
  • PC 95
Nic objektivního zde nečekejte, jen vyjádřím svůj dojem ;)

Právě jsem zakončil strastiplnou cestu, za pokořením hlavního příběhu a mohu s čistým svědomím prohlásit, že jsem velmi spokojen. Skutečný nástupce skvělého, prvního dílu. Rozhodl jsem se nejprve zakončit dějovou linku a k vedlejším příběhům odbíhat jen zřídka, abych se posléze navrátil s novou postavou a vyzkoušel si odlišný postup hrou.

Tolik skvělých a nových míst k prozkoumání na mě čeká, snad nebude příliš troufalé tvrdit, že máme co dočinění s offline mmorpg ;) Krásný svět, vymalovaný v nádherných barvách, nápaditý, okoukaný ale přesto zábavný. Monumentální vrcholy hor, na které vedou klikaté stezky, vinoucí se zpod zalesněných nížin, které jsou protkány pěšinkami a skrývají tajemné jeskyně a pohádkové mýtiny. A taky mokřadla, nebo písečné pustiny, opuštěné chrámy, vypleněné vesnice...na co si jen vzpomenete, to zde čeká na Vaši pozornost.

O společnících a vztazích mezi nimi nebudu moc diskutovat, protože jsou pro mě opět perfektní. Vedlejší Úkoly sami o sobě se možná mohou po čase zdát podobné, ale nikdo Vás nenutí se do nich pouštět. Nechybí zde ani možnost vyrobit si vlastní zbraně a brnění a sbírat si všechny možné serepetičky, jakožto si i zvelebovat svoje bydliště.

Všechno se mi to tak moc líbí, že jsem na vážkách dát hře rovných 100%, ale počkám si na druhé dohrání. Naposled zmíním úžasnou hudbu. zejména při geniálních soubojích s Draky

Pro: Nádherný svět, krásně se to hýbe. Líbí se mi příběh a možnost až extrémního průzkumu historie světa pomocí různých zkazek, knih a svitků. Draci. Cassandra

Proti: ...ale prosím Vás :-)

+20

Dark Souls II: Crown of the Sunken King

RawarRawar
Dohráno
  • PC 80
Temné, všudypřítomným jeden prostoupené a nejistou půdou pod nohama protkané dobrodružství začíná. Kobky prastaré, jakoby aztécké věže hráče přivítají v šerém svitu a dle prvních minut hraní dávají znát, že zde si opět neodpočine. Strážci starého řádu vládnou mohutnými obouručními kladivy, navíc jsou permanentně intoxikováni a s každým jejich rozmachem hrozí nejen bolestivé zranění, ale také infikování jedem.

Okolí věže a její samotné útroby jsou spletencem nejrůznějších chodeb a výtahů, které se spouští ukrytými spínači a velké množství chodeb vede vstříc drtivému útoku přesily, podpořené nepříjemnými kultistkami, co vypouští proudy temné magie, vstříc nešťastnému dobrodruhovi. Král a vládce tohoto nehostinného místa, se ukrývá hluboko v nitru zatopeného království a kdysi honosné obelisky a mramorové sloupy, které zdobili vstupní haly, dnes spíše odrazují od myšlenky se s vladařem setkat.

Koncept celého DLC mi silně připomínal jakousi prastarou pyramidu, plnou hrůz, shodnou s vizemi samotného Lovecrafta. Nepřátelé pochopitelně nejsou jen humanoidního typu ale setkáme se zde i s nepříliš inteligentními, o to více smrtonosnějšími obludami, jejichž obří tlamy a groteskní těla připomínají výsledek nějakého zvráceného experimentu. Hlavní obranná linie a strážci celého místa, Bossové, vám procházku po jejich svaté půdě nedarují a tak se jistě, přiměřeně svým schopnostem a trpělivosti zapotíte.

Pro: Temná atmosféra, mechanicky se měnící prostředí pyramidy, zpěv rozléhající se chladnými chodbami, závěrečný souboj s vladařem

Proti: Ustupující hudební doprovod, jed (osobně ho ze všech elementů miluji nejméně), na můj vkus mohlo být více odboček a zákoutí

+6

Darkstone: Evil Reigns

RawarRawar
Dohráno
  • PC 90
Hrdina se poprvé objevuje ve městě, kde ho přivítá dobrácký starosta, seznámí ho s kramáři a rovnou ho pošle na cvičiště, kde si procvičí svůj meč i luk. Vzápětí dostane nabídku prozkoumat blízké okolí a sestoupit do zatuchlých kobek pro předměty velké ceny. Než hrdina opustí město, místní bard ze své loutny vykouzlí nádherné tóny, romantické balady, která se Vám vryje do paměti, stejně jako líbezný hlas pěvkyně, kterou minstrel doprovází. Plni pohádkové atmosféry vyrážíte do čarovného lesa za dobrodružstvím.

Tolik k úvodu, hra si mě získala ještě jako malého kluka, kdy jsem poznával kouzlo her na hrdiny a strávil jsem u ní mnoho hodin, základním prvkem, který tuhle diablovku odlišoval, byla možnost vytvořit si druhého, vlastního hrdinu/hrdinku a celé dobrodružství tak procházet ve dvou. Což mělo za následek zvýšený pocit smysluplnosti a cítili jste se být milování, také Vás to leckdy postavilo před frustrující okamžiky, kdy partner zemřel. Od čeho ale potom byli svitky vzkříšení :-) Protlučete se několika podzemními kobkami, a na konci vaší cesty Vás čeká hlavní boj a velkolepé finále, s kým ale neprozradím, snad jen název hry by Vám mohl napovědět :-)

Určitě si užijete i audio složku hry, konkrétně ústřední motiv je perfektní a doporučuji shlédnout video na YT (odkaz zde ve videích), které by Vás mělo naladit na to, Darkstone si alespoň vyzkoušet. A dobrá zpráva pro všechny majitele androidfounů, hra vyšla i na tuto platformu a sviští perfektně :-) Já jí momentálně buřím na Xperii M a je to paráda :-)

Pro: Nostalgie, OST, volná kamera, old school grafika, vyšlo na android a free :-)

Proti: V dnešní době může leckoho odradit hranatá grafika, několik bugů, výrazně usnadňující průchod hrou (což může být i plus)

+15

South Park: The Stick of Truth

RawarRawar
Dohráno
  • PC 100
Pro South Parkové nadšence naprostá povinnost, vtěsnání všech starých, kultovních epizod plus přidání geniálně ztřeštěného příběhu s několika desítkami podtextů, to je přesně Stick of Truth. Nemá moc cenu spekulovat nad tím, jak by se hra mohla líbit lidem, kteří koukají na seriálovou předlohu, protože tady je spokojenost zaručena. Ale pár věci které by mohli zaujmout i hráče animovanou groteskou nepolíbené je dobré zmínit.

Hra je již od první USA verze zcela bez bugů, krásně plynule sviští, roztomilá grafika nemůže urazit a spíše má nakročeno k tomu aby nadchla. Se svým hrdinou se bez problémů proháníte městem, díky intuitivního ovládání šmejdíte po všech možných zákoutích horského městečka a když dojde na nějaký ten souboj ( není jich zrovna málo, není-liž) určitě se nebudete přílišně nudit. Tahový systém podobný klasickým "hírousům" tady sedne perfektně ať hrajete za třídu na blízko nebo za čaroděje, kombinací a taktik si užijete dle libosti. Pro zkušené RPGčkaře nebudou souboje přílišnou výzvou, méně zkušení si pak vychutnají průchod hrou bez zbytečných frustrací :-)

Celé se to dá v podstatě pojmout jako znamenitý, interaktivní výlet do světa jedné z nejlepších animovaných grotesek, co kdy vznikly. Rozhodně však není na místě podceňovat herní aspekty. Příběh je skvěle napsaný a vydal by na epickou ságu a hratelnost, jak jsem zmiňoval, je na perfektní úrovni. Když projdete hlavním příběhem příliš rychle, ocitáte se zpět ve svém pokoji, odkud můžete vyrazit dotáhnout všechny resty, posbírat všechny sběratelské předměty a třeba se konečně dozvědět jak to bylo s MANBEARPIGem

Pro: Neuvěřitelná prdel, skvělá hratelnost, parádní příběh, bug free

Proti: Mohlo to být delší, pro jedince bez pořádné dávky nadhledu, příliš nechuťácké

+17

Kingdoms of Amalur: Reckoning

RawarRawar
Dohráno
  • PC 80
Dnes padl hlavní boss, můj hrdina dovršil poslední příběhový quest a já mohu hru shrnout v pár odstavcích. Nejsem kdovíjak rozčarován, přesto si myslím že Amalur má na víc než 68%, vysvětlím proč...

Chápu že grafické zpracování plné barev, odlesků a kontrastních přechodů může působit lehce infantilně, ale dá se alespoň hovořit o nějaké originalitě, postavy mají pěkně vymodelované obličeje a celé se to hezky hýbe a hezky se na to kouká

Obsahově se nacházíme někde mezi akční rubačkou a otevřeným RPG. Právě otevřený svět je jeden z plusů, jistě že k průchodu hrou nepotřebujete šmejdit po každém koutu země, ale tu možnost zde máte, nikdo Vás nenutí jít striktně za cílem. Klidně si naberete pár vedlejších úkolů a pustíte se napříč zelenou plání, nebo skrz písečné duny za dobrodružstvím a odměnou.

Svého hrdinu cvičíte v několika zásadních dovednostech a při každém postupu na vyšší úroveň přidělujete body tam, kam se Vám to nejvíc hodí, přesně jak jste zvyklí z klasických RPG. Chcete být plíživý assassin a bodat nepřátele ze zákrytu, investujete většinu bodů do plížení a vnímání. To známe. Ale chtěli by jste k tomu ještě dokázat ukovat pěkný pár ostrých dýk či pořádné, válečné kladivo ? Investujte do kovařiny a začněte craftit. Taky známe ? No jistě že a vždy jsme to měli rádi. Opět Vás však hra vůbec nenutí se tím zdržovat, rozhodnutí je na Vás a tak to má být

Příběh je sice docela zmatečný a nebudete-li se vždy držet jednoho úkolu až do konce, lehce se v něm ztratíte. Dobrá hra musí mít kvalitní příběh, to je základ. Ale zde není nijak špatný nebo nedoladěný. Pokud budete pozorní a budete si pročítat úkolové poznámky v deníku a naslouchat důležitým hovorům, jistě se brzo zorientujete a díky přehledným ukazatelům na mapě ani neztratíte.

Postavy kolem Vás nevedou rozsáhlé rozhovory jako v Baldurs Gate, přesto si na některé z nich můžete vytvořit jistý vztah a po dohrání hry si nepamatovat jen hlavního hrdinu ale také některé z nich. V průběhu hry se po vzoru velkých předloh, jako byl třeba Oblivion, můžete nachomejtnout k úkolu pro nějakou frakci a postupovat dál v společenském žebříčku a dotáhnout to až na šampióna, kterého si lidé budou pamatovat budou si o něm vyprávět.

Je třeba říct že Amalur není žádný průlomový trhák, ale kombinuje v sobě prvky dobře fungujících předchůdců k čemuž přidává solidní bojový systém a slušnou možnost taktizovat téměř před každým bojem. Spousta věcí může působit jako vykrádání, ale proč by jsme se za to měli zlobit my hráči, když to funguje. Otevřený svět, spousta možností jak trávit čas, nejen plněním úkolů a zajímavý grafický háv. Navíc po dohrání hlavního příběhu Váš pobyt v herním světě nekončí a můžete dotáhnout všechny resty

Pro: Otevřený svět, pěkná grafika, soubojový systém, spousta možností jak si ukrátit čas, po dohrání hlavního příběhu můžete pokračovat dál

Proti: mohl být lepší soundtrack, mohly být propracovanější dialogy a sociální možnosti, mohla být hutnější atmosféra

+7

F.3.A.R.

RawarRawar
Dohráno
  • PC 85
Dlouho jsem odkládal moment, kdy se na trojku vrhnu. První díl se mi moc líbil a dohrál jsem jej vícekrát, dvojku jsem na jeden zátah sjel na konzoli avšak už tak moc velký dojem na mě neudělala a potom byl od Almy v mé domácnosti dlouho klid. Jenomže potom jsem viděl horror Mama, a dostal jsem velikou chuť, nahlédnout do tajů posledního pokračování hubené dívky s havraními vlasy v obličeji, oděné v červených šatech.

A podobnost s filmem by se určitě hledat dala. Příběh tady hraje opravdu důležitou roli a i když se pořád hodně střílí, kryje se za bedny a hážou se granáty, rozhodně nemáte pocit, že to děláte pro srandu králíkům. Opět se hrou protloukáme skrze jednotlivé intervaly, tak jako tomu bylo v jedničce a tentokrát hrajeme za Point Mana, se kterým jsme si prošli první díl. Nejste v tom ale sami, pomáhá Vám další známa perzóna a to nikdo menší než Paxton Fettel v nadpřirozené formě. Proč tomu tak je a co Vás k sobě tak váže se dozvíte velice brzy v průběhu hraní a každopádně je zajímavé sledovat spolupráci, s na první pohled tak nesourodou dvojicí. Podíváte se na velice zajímavá místa a na konci strastiplné cesty, se dozvíte vše podstatné o svém životě, co více si přát ?

Tolik k příběhu, co se hratelnosti týče, vstupuje do hry lehký RPG prvek, ve formě výzev. Funguje to tak, že v každém intervalu máte možnost uskutečnit několik smysluplných akcí. Například když se budete vhodně krýt a z krytu odstřelovat darebáky pěkně do hlavy a ještě k tomu budete používat "slow mode", hra to vše patřičně ocení a přidělí Vám zkušenosti. Spolu s nimi vám poroste i pomyslná hodnost a Vám se tak vylepší různé schopnosti, jako je třeba možnost nést více granátů, či delší trvání "slow mode"

Takže budeme operovat po svých, odklízet nepřátele z cesty, získávat informace které nás poženou dále k cíli a těšit se (nebo obávat ?) na konfrontaci s primární hrozbou. K tomu nám dopomůže, nepříliš obsáhlý, ale několika kusy (stará dobrá přišpendlovačka) zábavný a účinný arzenál. V několika případech navíc okusíme jaké to je být opravdu velký a tuhý parchant a to v momentech kdy si vlezeme do bojových mechů a budeme chrlit stovky kulek do nepřátel a sledovat jak se jim trhají těla na cáry.

Shrnutí ? Budeme se bát a lekat tak jako v jedničce ? To je subjektivní. Stísněnou atmosféru prvního dílu se sem nepodařilo přenést tak jak by bylo potřeba, ale zase máme opravdu kvalitní dějovou linku. Autoři se snaží navodit horrorvou atmosféru a docela jim to jde. Interiéry většinou nahání hrůzu, tu a tam hoří na zemi svíčky a často najdeme na zdech nepříjemné nápisy a obrazy psané krví a dočkáme se i pěkných lekaček a "creepy" momentů. Osobně jsem se nejvíc bál při zcela poslední misi, tedy v posledním Intervalu a sice v části, kdy nacházíte poslední úlomky ze své bolestné paměti
Tam jsem se opravdu cítil jako v geniální Amnesii. Za mě tedy určitě velice dobrá atmosférická FPS akce, která nedělá předchůdcům ostudu.

Pro: Příběh, Plynulá hratelnost, Dohráno bez zákysů, Atmosféra, Zvuky a Creepy momenty

Proti: Někdy frustrující části, což je možná způsobeno mou neschopností, než velkou obtížností. Vytratil se pocit samoty a stísněnosti z prvního dílu

+11

Peter Jackson’s King Kong: The Official Game of the Movie

RawarRawar
Dohráno
  • PC 85
Film King Kong od pana Jacksona jsem si zamiloval a vážím si ho jako jednoho z kultovních snímků, po hře jsem tedy šáhnul ihned jak to bylo možné a vydal jsem se do tajemného světa Ostrova Lebek. Krásné prostředí, džungle, jeskyně, rozvodněná řeka, úpatí skal a kolem spoustu obyvatel této prehistorické , fantastické krajiny.

Jako Jack se budete pouštět po stopách Vaší milované a nádherné Ann, na kterou si dělá úřadující šampión místního ostrova zcela pochopitelný nárok. Jeho srdce je totiž citlivější než mnoho těch lidských a do krásné, drobné, blond dívenky se zamiluje. A tak se budete mezi Jackem a obrovitým praopem, vždy na základě nějaké důležité události ve hře přepínat.

Hratelnost se tady docela zásadně liší a to je jedna z velkých předností hry. Za Jacka se hra blíží FPS akci, kde když Vám dojde dosti vzácné střelivo do zbraní ala Luger, Tommy gun, Mauserovka a odstřelovačka, budete zavdávat za vděk klackům a kostem z divoké zvěře, které se volně po úrovních nachází. Tyto potom budete používat jako kopí a bodat do čumáků vlezlé krokouše a špendlit ke zdi opravdu strach nahánějící stonožky. Pokud si všimnete větší koncentrace např. mořských škorpiónů v trávě a po ruce máte zdroj ohně, můžete si klacek zapálit a škorpióny jednoduše spálit na uhel a ušetřit si tak nepříjemné a nebezpečné souboje. Džungle je nebezpečné místo a i přesto že se Vám budou parťáci a krásná Ann snažit pomoci, některé nástrahy zkrátka nejste schopen zvládnout a musíte volit složitý ústup. Jednou z takových nástrah je obrovský masožravý ještěr, který se nám sem zatoulal z pozdní křídy a jmenuje se Tyranosaurus Rex. A nemyslete si, že by byl na ostrově sám :-) Je jich tu spoustu a nejsou to jediní prehistoričtí ještěři a tvorové, kterým se zde daří žít.

Takovýhle Tyranosaur dokáže Jackovi pořádně zatopit, ale pokud se do něj obuje King Kong, je už to jiná písnička. Hra za lehce cholerického opičáka připomíná mix Tomb Raiderovského šplhání, lezení a skákání a nějaké wrestlingové hry co se týče boje. Kong má neuvěřitelnou sílu a je schopen trhat, lámat a drásat těla obřích ještěrů jako by byli z papíru. Pokud je ale poblíž Ann, tak na ní navíc musí starostlivě dávat pozor a v zápalu boje se ohlížet i po jejím bezpečí. V jeho těle budete bojovat s okřídlenými ptakoještěry, velkými ještěry, dotěrnými černými osadníky ostrova a hlavně s Tyranosaury. A věřte mi že poražení dvou Tyranosaurů v krásném, romantickém prostředí pod vodopádem a vítězné zabušení do hrudi, následované huronským řevem patří k velice Epickým momentům hry.

Průběžně se střídáte mezi dvěma výše zmíněnými postavami dokud se společně s Ann v roli Jacka nedostanete zpátky k lodi, která Vás na ostrov dovezla a díky léčce Carla, vedoucího celé cesty, také nechytíte do pasti krále zvířat, Konga. Děj se potom přesouvá do New Yorku, kde je Kong uvězněn a má být vystavován jako atrakce. Zde začíná hodně emotivní, ale nepříliš veselá závěrečná kapitola, kdy je sice zábavné vyhazovat automobily do vzduchu a rozrážet vojenské jednotky, ale podvědomě víte že přišel konec a závěrečný šplh na Empire street building a souboj s letadly je vaší poslední štací.

Konec je tragický, bolestný a nevyhnutelný a vy máte smíšené pocity. Hráli jste sice skvělou hru, ale když už to byla hra mohli nám autoři udělat radost a nechat Konga aby se chytil dvou letadel a ty ho odnesly zpátky na Ostrov Lebek :-) " Avšak nebyla to letadla, byla to krása, jenž zabila zvíře "

Pro: Skvěle zpracovaná hra podle filmu, nádherné a nebezpečné prostředí ostrova, krásná Ann a její rozhovory s Jackem, vítězný řev Konga když zabije nepřítele

Proti: Tragický konec, místy dost nepříjemné chvilky při boji s bossy v roli Konga

+17

Age of Conan: Hyborian Adventures

RawarRawar
  • PC 90
Předem bych chtěl varovat všechny, kteří si můj komentář přečtou, že je to spíše nostalgická vzpomínka na určitou etapu mého života než nějaké obsáhlejší shrnutí kvality, i když i o to se pokusím. Avšak mé hodnocení hry je neaktuální, protože když jsem jí hrál naposledy, psal se právě rok 2008/09.

Vzpomínám si na to období, kdy jsem se rozešel se slečnou a byl jsem nucen si hledat nové bydlo. Zabydlel jsem se v "útulné" garsoniéře a každý večer jsem před jejími osamělými zdmi prchal do pradávné Hyborie v těle Cimmerského barbara s obouručním mečem a věrným ořem. Hrával jsem ještě se dvěma kamarády a jakmile každý jeden z nás pohodily mrzké monterky do kouta, otevřel láhev červeného vína a nasadil sluchátka, vrhli jsme se společně do tajů a krás virtuálního útočiště. V tom tkvělo jedno z velkých kouzel (jak už to obecně u MMORPG bývá) celé hry, proháněli jsme se na koních, útočili jsme ze zálohy na obrovité Vaniry v zasněžené krajině, prolézali společně zatuchlé kobky a utíkali v panice před kostlivými čaroději, vyráželi jsme do boje proti ostatním hráčům v PVP minihrách a do mikrofonu jsme za monitorem chrlili neuvěřitelnou plejádu nadávek a přídavných jmen a nebo jsme společně pomáhali ostatním hráčům, jenž se potýkali stejně jako nedávno my s nějakým těžkým úkolem. Když spolubojovníci nemohli, hrával jsem dlouho do noci sám a užíval si pro změnu krásný hudební doprovod a v myšlenkách jsem plul v oné čarovné říši se svým hrdinou.

Tenkrát to byla skvělá záležitost, když jste měli guildu, pravidelně se chodilo na lov hlavních démonů, spravedlivě se rozdělovala kořist a ve chvílích nouze vždy někdo podal pomocnou ruku, mechanismy celé hry na mě působili neuvěřitelně vyladěně, soubojový systém řešený mačkáním směrových kláves ve správném pořadí byl bezvadný a nový, úkoly byli svěží a neopakující se a grafika byla ( a jistě ještě pořád je ) překrásná. Vždy budu vzpomínat na tenhle kousek v dobrém a i když mi sežral většinu volného času, určitě mi svým způsobem pomohl překonat, sice krátké, ale nelehké období života.

Nikdy jsem nevlastnil datadisk a nevím jak to v Hyborii vypadá dnes, ale možná že se tam jednou vrátím, popravdě už to mám delší dobu v plánu :-) Ale tentokrát ne abych uprchl před realitou...ale abych zase mohl zamávat mečem nad hlavou a vyřknout modlitbu Crommovi. Kdybych neměl ve zvyku u Age of Conan vždy pít jako duha, hodnocení by šlo ještě výš :-)

Pro: Syrová a krutá atmosféra Hyborie, bojový systém, krásná grafika a skvělá hudba, v té době rozmanitost úkolů

Proti: Když jsem hrával já, moc jsem jich neviděl, z dnešního pohledu nemohu soudit

+11

Dishonored

RawarRawar
Dohráno
  • PC 85
Tahle pecka od zkušených mazáků, kteří mají na svědomí Bioshock se opravdu povedla, svým konceptem Bioshock velice připomíná ale navíc je okořeněná o možnost celou jí projít bez jediného zabití, za pomoci plížení a chytrého využívání okolí, což je mimochodem výzva a mě se to skoro povedlo. Opravdu skvěle vymyšlený příběh o krysím moru, intrikářských šlechticích a vraždě císařovny je na jedničku a holčička, kterou zachráníte Vám přiroste k srdci. Je jen na Vás jak se ke hraní postavíte, budete do všech píchat na potkání, střílet od pasu a nechávat za sebou kupy mrtvol ? A nebo v sobě najdete lidskost a i v době ponuré a zatuchlé se pokusíte zůstat člověkem. Hra Vám dává najevo že pokud se rozhodnete pro vraždění, nezabíjíte jen červené tečky na minimapě, ale lidské bytosti, se svými vlastními životy, osudy, rodinami. Hra Vás staví do role soudce a kata zároveň a mám takový pocit že to v lecčem dokáže utužit skutečný charakter člověka. Všechny mise jsou parádně provedeny, úkoly jsou zajímavé a lokace mají šmrnc. A když se rozhodnete jít cestou dobra, hra Vás za to odmění :-) Tak meč do pochvy, nabít uspávacíma a hurá na lov Korvo !!!

Pro: Grandiózní finále, systém boje za pomocí tajemného učení, možnost si v každé lokaci prolézt kdejaký kout a najít spoustu zajímavých věcí, úžasný příběh hodný filmového zpracování

Proti: Nevím, nevím, snad jen někdy opravdu těžké pasáže, když chcete jít cestou čisté čepele

+18

S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl

RawarRawar
Dohráno
  • PC 100
Nemůžu dát jiné hodnocení, vzhledem k tomu kolikrát jsem dokola navštěvoval zónu, kolik snů se mi o té radioaktivní, tajemné krajině zdálo a kolik hodin jsem strávil přemýšlením o možnostech skutečného pobytu na takovém místě. Vždycky mě zajímali věci okolo výbuchu reaktoru a navíc mám hrozně rád Piknik u cesty od bratrů Strugackých. Hra samotná má potom i pro člověka který tyhle věci až tak nežere tajemný nádech a působí až řekl bych hororově. Hned na začátku vyběhnete z podzemního krytu a už je to tady, první úkol, pistolku do ruky a hurá do víru událostí. Přes několik počátečních šarvátek s bandity a potažmo i armádními složkami se ale začne rozplétat podivný příběh, ve kterém hrajete zásadní roli, navštívíte první podzemní komplex a jste lapeni atmosférou magických, nadpřirozených jevů a víte, že chcete vědět víc, chcete vědět na čem vědci pracovali, chcete vědět kdo je tajemný Strelok a hlavně chcete vědět kdo jste vy !!! Budete se bát, budete bojovat o život, budete se lekat a budete se radovat z každého úspěchu, z každé slušné zbraně kterou najdete a rádi budete za každého kamaráda kterého si v zóně, při své cestě za osvícením uděláte. Jaký však bude mít celý příběh konec, záleží jen na Vás a na tom jaký jste ve hře charakter. Tahle hra je pro mě klenotem hlavně kvůli toho že jsem fanda Černobylu, ale jsem si jistý že dokáže zaujmout každého, se smyslem pro kvalitní atmosféru. Nejlépe chutná večer za deštivé noci :-)

Pro: Naprosto uchvacující atmosféra, rozlehlý a originální svět zóny, příběh z pera Strugackých, ruský dabing

Proti: Samozřejmě že bugy v raném stádiu hry, strašně zprzněný český dabing

+15

Gothic

RawarRawar
Dohráno
  • PC 100
Jako by to bylo dnes, usedám za maminčin stroj s RAMkou 128MB a procesorem nevalné frekvence značky Celeron, plný očekávání vkládám CD do mechaniky a instaluji jedno CD, posléze druhé s hlasy postav. Po cca půlhodině instalaci se konečně dostávám k prvnímu spuštění. Ocitám se v pohádkovém světě na druhé straně bariéry, příběh bezejmenného hrdiny může začít. Po úvodním rozhovoru se vydávám hledat zbraň. První boj s krysokrtem dopadá na podruhé dobře a já vítězím, radost z vítězství mi jen lehce kazí fakt, že jsem díky trhanému chodu hry spadl z mostu a zabil jsem se. Pokračuji v cestě a ocitám se na začátku něčeho velkého, i přes mizerný výkon PC a někdy až nesnesitelného trhání hry vím, že tu hru chci hrát, že se chci podívat do támhle té jeskyně, chci se dozvědět co je v tom lese napravo a zajímá mě co se asi stane když se přiblížím k těm paleolitickým monstrům. Hru jsem na té staré herce dohrál. A dohrál jsem jí nesčetněkrát potom na lepším stroji a hraji jí i dnes na svém ucházejícím železe. Pořád je to nostalgický oldschool RPG příběh s nádherným a fungujícím světem, který bych mohl hrát znovu a znovu, ale nikdy nezapomenu na první setkání.

Pro: Skvěle namluvené postavy, úžasný a rozmanitý svět, perfektně vymyšlený charakter hlavního hrdiny, parádní příběh, triumfální euforie když skolíte prvního skřeta, ještě větší euforie když sejmete trolla :-)

Proti: Nemohu, i kdyby se něco našlo, nikdy to nepřiznám

+21 +22 −1

Outlast

RawarRawar
Dohráno
  • PC 90
Tak tohle byl v poslední době asi nejintenzivnější hororový zážitek, který jsem prostřednictvím svého PC zažil. Neuvěřitelně zvrácené výjevy, vyskakující na Vás prakticky na každém rohu, klaustrofobická panika v chodbách po kterých kráčí tajemné zlo, pevné pouto s Vaší kamerou, coby jediným zdrojem světla a postupné rozplétání nadpřirozeného příběhu. Asylový dům je místem utrpení a zrůdných experimentů za strašlivým účelem, o kterém můžete až do hořkého konce jen spekulovat. Kamarádi, dobří lidé, máte li slabší srdce, tohle bude luxusní sebevražda

Pro: Atmosféra, Zvuky, Hratelnost, Jednoduché ovládání, Bratři bez trička

Proti: Jedině snad opakující se naháněčky s tlustoprdem

+12

Rawar naposledy…

Ohodnotil ELEX ELEX na 85 % (3 roky a 199 dní).

Napsal komentář k ELEX (3 roky a 199 dní).

Diskutoval u hry SOMA (8 let a 213 dní).