Konečně jsem si dal zálusk na tuto hru. Po upgradu PC s grafickou kartou podporující DX 11 jsem ani vteřinu neváhal a znovu nainstaloval Crysis 2, opatchoval, nainstaloval DX11 pack, HighRes Texture Pack a hurá do akce.
Milé překvapení se dostavilo hned na začátku. Druhý díl se odehrává ve městě New York. Žádná džungle. Kdyby se to vše mělo odehrávat opět v džungli, nevím jak bych byl nadšen. Takto tuto změnu prostředí velice vítám.
Tak a dostávám se k často debatované a kritizované stránce hry, a to grafice. Autoři nahypovali hru tím, že o ní mluvili jako o nejlepší supr graficky vypadající hře všech dob. V době vydání běžel Crysis 2 na DX9 a často se říkalo, že původní Crysis vypadal mnohem lépe. Nevím už, jak jsem na tento fakt reagoval tehda já, protože se mi hra neskutečně kousala a nehodlal jsem ji hrát. Až nedávno, posílen lepšími komponenty, jsem si mohl hru konečně naplno vychutnat ve stabilních hodnotách frame rate. Překrásné ztvárnění města, všechny ty ulice, budovy, super nasvícení , stíny, modely postav , efekty, výbuchy. Já nemám sebemenší námitku a řadím Crysis 2 mezi graficky nejpovedenější hry současnosti.
Co se týče hratelnosti, Crysis 2 je lineární o tom žádná. Ale že by to bylo nějak na škodu a byl bych z toho na nervy se nedá říct. Hra má velice dobrý spád, během postupování kupředu je Vám vyprávěn souvislý příběh a za celou dobu se mi nestalo, že bych se nějak zvlášť nudil. Samotné akce, kdy budete bojovat s nepřátelskými jednotkami, ať už mimozemskými, tak lidskými, jsou (jak se taky mnohokrát říká všeobecně) sandboxové. Já osobně jsem s tímto neměl problém. Vše je naskriptováno dobře, animace taktéž sedí tak jak mají, pohledy na bortící se mrakodrapy, ničící se cestu a vůbec tak celkově, jak mimozemšťané prorůstají městem, vše je monstrózní a nejednou se mi až tajil dech.
Celkově se řadí Crysis 2, co do délky hrací doby, mezi nadprůměr z mého pohledu. Nepočítal jsem přesně čistou herní dobu, ale pár dnů po večerech mi tato hra vydržela.
AI nepřátel je velmi povedená a nadstandardní. Konečně se dá skoro mluvit o inteligenci a nepřátele mi dali nejednou celkem i zabrat. Snaží se Vám přijít na kloub, nadbíhají vám, spolupracují mezi sebou, komunikují , schovávají se za bariéry a umí také zpoza bariér střílet naslepo. Hra je tak velmi návyková a i když se může zdát, že bitvy poté nabírají monotónní dech, nikdy jsem se jinak extra nenudil a nehrál žádnou část z donucení, abych se konečně dozvěděl , co mě čeká na konci hry.
Dostávám se ke konci komentáře. Než zmíním chybičky, které hra má z mého pohledu, tak znovu si připomenu a vychválím nanooblek. Oproti předchozímu dílu máte k dispozici pouze režim odolnosti a režim neviditelnosti. Je to zjednodušeno a mě to stačí. Stačí mačkat tlačítka Q a E a nikdy jsem nepotřeboval nic víc. Pro rychlejší běh zmáčknu shift, skoky byly vyřešeny taktéž solidně. Oblek má taky sloty na vylepšení, které si odemykáte za posbírané nanoduše po padlých emzácích. Nijak na prdel jsem si z toho nesedl, ani jsem to nijak extra nevyužil, jakmile jsem měl dost bodů, něco jsem tam napráskal a bylo :D až tak mě to nedonutilo taktizovat. Taky nesmím opomenout nanovizi (termovizi), kterou jsem využil snad 1x a to u konce hry, kdy bylo v určité fázi vidět dost velké prd. Zbraně a efekt jejich vylepšování je takřka stejný od minulého dílu. Já hru prošel se 3 druhy zbraní a stačilo mi to.
Na závěr ve stručnosti minimum chyb, které mě napadají. V prvé řadě je to němota hlavního hrdiny, pokračuje to občasnými technickými chybami. I když mi hra jela po většinu stabilně, nastávaly sem tam situace, kdy se hra podivně kousala a jakoby lagovala, špatně mi reagoval pohyb myši a velice špatně se mi mířilo na nepřátele. Sem tam zazlobila (jinak velmi kvalitní) zvuková stránka hry. Nepříjemné ozvěny, špatné koordinace hlasitosti apod. A poslední věc, co mě napadá, byly chybné skripty. Pár emzáků mi chodívalo čelem ke zdi a neustále naráželi do zdi, nebo se prostě sekli za bariérama.