Nový AvP se nezdá... Všechny své trumfy vytahuje hned zkraje a tak se zpočátku skutečně nezdá, že je tak špatnou hrou, jakou doopravdy je... Když se vtělíte do ubohého mariňáka, pomalu našlapujete po neznámé planetě, bojíte se každého tmavého rohu, děsíte se každého šustnutí z přítmí a dostáváte menší infarkty po každé, když váš radar zaznamená pohyb, tak na herní nedostatky nemáte ani pomyšlení. Atmosféra je v prvních seznámeních s hrou výborná, setkáváte se s prvními skriptíky, in-game animacemi a říkáte si, že hrajete dobrý mix AvP 1 s Doomem 3, jenže ouha, jakmile se do herního systému více dostanete, zjistíte, že vám to přestává stačit. Hra je skutečně zaostalá v pravém slova smyslu. Skriptování, formování a design levelů, celková hratelnost je tak na úrovni 7-8 let starých her, i onen zmiňovaný Doom 3 je více vtahující a interaktivní (např. číst PDA zprávy v něm bylo skutečně zajímavé, tady jsem je asi po třech začal ignorovat). Graficky má hra sice ostré textury a dobré stínování, ale jinak si s Doomem 3 taky moc nezadá... Po rozkoukání vidíte, že všude vede jen jedna cesta, levely jsou malé, navigační šipka nezmizí ani po tom, co vám přestanou dávat instrukce do vysílačky, Alieny lze odkopávat a tak se strašidelná atmosféra začíná docela rozplývat.

Po dohrání kampaně za Mariňáka to však stále není vyloženě špatné, pořád se jednalo o kvalitnější hraní než v případě zpackání série Wolfensteina, a tak se s rozporuplnými pocity vrháte na vetřelce... Opět nezačíná špatně, v temných, úzkých prostorách se proháníte po stropech a užíváte si srandovní zabíjení nevinných lidiček, jenže obdobně to po chvíli přestává být zábava. Zatímco při hře proti vetřelcům jsem si místy pochvaloval jejich mrštnost a tedy AI, u hry za vetřelce se prokázalo, že to byla asi jen má iluze, neboť mariňáci jsou totálně debilní hovada se zrakovými a sluchovými zónami 90 letého dědečka po mrtvici. In-game animace už začínají člověka srát a nejhloupější je neviditelné prostorové omezení každého levelu, což se nejvíc projeví v jedné venkovní misi, kde např. nelze přeskočit jednoduchou zeď, nebo vyšplhat více než do poloviny stromu (po každé narazíte na neviditelnou bariéru), protože hra prostě chce, abyste použili ventilačku.

Při hře za predátora působí hra nudně od začátku do konce, na první pohled jste mocné vraždící monstrum, ale přitom, když vás uvidí mariňák včas, klidně si vás podá dvěma dobře mířenými ranami z brokovnice, nebo pokud nepoužijete silný alternativní úder, může vám těch primárních vyblokovat i 10 po sobě! Navíc procházet po třetí znova ty samé lokace je vskutku otravné a tak hru dohrávate jen z povinnosti a z chuti ji s čistým svědomím odinstalovat...