World of Magics and Heroes

Na vědomost se dává, že všechny Gothicy, Obliviony a vůbec všechna RPG, se musí s úctou poklonit! Přichází totiž král, kterým není nikdo jiný, než World of Magic and Heroes! Ano, tato skvělá hra vnáší do zatuchlých herních vod svěží vítr v podobě naprosto unikátní hratelnosti a to s řadou nových nápadů. Na výběr máte ze tří povolání, namátkou třeba válečníka, kouzelníka, či záhadného cizince, který je tak záhadný až to bolí, je to prostě záhada sama. Záhadné také je, že ať si vyberete kohokoliv, a teď se radši posaďte, tak se vždy transformuje do jakéhosi křižáckého rytíře, to je panečku originální nápad a myslím, že je to skvělý, ba co skvělý, vynikající nápad, který tady ještě nebyl. Výborné je také to, že i když si nevyberete válečníka, tak vždy při vstupu do lokace v animaci (která je mimochodem překrásná, je tak nádherná, že máte chuť udělat screenshot a nastavit si ho jako tapetu na ploše) vypadáte jako válečník, což je myslím opravdu výborný nápad, taková kamufláž. Jak to myslím? Inu, hrajete třeba za kouzelníka, ale mogbulové si budou myslet, že jde válečník a nebudou vůbec připraveni na mocná kouzla, která na ně sešlete. Kouzla jsou samozřejmě naprosto unikátní, zvlášť jsem si oblíbil puštění koule na hlavu (viděli jste snad někdo někde něco podobného?!). Kouzla jsou prostě naprosto úplně geniální!

Samotný boj probíhá tahovou formou, a teď si radši sedněte, ve které máte až dva (!) typy útoků a navíc kouzla! Když k tomu připočteme naprosto nepřekonatelný systém rozdělování zkušenostních bodů, dělá to ze soubojů takřka nejzábavnější věc, kterou můžete v nějaké hře najít. Zvyšovat můžete tři vlastnosti. Vím, že teď tomu nechcete věřit, ale je to tak, opravdu až tři vlastnosti, to je prostě famózní.

Herní plocha je sice jen statická mapa, ale nádherně nakreslená. Když se na ni díváte, máte chuť si udělat screenshot, vytisknout ho a nalepit na zeď jako plakát. Na oné přenádherné mapě máte řadu možností kam jít, jsou zde hrady, ale i lesy a myslím, že zde se zase projevil vývojářův excelentní smysl pro originalitu, která vás neustále překvapuje, protože, a teď si radši dejte panáka na uklidněnou, ať vstoupíte kam chcete, vždy stojíte před nějakým hradem (a to i když jdete do lesa!), z jehož hradeb na vás shlíží ztepilý strážný svým ostřížím zrakem. A přímo u vás stojí odporný Mogbul! Mogbulové jsou opravdu skvěle udělaní, využívají naplno grafický engine hry a jde z nich opravdu hrůza.

Co by to bylo za hru bez příběhu, že. Ano, i WoMaM příběh nabízí, a to ne ledajaký, přiznám se že na konci hry mi vyhrkly slzy. V dialozích se sice nějaká ta chybička najde, nicméně nechápu, proč už dávno není podle WoMaM natočen hollywoodský blockbuster. Vždyť nepotřebují ani scénář, stačí převzít naprosto geniální dialogy ze hry.

Po všech směrech originální hra, kterou i přes svou náročnost spustíte na starších strojích a je naprosto nepochopitelně šířena jako freeware.

Účinek halucinogenů odeznívá...

"Ty vole, co jsem to napsal?"