Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
Ač jsem dělal, co jsem dělal, nepovedlo se mi Wolfenstein spustit na víc než na 30 fps. Jestli za to může Intel HD 4000, nebo jiné komponenty mého obstarožního laptopu, se už asi nedozvím. Na internetu s tímto problémem neměl snad nikdo. Radši jsem tedy vypnul Fraps a dal si Wolfensteina z roku 2009 na konzolistu. A ono se to dalo hrát úplně v pohodě. Bez jakéhokoliv limitování v míření na druhou nejtěžší obtížnost.

Hned od začátku mě Wolf chytl. A to především zpracováním zbraní. Jejich zvuky a celkově pocit ze střelby je skvělý. Nepřátelé padají po dvou až třech kulkách, což jen umocňuje skvělý pocit z přestřelek. Jednomu vojákovi do hrudi a hlavy. Do druhého vysypat zbytek zásobníku a schovat se za zeď kvůli přebití. Jen nezůstat na místě moc dlouho, aby nepřiletěl granát. A tak se taky stane. Destrukce prostředí a vojáci nabíhající ve velkých počtech. Připadal jsem si jako John Matrix v Komandu.

Díky možnosti vylepšování zbraní své využití najdou všechny. Já měl nejradši klasické samopaly a pušky. Na bosse nebo velkou přesilu se hodili experimentální zbraně hromadného ničení. Společně s vylepšeným zpomalovačem času ze mě udělali nezničitelného boha. Zabít mě dokázali jen ti neviditelní parchanti s noži, kteří dokázali nahrnout trochu herního adrenalinu do žil. Vylepšení můžete kupovat za zlato, které se ve hře povaluje. Vyplatí se najít i všechny tajné informace a knihy moci (které mimochodem vypadají jako logo Heretica). A to je, podle mě, menší problém této hry.

Díky neustálému hledání těchto pokladů hra ztrácí tempo. Jako, že jsem si to nemohl odpustit, protože nesnáším, když mi něco z her uniká. Takže místo zábavného chození vpřed a kosení nácků jsem prozkoumával každý roh, skulinu nebo jsem se vracel, abych viděl prostředí z druhé strany. Nesnáším když se ve hře ukrývají věci, které mění dynamiku hry. Když to všechno poctivě najdete, hra se stává jednodušší a nebude velký problém jí projít i na nejtěžší obtížnost.

Respawn nepřátel ve městě, odkud vyrážíte na mise, také není úplně to pravé. Je ho zbytečně moc. Úplně by stačilo, kdyby se to obnovilo mezi misemi. Nemuselo to být při každém loadingu při přecházení mezi lokacemi. Zábavné přestřelky to naštěstí trochu zachraňují a v misích respawn není. V druhé fázi hry jsem si začal všímat jemné nevyváženosti zbraní. Hlavně vylepšený Particle Cannon. V kombinaci se schopnostmi krystalu má naprostou dominanci a munice do něj není žádná vzácnost. Naštěstí to zachraňuje celkový pocit ze střílení. Mě to stejně nejvíc bavilo s maximálně vylepšenou MP43.

Wolfenstein rozhodně není dokonalou hrou. Například by mohl být trochu delší. To hlavní co má mít FPS ale splňuje. Zábavné střílení.

Víc, než vojáky, jsem měl potřebu zastřelit náckovské vědce a doktory. Hajzlové krutý.

Období páry a petroleje (hardcore)

Pro: perfektní pocit ze střelby, atmosferické přestřelky respektující fyzikální zákony, povedení bossové

Proti: otravné sběratelské předměty, neustálý respawn nepřátel v hubu, trochu krátké

+26
  • PC 60
(Toto je môj druhý a tentoraz úspešný pokus o prejdenie Wolfa z r.2009)
Mám problém nájsť niečo, čo by bolo na Wolfovi také dobré, aby som to vyzdvihol, ale jeho priemernosť mi to nedovoľuje. Hrá sa to vcelku dobre, o tom potom, ale do očí bije jalový príbeh (ako obyčajne), prehnaný respawn nepriateľov (hlavne v meste) a to sa podpisuje aj na atmosfére hry.

Najväčšia nuda je v meste, ktoré predstavuje „oddychovú“ zónu medzi misiami. Pri presune medzi časťami mesta sa nepriateľskí vojaci nanovo obnovia a tak je nutné proti nim bojovať znova...a znova...a znova...a znova.
Možno tým chceli autori dosiahnuť, aby sa hráč nenudil, ale pre mňa sú opakované súboje na rovnakých miestach ... ehm ... nuda. Rozumiem, že je tak možné doplniť si strelivo zo zbraní zabitých nepriateľov bez nutnosti kupovať ich, ale na 10+. raz už je to hrozná otrava.

V meste aj v každej misii je schovaných kopec secretov, takže kto chce, ten si zábavku nájde. Za získané peniaze je možné/nutné kupovať upgrady do zbraní a medajlónu. Mne vo výsledku stačilo spočiatku behať s KAR 98 a neskôr s MP43ou za chvíľkovej asistencie medajlónu.

Apropo medajlón. To je taká vecička, ktorú keď B.J. aktivuje, tak napr. rázová vlna zničí najbližších nepriateľov a zároveň spomalí tok času. Alebo zapne štít. Alebo výrazne zvýši prieraznosť nábojov, videnie nepriateľov cez steny apod. Proste zapína povolené cheaty. Znižuje to už tak nízku obtiažnosť a ako by povedal jeden môj kamarát, zahrali by si aj vrabce na streche. Zomrieť na predposlednej obtiažnosti je skôr vecou náhody než šikovnosťou súperov.

Normálni vojačikovia tvoria v hre krovie, sú tam len ako tzv. „Kanonen Futter“. So svojou abnormal inteligence (niektorí tvrdohlavo ignorujú aj granáty pod nohami) sú dobrí akurát tak na odstrel a aby to bolo ešte ľahšie, tak sa každý nepriateľ vždy ohlási nejakým zvukom, pokrikom, smiechom alebo niečím iným.

Akú-takú výzvu predstavujú len špeciálni protivníci - „čarodejníci“, neviditeľní zabijaci alebo vojaci s plazmovými zbraňami, ale to by tu nemohol byť medajlón, takže odporúčam narábať s medajlónom opatrne.
A bossovia. Ten prvý sa síce zabil sám (súboj trval 10 sekúnd), ale tí ďalší už bojovali. Súboj so záverečným hnusákom je podpásovka ako obyčajne - no comment (proste to trvá zbytočne dlho).

Zdravie je dobíjané automaticky a povedal by som, že sa dobíja sakra rýchlo. Wolf neumožňuje ľubovoľne ukladať, checkpointy sú pomerne blízko seba.

Jediná vec, ktorú môžem pochváliť je level dizajn. Pri prestrelkách sa dá pekne vyblázniť, ale Crysis v tom nehľadajte.

Aj keď je môj koment najmä negatívny, nebolo to úplne tragické. Kamarátovi by som hru určite neodporučil, ale ja som si ku nej sadal rád. Po hodine hrania som toho už mal vždy dosť, lebo sa dostavil stereotyp, ale hra vždy na chvíľu uspokojila. Wolf je primárne FPS a tú časť robí veľmi dobre. Aspoň že tak a to sa počíta.

Pro: level dizajn, prestrelky sú fajn, zbrane po upgrade, madajlón, druhá polovica hry

Proti: prvá polovica hry, nudné prestrelky v meste, obtiažnosť mohla byť vyššia, príbeh, AI nepriateľov

+12 +13 −1
  • PC 100
Na mnohých webech čtu že mnozí čekali víc, nebo že to není ono, ovšem já jsem nadmíru spokojen. Temná atmosféra Eisenstadtu který je doslova ověšen hákovými kříži. Vykopávky, také ověšené hákovými kříži, farma na venkově která ukrývá vstup do obrovské podzemní laboratoře...no prostě nádhera. Vývojáři si s tím pěkně vyhráli a je na co se koukat. Mise jsou plné akce a k tomu se můžete kochat pěkným prostředím, co víc si přát? Zbraně, které ukořistíte od mrtvých Němců si můžete za peníze vylepšit, což je taky obrovské plus. B.J. Blazkowicz vypadá jak spojenecký agent a ne jak nějaká hora svalů připomínající Arnolda Schwarzeneggera, prostě normální chlap co bojuje proti zlým silám. Dost se mi zde líbil i Wilhelm Strasse, ty černé esesácké uniformy tomu taky daly pěkné grády, to byla masáž pro moje oči. No a třešničkou na dortu jsou mutanti a všelijak geneticky či roboticky upravení němečtí vojáci, kteří nemohou v této hře chybět.

Vytknout mohu jen takovou maličkost, chyběla mi tam nějaká služební pistole, která je snad v každém jiném díle. Mohli tam k tomu velkému arzenálu dát Waltera P38 nebo Parabellum, když už si s tím dávali takovou práci.

Pro: Temná atmosféra, uniformy Němců, vylepšování zbraní, celkové prostředí ve kterém se pohybujete

Proti: chyběla služební zbraň která jinak v ostatních dílech je

+28
  • PC 80
Není to tak dávno, co světlo světa spatřil nový díl této kultovní série s podtitulem „New Order“. (V době psaní tohoto miničlánku to nebylo tak dávno no :D ) Jako fanoušek této série jsem si proto řekl, že si ho musím zahrát ale než tak učiním, sfouknu nejprve předchozí díl.

Řeknete si, proč si nedat rovnou od začátku. No, to se má tak, že první Wolfy jsou pro mě už opravdu moc moc staré a pro mě nejlepší díl série Return to Castle Wolfenstein si šetřím až na nějakou speciální příležitost.

Ale zpět k tématu. Tento díl jsem už před cca 5 lety dohrál, tentokrát jsem si však řekl, že hru splním komplet se vším všudy, tzn. i se sbíráním secret itemů a plněním vedlejších úkolů.

No hru jsem dohrál za nějakých 10 hodin čistého herního času, přičemž sbírání secret itemů mohlo zabrat cca 2-3 hoďky času. Z toho vycházejících 7 hodin herního času není nijak moc, v dnešní době však prostě průměr.

Teď něco k příběhu. Hra by měla volně navazovat na předchozí díl, přičemž se zde opět setkáváme se starým známým Wiliamem „B. J.“ Blazkowiczem a jeho nacistickými kamarády.

Co by to taky bylo za Wolfa, kdyby tam nebyli zvrácení náckové s (opětovnou) touhou ovládnout svět a jejich šílenými sci-fi/fantasy věcičkami. V předchozím díle jim B. J. vše překazil, oni jsou však kluci šikovní a opět vymysleli plán, s kterým už protentokrát prostě musí uspět.

Děj se odehrává ve smyšleném městečku Isenstadt, kde se skopčáci snaží tajně vybudovat über superzbraň, s kterou by, jak jinak, ovládli svět. Nepočítali však s tím, že do města přijde jejich starý známý, kterému se prostě nebude jejich plán líbit.

Tentokrát bude mít B. J. navíc mocného spojence v podobě medailonu, s kterým může vstupovat do jiné „dimenze“, ve které je rychlejší, může zpomalit čas, vytvořit si štít či nabít do zbraní munici ze samotného pekla. Je sice omezený kapacitou svého medailonu, avšak jeho dobíjení mu nečiní naštěstí vůbec žádný problém.

Medailon však není samozřejmě jediná věcička, která mu proti fritzkům bude pomáhat. Po ruce má samozřejmě mnoho zbraní, od klasických německých zbraní jako Machinenpistole 40 či Sturmgewehr 44 (ve hře označovanou jako MP43), přes Panzershreck a Flammenwerfer až po futuristické zbraně jako jsou Particle cannon, Tesla Rifle či jeden über kanón, jehož jméno si už nepamatuji.

Komu by toto vše ještě bylo málo může si zbraně i medailon porůznu za penízky vylepšit (klasika – větší dmg, zásobníky, přesnost … )

No a posledními spojenci B. J., s kterými se setkáme, budou němečtí partyzáni, kterým vlastně budete celou dobu pomáhat bojovat proti Nacistům.

Opusťme teď obsahovou stránku hry a vrhněme se na tu grafickou. Hra nevypadá na svou dobu špatně, textury zbraní jsou povedené, ostatní textury už tolik ne. Efekty jsou docela povedené, ale nic světoborného to taky není. Grafika neurazí, ale ani nenadchne. Na o 2 roky starší Crysis to nemá ani v nejmenším, ale je pravda, že srovnávat to s Crysis není moc podstatné.

Abych pravdu řekl, moc co vytknout toho hře vlastně ani nemám, bavila mě od začátku od konce, na nějaké podstatné bugy jsem nenarazil.

Jediné, co tak trochu kazilo pocit z hry byly situace, kdy na nádvoří střílím nácky a jiní mezitím hned vedle popíjí v hospodě s členy odboje jako by se nechumelilo, navíc s naskriptovanou scénou, kdy se při každém vstupu chovají všichni uvnitř naprosto stejně. Podobně jako když jste někde v oblasti ovládané nacisty a v půlce mise tam jen tak stojí člen odboje a oni si ho vůbec nevšímají.

Neustálé spawnování nepřátel ve městě v oblastech, kde je vystřílíte, beru do jisté míry jako normální, jelikož je na začátku řečeno, že do města proudí stále noví a noví vojáci, a proto je beru prostě jako doplnění stavů. Nicméně to časem začne být docela otravné a spíš, než s nimi bojovat se jim snažíte utéct.

A je to tady, dostal jsem se k závěru. Před těmi cca 5 lety jsem si hru velmi vychvaloval a hodnotil pěknými 80%. S odstupem času musím říct, že se svým původním hodnocením musím jen souhlasit a konstatovat, že hra se ani v dnešní době rozhodně neztratí a její zahrání doporučuji i těm, kteří nejsou se sérii Wolfenstein vůbec seznámeni. Takže 80%.

Pro: + Gameplay, atmosféra + Zábavné mise + Zajímavé a velmi dobře zpracované zbraně + hrátky s časem

Proti: - herní doba bez sbírání itemů - grafická stránka - určité nelogičnosti - časem respawnování nepřátel

+16
  • PC 90
Wolfenstein vždycky byl a bude o zabíjení nácků, tohle pokračování hned po Return to Castle Wolfenstein prý vybočuje, ale to není pravda, i přesto že je trochu jinej tak je pořád o tom samým, o zabíjení zlých nácku.

Příběh:
Co se týče příběhu tak je to takový to klasický oldschoolový zachraňování světa před nácky kteří se snaží zoufale vyhrát válku pomocí magie či technologie, i přesto že na mě příběh nedělal dojem tak se dal docela hezky vnímat i přesto že je trochu narychlo slátaninou Hellboye (teď jsem si uvědomil jak to je podobný), Indiana Jonese a spousty věcí které už jsem někde viděl.

Technická stránka hry:
Graficky je hra opravdu pěkná, textury jsou detailní a celá hra působí svižně a plynule (hráno na maximální nastavení). Ze začátku mi dělalo veliký problém zaměřování, bylo divně klouzavé ale nic na co se nedá zvyknout, za zmínku taky stojí fyzika která mě nejvíc pobavila při nefungující gravitaci, ale má strašně bugů (když šlápnu na talíř on vyletí do aleluja, bedny na sobě samovolně vibrují. Má i úsměvné chvilky, třeba když si voják padající k zemi namele ještě hubou o sloup mě vždycky rozesmálo).
Hudba je skvělá, v jeden moment mi dokonce připomínala skladbu z Indiana Jonese.

Hra:
Nakonec jsem se při střílení zlejch nácku parádně bavil hra neupadla do stereotypu a pořád mi dávala něco nového co můžu zabít, Jen škoda že jsem nikdy neměl potřebu šetřit náboji protože i když mi došli měl jsem pod kabátem ještě muniční sklad a dokonce i velký kalibr co střílel horkou plazmu (půlku těch zbraní bych vyměnil za Venoma z předešlého dílu) a pokud to nestačilo mohl jsem si zbraň vylepšit tak že náckum doslova vybuchovali hlavy (což mě od začátku vedlo k tomu sbírat všude se povalující poklady) a pokud ani to nestačilo tak pomohl medailon.
Medailon hraje ve hře důležitou roli, pokud nestíháte střílet zlý nácky tak stačilo zapnout medailon a střelám se dalo vyhýbat! Takže pokud byla nezvladatelná situace tak schopnosti medailonu a jejich kombinace pomohli k vítězství avšak jeho používání je i povinnost k řešení jednoduchých leč logických úkolů.
Co je určitě nevýhoda gameplaye je automatické uzdravování, dostanu ránu, schovám se, tři vteřiny a zase můžu dál... to je prostě klišé jako noha.

Druhý Wolfenstein je povinnost těch co rádi tuhle sérii, je to nabitá zábava pro každého kdo rád akci a vybuchující hlavy (těch zlých samozřejmě), i přesto že B.J. vypadá tak trochu v tomhle díle tak trochu jako v*mrdhub.

Moje oblíbené zbraně:
1: Kar98 s bajonetem (V kombu se zpomalením času)
2: Částicové dělo
3: Plamenomet a Tesla gun (stejné zbraně s nepatrným rozdílem)

Nejlepší lokace:
1: Farma
2: Zámek (ta atmosféra!)
3: Zeppelin

Dohráno na nejvyšší obtížnost.

Pro: Vybuchující hlavy, Hudba, Akce, Atmosféra, Schopnosti medailonu, Hlavní záporáci, Interaktivní likvidace nepřátele, Postavy z předešlého dílu a jeho navázaní příběhu, Nutnost měnit taktiku boje, Zlý náckové na likvidaci - smysl Wolfensteina, Intro

Proti: Helmy, Autoheal, Chyby v animacích filmečků, Nedotaženost příběhů, Anglicky stejně mluvící němci, Skvělé vymyšlení bossové ale příliš slabý (chyba autohealu)

+20
  • PC 75
Prvního novodobého Wolfensteina považuji za svoji srdcovku, a proto jsem se na nejnovější přírůstek do této akční série poměrně těšil. Zároveň jsem se obával, že půjde o špatnou hru. Při prvním hraní jsem se hrou seknul někde v půlce s tím, že se k ní později vrátím, k čemuž nakonec nedošlo. Druhý pokus byl již mnohem úspěšnější, a i když hra má své mouchy, tentokrát mě bavila až do konce.

Největší problém tohoto dílu vidím v prostředí. Isenstadt je sice moc hezky nadesignované město, ale jeho opakované procházení ve mně vyvolalo vzpomínky na extrémní frustraci z respawnu ve Far Cry 2. Naštěstí respawny nácků nejsou ani zdaleka tak časté, jako právě žoldáku ve FC2, takže ta výše zmiňovaná frustrace naštěstí nenastala. Nicméně čím více se blížil konec, tím více jsem se těšil na mise někde mimo město, protože mě to courání sem tam moc nebavilo. Vyzdvihnout musím zejména skvělou přestřelku na zámku, pěkně nadesignovanou farmu (zároveň to ale byla nehnusnější lokace ve hře). Ve hře je možnost hledání a sbírání dokumentů a ukrytého zlata. Na tyto submise já osobně neměl talent nikdy a i tady jsem objevil sotva polovinu schovaných věcí. Docela mě potěšilo, že to nejsou samoúčelné natahováky hratelnosti, jako to bývá u mnoha jiných her, ale například za takové získané zlato si lze koupit pěkné upgrady na zbraně a nalezené dokumenty se dají přečíst – i když se v nich často nic objevného nepíše.

V čem nový Wolfenstein jednoznačně vede je pocit ze střelby. Paňáci padají přesně tak, jak padat mají. Na tělech se objevují díry po zásahu, případně odletí ruce či nohy. Zásah granátu je vyloženě lahůdkový - končetiny létají vzduchem, krabice a židle se tříští na kusy. No a o skvělém zvuku výbuchu a pořádném zadunění ani nemluvím – o tomhle si mnoho jiných her může jen nechat zdát. Samotná fyzika sice není úplně 100% bezproblémová, ale o to jsou tyto drobné glitche zábavnější.

Výskyt vedlejší dimenze „Veil“ a různého zmutovaného šmejdu jsem sice zpočátku nesl spíše s obavami, ale naštěstí tam nejsou žádné vyloženě otravné mrchy a tak mě boj s nimi zas tolik nevadil. Schopností medailonu jsem využíval minimálně, stejně tak hightech zbraní a spíše jsem si hrál se sniperkou a MP-38 s tlumičem. Hra mi přišla i na Hard vyloženě jednoduchá a krom závěru jsem se prakticky vůbec nezapotil. Na druhou stranu jsem ale rád, že jsem si mohl nového Wolfa užít bez většího nervování. Na relaxační vyřádění je to skvělá volba.

Pro: skvělé přestřelky, fyzika, zvuky, zajímavý nápad zasadit děj do malého německého městečka, na poměry moderních FPS velice slušná herní doba, secrety

Proti: opakující se lokace, nevyužitý příběh, v závěru už začíná vystrkávat růžky neposeda zvaný stereotyp, závěr je až moc velké klišé

+21
  • PC 80
Vždycky jsem chtěl "nového Wolfa" vyzkoušet, ale obával jsem se jak na mě zapůsobí. Jakmile však vyšel na DVD příloze časopisu Score, již jsem neváhal a jal se koupě a instalace. Pravdou je, že jsem až tak úplně nevěděl, co mám očekávat a první dojmy ze hry nebyly valné. Intro se mi moc líbilo, to se musí nechat. Úvod na nádraží ale zas tolik ne. Přišel mi dost zmatečný. Dokonce jsem hru vypl a den ji nechal odpočívat.
Jenže mi nedalo ji nezkusit znova. Překousl jsem úvod a Wolf mě začal bavit. A já ho dokonce dohrál, což se mi poslední dobou u nových her nestává.
Stejně jako v původním díle i tady vystupujete coby agent Blackowicz, který se odebere do německého městečka Isenstadt kde nacisté experimentují s okultními silami a proti nim tu stojí odboj, kterému budete vypomáhat. Isenstadt je rozdělen do několika lokací, z nichž do některých se dostanete až po splnění úkolů pro odboj. Takže si vyzvednete úkol, mrknete na mapu kam musíte ve městě dojít a cestu znepříjemní ve městě hlídkující nacisté. Faktem je, že střílení nacistů ve městě mnohé nebavil ale dá se to vydržet, tyto přestřelky netrvají příliš dlouho.
Zbraňový arsenál je velmi povedený. B.J. si všecky tyhle serepetičky strčí hezky pod svou koženou bundu a běhá s lehkostí jemu vlastní. Od obyčejných střelných zbraní, které si časem vylepšíte, se mi oči zableskly při prvním výstřelu z pancéřové pěsti nebo plamenometu :). Když už je řeč o vylepšování zbraní. Každou zbraň lze vylepšit za zlato, které hledáte různě po lokacích. Ty základní střelné vylepšíte o přesné střílení, vyšší objem zásobníku, optiku..
Další věcí, která zásadně ovlivňuje hratelnost je medailon Thule. Postupně si přijdete na vlastnosti jako noční vidění alá Splinter Cell, beserkr, zpomalení času a štít. Každá vlstnost však pomalu ubírá energii medailonu a tu je třeba dobít. Jezírka jsou skoro na každém kroku, takže žádný problém. Navíc lze medailon vylepšit a zvýšit zásobu energie. Díky první schopnosti medailonu uvidíte různé skrýše a tajné vchody.
Příjemné zpestření byly souboje se závěrečnými bossy. Na každého platí trošku něco jiného. Myslím, že každý narazí na takového, u kterého se na chvíli zasekne.
Rozdílných nepřátel je tu dostatek. V samém úvodu se obyčejné pěchotě budete bránit s lehkostí vám vlastní. Ani za vámi nevyšplhají po žebříku. Jen prostě pobihají dole. Ale postupně potkáte další, které už tolik lidmi nejsou (i když nakolik byli lidmi nacisté?). Osobně za nejtěžšího a nejlepšího oponenta považuju neviditelného vojáka assassina?.
Ve hře můžete rozbíjet bedny a podobně jako v Half-life v nich najít náboje. Nebo můžete střílet do barelů když kolem něho stojí nacisté. Ale nejlepší stejně je vzít barel do rukou, vlézt do místnosti plnou nacistu a mrštit jej přímo mezi ně a utéct.
Původní Wolenstein 3-D byl koridorovou střílečkou. Občas se bloudilo v temných chodbách hradu a hledal se východ. Nový Wolfenstein jako by se snažil toto napodobit a vměsnal do hry strašlivou navigaci. Raději žádnou. Navigační systém podle mě neplnil moc dobře svoji funkci a tak jsem často bloudil.
Wolfenstein přináší hned několik různorodých lokací, což hře přidává na zábavnosti a svižnosti. Dostanete se na nádraží, do městečka Isenstadt (kde budete vlastně trávit nejvíce času), do jeskyní, na farmu (nevím proč ale první vteřiny jsem si vzpomněl na Chameleon, nemocnice mi zas připomněla Vampire: The Masquerade - Bloodlines, na hrad, letiště nebo také do vzduchu a jiné dimenze

článek s obrázky

Pro: souboje s bossy, zbraňový arzenál, hrad, efekty vody

Proti: repetitivní Isenstadt ne každému sedne

+25
  • PC 55
Stručný komentář:
Když se řekne Wolfenstein, představím si sám sebe jako školáka sedícího večer v zeleném pyžamu u starého PC 386, s vyvalenýma očima, zabořenýma na nápis Wolfenstein 3D. To už je ale jiný příběh... Tento "nový" Wolfenstein nabídne také dost, avšak není už tak průlomový. Cestování do různých míst na mapě je na jednu stranu skvělé (dá nám to určitou volnost ve hře) ale také otravné (respawn nepřátel - zde je to opravdu děs a hrůza). Příběh není špatný, ale film by z toho asi nebyl. Pro ty kteří milují hry s filmový příběhem, tato hra není. Nečekejte, že budete ve hře dělat něco extra. Prakticky budete chodit sem a tam a kosit nepřátele jak na běžícím pásu. Hra není špatná, je dobrá na odreagování, ale mě za srdce bohužel nechytla...

Pro: vylepšování zbraní, slušná grafika

Proti: respawn nepřátel, po chvíli hraní - stereotyp, příběh je nudný, dost bugů, nevyužitý potenciál hry

+13
  • PC 70
Poslední díl legendární FPS dopadl vcelku slušně, jen byl někdě hodně poněkud rozporuplně. Jelikož hry se stále mění a vyvíjí, musel nový Wolfenstein přijít taky s něčím svěžím a novým. A tím hlavním tahákem je dimenze mezi naším světem Veil. Zde hlavní hrdina série B. J. Blazkowicz stráví mnoho času, možná i více než v tom reálném. Mnoho tajemství a překážek se vyřeší díky tomuto řežimu, navíc se v něm hráč pohybuje rychleji a nepřátelé jsou pro něj snadnější kořistí.

Děj hry nás zavede do smyšleného německého městečka Isenstadt, kde místní odboj vede válku proti nacistům a jejich šílenému generálovi. Působí zde dvě frakce které budete pomáhat, jinak novinkou je možnost volně se pohybovat po městě, hledat dokumenty a nakradené zlato pro Třetí říši. Zbraně jsou zde výhradně německé, od klasika jako je MP40, MP43, panzerfaust, odstřelovačka, plamenomet dojde i na sci-fi kousky. Nalezené peníze lze utratit na černém trhu za vylepšení zbraní a schopností. A že tyto upgrady budou zapotřebí nelze pochybovat, ve většině případů budete stát proti mnohonásobné přesile. Nepřáteli Vám budou vojáci wermachtu, později i SS, ale taky pěkná řádka experimentálních jednotek a příšer z Veilu.

Podpora ze strany místního odboje není příliš velká až na pár vyjímek kdy s Vámi jde pár wingmenů, většinu misí si projdete pěkně sólo. Pro fanoušky minulých dílů je zde několik pěkných odkazů a dojde i na staré známé charaktery. Co se týče příběhu není vůbec špatný, a zavede nás na zajímavá místa jako je tajné výzkumné středisko, konzervárna, dost podivná nemocnice, parádní hrad který dá opět vzpomenout na staršího bratříčka a mnoho dalších míst.

Grafika je solidní, zásahy a zranění na vojácích vypadají působivě, efekty splňují svoji funkci a prostředí je vytvořeno se smyslem pro detail. Zvuková stránka hry splňuje vše co od ní čekáte, dabing v angličtině se celkem povedl takže sem žádná výtka nemíří. Pokud neovládáte dobře angličtinu není problém si stáhnout z netu neoficiální češtinu která funguje bezproblému.

Závěrem nový Wolfenstein se povedl i když ke konci už mě tolik nebavil jak ze začátku hraní, je to klasická doomovka v nejlepším slova smyslu, pokud od ní více nečekáte budete nadmíru spokojeni.

Pro: Akčnost, zásahy a zranění nepřátel, grafika, volnější pohyb po městě, upgrade zbraní a schopností

Proti: Veil mě nějak osobně nenadchnul, odboj by mohl mít větší roli ve hře, pár věcí by zde šlo zlepšit

+18
  • PC 75
Hra Wolfenstein 2009 má navazovat na předešlý díl Return to Castle
Wolfenstein, ale samozřejmě úplně nenavazuje.Postrádá několik malých
věcí, prvků, variací, dějových možností atd.Pojďme se společně podívat na tyto
jednotlivé body.

1.) Režie hry a celková rozloha města na to, jaké je středně velké, by mohla
být větší a mohlo by zde být i více možností vstupů do jednotlivých
baráků, domů.Vždyť kolik z těchto domů zde je možne prozkoumat a do nich
fyzicky vejít ??? Do menšiny !!! .V každém tomto domě by se mohla odehrát nějaká
událost, jako např., soukrommá klubovna účastníků odboje, nějaké řešení
určitých situací, dále možnost vlastního pokoje, bytu, noclehu, jako je to
např.u série GTA.Nic z toho tu není, hráč nemá moc velký rozlet.

2.)Scénář, je poměrně malý a na to že se po čase přestěhujete se skupinou
odboje Kreiseu do centra města, kde se setkáváte dále a pořád se stejnými
lidmi, tak tady to pokulhává značně.Pozn."taky jsem si myslel a doufal, že
když jsem se stěhoval se skupinou odboje do centra města, že tam snad poznám
novou odbojovou skupinu, nové přátelé, nové příšery atd.".Nic z toho se však
neuskutečnilo a to mě zklamalo.

3.)Variace odpovědí, dialogů společně s jednotlivými lidmi a tím i následná variace
postupu děje příběhu, zde chybí. Děj, jak už jsem se zmínil, má stereotypní
režii a malý scénař, nic se zde moc nemění a od poloviny do konce je režie
plochá a stereotypní a tím i vše.Samozřejmě, jsou tu chvilky a vyjímky, ale
těch je zde velmi málo, na to jak je zde střední město.

4.)Zvukové stopy jsou kvalitní možná zvukově, ale po hudební stránce a
kreativitě je to opět stereotyp.Čekal jsem, že z toho bude cítit bojechtivá
atmosféra, jako z předešlého dílu, ale nic naplat, místo toho je zde cítit
umrlá a depresivní atmosféra.Jen pár vyjímek zde
je, např.mise: (Nemocnice, hrad Wolfenstein).

5.)Zbraňe jsou ok a jejich up-grade také.

6.)Grafika celkově je ok, Antialiasing, Anizotropní filtrování
stíny, světlost, v některých stínech by to mohlo být ostřejší.Vzdálené
objekty, jako např.pozadí a výplň hor s větrným mlýnem, by mohli být bez chyb
a kvalitnější a ne odfláklá silueta s hranatými texturamy.

7.)Fyzika postav ok, jen to odstřelování nohou a hlavy pomcí snajperky je
nerelálné až přehnané.

8.)Blatskowitz se stále vrací na stejná místa, když plní mise, "viz ta režie
hry".I v malém prostoru se udělat více variabilností !!!

9.)Medailon ok, ale pokud ho budete používat, tak nemá cenu si ani up-gradovat
zbraňe a můžete hru dohrát se základním samopalem.Vždyť na každém misijním
filmečku, je vždy vidět se samopalem, bez ohledu jakou zbraň zrovna v ruce
reálně drží.

10.)Technická režie a vektory kamer, např.u mezi filmečků ok, ale je jich tam
moc málo.

11.)Celkový můj dojem ? No, pokud si chcete zařádit, nepřemýlet a zastřílet si
do zrůd a zmutovaných"Hitlerovců", tak doporučuju.Jako celkově je to dobré,
ale chybí tomu vše o čem jsem se zmínil u jednotlivých bodů.To je ta
třešnička na dortu, ale obávám se, že v tomto případě bych použil termín
"Meloun na dortu". No, prostě společnost potřebovala rychle vydat další
díl, bez ohledu na délku, herecké obsazení postav, děje, jen aby nezůstala v herním
průmyslu po zadu.

:-)

Pro: Zbraně, Medailon, Grafika

Proti: Mizerná a malá režie, malý scénář, malé město, žádná noc, žádná variabilnost :-((

+14
  • PC 70
Trochu jsem se bál, jaké vysvědčení dovalí nový Wolfenstein, ale nakonec to na akci z "druhé světové" nedopadlo vůbec špatně. Grafika za dvě, level design za dvě (kombinace volnějšího města a lineárních misí s tajnými a jinými bonusy pro čmuchaly, to já můžu), akčnost za dvě (svižné přestřelky a solidní AI), nepřátelé za dvě, zbraně s odřenýma ušima taky chvalitebně (zachránily to upgrady), snad jen tu novinku s amuletem se nepodařilo vyvážit. Jo, přiznávám, jakmile jsem si zvýšil kapacitu zásobníku amuletu, už jsem nazelenalý svět v podstatě neopustil. Jen občas, abych se pokochal zajímavou lokací.

Hra nepřináší takovou revoluci (Wolfenstein 3D) ani ryzí hratelnost (Return to Castle Wolfenstein) jako předchozí díly, takže za dalších 9 let ho nikdo ve své topce mít nebude, přesto se pořád jedná o slušnou střílečku, která mne na pár dní skvěle odreagovala.
+14
  • PC 85
Směřování každého dílu Wolfensteina je trošku jiné, mně lépe než styl RtCW vyhovuje arkádová střílečka typu Wolfenstein 3D a nebál bych se ani srovnání s Painkillerem.

Ve Wolfovi byl konečně využit Doomem3 téměř zabitý potenciál enginu k vykouzlení pohádkové atmosféry nacistickými kultisty obsazeného městečka. Parádní lokace je podle mě důl, zámek samotný mohl být víc drákulovatě hrozivý. Nepřátelé uspokojiví, jen ty nacistky byly na můj vkus málo sexy...

Už tak jednoduchou obtížnost umocňuje kompas - navigující bludička, která žere mnoho pozornosti a nedovoluje tak ocenit pečlivě (byť lineárně) koncipované úrovně. Bylo by dobré, kdyby byla možnost kompas skrývat.

Prolínání s Black Sun Dimension pomocí krystalů medailonu je velmi zábavné a společně s pestrou paletou zbraní umožňuje se v likvidaci nepřátel opravdu vyřádit, což považuji za hlavní klad hry. Po dohrání mne ihned přepadla chuť začít znova a na vyšší obtížnost (normal totiž klame tělem a ve skutečnosti je spíše very easy). Nepotěšilo mě, že mi nezůstaly zbraně a upgrady, na druhou stranu, vše je pohodlně dostupné pomocí ve hře integrovaného cheat menu, jež je k dispozici po prvním dohrání.

Pro: arkádová hratelnost, okultno, nenarocna zabava

Proti: nacistky, kompas

+22
  • PC 90
Dle mého vynikající hra, která své kvality předvádí až postupným hraním, navíc skutečně s jistým puncem vyjímečnosti starého Wolfensteina, s jistým vlastním osobitým kouzlem, jež mi bylo v tomto případě opravdu sympatické a milé.

Ta hra se jako drsná střílečka vyložit nedá, spíše jako arkádovité střílení, kde temná a těžká atmosféra je stále prosvětlena něčím pozitivním. Atmosféra města a skrytých NPC postav i postupná přeměna mi přišla jako základní poznávací znamení této hry..Veil a líbivé zbraně s upgrady pak kvalitu jen podtrhly..

Osobně mě hra nesmírně zaujala, pro svoje kouzlo..Jen škoda, že k tomu kouzlu je potřeba se probít..

Pro: sympatické kouzlo hry, zbraně, upgrady, město, veil, líbivá grafika, poklady, postupná přeměna města, do něhož tak nějak časem hry patřím..

Proti: kromě pomalého rozjezdu, jsem žádné proti nenašel..

+7 +12 −5
  • PC 30
Patřim mezi lidi, co to srovnávaj z předchozím legendárním dílem RTCW a podle toho bude vypadat i hodnocení. Hra sama o sobě má obrovskej potenciál, kde existuje tisíc různejch způsobů, jak ho využít. Problém je v tom, že je jeden způsob, kterej neni dobrej a právě ten si tvůrci vybrali. Předchozí hra disponuje parádnim příběhem, skvělou depresivní atmosférou a divnými nepřáteli, zatim co zde je všechno naopak. Atmosféra nulová, nepřátelé strašný, akce nezáživná. Grafika je slušná jen na několika místech, jinak je prostě hrozná. Hra je plná rádoby skvělejch efektů, který se tam vůbec nehoděj a fakt, že na hře je nejlepší úvodní filmeček posouvá tohle dílo na temný dno. Byla to skvělá "áčková zábava", teď je to tupá "béčková" hovadina. Prostě nic, co by mě donutilo říct: WOW

Pro: pár dobrejch momentů, jinak nic.

Proti: grafika, nudná akce, nudný nepřátelé, příběh, až moc velký sci-fi

-3 +7 −10
  • PC 80
Když přede mnou někdo vysloví název "Wolfenstein", mojí první asociací je můj herní klenot Return to Castle Wolfenstein, na který i po devíti letech od jeho vzniku hledím s úctou, jelikož tato hra mě také totiž uvedla do světa PC her a je tedy pro mě zároveň i hrou průkopnickou. Proto jsem informaci, že je vytvořeno volné pokračování této hitovky, přijal s velkým očekáváním a věřil, že se dočkám ještě něčeho lepšího. Počáteční odborné recenze a některé zdejší komentáře mě zprvu přiváděly na myšlenku, že mohu velice rychle zapomenout na kvality předchozího dílu, takže jsem se pomalu začal připravovat na to, že se bude jednat spíše o náhražku velmi ubohou. A jak to dopadlo?

Po prvních pár okamžicích jsem se od těchto negativních myšlenek odprostil. První pozitivum totiž přišlo v podobě vylepšené grafické stránky, která sice není špičková, ale pro moje oči je více než velmi pěkná, takže procházení jednotlivými misemi minimálně na úvod určitě zpříjemní. A tady se musím na chvíli pozastavit, jelikož většina misí se odehrává mezi tzv. Východním a Západním křídlem, kam se "můj" B. J. Blazkowicz v rámci plnění úkolů neustále vrací a bojuje, takže minimálně polovina z těchto misí je naprosto totožná, což na mě působilo velmi nudně a stereotypně, takže tento nápad si autoři s klidným svědomím mohli odpustit. Naštěstí tento neduh mi hra vynahradila v akční stránce, která mě u hry oslovila nejvíce, jelikož boje s nacisty se trefily do mého vkusu, snad až na ty zmutované, jelikož na tyto typy protivníků jsem někdy háklivý, ale tentokrát jsem to poměrně v pohodě strávil.

Jelikož čas oponou trhnul, přibyly podle toho i modernější zbraně, které je nově možné vylepšovat, takže jsou pak těmi nejspolehlivějšími společníky.

Co dodat? Když vše řečené shrnu, musím uznat, že přestože předchozí díl pro mě i nadále zůstává nedotknutelným symbolem akčních PC her, ten nový mě zaručeně nezklamal a v zapomnění u mě tedy rozhodně neupadne.

Pro: velmi pěkná grafika, skvělá akce, moderní zbraně a jejich upgrade

Proti: opakující se prostředí a tím podobnost misí

+53
  • PC 80
Return to Castle Wolfenstein je pro mne jedna z osobního Top Tenu, proto jsem se na nového "wolfíka" hodně těšil. Bohužel už dopředu jsem byl skeptický, kvůli obrázkům , videím, prostě všemu. Markantní posun ke 100% sci-fi mi neseděl. Nakonec to taková hrůza nebyla, ikdyž...

Hlavním mínusem je jednoduchost. Opravdu jsem za celou dobu hraní neměl problémy cokoli zvládnout a když už se něco jevilo složitějším, tak veil pomohl víc než dobře. Škoda. PRG prvky byly skoro až na škodu, protože, pokud je někdo ze staré školy a je zvyklý pořád všechno prohledávat kvůli secretům a pokladům, tak má za chvíli prachy prakticky na všechno.
Město byl vyloženě krok vedle. Je sice super, že se pořád vracíte, ale když vyčistím nějakou čtvrť, odejdu a při náratu je tam ještě početnější osádka, degraduje to německé vojáky jenom na kus masa na porážku. Proč by proboha velitelství pořád posílalo další a další lidi na sebevraždu? Přitom stačí zlikvidovat odboj, který nebyl moc tajný. Zdravý rozum si prostě vzal dovolenou. Koncept fajn, ale totálně nezvládnutý.

Mise? Pořád to samé, záseky? Proč? Dyť máte ukazatel a veil. Apropo, kdyby bylo časové omezení aspoň nějak limitující, ale možnosti dobití bylo tak moc, že to bylo až směšné.

Potěšil mě engine. Nejsem nějaký odborník, ale na pohled působil velice příjemně.
Zbraňový arzenál se měl omezit na dobové kousky. K těm sci-fi ujetinám mi srdce moc nepřirostlo. Vůbec z nich nebyla cítit smrtící síla, takže jsem je vlastně ani nepoužíval, pokud jsem nebyl nucen.
Nepřátelé = maso. V kombinaci s oficírem byli trošku oříšek, ale veil opět všechno vyřeší :-(

Shrnutí, pro mne odreagovačka, přišla v dobrou dobu (před porodem dcerky, takže jsem nemyslel na "blbosti"), pro milovnky oldschoolu dobře provedené tajné místa. Spousta klišé tuhle hru sráží dolů, prostě raději šáhněte na RtCW.

Pro: délka, poklady, zpracování, nápady (nevyužité)

Proti: veil, příběh a bohužel i BJ

+14
  • PC 60
Nový Wolfenstein je jako kopanec do koulí všem věrným fanouškům ID software, po němž se ale naštěstí hráči dokázali zvednout, posadit se k PC a s bolestí u srdce a v rozkroku hru dohrát. Wolfenstein je totiž dutá, triviální střílečka se stupidním příběhem, zaostalou hratelností a namachrovaným gumákem s dvojsmyslným jménem v hlavní roli (každému "normálnímu" chlapovi přece zkratka BJ jako první evokuje blowjob).

Dutá protože ať už je vaše aktuální mise nazvána jakkoliv, vždycky chodíte jen za směrovací hvězdičkou v horní části obrazovky jako zombie a střílíte všechno, co se vám dostane pod ruku, stereotyp od začátku do konce. Nemá cenu přemýšlet, nemá cenu taktizovat, člověk nemá šanci se do hry pořádně "zažrat" a dokonce ani příslib ukrytých pytlíků zlata vás nepřiměje k zabroušení do nepovinných lokaci.... Kde je ta tajemnost a skvělá atmosféra RtCW? Ano, i Wolfensteinův 8 let starý brácha představuje v dnešní době lepší volbu.

Herní nápady nejsou vůbec dobře využity. Potenciál Veilu je utopen v jeho snadné dostupnosti a malé potřebnosti, když ho můžete používat skoro pořád, není v něm žádné mystično, navíc paradoxně hra je tak snadná, že Veil nemusíte používat vlastně vůbec. Upgrady zbraní představují pár znuděných kliknutí, nápisy typu "na každou příšeru je vhodná jiná zbraň" zcela ignoruji a hru dohrávám takřka jen s MP40 a vypnutým mozkem... Pochválit na Wolfensteinovi tedy mohu jen to, že je to hra "dohratelná", nenarazil jsem na žádnou vyloženou demenci, co by mě přiměla hru vypnout a občas jsem si to nenáročné střílení i docela užil...

Pro: Na odreagování slušná střílečka, sebeparodický příběh může leckoho pobavit

Proti: Triviální, nudné, hratelnostně zaostalé, bez inovace s pár špatně využitými nápady

+12
  • PC 50
Boha jeho, to byla ale kravina. Ale poctive remeslne provedena kravina. Kdo k tomuhle delal scenar, ten musel byt ale dusevne postizenej. Davam sice jen 50% (a jeste se mi to zda moc), ale presto jsem to dohral a asi hlavne proto, ze je to typ hry strilej a zapomen a tak neni problem denne odehrat svych dvacet minut a na konci tydne to dokoncit.
Blby je, ze se nedostavil pocit "huraaa dostal jsem toho zaverecnyho hajzla", ale pocit "no to je dost, ze uz to skoncilo, melo to koncit uz po tom velkym broukovi, tohle uz fakt byla nuda"

Pro: Z technickeho hlediska nelze skoro nic vytknout. Vse slape na jednicku.

Proti: Melo tohle vubec scenaristu ? Nebo to kluci patlali v hospode u piva ?

+18 +24 −6
  • PC 60
Hodnocení 60% by mohlo naznačovat, že jsem touhle hrou byl zklamán, ale skutečnost není až tak zlá. Já jsem od ní skoro nic nečekal, takže mě ani nemělo co zklamat. I po dohrání pro mě vrcholem série zůstává vynikající RtCW. Sci-Fi prvky v hrách z druhé světové zrovna moc nemusím, v RtCW se to dalo ještě zkousnout, ale to co občas předváděl nový díl, to už bylo moc. Občas jsem si připadal, jako když hraju UT říznutej Serious Samem akorát se zbraněmi z druhé světové. Chvílemi to bylo zábavné, chvílemi moc ne. V podstatě se divím, že jsem to vůbec dohrál, být to dvakrát delší, asi bych s tím někde po polovině seknul.

Design misí mi přišel trochu zastaralý, některé situace se během hry v takřka nezměněné podobě opakovaly snad desetkrát, hlavně venkovní lokace nic moc, interiéry byly lepší. Co mě dost iritovalo byly naskriptované úmrtí nepřátel stojících u nějakého zábradlí. Člověk si mohl být naprosto jist, že po zastřelení udělá efektní kotoul přes zábradlí a spadně dolů. Systém upgradů zbraní už mě po tom všem nemohl nijak rozhodit, pořád o trochu lepší, než v MoH: Airborne, kde se třeba optika objevila na zbrani z ničeho nic v půlce mise.

Graficky hra nenadchne, nicméně koukat se na to dá, zamrzí nemožnost zapnout AA v single části hry.

Jako odreagování hodinku denně to ale ve výsledku nebylo nejhorší.

Pro: Možnost vypnout mozek a jen se řídit hvězdičkou směřující k cíli, pěkně zpracované kanály :)

Proti: Horší grafika, skripty, po čase nuda, v pozdější fázi hry už moc sci-fi prvků, zastaralý design misí, evidentní snaha vydojit ze značky Wolf ještě pár dolarů.

+15
  • PC --
Nový Wolfenstein mě velmi bavil. I když se jedná o úplně jinou hru, než asi každý čekal, i když trpí konzolovými neduhy a příběhem, kde nacisti povýšili svoje válečné úsilí o další dimenzi (čili klasická záchrana světa na druhou), hraní jsem si užíval jak jen to šlo a až na posledního bosse můžu s klidem prohlásit, že jsem spokojený.

Autoři se pokusili o mírně nelineární postup s výběrem nepovinných misí (i když by se daly spočítat na prstech jedné ruky) a implementováním města, ve kterém se B.J. může volně pohybovat, sbírat sýkryty a likvidovat nácky do nekonečna, rozmlouvat s NPC, nakupovat upgrady zbraní atp.

Zamrzí nízká obtížnost i na Hard. Řadoví vojáci jsou tady jen jako panáci na odstřel a svou slabost nahrazují počtem, výzvu představují jen speciální protivníci a bossové, na které ale zase stačí použít síly medailonu. Medailon je navíc tak velkou výhodou pro hráče, že jsem se ho snažil používat co nejméně, abych si nepřipadal moc trapně.

Velké barevné ikony pro slepé, candy vzhled (hodně barviček) a vedení hráče za ručičku už jsou věci, na které jsem si zvykl a přijímám je. Člověk dneska musí brát ohled na hráče za televizí s gamepadem v ruce a schopnostmi šimpanze.

Zasloužené čtyři z pěti.
+30
  • PC 70
Před pěti lety by šlo o velmi solidní akci, dnes je to jen zastaralá FPS a těch několik málo vylepšení proti RtCW dneska už dávno nikoho nenadchne. Ze začátku jsem měl trochu pocit, že si autoři budou chtít z nekonečného zástupu WW2 fpsek tak trochu utahovat, ale to bylo asi jen nějaké moje chvilkové pomatení smyslů. Ačkoliv B.J.Blazkowitz je postava vpravdě absurdní - velká část úkolů má v popisu věci jako "prozkoumej", "infiltruj", "ukradni" a přesto snad každé místo, kam B.J. zavítá, skončí v troskách a poseté mrtvolami. Vůbec mi vzezřením i chováním připomíná spíš Serious Sama, sic s tou sérií nemám větší zkušenost.

Co by se dalo na téhle hře pochválit jsou experimentální zbraně, které sice na první pohled vypadají jedna jako druhá, ale nakonec celkem pěkně zapadly do arzenálu, sic jsem k nim přistupoval až v poslední části, kde už útočná puška silnější protivníky nestíhala kosit. Systém upgradů práci s arzenálem zpestřuje a motivuje k hledání zlata v úrovních. Hlavně v první polovině hry dost pomáhá pocit übermensche, kdy náckové padají k zemi po jedné, maximálně dvou kulkách a člověk si ani proti přesile nemusí moc dělat hlavu s krytím se před jejich palbou.

Co by se naopak nedalo pochválit je historický model navyšování obtížnosti skrz množství nepřátel, které se na vás často bezhlavě chrlí ze všech stran a největším nepřítelem se tak stává chaos. Taky respawn nepřátel v ulicích města sice nedosahuje absurdnosti Far Cry 2, ale ani k ní nemá daleko. Bossové jsou zvláštní - často jde jen o to zvolit vhodnou zbraň, dělat co tvrdí objectives a boss padne jako nic. Generál Zeta se nestačil ani vykecat a už ho chytaly posmrtné křeče - asi nejjednodušší boss ve hře. A taky tu chybí možnost vlastního savu, ale s tím se dá většinou žít.

No a pak je tu takový problém se základní magickou vlastností Veil - nepřátelé jsou s ní lépe vidět, taky jsou s ní vidět různé skrýše a tajné cesty, postava se se zapnutým Veil pohybuje znatelně rychleji, energii to žere velmi pomalu a po městě je rozeseto mrtě míst, kde ji dobíjet, takže není prakticky důvod ji vypínat. Co z toho plyne? Že 99% času je všechno zelený a je jen otázkou času než to jednoho začne štvát, bo když už náhodou energie dojde, člověka praští do očí celkem pěkné barvičky. (Následně zalituje že v těch barvičkách nevidí tak dobře vykukující hlavy nácků a dojde dobít energii na Veil.)

Grafickou stránkou sice Wolfenstein neurazí, ale rozhodně ani neohromí - prostě cca to, co by se dalo čekat. To samé zvuk.

První cca třetina vypadala nadějně alespoň jako solidní rubanice, pak ale hra začne silně nabírat na stereotypu, nudě a nakonec i frustraci ze situací, které imho mají být v level-designu roku 2009 dávno překonanou záležitostí.

Pro: zbraně+upgrady

Proti: zastaralé ve všech směrech, otravný respawn

+22 +24 −2