Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Vivisector: Beast Inside

Vivisector: Beast Within

05.01.2006
70
38 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Inspirace slavným sci-fi dílem spisovatele H. G. Wellse Ostrov dr. Moreaua vzala opravdu za své, zůstal jen "šílený" vědec snažící se vytvořit dokonalou společnost pomocí křížení živočišných druhů.

Výsledkem pokusů se stala řada modifikovaných zvířat. K nim se postupem času přidají rovněž člověku podobní kříženci se zvířaty, kteří jsou schopní používat zbraně, a také inteligentní mechanické stroje. Jejich inteligence není nikterak převratná, spíš ji nahrazují počtem. Zbraně jsou obvyklé – nůž, pistole, brokovnice, útočné pušky M16, kulomet M60, granáty, bazuka, houfnice, Tesla Gun a také odstřelovací puška.

Vivisector je klasickou 3D střílečkou, takže zde nechybí časté cutscény, komunikace přes vysílačku, boj o holý život, hledání užitečných předmětů, průzkum lokací, souboje s mnoha typy nepřátel, procházení rozsáhlých úrovní, ať už v interiérech nebo exteriérech, oplývajících i velkou mírou volnosti. Krom toho může hráč zlepšovat i pár základních dovedností, jako jsou rychlost, odolnost, přesnost střelby a kapacita životů.

Vývoj se protáhl až na pět let, díky čemuž je zprvu tento titul herně podobný Serious Sam, aby později razantně změnil styl a blížil se atmosférickému Half-Life, nebo řadě dalším FPS známého jména.

Vivisector: Beast Inside vyšel nejprve v Rusku 30. září 2005 a posléze 5. ledna 2006 v ostatních zemích Evropy.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 60
Vivisector je takový malý ukrajinský technologický zázrak, neboť bez nutnosti nějakého ošetření jede hra na Windows 11 bez problémů. Grafické zpracování má nějaké rezervy a je to znát u level designu, který se v první půlce hry zaměřený na otevřené poloprázdné pláně, na kterých se tyčí jedna monumentální budova nebo jen tak zaparkovaný bagr.

Zbraní je požehnaně, ale pro úspěšný průchod hrou stačí používat M-16 a brokovnici - dostatečná palebná síla jak na dálku, tak na blízko. Druhá půlka hry se z velké části promění. Vymizí většina nepřátel a nahradí je jiní. Myslel jsem si, že se mi zasteskne po gorilách s bazukami místo rukou a lvech chrlících oheň, ale sup s vrtulí na zádech a vlci s gaussovou puškou je nahradili se ctí. 

Příběh hry se bere moc vážně a je to hrozně na škodu. Příběhové předěly jsou hrozně špatné a nedokážou prodat postavy, natož vztahy mezi nimi. Ovšem hrozně líbily přechody mezi hrou a filmečky. Kdyby nebyly filmečky v nízkém rozlišení, přechody by nebyly vůbec znát.

První půlka hry je znatelně slabší, co se nepřátel a level designu týče. Druhá půlka hry se znatelně promění. Obmění se nepřátelé a šlápne se na plyn i v té akci. Dokonce i ta barevná paleta není jen o odstínu hnědé barvy. Noví bossové se sice nedostaví, ale s ohledem na to, jak probíhali souboje s nimi, jsem nebyl asi o nic ochuzen.  

Herní výzva 2022 - 6. Svaz spokojeného hraní

Pro: design nepřátel, měnící se prostředí, zbraňový arzenál

+20
  • PC 80
Vivisector nezklamal. Už předem jsem byl, podle různých referencí, připraven na případný slabší začátek. Jako první mě udeřila do očí grafika. Vzhledem k datu vydání nevypadá příliš vábně. Kdyby hra vyšla o dva roky dřív, ani tehdy by se asi nikdo neposadil z jejího vizuálu. Na druhou stranu běží krásně rychle a plynule na mé integrované grafické kartě. Což u FPS her z tohohle období už nebývá zas tak běžné. Mrkám na tebe Kongu.

Vivisector je skvěle ozvučen. Ruku v ruce s tím jde perfektně ponurá atmosféra hry. Hudba je minimalistická. Skočná elektronická hudba se zapne jen občas v hektických pasážích. Úplně jako v Half-Life. Po nějaké době zase jedna z těch her, kde jsem nemusel vypínat hudbu. Je veliká škoda začátku hry, který trpí komplexem Daikatany. Dlouhý vývoj, u kterého autoři nejspíš postupně měnili svůj názor na to, jak by měla hra vypadat. Bohužel nějakou dobu trvá, než začne být Vivisector zábavný.

První třetinu hry jen procházíte z arény do arény, kde se vám pokaždé nepřátelé teleportují za záda. Vypadá to jak v nějaké dystopické zoologické zahradě. Okolo stojící hradby nebo skály přímo vybízí k natáčení reality show. Dojdete k záchytnému bodu, kde se vám za zády, společně s municí, teleportuje horda polomechanických zvířat. Moc zábavné to není. RPG prvky hráče odměňují, za rozstřílení mrtvoly na kousky. Co já takhle rozstřílel mrtvol, abych si mohl všechny vlastnosti vylepšit na maximum. Stejně tak odměňuje za prohledávání prostředí. Co já takhle prochodil zbytečně dlouhé minuty, abych zjistil, že vylepšení nejsou tak zásadní. Vlastně je to v lineární střílečce celkem k ničemu.

Po slabším (dlouhém) začátku nepřátelská zvířata dostanou do ruce střelné a zbraně a hra hned dostane pořádný grády. Pocit ze střelby je výborný. Většina zbraní je zábavných. Z nepřátel se dá odstřílet brnění a maso. Vypadá to efektně a výborně. Nábojů je nazbyt a hra vás absencí zásobníku motivuje střílet víc, než je potřeba. Design prostředí se také zlepší. I když má tendence hodně recyklovat a natahovat. Na jeho obranu musím říct, že prostředích je hodně. Vivisector je nadprůměrně dlouhý. Počtem nepřátel a jejich tuhostí příjemně graduje. Nepřátelé se už tolik neobjevují za zády. Pořád k tomu ale občas dochází.

Příběh tady nějaký je. Koho by ale nějaká rádoby filozofická slátanina zajímala, když může na kousky rozstřílet vlka v brnění. Křivka zábavnosti postupuje pomalu nahoru až do konce. Což je škoda, protože začátek může opravdu hodně lidí odradit.

"Svaz spokojeného hraní"

Pro: atmosféra hry a celkové ozvučení, pocit ze střelby, originální nepřátelé, nadprůměrná délka

Proti: první třetina hry je podivná, zjevování se nepřátel za zády, zbytečné RPG prvky, neuspokokjivé příběhové zakončení

+18
  • PC 90
Vivisector je dle mého názoru dosti podceňovanou hrou. Já jsem se bavil od začátku až do konce, imponovalo mne okolí, monumentální futuristické stavby a provedení zvířecích nepřátel, u nichž jsem byl zvědavý na každého nového tvora, kterého jsem si vždy pořádně prohlédl. A to dělá dobrou hru hrou výbornou, ten pocit průzkuníka/objevitele, kdy si po kouscích ukrajujete ze své cesty a pořád objevujete něco nového. Opravdu, Vivisector překvapuje až do konce. Toliko na úvod a teď to tak nějak shrnu v bodech.

1)AUDIOVIZUÉLNÍ ZPRACOVÁNÍ: No jo, pro budgety, alias "béčkové" hry mám slabost. Vivisector se dle mého názoru graficky povedl, krajina je místy úchvatná, totéž se samozřejmě dá říct i o enemies. Možná slabší modely zbraní a vozidel kazí celkový dojem, ale jinak jsem byl nadmíru spokojen. Vyložím zde nyní tři faktory grafického zpracování a sice: krajina, nepřátelé, zbytek.
KRAJINA, neboli také okolí se nadmíru povedla, byť někdo může namítat, že textury jsou občas vybarveny pastelkami. No a? Jakožto laický přívrženec architektury mám opravdu rád, pokud mi hra předvede futuristické stavby a komplexy, čehož jsem se zde dočkal vrchovatě. Podzemní komplexy, obří stavby se zajisté ospravedlnitelným účelem, který mi občas nicméně unikal:) Teď mne napadlo, že pod pojmem krajina si člověk vybaví spíše okolní flóru. U Vivisectoru mi připadá nasnadě tak trochu přirovnání k Far Cry. Jistě že ostrov není po technické stránce tak zdařile proveden, nicméně s přimhouřením oka jsem občas ve Far Crybyl.

NEPŘÁTELÉ, zajisté největší premisa hry, poněvadž byli jedním z hlavních motorů k dohrání hry. Jaké překvapení mi hra uchystá? Byly zde hyeny, vlci, berani, tygři, jen ta žirafa chybí:) Opravdu, nepřátelé jsou jedno z velkých lákadel hry, přičemž nejvíce překvapí ti, kteří se objeví párkrát za hru, nebo i jednou. Pokud vám to nevadí, zde jsou obrázky některých nepřátel (pokud se na hru chystáte, tak si nekažte překvapení a nedívejte se!) obrázek, obrázek, obrázek, obrázek.

OSTATNÍ. Třeba zbraně. Jejich modely se mi moc nelíbily, byly více "laciné" než zbytek hry. To samé se dá říci o vozidlech, se kterými jsem se sice setkal párkrát za hru a jednou se svezl, nicméně jsou škaredé a ve filmečcích naprosto nerealistické. Musím také zminit hezky zpracované menu hry.

Na hudbu si tak nějak nevzpomínám, takže zřejmě s klidným svědomím mohu říci, že nijak převratná není, což se týká i zvuků. Ty byly dobré, nicméně já bych spíše použil slovo adekvátní.

2)PŘÍBĚH: Příběh je vycucaný z Ostrova dr. Moreau a ze všech FPS typu FarCry a podobně, nicméně slušně odsýpá a člověk ho ani nemusí vnímat. Tady se musím zmínit o celkem překvapivě spektakulárním konci, který mi k tak trochu mdlému příběhu neseděl, až moc velký obrat řekl bych. Na druhou stranu, když nad tím tak zpětně uvažuji, pár překvapivých zvratů tam bylo. Ale tak, pořád je to lepší než drátem do oka.

3)HRATELNOST: Ta je dle mého opinionu na celkem vysoké úrovni, střílí se dobře a celkově, jakmile si člověk zvykne na herní principy, všechno pochopí, je to výborná akce se vším všudy. Ze začátku je to sice trochu ubíjející, nastávají téměř podobné situace, kdy se z ničeho nic objeví nepřátel a vy je musíte všechny zabít, poté můžete pokračovat dál. Říkal jsem si, na co mi je do prdele odstřelovačka, když na mně nepřátelé nabíhají jak na běžícím páse a nikdy se nemůže stát, že bych je překvapil. To se ale postupně změní, hra vlastně balencuje na všech možných typech FPS.

Líbilo se mi, že nemusíte prostě a jednoduše jít přímo na další checkpoint, ale můžete zkoumat okolí, jelikož lokace jsou celkem rozsáhlé. Za tento průzkum (jakmile projdete určitým bodem) získáte zkušenostní body, či zbraně a střelivo, někdy obojí. Zkušenostní body dostanete také za různé typy zabití, nebo za "rozseknutí" mrtvoly nepřítele (vivisekce). Tady mne pobavila jedna věc, pokud již najdete mrtvého nepřítele (kterého jste nezabili vy), můžete mu usekávat kusy masa až z něj zůstane jen krvavá kostra:)

Zkušenostní body navíc lze také získat za netradiční postup, ale to se stane jen na pár místech. Zkušenostní body můžete udělit do čtyřech vlastností, nejlepší je prvně vylepšovat zdraví, pak rychlost, odolnost a nakonec stabilitu, přičemž stabilita je dost podivná vlastnost, tak nějak ji nepostřehnete.

Vivisector je prostě výborná hra, kterou jsem si pomaličku dohrál a celou dobu si užíval. Prošmejdil jsem každý kout, dělal screenshoty budov, prostě i přesto že je to budget a navíc z Ruska, je to hra výborná.

Pro: nepřátelé, ze začátku svižná akce, která později přejde do více taktické i stealth. Zajímavé prostředí, architrektura, originalita

Proti: Je to budget, sem tam to jde vidět. Někomu nemusí sedět dost podivná hratelnost.

+17 +18 −1
  • PC 75
Konečně jsem si Vivisector zahrál a opravdu je to celkem zajímavá hra. Začátek se nesl ve znamení ultimátní řežby, dávkované v pozvolném tempu, aby postupně gradovala, až k poměrně silnému bossovi. Do té doby ale uplynulo dost času, během něhož mě tvůrci vrhli do rozsáhlých, exteriérových úrovní s pěknou zelení. Občas prokládanou nějakou tou vesnicí, jeskyní, důlním komplexem a podobně. To se celé neslo v přímočarém duchu neustálého likvidování nabíhajících zvířat. Vždy po dosažení checkpointu, doplnění zásob a chvil odpočinku. A jak už to občas bývá, máte v nejedné situaci nahnáno, životů málo, snažíte se přežít a ve vhodnou chvíli uložit pozici. Tenhle styl byl tedy dosti frenetický a připoměl mi, jak to u těchto her chodí, např. v kultovním Serious Samovi.

Prostřední část, začínající perfektně navrženými interiéry a pohledem na strop, už byla o poznání komornějšího ražení a nešlo si v ní nevšimnout krásného výhledu na okolí přede mnou. Poté, co mé kroky směrovaly, v závratné výšce, opět na čerstvý vzduch. Akce byla tentokráte soustředěna na přestřelky nepřátel mezi sebou, nebo jejich střežení důležitých pozic, dokud se nestřetli se mnou. A jelikož už nebyly exteriéry tak pusté, díky propracované architektuře staveb, byl navozený pocit ze skvělé bojové vřavy zábavnější o dost víc, než předešlý styl hratelnosti. Přesto, i v této části se souboje mnohokrát stupňovaly a byla výzva je zvládnout.

Závěr sršel řadou interiérových misí, místy stále střídaných těmi venkovními. Skvělá byla např. poslední exteriérová mise v zimním hávu. Než ale přišla na řadu, naskytla se mi možnost si užít i něco málo hororových okamžiků v temných chodbách laboratorního komplexu a přesvědčit se, jak to dopadá když je potřeba se ubránit nabíhajícím potvorám a ochránit svého kolegu. V tu chvíli záleželo nejen na rychlých reflexech, ale i na použité zbrani. S níž byla hračka ten nápor ustát a nasbírat z něho několik tisíc bodů, potřebných pro vylepšení pár vlastností. Já se soustředil na rychlou chůzi, odolnost a později také na zvýšení limitu zdraví.

V podstatě šlo tedy o typickou střílečku, jen s vícero akčními styly, které střídala a v kombinaci rozsáhlých úrovní, s neomezenou volností, také oplývala i působivými filmečky a slušnou herní dobou. Jenž už pro tento žánr není vůbec běžná a o to více potěšily čtyři obtížnosti, rozdělené na Inspekci, Terapii, Chirurgii a Pitevnu – znázorňující originálním způsobem to, jakou procházkou nebo oříškem pro hráče její absolvování bude. Za sebe prozradím, že na úplně poslední jsem si netroufal a hrál na třetí Chirurgii. Tento stupeň byl ale draze vykoupen, především na začátku hry a nebylo výjimkou načítání pozice třeba po padesáté, dokud se mě nepovedlo si zachránit kejhák.

Přestože zábavou hra překypovala, kvalitní grafikou nikoli. Mohl za to zřejmě dlouhý čtyřletý vývoj, který si tak vzal svou daň v (ne)podpoře moderních rozlišení. K dispozici mě tudíž bylo nabídnuto jen pět možných voleb a 1600x1200 jsem použít nemohl. Protože to dám jen v okně, ale ne ve fullscreenu, hraju-li obvykle ve 1440x900 nebo 1680x1050. Nezbylo mi tedy než zatnout zuby a nastavit si 1280x1024, v němž samozřejmě byly barvy poměrně rozplizlé. Ostrost textur naštěstí trochu zvýraznilo anisotropní filtrování a vyhlazování hran, oboje na maximálních hodnotách. Poměr stran a vzhled předmětů ve hře mi ale nikterak nevadil.
+17
  • PC 80
Když řeknu, že Vivisector: Beast Inside (2005) je budgetová FPSka od ukrajinských vývojářů, která čelila mnohým průtahům a několikrát se změnil její koncept, tak to nezní moc lákavě.

Jenže ti vývojáři jsou Action Forms, kteří předtím udělali u nás poměrně známého "Quaka pro chudé" Chasm: The Rift (1997) a později zase Cryostasis (2009). A ani v případě Vivisectoru nešlápli vedle, byť se velké popularity nedočkal a speciálně v českých herních médiích byl hodnocený dost špatně (dostával hodnocení cca kolem 5 / 10, což byla obvykle hranice kvality, za kterou se vůbec vyplatí hru kupovat).

Nutno říct, že první levely Vivisectoru jsou naprostá pohroma - vypadají ošklivě, jsou nudné a disponují primitivní hratelností. Ale vyplatí se to přetrpět, protože kvalita začne jít kontinuálně nahoru a co začínalo jako hodně mizerná variace na Serious Sama končí jako něco, co si pomalu spletete s Half-Lifem 2.

Podívejme se teď na některé výtky recenzentů:

Ano, příběh je totální bullshit a příběhová videa jsou k smíchu. Ale jak by řekl John Carmack, když přeskočíte příběhová videa u FPSky, tak to váš zážitek neochudí o nic víc, než když dějové úseky přeskočíte u porna.

Další hejt směřoval k technické zastaralosti hry. Tak ano, Far Cry ani Doom 3 to není, ale to hře rozhodně nebrání, aby i po nějakých 14 letech vypadala skvěle. Jak už se ukázalo v Chasmu, v Action Forms jsou docela machři přes vizuální design, čímž úspěšně kompenzují fakt, že nepracují s těmi nejlepšími enginy své doby. Vivisector navíc nedosáhne na technicky nejvyspělejší AAA tituly pro PC, ale třeba ve srovnání s konzolovými hrami své doby (a jejich porty) jasně vede. A dokonce obsahuje pár technických vychytávek jako třeba povedené znázornění srsti u nepřátel (kteří jsou něco jako furries asimilovaní Borgy) nebo možnost tyto nepřátele postupně rozstřílet / rozpižlat až na kostru (muhehe).

Takže za mne rozhodně velmi příjemné překvapení.

Pro: design zbraní, level design druhé poloviny hry, interaktivní brutalita

Proti: cca úvodní třetina, která musí nemalou část hráčů vyděsit v nesprávném smyslu slova

+16