The Operative: No One Lives Forever

Težko hledat chyby na této téměř dokonalé FPS v které najdeme jak vyborný příběh, skvělý level design i chytré nepřátele, ale to co je hlavním tahounem cele hry je humor od čehož se odvíjí desítky rozhovorů nepřátel, přátel i loutek :-) a řeknu Vám že u každého se budete nesmírně bavit a jen s překonáním zabíjet ony aktéry malé komedie, kterou jste si vyslechli za rohem. Vinu na tom má i výborný dabing. A vězte že hra je jimi prošpikována takřka celá a nejen to je i plná vizuálních vtípků, narážek a dělání si srandy s tématu ( hra je dalo by se říct parodie na bondovky kdy hrajete za agentku Cate Archer ) víc prozrazovat nebudu....běžte a zahrajte si ji, stojí za to :)

Zase uzrál čas na nekritický komentář... po druhém dohrání No One Lives Forever potvrdil status jedné z nejlepších (ne-li nejlepší) FPS, jakou jsem kdy hrál. Samozřejmě, je tu spousta designových škrábanců, které výsledný dojem poněkud kazí, ale na druhou stranu, nejsou natolik výrazné, aby je nešlo přejít.

Čím NOLF nad ostatními hrami z žánru vyniká, je jednoznačně příběhová stránka, patří totiž mezi ten zlomek (zlomeček, abych byl přesný) akční produkce, u nějž jsem neměl pocit, jako by byl příběh plácán na poslední chvíli z naprosto tuctových klišé, ale že jeho autor (autoři) měli dostatek času i talentu k sepsání něčeho, co má hlavu i patu. Jistě, ve filmovém zpracování by asi děj z řady nevybočil, marně se však snažím vybavit si z posledních tří let akční hru, kterou "recenzenti" nepucovali pouze prázdnými termíny jako "next-gen grafika", "next-gen hratelnost" (tzn. stará hratelnost v next-gen grafice), ale občas poznamenali i něco opravdu významného jako "propracovaný příběh" anebo ještě lépe "kvalitní charaktery".

A že Cate Archer mezi tou svalnatou-mlčící-tupě-se-tvářící hmotou, do které se slévají hlavní "hrdinové" valné většiny jiných stříleček, vyniká. Už jen fakt, že předobrazem stála skutečná (nádherná) žena slibuje, že realističnost opravdu nezačíná u fyzikálního engine, ba u něj ani nekončí. Realističnost na té nejvyšší úrovni totiž znamená, že máte tu čest vžít se do role postavy, která (pominu-li těžkou nadsázku, kterou celý scénář oplývá) působí jako živý člověk, což její původ právě umocňuje. Samozřejmě tu nechci tvrdit, že je živý model nějakou základní podmínku, je ale docela škoda, že tento trend nebyl následován. V podstatě všechny ostatní postavy (zejména záporáci) pak naopak vypadají jako naprosté karikatury, při jejichž navrhování si nejspíše tvůrci řekli něco jako "Což takhle sebrat ty nejstylovější archetypy špionážních příběhů a udělat je ještě stylovější?" A povedlo se.

Návrh úrovní už sice dnes patrně nikoho nenadchne, na druhou stranu jsem snad dosud neviděl lepší vyvážení striktně lineárního a nelineárního designu; hra tedy není zcela tunelová, zejména interiéry jsou mnohdy vcelku rozsáhlé, ale ne tak, abyste v nich hodiny bloudili. Navíc tu opět pracuje scénář, a přestože je hra opravdu nadprůměrně dlouhá, upadnutí do stereotypu zabraňuje nebývalá pestrost (které se mimochodem druhý díl blíží jen stěží); tu hledáte tajné dokumenty v kancelářích s nejvyšší ostrahou, následuje stíhání soka s padákem během volného pádu, pak loď a výuka plavání ve společnosti zřaloků i veselé harpunování dotěrných nepřátelských potápěčů. Mrakodrap, vesmírná stanice (samozřejmě s minibarem ve stylu 60tých let) a pak hodně akční finále v rozsáhlém hradním komplexu. Mezi tím jednak povedené souboje s bossy - byť ten (před)předposlední byl na úplně nejtěžší obtížnost opravdu přemrštěně tuhý - a spousta vydatných kecacích pasáží napěchovaných až po okraj chutnou porcí humoru ("A puppet?").

A to jsem s touto hrou dokonce kdysi váhal, jaký hřích!

Hmmm...

Konečně jsem si udělal čas NOLFa zahrát a dohrát. Musím říct, že rozhodně nelituji a hra mi dala víc, než jsem čekal.

NOLF je tradičně prezentován jako FPS akce s prvky stealth akce. Je pravda, že jsou ve hře asi 4 mise, kde nesmíte spustit alarm (z celkových cca 60), ale zbytek hry můžete v klídku přejít rambo stylem. Na druhou obtížnost ze čtyř se takto hra dá projít bez problému. Neřekl bych tedy, že stealth hraje nějakou větší roli. Toto však nepovažuji za mínus.

Na hře mě nadchly zejména dvě věci: Za prvé, postavy ve hře (hl. Cate Archer - ženský James Bond v latexu, agent Goodman a Armstrong), dialogy a příběh jsou podány tak skvěle, že se nestydím říct, že jde za poslední hodně dlouhou dobu o nejpříběhovější FPSku, co jsem hrál. Navíc je celá story brána s nadsázkou, a tak se dočkáte skvělých humorných scén. Srandovní jsou taktéž časté rozhovory nepřátel. Vážně se vyplatí nejdřív si je poslechnout, a pak teprve kosit. Nechybí ani dramatické zvraty, taktéž známe z bondovek, zde ovšem rovněž dovedené do absurdna.

Druhé hlavní plus, které zapříčinilo, že jsem se od NOLF nedokázal odtrhnout, je variabilita misí. Cate jednou skáče padákem, potápí se, jede napříč krajinou na sněžném skútru a navštíví snad všechny možné destinace od tropů po hory a od hradů až po kancly. Tady musím upozornit na už druhou lanovkovou vykrádačku Where Eagles Dare. Musím též dodat, že NOLF je poměrně dlouhá hra (na dnešní poměry určitě) a můžete počítat s cca 20 hodinami hraní.

Použitý Lithtech engine prý nenadchl ani v době vydání. Za sebe musím říct, že ačkoliv je samozřejmě grafika NOLF dnes hodně zastaralá, má své kouzlo a v žádném případě není nekoukatelná. Co se týče zvuku, dabing je skvělý a hudba taktéž. Soundtrack se povedl a zejména úvodní melodie stojí i za samostatný poslech.

Abych pouze nevychvaloval, musím zmínit i v FPS hrách tradičně slabou AI a klasické bugy typu procházení zdí. To jsou však jediné pihy na kráse. Jestliže jste NOLF nehráli, nemůžu jinak, než ho doporučit, a to i přes stáří hry. Užijí si ho podle mě i ti, jenž žánru stříleček z první osoby zrovna neholdují. Zasloužených 95%!

screenshoty z hraní

Ultrašpionážní Deus Ex nesmírně uznávám, ale nikdy to nebyla hra pro mě, zdál se mi příliš náročný, neměl jsem trpělivost s detaily, ale přitom rambo stylem jsem hrát odmítal... To mi však nijak nezabránilo v tom, abych si znovu nainstaloval jinou, taktéž 10 let starou, špionážní hru a díky její menší náročnosti na stealth prvky u ní prožil menší herní orgasmus.

Ehm, pointa předchozího odstavce tedy jednoduše tkví v tom, že méně je někdy více. NOLF není natolik sofistikovaná a složitá hra jako Deus Ex, ale přesto dokáže pro leckteré hráče představovat lepší zábavu. Jak se vyhnout kamerám a jak vylákávat stráže na hozenou minci se naučíte raz dva a pak už vám v cestě za velkým a dějově nečekaně propracovaným dobrodružstvím nestojí vůbec nic. Ano, nad příběhem bych se ještě pozastavil - hra je vtipná, má na poměry FPS zábavné dialogy a její charaktery dýchají filmovým životem, zkrátka něco, co jsem u FPS ještě neviděl.

Grafika je asi tak jediná věc, ve které NOLF není špička, ovšem co chybí enginu, to si vynahrazuje design levelů a barvitost (vlastně oproti zmiňovanému Deus Ex i barevnost :) ) prostředí. Budete se plížit temnými chodbami, skákat po možná až příliš hranatých krabicích ve skladu, skrývat se pod stoly v kancelářích, zajezdíte si na motorce i sněžném skútru, dokonce navštívíte i vesmírnou loď a vrchol důvtipnosti zažijete při volném pádu z letadla. Hraní je tedy osvěžující, je vidět, že NOLF se nebere tolik vážně, ale přitom to není hra stupidní, ani jednoduchá, jen zkrátka vychází hráči vstříc. Budete se cítit jako malý detektiv, ale přitom se stále bavit u pohodového hraní.

HW: Minimum: 300 MHZ CPU, 64 MB RAM, 8 MB VGA / Doporučeno: 500 MHZ CPU, 128 MB RAM, 32 MB VGA

NOLF má unikátní styl, který mě nepřestával udivovat. Někdo by mohl namítnout, že jde o prachobyčejnou střílečku s pár zajímavýma vychytávkama, ale pro mě osobně bylo originální hlavně pojetí celé hry - příběh, parádní bossové, skvělé lokace - kdy jste ve hře naposled někomu vzali padák za letu nebo se celou misi potápěli a stříleli z harpuny? Hru jsem hrál už opravdu dávno a mám v plánu si ji zopakovat, poté napíšu čerstvější dojmy...:)

UPDATE (o 5 dní později): NOLF dohrán před deseti minutama znovu a troufám si říct, že to bylo ještě lepší než minule. Zmíním to co mě opravdu zaujalo. Ve hře je naprosto dechberoucí hudba, jedna z nejlepších co jsem ve hrách slyšel. Rozhovory na akční hru možná až moc dlouhé a místy nepochopitelnou "britskou" angličtinou (navíc 60.let) - ale alespoň jsem se přiučil nová slova...:) Skvělé jsou charaktery postav ve hře - nejvíce se mi líbil asi skotský voják Armstrong se slabostí pro Cate, díky které ji namísto zabití vždy zajme (díky čemuž pak přirozeně vždy uteče) :) Styl opravdu NOLF nepostrádá. Po celou dobu sbíráte různé dopisy, zápisky atp. které (často humorně) dotvářejí atmosféru. Bezvadné jsou taky rozhovory (často přiblblých) strážných. Hra je na dnešní dobu opravdu dlouhá (odhaduju kolem 20 hodin). Ke konci hra rychle graduje, lahodné jsou poslední zimní mise - zde se vyřádila moje nejoblíbenější zbraň - kuše s optikou (ideální na headshoty). Pěkný je taky výlet do vesmíru. Game of the Year edice hry obsahuje i bonusovou misi "Rest & Relaxation" s nejlepší hudbou z celé hry. Naprosto zasloužených 90% a chvíli jsem uvažoval o vyšším hodnocení protože ve hře je lanovka a ty já rád!;)