Spider-Man: Shattered Dimensions

Jaké příjemné překvapení se to vyrojilo?! A nebudu počítat kolikátý v řadě je to Spider-Man, protože by to bylo jako házení hrachu na zeď. Řeknu rovnou, že i přes to vysoké číslo je Shattered Dimensions (SD) příjemnné překvapení a pavoučí muž Peter Parker má obdobně povedenou hru jako Batman. Přitom je příběh rozložen mezi čtyři naprosto rozdílné Spider-Many z různých dimenzí, ale i přesto je velmi jednoduchý. Na každého ze Spider-Manů čekají tři bossové, včetně závěrečného.

Graficky hra v dnešní době nikterak nepřekvapí, ale zase ani nezklame. Nabízí z části cellshadovou grafiku, která se ke komixové hře výborně hodí. Ale ani zbytek nezklamal a jelikož jste nuceni stále běžet dopředu ani nemáte zapotřebí koukat na grafické detaily, hlavně že to vypadá slušně ;-)

PC verzi bohužel ubírá hodně konzolovitost a hra celkově Vás neustále nutí opakovat podobné činnosti, v podobě včasného stisku dvou kláves, což je možná fajn tak na joysticku, na klávesnici ... zádrhel! Za každého "zmláceného" protivníka získáváte bodíky, které můžete uplatňovat jako platidlo. Nejčastěji je užijete především na nová komba, která jsou v pozdějších fázích dosti potřebná (o zvyšování maximálního života snad netřeba hovořit).

K většině z bossů se dostane odhadem tak za čtyři desítky minut, ale vážně záleží bossovi a Vašich vlastnostech se přizpůsobit. Například s Noir Spider-Man, který se rád schovává na lampách, nebo střechách opravdu není potřeba pospíchat nikam ;-) Za to Spider-Man 2099 Vám zase ukáže, jak bosse zdolat za povedenou čtvrt hodinku. Ve výsledku hra vydrží na slušných deset hodin a to nebude mít hru hotovou ani na polovinu, jelikož achievementů je na 150 a sesbíraných věcí budete mít také minimum. Za tohle dostáváte docela fajn bonusy v podobě artworků a podobných serepetiček. Jak už jsem řekl příjemné překvapení!

"I am the being of a pure energy!!!"
"WITHOUT PAAAAANTS!!!!!"

Hah, good times, good times. Tuten spidey navzdory těm nejhorším obavám docela hodně potěšil. Potěšil zejména humorem, který sice sem tam hraničí s infantilností, ale většina vtípků a spajdovic komentářů těmi koutky zacuká s přehledem. Hodně potěšil i celou noirovou částí hry, která je sice založená na tom snad nejjednoduším stealth systému ever, ale i tak pro mě ty tři levely představovaly tu nejlepší zábavu hry.

Co už tolik nepotěšilo je příšerná zabugovanost (bych ani nedokázal spočítat, kolikrát se hra sekla v loadingu, který tam ani neměl být, kolikrát mě hra vykopla z mapy, kolikrát mi razantně odmítla otevřít dveře, átd.), totální smrt ovládání v případě i toho nejnepatrnějšího lagu (který se mi bez jakéhokoliv patrného důvodu vyskytl při finální fázi boje s Goblinem, což celou bitku udělalo neskutečně, ale neskutečně frustrující), totální absence města, celá ta fjůčr 2099 část (z té mě akorát tak bolely oči), takovej nemastnej neslanej bojovej systém, který je navíc ve srovnání s Web of Shadows i docela komplikovanej, v podstatě děsně stereotypní náplň hry, a v neposlední řadě těžce nezajímaví a bezcharakterní bossové, kteří jsou zejména pak v kontrastu se spajdým vyloženě nudní (a naprosto všichni si melou to svoje naprosto stejným způsobem, konkrétně pak "Oooooh, wif diz médžikl stóuun ááj ééém sooou mač móor pááurrrful, BWHAHAHAHAHAHA!!!!!" ... věřtě mi nebo ne, nic víc z žádného z nich nevytlačíte).

Celkově je ale SD fajn jednohubka. Mohli to ale úplně klidně být boloňské špagety á la Jarda. No, snad příště.