Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Sid Meier's Alpha Centauri

08.02.1999
84
52 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Sid Meier's Alpha Centauri je mixem tahové, budovatelské a sociální strategie zasazené do 22. století, jejíž tematikou je kolonizace hvězdného systému Alfa Centauri. Prostředí a příběh hry volně navazují na jeden z možných konců Sid Meier's Civilization; týkají se cesty lodě UNS Unity, vybudované Spojenými národy (United Nations), k planetě Chiron. Dějová linka začíná poruchou reaktoru lodi, jež má za následek probuzení osazenstva lodi z hibernace a ztrátu komunikace se Zemí. Když se poté kapitán tohoto vesmírného plavidla, postaveného ve snaze o řešení problému přelidnění Země, stane obětí úkladné vraždy, a okolnosti této nepříjemné události se v rozumném čase nepodaří vyjasnit, posádka, traumatizovaná chaosem a svíravou nejistotou, se rozdělí do sedmi frakcí, odlišujících se představami o budoucnosti kolonistů. Hráč se nato ujímá role vůdce jednoho z těchto uskupení – dle svých ideologických preferencí.

Ačkoli řeč je o osídlení, cílová planeta není prostá života. Ten reprezentuje v prvé řadě plíseň na jejím povrchu, která velkou měrou ovlivňuje vlastní hru: je surovinovým zdrojem, poskytuje neviditelnost a plodí magií mysli vládnoucí červy, napadající populační centra a vojenské jednotky. V průběhu kampaně hráč zjistí, že na planetě existuje nervový systém, zvaný Manifold, jenž vznikl v potu krve mimozemšťanů říkajících si Tvůrci (Progenitors), a v nitru planety vyčkávají organismy vyhlížející přeměnu, jako jejíž důsledek lze důvodně uvažovat vymýcení života na planetě.

Každá strana začíná s určitým objemem surovin a jistou technologickou úrovní. Surovinami ve hře jsou živiny (Nutrients), součástky (Materials) a energie (Energy); živiny se slouží jako potrava, součástky jsou nezbytným předpokladem výroby a energie, nutná k nákupu vylepšení, je také předmětem obchodování. Jednotlivá uskupení mají proti konkurenčním různé výhody a nevýhody, které jsou dány způsoby vnitřního fungování dílčích společenství; tyto rozdíly hráč může prohlubovat. Ideologie, z nichž každou reprezentuje jedna frakce, zahrnují technologický utopismus, kapitalismus svobodného trhu nebo militaristický survivalismus. Systém sociálního inženýřství se odkrývá výzkumem, stejně jako upgrady budov a jednotek.

Výzkum je rozdělen do čtyř směrů, rozdělování prostředků mezi něž má hráč pod kontrolou a napříč jimiž se vine strom závislostí: dobývání (Conquer), jehož specializací jsou vojenské aplikace, průzkumu (Explore), zaštiťujícího technologie pro jednotky a základny, výstavby (Build), rozvíjející technologie infrastruktury, a konečně odhalování (Discovery) – odvětví bez zaměření, jež je vědou samou pro sebe. Cíli výzkumu jsou mj. šasi, reaktory, zbraně a pancíře.

Hra nabízí několik cest k vítězství; dostupné je rovněž více než jedno rozuzlení. S ostatními stranami je možno válčit, uzavírat vojenské aliance a obchodovat, to vše ovšem s vědomím, že úkolem je získat nad nimi převahu. Hráči je umožněno navrhovat a vyrábět vlastní jednotky.

Přibližně osm měsíců po vydání se titul dočkal datadisku Alien Crossfire.


Poslední diskuzní příspěvek

Stále stejné. Chtělo by to také nějaký remaster. Ideologické frakce místo států, bezvadné provedení vědy (ty moudré hlášky žeru), skvělá diplomacie a špionáž...

A proti tomu dnes již tak tak snesitelná grafika (nízké rozlišení), otravné, zdlouhavé a věčné terraformování a nevyváženost stran hraných počítačem.

Zase mi Yang rozflákal Univerzitu a Morgana. :( Časem si je samozřejmě osvobodím a stanou se mými vazaly, ale je jich škoda i tak. Proti Yangovi se málokterá "mírová" civilizace udrží.

Mám tam zase oblíbenou "ideologickou sedmičku" sestávající se z vědců, kapitalistů, křesťanských fanatiků, totalitářů (Yang), zelených (za Gaiau hraji), marxistů a anti-individualistů (kyborgové). U posledních jsem chvíli přemýšlel, zda je nenahradit anarchistickým cyberpunkem Data Angels. Ale ten jejich individualistický přístup se mi do těch všezahrnujících ideologií moc nehodil.

S oběma alien frakcemi tolik nehraji. Podobně s piráty, militaristy (Sparta), zelenými sebevrahy (Cha Dawn) a ex-OSN. K těm výše uvedeným mi pasují méně. Byť třebas do také oblíbené "mírové sedmičky" některé hodím.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Herně naprosto neoriginální výtvor od designéra, který vykradl sám sebe. To není nic dechberoucího. Civilizace jsem měl hodně rád už od škvrněte, avšak nejsem moc fanda her, které akorát převlečou jinou hru do nové image. V důsledku toho se tedy AC nehraje nijak špatně, ale své předchůdce zároveň herně nijak nepřekonává. Ano, jsou tu novinky, jako například tvorba vlastních jednotek, která je provedena dost mizerným vykradením Master of Orion, aniž by k tomu jako ostatní hry z branže něco přidala (v tomto případě je tomu spíše naopak). Dalšími novinkami jsou například... um... stavění měst na moři? Nebo... no... nevadí. Řekněme, že nic z toho očividně není důvod, proč jsem Alpha Centauri dal tolik, kolik jsem dal.

Co jsem na ní tak miloval byl setting, atmosféra a příběh. A ano, stále mluvím o strategické hře. Pokud by mi někdo dal pistoli k hlavě a chtěl po mně, ať mu co nejrychleji jmenuji hru, kterou očividně s láskou napsali lidé, kteří vyrostli na scifi paperbackách, tak AC by nejspíš bylo to první, co by mě napadlo. Že to mezi námi bude klapat mi bylo jasné už při představovačce jednotlivých frakcí a dál už jsem jen s nadšením hltal každý ilustračně příběhový vstup, popis nového wonderu, či technologie. Ach ano, hlavně ty technologie. Ve většině her se zkoumá proto, aby hráč získal výhodu nad nepřítelem. V AC jsem alespoň při prvním hraní zkoumal především proto, abych se dostal k dalším dubovaným citacím z knih vůdců frakcí, ve kterých se odráží jejich politické, etické a i náboženské konflikty a dilemata. I samotné technologie byly pro mě prvotřídní žrádlo, protože bylo výborné sledovat, jak se rozvoj přes skromné začátky zaměřené na přežití přehupuje do industrializovaného rozvoje a objevování tajů planety a vrcholí podrobováním si kvanotové mechaniky fiktivními fyzikálními principy a cestou k absolutní transhumanizaci.

Podobné 4X hry mne vždy bavily. Mám rád star trekovité Master of Oriony, nekompromisně space operovité Emperor of the Fading Suns a řadu dalších, které je zbytečné tu jmenovat. Alpha Centauri ale mám rád proto, že je to SCI-FI. Více takových strategií bych prosil.
+16
  • PC 90
Alpha Centauri je, hmm, bezesporu "civka" v zajímavém prostředí. Má poměrně propracovaný děj a souhlasím, že prvně udělá skvělý dojem už při výběru stran. Ty se (po celou dobu) liší svou filosofií a celkovým pojetím života (zde "strategií"). Vzhledem k tomu, že jsem četl Nadaci od Isaaca Asimova, tak jsem si ponejprv vybral Gaiu (bezesporu to ale bylo i tím, že Lady Deidre měla nejpříjemnější hlas : )).

Pak ovšem postupně přichází určité problémy, které se poměrně negativně projeví na kvalitě hraní. Především omílaná nabídka vytvářet si jednotky je spíše otravná (navíc naskočí s každým novým patřičným vynálezem) a v posledku nelze pominout, že jednotek je vyloženě jen pár. Možnosti dávat jim určité bonusy, zbraně a zbroje sice potěší, ale tenhle tristní počet to nevytrhne. Nadto je pravidlem, že pěchota, vozítka, lodě i tanky mají se stejnými zbraněmi stejný útok a se stejnými zbrojemi stejnou obranu. Případná nutnost jednotky "míchat" je tak relevantní varianta jen podle jejich ceny (což je tak vlastně jediné, co se opravdu liší), počtu útoků a částečně i rychlosti. Určitě bych ale přežil, pokud bych měl dříve přístup k rychlejším variantám (tanky, vznášedla).

Prazvláštně rovněž působí, že daleko v budoucnosti stavíte ("vyšlapáváte") na Alphě Centauri poměrně dlouho cesty. Je vážně cestování vlakem v "tunelech" až tak velký "civilizační výkon?". Chápu, že pokud bych rovnou stavěl "railroad", tak by se hra až příliš urychlila (a já bych si neužil některé diplomatické možnosti), ale vymyslet lépe to snad šlo.

Podobně bych i uvítal jasnější systém "terraformování" (obdělávání okolí měst). Pokud se neustále mění bonusy z povrchů, tak i neustále musím přestavovat. U všech základen mi tak permanentně pracují dva "formers" (settleři), čímž pádem hra zase o něco hůře "odsýpá". Nejsmutnější však je, že znečištění z měst se dá nakonec zvládnout jen s Gaiou (jejíž města se časem cca vyplatí obestavět fungusem). Jinak musíte počítat, že vám čas od času vybouchne fungus u základny a zničí nějaké ty "terraformace".

Nakonec bych měl alespoň mírnou výtku ke grafice. Není vyloženě špatná a rozhodně má svůj styl. Ale stále je horší i než v díle druhém a to už musí vyvolat alespoň mírně zvednuté obočí.

Nicméně... Obrovsky zabaví diplomacie. Bude velká škoda, pokud Alphu Centauri jen tak rychle proběhnete jakožto dobyvatelé. Základní vyjednávání je totiž doplněno a různé planetární koncily, kde se hlasováním určuje zmrazování či naopak rozpouštění pólů (chudinky nechráněná města na pobřeží), globální obchodní pakty, možnosti použití brutálních vojenských technologií atp. Možná až příliš silní jsou zvědi (dokonce i na poměry série Civilizace). Byť možnost někomu udělat neplechu a pak to svést na někoho jiného je opravdu prima. Um, tedy pokud to někdo neprovede vám. ;)

Nu, to je tak v posledku vše. Alpha Centauri je zcela jistě nejpřitažlivější civilizací (svým "konceptem"), nicméně novátorství v posledku v některých ohledech naráží. Lze tak říci, že původní (nyní čtyřdílná) série se hraje o něco lépe. A to je bohužel u "civek" naprosto zásadní. Originalita a prima děj to nezachrání, jelikož jde o výhody patrné zejména při prvním hraní, přičemž síla civek je naopak v zábavných variantách a možnostech opakování. Nadto ohromné rozšíření fungusu po postavení Voice of the Planet a Ascend to Transcendence vás naštve tolik (pokud nehrajete za Gaiu - viz výše), že už nebude dále chtít hrát. A definitivní konec je pro Civilizaci něco zcela nenormálního. :-/

V posledku pár měsíců hru pilovat a už nikdy bych ani nemyslel, že bych hrál jinou Civilizaci. Škoda...
+12
  • PC 90
Ťažko určiť kto z dvojice Sid Meier a Brian Reynolds bol do väčšej miery zodpovedný za možné technologické objavy v blízkej budúcnosti prezentované v Alpha Centauri, uznanie si zaslúžia obaja. Technologický strom ma velmi blízko k realite a skutočnému momentálnemu výskumu, všetko obsahuje celkom presný popis a víziu toho aké uplatnenia a zmeny v praxy by mohli dané technológie priniesť. Za všetky takéto technológie spomeniem: Applied Relativity, Controlled Singularity, Frictionless Surfaces, Gene Splicing, Matter Editation, Photon/Wave Probability Mechanics, Superstring Theory.

Okrem už spomínaných technológii a samotným settingom vrátane podivných frakcií, ktoré majú skutočne vypilovanú AI - taká Miriam z The Lord's Believers na vás zaútočí ak vycíti prvú slabinu, kdežto Spartská Federacia buší do vás aj v beznádejnej sitúacii, sa samotné hranie Alpha Centauri až na pár detailov nelíši takmer v ničom od Civilizácie. Alpha Centauri mám prakticky neustále nainštalovanú v prípade okamžitej potreby prevalcovať nesympatických mierotvorcov, či zdevastovať celú planetu spoločne s frakciou zelených zopár Planet Bustermi.
+9