Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Reprobates

Zatracenci, Next Life

16.11.2007
68
62 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

V adventuře s hororovým nádechem od tvůrců hry Posel Smrti se octnete v kůži Adama Raichla, který má při cestě z Prahy do Karlových Varů těžkou autonehodu. Ta nekončí smrtí, ale probuzením na neznámém ostrově uprostřed ničeho. Adam neví, zda je to sen, halucinace či posmrtný život a je jen na vás, abyste na to přišli.

Hra má dvě linie. V té hlavní prozkoumáváte ostrov, na němž jsou mimo Adama i další lidé, kterým se stalo to samé, ale pouze do třetího zvonění, jež se každý den ozývá ze záhadné zvonice. Pak nastává druhá linie, v níž se ocitáte ve vašich nejhorších nočních můrách.


Poslední diskuzní příspěvek

@Jumas (31.01.2024 12:33): Ech :) No jsem holt dysgrafik a tyhle překlepy prostě nevnímám a bohužel kontrola pravopisu je neodhalí :)

@adam.kulhanek (31.01.2024 08:56):  Děkuji :) Bohužel s moderním hardwarem ti neřeknu, já vše hraji na zbastlené staré šunce tak dekádu a půl staré s Windows 7. Stáhl jsem to přes adventure legends a tam je to bez starforce, dabing jsem si stáhl z překlady her.

@Pluto (31.01.2024 14:48):  Jo tohle by mě taky naštvalo. Já si podobný zápisky dělal v době předinternetové třeba k seriálům na jejichž pokračování člověk na Nově čekal několik let. Napřed na papír, což jsem s odstupem času zjistil že nepřečtu, pak do počítače, který mě několikrát vyhořel a poznámky skončily v křemíkovém nebi, takže chápu naštvání. Proto jsem rád za stránky typu ČSFD či právě databáze her, kde si to víceméně okomentuju sám pro sebe, abych věděl o co šlo a jestli to po pár letech bude stát za zahrání.

Jinak co si čtu z té tvé debaty s Big Peterem tak musím souhlasit - výborný nápad, slabý scénář, nuda na ostrově, otravný sbírání šutrů a klacků. Megaotravná energie - jako po omezeném inventáři ve Still Life 2 je to asi ten nejblbější nápad, co jsem v adventurách viděl, bohužel že na to existuje patch zjišťuju až teď...

Nepřehlednost prostředí a pixelhunting to jsou holt ještě klasické adventurní devadesátky.

Nepřeskočitelnost no ano, to jsem zapomněl zmínit. Je tam třeba scéna, radši do spoilerů: Vylezeš na přistávací plošinu do stanice, kde slyšíš transport. Spustí se animace, kde se běžíš přes celou ploišnu schovat, slézáš po žebříku, schováváš se a sleduješ jak přistává transport, otáčí se, roluje dovnitř. Načež vběhneš dovnitř, nic netušíš, po chvíli vyleze robot, picne tě, rudá obrazovka smrti a můžeš celou dvouminutovou animaci sledovat znovu bez možnosti přeskočení. Já si to dal ještě podruhé, protože jsem zkusil opětovat palbu, ale na otevřeném prostranství mě robot uhnul a picnul mě podruhé. Až na potřetí mě napadlo se rychle schovat za bedny a střelit ho.  

Celkově mě to ale nakonec bavilo hlavně pro ten příběh a i pro to, že oceňuji byť často nepovedenou snahu o originalitu než udělat jen další rutinní kousek.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Pro mě jedna z nejlepších zápletek vůbec, co jsem ve hře viděl. Jenže neplést zápletku s příběhem. Příběh samotný má výborné momenty, ale šlo to udělat o tolik lépe!

Má to trochu ze seriálu Lost; tajemný ostrov, parta cizinců, spousta záhad a jejich velmi opatrné objasňování, vyšší moc. Ale na rozdíl od Lostu, se tady prakticky všechno vysvětlí a s vysvětlením jsem nakonec poměrně dost spokojen. Možná bych poněkud zapracoval na samotném důvodu, proč že to vlastně všechno je, neb ten mi přišel malinko na hlavu, ale ještě se to dá snést.

Naprostá většina problémů hry je způsobena výrobním procesem, viz příspěvek Mendozy v diskusi. Záměr byl téměř ve všem skvělý, ale výsledek se téměř vždy úplně nepovedl. Tak například dávkování objasňování záhad. Nejdřív hra neřekne skoro nic a pak v předposlední části řekne najednou a tím nejlacinějším způsobem úplně všechno. Sice jsem to v tu chvíli hltal, ale přišla mi to škoda.

Dále pak celý ten život na ostrově. Původně zamýšlen jako herní relax, jenže to moc nefungovalo. Jednotlivé lokace jsou z velké většiny nasnímány opravdu nepřehledně, zvlášť části nahoře na skále. Nemůžu souhlasit, že by to bylo graficky nějak pěkné, je to jen skrumáž ošklivých křovisek, trávy a skal. Z většiny lokací jsem neměl dojem celku a připadalo mi, jako bych koukal na nějakou výseč kukátkem. Jó, kdybych se mohl libovolně otáčet jako ve hrách typu Atlantis, tak by to bylo úplně o něčem jiném.

Otravné sbírání klacků a kamenů šlo vyřešit skrýší, alespoň většinou, protože fungovala jak kdy. Jednou jsem si schoval asi 10 věcí, včetně kopí. Pro něj se hráč celý jeden den pachtí, aby ho pak ani jednou nepoužil. A druhý den použít šlo, ale akorát kopí nahradilo kámen s klackem, tak nevím, k čemu to bylo dobré. Ale věřím, že původní záměr byl, že skrýš mohla určité pachtění na ostrově zkrátit.

A úplně nejvíc mě iritovalo zasekávání Adama o úplně všechno a nutnost konkrétního natočení k určitým věcem. To podporovalo zdlouhavost veškerého snažení mnohem víc, než to, že je pomalý.

Původní plán jakési mapy ostrova s aktivními poli, kde kdo je, by byl super. Protože hlavní náplň takhle je v tom, že člověk udělá jednu věc, a pak musí obejít celý ostrov znova kolem dokola, jestli se něco nezměnilo někde jinde. A pokud ano, musí zase obejít celý ostrov kolem dokola, jestli se něco nezměnilo zase někde jinde. A takhle pořád dokola.

A přesto jsem se vlastně na ostrovní část nejvíc těšil, protože mě ta parta lidí fakt zajímala a bavila. Všechny ty postavy mi přirostly pod kůži, a to i přesto, že rozhovorům s nimi byl dán tak malý prostor. Tolik jsem chtěl mít možnost něco říct, něco s nimi probrat, ale většinou se prohodilo pár vět. Přijde mi to jako největší škoda. Argument, že to bylo na tehdejší dobu příliš technicky náročné, jak zmiňuje jeden z tvůrců, neberu, vždyť podobný styl rozhovorů s detailem na obličej a gesty byl praktikován ve velkém už ve zmiňovaném a o deset let starším Atlantis. A pokud se už teda něco řeklo, bylo to často velmi daleko od toho, co jsem chtěl řešit a jak jsem chtěl reagovat zrovna já a v důsledku to tak znamenalo, že jsem se s hlavní postavou ani trochu nesžil, ale byl to prostě poněkud hovado Adam Reichel. Ale asi to byl záměr. Přesto rozhovory vnímám jako největší slabinu hry. Pro rozvíjení skvělé zápletky jsem tu hru prioritně hrál a v rozhovorech hltal každé slovo, přesto zdaleka největší posuny v příběhu jdou mimo ně a o zásadních událostech se prohodí vždy tak dvě slova.

Samostatnou kapitolou jsou ony tři noční můry, jejichž kvalita postupně stoupá. Ty jsou udělány naprosto profesionálně a v podstatě k nim nemám výhrad, krom té, že s výjimkou té poslední a úplně úžasné, bych ocenil větší souvislost s děním na ostrově, případně naopak větší souvislost dění na ostrově s těmi sny. Alespoň náznakem. Takhle je to spíš jako skok do úplně jiné adventury.

Úplně jiný typ adventury se zase nachází v předposlední části hry, kdy člověk v jednom kuse přeskakuje různé překážky a skály a často je nucen stejnou cestu opakovat několikrát, protože ho třeba nenapadne vzít zpátky již použitou, promáčenou a křovím schovanou vlajku. Vznikl tak naprosto unikátní herní subžánr point'n'click plošinovky. Což je teda subžánr, který už znova někde jinde asi hrát nepotřebuji.

Poněkud úsměvná byla i zjevná nadrženost tvůrců, ale to mi přišlo nakonec celkem fajn. Všechny mladé ženské, co hráč potká, postupně přistihne nahé ve sprše (gerontofilové mají smůlu, ty starší nikoliv) a těm to skoro vůbec nevadí! Detailní záběry na nohy v provokativních pozicích jsou denní chleba a v jednu chvíli holky schválně vstávají tak, aby jim byly krásně vidět pod sukněmi ne zcela zahalující kalhotky. Je super, když člověk nemusí každé dvě hodiny hru shazovat a zbytečně něco hledat na netu, když to má přímo ve hře.

S úplným koncem jsem byl, na rozdíl od jiných, poměrně dost spokojen. Větší emocionální dopad na mě mají sice konce jiného typu (rozuměj: ne happy end), případně konce ne zcela doslovné, kdy mám možnost více spekulovat. To jak to nakonec dopadlo, jsem si ale vlastně přál, neb jsem se jaksi virtuálně taky tak trochu zamiloval.

Kolem a kolem jde zkrátka o rozporuplnou záležitost, protože to mohla být absolutní bomba. Ale přesto jsem ke hře milosrdný a to zejména kvůli skvělému nápadu a zápletce, která mě zcela pohltila a podobné věci vyhledávám snad úplně nejvíc. Chyby jsou strašně zjevné, ale táhlo mě to tolik, že jsem je prostě překousl.

Pro: zápletka, noční můry, grafika v nočních můrách, postavy, zajímavá poslední část, vysvětlení, erotický náboj

Proti: grafika a herní systém ostrova, rozhovory okleštěné na kost, krkolomnost pohybu hlavní postavy, nevyrovnané dávkování příběhu, nedobrá předposlední část.

+28
  • PC 70
Poslední adventura od Future Games, kterou jsem nehrál, je zdárně za mnou a přesto, že se nezařadí mezi mé nejoblíbenější tituly v tomto žánru, nemohu prohlásit, že bych se nebavil. Námět je zajímavý a tajemný ostrov, kde se neustále objevují a ztrácejí lidé, mě ihned pohltil a jen tak nepustil.

Dlouho jsem byl zmatený, jako sám hlavní hrdina hry, ale ta nejistota byla skvělá. Fakt, že vždy přes noc přijdu o věci, a přichází tak stále stejná rutina v podobě obcházení ostrova, mluvení se všemi lidmi, na které narazím a sbírání kamenů, klacků a když neprší, tak i suché trávy, už tak skvělý nebyl, ale zvykl jsem si. Stejně tak jsem si musel zvyknout na ostrovní lokace, které byly každý den zabírány z jiného pohledu, což mi přišlo vcelku originální a vývojáři alespoň využili více z toho, co vytvořili.

Nejvíce mě bavily snové pasáže, které jsou bohužel jen tři, ale minihry v podobě zelenooranžových rébusů, které jsem v nich musel řešit, bych vypustil. Nejdřív jsem ani pořádně nevěděl, co v nich mám vlastně dělat, a když jsem na to přišel, stejně mi nešly moc dobře ovládat. Zbytek nočních můr je ale parádní a je jen škoda, že jich nebylo více.

Doplňování energie skoro nebylo potřeba, protože ji opuštění lokace dvojklikem neubíralo a běhání po lokacích jsem oželel, takže jsem vodu v lahvi, sušenky nebo ovoce využil jen párkrát a asi dvakrát se napil z potoka. Po vyspání je energie automaticky doplněna na maximum, a tak mi tento prvek přišel trochu zbytečný. Místy je ze hry cítit nedodělanost, ať už co se týče zmíněné energie, tak také v evidentně osekaných rozhovorech či zvláště ke konci zvýrazněných obrysech některých interaktivních předmětů. Dá se to však přežít.

Vysvětlení, proč se lidé objevují na ostrově (díky deníku Dietera Schwarze), bylo vcelku uspokojující, i když nemuselo být až tak podrobné. Co se však stalo s ostatními zatracenci jsem se nedozvěděl, a tak předpokládám, že zůstali na ostrově. Chybí mi vývojáři, kteří by vytvářeli podobné adventury, a tak doufám, že brzy na nějaké natrefím.

Pro: námět, tajemný ostrov, nejistota, jiné pohledy na lokace, snové pasáže

Proti: každodenní rutina, minihry, nedodělanost

+26
  • PC 70
V mnoha věcech se asi budu opakovat s komentáři níže, celkově to je jedno z mých nejrozporuplnějších hodnocení: na jednu stranu velice zajímavý příběh, který udržel mojí pozornost a nutil mě hru dohrát až do samého konce, i v dnešní době pěkná grafika, přiměřená obtížnost bez nelogických zákysů, tudíž lze dohrát bez návodu a slušná herní doba.
Na druhou stranu jsou tu zásadní nepříjemnosti, které hodnocení sráží: ubývání energie lze naštěstí řešit patchem (doporučuji!), ale co nelze odstranit, je pomalost hlavního hrdiny, především když překonává překážky (cesta po kráteru), dále dle mého názoru není v adventurách úplně šťastné časové omezení řešení úkolů a poměrně časté umírání, ke konci když jsem vlezl do hangáru a byl zastřelen robotem se mi několikrát stal bug, kdy mi hlavní hrdina "zmizel" a nezbylo než vyskočit do Windows a znovu spustit hru. Celkově mi přijde, že početná skupina betatesterů svojí práci odflákla a všichni by měli vrátit honoráře :-)
Nakonec však musím vzít v úvahu i fakt, že jsem hru koupil tuším v levných knihách za 99,- Kč a za tuto cenu jsem dostal velmi slušnou porci zábavy. Takže suma sumárum bych to viděl na 70% - škoda, mohlo to být více...

Pro: Zajímavý příběh, slušná grafika, žádné nelogické zákysy

Proti: Animace postav, chvílemi zdlouhavé (především na ostrově)

+18
  • PC 50
Bohužel, stejně jako u Nibiru, sestupná kvalita pokračuje. A přestože jsou Reprobates v některých ohledech lepší a nějaký posun se děje, jako celek však hra působí hůř než její předchůdci. Tvůrci měli pár skvělých nápadů, které se jim ale nepovedlo velmi dobře implementovat.

K velkému zlepšení došlo u animací, jejich návaznosti, a hlavně kvalitě modelů postav. Tento posun je ale dostatečný jen když hru posuzuju mimo kontext všech ostatních her, které v té době vycházely. Na Future Games dobrý, ale v porovnání s jinými hrami pořád nedostatečné.

Na začátku hry jsem měl pocit, že ti nejvíce talentovaní vývojáři z Future Games museli odejít, a hra na mě působila trochu jako pokus o easy money, který nevyšel. Tento pocit ve mně vyvolávala hlavně uměle natahovaná herní doba. Nevím, jestli v tom se mnou budou ostatní souhlasit, ale pro mě byly mnohé pasáže úmorné. Sbírání klacků a kamenů jak v Minecraftu, ale každý kus Adam zvedá 3-4 sekundy. Obzvlášť to člověka nasere, když unese kamení a klacky, ale jen hrst trávy. Šplhání, přeskakování, překračování, jsou všechno činnosti, které přidávají spoustu herního času, a vůbec mě nebavilo čumění na (přes zlepšení) stále špatně navazující animace. Adam pořád přešlapuje, popochází, točí se, odstupuje, obzvlášť když to vypadá nejvíc nepřirozeně. Pořád si schovává ruce do dlaní, kroutí hlavou, ohmatává si pupík, a to všechno přidává herní dobu.

U Nibiru jsem si stěžoval, že se možnosti interakce objevují po časových prodlevách. Tady mě zase štvalo, že nikdy nic nebylo jasně dané. Kombinace předmětů mi nedávaly smysl. Ve třetině hry jsem to vzdal, a začal jsem hrát podle návodu. Uvědomil sem si totiž, že až příliš často chodím po ostrově a absolutně netuším, co se ode mě očekává. Herní pasáže na ostrově jsou bez návodu v podstatě o neustálém cyklickém procházení všech obrazovek, vstupování do všech bungalovů, a modlení se za to, aby se někde najednou objevila postava nebo interaktivní místo, které hru posune dál. Autoři si byli vědomi nedostatků omezeného hracího pole, ale „vyřešili“ to tím, že každý den na ostrově dostane nové úhly kamery na ta samá místa. To ale znamená, že se mění i přechodová místa mezi lokacemi, které se často špatně hledají. Naštěstí je ve hře možnost si je pomocí klávesy E zobrazit.

Otravným prvkem je i energy bar, který teď hlavní postava má. Opět strávíte množství času pitím vody a jezením sušenek, samozřejmě po jedné po 3-4 sekundách. Což musíte zopakovat snad 10x pro plné doplnění. Nikdy nevíte co vám kolik energie sebere. Nikdy nevíte, jestli následující dvojklik sebere energii nebo ne, protože občas si Adam prostě musí srovnat nožičky, couvnout, a pak nesměle vykročit.

Některé dny jsou proloženy nočními můrami, které byly noční můry i pro mě, protože se v nich násobila frustrace z pomalého pohybu, spousty krkolomných a špatně navazujících animací a šíleného backtrackingu. Nejhorší jsou ty rychloklikací minihry, měl jsem hodně blízko k rage quitu.

Stejně jako v Nibiru se sem tam objeví nějaká vtipná hloupost, třeba když se bavíte s chlápkem, který chce ulovit racka, zatímco sami máte živého racka pod kabátem a on na to nereaguje. Nebo když Adam prohlásí, že je bezpečné přestříhnout napájecí šňůru od lampy, protože spínač na lampě je vypnutý. V určitém bodě dojde také k nepochopitelné změně chování jedné postavy, Edwin, který byl celou dobu nápomocný a přátelský se najednou chová jako Hermann. Zmátlo mě to, chvilku jsem si i myslel, že jsem si jména zapamatoval špatně.

Dabing a dialogy jsou asi na stejné úrovni jako Nibiru. Zápory jsou ale jiné. Dabéři už to nepředčítají jako knihu, ale zase dialogy častěji v kontextu situace nedávají smysl. Taky mi občas přišlo, že české znění bylo přeloženo z angličtiny, protože se tam objevují fráze typické při doslovném překládání právě z angličtiny. Nevím, jestli bylo nějak vysvětleno, jak si lidé z různých koutů světa rozumí, ale nepamatuju si, že by se o tom jediná postava zmínila.

Autoři jsou asi docela prasátka, protože mají nutkání neustále zobrazovat ženské postavy tak, aby jim byly vidět kalhotky, a ženské postavy jsou postavené na stereotypech typu držkatá černoška, zlatokopka, a kráska v nesnázích, která si „hraje“ na feministku. Samozřejmě dojde i na typicky česky trapné zobrazení homosexuála.

Líbil se mi námět, který ve mně většinu hry vyvolával zvědavost. Celkově ten koncept hry je dobrý nápad, a nějaké jiné studio z něj mohlo udělat kultovní hru. Reprobates ale ke konci dochází dech, a natahovaná herní doba tomu nepomáhá. Nevím, jaká byla skutečná herní doba, ale hrál jsem to tři dny. Musel jsem si dát pauzy, jinak se to nedalo. Hře by moc prospělo, kdyby byla osekaná o ty nezábavné činnosti. Ve světlých momentech bych ji i jako zajímavý slowburn doporučil, ale na konci musím říct, že tohle průměrný hráč asi nepřežije.

Pro: příběh, dabing, koncept

Proti: provedení, zdlouhavá a otravná hratelnost

+18
  • PC 70
Jak jsem plánoval při hraní Alter Ega, vrátil jsem se i k další z kdysi dohraných her od Future Games. Retrobates mě před léty naprosto strhlo námětem, natolik že jsem pro hru nadchnul i bráchu, který už v té době moc nehrál a který ji s vydatnou pomocí návodu dohrál také. Dá se říct, že prvotní nadšení vyprchalo už během prvního hraní a po letech to dopadlo stejně.

Reprobates nabízí vynikající námět. Adam Reichl jede v noci jak prase, sahá na mobil a výsledkem je bouračka s cisternou a výlet světelným tunelem. Na jeho konci čeká podivný "posmrtný život" - Adam se probouzí na ostrově s několika dalšími lidmi z různých dob (ale povětšinou z 20-21. století), kteří si stejně jako on pamatují smrt a pak přesun. Každý k situaci přistupuje jinak, každého na konci dne čeká totéž - po zazvonění zvonu v místní zvonici všichni usnou a zdají se jim příšerné noční můry. A druhý den na ostrově občas někdo zmizí a přibude někdo další. Vynikající námět trochu jako Riverworld od Philipa José Farmera u kterého jsem nadšeně čekal co bude dál... no a dál už je to jenom slabší.

Celé to hodně pokukuje po seriálu Lost (Ztraceni vs. český název Zatracenci), ale vztahy a život na ostrově připomínají svou povrchností spíše Kdo přežije. Postavy jsou většinou nijaké či blbé (vychcaný Rusák, arogantní Němec, děsivě přihřátý gay), navíc tvůrci si s nimi neví moc rady, takže ty potenciálně zajímavé mizí, případně se nepochopitelně mění (Edwin) a jsou nahrazovány mladými kočičkami, které se ukazují ve sprše či předvádí jaké mají kalhotky. Ech. Gradace je nulová - 6 kapitol z 8 se hrdina dostává do zvonice či jeskyní, aby se celý příběh vysvětlil najednou na konci předposlední kapitoly. Vysvětlení je mírně krkolomné, "zaujalo" mě při první hraní natolik, že jsem si ho vůbec nepamatoval, ale dejme tomu. Finále je slušné, je tu i happyned jen tvůrci tak nějak pozapomněli co bude s ostatními postavami? A spolu s nimi i Adam, který ovládl základnu a mohl v klidu všechny přivést a vrátit je do jejich doby... ne on to radši vyhodí do vzduchu a čistě náhodou zachrání i svou milou když už se teda taky objevila.  

Grafika je slušná, v některých scénách (stavební noční můra, finální lokace) dokonce výborná, ale místy vázne pathfinding, hrdina před každou akcí zdlouhavě přešlapuje, otáčí se, krokuje dozadu či dopředu.

A hratelnost tu jsem místy proklínal. Tvůrci chtěli být originální, hardcoroví a tak je to místy pekelná nuda, místy infarktová záležitost a místy tradiční nefér adventura ve stylu devadesátek. Nuda je především ostrov. Ten mění každý den rozložení, postavy na něm se pohybují a děj se posunuje většinou tím, že Vám někdo něco řekne... takže běháte jak kreténi sem a tam a hledáte kdo kde je. První co po probuzení uděláte je nasbírat 5 kamenů, 3 klacky a 1 suchou trávu, které slouží jako řešení většiny problémů, samozřejmě nesmíte zapomenout vzít si sušenky a vodu. Hrdina se totiž běháním unaví, stejně jako většinou činností, takže je nutno doplňovat energii a pro jistotu chodit jak lemra. V kombinací s nezáživným dějem na ostrově je to opravdu oser.

Mnohem lepší jsou noční můry, které jsou hutnými atmosférickými příběhy, zejména první pasáž se stavební konstrukcí a nekonečnou propastí je naprosto úžasná. Ovšem v druhé části si autoři připravili infarktovou pasáž, kdy u autonehody Vám běží čas na 6! různých činností které musíte stihnout a vy v tom presu potřebujete adventuřit. A to oldschoolově - pixelhunting, nesmyslné kombinace, objevující se aktivní místa tam kde žádná předtím nebyla - něco se stane a můžete všechny obrazovky prohledávat znovu. Tohle mimochodem platí pro celou hru, navíc je to doplněné ještě šílenými minihrami, hlavně rozepínání pásu či masáž srdce byla očistcem. Poslední dvě kapitoly nabízí přímočarý postup, který mixuje adventuru s něčím jako plošinovka.

Přes všechny výtky mě to nakonec celkem bavilo, té originality bylo na mě až příliš a té oldschoolové hratelnosti také, ale s některými principy jsem se v adventuře ještě nesetkal a i přes mizernou gradaci mě zajímalo jak to vlastně dopadne. Takže 70%.
+16