Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Penumbra: Black Plague

11.02.2008
81
117 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Pokračování hororové adventury Penumbra: Overture začíná přesně tam, kde první díl skončil. Po tom, co vás někdo omráčil, se probouzíte v zatuchlé cele a za zdmi slyšíte šílený bolestný řev. Nezbývá nic jiného, než najít z cely cestu ven a pokračovat ve svém putování za zmizelým otcem skrz temný podzemní komplex.

Black Plague pokračuje v unikátní hratelnosti prvního dílu s tím, že se upustilo od soubojů a nyní nezbývá nic jiného, než před nepřáteli utéct nebo je někde zavřít. Větší důraz je kladen na propracovanější fyzikální hádanky ve vylepšeném, vlastnoručně udělaném enginu. Samozřejmě opět nechybí děsuplná atmosféra, kde si nemůžete být jistí vůbec ničím.

S dějem druhého dílu souvisí i Penumbra: Requiem. Ta však není plnohodnotným pokračováním, ale spíše epilogem a autoři se v ní vydávají úplně jinou cestou.


Poslední diskuzní příspěvek

@JohnCZ (komentář): jj taky me vic bavilo to pokracovani,ale ten posledni dil sem jeste nehral, jinak podle mne cesky Bloodline je v mnoha smerech docela podobny,podle me ma o neco hutnejsi atmoferu ale gameplayem je to bida

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Penumbra: Black Plague je víc než zajímavou adventurou plně atmosférickým horrorem, u kterého se opravdu budete klepat strachy, především v části evokující slavný a mrazivý film Věc (The Thing v režii Johna Carpentera). Strach, napětí a scénáristické vychytávky vás přikovají k obrazovce, takže jakékoliv leknutí prožijete naplno. K atmosféře dopomůže ponurý design, podmanivá hudba a zvuky, jež vám budou brnkat na nervy zřejmě nejvíce. Interakce s předměty je rovněž zábavná a některé hádanky lze dokonce řešit více způsoby. Jako plus lze hodnotit rovněž to, že hru díky příběhu zřejmě dohrajete jedním dechem, na druhou stranu je hra příliš krátká.

Hádanky také nejsou příliš složité, neboť se ve hře nevyskytuje příliš mnoho předmětů a je tak většinou jasné, co a jak použít. Většina hádanek tak naopak souvisí s interakcí vaší postavy s prostředím, což je vcelku originální. Grafika je spíše slabá, ale dostatečně podkresluje atmosféru a evokuje napjaté chvilky. Příběh se rozjíždí velice temně, ale zakončení je poněkud mdlé a neuspokojivé podle mého názoru. Ale celkově jde o originální počin, který si užijete v zimních večerech...

Pro: Interakce s předměty, napínavá atmosféra, ponurý příběh, hudba a zvuky

Proti: jednoduchost, příliš krátké, slabá grafika, málo předmětů, málo nepřátel, nevyužitý potenciál

+20
  • PC 70
Kratší, intenzivnější a dějově nabitější. Vlastně docela škoda, že oba díly Penumbry nevyšly naráz jako jeden titul. Poté by byl výsledný dojem z poněkud utahanější "první poloviny" příběhu asi o fous lepší.

Black Plague přímo navazuje tam, kde první díl skončil. Konečně se děj posouvá dopředu a na řadu položených otázek jsem dostal více či méně uspokojující odpovědi. První polovina Black Plague navíc konečně funguje i po stránce hororové a nových nepřátel jsem se zprvu skutečně bál - už jen proto, že se nedají umlátit krumpáčem. Po čase strach sice opět opadne, ale hra to vyrovnává intenzitou vyprávění a dost mě zajímalo, jak to celé dopadne. A výsledek mě upřímně docela překvapil a z poměrně klasického The Thing námětu tvůrci vykřesali zajímavě vypointovaný, byť ne po všech směrech úplně uspokojivě dotažený, scénář. Zpracováním to stále trochu pokulhává. Nepřátelé se stále chovají hodně strojově a zase ty bludišťovité propojovací koridory. Pravda ale je, že to tentokrát lépe odsýpá, je tu víc hádanek a celkově adventuření. Občas jsem měl i problém, že jsem někde něco zapomněl sebrat a párkrát kvůli tomu ukázkově zakysnul. To je dáno právě tou občasnou roztahaností. Povětšinou je ale postup hrou příjemně intuitivní. Enviromentální hádanky založené na fyzice to táhnou.

Nakonec tedy odcházím poměrně spokojený. Bylo zajímavé sledovat, jak se z trochu nezáživné couračky stala zajímavá příběhová a ve finále docela intenzivní hororová adventura, kterou se posléze inspirovala řada následovníků.

Pro: enviromentální hádanky, fyzikální engine, hutnější atmosféra, příběh a jeho gradace, ozvučení

Proti: strojově se chovající nepřátelé, stereotypní bludišťoidní koridory, strohá grafika

+19
  • PC 60
Zajímavá trojrozměrná adventura s příměsí intenzivnější akce. Pokračování navazuje na minulý díl Overture, a díky plánovanému epizodnímu vývoji je tak hra kratší a méně rozmanitá, zachovány jsou však všechny přednosti v čele s výbornou atmosférou a vyváženou hratelností. Epizody všehovšudy vyšly pouze dvě (plus odbočka Requiem), a dnes se Frictional Games již soustředí na Amnesii.

Logické úkoly jsou dobře koncipované, stejně tak nechybí ani naskriptované momenty které zvyšují napětí při samotném hraní. Oba díly Penumbry tak stojí za to vyzkoušet, zvláště pokud vám sedí žánr survival hororu, adventury a akce z prvního pohledu.

Pro: atmosféra, hlas ve vaši mysli, téma, grafické zpracování

Proti: krátké

+18 +19 −1
  • PC 70
Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, takové je pro mě pokračování Penumbry. Jsou to už roky, co jsem dohrál Penumbra: Overture a pořád si pamatuju tísnivou atmosféru a nebezpečí skrývající se v podzemním komplexu. Black Plague už na mě tolik nefungoval, něco je tu jinak.

Druhý díl přímo navazuje na jedničku a Filip pokračuje v pátrání po svém otci. Dění se ale přemístilo z temných tunelů jedničky, ve kterých si člověk bez světla pořádně neškrtl, do podzemního centra, ve kterém jsou chodby většinou osvíceny a za celou dobu hraní jsem baterku potřeboval spíše výjimečně. Děsivá atmosféra tak přichází o jeden ze svých pilířů a strach ze zvuků přicházejících odněkud ze tmy prakticky odpadá.

Dalším krokem zpět oproti Overture jsou nepřátelé. První setkání se zdivočelými hlídacími psy nebo průlez pavoučí kolonií si pamatuju dodnes. Nic z toho se v BP nekoná, místo toho se tu sem tam potácejí mutanti s inteligencí pacienta po lobotomii a děsivost kromě několika lekaček spočívá jen ve skutečnosti, že jsou hnusní.

Co opět dobře funguje je interakce s okolím, nutnost otevírat dveře pohybem myši, otáčení ventily a další obsluha prostředí hratelnosti prospívá a například krátkou venkovní pasáž s nutností uchránit Filipa před umrznutím považuju za jednu z nejpůsobivějších částí hry. Co naopak nefunguje je komunikace s okolím. Skutečnost, že jakýkoli obyvatel komplexu nešťastně zemře těsně než se k němu dostanu, začne být po čase otravná a zatímco při smrti Toma, mého přítele na telefonu z jedničky, mnou cloumaly emoce, u finále doktorky Swansonové coby nové průvodkyně se moje pocity blížily k lehce frustrovanému "ach jo".

Celkově dvojka pokračuje v rozdělané práci z jedničky, ubrala ale na děsivosti a žel se jí nedaří rozvíjet a z mého pohledu ani udržet laťku napětí a atmosféry.
+17
  • PC 80
Druhá Penubra, nebo spíš její druhá epizoda se nese ve stejném duchu jako první, jen je tu několik věcí navíc. Jako třeba dost creepy monstrum, přišlo mi, že se hra posunula i po grafické stránce celkem kupředu.
Ale to nejdůležitějsí je, že i samotná atmosféra a pocit beznadeje a strachu stoupla na pomyslné stupnici posranosti při hraní, za dodržení ideálních podmínek (sluchátka, tma, samota), z takové šestky na osmičku až devítku, přičemž jedenáctku má legendární první Amnesia: The Dark Descent.

Takže když se zrovna nezesíráte strachem, tak opět jako v první části, řešíte logické hádánky. Ty naštěstí nejsou nijak zvlášť obtížné a s trochou trpělivosti se dají zmáknout bez návodu. Monstra se už nedají upižlat krumpáčem nebo lopatou, jako vlci v prvním díle, jelikož se už tyto těžební nástroje nedají jako zbraně použít a již žádný soubojový systém zde nenajdete, což je veliké plus.

Kombinace zvuku, grafiky, prostředí ve ktermé se pohybujete, nezničitelných monster a sněhu, zimy a beznaděje, vytváří téměř dokonalou atmoséru, která vás vcucne a nepustí dokud hru nevypnete zběsilím mačkáním Alt+F4, protože jako další nával strachu už nedáte.

Další díl je sice oficiální Penumbra: Requiem, ale ten na tento, téměř uzavřený díl navazuje jen mizive. Co ovšem stojí za zahrání je neoficiální pokračování v podobě modu, který je dostupný zdarma na Steamu a který obsahuje dvě poměrně rozsáhlé kampaně(Reqiem a Twilight of the Archaic), které uzavírají příběh Philipha o mnoho lépe.

Pro: Monstra, atmosféra, absence soubojů, příběh, prostředí

Proti: Krkolomné ovládaní - třeba šuplíky, někdy až moc tmavé, občas bug

+13