Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Painkiller: Overdose

23.10.2007
63
83 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Overdose je po Painkiller: Battle Out of Hell již druhým datadiskem ke střílečce Painkiller. Byl původně vyvíjen českým vývojářským studiem Mindware Studios jako fanouškovský mód, ale DreamCatcheru se zalíbil a zaštítil jej plnou finanční podporou.

Ujmete se role Beliala, míšence démona a anděla, kterého zavrhlo samo nebe i peklo. Ten je vězněn Luciferem, jenž chce využít jeho speciálních schopností, a sice cestovat mezi dimenzemi. Ovládnutí Belialovy vůle však nedopadne podle plánu a podaří se mu z vězení utéci, čímž rozpoutá to pravé peklo na zemi.

Datadisk nabízí osm nových zbraní (občas jsou to jen kousky z původní hry v novém kabátku), každou s minimálně dvěma módy střelby. 40 zcela nových monster a tři obrovské bossy. To vše v 17 úrovních, odehrávajících se např. v antickém městě, poušti, na asteroidech, atomové elektrárně, zvířecí farmě a filmovém studiu. Dalšími kartami do hráčova inventáře jsou Nanebevzetí, Pekelné brnění, Hráč, Útok a Kroky hromu. Zde je poprvé v sérii Trauma obtížnost volně spustitelná už od začátku, je ale neporovnatelně obtížnější než předešlý oficiální datadisk a základní hra.


Poslední diskuzní příspěvek

Vyšel neoficiální patch pro Painkiller: Overdose, který toho řeší fakt hodně. Kéž by to opravovalo i mnou zmíněné záležitosti.

Není kompatibilní s PowerMad 1.3 a Widescreen Fix. Autor to časem pořeší a aktualizuje, aby jeho patch běžel i s požadovanými modifikacemi.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Overdose je druhým sequelem Painkillera a tak jako vždy jde o samostatně spustitelný přídavek. Vývojáři tentokrát pocházejí z ČR a rozhodli se Overdose oživit zcela novou hlavní postavou – Belialem, který je synem Sammaela (známého z prvního dílu) a jakési nedůležité démonky. Souvislost s předchozími díly je tedy pouze přes postavu Sammaela. Od tohoto dílu též brutálně upadá kvalita příběhu na pozadí. Zatímco původní Polští autoři dokázali navzdory stylu hru vymyslet jakš takš ucházející příběh a dokonce ho zprostředkovat zdařilými animacemi, Čeští tvůrci přišli s ubohostí v podobě prosté pomsty, kterou nám ukazují prostřednictvím ‚oživlých obrázků.‘

Po grafické stránce není příliš mnoho novinek. Přibyly samozřejmě nějaké nové textury, modely a další, ale nic výrazného. Nový obsah, jinak stejná hra. Na druhou stranu, proč ne?

Co však má hru oživit je řada nových zbraní (celkem osm kusů – 16 funkcí), ale některé zbraně mají velice podobné funkce jako staré kousky. Co nové je, je mnoho úplně neznámých nepřátel, kterých jsou desítky. Tentokrát vás čekají i mnohá stará monstra z obou předešlých dílů. Výsledkem je úplně nejvíc různých druhů nepřátel ze všech Painkillerů. Setkáte se tu také se třemi bossy, přičemž opět půjde o skvělé a obtížné souboje.

S kartami je to bohužel horší. Těch nových je pouze 5 z toho 3 jsou zlaté a 2 stříbrné. Ostatní karty jsou z minulých dílů ale obecně se dá říci, že jde o ty nejhorší karty vůbec. Z toho důvodu nebudou hrát karty takovou roli jako dříve a nějaké výrazné usnadnění se nedá očekávat. To může být sice plusem (obtížné situace budou stále obtížné a budou představovat výzvu) ovšem také to poněkud sráží motivaci karty sbírat. Když víte, že odměnou za velmi obtížné úkoly, vám bude nějakých 20 bodů brnění navíc… má to cenu? Pro fandy sběratele určitě, pro ty jež chtějí pouze dohrát hru asi těžko.

Úrovní je hned 17, což je poměrně hodně. Bohužel jsou některé z nich příliš zjednodušené a obvykle zde nejsou téměř žádné výškové rozdíly. Nebudeme si nic nalhávat a řekneme to narovinu – design map je zoufale nudný a neustále jde jen o prázdné obdélníkové arény, které oživují maximálně nějaké ty překážky jako kameny, či sloupy. Úrovně jsou rozděleny do tří kapitol a na konci každé z nich čeká boss. Zase vás čekají nejrozmanitější úrovně od těch ze starší doby, jako jsou třeba pouště s egyptskými stavbami, antická města, hrady ale i další poněkud modernější jako je zvířecí farma, atomová elektrárna, filmová studia atd. Tentokrát se zde objevují i úrovně vyloženě smyšlené jako například asteroidy, vesnice s nezvyklou architekturou ukryté v bažinách, či válečné vzducholodě z jakési podivné alternativní budoucnosti. Čekají vás samozřejmě úrovně speciálně pro boj s bossy. V jednom případě však nepůjde pouze o běžnou finálovou úroveň, ale o spojení klasické úrovně s bossem na jejím konci. Osobně to za moc dobrý tah nepovažuji. Přeci jen mám radší klasické souboje v malých arénách.

Podtrženo sečteno je Overdose vcelku povedeným pokračováním, přinášejícím mnoho nového. Rovněž však nechybí recyklace starých věcí, jež jsou pouze zabaleny do nového obalu. Rozhodně nejde o nejlepší díl série, ale i tak se jedná o slušnou zábavu v trochu odlišném byť prostším hávu. Pro hráče, kteří se se hrou seznamují poprvé jde stále o dobrou volbu, jen je nutné dávat pozor na mnohem větší obtížnost než tomu bylo dříve a počítat se stereotypem, který se rychle dostaví, nezvolíte-li vhodné dávkování – třeba jen jednu úroveň za den.

Herní doba - cca 07:30

Pro: Nové zbraně, noví nepřátelé, nové karty (i když jen 5), hudba

Proti: Málo skrýší, místy vysoká obtížnost (Trauma je skoro nehratelná), slabý příběh, jednodušší design úrovní

+12
  • PC 70
Frenetická je hra dost, že hledat všechny zlaťáky je občas za trest. Neboť plním úkol pro kartu, najít poklad dané hodnoty, ale nezapočítá mi to ten bonusový, co z nepřátel vypadne. Celkový součet dával přes 400 zlata, přesto jsem nezískal kartu. Nezbývalo než polovinu Japonského masakru zopakovat. Následně již nalezeny kompletní cennosti. Jak mám v popisku u původního Painkillera, je totiž nutné rozbíjet i všechny předměty, které mají implementovánu fyziku. A aby je hráč nepřehlédl, může si zapnout baterku, ale to samozřejmě závisí i na jeho grafickém nastavení. A v Japonském masakru se v závěru neodkryly bariéry, jak je jindy dáno.

Druhá obtížnost Nespavost je adekvátní, místy snazší i se základní zbraní, jindy těžší, a je vhodné protivníky střílet z dálky. Klasicky konce daných misí přituhnou. Checkpointy ukazují, že je vše ok, i když tomu nemusí vždy úplně tak být a nějaká ta chyba o sobě dá vědět. To stačí znovu načíst pozici. Na druhý stupeň obtížnosti se u každého checkpointu doplní životy na maximální hodnotu. To je oficiální funkce Painkillera, ale já ji za ty roky dávno zapomněl. A totéž můžu říct i o bossech, kde to v Ep 1 bylo příliš snadné, až mi z toho zrak přecházel.

Loadingy mě vytáčí fakt hodně, ty ukazatele, jak se naplňuje průběh načítání, to je 10 vteřin zhruba, přestože jsem nezapínal vertikální synchronizaci a použil k tomu externí řešení. Dokud se pozice každopádně nenačte, probouzí to ve mně tím větší zuřivost, že takovéto nesmysly engine Painkillera obsahuje a že s tím někdo nebyl schopen něco udělat. A že na to měl mrtě času.. Ale raději ho věnoval na vývoj nekonečných add-onů, z nich dodnes těžím vznikem ruských modifikací. Když už je zmiňuji, mám jimi tento datadisk zkrášlen poměrně výrazně.

Power Mad, SweetFX, Widescreen, FoV zbraní, herní nabídka, loadingy. Zvolený Pain engine je pořád pěkný, byť hodně dělá i můj monitor. Zbrojní výbava vypadá jinak, i se odlišněji používá. Ta nejzákladnější vystačí na mnoho nepřátel, dají se s ní ničit předměty. Hra těží z rychlého stylu chůze, ať už dopředu nebo dozadu. Ve větším obležení nepřátel je zrádný jejich útok, oslabí hráči hodnoty na HUDu, proto musí rychle měnit svůj výskyt. Úkoly pro kartu poskytují solidní výzvu, aby bylo možné je získat.. Já je poctivě sbíral, ale nepoužíval. Rozhodně se ale vyplatí je časem plně dosadit a hru si dát znovu. Na vyšší obtížnost. Pokladu nasbíráno 8268.

Každá z map je unikátní sama o sobě, třebaže je mám protočeny už nesčetněkrát z jiných předělávek. V originálním pojetí, s přítomnými proprietami u protivníků a zbroje, mají ale tu nejsilnější a nejrozmanitější atmosféru. Obecně je na tomto díle vidět, že byl dělán s citem, je tam ten otisk duše toho, kdo jej tvořil. A ačkoli se mu ve finále nevyhnuly i určité problémy, zůstává to hlavní. Prostor k objevování neotřelých secretů, uvědomění si, že tu nejsou nudné pasáže a že to celé má jakousi tajuplnost a odhodlání, s nímž se do toho zájemce pustí. To vše je český add-on Painkiller: Overdose od Mindware Studios, co měl zprvu být běžnou modifikací.

Zamrzí různé chyby a nedomyšlenosti. V mapě Riot jde přeskočit plot z obou stran, přestože je u něj bariéra, aby se hráč nemohl vrátit do předešlé části. S povalujícími vozidly si může hrát a tvořit překážky k přeskočení. Na pár místech jde dosáhnout prostým skokem výše položených lokalit. Má obyčejná schopnost pečlivého průzkumu i z úhlů, co nikdo nepředpokládal. Tak prozřeno v momentně, kdy nedošlo k objevení nepřátel, jelikož jsem minul jejich aktivační bod. Nerušeně se procházet a být v bezpečí, to mělo ale něco do sebe. Mnohem vážnějšími se ale ukázaly být až potíže s načítáním pozic. V Mrtvé bažině tak upřednostněna aktivace cheatu.

Pro: Mapa Ragnarok, souboje s bossy, variabilní úkoly. Na Insomnii dohratelné i bez karet.

Proti: Dlouhé načítání, pády hry v jedné úrovni, dá se dostat mimo mapu, popř. si to zkrátit.

+12
  • PC 80
Tak musím říct, že se 3 dílem painkillera jsem spokojen. Pro mě osobně nejlepší díl série z těch 3 co jsem měl možnost hrát.

Na scénu nám přichází nová postava. Strážce bran, přítel času zvaný Belial, je to syn démonky a anděla Sammaela. Lehce k příběhu: Belial na kterého vyšle vlastní otec Kerbera (Pekelného psa), kterým je připraven o křídla se ocitá v pekle a je vězněn Luciferem. Vězení se však otevře, potom co my jakožto Painkiller v prvním díle porazíme pána pekla. Náš nový hlavní hrdina se vydává na lov nezbedného pejska a na kus řeči s tatínkem.

Tento díl nám nabídne celkem 17 nových úrovní, které jsou rozděleny do 3 částí. Na konci každé části, je samozřejmě milovaný Boss. Hra nám přinese 8 nových zbraní, některé jsou pouze předělávky zbraní z dílů předchozích. Oproti minulému dílu ztratil tento krapet na obtížnosti. Je zde spousta nových za slávu pekla bojujících monster, ale objeví se tu i staří známí z předchozích dílů. Taroty v tomto díle se dá sesbírat mnohem snáz než v díle minulém, tam to byl opravdu hardcore.

Zajímavé zbraně: Tak určitě hned první a základní, která je zde ve tvaru kostky a je tvořená menšími díky nimž dokáže měnit tvar. Samozřejmě je tu oblíbený kůlovač v podobě kuše a zajímavá je taky poslední zbraň zárodek nějakého zvířete vrhající vajíčka, která vybuchují na naše spustění.
Za zajímavé a zábavné kolo považuji Zvířecí Farmu můžeme zde najít starou dobrou Škodu Favorit. :)
Bossové: Prvním je nějaký čertík na kolečku. Vizuelně nic moc zpracovaný, ale poté co začne pálit tak nastává problém...
Druhým Šéfíkem je Kerberos ten už vypadá podstatně líp, ale na oplátku nás moc nepotrápí, takže jednoduché. Zde mě pobavila hláška hlavního hrdiny po zabití pejska "Škoda že jsem si zapomněl srolované noviny, ale i tak mu to možná stačí!"
No a poslední kousek je Sammael, taky pěkně zpracovaný Boss a konečně i dosti obtížný!

Po zpráskání tatínka mu ještě, aby měl radost Belial uřízne křídla a sdělí nám, že někdo musel dostat Lucifera když se dostal ven a vydává se najít toho kdo mu pomohl...

Tento hlavní hrdina mě opravdu bavil. V průběhu hry má plno podařených hlášek a vzhled má taky dobrý. Dohráno 2x na obtížnost Nespavost a Noční můra. Tato hra neni pro každého, ale kdo má rád FPS a nechce moc přemýšlet a jen kosit, tak je to přesně to pravé.

Pro: Nový hrdina, akce a zpracování

Proti: delší loading, Hra má i pár bugů a nedodělků

+9 +10 −1
  • PC 35
Nemůžu si pomoct, ale tohle je názorná ukázka naprosto tupé a zbytečné hry. ještě k tomu docela náročné na PC, hlavně oproti tomu, jak hra nakonec vypadá. O Painkillerovi jsem toho slyšel hromadu-samozřejmě to všichni vyzdvyhovali až do nebes jak je to super střílečka. No něco tomu poněkud chybí. Hlava a pata-neboli příběh. Nějak jsem ho tam nestačil zachytit. Já hry hraju zejména kvůli příběhu, takže je jasné, že patlanina jménem Painkiller: Overdose mě nijak neohromila, spíš naopak. Tady stačí něčím zatěžkat klávesu "W" aby postava sama běžela a mačkat levé myšítko, při tom pít pivo, kouřit cigárko, nebo debatovat s přítelkyní. Opravdu totální výplach, ještě k tomu nehezký a náročná na HW. Jestli to byl záměr, tak klobouk dolů. Myslím že nejsem kdo-ví-jak náročný hráč, vždyť jsem si zamiloval i Crysis, kde je příběh klišé jako prase, ale tak neskutečně dobře podané, že to nemá srovnání.Znám bezhlavé střílečky, které ovšem umějí zabavit-pro příklad L4D, Quake 4, CoD série (+mnoho jiných, známe jich spoustu), ale Painkiller tomu nedosahuje ani po kotníky. Fakt děsná hra, kterou by měli dávat lidem za trest. Škoda, že někdo věnuje čas a peníze do takové věci, místo aby je využil na něco pořádnějšího/smysluplnějšího/hezčího/méně náročného/né tak blbého/atd. atd.

Pro: Heh, nenechte se vysmát.

Proti: Viz komentář

+5 +7 −2
  • PC 100
Bylo to zas hezké vidět, že vyšel nový painkiller. Tentokrát vyměnili Daniela Garnena za ďábloanděla Beliaha. A prostě ten četík mě opravdu chytl. Ty jeho parádní hlášky když někoho rozsekáte stojí za to, ale až na to kdy se začnou donekonečna opakovat. Nové zbraně jsou parádní a střílelo se mi s nimi lépe než s původními, hlavně rád jsem střílel s kostěnou brokovnicí a extrémně silnou kuší. Jen mě trochu zamrzelo, že tuto hru nevytvořili staří známi People Can Fly, protože možná by to bylo lepší, ale i toto mě nadchlo. Pořádná akce a k tomu dobrá hudba se rovná zábava. SIce hudba už není v metalovém kabátku, ale do hry se hodí. Tato hra sice nemá dobré hodnocení, ale vždy se najde někdo, komu se to zalíbí. A jelikož mám rád sérii painkiller, tento díl je asi můj nejoblíbenější.

Pro: Nová postava, nové zbraně, nová mosntra, nové levely

Proti: Asi nic, painkillerovi nemám co vytknout

-2 +2 −4