Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 95
Outcast je pro mě legenda, a to už dvacet let. Aniž bych ho kdykoliv hrál. Měl jsem přílišný respekt. Zdá se nesmyslné se do hry pustit zrovna krátce poté, co vyjde její remake, ale zkrátka; konečně jsem se odhodlal. Proč si nezahrát rovnou předělávku? Ne, to bych nemohl udělat. Vnímal bych to jako svatokrádež.

Proč je to legenda? Z mnoha důvodů. Už od doby vydání poslouchám soundtrack z Outcastu, a to, co Lennie Moore předvedl, je přelom v historii herní hudby. Pokud vím, jedná se o první hudbu z PC hry, kterou kompletně nahrál skutečný orchestr, dokonce se sbory. Ani dnes to není běžné, navíc dnes už to není ani nutné. Technika a kvalita různých samplů a syntezátorů je už úplně jinde a zatímco v devadesátých letech byl fake orchestr poznatelný během prvních pár sekund, dnes už to ani zkušené ucho nemá jednoduché. Navíc se autoři nebáli do hry zakomponovat i prvky adaptivní hudby.

Ale nejde jen o techniku, i kvalita samotné hudby je někde úplně jinde, než kam byť jen dohlédne většina konkurence. Outcast vnímám zkrátka jako matku všech herních soundtracků a připodobnil bych ho svým charakterem, různorodostí, velkolepostí a nakonec i kvalitou nejvíce k hudbě Barbara Conana ve světě filmu, a to i přestože je skoro celá hudba víceméně jen samá variace na jeden a ten samý motiv!

Ale dost už o hudbě, přestože je v Outcastu zásadním článkem v celkovém uměleckém zážitku, který si ze hry odnáším, výtvarná/grafická stránka jí zdatně sekunduje a je podobně revoluční, ačkoliv spíše slepou, větví. Naprostá unikátnost výtvarného zpracování (nejen) díky použitému voxel enginu znamená, že jsem nikdy nic podobného neviděl. Jistě, má to své rezervy, je to poněkud nedetailní a občas hranaté, ale svým způsobem úžasné a vlastně krásné.

A třetí zásadní věc, proč je pro mě Outcast legenda, je takový balíček věcí; příběhové zasazení, úžasný žijící komplexní otevřený svět, skvělé rozhovory a postavy a samozřejmě "Hvězdné brány". Jelikož neexistuje žádná pořádná hra ze světa Hvězdné brány, je Outcast vlastně nejlepší náhražkou. Lepší, než by asi jakákoliv hra z tohoto universa mohla být.

Jasně, že příběh v rámci otevřeného světa má tu nevýhodu, že nemá ten správný tah na branku, ale vynahrazuje to každým jednotlivým rozhovorem a minipříběhem. Dokonale jsem se do světa Adelphy ponořil, a přestože jsou tu drobnosti jako třeba ne úplně přehledný questlog či inventář, během pár hodin jsem na to přistoupil a už to neřešil. Vyváženost akce, rozhovorů a sem tam drobných logických úkonů je přesně podle mého gusta.

Moc mě potěšil i potitulkový závěr, skvostný Ulukai Dance a užíval si každou další vteřinu, ve které hra pokračuje. Závěr za nádherných tónů skladby Heaven on Adelpha ve mě vzbuzoval zvláštní směs nadšení a podivné nostalgie. Na něco, co jsem dohrál právě teď, ale vlastně to znám už tak dlouho. Strávil jsem s Outcastem asi deset úžasných večerů/nocí a ne, nevynechal jsem ani den a myslím, že si ode mě zaslouží nejvyšší hodnocení, které jsem jakékoliv hře zde na databázi dal od roku 2008.

+22
  • PC 95
Mistrovské dílo. Nijak jinak se Outcast krátce popsat nedá.

Outcast byla Appealovic první (a bohužel jedinou) hrou. Díky chabému marketingu se toho moc neprodalo, což je ovšem nijak neodradilo, a tak začali hrdě pracovat na pokračování. Pak se ale do situace přivtěřil i chabý management, a tak Appeal zaniknul, společně s veškerou nadějí, že rozpracovaný sequel spatří světlo světa. Důkazem toho, že tahle hra stála (a stále stojí) za hřích budíž skutečnost, že postupem let se začlo dělat na né jednom, ale hned dvou neoficiálních projektech ku vzkřísení tohoto díla (v tomhle se možná pletu a rád budu vyveden z omylu, ale pokud já vím, tak OpenOutcast nemá nic společného s tím HD rybůtem).

Z hratelnostního hlediska je Outcast vzorový. Kombinuje totiž prvky RPG, adventur, akčních her a puzzlíků v jeden promyšlený, funkční a stabilní produkt. Celý herní svět je hráči otevřen hned od začátku, stejně jako všechny vymoženosti, které v tomto světě může hráč pojat za své k docílení svého ultimátního questu (tedy nalezení všech kusů svého satelitu a návratu na Zem, přičemž mezi řečí samozřejmě i záchraně Adelphy od zrádné krutovlády Fae Rhana). Ať už své hry rádi hrajete jakkoli, Outcast se vašemu vkusu pravděpodobně dokáže přizpůsobit.

Když se na tuhle hru podívate okem dnešního hráče, vypadá se svým voxelovým enginem vcelku vtipně, ale pakliže nahlédnete pod kapotu a porovnáte své nálezy s jinými tehdejšími hrami, seznáte, že Outcast vlastně byl malým technologickým zázrakem. Tohle není jen tak nějaký voxel engine ze sousedova sporáku - tenhle malý ďábel naopak nejenže zvládá třistašedesátistupňovou rotaci, ale to hovado dokonce přidává kameře vertikální osu, z čehož v tý době padaly držky prudce dolů i těm největším snobům. Renderování modelů bylo vryto hned vedle samotnýho voxel rendereru, takže tu máme to nejlepší z obou světů. Apropo, tento renderer taky zvládnul bump-mapping a post-renderové efekty, jako DoF, lens flare, prostředí odrážející vodu (společně s povrchovými efekty vlnění)...zkrátka, tenhle renderer tehdy zvládl to, co se hardware naučil až o léta později.

Co se audia týče, nemůžu říct, že by bylo stejně tak dechberoucí. Zvukové efekty, které vyvolával každý můj krok, mě po čase začly vrchovatě nasírat. Tohle stranou, soundtrack je naprosto famózní a obzvláště působivý, páč dodnes si nedokážu vysvětlit, jak se Appealákům povedlo tuhle produkci narvat do rozpočtu. Ale povedlo se a já můžu být jen a jen rád, jelikož popravdě řečeno zdejší hudba tvoří celou půlku celkového zážitku.

Že se dle mého jedná o jednu z nejbáječnějších her ever, a o jeden z nejzárnějších důvodů hrát na PC, je asi jasné. A popravdě mě nenapadají žádné pádné argumenty, které by někdo mohl vytasit, aby mi to vyvracel. Zdejší svět je obrovský, příběh je chytlavý (kor pokud máte rádi teoretickou fyziku a myšlenku paralelních dimenzí), tunu harampádí k blbnutí, a navrch toho všeho je ta hra strašně zábavná od začátku do konce.

10/10, would do again. Tak jo, nebudu úplně zacházet do extrémů, něco málo mi přece jenom chybí a vadí. Umím si v tom docela živě představit mulťák, rozpoznání hlasu, delší příběhovou linku...ty vole fuj, i mě je blbý tohle zmiňovat jako "zápory", takový malichernosti sere pes.

A za velmi chytrý bump-mapping na Wolfovic hruďošpuntech palec nahoru!

Pro: SVĚT SVĚT SVĚT! HRATELNOST HRATELNOST HRATELNOST! HUDBA HUDBA HUDBA! *.*

Proti: Příběhová linka mohla být delší; vyšší rozlišení je nevyhnutelně spojeno s odstraněním mlhy :C (opět se případně velice rád nechám vyvést z omylu)

+14
  • PC 95
V mojich herných začiatkoch, existovalo iba zopár hier: FPS Quake 1996, stratégia Myth: The Fallen Lords 1997, RPG Baldur's Gate 1998, možno som hral aj iné, ale tieto sú hlboko zapísané v mojej pamäti. A v roku 1999 to prišlo, áno objavil sa predchodca hry Gothic 2001, OUTCAST 1999!

V tej hre nás ohromilo absolútne všetko, postavy mali svoj režim dňa, v zime im šla para z úst, rozhovory boli komplet dabované, postavy ukazovali rukou kam máme ísť. Dnes to je možno už iné, ale ak Outcast porovnáme s Tomb Rider 2013 sic, hanba musí herných vývojárov fackovať.

Každému odporúčam ponoriť sa do kúzelného sveta Adelphy aj dnes, grafika ich možno trochu zaskočí, hrdinovi sa nevlnia vlásky ale starých chrámov a prestreliek s "kultistami" si užijeme viac ako dosť. Takže doporučujem kúpiť Twon-Ha a smelo sa chodte dať odrovnať Moskovským orchestrom.

PS: Upravenú Mrazíkovú češtinu na gog verziu mám na HD, takže kto bude mať záujem pošlem. Mrazík sa k úprave nechce vyjadrovať a úpravu zrobil ULUKAJ, týmto ďakujem aj jemu.

Časom dodám video, s prvým rozhovorom a úvodnou skladbou v CZ

Pro: Grafika /ak je 1280x1024/, hudba, voľnosť pohybu a plnenia questov

Proti: Verzia z gog.com žiadne proti nemá, možno iba nižšie rozlíšenie videí

+5 +8 −3
  • PC 100
Jedna z nezapomenutelných herních lásek. Ocitnout se s Cutterem v tak okouzlujícím (a přesto drsném) světě, s volným pohybem a hratelností vypiplanou k naprosté plynulosti, bylo pohlcující. Rád vzpomínám na působivé dialogy, napínavé souboje či zajímavý a emotivní příběh.

Některé pasáže byly sice zdlouhavé a užil bych si i víc subuestů, díky kterým bych se mohl vnořit ještě hlouběji do podivuhodné přírody, kultury a společnosti planety Adelpha... ale i tak jsem v tom byl až po uši, tak co.

Často mi přijde, že hry se snaží navodit filmový zážitek a že z hráče dělají spíše diváka, který sem tam něco odklikne a vlastně se ani příliš nezapotí. U Outcastu to tak není, ten dokáže být filmově strhující, ale neochuzuje Vás o to hlavní - o hru, ve které si vše musíte vybojovat.

Pro: krásně navržený svět, geniální interface nenarušující hru, epické pohlcení

Proti: hluchá a táhlá místa, chtěl bych ještě dál a hlouběji

+29
  • PC 95
K Outcastu jsem se vlastně dostal díky PIPovi, kterému tímto děkuju.
Před lety jsem tuším narazil na nějakou zmínku o této hře na jako blogu a na první pohled mě zaujala. Od chvíle kdy jsem objevil gog.com, jsem věděl, že si tuto hru musím koupit, ale vzhledem k obsahu mého wishlistu jsem to stále odkládal, až před týdnem jsem se k tomu konečně dostal...
Výsledkem je týden, ve kterém si toho kromě Outcastu moc nevybavuju.

Vždycky jsem měl rád hry odehrávající se v cizích světech, které může hráč skrze hlavního hrdinu objevovat, proto mi Outcast učaroval hned na svém začátku a díky skvělé hudbě mě pohltil jako málo her před ním.

Příběh, byť ne nejoriginálnější, je díky jedinečnému prostředí a skvělých postav více než uspokojující a díky tomu, že je kromě hlavní linie prakticky dotvářen ohromným množstvím vedlejších úkolů, působí dojmem neobvyklé propracovanosti a ucelenosti.

Hlavní hrdina "Cutter Slade alias Ulukai" je líbivý a dobře zapamatovatelný, a ostatní postavy také (v jejich případě hlavně díky skvělému dabingu, který dává duši většinu vedlejších postav - ty by jinak, kvůli tomu, že graficky jsou od sebe většinou docela k nerozeznání, upadly v zapomnění). Nevýhodou u hlavních postav je to, že si hráč musí přečíst manuál a v něm zmíněné informace o nich, aby v některých herních pasážích chápal, o čem je to vlastně řeč).

Herní systém je více než dobrý a ovládání padne dobře do ruky. Přirovnal bych ho například ke hrám jako je série Gothic. Výraznou chybou je ale nepřehledný inventář a notes s úkoly, které by zasloužily lepší zpracování. A některé předměty (udělátka), které hráč sbírá, ale hra samotná ho neučí ani nenutí je používat - pokud je hráč náhodou nezkusí nebo se nepodívá do manuálu, může bez problémů dohrát celou hru bez nich - já osobně nepoužil teleport ani jednou (nepočítám jeho testování), neviditelnost asi dvakrát, dvojníka jednou a nic dalšího. Poslední věcí jsou pak zbraně - všechny jsou zajímavé, to ano, ale s výjimkou minometu, který je potřeba pro splnění několika questů, mezi nimy v zásadě není nějak výraznější rozdíl - ano, něco střílí rychleni, něco dělá větší zranění, ale v základě není probém tuto hru dohrát pouze se základní pistolkou (časem možná upgradovanou). Já osobně používal hlavně základní pistoli, samopal a občas tu plasmovou pušku, ale jediné co mě nutilo mezi nimi přepínat byla buď nálada nebo náboje - ne požadavky situace, jako je například množství či síla nepřátel. Uspávací sniperku jsem použil tak pětkrát, jen z legrace, a plamenomet jednou. Na vině může být hlavně fakt, že se hra není na tolik těžké, aby nutila hráče, aby nové zbraně kupoval, protože všude je dostatek nábojů a hráč, zažraný do příběhu, vidí, že mu naprosto vystačuje zbraň, kterou má a nic ho nežene k tomu, aby si pořídil jinou.
Všechny tyto chyby a maličkosti v hratelnosti se ovšem dají odpustit, protože žádná z nich kupodivu není při hraní tak výrazná, aby kazila celkový zážitek a atmosféru - možná jen situace, kdy vám uteče Twon-ha a někde se zasekne (já osobně jsem například strávil půl hry bez Twon-hy, protože mi ten kus zortu odkráčel k bariéře v Shamazaaru, takže jsem se k ní nedostal, až dokud bariéru nedeaktivovali).

Grafika je podle mého názoru velmi pěkná a díky skvělým animacím vypadají postavy v městech a při dobře zpracovaných "filmových" rozhovorech velice živě a hravě strkají do kapsy ošklivé snahy o "žijící" město a postavy ve hrách jako je Oblivion nebo Fallout 3.

V konečném výsledku mě tato hra neuvěřitelně bavila a jsem si jistý, že si ji ještě nejednou zahraju. Bez zaváhání se zařadila do mé první pětky. (Ne ovšem na první místo, kde zatím trůní "Beyond Good & Evil".)

Pro: Živý svět, postavy, příběh, herní systém, atmosféra, hudba, dabing...

Proti: Inventář a notes, nutnost číst manuál, zbraně a předměty, které hra nenutí hráče používat...

+16 +17 −1
  • PC 75
Právě dohráno. Melou se ve mě rozporuplný dojmy, tak to rozdělím do několika částí, postupně to možná trochu upravím, až se mi to rozleží.

1) Příběh je zajímavý, ale nemůžu se ubránit dojmu, že by potřeboval trochu promyslet a dovysvětlit, podle mě se v těch hrátkách s časem sami autoři dost zamotali.

2) Prostředí je výtečné. Krásný rozmanitý pohádkově působící svět, který působí neuvěřitelně živě. Podobně jako třeba v Oblivionu zde postavy mají své rutiny, zastavují se spolu na kus řeči atd. Ale oproti tomu Oblu to působí tak nějak méně vykonstruovaně a "skutečněji". Tohle se autorům opravdu povedlo na jedničku s hvězdičkou.

3) Hudba je neméně kvalitní, Outcast má jeden z nejpůsobivějších a nejlépe padnoucích herních soundtracků, jaké jsem slyšel. Zvuky taky nedělají ostudu, křupání sněhu pod nohama, šplouchání vody, přírodní zvuky, dabing, to vše si drží velmi vysoký standard a společně s tím propracovaným světem ze hry ždímá neskutečnou atmosféru.

4) Grafiku a animace už tak chválit nemohu. Je sice fajn, že to nepotřebuje k chodu grafickou kartu, ale rozlišení 512x384 prostě na dvacetipalcovým monitoru není ono. I pokud odhlédnu od toho rozlišení, tak to na rok 1999 působí strašně zastarale. Objekty, na kterejch člověk nepozná, co vlastně jsou, podivný animace běhu hlavního hrdiny, nízká dohlednost, zcela nedetailní prostředí, to všechno dost kazí dojem. Od hry, která je o rok mladší než Half-Life, bych už čekal něco víc, tohle by mě oslnilo tak o pět let dřív. Na druhou stranu, umělecky vzato je to povedené, lokace jsou barevně i strukturou rozmanité a hezky nadesignované.

5) Uživatelský rozhraní je příšerný. Inventář, kde je bez ladu a skladu naházeno milion věcí, z nichž půlka má stejnej obrázek, frustrující systém lokalizace určité osoby skrz rozhovory (řešil jsem v diskuzi), podivný deník s pouze základními informacemi atd.

6) Herní mechanismy si to ode mě taky dost schytaj. Střelba působí poněkud hodně oldschoolovým dojmem, hrdina je vybaven úžasnými zbraněmi, které střílejí projektily asi tak rychlostí 10km/h. To vám paradoxně bude vadit tak v prvním regionu, protože krátce poté se hra stane absurdně jednoduchou a i vyzbrojen těmi podivnými plivátky zbytkem hry projedete jak nůž máslem (pokud se někde nebugne). Možnost kupovat si náboje či si je nechat vyrábět ze surovin, jež všude po Adelphě sbíráte, se na začátku zdá úžasná, ale velmi brzo zjistíte, že to vlastně vůbec není potřeba. Nábojů se všude válej hromady (jdete lesem a za každým druhým stromem je "logicky" umístěná hromádka nábojů) a tak jsem možnost nákupů využil jen na začátku, kdy jsem si to chtěl zkusit. Vylepšování zbraní je taky celkem zbytečný, protože jak už jsem řekl, hra je i bez vylepšení velmi jednoduchá. Další věcí, kterou můžete v boji využívat, jsou různý technický pomůcky, jež vám na chvíli třeba dají neviditelnost nebo promítnou hologram někam do okolí, abyste zmátli protivníky. Problém je, že hra vás vůbec nenutí tyhle krámy využívat a dokonce vám to znepříjemňuje tím, že se musíte podívat do manuálu, co ty jednotlivý hračky dělaj. V inventáři mají totiž stejný obrázky, žádný popis a názvy jako PPS, UBIK-0A, CLAPR-T, THNDR-STP33 a podobně. Než aby se člověk z manuálu učil, co má vlastně jakej efekt, to už je jednodušší se prostřílet. Hra je totiž naprosto podivně vybalancovaná. Například s použitím uspávací pušky během několika minut vyhladíte celej tábor plnej nejtěžších nepřátel, aniž by vás stačili škrábnout. Zatímco při použití samopalu do každého musíte vysolit tři zásobníky, z uspávací pušky stačí jedna rána a pak do spícího těla jedna rána nejobyčejnější pistolkou. Díky nejen tomuto, ale i postupnému slábnutí nepřátel, jak postupujete hrou (opravdu, čím jste silnější, tím slabší nepřátelé proti vám stojí) se hraní stává spíš zdlouhavým běháním mezi obyvateli, nošením různých prkotin, řešením absolutně triviálních hádanek a občas pobitím několika trapně lehkých nepřátel. Škoda, ten nádhernej svět by si zasloužil něco lepšího (trochu mi to v tomhle připomíná nedotaženost VtMB).

7) Skoro celou hru mě provázely technický problémy. Když pominu problémy se spuštěním, způsobenými asi novějším CPU, než s kterým hra počítala, tak i v ní jsem neustále narážel na různý bugy a nedodělky. Například po koupi důležitýho příběhovýho předmětu se mi ten předmět neuložil do inventáře a už jsem ho nemohl sehnat znova - nutný load. Zasekávání postav ve zdích bylo na denním pořádku, stalo se mi to u jedný příběhový - nutný load asi půl hodiny zpět. O bugnutým šplhání na plošinu jsem psal už v diskuzi. Další věcí jsou různý nedodělky ústící v exploity, u kterejch fakt nechápu, jak mohly projít jakýmkoli testováním. Například pokud skočíte z libovolný vejšky, nic se vám nestane, pokud si v letu lehnete. Nebo pokud koukáte skrz puškohled a někdo na vás vystřelí, tak ta blížící se střela zmizí, pokud odzoomujete zpátky do základního pohledu. Celá hra je plná takovejch podivností a působí technicky děsně zmršeně.

Fuj to jsem se rozepsal. Moje hodnocení se určitě zdá vysoký vzhledem k tomu, jak jsem to tu zkritizoval, ale hodnotím především ten úžasnej svět a atmosféru. Potenciál zůstal nevyužit, snad to opraví Open Outcast:).

Pro: Atmosféra, živý svět, hudba

Proti: Nevyužitý herní mechanismy, nevybalancovanost, uživatelský rozhraní, místy velmi klišoidní (závěrečná část))

+17 +18 −1
  • PC 100
Znáte klasiku české sci-fi, Ikaria XB-1?
Kosmická loď s lidskou posádkou letí k nejbližší hvězdě, aby ji prozkoumala. Film končí šťastně, najdou na povrchu cizí planety stopy civilizace. Ale co dál? Jak ta cizí civilizace vypadá? Jaké mají zvyky? Jaké náboženství, politiku a technologie? Jaké stavějí stavby? Jak vypadá tamní příroda a jaká jsou tam zvířata? A proč nikdo nenatočil dvojku?
Přátelé, pohodlně se usaďte, protože cestovat na jinou planetu, můžete i v počítačové hře Outcast. A ani nemusíte nikam roky cestovat, protože stačí využít relativistické efekty novodobé fyziky a použít k cestě prostoročasovou anomálii, zvanou červí díra. Tahle naše červí díra ovšem malinko zdivočela a hrozí zničit celou Zemi. Proto přes ni musí na cizí planetu odcestovat tým vědců a vojáků, aby zabránili události, která k takovému katastrofickému scénáři vedla. A jedním z týmu, jste samozřejmě i vy.
Každého člověka odmala baví něco prozkoumávat a objevovat. Malé dítě prozkoumává skříně a vitríny v bytě, dospělí cestují na dovolenou někam do ciziny za dobrodružstvím a vy, hráč, máte za úkol prozkoumávat a objevovat cizí planetu. Tomu říkám výlet.
Jenže ouha. Po příletu na místo je hráč sám. Jeho tým je pryč. Zmizely i všechny jeho věci, které bude porůznu objevovat na povrchu planety.
A jeho první úkol? COŽE? Najít x mocných magických předmětů, které nesmí padnout do špatných rukou? To je špatný vtip? Takhle přece začíná 99% špatných her. Přece to znáte - najdi x klíčů od bran támhletoho, sežeň x částí mocného magického tentononc, který nesmí padnout... dál už to znáte. Tohle ve hře najdete jen tehdy, když scénáristovi totálně dojde fantazie a začne to brát čistě schematicky. Já osobně jsem na začátku Outcastu delší čas pochmurně přemýšlel, jestli jsem vyhodil peníze z okna, za další vyhypovanou volovinu, kterou beztak všichni chválili jen kvůli grafice.
Ale řekl jsem si, když už jsem si ji koupil, tak ji dohraju, i kdybych se při ní měl unudit k smrti. Musel jsem se dost překonávat, abych se prohryzal první mapou, která je zároveň tutoriálem a dostal se dál. A když jsem pak našel první magický artefakt (ten co nesmí padnout do špatných... ale to už znáte), byl jsem hrozně zvědavý, co najdu. A když jsem viděl co to je, musel jsem tvůrcům hry uznale pokývat hlavou - dostali mě.
Pokud překonáte tenhle počáteční šok, budete se královsky bavit a užívat si objevování nepoznaného světa, s jeho podivnými obyvateli a jejich zvyky, budete poznávat místní krajinu, pozorovat divoká zvířata, nebo s nimi bojovat a budete zapojeni i do místních politických a náboženských problémů. Přitom budete pátrat po lidech z vašeho týmu a své výstroji, abyste mohli splnit úkol, kvůli kterému jste sem byli vysláni.
Každý kontinent, na který se dostanete je výjimečný, ať už je to poušť, nebo močál, husté lesy, nebo skaliska. A v unikátní voxelové grafice, vypadá místní krajina prostě neuvěřitelně. Ostatně tvůrci hry museli s vydáním rok počkat, než na trh přišly procesory, schopné hru utáhnout. Běžná pixelová 3D grafika, mi přijde studená a bezvýrazná, jako by si nevěděla rady s pastelovými barvami. Outcast má grafiku voxelovou a ten kdo ji neviděl v pohybu, asi nepochopí. Tohle je výlet do světa grafiky, která není podobná ničemu co znáte. Připočtěte si k tomu spoustu zajímavých bočních úkolů, a zábavné souboje, ve kterých přijdou ke slovu pozemské zbraně a speciální výbava, trochu podobná augmentacím z Deus Ex.
Planeta Adelpha čeká na prozkoumání, tak jen do toho.

Pro: Grafika, souboje, poznávání, zbraně, výbava, dobrodružství, příběh, krajina, atmosféra.

Proti: Nízké rozlišení - na velkých monitorech grafika vypadá hrozně - věci jsou zblízka rozmazané.

+13 +14 −1
  • PC 100
Akční adventura Outcast, než jsem jí objevil na DH díky vysokému hodnocení, byla pro mě takřka neznámou. Moje znalosti se omezovali na tušení voxelové grafiky a jisté podobnosti se hrou Omikron: The Nomad Soul, at už díky počátečnímu písmenu či stejnému roku vydání. Po vyhledání a shlédnutí propagačních materiálů (trailer, making of) jsem si byl jist, že Outcast bude tou pravou hrou. S ročním odstupem ji dokonce pokládám za to nejlepší, co jsem měl tu čest hrát v roce 2009.

Přes bezproblémovou instalaci i spuštění (na XP) mě překvapila možnost nejvyšího rozlišení. Po spuštění ale grafika v kombinaci s orchestrem moskevského filharmonického sboru nahranou hudbou vytváří unikátní atmosféru a po prvním spuštění se jen tak od monitoru nevzdálíte. Nutno zmínit skvělé intro. Pak už následovalo samotné prozkoumávání Adelphy. Voxelová grafika hned v první zasněžené lokaci se mi tak líbila, že jsem s Cutterem (hlavní postava) vystoupil na menší skalku a sledoval výslednou scenérii kdy z nebe pomalu paday vločky a zimní slunce prudce svítilo přímo do očí a oslnovalo tak Cuttera. Co dělá ale Outcast jedinečným jsou jeho detaily a skvělý situační humor, u kterého vývojáři strávili určitě dost času. Například jeden Talan (občan světa Outcastu) v pouštním městě Okasankaar si přidává do každého jídla „koření“. Humor tu vlastně vychází ze střetu uplně jiných kultur a Talané často neporozumí Cutterovím poznámkám.

Nezbývá mi než Outcast doporučit, protože podobně kvalitních her je jak šafránů. Nejlépe si udělejte o prázdninách volný týden vyhrazený jen veledílu od Appealu. Zážitek, který tak získáte za to rozhodně stojí.

Pro: audiovizuální zpracování, volnost, ideální délka, všudypřítomný humor, zbraně a vybavení, důstojné zakončení

Proti: některé pasáže (Okaar)

+34
  • PC 100
Čas od času se někde doslechnu o nějaké hře, která je podle všeho nedoceněným unikátem. Většinou se snažím si pouze zapamatovat název hry pro případ, že se mi někdy dostane do ruky, ale občas se stane že se rozhodnu si danou hru okamžitě zahrát. Což je případ Oucastu.
K této hře jsem se dostal nějakých deset let po jejím uvedení na trh - a právě s přihlédnutím na její stáří jsem po několika úvodních momentech jen nechápavě kroutil hlavou - a to ohromením z naprosto unikátní grafiky. Mnoho lidí se dnes při pohledu na vizuální zpracování Outcastu jen znechuceně zašklebí, a právě těm bych rád doporučil, ať se podívají na grafickou úroveň ostatních her roku 99.
Kromě zmíněné unikátní grafiky se hra může pochlubit naprostou volností pohybu hráče po velmi rozlehlém světě, nadčasovým systémem dialogů, spoustou originálních questů, příjemným sarkasmem hlavního hrdiny, skutečně geniální orchestrální hudbou a hlavně nezapomenutelnou atmosférou.
Outcast doporučuji každému - už jen proto, aby bylo jasno, s čím vším přišla tato hra jako první.

Pro: unikátní grafické zpracování, příběh, rozsáhlost, sofistikovanost, atmosféra, hudba

Proti: poněkud starší, místy nepřehledná kamera

+18
  • PC 100
Outcast řadím spolu s FO2, PS:T a Deus Ex na špičku herní tvorby. Málokterá hra dovede tak pohltit, jako právě Outcast, s jeho jedinčeným a uvěřitelným světem Adelpha, s přirozeným chováním npc srovnatelným se hrama od Piraní, s úžasným soundtrackem, se sci-fi blbůstkama, nad kterýma moje mladší já hýkalo blahem. Vůbec s příchutí sci-fi a humoru, které lze asi nejlépe přirovnat k později vydaným prvním sezónám SG-1, i když inspiraci původní StarGate těžko zapírat.

I po technické stránce byl Outcast na svou dobu menší zázrak - voxelová krajina vypadala mnohem lépe, než cokoliv, co se tou dobou dalo poskládat z polygonů a voda, na jejíž hladině se vytvářely vlnky a jejíž průhlednost závisela na úhlu kamery je něco, na co se dalo snadno nevěřícně zírat. Antialisng tu byl snad roky před jakoukoliv jinou hrou s AA a depth of field effect jsem znovu viděl až v Crysis. Jen kvalita 3D modelů navzdory bump-mappingu není hlavně z větší dálky zrovna valná, ale už jsem někde zahlédnul upravené .ini soubory, které by tohle měly do určité míry řešit.

Outcast zkouší řadu na svou dobu i dnes neobvyklých herních mechanismů. Hledání jednotlivých NPC se řeší dotazováním kolemjdoucích, což možná není tak rychlé a praktické, jako bodíky na mapě, ale rozhodně to přispívá k uvěřitelnosti světa.

Ne všechno se Outcastu vyvedlo na jedničku - bez problému si vystačíte s dvojicí "základních" zbraní a ostatní kousky využijete tak jednou/dvakrát za hru, pokud vůbec, souboje jako celek vůbec moc neoslní. Stejně tak různé gadgety nemusíte za celou hru vůbec použít a možná s vyjímkou miny není ani moc jasné, k čemu jsou vlastně dobré, dokud je člověk nezkusí použít. Do hry jsou také zabudovány stealth mechanismy, ale nejsou dostatečně rozvinuté pro jejich úspěšné využití.

Překáží něco z toho špičkovému hernímu zážitku? Ne. Takže pokud jste Outcast ještě nehráli, mazejte na gog.com a napravte to.

Pro: propracovaný uvěřitelný svět, humor, menší technický zázrak

Proti: sem tam nějaký bug, problémy s kompatibilitou, škoda některých nedodělaných mechanismů

+13