No One Lives Forever 2: A Spy in H.A.R.M.'s Way

Z roztomilé dívenky Cate Archer se sice stala tak trošku arogantní "kundička", ale jinak druhý díl nemohl dopadnout lépe. Máme zde opět FPS, kde si můžete vybrat, zda budete postupovat rambo, nebo stealth stylem, máme zde opět kila humoru, legrační postavy, důvtipné mise (jízda s Armstrongem na tříkolce) a vynikající herní design. Skutečně, i když většinu lokací budete procházet vícekrát, není šance, že by vás omrzely.

První změna, která každého udeří do oči je špičkový grafický engine, NOLF 1 v době svého vydání nebyl v tomto směru žádným průkopníkem, ovšem dvojka rázně stanovila, že době vládnutí šedivého Quake 3 enginu (RTCW, MOHAA, CoD, Jedi Outcast apod.) je konec. Další zpestření se týká implementace jednoduchých RPG prvků, kterými vylepšujete atributy své postavy. Není to pro hratelnost nic stěžejního, ale počítá se to mezi spoustu drobností, které dohromady dělají tuto hru nesmírně zajímavou a udržují laťku zábavnosti neustále při vrcholu. Potěší také možnost odnášet mrtvoly, s čímž se mimochodem pojí jedna příhoda, kterou jsem zažil ve druhé misi a která mi doslova vytřela zrak. Potichu jsem hlídači za zády odstranil parťáka, schoval tělo a s pocitem, jak jsem na něj nevyzrál se schoval v přítmí. Bohužel, když si hlídač obešel kolečko, pravil: "Footprints, where do they go?" a přišel za mnou až do skrýše, kde to se mnou během dvou sekund skoncoval (obtížnost superspy).

Na závěr nemohu než dodat, že jablko zkrátka nepadlo daleko od stromu, NOLF 2 je stejně tak originální, zábavná, pestrá a osvěžující hra jako jednička, ne-li více...

HW: Minimum: 500 MHZ CPU, 128 MB RAM, 32 MB VGA (GF2MX) / Doporučeno: 1 GHZ CPU, 256 MB RAM, 64 MB VGA

Pokračování mé velmi oblíbené hry se nemohlo povézt líp. Vtip a elegantnií řešení problemů zůstalo zachováno, grafická stránka je příjemně barevná a setsakra stylová a navíc zde tvůrci zakomponovali lehký RPG systém s udělováním experience bodů což pozvedá už tak vynikající hratelnost o kousek blíž herní nirváně :-). Všechny postavy jsou opět skvěle vykresleny a vypilovány téměř k dokonalosti...stále se proto jedná o srandovní a návykovou FPS která neztrácí nic ze svého kouzla i po teměř 7 letech...holt některé hry prostě nestárnou :-).....navíc ty dialogy mě nepřestaly bavit po celou dobu hraní, prostě lahoda.

Z toho my vychází pro mě téměř dokonalé pokračování už tak dost povedeného prvního dílu a že jsem hrou poznamenán doteď dávám plné hodnocení :-)

Jestliže jste četli můj komentář k prvnímu dílu, jistě víte, že se NOLF 1 stal jednou z mých nejoblíbenějších her. Logicky jsem tedy nemohl jinak, než se pustit do druhého dílu. Z komentů a příspěvku v diskusi jsem dostal dojem, že nové dobrodružství Cate není tak dobré jako jednička. Přistupoval jsem tedy ke hře s jistou obezřetností.

První mise v Japonsku mě spíše odrazovala. Nějak mi to přišlo jiné než první díl. Atmosféra jakoby se vytratila a hra připomínala spíše koridorovku. Hned s druhou misí v Rusku jsem však svůj názor přehodnotil a naplno se do NOLFu ponořil, aby mě hra vyplivla až na konci. První, co mě udivilo, byla grafika. Vývojaři z LithTech enginu vyždímali maximum a na výsledku je to znát. Zejména modely postav se hodně zlepšily. Výrazným faceliftem prošla též Cate, kterou tak vyhlašuji nejsympatičtější herní postavou všech dob. Hra ale přece jenom má své mouchy. Hlavně doslova pitomé prohledávání dokumentů a mrtvých nepřátel. Též RPG prvky si mohli v Monolithu odpustit, protože tyhle věci NOLF nedělají. Naštěstí právě to, co No One Lives Forever vyzvedlo do výšin, zůstává. Opět se tedy setkáváme s absurdními postavami - některé zůstaly, jiné přibyly. Příběh u mě boduje na výbornou. Opět se podíváme do různých koutů světa. Autoři navíc chytře Cate prohánějí ze Sibiře do tropů, takže o stereotyp prostředí nemusíte mít strach. Jen se mi hra zdála trochu kratší než minule (cca 12-14 hodin). Jako plus považuji větší důraz na stealth, který mi v jedničce celkem chyběl. Hudba a dabing jsou opět na špici. Bohužel, rozhovorů mezi nepřáteli ubylo a nejsou ani tak vtipné jako minule. Vyloženě jsem vzpomínal na momenty z jedničky (jako třeba tenhle).

Nemohu říct, že by mě pokračování zklamalo. Šlo o výbornou akci, kterou v žánru jen těžko najdete. Nebýt zbytečných prvků, být trochu delší a naopak nebýt v pozici druhého, který to má vždycky těžší, dostal by ode mě NOLF 2 nepochybně opět 95%. Jako vyložená hloupost mi přijde neudělat třetí pokračování. V dnešní době tupých FPS rychlokvašek by No One Lives Forever 3 bylo nepochybně hitem.

Hry, vytvořené vývojářským týmem Monolith Productions, jsem prozatím hrál pouze dvě, a to postarší first person akci Blood a titul patřící do stejného žánru se špetkou stealth a RPG prvků s názvem No One Lives Forever 2: A Spy in H.A.R.M.'s Way.

Počáteční fáze (hlavně mise v Japonsku) mohla být klidně vynechána, protože je asi nejhorší částí, která se v NOLF 2 vyskytuje a je jen škoda, že se nachází hned na začátku, protože nejspíše odradila spoustu hráčů, kteří by si jinak NOLF jistě užili, od dalšího herního postupu.

Naštěstí mě ale na každém kroku neustále provázela skvělá hudba a o veškerou zábavu se starala pohledná tajná agentka Cate Archer, která má k dispozici jak mnoho různých druhů zbraní, tak všelijaké agentské vymoženosti (například fotoaparát ve rtěnce), a tak se dala s trochou sebezapření přejít i tato nikterak oslnivá pasáž.

Jedničku jsem doposud nehrál, ale jelikož o ní na DH čtu samé pozitivní ohlasy, doufám, že to co nejdříve napravím, protože jestli je hra The Operative: No One Lives Forever alespoň z poloviny tak zábavná, jako její druhé pokračování, jistě se mi bude zamlouvat.

První díl mě velmi mile překvapil, protože byl stylový, celkem i vtipný a hlavně velice chytlavý. Proto jsem neváhal a ponořil se i do dvojky, která mě sice lehce zklamala a v určitých věcech strašně vytáčela, ale ve výsledku jsem se většinou příjemně bavil.

Oproti jedničce tu máme mnohem slabší příběh, ale lokace jsou opět hodně pestré. Avšak není jich tolik a tak je dvojka mnohem kratší, než její předchůdce. K atmosféře nemám výtek, je trochu jiná než u jedničky, ale přesto velice povedená. Hra je doslova prošpikována výbornými hláškami a komickými situacemi. Díky vylepšeným animacím je NOLF 2 mnohem věrohodnější. Je docela zajímavé sledovat, jak rapidně se změnila grafická stránka za pouhé dva roky. Animace jsou opravdu na jiném stupni. Hudba byla už výborná u jedničky, ale teprve dvojka ji dle mého názoru dotahuje k dokonalosti. Soundtrack je velice vynalézavý a tak trochu šílený – tu poblázněné mlácení do piána, tu zase hraní na pilu v tracku ne nepodobnému úvodní znělce z X-Files.

Co mi vadilo? Respawn! Ten je sice přítomen pouze v několika málo oblastech, ale dokázal mě v jednu chvíli vytočit tak, že jsem se hrou málem seknul. Nakonec jsem se sklopenýma ušima snížil obtížnost (na střední) a místo nemožného stealthu se misí prostřílel. Je to škoda, nemám tušení, co tvůrce k tomuto činu vedlo. Tyto mise by bez respawnu jinak byly velice zábavné – stealth mám rád a v NOLF2 je jeho základ dost povedený. Občas se tu objeví i adventurní chvilky a tyto pasáže považuju za vrchol hry. Měly šťávu, atmosféru a dokonce i logiku.

Verdikt: NOLF 2 je dost dobrá hra, o tom není pochyb. Už dlouho se mi nestalo, aby mi jedna jediná věc tak zkazila herní prožitek (naposled respawn u Far Cry 2). Pokud ale tento neduh přehlédnete, není už pak pomalu co vytýkat. 80%