Might & Magic VII: For Blood and Honor

Might & Magic VII je mým nejoblíbenějším dílem z oné trojice na stejném enginu. Nicméně počátek hraní tak slavně rozhodně nevypadal. Snaha o 3d grafiku nepřátel dopadla snad jak nejhůře mohla a nadto byl jen málo znát nějaký posun od šestého dílu. Pravda, mělo to hezkou hudbu, ale jinak spíše zklamání.
Nicméně s postupujícímm hraním jsem dále odkrýval poměrně slušný příběh a především jeho těsné propojení s HoMaM III. S tím byl spojen i (oproti jiným dílům) nepoměrně logičtější výběr nepřátel. Nelovili jste tak lovce lebek ani druidy, zato další fauny ze zmíněné strategie bylo požehnaně (a většinou stála i na "správné" straně). Další výhodou bylo celkové "zhuštění" lokací, kdy se na menším písečku dělo více věcí. Map tak nebylo mnoho, de facto každý obyvatel nějakého domu byl ovšem něčím užitečný. Je to sice určité zjednodušení, nicméně hra tak mohla nabídnout intenzivnější zážitek.
Vzhledem k postavení družiny jakožto "Lords of Harmondale" se brzy dostanete nejen ke svému panství, ale stanete se i středem politických ambicí a dokonce i válek. A vy se v nich stanete rozhodujícím elementem.
Vedle skromného politického centra Váš hrad časem nabídne i obchody s bezkonkurenčními cenami a ohromnou rozlohu, která téměř soupeří s panstvími králů a královen. Systém vylepšování je nastaven automaticky, ve shodě s dějem. Nebudete se tak muset de facto o nic starat (pokud nepočítám umístění strážného golema), nicméně i tak je hrad hezkým zpestřením hry.
Největší devizou sedmého dílu je možnost opravdové volby dalšího průběhu hraní. Rozhodnutí mezi dobrem a zlem (s nímž se mění i interface hry), která vás definitivně posune na tu či onu cestu. Většina úkolů se následně liší (či se alespoň mění jejich cíle). Liší se pak i velká část rozhovorů, liší se zadavatelé úkolů, liší se dokonce místa a osoby, které na vás útočí či které jsou naopak Vašimi spojenci.
Hrát za představitele dobra je samozřejmě pěkné, nicméně to samé za temné rytíře, lichy či vrahy je ještě lepší. Zabíjení andělů v Celeste je ještě čajíček, ovšem všechny ty únosy, vraždy a tiché infiltrace - to už je něco jiného. Hra tak má něco, co předchozí díl (a ani díl následující) neměly - možnost hrát 2x s (víceméně) odlišným příběhem a tím si zábavu prodloužit. A to se rozhodně počítá i vzhledem ke slušné kvalitě úkolů.

Na této hře jsem byl odkojen. Nádherná malovaná grafika (monster a předmětů v inventáři [někomu se ta grafika nelíbí]), celá stránka s tabulkami vlastností (krát 4 pro každou postavu) - prostě ryzí RPG ze staré školy jak má být a další stránka dovedností (4x), inventářový fetiš ([prof.B ví]pokud hrdina hru ukončil byť jen s jedním předmětem nemající titul artefakt/relikvie, byl zapomenut :D), možnost volby mezi spojenectvím s Erathií/Avlee (či vyhlásit samostatnost, v půlce hry si vybrat mezi dobrem a zlem (dobře polovina úkolů je stejná, ale ta druhá už ne :D ), zároveň jedna ze dvou her ke které jsem si zakoupil příručku (ta druhá je k M&M8), sci-fi konec od Jon Van Caneghema, otevřený svět (to tak už u RPG bývá), povyšování povolání... Mohl bych se ještě rozepsat, ale i tak jsem toho napsal už dost.

Najlepší dungeon, aký som kedy hral. Špecifická grafika, ktorá síce nie je ktovieako úźasná, no pre mňa je to jeden zo symbolov celej série. Tam ďalej patrí skvelý príbeh, množstvo predmetov (relikvie a artefakty rulez) a predovšetkým fantastické RPG prvky.

Jedno z RPG ktere me potkaly pri mych zavislackych pocatcich, prijemna grafika, hratelnost, dost moznosti, proste paradni oldschool RPG :)
Ze bych si zas zahral? :)

No od s MM VII. Jsem očekával kvalitní fantasy, co se tam i místy dařilo, bylo to fajn, avšak co je pro mě naprosto iritující fakt, je to, že pak to sklouzlo do scifi, tudíž když má parta pak vyzbrojená blaserkami, laserovými puškami kosila zabijacké roboty a další cyber pakáž následoval uinstall, rozlomení Cédeček a vhození jich do koše. Vřele nedoporučuji. První hra která mě odradila od dohrání kvůli tak naprosto (vhodné vulgarismy doplňte dle vašeho uvážení)**** ***** **** **** konci.