Limbo

Limbo je jedna z mála her, která v sobě spojuje snad všechny lidské emoce. Strach, úzkost, radost, šok, okouzlení, nadšení, zděšení...Je krásná svým zpracováním, ale děsivá v momentech překvapení, ve vyprávění příběhu. Je to jako spojení Hitchcocka a Kinga. Nikdy si nejste jistí tím, co vidíte, co děláte, proč to děláte a kam to vede. U Limba není smrt trestem, ale je to součást hratelnosti. Nejdřív musíte zemřít, abyste zjistili, jak dál. Navíc zde smrt přichází velmi nečekaně a je okamžitá. Neexistuje něco jako zranění a příprava na smrt jako třeba ve střílečkách. Zde smrt působí šok. A zpracování smrti ten šok ještě umocňuje. Je to brutální, živé a pokaždé mě to dostalo.

Zpracování od animací postavy, zvukového doprovodu přes ovládání je majstrštyk. Neruší vás interface, jste tam pouze vy a smrt číhající za rohem. Jen pojď, pojď maličký, ale dávej pozor kam šlapeš. Takhle nějak si představuji vizuální zpracování Erbenovy Kytice. Člověk ví, že ho nečeká nic dobrého, ale jde stále dál, protože je to tak krásné, až melancholické. Říká se, že kdo se bojí tmy, nesmí do lesa. U Limba to ale úplně neplatí.

Limbo je krásné.

Ani ne grafikou, ale stylizací a prostorem, který dostane hráčova fantazie. Zaujme na první pohled, dobře to ví, a tak si na začátku může dovolit nechat hráče v naprosté nevědomosti bez sebemenších obav, že by o něj přišlo. S hlavním hrdinou totiž chcete jít vpřed, prozkoumávat a nechat se unášet skvělou atmosférou. A že někdy musíte vpřed zatraceně rychle... Limbo totiž dokáže být i děsivé, hra světla a stínu je místy opravdu působivá a k tomu, abyste se báli nepotřebujete ani nic vidět, spíše naopak. Stejně jako ve skutečnosti.

Smrt je na denním pořádku, ale zvyknout si na strach z ní tak snadno nejde. A že způsobů jak přijít o život autoři vymysleli požehnaně. Díky skvěle rozmístěným checkpointům však jde spíše než o otravnou záležitost o takové non-verbální sdělení autorů "takhle by to nešlo, zkus to jinak". Jiná hra by na to použila nápis / zvuk / vyskakovací help obrazovku, tady by to působilo nepatřičně. A tak trochu jde i o výsměch dnešním začátkům her ve stylu "pro pohyb vpřed použijte klávesu W, pro střelbu levé tlačítko myši...".

Limbo má hádanky, nejčastěji založené na fyzikálních principech (světlo, elektřina, gravitace, magnetismus...), ale není založeno primárně na nich, byť jsou často opravdu originální a pěkně vymyšlené. Limbo je hlavně o zážitcích, které vám nabídne každá obrazovka, a i když celá hra trvá jen kolem 3-4 hodin, zažijete jich nespočet. A to je herní vlastnost, za kterou jsem já osobně ochoten zaplatit bez váhání. Více takových her.

O hře jsem se dozvěděl celkem náhodou, když se nás při hodině prográmka učitel ptal, co zrovna hrají "grafici". Kámoš řekl že hru Limbo. Samozřejmě jsem jí musel vyzkoušet. Hra mě chytla a opravdu ne jenom kvůli grafice...

Limbo je 2D logická skákačka s hororovým nádechem. Hrajete v ní za bezejmenného kluka, který se ocitá v tajemném světě, který by se dal přirovnat leda tak k jeho nočním můrám. Hlavní hrdina navíc ani pořádně neví kdo je, natožpak kam má jít. Už po prvních pár minutách vám bude jasné, že tento svět se s vámi ale rozhodně mazlit nebude. Potulují se v něm dost nebezpečná monstra a ani místní obyvatelé k vám zrovna moc naklonění nebudou. Navíc na vás bude každou chvíli něco padat, nebo vám jinak komplikovat cestu dál.

Ale v čem má tato 2D skákačka opravdu navrch? Určitě vás hned nadchne grafika hry. Celý svět a vlastně úplně všechno je černobílé. Ale nevypadá to vůbec špatně. Naopak, hra přichází s něčím novým, na co nejsme zvyklí a celému zážitku z hraní to jen a jen přidá. Prostředí celkově je zpracováno nádherně a bude na vás dýchat skvělou atmosférou. Druhou zajímavostí je, že hrajete za kluka, kterému se může stát opravdu cokoliv. Ani useknutá hlava není žádnou vyjímkou.

Jak už jsem psal, v Limbu se musíte dostat snad až na konec ponurého světa. Cestou budete muset vyřešit spoustu logických hádanek nebo naopak uplatnit svůj vytrénovaný postřeh... a někdy oboje. Obtížnost je nastavená tak akorát. Ovládaní je pak velice jednoduché.

Co víc k této hře napsat. Snad jen, že pokud chcete vyzkoušet něco nového, zkuste Limbo. Hru bohužel sfouknete asi za 4 hodiny, tak nezbývá než doufat, že bude pokračování...

Prvý krát, keď som videl Limbo na konzolách, povedal som si "Wow, to musí byť skvelé. Kiež by to tak bolo aj na PC." Po pomerne krátkej dobe sa mi toto želanie splnilo...

Limbo je pomerne neznáma hra (aspoň v našich končinách), už len kvôli tomu, že je to Indie hra, a nemá veľké reklamné billboardy. To ale vôbec neodberá kvalitu hry.

Grafika v Libu je jednoduchá a pritom prekrásna. Dlho som nehral hru, ktorá by mala iba dve farby, a zároveň by bola tak krásna. Temné prostredie sa k tejto hre hodí, a je dotiahnuté takmer k dokonalosti. Limbo je taktiež skvelá atmosferická hra. Neraz mi behal mráz po chrbte, keď som hral v noci. Hlavne pavúk. Ten bol naozaj skvelý
Hratelnosti nemám taktiež čo vytknúť. Animácie má Limbo jedny z najlepších, čo som videl. Hlavná postava sa ovláda a pohybuje plynule, bez väčších problémov. Originálne logické časti sú tu na dennom poriadku. Čo iné sa dá čakať od logickej hry? Niekedy mi dali poriadne zabrať, ale väčšinou stačí trochu porozmýšľať, a je to. Zatiaľ jedny z naj podarenejších hádaniek, z ktorými som sa stretol...

Čo na záver dodať? Nesklamalo ma, a ani nejak dramaticky neprekvapilo. Limbo je jedna z Indie hier roku 2011, ktoré by si každý správny hráč nemal nechať újsť. Naozaj to za ten čas stojí... =)

K Limbovi jsem přišel úplnou náhodou a nedokázal jsem hru vypnout dokud nebyla dohrána. Dlouho jsem nenarazil na hru, u které bych se lekl nebo nedokázal absolutně předvídat co se stane. V trochu hororovém stylu plníte logické úlohy, které vás stále posunují bez děje ve 2D pohledu dále. Charakterizoval bych Limba jako nového "Abe", který je založen na 4 ovládacích tlačítkách a navíc hra je kompletně v černobílém kabátě. V jednoduchosti je síla a tady to platí dvakrát tolik..

Co je velkým + hry, že jsem za celou dobu jejího hraní nenarazil ani na jeden bug, což se stává u málo které hry. Ve hře také panuje skvělá fyzika. Jediné co se dá vytknout je useknutý konec. Každá hra by měla hráči nabídnout nějaké závěrečné video nebo rozuzlení děje (tady projdete poslední překážku jako každou jinou a najednou se hra vypne), filmy bez konce taky nikdo nemá rád. Limbo mi nešel rozjet na OS s WinXP (na 3 odlišných PC), ale to bude v budoucnosti zřejmě zcela normální problém her. Někteří do záporu píší čas hry, ale to je už široce spekulativní faktor hodnocení. Mě přišly 3 hodiny v tomhle prostředí tak akorát, třeba se dočkáme pokračování.