Hitman 2: Silent Assassin

Ačkoliv stealth akce zbožňuju, k Hitmanovi jsem se dostal teprve nedávno. Mohlo za to mé rozčarování z demoverze, kterou jsem hrál před lety. Na doporučení bratra jsem ale Hitmanovi přece jen dal o prázdniny šanci a nelituji. Nelinearita (zvláště možnosti v misi odehrávající se v Petronas Twin Towers jsou úžasné), zajímavá prostředí (nejlepší asi Petrohrad a japonský hrad) a mise, hudba Jespera Kyda v podání Budapešťského orchestru, ale hlavně skvělá atmosféra zabijáckého plížení mě dostala. Hodně lidí si stěžuje, že prostředí je chudé, což musím potrvdit, ale hře to dle mého moc neubírá. Co zamrzí, je krátká herní doba (i v případě, kdy se snažíte hrát potichu). Musím zde však prohlásit, že jde o zatím nejlepší stealth, co jsem hrál.

Vyšlechtěný zabiják s maximem chladnokrevnosti a minimem vlasů právě ve druhém díle – Silent Assassin – svůj konfekční oblek patřičně zaflákal od krve a zaujal svou variabilitou misí. Ty jsou nejen skvěle navrženy po stránce hratelnostní, ale také po stránce estetické. První díl jsem bohužel nikdy nehrál, ale z doslechu mi bylo řečeno, že se jedná o docela hardcore záležitost, s čímž dvojka mnohem lépe operuje a vyrovnává pomyslné misky vah zábavy a obtížnosti téměř do rovnoměrné polohy. Tišší postup je samozřejmě na hru kovaný a uzpůsobený a správný hráč by měl také touto cestou jít, ale oceňuji i iniciativu autorů hráčům ruce uvolnit a nechat je celý level jednoduše zrasit. Není to sice takový adrenalin a ochudíte se o spoustu skvělého obsahu, ale kosit enemáče jako na žních ve stylovém sáčku s červenou vázankou má také něco do sebe. Vyprávěcí linka se s takovým Max Paynem nedá srovnávat, což však nelze říct o nebesky mrazící hudbě maestra Jespera Kyda. Pro mě osobně nejzábavnější a nejvyrovnanější díl co se hlavních esencí týče.

Dnes již klasika stealth akcí. Hitman poprvé v plné síle a konečně s konečným hodnocením misí. Tímto dílem se u mě Hitman stal herní postavou číslo jedna.

Fajnově působí také zpracování stealth vs. akce. Tzn. pokud se Vám líbí plížení a tiché zabíjení nebo tvrdá akce, v Silent Assassin si přijdete pokaždé na své.

Hudební doprovod je úžasný, stejně tak jako prostředí, ve kterých se vyskytnete. Ani v jednom případě nehrozí, že se bude hra v něčem opakovat.

Hitman 2, další z her, která mě dokázala připoutat k počítači na dlouhé hodiny. Nevím čím to je, ale 2. díl jsem si oblíbil ze všech Hitmanů nejvíc. Možná to bylo obrovskou rozmanitostí úrovní, nebo snad také výborným hudebním doprovodem.. Ani v téhle stealth akci nechyběl příběh a s ním lepší postup misemi, které se daly projít jak způsobem tzv. Silent Assassin, nebo také způsobem Ramba, kdy po vás nezůstal nikdy, nikdo naživu.. Jedinou výhradou pro mě možná zůstávají lokace, které se zdají trochu chudé a prazdné, ale pokud se do hry opravdu "zažerete" tak na to zapomenete. Na závěr bych nemohl nezmínit úžasnou hlavní postavu Agenta 47, který hře svým kamenným obličejem přidává ještě pár bodíků navíc.

Mnohem větší nelinearita a variabilita možností, jak danou misi splnit, se oproti první koridorové jedničce přehoupla k lepšímu. To jest k tomu. Příběh? Cesty páně jsou nevyzpytatelné a Agent 47 najde útěchu v malém zapadlém sicílském kostelíku, kde se kromě modlení věnuje zahradničení. Situace se, jak už to ostatně býva, až nezdravě vyostří. Jeho hostitel a přítel, otec Vittorio je unesen, vysoká cena za výkupné je nepřijatelná a staré jizvy volají, že je čas vrátit se do práce. Hitman 2: SA je skutečným simulátorem, který se narozdíl od předchozí hry, která byla víceméně striktně lineární, dává možnost, jak čistou a pilnou práci, jež jste právě naplánovali, směle zrealizovat. Spousta cest v podobě převleků a kamufláže dělá z hry atraktivnější, především však hratelnější zábavu. To samé platí pro cíl, který můžete sejmout buď z dálky za pomocí odstřelovačky, nebo se mu dostat takříkajíc na tělo a vyřídit si to s ním pěkně na férovku. Krásou oplývají i zdejší lokality, ať už se jedná o náměstí v St. Petěrburgu nebo ozdravné lázně. Trošku zamrzí zbytečné bugy a podivná inteligence nepřátel, jež často vyvádí doslova psí kusy. Jesper Kyd předvádí stěžejní výkon své kariéry a zajišťuje si tím práci na dalších dílech. Jen tak dál.

Vzhledem k tomu, že zde není komentář, s nímž bych mohl bezezbytku souhlasit, tak si raději napíši vlastní. :-)
Hitman 2 je pro mě (+/-) klasická "osmdesátková" hra. Vcelku dosti zábavná, ale rozhodně nejde o "must have" titul.
Postupů v úspěšnému dohrání mise zase není tak přehršle. Titul "Silent Assassin" občas dostanete takřka zadarmo, jindy je to velmi obtížné až de facto nemožné. A nadto pravdou je, že pomalé plížení prostě také nebaví celou hru. Občas je vyloženě radost pracovat s "Ákáčkem" (myšleno zbraní), zvláště poslední mise se mi v tomto zalíbila.
V jedné misi je možné získat většinou max. 2-3 převleky, které i k něčemu jsou. Počet vychytávek na jeden úkol je bohužel tak nějak odobný. Dá se hodit dýmovnice šachtou na špinavé prádlo, či místo ní hodit pistoli s tlumičem, abyste jako poslíček prošli kontrolou (a zbraň si pak vyzvedli o patro níže). Jsou to milé triky, ale vzhledem k tomu, že by měly být alfou omegou Hitmana, tak jich je přeci jen celkem málo. A občas jste beztak donuceni vzít do rukou těžší kalibr a cestu si jednoduše prostřílet (což není na škodu). Nepřátelé jsou sice na vyšší obtížnosti poměrně drsní, nicméně dokud pálíte, tak vám jen nabíhají před hlaveň.
Co ale vyloženě zamrzí je počet "atmosférických/filmových scén". Tím míněny různé dějové zvraty, efektní záběry našeho "hrdiny" při zapadajícím slunci, v černém obleku a s poslední obětí u nohou (+ k tomu samozřejmě nějaká sedící hudba). Lokace by prostě potřebovali nějak oživit. Na ulicích nevidíte zmrzlináře ani prodavače novin (a že ti by tam třebas hodně sedli, především pokud by vyvolávali zprávy o vašich předchozích "úspěších") a především civilisté občas i někam jdou, ale jen málo (a zejména málo způsoby) spolu komunikují atp. Celkově je tak hra především o jednom zabijákovi a jeho cíli, přičemž ona proslulá omáčka okolo dosti chybí.
Výše zmíněné scény by přitom nebylo až tak těžké vytvořit. A občas stačí jen málo (viz ptáci - holubi - vzlétající před Hitmanem v kostele; i tohle malé oživení pomohlo, jen jich mělo být více).
Tedy ke konci vyplývá to, co jsem psal na začátku. Pěkná hra, ale do "klasiky" ještě mnoho chybí. Hlavní hrdina je správný drsňák, hudba je velmi dobrá, nicméně v jádru chybí nějak více projevů života a individuality, abyste si přišli jako opravdový vrah. Absence (de facto) emocí u hlavního hrdiny tak není na škodu, ale pro správný kontrast by je měli mít ve větší míře okolní postavy.

Lepší než jednička, ale strašně dlouho mi trvalo, než se mi to začalo líbit. Ovládání postavy hitmana dalo trochu zabrat, pořád se divně otáčel a běhal na křivo. Uspávání lidí je hrozný stres, hned se vzbudí. Omezovalo mě, že jsem nesměl nikoho zabít a trvalo dlouho, než jsem prvních pět misí udělal na SA...ale požitek z toho byl maximální.

Prvních 5 misí je nejlepších. Pak to tak nějak pokulhává, zejména "spojovací" mise, které slouží jen k tomu, abychom se dostali k cílu, tam nemají co dělat.

Atmosféra některých lokací je parádní (ten mrakodrap), u některých dost nevýrazná(Indie). Líbilo se mi setkání s agentem CIA a s Hong Kongskou šlapkou.

Jednoznačně nejlepší díl série, musím souhlasit. Oproti jedničce se hra hraje o poznání lépe, ale hlavně obsahuje snad ty nejnápaditější úrovně z celé série. Co ještě musím vyzdvihnout je soundtrack, který si ještě dneska pouštím (má to co dělat s tím, že Jasper Kyd je můj nejoblíbenější autor herní hudby). Dohrál jsem i na obtížnost Silent Assassin, dalo to práci a stálo to za to.

Naprosto ideální pokračování jedničky.Opravilo všechny chyby, přineslo skvělé mise plné nápadů, vylepšilo systém o různá hodnocení podle kvality provedeného "hitu", Jesper Kyd se opět překonal ve skládání hudby, Glacier engine se dočkal výrazného upgradu..a hlavně, design misí je až na jednu nebo dvě vyjímky (japonsko) naprosto úžasný.První mise na Sicílii, nebo třeba ta v Kuala Lumpuru - sakra, mám chuť si to zahrát jenom o tom píšu!

Hitman 2 je pro me nejlepsi dil serie.TY novejsi dily uz nedokazaly navazat.Jedna z nejlepsich stealth akci.....tak trochu sem sel do 3jky s velkym ocekavanim,ale zkratka na dvojku to nemelo.2jka mela zkratka sve kouzlo a vybornou atmosferu.A o vynikajici hudbe se radej rozepisovat nebudu:).

Hitman je pro mě dokonalá hra. Svým způsobem je to i dokonalá série, protože se ji nikdo nesnaží napodobit (a pokud jo, tak to nevyšlo, protože bych o tom věděl). Nedá se mu nic vytknout, všechno, co bylo v jedničce špatně, je tady dobře a všechno co bylo v jedničce dobře je tady ještě lepší. Z mála her mám tolik zážitků a tolik vrytých scén, jako právě z Hitmana.

Pro me tatktez nejlepsi dil serie a asi obecne nejlepsi stealth akce.
U jednicky me hned zezacatku odradila nemoznost savu, coz hru (resp. hrace) dost omezuje. Tady jsem se naopak mohl dosytosti vyzit :)
Mimo pochybne inteligence NPC nemam hre snad co vytknout. Jiste - drobne bugy se vzdy najdou ale nic co by melo hrace frustrovat nebo degradovat celkovou hratelnost.
Co ale musim doslova pochvalit tak skvele navrzene mise, ktere jsou diky pribehu pekne ruznorode...Sicilie, Arabie, Rusko...:-) Jesperova hudba pak jenom dokonale podtrhne atmosferu techto mist.
Davam tedy za 100%, puntickari at si odectou tech 5% za muj srdcovy vztah:-)

Vraždenie klavírnou strunou nikdy nebolo tak zábavne. To by mohol byť slogan tejto hry, práve snaha o tichý postup je ale paradoxne veľmi rozporuplná záležitosť, na jednej strane je pekné si niekoho potichu odkrágľovať bez toho aby sa človek musel prestrieľať davmi nepriateľov ako v regulérnych akciach. Na druhej strane ten stealth postup je jednoducho občas nuda. To však nie je tak výrazným záporom ako ten pocit, že celá hra a všetci jej protagonisti sú len obyčajné figuríny bez citov, osobnosti, v podstate len panáci s nálepkou ja-zabíjak, on-obeť a oni-zvyšok alias civilisti a nepriatelia. Nič viac nič menej, príbeh je len kulisou k vražedným misiám, ktoré sú podľa príležitosti viac či menej zábavne. Otázkou je, či sú plnohodnotné, keď je hra plochá ako surferské doska. Nájsť cieľ a zneškodniť, to je všetko. Žiadne morálne pocity, vnútorný boj hrdinu, či budovaná atmosféra príbehu zabijáka (aj keď hudba Jespera Kyda krásne dopĺňa hru, atmosféru sama o sebe nepostaví). Celý čas má teda človek skôr pocit ako keby fungoval mobilné voskové figuríny a nie osoby, dokonca ani uspanie a následne prezlečenie sa nemá šmrnc, neviem ako sú na tom ďalšie diely, pretože som sa k ním ešte nedostal, ale práve v príbehu, psychike postáv a dynamike má Hitman nevyužitý potenciál.
Keď sa ale cez toto prenesiem a rozhodnem sa len tupo zabávať, likvidáciou voskových figurín a takticky rozmýšlať nad najlepšou cestou (ono ich zas tak veľa nie je, že), aby som nevzbudil žiadnen rozruch a bol ten Silent Assassin z názvu hry, dokážem sa vcelku pobaviť. To podľa mňa ale nestačí, potenciál tu je, len ho treba využiť.

u hitmana se stalo neco, co se tak casto nestava, dvojka prekonala vyborny prvni dil, a to o nekolik konskych delek. Lepsi pribeh, mise, vyladena obtiznost, lepsi grafika je samozrejmosti..

Druhý díl Hitmana mě celkem i trochu bavil. Jak už zmínil Pilfar, tak je možné hru projet stylem Silent Assasin nebo stylem Ramba, což mě docela těšilo, protože jsem tento postup rád střídal. Příběh pojednává o napraveném nájemném zabijákovi žijícím poklidným životem v kostele na Sicílii. Jenže tato idylka netrvá dlouho a hlavního hrdinu si vyhlídne sicilská mafie, která unese faráře a rozhodne se zabijáka Codename 47 vydírat. Ten si to však nenechá líbit a rozhodne se vrátit ke své profesi, kterou hodil na hřebík - no takže příběh je celkem taková klasika.
Po grafické stránce hře nemůžu moc vyčíst, zbraňový arzenál byl slušný, možností jak dohrát každou misi bylo taky více.
No celkem mi vadila ještě nelogičnosti, že když jste běželi, tak vás ihned odhalili.

No je to taková hra, u které jsem se i celkem bavil, ale pravý Hitman prý začíná asi na nejtěžší obtížnosti - na tu jsem si radši netroufl, takže to asi není typ stealth akcí moc pro mě.

Je to mé druhé suznámení s agentem 47, hrál jsem už Blood Money a musím říct že BM bylo o poznání lepší. Silint Assasin může být jakkoli známý ale mě tedy vůbec nebavil.
Grafika byla příšerná a jediné co mě jakž takž bavilo byla možnost změny převleků. Cena je jako vždy příznivá ale to a osobnost agenta 47 je jediné pozitivum co mě napadá. Hra byla ve své době trhák ale dnes už rozhodně vedle tgraficky i jinak skvěle dodělaných her prostě neobstojí. Pro fanoušky hitmana povinnost ale pro ostatní tuctová hra která za to nestojí.

Docela dobrá hra nejvíc se mi asi líbi arzenál zbraní(SP12.M60)a další.Hru jsem si stáhl a mám j v češtině.Na druhou stranu mi vadí že nesmím zabijet hlasitě.Stejně zabijím po svém a na hodnocení kašlu.A taky sem se divil že sem to rozchodil na 400mhz celeronu.