Hidden & Dangerous

Dodnes si pamatuji na okamžik, kdy jsem si domů jako jedenáctiletý prcek odnášel za údivu prodavače originální krabici hry, na jejíž vlastnictví jsem byl právem hrdý.

Byl jsem hrdý na to, že v českých luzích a hájích vznikla taktická hra, věnující se speciálním oddílům (konkrétně britská SAS založená roku 1941 sirem Davidem Stirlingem) působícím v týlu nepřítele za druhé světové války.

Neodradila mě angličtina, neodradila mě poměrně vysoká náročnost, ani problémy při instalaci (tehdy jsem skutečně nerozuměl chybové hlášce ("there is not enough space on disk..."). Měl jsem totiž hru, po které jsem vždy toužil, hru, která mi umožnila mít alespoň na krátký čas oblečenou britskou výsadkářskou košili a červený baret s pověstnými křidýlky, obličej začerněný maskovacím krémem, na opasku sumky s výbavou, municí a pouzdro s legendární britskou dýkou Fairbairn. V ruce mě studila hlaveň Stenu a za mnou ve stínech tiše oddechoval zbytek mé skupiny.

"Who dares, wins."

Ano, byl jsem zcela pohlcen.

Atmosférou, celkovým zpracováním, hratelností, důrazem na realističnost, závěrečnými misemi na území Československa (tedy protektorátu Čechy a Morava) i naprosto krásně zpracovanými titulky (sedící voják opřený o strom, užívající si vítěznou cigaretku).

Těžko vyzdvihnout pouze jeden či dva aspekty této hry nad ostatní. Už samotné zpracování úvodního menu a výběru jednotlivých kampaní a operací v nich, selekce mužů do oddílu, pečlivý výběr výzbroje a výbavy, perfektně zpracovaný briefing před každou misí, kde je vám krásnou angličtinou vysvětleno, co je třeba udělat a čeho je dobré se vyvarovat. Pak výběr čtyř statečných, rozdělení výbavy, aby všichni všechno potřebné unesli a...

...žádné hrr na ně, žádné směle vpřed.

Kdepak.

V tomto případě nejsou H&D pro vás.

Hra od vás vyžaduje opatrný, leckdy pomalý a trpělivý přístup. Průzkum. Plánování. Bezchybnou realizaci. Taktická mapa umožňující zadávat jednotlivým vojákům příkazy, co mají dělat, není jen kosmetickým doplňkem. V některých misích je nepostradatelná, stejně jako příkazy, kterými oslovíte své muže v okolí. Většina misí je skutečně velmi náročná a ne každá se vám povede projít na poprvé. Navíc přicházet o své spolubojovníky se nevyplácí, neb jich máte jako šafránu.

Když jsem se poprvé za deště a hromu přibližoval ke strážní boudě u železničního mostu, byla ve mně malá dušička. Odstřelovače na malý vrch, vojáka s lehkým kulometem za balvan. Zatajit dech, nastavit zaměřovač enfieldky...

Nepopsatelné zážitky.

Moje mladistvé nadšení z této hry zašlo tak daleko, že jsem u počítače seděl oděn v maskáčích s helmou na hlavě a prováděl diverzní akce v Norsku, Jugoslávii či Německu, zcela pohlcen do děje.

Když jsem měl možnost po letech porovnat první díl s jeho nástupcem, neubránil jsem se dojmu, že ač mladší bratříček přináší určitá vylepšení, nové mise, kompletní českou lokalizaci a další vychytávky, chybí mu jistý nádech onoho pionýrského období sklonku devadesátých let, kdy nadaní hoši z Illusion Softworks ukázali světu, zač je toho u nás loket a zalepili pusu všem domácím jízlivcům a kritikům českého game designu.

Tímto komentářem bych tedy rád vzdal hold této skvělé, dovoluji si říci, legendární hře a jejím vývojářům.

Díky kluci.

Hidden & Dangerous byla ve svý době první hrou, která ve větším měřítku oslovila i zahraniční zájemce o návykovou PC zábavu a dokázala, že i u nás jsou schopní vývojáři (pamatuju si to celkem dobře, protože tenkrát jsme s kámošema měli jěště přehled snad o všem, co zrovna vycházelo :) Navíc si troufám tvrdit, že potom ji už překonal jenom Flashpoint a Mafia...
Většinu misí jste odehráli v týmu 4 britských vojáků, kteří měli rozdílný vlastnosti (přesnost střelby, rychlost atd.) a před začátkem jste si je mohli vybrat z nějakých 20ti. Také jste jim museli přidělit vybavení podle účelu mise v závislosti na tom, kolik toho vůbec unesou...Mezi členama týmu se dalo libovolně přepínat a mohli jste ostatním zadávat příkazy jako následuj mě, kryj se, lehni si atd...na svojí dobu věc nevídaná :) Taky tady byla možnost posílat je na určitý místa na mapě, ale dost často se stávalo, že milý vojáček to vzal přes řeku, kde se utopil nebo se někde zasekl...Cíle misí byly nápaditý a zajímavý a snad nikdy se nestalo, že byste měli prostě jen něco někde vyřezat. Často se jednalo o vyhození nějakýho zařízení nebo komplexu do vzduchu.
Jak už jsem zmínil, velkým problémem byl samostatnej pohyb vojáků po mapě, ale tim největšim byla skutečnost, že vám čas od času někdo padnul mrtvej k zemi bez jakýkoliv příčiny...často se to stávalo na stejnejch místech. Takže jediný zápory vidim vážne pouze v systémovejch chybách.

Pamatuji si, jak jsme s kamarady seděli u misí a premýšleli co a jak kde udělat,aby nás nikdo nezastřelil. Bylo to zábavný a konečně hra, u které nebežíte jak J.Rambo skrze 100 protivníků s 90 hp. Fakt bylo výborný přepínání v týmu, příprava zbojního arzenálu a plazení se za zády protivníků. Fakt ve své době super hra, která na dlouho chytla a nepustila.

Nebudu mluvit o tom pěkném ale o tom ošklivém o pěkném tu mluví hezky všichni náramně pěkně, takže: Iritovalo mě časování v taktickém módu, postavy občas byly fakt tupé a pak se často nechali tak i zabít, rozkaz byl rozkaz co dodat, že se tam přesunulo třicet nácků se samopaly. Bohužel 3d bylo občas velice nepřehledné když se rozhodla kamera dementit, často docházelo k přehlížení nepřátelských jednotek. HD je taková česká poctivá vykrádačka Commandos, ve slušivém kabátku, za mě 70 %