Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Hexen: Deathkings of the Dark Citadel

Deathkings of the Dark Citadel

1996
73
22 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
rozšíření
Multiplayer
ano

Oficiální rozšíření HeXenu začíná tam, kde původní hra skončila. Hlavní hrdina, poté co porazil Koraxe a objevil Chaos Sphere, je uvržen do Říše mrtvých. Nezbývá mu tedy, než najít cestu zpět a probojovat se skrz Temnou Citadelu plnou nepřátel.

Datadisk obsahuje 3 nové huby, tedy 20 nových singleplayer map a 6 deathmatch map. Kromě těchto novinek a zvýšené obtížnosti zůstává vše při starém. Stejně tak i hudba je stejná jako v původní hře, avšak pro její použití v datadisku je nutné nainstalovat patch ve verzi 1.1.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
O tom, že existuje nějaký oficiální přídavek do Hexenu jsem se dozvěděl až nedávno. Celý natěšený jsem ho sehnal a nainstaloval, nicméně mé nadšení brzy opadlo, protože…

Deathkings of the Dark Citadel (dále DDC) se nese v duchu oficiálních přídavků ke všem Doomovkám. Ať už šlo o Ultimate Doom, o Plutonia Experiment či o Shadow of Serpent Riders, vše přineslo jen jedinou novinku – nové mapy. DDC je na tom stejně a přitom by nemohl být takový problém oživit hru pár novými monstry a třeba přidat každému charakteru jednu zbraň. Místo toho tu jsou jen tři nové epizody, které jsou o něco těžší než základní hra.

Stejně jako Hexen, i DDC jsem hrál na čtvrtou obtížnost a měl jsem na rozdíl od Hexenu co dělat. Nepřátel je totiž mnohem víc a co je horší – velmi často se respawnují. Nevím, jak tomu je na nižších úrovních obtížnosti, nicméně zde jsem každou chvílí čelil novým přívalům monster a nešlo o obyčejné Ettiny, nýbrž o všehochuť, včetně otravných Stalkerů (bestie z bažin). Nějaká radost z toho, že jsem vyčistil úroveň, se tedy nekonala a to je škoda. Vzhledem k tomu, že epizody jsou opět spletité a opět hrozí bloudění, byl častý respawn silných nepřátel o to horší, neboť mana docházela a zdraví též. DDC se vyznačuje i tím, že vzácné předměty jako třeba Icon of Defender (nesmrtelnost) či Dark Servant (Maulotaur) se vyskytují v hojném počtu. Vzpomínám, že Maulotaura jsem v Hexenu našel asi jen třikrát, kdežto zde jich je více než deset.

Dojmy z kapitol - díky cheatu SHADOWCASTER jsem každou kapitolu hrál za jiný charakter

1. Blight (hráno za Klerika)
Kupodivu nejtěžší kapitola. Je tu strašně málo munice a tak není čím střílet, což souvisí i s tím, že najít třetí zbraň vyžaduje navštívit tu správnou úroveň a ještě učinit určitý pokrok v kapitole. A tak jsem s tou nejslabší zbraní ze všech musel utlouct hordy Kentaurů a draků (Chaos Serpent). Co zamrzelo, bylo to, že první kapitola vytasí prakticky všechny trumfy – téměř všechny nepřátele, všechny předměty a všechny zbraně, včetně té speciální. Navíc je kapitola poměrně spletitá a dlouhá. Najít tajnou úroveň bych bez nahlédnutí do návodu asi nedokázal, protože drahokam, který k ní otevře přístup, se nachází za posuvnou stěnou, která je nachlup stejná jako stěna okolo. Samotná tajná úroveň taky moc nepotěšila, neboť nejde o nic zvláštního. Jednoznačně považuji Blight za nejhorší kapitolu. Přišlo mi to dokonce tak hrozné, až jsem zvažoval konec a uninstal.

2. Constable’s Gate (hráno za Mága)
Tohle je už jiná káva… Kapitola přehledná, o dost snazší a hlavně zábavná. Respawn nepřátel je pořád hrozně otravný, ale když na něj zkusím zapomenout, byla kapitola hodně povedená. Svým nápadem mě zaujala třeba úroveň Treasury, kde se obcházela jáma s vodou a neustále se stoupalo výš a výš. Odsud se také dalo vcelku snadno dostat do tajné úrovně, která se vyznačuje tím, že zde jsou úplně všechny zbraně ve hře. Zbraně, které patří jiným charakterům vám však dají jen munici.

3. Nave (hráno za Bojovníka)
Asi nejpřehlednější a nejlehčí kapitola. Když pominu první velkou bitvu v chrámu a pak závěrečný souboj s bossy, neměl jsem žádný větší problém. To ale může být dáno i hrou za nejodolnější charakter, který je nejlépe uzpůsoben na časté respawny monster a který má nejlepší třetí zbraň, pro kterou tu je hromada munice. Nalezení tajné úrovně není zase tak obtížné a samotná úroveň je speciální nejen spoustou předmětů a munice, ale především jediným druhem monstra – Wendigo. Závěrečný boss hry je vlastně trojice záporných hlavních charakterů, tak jak se objevili už v Hexenu. Protože se však souboj odehrává v aréně, kde se není za co schovat, jde skutečně o velmi obtížnou bitku a to především proti Mágovi, před jehož střelami nejde utéct ani uhnout. Takže rada na závěr – šetřete si na bosse nesmrtelnost :)

Pro: 20 nových map ve třech epizodách

Proti: Žádné inovace, častý a výrazný respawn nepřátel

+15
  • PC 80
Deathkings of the Dark Citadel je nejklasičtější příklad datadisku z devadesátek. Udělat další nášup a pořádně zvýšit obtížnost. Cokoliv nového není potřeba. Stejně na to cílí jen fanoušci originální hry. Obtížnost jde teda nastavit. Jaký looser by si ale dával nejlehčí z pěti obtížností?

Design lokací se nemění. Jede pořád ve stejně bombastickém duchu. Pro dnešního hráče z neznalostí starých klasik to může být docela hardcore. V Hexen není těžké zakysnout. Stačí přehlédnout maličkost jako předmět na zemi ve tmě, minispínač za rohem nebo napůl tajné dveře. Tentokrát jsem se zaseknul dvakrát. Z toho jednou to bylo na dlouho a byla to taková kravina. Lokace jsou ale krásně vymyšleny a bez mapky ani ránu.

Stačí rány od nepřátel, kterých je tu fakt hodně. Vyčistíte mapu a za pár minut se ti samí ve stejném počtu objeví znova. Lékárničky a náboje bohužel už nikoliv. To je tak největší změna oproti základní hře. Už se nerespawnují jen základní psi. Teďka se objevují všichni a ve velkém. Nejvíc mi ale dávali zabrat bažinní netvoři. Save/Load byli častí pomocníci.

Když víte, kam máte jít, tak je to asi v pohodě. Když na nějaký časzabloudíte, tak se moc nevyplatí savovat, protože zdraví a nábojů není moc. Hrál jsem za bojovníka a chvíli jsem litoval, že jsem to nerozehrál za mága. Základní zbraň na dálku by se dost hodila. Trochu mě zklamalo finále. Čekal jsem buhví co a šetřil si minotaury a nesmrtelnost. Na každého bosse stačili dva minotauři a ani jsem se nemusel moc zapojovat. Totální brnkačka.

Pro fanoušky Hexena je to výborný datadisk, který dá občas zabrat. Alespoň nějaké nové monstrum bych ale bral.

Pro: poctivý hardcore datadisk, design lokací, atmosféra

Proti: někdy až moc drsný respawn, slabší finále, kromě obtížnosti vůbec nic nového

+13