Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Heroes of Might and Magic V

16.05.2006
77
331 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Dnes již legendární tahová strategie, tentokrát v pátem dílu. Ten byl v několika ohledech přelomový. Kromě toho, že jej již nevyvíjelo New World Computing, ale ruští Nival Interactive (tvůrci též výborných Etherlords), hra kompletně přešla do 3D podoby. Těchto dvou skutečností se fanoušci obávali asi nejvíce. Obavy se nakonec ale ukázaly liché.

Heroes of Might and Magic V byla hra, která hrdě kráčela ve stopách svých předchůdců. Je pravda, že po čtvrtém dílu se hra spíše herním mechanismem vrací zpět k třetímu, ale obecně je to považováno za správný krok. Jsou to prostě staří dobří HoM&M.

Psát sem princip hry je jako nošení dříví do lesa, tak jenom ve zkratce. Hra v sobě kombinuje budovatelskou strategii s tahovými boji, vše přitom okořeněné RPG prvky. Takže si stavíte své město (s pevně danou pozicí na mapě), hledáte doly, které vám následně dávají tolik potřebné suroviny a stavíte si armádu. Jelikož váš protivník dělá veskrze to samé, je pouze otázka času, jak dlouho bude trvat než dojde ke střetu. Boje se následně odehrávají na šachovnicovém poli. Váš hrdina, který si ve městech najímá jednotky pro boj, poté po bojích (a nejenom po nich) získává zkušenosti, které následně hráč rozděluje mezi jednotlivé schopnosti a podschopnosti. Po určitě době je z hrdiny zabiják první kategorie a i jeho armáda již neobsahuje pouze pár jednotek které někde posbíral, ale je složená z pečlivě vybraných stovek jednotek.

Ke hře vyšly dva datadisky - Hammers of Fate, vyžadující ke spuštění základní hru, přidávající nový národ trpaslíků, i kampaň a stand-alone Tribes of the East, přidávající nový národ skřetů a opět novou kampaň.


Poslední diskuzní příspěvek

Ještě k té muzice z šestky, Rob King se k tomu vyjádřil následovně: "We were barely in H6. All the music in that game was re-recorded and re-written from the original music we actually turned in. It was pretty much remixes of the originals. I wanted to go in a different direction, something different and edgy. Im all "Latin choired out" lol. Heroes 1-4 I was the audio director and sole decision maker in the creative audio department. That is not my role any longer so I don't make those decisions. We wish Heroes the best! It was a cool 17yr run and the fans have always been very kind to Paul and myself. Cheers"

Takže je to přesně jak jsem si myslel. Dokonce už v té pětce, fakt, že to postavili na dvou melodiích, nebylo jejich rozhodnutí, ale rozhodnutí Ubisoftu. Udělat to víc filmově. Ale zvládli to skvěle a ještě jim nechali jinak skladatelskou svobodu.
Jenomže do šestky ty svině vzali muziku, co nahráli, přehráli to, přepsali to a výsledek je, že ta hudba stojí za prd, až na pár výjimek.
Ježiš já to tak moc znám ze své vlastní zkušenosti a je mi to tak bytostně odporný. Strašně s nima soucítím.
Smutný teda je taky to, že oni jinak v herních soundtracích vůbec nejedou, Romero nikdy ani nehrál žádnou hru, takže není moc šance, že by od nich člověk ještě někdy něco slyšel. To není jak ten Jason Graves, kterej jde od hry ke hře, ale nemá to duši. Rob King a Paul Romero prostě byli spojení výhradně s Might and Magic sériema a mělo to tak zůstat. Zasranej Ubisoft. Mám obavu, že šestce strhnu takovejch 40 % jen za tohle :D

a TADY na týhle ruský stránce jsou prej originály od Romera, tak to jdu zkusit :-) a je to fajn!

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Jak jsem již zmínil v komentáři ke čtvrtému dílu, Heroes of Might and Magic V mi v mnoha ohledech připomíná moji oblíbenou a nedotknutelnou "trojku". Například v plné parádě se zde vrací možnost povyšování základních jednotek a třeba hrdina už je v bitvě zase pouze sám bez svých kolegů, přímo se jí neúčastní a nelze na něj tedy ani útočit. Jaká úleva. Líbí se mi u něj především nová a dle mého názoru ideální možnost výběru mezi použitím kouzla nebo samostaným útokem. Na dovednosti, systém povyšování a popisky nemohu říci ani půl slova.

Hra z pohledu procházení mapy, tedy obsazování měst, sbírání surovin a válčení s nepřáteli, mi připadá zpracovaná velmi dobře, vše je přehledné a i když třeba zrovna nevím, co jsem sebral díky oddálení pohledu, ikonka a dostatečně velký a barevný nápis mi to ihned připomene. No problem.

Města samotná na mě působí epicky už jen kvůli tomu jejich otáčení se kolem své osy, design se ve většině případů velice povedl, je jich dostatek a jediný problém bych zde mohl mít s hudebním podkresem, který už rozhodně není tak úderný a návykový jako v předchozích dílech. Na jednotky si musí udělat názor každý sám. Já osobně s nimi problém nemám, pouze v několika případech bych možná zvolil jinou alternativu, ale jak říkám, za mě celkově v pořádku.

Zatím to dle popsaného textu vypadá snově, ale i zde se samozřejmě něco najde. Největší problém mám osobně s grafikou a 3D zpracováním. Přes toto se prostě nějak nemohu přenést. Na samotné herní mapce pohybujíc se s hrdinou koňmo ještě pal to čert, ale co se týče bitev nebo in-game filmečků, to opravdu nezvládám. Na bitevním poli si nejsem schopný nastavit ideální pohled a v případě, že máme s nepřítelem oba dva plný stav jednotek a do toho ještě kouzlíme, vše mi splývá dohromady. Jen pro přesnost, žádnou oční vadu zatím nemám. Krom toho, některé jednotky jsou vyloženě přezdobené/překombinované a v určitých momentech působí spíše směšně než třeba strašidelně.

Každopádně velký palec nahoru za možnost samostatných duelů, těch jsem se kdysi s kamarády nahrál pomalu více než samotné hry a za povedené datadisky Heroes of Might and Magic V: Hammers of Fate a Heroes of Might and Magic V: Tribes of the East, přidávající mimojiné i nové frakce. 80%.

Pro: herní principy, města, datadisky, duely, hrdinové a vše s nim související

Proti: grafika, některé jednotky, bitvy

+22
  • PC 75
Heroes V budu už do konce života vnímat jako ty nový Heroes. Vyšli totiž přesně v době, kdy jsem začal být starý, tzn. v 17 letech. Od té doby je pro mě všechno nové, a předtím jsou ty věci starý.

To má za následek, že jsem je dohrál až dneska, konečně. A to považuji Heroes za svojí nejoblíbenější sérii vůbec. Pokus o první dohrání byl už dávno, ale nějak se mi nepodařilo dokončit poslední kampaň a na hru jsem zanevřel. Vrátil jsem se k ní nedávno, rozhodnut si to dát znova, plus dokončit i všechny single mapy se scénářem. A těch 350 hodin, které jsem v Heroes V strávil, když jsem je dvakrát dohrával, mě trochu děsí (ale docela často jsem u toho usnul).

Svůj skill jsem za ta léta dost zlepšil, za což určitě vděčím H34Dovým videím. On sice točí videa o trojce, ale tohle je dost podobná hra. Dohrát to teď mi nečinilo sebemenší problém, a asi jsem si měl dát vyšší obtížnost (jenže já si nad normal nevěřil, když jsem to prve nedal).

Z prvních pěti dílů mám míň rád jen jedničku, protože tu jsem vlastně neměl rád nikdy (hlavně kvůli armageddonu a neexistenci dovedností). Ano, mám raději čtyřku než pětku, a to z jednoduchého důvodu, přišla s něčím jiným v hratelnosti, a i když tam byla spousta nedostatků, ty změny mě bavily.

Jenomže pak nastala představa, že každý další díl musí být návratem ke trojce, protože trojka je svatý grál a už to nesmí být jinak. A to mi přijde škoda. Zpětně viděno, tyhle neustálé návraty ke trojce (které probíhaly i v šestce a sedmičce a v onlinu) celou sérii v podstatě zabily. Je to jak stará dinosauří kapela, co se bojí hrát na koncertě nový písničky, a tak hraje furt dokola starý hity, až zjistí, že už vůbec nikoho nezajímá. To se přesně stalo celé sérii Heroes.

V pětce samozřejmě přibyl zásadní prvek 3D, který mě od začátku vytáčí, zároveň je ale důvodem, proč pětku respektuju. Je to díky tomu díl speciální a výjimečný a vypadá asi nejlépe ze všech.

Nejzásadnější změnou je přepracovaný systém dovedností, který je mnohem komplexnější a poněkud záhadný a bez návodu (skillwheel) prakticky nepochopitelný s návaznostmi, které člověk nemá šanci normálně postřehnout. Paradoxní je, když jsem se o ty speciální dovednosti snažil, byl jsem obvykle slabší, než když jsem se na to vykašlal a jel podle svých zaběhlých strategií.

Zásadní změnou je pojetí kampaní. Konečně je tady zajímavý příběh, že jsem byl zvědavý, co se bude dít dál. Je to výborně propletené. V rámci Heroes se mi tohle stalo vůbec poprvé. Renderované animace jsou fajn, bohužel zpracování in game animací je otřesné a gestikulace hlavních postav, které vůbec nesouvisí s tím, co zrovna říkají, moc nepomáhají vžití se do příběhu.

Co se týče samotných bojů, ty jsou skvělé. Už si ani nedovedu představit bojovat bez jasně daného pořadníku, bez všech těch informací, které jsou v pětce standardem. Snad poprvé se mi stala v Hereos ta iluze, že jsem opravdu vnímal tu válku a ty boje jako opravdové boje a ne jen jako figurky na šachovnici.

Zpracování hradů malinko dojíždí na 3D. Je to nepřehledné a dneska už vizuálně trochu rozpačité (hlavně Inferno).

Pátý díl je krom toho všeho také dost těžkopádný a zdlouhavý a vůbec neodsýpá. I když jsem si všechno zrychlil na maximum, než odehrál počítač, trvá to minutu, než proběhne souboj, je to mnoho minut. Heroes vždycky žrali strašně času, ale pětka je v tom snad nejhorší.

Musím se obšírněji dotknout hudby, jelikož hudba z téhle série rozhodně ovlivnila můj hudební a koneckonců i reálný život jako žádná jiná. Takže jestli vás hudba nezajímá, můžete přeskočit na poslední odstavec. V pátém díle hoši z Green Street Studios (předně Paul Romero a Rob King) zvolili zcela nový přístup, než ve všech předchozích dílech. V prvních čtyřech dílech se ani jednou nestalo, že by se nějaká melodie kdekoliv opakovala, nebyla nikde dokonce ani pozměněná. Každý track byl úplně jiný. Snad jen ve čtyřce se dala zpozorovat podobnost mezi jednou ze skladeb povrchu trávy a vody, ovšem to bylo z toho důvodu, že tyto tracky byly vykradené a pouze aranžersky doupravené. (a ano, melodie středověkého dies irae se občas v sérii vrací).

V pětce muzikanti vsadili v podstatě na 2 výrazné melodie, které donekonečna varírují a jsou protkány celou hrou. Zejména Paul Romero na tom ukazuje svojí skladatelskou genialitu, protože za pomocí dvou melodií vytvořil soundtrack o 51 položkách a přesto stojí 90 % skladeb za poslech, protože působí pokaždé jinak. Tyhle dvě melodie nehrají úplně pořád, v několika tracích nejsou, to člověk oslavuje šampaňským a člověk si od nich trochu odpočine (největší změnou je rozhodně hudba z města Sylvan). Stejná melodie dovede posloužit jak v Nekropoli tak v Haven, stačí jen změnit všechno ostatní (např. tempo, nástroje, tónorod atd.).

Na druhou stranu, když obvykle poslouchám hudbu ze série Heroes, z předchozích dílů musím sjet skoro vše, tady mi stačí skladba z města Haven a hudba z credits a menu a člověk slyšel v podstatě všechno a i na těchto tří tracích je slyšet, jak se to i tak opakuje.

Poprvé se také skladatelé vrátili (právě v titulkách) k melodii ze starých dílů, konkrétně z melodie z hradu Sorceres z dvojky, a tím tak v mých očích vytvořili hlavní téma série Heroes.

To vše má za následek na poměry Heroes nebývalou hudební jednotu, neboť předchozí díly byly trochu otravné tím, jak člověk poslouchal každé dvě sekundy úplně jinou skladbu. Ne že by tady zvolili adaptivní formát, systém přeskakování tracků je pořád jak ze začátku devadesátých let, ale vlastní hudba pomohla tomu, že to skoro zní, jako by hudba adaptivní byla.

Hudbu z pětek nepovažuji za nejlepší ze série, je ale svěžím novým přístupem, který oceňuji. Je to jediná Might and Magic hra od Ubisoftu, kde mám hudbu opravdu rád, ale zpětně to bylo poslední vzepětí. V šestém díle už bohužel spoustu skladeb složili jiní skladatelé a kouzlo se už úplně vytratilo.

Celkově je tak pětka dílem, který mě celkem bavil a respektuju ho. Přesto se na něj dívám skrz prsty, protože je to poprvé, co ze série cítím kalkul udělat prostě to, co bylo úspěšné, akorát v novém grafickém kabátku. Ve světě Heroes jsem strávil tolik času, že jsem jeden z těch, kteří už potřebují přecijenom více inovací, aby ho to opravdu bavilo hodně. Jsem zvědav, za jak dlouho zvládnu datadisky a další díly. Jestli vůbec někdy.

Pro: kampaň, 3D, boje, grafika, hudba, jiný systém dovedností

Proti: animace, 3D, zbytečně složitý systém dovedností, hudba by přecijenom mohla mít i více nápadů, těžkopádnost

+21
  • PC 80
Pátý díl Heroesů jsem si sehnal s troškou zvědavosti - jednak proto, že jsem pětku nikdy nehrál a netušil jak mě bude bavit, jednak jestli ji vůbec na své staré šunce rozjedu. Kupodivu jsem hru rozjel bez problémů a jaká byla? Inu tradiční Heroes se vším dobrým i špatným.

Tak především - vizuální stránka je parádní. Tentokrát jsme ve 3D, ať už mapa průzkumu či bojiště. Znamená to, že kameru můžete zoomovat, otáčet, naklánět a můžete koukat jednotkám až pod nos a nebo si nastavit pohled, aby to vypadalo víceméně jako předchozí díly. Bez otáčení Vám ale občas uniknou předměty či skryté jednotky. Úžasné jsou animace jednotlivých potvor, jejich vzájemné souboje, vítězné pokřiky, zoomování na povedené zásahy a další chuťovky.

Samozřejmě parádní je i intro, o něco hůř dopadly enginové animace, které doprovázejí zbytek hry. Postavy pronáší dramatické proslovy, akorát při nich nehýbou pusou a neustále máchají meči/staffkami/luky a vyvolávají kouzla - zřejmě aby dodali svým slovům ještě větší dramatičnost. Připadal jsem si jako ve špatném divadle a dost mi to kazilo prožitek z jinak výborného příběhu. Samozřejmě nechybí skvělá hudba a kupodivu výborný dabing.

Jak jsem říkal, příběh je vynikající. Tak jako v předchozích dílech, i tady v šesti kampaních šest národů, ale tentokrát je to vše provázané a to skoro s epičností Warcraft 3. Jsme v novém světě Ashanu, kde se Gryfí říše (lidé) dostala pod útok démonů. Král Nikolaj odjíždí do války a jeho královna Isabela nechce stát bokem a vydává se mu pomoc. SPOILERY! Na konci první kampaně přichází zvrat, když Nikolaje zabije vojevůdce démonů Agrael. A právě za něj začínáte kampaň druhou - Agrael štvaný gryfími rytíři, zrazený vládcem démonů postupně nachází pravý cíl své cesty. KONEC SPOILERU. Víc nebudu prozrazovat, jen že do děje postupně vstoupí nekromanté, temní elfové, elfové a mágové, přičemž v poslední epické kampani se potkávají prakticky všichni hrdinové. O to více zamrzí jeden trapný zvrat Agrael/Raegal - opravdu mi to nemělo dojít? a nedořešený konec Kha Beleth asi přežije, Isabela je posedlá. Asi bych musel dojet i datadisky, ale na to už nemám sílu, radši mrknu na jejich příběh na youtube.

Ona ta hra je obrovská a úmorná. I když hrajete každý den pomalu od rána do noci, jen tak se na outro (mizerné a kraťoučké) nepodíváte. Samozřejmě je parádní, jinak bych u ni nevydržel. Většina změn ze 4 dílů je pryč. Žádní samostatní hrdinové, volně se potulující jednotky, košatý strom skillů, příklon k RPG. Co zůstalo je inventář hrdiny, výběr z různých specializací. Zůstaly i "chodící" mise bez stavění, které jsou rozporuplné. Pokud máte správnou rasu, jsou to orgie taktiky, ale pokud ne, promění se v noční můru. Občas narazíte na někoho, koho v rámci příběhu nemáte porazit, či před ním musíte rovnou prchat.

Změnilo se stavění, kdy stavíte podle určité stromu budov, občas je trošku problém zjistit, co vlastně stavět, abych dostal kýženou budovu. 3D města jsou kouzelná, ale najít v nich něco je kumšt, naštěstí vše řeší přehledné ikonky.

A vrátila se trochu i obtížnost. Nepřátelé opět rushují a obsazují co mohou, občas Vás zaskočí desetinásobnou přesilou (zvlášť u chodících misí je to chuťovka). Ne naštěstí to není tak obtížné jako první tři díly. Mise jsou občas malé, občas normální, ale většinou úmorně obrovské, navíc ještě s podzemím - k některým sednete a za 10 hodin máte vyhráno! A to jich je 30 - což mi připomnělo, proč hraju radši ty adventury, ty nežerou tolik času. Narazil jsem i na chuťovky typu nepřátelé kradnoucí lodě - pokud se Vám to stane na ostrůvku, jste v prdeli a jeden bug, kdy hrdinka, která měla zaútočit zůstala na území kam jsem nesměl vkročit a já musel hrát znovu.

A co jednotky? V podstatě klasika. Díky bohu si už nemusíte vybírat kterou chcete, jinak platí, že nejlepší jsou střelecké, pak ty co daleko doletí a nejvíce na houby jsou chodící, protože nikam nedolezou. Spousta jednotek má nějaké speciální schopnosti, různá kouzla (které jsou mimochodem v pátém díle neskutečně slabá) a záleží fakt od kusu.

Lidé - taková klasika. Pomalé brance a pěšáky naštěstí zastoupí střílející kušiníci a kněží, doplnění rychlými gryfy, paladiny a brutálním létajícím andělem.

Démoni - i tady nebyl problém. Rarášci jsou sice k ničemu a většina dalších jsou variace na různé běhající a drápající potvory (naštěstí celkem rychlé). Ale je tu střílející sukuba, který ve vylepšené verzi zasáhne více cílů, kouzlící pekelný pán a teleportující se ďábel.

Nekromanti se povedli. Kostlivci ve vylepšené verzi střílí, duchové se odhmotňují, takže půlka zásahů se jich netýká, upíří vysávají životy, lichové jsou mocní střelci a nad tím vším kralují silné přízraky a přízrační draci. Navíc s dobrou nekromancií oživujete spoustu padlých jednotek.

Temní elfové mi dali trošku zabrat. Vrahové střílí otrávené šipky, ale jsou slabí. Fúrie zaútočí a zase se vrátí, ale je terčem všech útoků. Kerberové a hydry jsou pomalí. Naštěstí je tu jakási domina s bičem co střílí, rychlí jezdci a především černí draci.

Elfové jsou naprosto bez problémů. Rychlopalní lučištníci a druidi se správnou schopností začnou pálit ještě před začátkem boje, druidi navíc kouzlí. Jednorožci jsou rychlí a silní, entové pomalí, ale vydrží a uberou no a ještě je tu solidní válečník a smaragdový drak.

Největším průserem jsou tak mágové. Z mušket střílející gremlini jsou slaboučtí, sochy chrličů špatný vtip, golemové se nedostanou na řadu a jsou pomalí, džinové už nestřílí a nic nevydrží, rakashe (??) pomalé, mágové střelbou pozabíjí spíše vlastní a dokonce ani ti ultimátní titáni to úplně nezachrání. Navíc s mágem většinou nemáte přístup k vlastnímu hradu, takže používáte co jde.

Každopádně přes mé remcání jsou to pořád staří dobří Heroesi, ke kterým sednete a neodejdete, než dohrajete misi, nebo Vám začne hlava padat na klávesnici. Což potvrzuje můj koment psaný v pět ráno, takže dobrou noc a já jdu spát :)

Pro: Výborný prolínající se příběh, parádní přechod do 3D grafiky, spousta zajímavých jednotek, stará dobrá hratelnost.

Proti: Opět občas nefér obtížnost a úmorně obrovské mapy.

+20
  • PC 90
Na túto hru som sa veľmi tešil pretože to mal byť môj prvý diel známej série Heroes of Might and Magic a takisto pretože som predtým nikdy nehral žiadnu ťahovú stratégiu. Najprv, keď som ju videl hrať u kamaráta sa mi veľmi zapáčila a tak som si ju od neho požičal. Keď som začal hrať kampaň, tak ma ihneď chytila a už nepustila. Hlavne príbeh ma hneď lapil a tiahol celú hru. No, keďže som vtedy ešte nepoznal príbeh starších dielov HoMaM tak som bol neskôr prekvapený, keď som zistil že príbeh nemá nič spoločné s príbehom zo starších hier zo sveta MaM (dozvedel som sa to asi v štvrtine hry). Ale to mi samozrejme nevadilo, keďže som staršie diely nehral. V hre sa mi od začiatku páčilo takmer všetko: vylepšovanie jednotiek, miest, hrdinov, polovičná účasť hrdinov v boji, súboje... Nepáčila sa mi hlavne občasná neprehľadnosť 3D prostredia, hlavne dungeony boli občas tak neprehľadné, že som si ani nevšimol cestu v rohu. Takisto sa mi nepáčili občasné dlhé ťahy protivníkov ( hlavne v poslednej misií za elfov, tam to bolo veľmi otravné). Hudba bola veľmi dobrá. Grafika bola tiež na svoju dobu slušná a prepracovaná, mestá a prostredie vyzerali nádherne. Hardwarová náročnosť nie je veľmi vysoká. Systém vylepšovania hrdinov je dosť prepracovaný, sú tam štyri druhy mágie: svetla, temnoty, privolávania a ničenia, je tam hromada kúziel a predmetov. V hre je sedem miest: Azyl ( pešiaci, sedliaci...) Peklo ( démoni) Nekropola ( kostlivci, zombie, lichovia...) Kobka (temný elfovia...) Hvozd (elfovia, enti...) Akadémia (mágovia, džinovia...)
Na záver by som už len zhrnul, že HoMaM 5 je veľmi dobrá hra. Odporúčam pre všetkých fanúšikov tzv. ťahových stratégií.

Pro: príbeh, hudba, hrdinovia, mestá, jednotky

Proti: občas neprehladnosť 3D prostredia, niekoho nepoteší, že to nenadväzuje na staršie diely HoMaM

+15 +16 −1
  • PC 90
Na pátý díl Heroes jsem se nijak zvlášť netěšil. Jednak moje chuť po dalších dílech opadla po nezáživné čtyřce a jednak jsem se bál přechodu do 3D, který ne každou sérii dokázal zlepšit. Vývojáři z Nivalu ale dokázali, že prostě umí a naservírovali nám tak parádní kousek, že ještě teď doháním spánkový deficit. Tahle hra je prostě nářez, který stejně jako předchozí dva díly ještě podtrhuje existence dvou neméně skvělých datadisků. Graficky je hra excelentní, nikdy bych neřekl, že přechodem na třetí rozměr bude zachován takový cit pro detail, ale některé mapy vypadají skutečně úchvatně. Hratelnost se vrátila ke kořenům třetího dílu, což v kombinaci s novým příběhem a parádní hratelností opět zapůsobilo nejlépe, jak to jen šlo. Výtku bych snad jen měl k dungeonům, které mě graficky moc nechytly a hlavně byly v některých místech nepřehledné, takže "že támhle za tou skálou vede ještě cesta dál" jsem zjistil až ve chvíli, kdy od tamtud vyjel cizí hrdina a zabral mi vše, co mu stálo v cestě (znáte to, takoví ti šmejdi, co s sebou tahají jednoho skeletona, ale musíte se kvůli nim vrátit nebo vám seberou půlku mapy). Hardwarová náročnost nebyla nijak hrozná, ale jak psal Zephyr níže, občas se objevila neoptimalizovanost (já to pozoroval ve chvílích, kdz už jsem byl na mapě dlouho, takže jsem musel hru vypnout a zapnout).

Pro: Parádní grafika, systém se opět vrátil ke trojce, megazávislácká hratelnost je zpět.

Proti: Místy nepřehledné podzemí, chvílemi neoptimalizované.

+14 +17 −3