Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 75
Po několika špatných až tragických střílečkách jsem si s Halo opět spravil chuť. Halo je opravdu podobné pozdějšímu Breedu, ale narozdíl od něj tady vše funguje.

Už úvod mě navnadil - v líbivé grafice přijde nečekaný útok na vesmírnou loď Pillar of Autumn. Armáda pestrobarevných mimozemšťanů zvaná Covenant pošle loď k čertu a hrdina, bezejmenný maskovaný Master Chief se musí prostřílet hordami ven a přistát na tajemném prstenci zvaném Halo.

Příběh dále pokračuje právě na prstenci. Venkovní prostory se střídají s vesmírnými loděmi a základnami, Master Chief za pomocí spousty vojáků bojuje s poměrně slabými a občas i zbabělými Covenanty a snaží se odhalit tajemství prstence. Zhruba v půlce pak přichází na scénu Flood, armáda mutantů něco mezi Věcí a zombie, k tomu se objeví i třetí strana robotů a z pohodové procházky se postupně stává brutální a lítý boj o život a záchranu vesmíru (jak jinak). Drobná výtka číslo 1 - u příběhu bohužel chybí titulky (jak jinak), ale naštěstí je dialogům většinou rozumět.

Pilíř hry je ale akce, která je opravdu parádní, strhující a postupně přituhující. Ze začátku jsem si připadal jako bůh pomsty, čemuž dopomohli i slabší nepřátelé a přesné zbraně, ke konci je to boj o život s hordami nepřátel. Drobná výtka číslo 2 - intenzitě nepřátel pomáhá ne úplně očividný, ale přesto jasný respawn.

Zbraní je dost a opravdu je využijete, protože na každého platí něco jiného. Rychlopalná a přesná plazmovka se výborně hodí na Covenanty, ale nesmí se přehřát. Na mutanty Floody platí zase silná brokovnice no a na malé zubaté "kritersky) se výborně hodí samopal. Háček je v tom, že zbraně poberete jen dvě, takže jsem většinu hry improvizoval a musel ožetel ne příliš použitelnou sniperku nebo naopak velice použitelný raketomet s málo náboji.

Ze začátku Vám hodně pomáhají vojáci, kteří jsou perfektně zvládnutí, působí jako opravdu sehraná jednotka, která bez problémů vyčistí většinu nepřátel a navíc vojáci hází frajerské a drsňácké hlášky. A pokud Vás to přestane bavit, stačí nasednou do slušného vznášedla, slušného džípu nebo parádního tanku (bohužel jen jednou). Vozítko slouží i na konci při výborné adrenalinové útěkové akci. Drobnou výtkou číslo 3 jsou občas trošku zbytečně dlouhá a zmatená kola. Zatímco většinou je hra čistý tunel, občas se zejména venku ztratíte, nebo bloudíte v nekonečné lodi.

Poslední drobnou výtkou je podivný systém ukládání zděděný nejspíše z konzolí. Hra má checkpointy a kromě toho se ukládá i pomocí save, nicméně vždy jen u posledního checkpointu. Frustrace se naštěstí nekonala, kontrolní body jsou rozesety poměrně hustě a souboje se dají zvládnout.

Halo mě tak víceméně nezklamalo. Nabízí výbornou akci ve slušné grafice se slušným příběhem.

Pro: Skvělé přestřelky, pěkná grafika, slušný příběh.

Proti: Konzolové ukládání, občasný respawn.

+10
  • PC 75
Poměrně vysoké hodnocení, v porovnání s mnohými ostatními zhnusenými hodnotícími a komentujícími :), připisuji nostalgii, se kterou k Halu a Master Chiefovi přistupuji. Už si nepamatuji, kdy přesně jsem se ke hře dostal a jestli a jak dlouho po vydání, ale už je tomu nějaká doba. Přesto mě tehdy vesmírná akce docela uchvátila, venkovní prostředí vypadalo v mých očích skvěle graficky i správně sci-fi, nepřátelští Covenanté jakbysmet, navíc byli mrštní (ti pidižvíci už méně, možnost využít i nepřátelských odlišných zbraní, akce a hlavně to bylo asi poprvé, co jsem mohl ve střílečce drandit v úžasně se hýbajícím Warthogu a později i lítat v alienských dopravních prostředcích na poměrně velkých mapách, které se povětšinou loadovaly natolik průběžně, že to nebylo během chůze a akce poznat - to jsem do té doby snad také nikde neviděl. Prostě jsem z toho byl unešen. A bacha - to mluvím jen o demoverzi :) Hru jsem si prostě musel pořídit, musel.

Akorát to chvíli trvalo. Nicméně časem koukám, že mi z eBay přišla zpráva "Hi Martin, Congratulations on winning this item!" a od Victorie Rushing z amerického Jacksonville mi po nějaké době přichází fešná i když už trochu jetá krabička s Master Chiefem. A tak jsem se do toho pustil a... i když už to vypadalo neostře, stejně se mi to líbilo úplně stejně, jako už bylo výše zmíněno. Prostě jsem si hru užíval. A to i přesto, že:
- interiér lidské lodi byl poněkud ošklivě jednotvárný a šedý
- hra neobsahuje žádné titulky, takže mi tehdy celkem unikalo, co kdo říká a o co přesně tam jde
- tuším, že se mi tehdy nepodařilo hru dohrát na jejím konci a v časovém limitu dosáhnout záchranné lodi v tom ďábelsky poskládaném tunelu

A speciálním bodem budiž výtečná skvělá bravurní hudba, tak po těch letech pro Halo typická.

Už tehdy se ale objevila největší slabina celé hry - neskutečně stereotypní vnitřní prostředí a nadbytečné znovunavštěvování již jednou, ale spíše i vícekrát navštívených lokací. Ty labyrinty naprosto stejných chodeb, místností a hal byly ubíjejí, hlavně když jste je měly procházet tam, pak zase zpátky a posléze od Knihovny zase znovu, uááááá. A to k tomu nutno připočítat i notně otravné přesile valících se hord Flood zombie, které stály za mnohými smrtmi. Repetitivnost vnitřních prostředí, procházení již prošlého a Flood byly největší problémy celé hry, které mi nedovolovaly si ji více užít.

No a po letech jsem si hru dal znovu a naposledy nyní. A vše výše řečené se zopakovalo. Vypadá to dnes už nevábně, ale to mi nevadilo, beru to jako postarší hru. Navíc i z té doby perfektně funkční i na Win10 64bit s poměrně moderním HW bez padání a problémů (dvě tři probliknutí textur jsou OK, dokonce to zná 1920x1200) a na to, že jde o konzolovou předělávku dokonce skvěle ovladatelnou i na PC.

Ano, dneska už to není nic zvláštního, pro mě tenkrát bylo a ta ta již zmíněná nostalgie se dostavila i zde. Plno věcí jsem si pamatoval, plno ne a tak jsem si to znovu celkem užil i s těmi blbými částmi. U Halo mě vždycky bylo líto, že s ním Microsoft na PC kašle a když už něco vypustí, tak s křížkem po mnoha funusech nebo jen nějaký špatný nesmysl. Za Combat Evolved ale děkuji, byť na PC i ve své době v podstatě upadl v naprosté zapomnění. Pár screenů k připomenutí.

Pro: Atmosféra; venkovní lokace; barvičky :); hudba; Master Chief a Cortana; vozítka a lítátka; lehce vyšinutý Monitor, herní pradědeček GLaDOS a Wheatleyho

Proti: Neostré textury tehdy i nyní; ubíjející vnitřní identické prostory; jojo-design chození tam a zpět; až příliš otravný Flood.

+7
  • PC 55
Halo je původem konzolový titul a na jeho konverzi je to bohužel hodně znát. Hra běží maximálně na 30 FPS, FOV je nastaven tak nízko, že vás po chvilce hraní začne bolet hlava a interface je zbytečně velký.

Prostředí je podivně prázdné a sterilní a navíc se neustále opakují stejné chodby a místnosti se stejnými texturami. A aby toho stereotypu nebylo málo, tak vás tvůrci nutí některé úrovně procházet dvakrát. Podobně nudný je i příběh, který vás staví do role kyberneticky upraveného supervojáka Master Chiefa. V jeho kůži musíte, samozřejmě po několika naprosto šokujících zvratech, zničit mocnou zbraň Halo a zachránit tím celou galaxii...

Přes výše zmíněné však musím uznat, že jsem se u hry nakonec celkem bavil. To hlavní, tedy samotnou akci, mají autoři zmáklou na vysoké úrovni. Zbraně jsou dobře vyvážené a každá se hodí do jiné situace. Kromě klasických kousků, jako jsou pistole, brokovnice či sniperka, se dostanete i k několika zajímavým zbraním mimozemšťanů. Zamrzí však možnost nést pouze dvě najednou. Jako vítané zpestření jsou zde navíc bojová vozidla. Dobře navržení jsou i nepřátelé, kdy každý typ představuje novou výzvu a nutí vás měnit taktiku.

Vyzdvihnout ještě musím hudbu, která patří k tomu nejlepšímu, co jsem mezi akčními tituly slyšel. Soundtrack obsahuje celou řadu chytlavých skladeb, které dokážou vystihnout náladu během epické bitvy i klidnějších pasáží.

Pro: hudba, zbraně, akce

Proti: level design, stereotyp, příběh

+9
  • PC 55
I think Halo is a pretty cool guy. He kills aliens and isn't afraid of anything...

Toto, na první pohled hloupoučké internetové meme, od jakéhosi severoamerického teengamera, v pár slovech geniálně vyjadřuje vše, co mají na sérii lidi rádi. Respektive maximum toho, co mohou mít rádi, protože o mnoho víc, než je v citátu výše, hra skutečně nenabízí.

Krátce po rozehrání jsem se skutečně domníval, že splynu se šťastným davem hráčů, kteří vtěleni do Master Chiefa, depersonifikovaného tak, že některým splývá s názvem hry, zabíjejí „alieny“ a kterým nic nenažene strach.
Bez povýšeného „nadhledu“ intelektuálního, evropského hráče, který hry nehraje, ale studuje, s encyklopedií na klíně a brýlemi s půlenými skly na nose, pohrdaje přitom svým americkým protějškem, kterému leze sláma z adidasek, se vám pokusím vysvělit, proč jsem se tak zkamal.

Úvodní scéna hry je správně působivá a navíc do ní zní ta dnes už notoricky známá melodie, tvořená souzvukem živelných houslí, elektrické kytary a chorálu galaktických mnichů... V té chvíli jsem si triumfálně otevřel pixlu Pepsi, následně překvapeně čelil explozi jejího zkarblovaného obsahu a po utření stolu jsem si z ní samolibě přisrkl na dobrou koupi.
Když jsem se dostal na povrch prstence, jen sem zíral na nádherné skyboxy nebe a oblouku Hala mířícícho do dáli a stáčejícího se zase zpět, i exotickou architekturu Covenantských struktur...

Grafika hry je čistá, textury v akceptovatelné kvalitě a mnohé s povrchovou úpravou šikovně zakrývající jejich nízké rozlišení. Přesto se na povrchy moc dobře kouká. Podobně řešení méně důležitých textur lze najít třeba ve Stalkerovi. Gearbox odvedl skvělou práci, což se bohužel už nedá tak docela říct o Bungie.

Halo u mě totiž drží neotřesitelný rekord upadnutí do ubíjejícího stereotypu a to za čas, přesahující něco málo přes půl hodiny. Stereotyp je tu definován bojem proti hejnům „želvíků“, s héliovými hlásky a ještěrek-štítonošů s čírem, bez jakékoli změny taktiky, či vzhledu, téměř do samého konce hry. To samé platí i o jejich vytáhlejších „tatíncích“, kteří mi jako jediní z celé druhově nevelké sestavy, ve větším počtu dokázali i zatopit. Pro zvuky, co vydávají bych ale marně hledal přirovnání. Hlavní je, že tito nezmaři vydrží relativně hodně a upouštějí granáty a výkonný prskomet.
Tím jsem s výčtem skoro u konce, což je na tak úmorně dlouhou hru šokující. A hromotluci evokující ježka Sonica na steroidech pestrosti nepřidají. Vaším úplně největším nepřítelem a katalyzátorem nudy se však nakonec ukáží být předlouhé, prefabrikované chodby.

Hratelnost funguje celou hru na bázi - prohazuj dvě zbraně, střílej a házej dva druhy granátů a k tomu omakavávej stále stejné pultíky, zda některý z nich něco nespouští. Bungie roztáhlo skrovný obsah, dostatečný stěží pro 5 hodin hraní, nejméně na dvojnásobek herní doby. Pasáže s vozítkem, které se chová jak marshmellow na ledě, nebo se vznášedlem Banshee, při manévrování hlavně hlučným a o to méně létavým, zprvu hře jen pomáhají - nicméně i ty začnou, zejména kvůli nevhodně rozmístěným checkpointům, po čase docela otravovat.

Aby jste s hraním nesekli, bude třeba za polovinou upadnout do stavu otupělosti, co do očekávání čehokoli nového, či prostě jiného, vyjma prostředí, které podléhá změně docela často. O to víc je ale udivující, jak to designéři z Bungie dokázali, že levely vypadají „pořád stejně“, i když se vzhledově mění. Halo tedy po dohrání vyvolává víc otázek než odpovědí a to nejen v příběhu. Mě by třeba zajímalo, proč se ještě v době teleportů ála Enterprise, připomínající éru kapitána Kirka ještě používá komunikace přes rádio?!

Pro: Očekávání Halo efektu podstatnou část hraní...

Proti: ...a zjištění že ani 8 let po premiéře není pozdě na to se zklamat.

+44 +46 −2
  • PC 95
Halo je pecka a zakládá na parádně napsaném příběhu. Pravda, že hráč je do hry vržen docela neobeznámen s příběhovým pozadím, ale o to je zajímavější jej objevovat. Samotná hratelnost je fakt parádní, jak jinak, je to Halo ooo jéé, Halo!!!:-)
Ne, popravdě někdo by si mohl myslet, že Halo je jen tupá střílečka, ona taky je, ale pokud se všechno odehrává v takto zběsilém tempu a střídají se pěší mise s těmi, kde dostanete pod ruku nějaké to vozítko či letadýlko, tak se jedná o parádní zábavu. Když si vzpomenu na svoji první návštěvu světa Halo, tak nejvíce unešen jsem byl asi z vozítka Warthog. S nasednutím do této mašiny hra dostala fest pekelné tempo, kdy gradující hudba a za kulometem křičící mariňák, co kosí davy emzáků, tvoří ultimátní macho zážitek, který do té doby nebyl prostě v podobných hrách viděn. A pro ty co si myslí, že příhěh je sci-fi klišé mám takovou otázku na zapřemýšlení..."a co dnes není sci-fi klišé? Mass Effect? ale prosímvás:D".

Pro: mlata, kota, řež, warthog, Master Chief, Cortana, příběh a celé Halo univerzum

Proti: opakující se lokace

+2 +5 −3
  • PC 60
Halo: Combat Evolved je naprosto exemplární příklad uměle vytvořeného fenoménu na základě nepříliš chytře zvolených, ale ve výsledku účinných formulek. V tomto vlhkém snu zhruba jedenáctiletých hráčů lze najít snad veškerá sci-fi klišé, jenž byla za dosavadní lidskou existenci vymyšlena. Od málomluvného, spravedlivého a drsně hláškujícího halvního hrdiny, přes nehumáního bezcharakterního kapitána, až po celogalaktickou hrozbu, která tiše dřímala miliony let, aby ji teď náhodou objevili. Nejhorší na tom je, že média v době vydání hry tento nesmyslný hype podporovala a tiše akceptovala naprostou hloupost celého fenoménu, přestože si každý člověk nad 15 let musel ve shrnutí dojmů neodpustil poznámku "Má to jednoduchý příběh".

A ten příběh je fakt hrůza. Kdyby se někdy udílela cena za nejhůř konstruovaný a napsaný scénář pro vysokorozpočtovou 3D hru, první Halo by okupoval první příčky (dvojku jsem nehrál, ale podle všeho neudělala moc velký krok vpřed). Když použiju slovo sračka, budu tím myslet sračku v tom nejjednodužším slova smyslu - děj je tak trivální, že v něm v podstatě nezbylo místo na logické přešlapy, takže na rozdíl od konkurenčních sérií má v tomhle opravdu navrch. :) Myslím, že i mobilní hry mají mnohdy komplikovanější vyústění a chytřejší zvraty, než tenhle škvár.

Halo nezapře tyto praktiky ani v samotném gameplayi, už nemá asi cenu opakovat tisícovky stejných nepřátel se stejnými zbraněmi v naprosto identických chodbách, které působí svým šablonovitým uspořádáním jako pěst na oko, ale to je teprve začátek. Halo vám totiž dovoluje projít některé levly doslova POZPÁTKU! Nenecháme si přece vzít hodinku herního času navíc, že? Musím říct, že když přijde na řadu konečně trošku originality co se lokace týče (Library), tak vám Halo důvěřivost ve vizuální slast oplatí dvakrát tak silně. Dokonce i vaše úkoly se totiž můžou opakovat, takže se nebudu divit, pokud budu někdy hrát dvojku, jestli se dostanu do situace, kdy budu na těch samých místech zabíjet ty samé nepřátele tím samým způsobem.

Ono to takhle skoro vypadá na kapitální propadák, ale kupodivu tomu tak není. Halo: Combat Evolved probouzí v hráči jakéhokoliv věku touhu po masakru tisícovek mimozemšťanů a tím ho vrací do dob jeho dětství. Exploze střídá explozi, během jednoho levlu lze použít i dvacet granátů a munice je vždycky dost, takže můžete vesele střílet zbraní, na kterou máte zrovna chuť. Umělá inteligence je na svou dobu dobrá, vojáci se kryjí, skrývají, takticky využívají svých schopností a jsou schopni na vás po zdánlivě vyhraném boji i vyskočit zpoza rohu. Dopravní prostředky jsou asi čtyři a řídí se podivně konzoloidním způsobem, rozhodně je ale zábava se na chvilku svést. ŠKoda jenom, že i venkovní prostředí stojí za starou belu a tak místo komplexní (skoro)planety tu máme prázdné pláně, hnusné vodopády a pár druhů stromů. Člověk jako já si holt na tyhle věci potrpí.

Nevyrovnaně na mě působila obtížnost, která je ze začátku směšná, ke konci se ale náhle promění v hrůzostrašně těžkou akci, kde se zastavuje srdce a rozbíjí klávesnice. Systém checkpointů má taky mnoho chyb.
Díky bohu za hypnotickou hudbu, která je vážně prvotřídní a jako jediná vytváří dojem, že jste v jiném světě. U ničeho jiného si totiž nepřeju, aby co nejrychleji ztratilo status mezinárodního fenoménu a ukázkově dobré akční hry. Nechci totiž číst další věty typu "i think Halo is a pretty cool guy. eh kills aliens and doesnt afraid of anything."

Pro: Výbušná akce, AI nepřátel, skvělá hudba, na dobu slušná grafika

Proti: Příběh, komické dialogy v čele s hlavním hrdinou, odporný level design

+9 +11 −2
  • PC 95
V záplavě drsňáckých akcí září počin Bungie jako diamant v bahně afrického dolu. Hráč se vydává kvalitně zpracovaným příběhem do boje proti Covenantu - společenství mimozemských ras, sóluje i kryje záda AI parťákům, v boji proti zvláštně - až dětsky působícím nepřátelům. Pak se ovšem situace zvrhne hráč je postaven zcela nové výzvě hrozící pohltit celý vesmír. Flood opravdu dostojí svému názvu, při tom náporu nepřátel, které musí člověk dlouhé minuty u klávesnice zvládat se dostavuje nefalšované bojové šílenství.

Ve své době přinesl přineslo Halo kombinaci prvků, které nebyly často k vidění - Animace v herním i neherním engine, dlouhotrvající bitvy, zábavné dopravní bojové prostředky, různorodost taktik proti různým nepřátelům, nové dosud neviděné zbraně..

To vše by ale na supervysoké hodnocení nestačilo, kdyby nejtužši bitvy v Halo nepodbarvoval Soundtrack s velkým S, tančící kolem doslova božské ústřední melodie. Když zahrají ty správné tóny, hráči se vlije do žil krev Spartana, hrdiny směřujícího za cílem nejvyšším, za záchranou lidstva (ano, tak moc pod kůži se mi hra dostala).

Příběh stále graduje, až k opravdové třešnicce na dortu - k závěrečná misi. Takhle vypadá grandfinále.

Pro: hudba, příběh, inovace, hudba, variabilita zbraní a dopravních prostředků.. a hudba

Proti: level design některých misí, port z konzole

+16 +17 −1
  • PC 70
Hru jsem bohužel nedohrál až do konce, nicméně skoro se mi to podařilo a to co jsem stačil odehrát mi úplně stačilo abych si o hře jako takové udělal jistý obrázek. I když grafika není špičková a příběh nijak složitý, vše pozvedá ústřední song který se ke hře dokonale hodí.

Pro: Hlavní hrdina, vozidla, zbraně

Proti: grafika, AI nepřátel, angličtina

-1 +3 −4
  • PC 30
Celkem obyčejná FP akce, která se mi líbila především díky množství použitelných vozidel, skvělé hudbě, grafice a celkově zábavným přestřelkám. Také atmosféra nebyla občas vůbec špatná, čemuž napomohly i souboje mezi mutantama a cyborgama, což dávalo hráči pocit, že je součástí něčeho většího (skoro jako ve válce). Na druhou stranu bych hře vytknul desing levelů a často se opakující prostředí. Co mi ale vadilo opravdu nejvíce, bylo retardované ovládání vozidel (ovládaly se myši), něco takového jsem ještě v žádné hře neviděl a byl to opravdu debilní nápad, kolikrát po vybourání auta se otočit vozidlem zpátky byl opravdu nadlidský úkol. Dále mi vadila variabilita nepřátel, zhruba v půlce hry se seznámíte se všemi a pak již na vás nic nového nečeká (což mě trochu zamrzelo). Ale to co mě udrželo u této hry až do konce byly právě ty zábavné přestřelky , asi na to má také vliv kadence zbraní a jejich propracovanost a také si je hráč musí vybrat podle toho, v jaké situaci se zrovna nachází (může nosit pouze 2), což je také spíše k dobru, alespoň musíte trochu předvídat a být vždy připraven na další střetnutí s nepřítelem.

Pro: grafika, hudba a zvuky, vozidla, vcelku zábavné přestřelky.

Proti: opakující se prostředí, malá variabilita nepřátel a zbraní, ovládání některých vozidel, stereotyp.

+13 +14 −1
  • PC 70
Při prvním spuštění mě už v hlavním menu zaujal uchulahodící klášterní chór, hudba se úžasně poslouchá a výborně ke hře sedí. Vzhledem k pernamentní akci, jsem si ji ovšem moc neužil. Po nicmoc ingame uvedení do děje přišla první přestřelka. A jaká! Nepřátelé byli aktivní, furt se vrtěli a míhali, ale jen naoko, časem jsem zjistil, že moc rozumu nepobrali. Většinou tento nedostatek doháněli přesilou a zákeřností (vybíhali mi do zad z již vyčištěných lokací). Semtam se ke mně přidali spolubojovníci, bohužel ti nic nevydrží a jak jsem je rychle nabyl, tak rychle jsem je i pozbyl. Ve hře je celkem málo zbraní, ale to nevadí, stejně je možné sebou tahat jen dvě. Co mě ale zamrzelo, že základní samopal je k ničemu. Je rozdíl, vystřílet na jednoho hlístového zomboně celý zásobník ze samopalu nebo vše vyřešit jednou ďahou z brokovnice. Vozidla, lehko ovladatelná a výborně zpestřují monotónní řežbu, hlavně ta překážková dráha. Nejspíš z nich šlo vytěžit víc, plní vlastně roli pojízdné věžičky, zastavíte na nějakém pěkném místě, vlezete si za kulomet a pálíte na vše v dosahu, pak slezete, popojedete a znovu.

Největší prokletí téhle hry je opakování stejných lokací, vše se to jednou dá přežít, ale když se v půlce obrátíte a jdete skoro stejnou cestu zpátky? Nad tím musím kroutit hlavou. Pokud nebudete studovat, kde se zrovna nacházíte a zaměříte se jen na přestřelky (tedy na to, v čem tahle hra vyniká), budete se bavit.

Pro: Hlavně to střílení, vozítka, hudba

Proti: Cesta tam a zase zpátky, jednotvárné interiéry, jepičí spolubojovníci

+16
  • PC --
Parádni hra dobrá grafika i nápad.Jen škoda,že nám tvůrci nedali do ruky covenantský energetický meč.
Občas ztrácíte orientaci,jestli jste tam už byli či ne.Ve hře existují jen asi 4 typy prostor 2x venku a 2x vevnitř (šedá úzka chodba X šeda široká chodba s propastí).
podle mě je nejlepší misí ta poslední,útěk z hala.

doporučuji přečíst,knižne vydáno:halo:zkáza cíle-objevení master chief a celý jeho výcvik plus výzkum obleků
halo:potopa-nic extra opsaný príběh hry i se všemi předměty ,které lze najít.
halo:první úder-útok covenantu na zemi,master chief útoči na flotilu covenantu a LIKVIDUJE JI
-5 +1 −6
  • PC 40
Halo vás protahuje šedivými nezajímavými chodbami a místnostmi, jedna jako druhá, zaplněné pořád těmi samými trapnými nepřáteli. Jako přeplácaný kontrast k šedým místnostem se vám staví do cesty barevní rádoby humorní Covenanti s barevnými efekty svých paprskometů, které zvláště když je vezmete do ruky, vypadají jak plastikové hračky. Když se konečně z jedné série opakujících se lokací dostanete do trochu zajímavějších venkovních prostor, jste za chvíli poslání zpět tou samou sérií místností, jimiž jste přišli. Když už po dlouhé době hraní dojde na nové nepřátele, boj s nimi je ještě otravnější zážitek než se všudypřítomnými Covenanty. Sem tam se ve hře objeví něco zajímavého, co je ale rychle zadupáno neustávajícím stereotypem. Možnost nasednout do různých vehiklů může být zajímavým prvkem v multiplayeru, kdy každý z hráčů obsadí jinou pozici ve vozidle. V kampani je to však otrava, zvláště s autem Warthog - Buď jezdíte kolem nepřátel a čekáte až vojáci v autě postřílí všechen odpor nebo pořád přeskakujete od volantu ke kulometu a zpět. Navíc ovladatelnost všeho co jezdí nebo lítá stojí za prd. Vyzdvihovaný příběh je průměrný a předvídatelný. Jediné co se na hře opravdu povedlo, je hudba. Jen škoda, že rytmus navozující tu správnou atmosféru akce není podpořen děním na obrazovce.

Dokážu pochopit, že Halo ve své době na konzolích vzbudilo rozruch, ale na PC je tolik lepších FPS i staršího data, že nemá smysl s touhle hrou ztrácet čas.

Pro: Hudba

Proti: Nuda, nuda, šeď, šeď.

+8 +10 −2
  • PC 75
První Halo má určitě něco do sebe. Perfektní sci-fi atmosféra a zajímavý, ač velice jednoduchý příběh. Akční pasáže jsou povedené. Závěrečný útěk je plný adrenalinu a jedná se rozhodně o důstojné zakončení prvního dílu série. Co se ale velice nepovedlo je design některých úrovní, tvorba interiérů pomocí metody zkopírovat a vložit, některé souboje jsou vyloženě stereotypní a nudné. Flux (zombíci, kam se podíváš) ze začátku překvapí, ale po 15 minutách nonstop střílení stále těch samých hnědých potvor ve stále stejných chodbách je na zabití. Ve výsledku je ale Halo výborná sci-fi akce s nezapomenutelným duem Master Chief (fakt charizmatický chlapík) a Cortanou.

Pro: atmosféra, vozidla, Master Chief, zbraňový arzenál

Proti: repetitivní prostředí (doslova), flux

+10
  • PC 85
Ve svě době velmi originální akce s kvalitním příběhem a zajímavým herním stylem. Tratila hlavně hutným opakováním některých lokací, ale z nějakého důvodu jsem jí to nakonec odpustil.

Pro: hratelnost, originalita, příběh, hudba, atmosféra

Proti: opakující se lokace

+3 +4 −1
  • PC 75
Už je to pár let, co jsem tuto hru hrál a z toho, co si pamatuji jsem od ní jako portu z konzole příliš neočekával. Jenže si mě dokázala získat, ne hned od začátku, ale časem. Postupně se přede mnou odkrýval příběh o Master Chiefovi, který bojoval s mimozemskou rasou Covenantů na jakési obří vesmírné stanici/planetě jménem (Halo).

Grafika nebyla už na tehdejší dobu nic převratného, ale příběh, intenzivní akce a v popisu hry již zmíněná audio stránka hry si mě dokázaly získat. A pokud jde o vracení se do stejných levelů, bylo v příběhu celkem logicky odůvodněné a projít tutéž mapu, ale z opačné strany byl většinou zcela odlišný zážitek.

Hodně lidí z mého okolí si také stěžovalo na systém ovládáni vozidel, který byl řešen systémem "kam zamířím myší, tam jedu." Mě naopak vyhovoval a musím říct, že bych jej ocenil i v jiných hrách, jako jsou např. Far Cry a Crysis.

Pro: intenzivní akce, příběh, audio, hlášky Covenantů, ovládáni vozidel.

Proti: hardwarové nároky, grafika (obé ztráci u tak staré hry význam), level design, ovládáni vozidel.

+9 +10 −1
  • PC 80
Halo jako sérii nenávidím, ale při tom Halo jako hru mám celkem dost rád. První Halo totiž šlo do obchodů s tím, že se nebude vědět, jak to dopadne (i když už tenkrát Microsoft Halo dost propagoval). Velice se mi hra líbila, díky její atmosféře, námětu, její dynamice a hudbě, ta se opravdu povedla. Dnes je pro mě Halo, jako série, jen přehypovaná kaše, která se snaží vytěžit co nejvíc upadajících dolarů, jen aby byl Microsoft o pár milionů bohatší a mohl udělat Halo 4, které učitě také vydělá hodně a všude bude mít 10/10, protože pak bude moct být Halo 5... Ano, je to tak, ale i přes toto všechno považuji první Halo za celkem dobrou hru, na kterou si rád vzpomenu.

Pro: Hudba, příběh, dynamika

Proti: Opakující se lokace, celkově level design nic moc, nevyvážená obtížnost

+7