Gothic II: The Night of the Raven

Datadisk vylepšuje už prakticky nevylepšitelné. Už tak velká rozloha se ještě zvětšila, velké množství questů se ještě zvětšilo, ke spoustě questů přibyla další možnost jejich splnění, nový kontinent skýtá další grafiku, monstra, předměty, postavy apod. Datadisk se zkrátka povedl a z obrovské hry dělá hru gigantickou. Pamatuji si, že když jsem na G2+datadisk psal podrobný návod, hrál jsem hru dva týdny cca osm hodin denně. Velkou část na tom ale měl fakt, že obtížnost krutě narostla a situace, které jsem dřív řešil několika máchnutím svého obouručáku, bylo nutno řešit s rozvahou a pomalým postupem. Paráda!

The Night of the Raven tak obměňuje a vylepšuje původní hru, že jsem si ji s chutí střihl několikrát celou znovu, protože jestli jsem se u hraní původní hry výborně bavil, tak u datadisku jsem se bavil přímo královsky. Dalo by se říct, že datadisk dělá z Gothic 2 Gothic 2 a půl:). Samozřejmě přináší spoustu nových questů, NPC, zbraní a kouzel, ale největším přínosem datadisku je rozhodně nový svět - Jharkendar. Jeho pestrost a exotičnost skvěle doplňuje drsnost Kolonie a malebnost Khorinisu. Z těchto tří světů je můj favorit Jharkendar - zdejší fauna je parádní a na okolní prostředí je radost pohledět. Skvělou atmosféru nového světa ještě podtrhuje výborná opakující se hudební smyčka, která se jen tak neoposlouchá. The Night of the Raven je podle mě to nejlepší ze série Gothic. Opravdu unikátní datadisk.

Ještě více Gothicu 2 a to jen v tom nejlepším, bylo zřejmě heslo Piranhí, když tvořili tenhle kousek. Jen málkody se stane, že se datadisk nejen vyrovná původní hře, ale dokonce ji ještě posouvá o stupeň výš. Noci Havrana se to podařilo bezezbytku. Kdo si jednou zahraje G2 s tímhle přídavkem, už nikdy ho asi nebude hrát samostatně, protože po instalaci addonu dostává hra úplně jiný rozměr.

NoR přináší do již tak rozsáhlého světa další rozlehlou lokalitu Jarkhandar, kde na hrdinu čeká spousta nových úkolů a bojů na život a na smrt. Mnoha vylepšení se dočkal i Khorinis samotný, dříve nevyužité postavy teď nabízejí nové questy, přibyla nová frakce a to, co je asi nejzásadnější, rapidně vzrostla obtížnost hry, jak po stránce bojové, tak po stránce vývoje postavy.

Nigh of Raven je jeden z nejlepších datadisků, se kterým jsem měl tu čest a nebojím se tvrdit, že i jeden z nejlepších datadisků vůbec. Nezbývá, než vzát Piranhím hold a poděkovat za tenhle skvělý zážitek.

Zajímavé je, že i když sérii Gothic řadím mezi moje nejoblíbenější hry, nikdy jsem jedinej díl nedohrál. Až doteď. Před pár dny jsem poprvé dokončil první díl této série. Bavil mě, ale konec byl slabší po stránce hratelnosti a hlavně mi hra ve Spáčově chrámu padala kvůli chybějícímu zvukovému souboru u jednoho z šamanů (patchovaná „originálka“ z Levelu). Ale to jsem obešel configem a hru úspěšně dohrál. Na to jsem rozehrál Gothic 2 s datadiskem Noc havrana. Základní verzi hry jsem rozehrál už kdysi několikrát, ale vždy jsem se nedostal z druhé kapitoly. Momentálně se nacházím v kapitole třetí + mám dohraný příběh datadisku. Většinou píši komentář až po dohrání hry, ale dnes jsem měl neskutečnou chuť něco napsat. Takže kdyby se něco změnilo, později to v závěru zedituju.

Příběh druhého dílu navazuje na konec jedničky. Po porážce Spáče je hlavní hrdina zavalen a téměř rozdrcen pod sutinami nebýt starého známého mága Xardase, který mu zachrání život. Nebylo by to RPG bez vylepšování postavy a jejích schopností. On totiž ten zával hrdinu nejenže téměř zabil, ale také ho připravil o všechny schopnost. Takže vlastně začíná nanovo, nové dobrodružství. Pokud bych porovnal příběh a atmosféru, tak by jednoznačně vyhrál první díl. Ale pozor, v tom jediném G1 vítězí. Na atmosféru vězeňské kolonie a blýskající se magické bariéry to ani zdaleka nemá. To ostatní G2 vylepšuje + datadisk to dotahuje k naprosté dokonalosti.

Začněme obtížností. Pokud jste u G1 remcali, že je to hardcore hra, tak G2 ani nezkoušejte. Což o to, ona základní dvojka je obtížnostně na úrovni G1, ale to hlavně ten datadisk, co se týče obtížnosti zvedá rapidně vysoko. O mě je známo, že já rád jednodušší hry, ale u G2 mi obtížnost z jakéhosi důvodu vůbec nevadila. Souboje mají šťávu a není to jen o uklikání nepřítele. Je to o taktice a hlavně expení. Já měl zpočátku problémy s questy, protože jsem většinu nemohl dokončit s tak silnými nepřáteli. Postupem času se to zlepšilo. Pamatujete na skřety? V základní hře G2 si je Bezejemnný hrdina dával docela v pohodě už v druhé kapitole. Tady to ale tak není. Dalším příkladem jsou questy „Banditi na Jackově majáku“ a „Ufuněná příšera“. Ty jsem udělal jen díky svitku „Ohnivý déšť“. Jinak netuším, jak bych tyto silné protivníky udolal. Někdy se dají nepřátele i někam zaseknout, protože jejich IQ je opravdu nízké (viz Černý trol poblíž „Kamenného kruhu v horách“). Ale že by mi to vadilo, nikoliv. Než se vydáte do Hornického údolí (Kapitola 2), musíte nejdřív splnit datadiskový příběh. Ten byl opravdu skvělý. Mnoho dalších úkolů nejen v nové zemi zvané Jharkendar. To je stejně vysoce kvalitní jako Kolonie a Khorinis. A závěrečný boj s Ravenem byl lehčí a zábavnější než bych čekal. S jeho mečem jsem ale nadmíru spokojen. Víc už ale nemůžu posuzovat, protože jsem samostatně základní hru zas tak dalece nehrál, abych tu teď řešil detaily.

Něco málo jsem napsal už v sekci Gothic 2 a zde jsem stejného názoru. Svět je neskutečně živý, tuhle stojí prodejce a prodává lektvary, támhle je hradní stráž, tuhle je jeskyně a v ní nějaké poklady (a hromada nakorbených ještěrek), támhle je zase chlápek, kterej potřebuje pomoct. Opravdu, všechny tři oblasti jsou velké, ale zaroveň opravdu vyplňené a členité. Na sérii Gothic oceňuji jednu věc: žádné dungeony. Ano, jsou tu občas jeskyně a nějaké kobky většinou v závěru hry. Ale vše působí velmi přirozeným dojmem a hlavně je to zábavné. A vůbec, Gothic 2 je jednou z nejchytlavějších her, co jsem kdy hrál. Já trpím jakýmsi syndromem, že většinou v půlce hry mě už hraní přestává bavit a už se těším na konec. Zde to není pravda. Gothic mě, podobně jako třeba Assassins Creed 2, baví stejně jak na začátku, tak i na konci. Tak to má být a taky to zvládne jen pár vyvolených.

Jelikož je oproti G1 v G2 o hódně více NPC, questů je opravdu zpočátku hromada. Sice dostanete jeden hlavní, ale ten stejně dokončíte až ke konci kapitoly. Gothic je, jako většina RPGček spíše sandbox. Ale v tom dobrém slova smyslu. Máte určitou volnost, ale ta zase nepřekračuje meze jako u následníka série, G3. Jak už jsem tedy říkal, questů je dostatek zpočátku. Bohužel ale později jich ubývá a hra se stává lineárnější, což ale zase taky není na škodu. Jen doufám, že G2 nedopadne podobně, jako úplný závěr jedničky. Úkoly jsou velmi nápadité. Od klasických: zabij, dones až po vyšetřování pokusu o vraždu (tady mi to skoro spíše připomínalo adventuru než RPG) a dalších zajímavých nápadů. V G2 ještě musím pochválit kvalitu rozhovorů. Na rozdíl od G1 jsou opravdu zábavné a hlavně jsem měl pocit, že NPC mají opravdu duše a neříkají jen to základní. Sice nejsou na úrovni takového Zaklínače, ale to vůbec nevadí.

Grafické zpracování je velmi pěkné i dnes. Áno, někdo může remcat, že textury jsou slabší, ale mě to ani nevadilo. Příroda Khorinidu je malebná, Kolonie je opět drsná a Jharkendar je takovým mixem všeho až mi tím mi i trochu připomínal novější Risen. Bohužel musím vyčíst špatnou kompatibilitu obou dílu na Win7. Na obě hry jsem musel použít fanfix, který sice spravil blikání textur a zamrzávání hry, ale hra se přesto dost sekala na dalekou dohlednost v místech, kde bylo hodně NPC, tedy osady a hlavně město Khorinis. Sekání probíhá stylem "Máš slabej comp vole". Škoda. Každopádně jsem tu byl moc rád, že lze měnit dohlednost pomocí F1, F2, F3 a F4. Jinak bych asi strávil víc času v menu než ve hře. Je to škoda, ale není to nic, co bych nepřekousl. Díky Innosovi, že hra prozatím spadla jen párkrát.

Jak už jsem jednou psal, vrátíte se také zpět do kolonie a to jsem si naprosto užíval. Úplně se mi vracely vzpomínky na předchozí hru, a moc mě bavilo se jen tak toulat a sledovat, co se kde změnilo. Každý detail mi udělal radost. Radost mi ale neudělal opětovný výskyt bugů. Naštěstí nejsou tak závažného rázu jako u G1, ale tvůrci by je klidně mohli odstranit. Týká se to hlavně bijících se navzájem questů. Někdy jsem jeden splnil a díky tomu mi další zůstal v deníku a šmejd nechtěl zmizet. Také mě iritovalo, že šly prodat předměty a tak se mi 2x po sobě stalo, že jsem questový předmět prodal a netušil jsem komu. Naštěstí si už teď dávám sakra majzla. Cheaty u her nevyužívám, ale tady jsem je občas použil. Přes Marvin-mode jsem si přivolal chybějící questový předmět a bylo vystaráno.

Když to schrnu: Gothic 2 NotR je dalším špičkovým RPG, které by neměl fanoušek žánru minout. Někoho jen může odradit vysoká obtížnost bojů a pár bugů. „May Innos protect you!“ 95%

EDIT: Tak jsem to dneska (26.08.2010) dohrál. Výsledné hodnocení snižuji o 5%, díky blbému konci. Závěr je opravdu zatraceně těžkej. Pokud bych neměl ty svitky s démony, tak bych byl asi v háji. Nemrtvý drak se prostě sám o sobě porazit nedá. Musel jsem postupně vykouzlit 6 démonů (ne najednou nebo by se pomlátili navzájem), ti ho oslabili a když už měl jen kousek žviota, dorazil jsem ho ohnivým deštěm. Takže jsem si vlastně do něj neseknul :) Konečné hodnocení: 90%

Statistiky: Doba hraní - dle saveu 40h 02min (hodně jsem loadoval a proto bych nějakých 5-6 hodin ještě přihodil)
Postava: 35 lvl
Guildy: Domobrana, Paladin
Zbraně: specializace na obouruční zbraně, od konce datadiskové části jsem používal Beliarův dráp.

Noc havrana je pro mě nejlepší (nebo jeden z nejlepších) datadisků co jsem kdy hrál. Tenhle skvělý datadisk do hry přidává několik nových věcí ( předměty, nové možnosti plnění úkolů, nové postavy), ale hlavně novou část herního světa - Jhakendar. V tomto novém tropickém světě potkáme spoustu zajímavých postav, nové frakce (bohužel se k nim nemůže napevno přidat) a také zde potkáme naše nové nepřátele - jak zlého bývalého rudobarona Ravena a jeho pomocníky, tak hromadu nových monster - přerostlé kudlanky, luční mrchožrouty, břitvy. Herní krajina je úchvatná a působí nádherným pohádkovým dojmem.
Škoda je, že po splění naší ,,mise" v Jhakendaru se zde již nic nového nestane a my už nemáme důvod se sem vracet.
Do starého herního světa přibyli vodní mágové a záhadný kruh vody, nové cesty k splnění úkolů, nové postavy, předměty, ale původní herní svět i herní děj zůstal stejný, ,,jen" si hru spestříme výletem do exotiky. Datadisk zvyšuje obtížnost hry, nyní hodně dovedností a atributů stojí více dovednostích bodů, ale zase získáme o hodně více zkušeností díky Jhakendaru.