Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Disciples: Sacred Lands

27.09.1999
77
27 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Série Disciples byla vždy rivalem poněkud známějších a starších (ve smyslu samotného vzniku) Heroes of Might and Magic. Obě jsou postaveny na stejných základech: 1. část dobrodružná, kde na mapě scénáře pomocí vojsk vedených "hrdiny" (veliteli s RPG prvky) prozkoumáváte a dobýváte, 2. část administrativní, v níž spravujete město a budujete jednotky (v případě Disciples i vynalézáte kouzla) a 3. část bojová, která se aktivuje v případě, že s vojskem narazíte na nepřítele.

Disciples: Sacred Lands se odlišuje v několika podstatných ohledech. Protože je boj asi nejdůležitější složkou tohoto typu her, začneme u něj: Narozdíl od zmiňované série Heroes of Might and Magic vám tu není dovoleno pohybovat v boji s jednotkami - stojí na místě a záleží tedy především na pořadí útoku a výběru momentálně správného cíle. Nenajdete zde ani početné armády, nýbrž jednotlivce s danou úrovní, jež se díky válečným úspěchům postupně zvyšuje. Stejná pravidla platí i pro hrdiny... Za druhé, území nedostáváte pod kontrolu pouhým poražením nepřátel, mnohem výraznější je prvek "žezel". Ty pomalu rozšiřují vaši "moc" reprezentovanou jedním ze čtyř druhů půdy (podle čtyř hratelných národů: Nemrtví, Démoni, Lidé a Trpaslíci). Doly a zřídla many pohlceny vaší "mocí" se automaticky stanou součástí říše...

Je toho více, zmiňme snad ještě grafiku a s ní spojenou atmosféru. Zatímco Heroes vždy reprezentovali klasické fantasy, Disciples, díky celkovému audiovizuálnímu zpracování, působí temně a jejich svět je spíše ekvivalentem středověku s výrazným gotickým nádechem. Podobně člověk musí vnímat i příběh, který, ač není alfou/omegou Disciples: Sacred Lands, je dostatečně propracován.

Příběh pokračuje v Disciples II: Dark Prophecy.


Diskuze ke hře

Doposud o hře nikdo nediskutoval.


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Tahové strategie hraji zřídka kdy, ale z toho mála, co mám za sebou, svou kvalitou jasně vyčnívá Disciples II: Dark Prophecy. Když se mi podařilo sehnat krabicovou verzi prvního dílu, bylo jasné po čem sáhnu, až někdy zase dostanu chuť na tahovku. Po dokončení instalace z CD se mě instalátor zeptal, zda nechci spustit preview video a prohlédnout si obrázky z druhého dílu, tak jsem to zkusil a překvapivě video šlo, ale u obrázků vyskočila chybová hláška. Čekal jsem to spíše obráceně.

Disciples: Sacred Lands je v podstatě osekanější verze dvojky. Nejvíce viditelným rozdílem je beze sporu grafická stránka hry, ale tu většinou příliš neřeším, pokud mě vyloženě neodpuzuje od hraní. Důležitější jsou pro mě jiné aspekty, jako je menší počet kapitol, omezený počet předmětů, které mohou nést velitelé nebo menší variabilita úkolů.

Hrál jsem za své oblíbené Zástupy nemrtvých, a přesto, že každá kampaň zahrnuje pouze čtyři kapitoly, dokončení mi trvalo celkem dlouho. To je dáno nejspíše tím, že musím prozkoumat každý kout, abych získal co nejvíce zkušenostních bodů a hlavně abych náhodou nepřišel o nějaký cenný předmět. Nejdelší mi přišla druhá kapitola, v níž jsem se jako v jediné dostal přes sto tahů, ale nejtěžší byla až ta poslední. Příběh není nijak zvlášť zajímavý, ale první Disciples stojí hlavně na návykové hratelnosti.

Co jsem koukal na průchody hrou za další frakce, tak úkoly jsou v podstatě stejné, kdy jde o to někoho zabít, dobýt zříceninu, pokrýt 70% mapy nebo dobýt určité město. Při kompletním průzkumu mapy se splní v podstatě samy, a tak jediný důvod, proč zkoušet další frakce, je podle mě hlavně kvůli vyzkoušení odlišných jednotek.

Zajímavé bylo, že mimo pár jednotek, které byly na mapách neutrální, jsem se jako se soupeřem nesetkal s Legií zatracených. Asi vývojáři nechtěli na hráče nasadit tři soupeře najednou. K jedničce se už s největší pravděpodobností vracet nebudu, protože téměř dokonalá dvojka je daleko vypiplanější, přesto však stojí minimálně za vyzkoušení.

Pro: Zástupy nemrtvých, herní doba, zabírání půdy, průzkum mapy, hratelnost

Proti: příběh, malá variabilita úkolů

+16
  • PC 90
Kdysi dávno jsem hrál Disciples II a dodnes ji řadím mezi své nejoblíbenější hry. Proto se trochu stydím, že k jedničce jsem se dostal až letos (nějakých 15 let po vydání), a to jen kvůli tomu, že se zničehonic objevila na steamu :)

Když jsem tedy začal hrát, tak mi vše bylo velmi povědomé, jediným viditelným rozdílem byla starší = méně detailní grafika, ale to bylo to poslední, co by mě nějak limitovalo. Hratelnost už tady byla skvělá. Každá ze 4 ras má své jednotky a kouzla. Lidé a Horské kmeny (trpaslíci) mají působit spíše kladně, tomu i odpovídají jejich kouzla a schopnosti, které většinou mají "zlepšovací/léčící" efekt. Naproti tomu Nemrtví a Legie zatracenců (osobně jim řikám čerti), mají schopnosti spíše záporné jako je znehybnění, nebo zhoršení vlastností protivníka. Ve hře lze navíc ještě narazit na mnoho dalších ras a jednotek, jako třeba elfů, skřetů, krakena, mořskou pannu, nebo různých rebelů.

Zajímavým prvkem je, že nestačí být jen úspěšný v boji, ale je nutné i zabírat území pomocí žezel, nebo dobytím pevností, jinak by kouzlení a rozvoj jednotek byl takřka nemožný. Vhodné je také navštěvovat různé obchodníky, kteří mohou poskytnout výbavu jednotkám, nebo odkoupit zbytečné cetky.

Na celé hře mě zklamala jen jedna věc, možná je to drobnost, ale vaše cíle v průběhu kampaně jsou pořád ty samé. Na každé mapě je zadáno město, které je potřeba dobýt, jedinou vyjímkou je pár map, kde stačí získat 60-70% území a je konec. Chyběla mi variabilita úkolů, která se již ve dvojce objevovala. Na samotné hraní, to však má jen malý vliv.

Zvláštní kapitolou je multiplayer, mám zkušenost pouze s hrou na jednom PC, ale je to tak zdlouhavé (předávání tahů a vymýšlení taktiky může zabrat i klidně 10 hodin na jednu mapu), že u této hry si ho už asi nezahraji. Počítačový protivník na nejtěžší obtížnost je důstojný soupeř i tak ;).

Disciples je velmi kvalitní hrou, troufám si tvrdit i v porovnání se sérií Heroes, poněvadž nabízí trochu odlišný rozměr hraní. V celém komentáři srovnávám s Disciples II, to je v zásadě jediná relevantní konkurence tohoto titulu a musím říct, že dvojka je prostě lepší a do budoucna zůstanu asi už u ní. To je však úloha většiny zakladatelů sérií, že je jejich následovník překoná a ony tak upadnou, možná i trochu neprávem, do zapomnění. Pokud však nemáte se světem Disciples ještě zkušenosti, tak začněte tady ;)

Pro: 4 vyrovnané rasy, krásné tahové boje, dlouhá herní doba

Proti: možná stáří

+13
  • PC 75
Výtečná tahová fantasy strategie. Čtyři rasy, které mají každá něco do sebe. Velice originální větvení a vylepšování jednotek pomocí budov ve městech. Konvertování půdy pomocí měst a žezel dává jasně najevo, komu to tu "patří".
Šmakující hra. Jen jedna malá moucha, na těžší obtížnost počítačem řízený protivník občas sesílá každé kolo tucty kouzel, to trvá celkem dlouho a než se vyklábosí a předá vám tah, radši jděte na procházku se psem.

Pro: Systém větvení jednotek, žezlování půdy.

Proti: Někdy dlouhotáhnoucí AI.

+5