Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Commander Keen Episode 4: Secret of the Oracle

15.12.1991
82
141 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
freeware
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Podlý vesmírný národ Shikadů chce zničit celou Mléčnou dráhu a Keen je jediný ze Země, kdo zná jejich zvrácený plán. Proto se rozhodne vydat na další dobrodružství a přistane na planetě Gnosticon IV. Zde sídlí Rada Věštců, jež mu může pomoci. Naneštěstí ho však Shikazové předběhli…

Již pouhý rok po vydání úvodní trilogie se id Software rozhodl navázat na její velký úspěch a přišel s pokračováním. Čtvrtý díl oproti předchozím nabídl lepší grafické zpracování i animace a též několik originálních nápadů. Keen si tak například mohl zaplavat i v hlubinách moře. Součástí hry byla také legendární Paddle War.


Poslední diskuzní příspěvek

Alley Cat je v prvé řadě spíše takový soubor miniher, než cokoliv jiného... jak říká Red, hodinku zahrát a dost, podobně jako původní Pac-Man a další hry z té doby, na dobu vzniku myslím celkem nadprůměr. Každopádně mě překvapuje, že o tom ještě někdo neslyšel :).

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 100
Commander Keen The Secret of The Oracle pro mě znamená vzpomínky na dětství. Byla to má první hra na pc. Dlouhé roky jsem jej hrával u kamarádů (u jednoho na černobílém monitoru) než nám (mě a bráchovi) rodiče konečně koupili počítač. Tehdy se hry jak známo nesháněly tak snadno, a proto trvalo než jsem tento klenot opět sehnal. Byl to však posvátný pocit vidět nápis Commander Keen na svém vlastním!!! osobním 486 počítači!!:). Pamatuji si jak nám to tehdy s kamarády připadalo těžké. Trvalo dlouho než jsme Keena dohráli. Po letech jsem to na easy už dal s přehledem. Nicméně na hard jsem to dodnes nedohrál. Přidávám se k vyzdvihnutí herního světa, různorodých levelů, mapy světa, která v našich dětských očích vybízela k objevování zimního, vodního, tropického světa a líbíla se mi i přítomnost tajné „pyramidy ruky“ jak jsme jí tenkrát jako děti říkali. Keen je svým rozsahem nesrovnatelný s dnešními hrami, ale strávili jsme u něj mnoho a mnoho hodin. Dodnes se mi při vzpomínce na Keena též promítají různé zvuky (ale snad je to v pořádku a neznačí to, že na mě hra zanechala trvalé následky), které ve hře bylo možné slyšet. Brzy se k téhle klasice vrátím...

Pro: svět a putování po něm na mapě, nápady, humor

+25
  • PC 90
Bezkonkurenčně nejlepší díl velitele Keena. Nádherný svět, kouzelná grafika, možnost uložení hry, výdrž - co víc si přát.
Původní Keen trilogie mě moc nebavila. Byla taková nemastná neslaná. Jakmile jsem poprvý vyzkoušel čtyřku, byl jsem nadšen. Opravdu, veliká dávka volnosti mi opravdu učarovala. Roztomilí nepřátelé - taky jste nesnášeli ty otravné létající žáby? Poté jsem vyzkoušel pátý a šestý díl a ty už mě tolik nebavily, přestože byly určitě také kvalitní.
Čtvrtý díl jsem poprvé minulý týden dohrál a musím říct, že je to jedna z nejlepších plošinovek co jsem kdy hrál.

Pro: grafika, originální svět, zábavnost, vyvážená obtížnost, možnost uložení

Proti: level pod vodou

+21
  • PC 70
Jedna z pětice her, které byli přímo nainstalované na našem první “našlapaném“ účetním pc 286... A tak se stalo, že se Commander Keen 4 zapsal do mé životní kroniky pařana jako snad první mnou kompletně dohranou hrou.

Jedná se o klasickou plošinovou hopsačku s na tu dobu typickým ovládáním – šipky a ctrl + alt + space. V době, kdy jsem hru hrál, pro mne nebyl ani tak důležitý žánr nebo pochopení příběhu, jako spíš bezproblémová hratelnost, zábava a rivalita se sourozenci. A že to nebyli jednoduché lokace uzná jistě každý, kdo si hru alespoň jednou vyzkoušel. Tu a tam šel pořádně na nervy skákající klobouček s očima (jako by vypadl s deskové hry Kloboučku hop), typicky žalostná snaha trefit se na nějakou důležitou plošinu zase vzbuzovala nervové tiky a klasicky pokaždé “potěšil“ skon těsně před koncem kola.

Osobní poznatek: hra je více dívatelná na černobílém monitoru. Barevné orgie, po přechodu na barevný monitor, mě vcelku šokovala a nebyla úplně příjemná.

Pro: hosadlo, humor, kapky vody

Proti: některé pasáže, občas zvuk

+18 +19 −1
  • PC 70
Na diskuzi pod nedávno dohraným The Lion King jeden uživatel tvrdil, že mu série Commander Keen přišla těžší než Lví Král. Jelikož mé zkušenosti s touto sérií jsou mizivé, rozhodl jsem se, trochu si je rozšířit. Přestože jsem si vědom kultovního statutu této série, v dětství se mi do rukou dostal pouze 1., 4. a 6. díl. Jednička mě odpuzovala svou odpornou grafikou a šestka byla pouze demo a ani tam jsem se nikdy nedostal příliš daleko. Proto se mé zkušenosti smrskly pouze na čtvrtý díl, který je z celé série všeobecně považován za nejlepší. A je to tak, není to špatná plošinovka. Čtyřku jsem historicky určitě dohrál, ale nejsem si vědom, zda s cheaty nebo bez. A tak jsem si ho pro jistotu dnes odpoledne střihl znova a to na nejnižší obtížnost.

Až dnes jsem zjistil, že hra má intro. To se spustí až po odehrání demoverze průchodu prvním levelem. Následně se Keen pohybuje po mapě Shadowlands. Po odehrání prvních dvou tréninkových levelů se před Keenem otevře celá mapa a pouze hráč určuje pořadí, ve kterém navštíví jednotlivé levely, či dokonce které ze 16 regulérních levelů a jednoho bonusového vynechá. Není totiž třeba navštívit zdaleka všechny oblasti na mapě. Cílem hry je osvobodit osm členů konkláve, kteří mohou mluvit s orákulem a zeptat se ho na podrobnosti k Shikadijské hrozbě. Zatímco nelinearita hry je na jedničku, příběh je ehm, no s odřenýma ušima za 4-. Ale plošinovky nikdy nebyly o příběhu.

Keen prochází různými herními prostředími planety. Kromě standardního skoku používá i pogo tyč, díky které může doskočit nevídaných výšin. Hra dále obsahuje standardní plošinovkovou výbavu, t.j. různá hejblata, plošinky včetně posuvných, bodáky a propadla, tedy nic nového pod sluncem. Kromě toho hráče obtěžuje poměrně povedený bestiář takřka bez výjimky zvířecích protivníků. Některé potvory lze zastřelit, jiné jen krátkodobě omráčit. Každá chyba ve hře se rovná automaticky smrti postavy, odebrání jednoho života a hraní levelu od začátku. To by vyhnalo obtížnost až k nebeské báni, kdyby ovšem nebylo ve hře možné ukládat. A to kdykoliv v průběhu levelu. Toto hodnotím velmi pozitivně. Jen musím varovat, že v mé verzi hry občas po smrti uprostřed levelu zmizel z inventáře obnovené postavy diamant otvírající dveře, aniž by se ale navrátil na své místo v levelu. Kvůli tomuto bugu jsem několikrát musel načítat dřívější pozici, proto doporučuji ukládat do více slotů. Díky ukládání je hra na jednoduchou obtížnost dohratelná bez tréninku během jednoho odpoledne.

Graficky je hra výrazně lepší než první trilogie, přestože mezi první a druhou trilogií příliš mnoho vody ve Styxu neuplynulo. Hudba je poslouchatelná, pochopitelně některé tracky jsou lepší, jiné horší. Zvuky jsou OK. Kromě bugu s diamanty jsem na žádný další nenarazil, hra je stabilní a pod Dos Boxem běží hladce.

Hraní Commander Keena 4 mě bavilo. Během odpoledne mne během přestávek od hraní něco nutilo hru stále znova spouštět a hrát další a další levely, až jsem hru nakonec dohrál takřka na jeden zátah. Opět - kvalitativně to není žádný přelom v historii skákaček. Levely jsou krátké a s výjimkou pogo tyče nepřináší hra do žánru nic nového. U spousty uživatelů určitě při hodnocení působí nostalgie, protože hra byla v 90. letech v ČR hodně rozšířena. Není to špatná hra, ale Disneyovky jsou kvalitativně jinde.

Edit 8.8.2022: Dohráno i na střední obtížnost.

Pro: Nelinearita, možnost ukládání v průběhu levelů, výrazný grafický skok mezi 3. a 4. dílem.

Proti: Přestože je hra poměrně zábavná, kvalitativně nepřevyšuje generické hopsačky 90. let. Od legendy jsem čekal víc.

+18
  • PC 90
Ke Keenovi čtyřce jsem se dostal jako k první, někdy na přelomu tisíciletí (tenkrát jsme měli sice nadupanou, ale jen 486tku). Ostatní hry ze série jsem poznal až o pár let později, ale jsem rád, že jsem začal touto epizodou, protože je z nich nejlepší.

Graficky, do čehož spadá i měřítko - ne prťavé jako v prvních dílech, ale ani ne moc velké.
Hudebně - já tu šílenou hudbu měl rád.
Skoro až (na tu dobu) open world mapou s výběrem levelů, i když to bylo už třeba v Crystal Caves a Secret Agent (obě skákačky), tady se mi líbila nejvíc, i víc než Mars.
Ovládání - směrovky, pogo (ne punk), skok a střel.
Šílenost nepřátel.

A samozřejmě, i když to bylo občas těžké, byla to jedna z prvních kompletně dohraných her (první byli Ufouni a Transport), přesně jak říká Virus.

Skákačka v pravém slova smyslu. Klasika a legenda, vypilovaná a propracovaná na nejvyšší míru. O moc lepší to už na PC nebylo. Toto je nejen nostalgický, ale i kritický pohled na hru, jen jí nejde moc co vytýkat. Potěší, že stále jde hrát (díky DoxBoxu), narozdíl od spousty prvorepublikových (Windows 95-98), které často hází problémy.
+15