Call of Duty: World at War

Páté pokračování této akce mě poprvé docela bavilo, po druhé jsem ho ani nedohrál a nejvíc jsem si ho užil až při třetím hraní v kooperaci. Do této hry to hezky sedlo a zabavilo po celou dobu.

Treyarch rozhodně nejsou tak šikovní jako Infinity Ward, ale je nějaká ta snaha tam vidět je. Hře hlavně chybí nějaké ty zvraty. Vše jede po vzoru druhého dílu, tedy bez souvislého příběhu. Moc se mi líbily lokace v Pacifiku, džungle vypadala místy až božsky. Na to, že je to dost starý engine, to bylo fakt pokoukáníčko a navíc to i hezky plynule běželo. Jenže jak je zvykem, po pár misích nastal útrum a konec. Vytknul bych přehnaný počet němců, kterých bylo opravdu NEHORÁZNĚ moc. Doslova stovky, ale aspoň umírali rychle a tak nebyly moc vidět jednoduché skripty v AI. Zvuky byly na poměry CoD na standartní úrovni, dabing rovněž. Zombie mód je dost sranda, jen mi malinko do téhle hry nesedí. MP jako takový mě nechytl, Modern Warfare jasně vede.

Ve výsledku to ale bylo hodně příjemně strávených 5-6 hodin. 75%

Stručně řečeno nejnovější COD je další ždímání již do sucha vyždímané onuce. Předchozí díl nabídl svěží vánek v podobě nového prostředí a filmového feelingu a WaW se snaží o totéž, výsledek ale není zdaleka tak působivý jako minule. Pacifik, Stalingrad a Berlín jsou poměrně atraktivní lokace (díky bohu tentokrát žádná Normandie), nicméně samy o sobě zábavnou hru neudělaj. Můžete mít COD třeba na Marsu, pokud ale zachováte nudnej a okoukanej herní koncept (zabij tisíce tupých vojáků a kochej se nascriptovanejma wow scénkama), tak to bude stejná nuda. K neduhům se navíc přidává skutečnost, že grafický engine už je těžce za zenitem, AI paňáců je naprosto žalostná, fyzika žádná a herní doba okolo 6 hodin, to vše za krásných 1300,-…. Ale abych jen nehaněl. Některé filmové momenty jsou opravdu povedené, hra je o poznání brutálnější a syrovější (což jí prospívá mnohem víc, než bych čekal), ze strany autorů je vidět snaha předvést zajímavé lokace (depresivní prostředí roztříleného ústavu pro choromyslné apod.) překvapí zajímavej soundtrack a... a hopla, nic dalšího, co by stálo za vyzdvižení, mě už jaksi nenapadá. Objektivně musim říct, že jsem se docela slušně bavil, ale je opravdu znát, že COD by potřeboval jak změnu prostředí (co takhle Korea, Vietnam či první Irák?) tak změnu konceptu. Za sebe řikám, méně nepřátel a akce, více AI, příběhu a realismu.

Po nejlepšim dílu se serie vrací opět do druhé světové války. Call of Duty: World at war (od teď už jen CoD 5) je takový mix Medal of honor pacific assault a Call of Duty 2 ale bohužel nepřináší žádnou novou věc. Hlavní aspekt hry je arkádovost a to si myslím, že je chyba, protože většina hráčů chce cítit boj na vlastní kůži a né postřílet tisíce nácků, kteří ještě k tomu běhají ve vlnách jak to dovolí engine. Hlavní problém CoD 5 ovšem tkví v absolutní nemožnosti se jakkoliv pohybovat po levelech a když řikám absolutní nemožnosti tak to tak myslim. V jedně misi jsem se dokonce vyskyt na náměstí kde byli otevřené dveře tak jsem myslel, že se skreju za zdí před palbou stovky němců avšak jakási nevyditená textura či ruka boží mi zabránila jít dovnitř. Když jsme u těch nepřátel tak musím konstatovat, že bývalí spolužák z druhé třídy Fero by si mohli ve srovnání s nimi řikat Mudr. Někdy se stává, že protivník není schopen ani reagovat a lze jich v klidu pár posekat jenom nožem v otevřené vřavě. Sám kulek schytáte sakra dost než vás to položí (jednotka zvláštního nasazení z tropického ostrova v čele s Nomádem a Psychem by mohle závidět) samozdřejmě v závislosti na obtížnosti, přesto hodně přehnané. Aby toho nebylo málo tak hra vykrádá filmové válečné klasiky jako je Zachraňte vojína Rayena a Nepřítel před branami. Ano mafie je taky takové lehká variace Mafianů ale aspoň né doslovná a je z toho cítit jaká si tichá pocta tomu filmu ale u CoD 5 ne. Naskytnou se ovšem i lepší chvilky jako je letecká mise nebo trhání končetin silnější ráží a občas podbarvení některých scén krásnou hudbou. To co se mi líbilo na hře nejvíc byli paradoxně videa mezi misemi, které jsou perfektně nastříhané a doprovázené skvělými slovy. Víc ale od CoD 5 nečekejte

S příchodem nového železa se přirozeně otevřela větší nabídka her, které na počítači rozjedu. Válečné střílečky jsem měl rád vždycky a když se tedy naskytla možnost zahrát si World at War, neváhal jsem. A jelikož je WaW hra krátká, dovolím si ji odbýt i krátkým komentářem.

Od WaW jsem nečekal nic jiného než jakýsi remake/mix předchozích dvou WWII dílů. A to jsem taky dostal. Bohužel, i přes řemeslně dobře odvedené skripty, grafiku i ozvučení jsem se nemohl vymanit z pocitu (faktu?), že jsem vše už jednou viděl (ruské mise v předchozích CoD, americké zase v Pacific Assault). Navíc jsem narazil i na poměrně netriviální bugy (hned v první ruské misi), které mě donutily misi rozehrát asi třikrát, což oním dojmem dobře odvedené práce mírně otřáslo. Nadávat na osmihodinovou herní dobu je asi zbytečnost, poněvadž se v žánru moderních FPS stala už jakýmsi standardem.

V porovnání s Modern Warfare tak jde spíše o krok zpět. To ale neznamená, že by hra nebyla nadprůměrná a zabavná.

Tak jsem konečně našel dostatek času dohrát tuhle hru. Asi by možná stačilo napsat po svěží změně Call of Duty 4: Modern Warfare je toto velké zklamání. Hra sama o sobě nuda. Mise tu už několikrát byly. Za američany to byla bída, nepřehledné, japonská přesila byla až dětsky naivní i to jejich věčné běhání do zad s puškou s nasazeným bajonetem, AI spolubojovníků i nepřátel bídná ( nepřátelé čučeli i když jsem stál kousek od nich a nic nedělali), respawn a zase respawn, bez logiky (i když téhle sérii nic zvláštního). Už by taky konečně mohli udělat, aby kulomety nebyly co vylezete z krytu permanentně zaměřeny na vás.