Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Ke hrám od Amanita Design jsem se dostal později, než bych z dnešního pohledu chtěl. První hrou bylo Machinarium, které mě opravdu hodně nadchnulo a podobná očekávání jsem měl i od Botaniculy.

A při prvním hraní hry jsem pociťoval spíše zklamání. Ani ne kvůli grafice nebo příběhu či hudbě, ale kvůli hratelnosti. Očekával jsem obdobnou adventuru s procházením světa, používáním předmětů apod., ale hraní zde bylo spíše o tom danou lokalitu spíše proklikat a odhalit všechny její možnosti a ty vhodně využít. Tenkrát jsem hru se skřípějícími zuby dohrál, nicméně o nějaký čas později, co jsem se dostal k dalším hrám od Amanity, jsem se rozhodl, že dám Botanicule ještě jednu šanci. A tentokrát jsem nelpěl na tom, že chci hrát adventuru tradičnějšího charakteru, ale začal jsem dělat to, co vývojáři po hráči od začátku chtěli. Užíval jsem si atmosféru každé lokace tohoto mikrosvěta na stromě. A s tímto přístupem, mě hraní začalo hodně bavit.

Příběh hry je velmi jednoduchý. Pavouci napadají strom a postupně z něj vysávají energii. Hráč pak ovládá pět různých postaviček zastupující tvory žijící na stromě s tím, že každá z nich umí trošku něco jiného a jsou tak určeny pro specifické akce. Většina obrazovek jsou často o hledání interaktivních míst, na které je potřeba vhodně klikat a postupně odhalovat možnosti dané lokace. Je však dobré proklikat skutečně všechno a v případě volby postavy postupně zkoušet všechny, protože občas je možné narazit na nějakou vtipnou situaci nebo skrytý achievement. Obzvláště v případě, kdy jsem při hraní měl na klíně své děti, které moc rády tyto situace sledovaly. Celkově jsem si ale více než hlavní příběh užíval spíše ty minipříběhy v daných lokacích a také i časté minihry.

Prim zde pochopitelně hraje grafika a hudba, které tvoří majoritní část atmosféry hry. Grafika vypadá skutečně úžasně a nebojím se říct i částečně pohádkově. I když je pravda, že postupem ve hře se prostředí stávají o něco temnějšími. Hudba je někdy výraznější, jindy jen podkreslující danou lokalitu. Ať tak či onak, dobře se poslouchala.

Ačkoliv to bylo až na druhou dobrou, jsem ve výsledku hodně rád, že jsem se ke hře po čase vrátil a objevil v ní její kouzlo.

Hráno v letech 2018 a 2020.
+20
  • iOS 60
Na PC by mi vadila až příliš pasivní hratelnost (malá kombinatorika hádanek a u přátel nejde aktivně využívat jejich speciality), ale na ipadu je to perfektní hra pro děti. Respektive pro holčičky. Výtvarná stránka se snaží o tu pro indie scénu typickou bezbřehou imaginaci a obzvlášť na mobilní platformě se jí to daří. Opravdové kudos si však Amanita zaslouží za trefné postihnutí dětské logiky.

Proti: Především pro děti. Já jsem si u toho kolikrát připadal jako idiot.

+7 +8 −1
  • PC 85
Další z dílek šikulů z Amanita Design, tentokrát z rostlinného prostředí. Sem tam s nějakým tím hmyzákem apod. Že to tvůrci umí s vizuálním zpracováním, to není potřeba stále dokola omílat, je to prostě fakt, kterého je Botanicula jasným důkazem. Jasně rozpoznatelný rukopis Amanity je hned zřejmý. A pokud máte rádi i další jejich dílka, směle i do tohoto počinu.

Zde se chopíte pěti rozličných charakterů, kde každý má určité schopnosti a při průchodu budete muset volit mezi tím či oním, abyste se pohnuli dál. Takže takový Dlouhý, Široký, Bystrozraký... a další dva týpci.

Co, krom grafiky, hraje prim, a opět opakovaně, to je ozvučení. Jak hudba, tak zvuky a hlásky jsou na skvělé úrovni a příjemně podtrhují celý prožitek z hraní.

Celý průchod zabere zhruba tak 5 hodinek, úkoly nejsou nijak obtížné. Prostě pohodovka na víkend.
Za mě Amanita opět zacílila do černého a těším se na jejich další perly.

Pro: vizuál, zvuky a hudba, humor

Proti: sem tam bug

+22
  • PC --
Hry Amanity jsou všem známé zejména díky svému unikátnímu vizuálnímu stylu. V této surrealistické adventuře sledujeme příběh pětice roztomilých protagonistů na jejich velkolepé cestě za záchranou stromu před obřím pavoukem, který kosí a požírá vše, co mu stojí v cestě.

Na rozdíl od Machinaria potěší rozumně nastavená obtížnost hádanek, kdy se nemusíte bát zákysů. Většina hádanek se dá v klidu úspěšně řešit i pomocí metody pokusu a omylu. Botaniculu bych se tak nebál doporučit i lidem, kteří počítačové hry obyčejně nehrají. Případně těm nejmenším z nás.

Botanicula je svým způsobem až meditativní prostředek, který vám na obličeji vykouzlí spoustu úsměvů. Juchání a jásání atypických hrdinů se během tří hodin nestihne omrzet, a po dohrání ve vás zůstane hřejivý pocit, že jste zase jednou viděli něco krásného a originálního.

Pro: čirá originalita, hudba, ozvučení, přístupná obtížnost

Proti: kratší herní doba

+12
  • PC 45
Po dohrání třetího Samorosta a zejména Machinaria pro mě byla Botanicula zklamáním. Graficky je pěkná, to ano (ačkoliv vytvořená v nízkém rozlišení, a ani se neumí roztáhnout na celou obrazovku), ale nesedly mi ani mechaniky ani herní svět.

Zajímalo by mě, pro koho byla hra zamýšlena. První třetina hry působí jako hra pro předškolní děti, oříšky a kaštánky pochodují po lese a všechny problémy se vyřeší jedním kliknutím na cokoliv podezřelého. Což samo o sobě není problém, pokud by taková byla celá hra, tak to s nadšením dohraji s dítětem, kterému by se to líbilo, a ohodnotím to jako dětskou hru. Jenže postupně přibudou logické hádanky, některé složitější, a pár poměrně zákysových míst. A zejména svět se promění do naprosto haluzoidního prostředí, kde se míchá páté přes deváté, a člověk si říká, že v Amanitě jedou na nějakém opravdu kvalitním materiálu. Poslední část by potom děti spolehlivě donutila mít noční můry a počurávat se ještě hodně dlouho. Takže z mého pohledu to míjí všechny, jak děti, tak dospělé (alespoň mě osobně infantilní styl dost odrazuje).

Mechanicky mě to opět přijde jako krok zpět oproti předchozím hrám, které byly více adventury. Tady je to o proklikání všeho, ve všech kombinacích, a pak vyřešení občasné logické minihry (která ovšem často opět spoléhá na prozkoumání všech možností). Celkově mě to přijde jako návrat někam k druhému Samorostu. Což je škoda, doufám, že budoucí hry od Amanity to zase zlepší.

Celkové hodnocení: Nic moc / Dobrá
+16
  • PC 75
Juchů! Ozývalo se v traileru a já si říkal, že to působí jako krásně milá hra, kterou bych si opravdu rád zahrál (i přes moji podivnou nechuť ke "cute" hrám). I tak mi ale trvalo několik let, než jsem se do ní pustil, což je nespíš dáno tím, že adventurní hry (ve smyslu herního žánru) moc často nehrávám.

Jenže ona Botanicula jakkoliv je to adventura, tak je tak příjemně nenáročná a opravdu tak neuvěřitelně milá, že jsem ji vlastně bral jen jako takovou pohádku (až "večerníčkového" typu), u které jen tak klikám na všechny ty roztodivné tvary a tvory a hra mě odměňuje skvělými zvuky a až groteskními animacemi. Ty nejlepší části pak pro mě byly momenty, kdy je pro daný úkol třeba zvolit jednoho z pětice hlavních hrdinů, protože úkol vždy umí splnit jen jeden, ale i ostatní se svým svérázným způsobem snaží. A jelikož jsem chtěl vidět co nejvíce animací a nechat hru, aby mi vykouzlila ten poťouchlý úsměv na obličeji, záměrně jsem se vždy pokoušel vybrat nejdřív ty postavičky, kterým se úkol nepodaří splnit (a z toho, co jsem slyšel, dotáhla Amanita tenhle koncept k dokonalosti v Chuchlovi, kde je vlastně cílem najít všechny ty animace, kdy se hlavnímu hrdinovi groteskně nedaří).

Pokud má tedy člověk chuť na milou a nenáročnou hru, je Botanicula jasnou volbou a i když je relativně krátká, dokážu si snadno představit, že si ji příští rok zkusím alespoň částečně znovu, abych se zase mohl takhle pitomě usmívat:

:)

Pro: milá, nenáročná a vtipná hra se super zvuky a animacemi

Proti: fixní rozlišení (pokud si s tím člověk nepohraje, je obraz rámovaný černými pruhy), může působit až moc jednoduše

+23
  • PC 85
Tahle hra je prostě "Juchů". Nebýt zrovna zima, tak ten počítač teď vypnu, a jdu vylézt na nějaký strom a podívat se jestli čirou náhodou tam někde nepobíhá pan Lucerna, paní Houba, pan Makovice, pan Peříčko a pan Větvička a nerozdávají si to se zlými pavouky. Pokud nejste zrovna nabručení drsňáci a pustíte si atmosféru hry k srdíčku, tak se vám musí rozzářit den.

Navíc znovu mě dostává hudba a hlavně zvuky, ze kterých je patrné, že je to hra z našich luhů a hájů, přestože používá jen různé citoslovce. Prostě juchů. :) Grafika se mi také moc líbí, k tomu námětu krásně pasuje, a přestože je v podstatě po celou dobu roztomilá, tak v těch temnějších pasážích dokáže i vyvolat mráz po zádech, sice jen malinko, ale byl tam. :) Hádanky jsou ve většině případů v pohodě, prostě chvilku zkoušíte na co se dá kde kliknout, a po chvíli následuje příjemné "aha". Také mi přišly docela různorodé, pocitem stereotypu jsem rozhodně netrpěl. Nicméně ve dvou případech jsem skutečně na delší chvíli zakysl, protože mě prostě řešení nenapadlo. Možná by mohly hádanky častěji vyžadovat kombinování schopností jednotlivých potvůrek vaší party, ale huš a kuš, pryč s tou kritikou. Hru jsem si užil a vy si ji užijte také. Doporučuje pět z pěti Crashů.

+27
  • PC 80
Studio Amanita Design je bezesporu klenotem české vývojářské scény. Zatímco z našich známých AAA studií zůstává na scéně v podstatě jenom Bohemia Interactive, četným nezávislým tvůrcům na čelní pozici vévodí tato kreativní firma, uznávaná nejen v naší české kotlině, ale i “za kopečky”.

Botanicula se poněkud vymyká ze zavedené adventurní linie titulů Samorost a Machinarium. Ty byly také hravé a kreativní, ale budily ve mě dojem určité serióznosti. Možná díky odlišnému autorskému týmu. Botanicula ale podle mě není pro každého. Přináší uvolněné a hravé vizuální i zvukové zpracování, ovšem ti, kdož nebudou s tvůrci naladěni na stejně bláznivou až infantilní vlnu, možná nebudou spokojeni a sluníčková “juchů” adventura je nemusí bavit.

Ocitáme se v bizarním ekosystému blíže neurčeného stromu, v jehož mikrokosmu se odehrává střet dobra a zla, boj s pavoučími parazity přinášejícími zkázu. Tým pěti postaviček, každá se specifickými dovednostmi a vzhledem, v klasickém point and click dobrodružství zachraňují stromový svět. Díky nosnému tématu i zpracování Botanicula zdánlivě působí jako dětská hra, ale pro ty menší ratolesti by mohly být některé temnější lokace zdrojem strachu a obav.

Prostředí je nesmírně živé a je radost objevovat a poznávat, co se na monitoru děje. Stylová a bohatě animovaná grafika, po obrazovce vidíme neustálý cvrkot a pohyb, záplava hmyzáčků a různých pidižvíků vykonává své pravidelné rituály. Odměnou za úspěšné interakce jsou kartičky s příslušníky hmyzího řádu (a taky množství achievementů). Na předloženém světě je vidět radost z designu a nesmírný tvůrčí talent. Stylovou a v jiných titulech neviděnou grafiku doplňuje zajímavý soundtrack dokonale korespondující s děním na obrazovce.

Nicméně hratelnost již bůhvíjak orginální není a spočívá víceméně v klasickém point and click adventuření. Hra je naštěstí přístupná, bez dialogů či záplavy zbytečného haraburdí v inventáři, děj a potřebné úkoly se dozvídáme prostřednictvím animovaných sekvencí. Obtížnost je nastavená poměrně nízko a většina úkolů se dá vyřešit bez zákysů. Zpravidla se jedná o přinesení potřebného předmětu, což se ovšem neobejde bez luštění puzzlů, kde je opět mnohdy nutné pohrát si s prvky prostředí nebo i s jeho obyvateli. Mohlo být více využito odlišných vlastností jednotlivých hrdinů.

Oceňuji jistou nelineárnost, což pro adventury nebývá typické. Nemusíme splnit do puntíku vše co se po nás chce, abychom se posunuli dál. Některé úkoly jsou nepovinné a pro příběh jsou vedlejší. Z hlediska technického zpracování je pro Amanitu tradicí zpracování ve Flashi. Nevím, jestli je to tím, ale docela mě iritovalo neustálé vyskakování menu, pokud jsem se kurzorem přiblížil k dolnímu okraji obrazovky.

Botanicula je vhodná především pro hravé pařany, zejména pro ty, co již povili nějaké to dítko. A nebo se mezi děti věkem řadí, či se jimi alespoň cítí. Mohou si tak vychutnat nabízenou animovanou poetiku. Ti co jsou single nebo zatím bez přírůstku do rodiny, možná hru úplně neocení. Za nabízenou vizuální a zvukovou stránku si Amanita zaslouží absolutorium, ale po stránce hratelnosti se nicméně o úplně převratný titul nejedná.

Pro: Grafika, zvuk, hudba, originální svět

Proti: Otravné vyskakování menu

+26
  • PC 95
Botanicula je takové krásné klubko, které když rozmotáváte, dostáváte se z pohádkového okraje až do temného jádra. Nenajdete tam nic navíc, co není potřeba, ale zároveň nic nechybí. Kouzelná grafika s ještě kouzelnějším ozvučením vás budou doprovázet od začátku až do konce.

Pro: vizuál, ozvučení, jednoduchost

Proti: vysouvací horní i dolní menu, které občas zavazí

+20
  • PC 40
O Machinariu jsem napsal, že je to laskavá hra. Botanicula se asi také snaží být takovou milou a laskavou vizuální odpočinkovkou, ale na mě působila spíše infantilně.

Ovládáme tu partičku podivuhodných tvorů. Přičemž potkáváte jiné podivuhodné tvory a bojujete (nebo spíš bráníte se před) jinými podivuhodnými tvory. Někdy je to trochu i nechutné, ale to je spíš plus.

Pobíháte po poměrně velkých lokacích, ve kterých logika prostě neexistuje. Stačí ťukat na vše okolo. Je tam spoustu rozptýlení, někteří tvorečkové jen skákají nebo pískají a nijak vám v postupu hrou nepomůžou, což je někdy dost matoucí.

Ale čert to vem, nakonec se člověk někam prokliká a nemusí u toho ani moc přemýšlet, jen je třeba dávat pozor v jedné spletitější lokaci. Největším problémem pro mě je to, co mělo být (asi) hlavní dominantou - vizuál a audio.

Animace nejsou nic moc. Představoval bych si plynulejší, zábavnější, zajímavější atd. O audiu ani netřeba mluvit. Pokud mě sluch nešálil, veškeré zvuky jsou dělané pusou, což působí jako nápaditý školní projekt, ale na tohle jsem fakt už moc starej. Hudba je ale pěkná.

Podtrženo sečteno, Botanicula je infantilní a nepříliš zábavné hra, kterou si užijí asi hlavně indie nadšenci, protože ano, tahle hra je skutečně jiná.

#Herní výzva 2016 - bod č. 4

Pro: muzika

Proti: příliš infantilní,;animace ani zvuk nejsou nic, o čem bych psal domů

+14 +16 −2
  • PC 80
Slýchávám často, že jsme byli animátorská špička. Proč ale ten minulý čas? Animátory máme skvělé pořád, akorát se přesunuli do Amanita Design. Každá jejich hra je totiž po grafické stránce uměleckým dílem a kdo tvrdí opak, je kulturní neznaboh. Navíc se překvapivě i hezky hrají a Botanicula není výjimkou.

Ta je milá, nenáročná a potvůrky vydávají roztomilé zvuky. Celé hraní je tak spíše relaxačním zážitkem. To však neznamená, že dělá z hráče blbce! Jak jsem řekl, není těžká, ale hra vyžaduje trochu té snahy ze strany hráče. Všechny logické úkoly však v rámci tohoto světa dávají smysl a nikdy tak dlouho tápat nebudete.

Líbilo se mi to moc. Přesto mi k udělení vyššího hodnocení ve hře něco chybělo a nejhorší je, že nevím co. Nějaký hlubší smysl? Zajímavější hratelnost? Fakt nevím. Botanicula je tak v mých očích jen pohodová hra s krásným vizuálem a příjemnou hudbou.

4. bod herní výzvy 2016
+28
  • PC 85
Hra dohrána. Juchů! S Amanitou jsem se setkal až při Machinariu a ačkoliv i tam jsem někdy u hádanek a postupů užil nápovědy, přišlo mi ve výsledku jednodušší a přímočařejší než Botanicula. Tu jsem tituž rozehrál doslova kdysi, před stabvou nového PC si zazálohoval postup a pak už ji znovu nenainstaloval. Cíle jsem tedy došel až nyní poté, co jsem chtěl zkusit, jak na tom je s podporou Win10 :) Na tyhle logické klikačky jsem nikdy moc nebyl, takže nemohu tvrdit, že by mě zákysy v očekávaném logickém postupu nějak překvapovaly. Přišlo mi ale, že se tady dá jít mnoha cestami z jednoho místa na jiné, ze kterého zase vedlo mnoho cest jinam a tak dále, takže netrvalo moc dlouho a já netušil kde to jsem a jak se dostanu kamsi zpět a nějakou chvíli si tohle zabralo. Navíc je tu tak velké množství všelijakých skvělých pidisarapetiček, na které je nutno klikat i mnohokrát opakovaně, než e stane něco, co je třeba pro postup, že jsem mnohé přehlížel nebo nenaklikával dostatečně dlouho, že se musím přiznat, že bez návodu bych to asi nikdy nedal - navíc s tím, že jsem skutečně po hodně dlouhé době pokračoval někde od poloviny hry.

Ale abych nehanil - ta hra je skvostná. Skvěle úchylně nadesignovaný a vytvořený svět s pidižvíky, skvělými zvuky a správně trhlým hudebním doprovodem z téhle hry zase, podobně jako z předchůdců, dělá více než hru spíše umělecké dílo a já tak shledával, že než infarktové honění svítivého cosi bludištěm před zlodějským červem by mi stačily i samotné obrazovky, na kterých bych jen pro potěchu duše klikal na všechno možné a užíval si těch zvuků a humorných nápadů. Mě by to i stačilo :)

Pro: Nápad; vizuál; zvuky; hudba; humor (někdy až dadaistický :) a skvěle zakomponované vtipné odkazy na všechno možné, vč. samotné robůtka z Machinária

Proti: Technologií omezené rozlišení obrazovek a tedy jen okno ohraničené velkým černým rámem (1920x1200); není nijak složité se ztratit v plně otevřeném světě plném mnoha různých cestiček, zdánlivě bez jasného cíle či postupu

+11
  • PC 95
Botanicula je jedno z najpríjemnejších herných prekvapení aké som za moje hráčske roky zažil. Trvalo mi to však dosť dlho, kým som sa k nej vôbec dostal. Po vydarenom Machinariume, ktorý u mňa bodoval svojou hravosťou, milým humorom, vysokou obtiažnosťou a veľmi príjemným audiovizuálnym spracovaním som dostal od šikovných ľudí z Amanity ešte väčší klenot.

Botanicula mi učarovala ešte viac. Tá hravosť, neskutočne sympatický a milý humor, plno nápadov, plné obrazovky detailov a poskrývaných interaktívnych miest s prekvapením, príjemné audiovizuálne spracovanie, prostredie, vtipní hrdinovia, to všetko u mňa vyvolalo až detskú radosť pri hraní. Usmieval som sa, pospevoval som si a cítil som sa neskutočne príjemne. Dokonca pri mne často sedela aj priateľka, ktorá hry vôbec nehrá a páčilo sa to aj jej.

Machinarium síce bolo oveľa ťažšou hrou a Botanicula je možno až smiešne jednoduchá, no tá dynamická hrateľnosť bez zaseknutí a zdržovania mi sadla. Je to celé také príjemné, žiadna hádanka dlho nezdržuje a tak toto dobrodružstvo rýchlo pokračuje a aj rýchlo končí. Čo je veľká škoda a u mňa jediný mínus hry. Tie 4 hodiny bol príliš krátky čas a chcel by som toho viac. Každopádne som však z hry nadšený.

Najpríjemnejšia hra akú som kedy hral.

Pro: Všetko až na...

Proti: ...krátkosť hry, 4 hodiny mi boli málo

+16
  • PC 70
Point and click adventura. Vypadá jako pro děti, ale pravděpodobnější je ,že malé děti dělá z dospělých. Mezi hlavní hrdiny patří houbák, klacík, pírko, tlusťoch a ten co sežral zářivou kouli :D
Zásadní je grafické, hudební a zvukové zpracování, které dohromady tvoří umělecký dojem(=vzácné!). Hlavně veškeré postavičky se vyjadřují nikoliv slovy ale zvuky. Ač hra nenabízí moc zábavy, sledovat říši divnorostlin a divnoživočichů je skvělé.
+27
  • PC 75
Nádherná, krátká adventurka, u které nejvíc zaujme její audiovizuální zpracování. Kromě barevného, poetického světa nabízí také jednoduchou hratelnost, pěkné, různorodé postavičky a hlavně zábavu. Na druhou stranu zamrzí krátká délka a absence nějakého hlubšího, propracovanějšího příběhu. Ale i tak se jedná o zdařilý kousek. U mě osobně, co se her od vývojářů Amanita týče, pořád vede starší Machinarium.

Pro: grafika, soundtrack, svět, postavičky

Proti: délka

+20
  • PC 80
Botaniculu jsem si chtěl zahrát už dlouho, protože Machinarium, jakožto předchozí titul od Amanita Design, se mi velmi líbilo. Jak jsem se přesvědčil hned na začátku, obě hry mají několik společných rysů, které tyto české vývojáře charakterizují.

Tím hlavním je nepřítomnost textů a tím pádem není potřeba žádný překlad, s čímž souvisí i roztomilé zvuky a kouzelné animace, které mimo jiné pomáhají v postupu ve hře. Dalším rysem jsou odkazy na různé důležité události či osobnosti (přistání na měsíci, loutky Spejbla a Hurvínka, odkazy na předešlé hry,…) a v neposlední řadě je to skvělá hudba, o níž se v Botanicule postarala skupina Dva, která vytvořila líbivé melodie.

Všichni obyvatelé stromů jsou, až na zlé pavouky, rozkošní tvorové, se kterými je radost se kamarádit a pomáhat jim, přičemž na oplátku vždy pomohou i oni mě. Moje správná pětka si i díky různým vlastnostem poradila se všemi nástrahami, úkoly a minihrami, jako je volejbal, opíjení či závody aut (v tomto případě berušek) a postupně se dostala až do konečných lokací.

Tam se sice vnitřek stromu stal trochu nepřehledný, ale dárečky po závěrečných titulcích mi tento neduh plně vynahradily. Teď stačí jen doufat, že bude těchto titulů jen a jen přibývat.

Pro: pětice hlavních hrdinů, zvuky, animace, odkazy, hudba, obyvatelé stromů, minihry

Proti: ke konci trochu nepřehledné

+15
  • PC 95
Na tuto hru jsem se už dlouho těšila, takže když mi konečně přišla do rukou sedla jsem si a na jeden pětihodinový zátah jsem jí dohrála. Úžasný svět plný barev a zvláštních zvířátek a rostlin, které všechny terorizují velcí černí pavouci, které jsem musela se svými hrdiny porazit.

Trochu mě mrzelo, že ač hrajte s pěti postavami najednou, není ve hře moc momentů, kdy by s tímto tvůrci pracovali. Představovala jsem si, že někdy bude zapotřebí použít všech pěti pomocníků, tak aby museli své dovednosti spojit k dosažení úkolu. Každý z nich má totiž jinou dovednost a jediné na co ve hře narazíte je, že musíte ozkoušet všech pět, než zjistíte která dovednost je třeba k dané věci. Také by hra mohla být delší.

Různorodost a nápaditost jednotlivých úkolů byla geniální. Celý příběh je jednoduše pochopitelný a myslím, že by tuto hru zvládli i bystřejší děti. Už jen proto, že hra má jednoduchou hratelnost a ovládá se jen pomocí myši.

I po dvou měsících od dohrání mi zní v hlavě chytlavá melodie, která celou atmosféru hry krásně podtrhuje a jednotlivé zvuky, které se ve hře objevují mi nejednou vykouzlili usměv na tváři.

Hru doporučuji všem, kteří se chtějí ponořit do pozitivní atmosféry, odreagovat se na pár herních hodin a možná i zavzpomínat na dětská léta, kdy člověk nepotřeboval s někým vést dlouhé rozhovory, aby se něco dozvěděl. A já jsem se rozhodla, zahrát si od Amanita Design hru Machinarium, která by podle všeho měla být také velmi povedená.

Pro: svět, úkoly, hudba

Proti: délka, malá variabilita s hrdiny

+21
  • PC 90
Znáš takový ten pocit, kdy ti všechno vychází, kdy jseš šťastnej jako blecha, kdy jsi v sedmém nebi? Když ti jde všechno snadno, nic není překážka nebo nevyřešitelný rébus? Ten pocit, když vyluštíš švédskou křížovku pro pokročilé nebo uděláš SCIO testy z matematiky? Přesně takový pocit nabízí při hraní Botanicula.

Škoda, že zrovna nejsem zamilovanej, jinak bych se nebál ještě vyššího hodnocení. Sice je to neuvěřitelně jednoduché, ale hlavně díky tomu je to takové... úžasné. Jen klikáš, svět kolem plyne, jseš součástí toho koloběhu, všechno se točí kolem tebe, říkáš si, že to nemůže být lepší.

Ne, nepůjde o dlouhý komentář pretože len básnik by o tom dokázal napísať tisíce krásných slov. Ale ja som len úplne normálny gamer. Hraní Botaniculy ve mně vyvolalo neexistující nostalgii, opět jsem se ocitl v dětství nebo náctiletí, kdy všechno bylo jednoduché, krásné a tvárné. Přesně takové je hraní této hry. Mockrát díky, Amanito.

Pro: spíš než hra procházka zahradou (ticha), soundtrack

Proti: spíš než hra procházka zahradou (ticha)

+48
  • PC 90
Pro mě jde o nejlepší hru od Amanity. Oproti předchozímu Machinariu z mechanického města jsme se přesunuli na strom. Z robotů jsou různá stvoření zde žijící. Počet hlavních postav vystoupal na 5. Obtížnost šla dolů, díky čemuž hra odsýpá a působí spíše jako interaktivní film.

Ovšem stejně jako Machinarium, i Botanicula má úžasnou grafiku, které je navíc podtrženo hudbou od skupiny Dva, která ke hře úžasně sedne. I tentokrát zde nejsou klasické dialogy a vše je vyprávěno v animacích. Jinak by hra ztratila část svého kouzla.

Osobně jsem hru dohrál za jedno odpoledne a velmi si ji užil. Svět Botaniculy je skutečně kouzelný. Člověk si u toho krásně oddechne. Mohu jen doporučit, i když hra možná mohla být trochu delší.

Pro: Grafika, soundtrack, jednoduchost, hratelnost

Proti: Mohlo být delší

+25
  • PC 10
od této značky můžeme kdykoli čekat dobrou hru až na tuto hru která je podle mne pro malé děti děj je jednoduchý a nudný ach machinárium nebo Samorost mají takovou tajemnou roli ale toto NE NE a ještě jednou ne toto nic pro mne zklamání chtěl jsem těžkou hru u které si potrápím mozek ale tohle není to co já bych potřeboval


tyzik.cejka



-20 +5 −25
  • PC 90
Botaniculou nám Amanita design už poněkolikáté v řadě dokazuje, že hry mohou být uceleným uměleckým audiovizuálním dílem a přitom si zachovat svůj gameplay. Botanicula je v zásadě jednoduchá adventura (oproti Machináriu poměrně klesla obtížnost), která však disponuje několika výborně zpracovanými komponenty:

- originální a úžasně zpracovanou vizuální stránkou hry s mirádou různých charakterů - od chodících semínek, přes různé fantaskní brouky až po celkový mikrosvět celé této "přírodní" hry
- velice poetický vyprávěcí styl veze slov (na což jsme ovšem u her od Amanity celkem zvyklí)
- výborné ozvučení a soundtrack od skupiny DVA, který hře dodává další rozměr

Jedinou nevýhodou titulu (krom několika málo menších bugů, ty ovšem najdeme prakticky všude) je pak délka hry. Ta u mě dosáhla něco okolo 4-5 hodin (pokud umí Steam počítat), což na adventuru, pravda, není mnoho. Délce hry ovšem odpovídá i její cena která je v současnosti někde u 8 eur na steamu a v době uvedení hry nepřesáhla 10 eur. Což za tak originální počin není mnoho. Dovolím si délku hry obhájit ještě jedním způsobem (i když nezastírám, že by hra měla být o chlup delší). Spousta dnešních FPS a akčních her nepřesáhne o moc herní dobu Botaniculi přitom jejich cena je několikanásobná. Ano hry byly o mnoho dražší na vytvoření nicméně nepřináší často zdaleka tolik originality a invence jako právě hry od Amanity.

Závěrem: Botanicula je překrásná herní jednohubka ke které - pokud máte rádi adventury a poetický styl vyprávění se jistě vrátíte. Hra je také svou větší jednoduchostí (jak puzzlů tak ovládání) a poetikou vhodná i pro Vaše potomstvo.

Pro: originalita, hudební doprovod a ozvučení, originální vizuál, cena

Proti: délka hry

+17
  • PC --
Není to klasická adventura ani logická hříčka, je to spíše takové roztomilé klikátko. Člověk kliká a kliká, na obrazovce to žije, zvučí, cvrliká a barvuje. Stále se něco děje a je opravdu radost sledovat počínání hlavních hrdinů - oříschka, žaluda, hříbetchka, travitchky a turbo-bzuka.

Smekám před výtvarným stylem Amanita Design, jejich schopností zaujmout minimalistickým gameplayem v originálním světě a v neposlední řadě svou charakterní cenovou politikou.

Nemám to srdce Botaniculu ohodnotit. Je to příliš malá hra příliš hodně sympatická.
+17 +18 −1
  • PC 85
Po velice zajímavém Machinariu přichází další velice zábavná hra od českých Amanita Design. Hra mě nadchla hned ze začátku, ať svou výborně vykreslenou grafikou a animacemi nebo netradiční hratelností či hudbou. Každá z těchto věcí je zpracována naprosto dokonale.

Oproti Machinariu (kde jsem si na hodně místech nevěděl rady a musel použít návod) je tady obtížnost jednotlivých hádanek menší, proto jsem ho nemusel ani jednou otevřít, za což jsem byl velice vděčný a jen to uvítal. Ovládání pětice postaviček naráz mi přišlo jako skvělý nápad a pokud je nutné něco udělat jen s jednou z nich, hra vám dá na výběr, jakou chcete použít.

Příběh je vlastně velice jednouchý a i když nejsou ve hře vlastně žádné texty, které by vám daly najevo co vlastně máte v danou chvíli dělat, tak určitě každý pochopí co a jak udělat. Hra si totiž bohatě vystačí s animacemi. Takováto jednoduchost je vlastně velkým plusem.

Určitě by se dalo pár věcí vytknout, občas se mi stalo, že jsem dělal danou věc vlastně správně, ale povedlo se mi to provést až na další pokusy. Nebo i přílišná krátkost, protože hra se dá s přehledem dohrát za jedno odpoledne.

Jsem moc zvědavý, co nám vývojáři napříště přichystají za skvost. Kdo má rád netradiční adventury toto je určitě jedna z nich, proto neváhejte, tuto hru si může užít opravdu každý.

Pro: Grafika, animace, hratelnost, hudba, vyrovnaná obtížnost, ovládání, jednoduchost

Proti: Občas hra reagovala až na další pokusy, krátkost

+28