Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Blood II: The Chosen

31.10.1998
69
151 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Pokračování úspěšné FPS akce Blood se tentokrát odehrává v nepříliš vzdálené budoucnosti, kdy se nemrtvý hrdina Caleb po století stráveném snahou o oživení padlých přátel opět vydává na cestu plnou smrti a krve v boji proti novému zlu. Megakorporace CabalCo se snaží ovládnout svět a stojí za ní síly mocnější než kdy předtím.

Hra obsahuje SP kampaň o čtyřech epizodách a umožňuje si vybrat ze stejného počtu postav, ať už jsou to Caleb, Ophelia, Ishmael nebo Gabriella. Ty se drobně liší svými zbraněmi, kterými na začátku disponují. Krom toho se cutscény zobrazují pouze při hraní za Caleba, a jedna úroveň ve hře chybí, nehrajete-li právě za tuto postavu. V New game si hráč vybírá ze tří obtížností pojmenovaných Genocide, Homicide a Suicide, jež svými názvy znázorňují daný obtížností stupeň.

Blood II je opět plný krve, násilí, morbidního humoru a odkazů na filmy a hry. Budete využívat zbraně známé z prvního dílu jako světlicové pistole, brokovnice, uzi, zbraně hromadného ničení či okultní panenku voodoo. Tentokrát vám v cestě budou stát jak zombie, tak i vojáci a démoni. Kromě grafického zpracování, které v době vzniku patřilo k těm nejpokročilejším, hře dominuje i výborná zvuková stránka, od křiků a nářků nepřátel, až po temnou, dynamickou hudbu.

Blood II: The Chosen se dočkal jednoho datadisku Blood II: The Chosen - The Nightmare Levels.


Poslední diskuzní příspěvek

Dnes mi hra jde už konečně dobře, ale to laborování s ní, fakt zásek na dobrých 10 let :) Sepsal jsem to kompletně znovu. Bod 8 nemám vyzkoušen, ale mělo by to fungovat.

Pro mě je nejdůležitější ten bod č. 7. Když hru někdo nyní vyzkouší a uplatní mé rady, tím líp. A Extra Crispy si tam dejte též, ve verzi 4.0.

Doplněn bod č. 7. S plynulostí jsem měl stále problémy, hra nebyla vůbec stabilní. Platné ke dni 21. 9. 2021.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Z určité nostalgie z dob, kdy se u mne před třemi lety doma poprvé objevil comp, na němž jsem si začal užívat první hry, jsem znovu rozehrál Blood II, který patřil mezi moje herní začátky. Přestože bych tuto 12 let starou hru mohl s klidným svědomím zařadit mezi herní veterány, musím i po těch letech uznat, že její grafika vypadá velice slušně, takže jsem se zdržel veškerých opovržlivých pohledů jako u některých jejich vrstevnic, ne-li dokonce her mladších. Jde o jakousi parodii na akční hry s patřičnou dávkou černého humoru a s tím souvisejících peprných hlášek hlavního hrdiny, a nejen proto si hra velmi brzy získala moje nemalé sympatie.

Jak už to bývá, ve hře jsou různé typy nepřátel. Moje výtka patří těm nejstandardnějším, kteří používají střelné zbraně. Jejich muška je totiž neuvěřitelně přesná. To samotné bych jim snad ani moc nezazlíval, ale pokud z úkrytu na vteřinu s maximální opatrností vystrčíte nos (bohužel se nelze vyklánět) a jste naprosto neomylně zasaženi sprškou kulek, nemá to zrovna alespoň trocha té herní reality a působí to poněkud stresově. Ale budiž, není to nic, co by se byť s pár šrámy na těle nedalo úspěšně přežít.

Dalšími pro mnoho her nezbytnými protivníky jsou bossové, které jsou pro většinu hráčů určitou noční můrou, ovšem nutno konstatovat, že oni samozřejmě ke správné akční hře bezesporu patří. Souboje s některými nejsou zrovna nejjednodušší, o to více poněkud naštve, že ten závěrečný je ze všech realtivně nejméně složitý, zato je ale boj s ním zbytečně a neúměrně natahován a snaží se tak hráče přesvědčit, že jeho zdolání se mu sice povede, ale munice při tomto boji bude mít hodnotu zlata.

Co tedy dodat? Kromě souboje s prvním bossem, kde jsem tvrdě narazil a nemohl najít styl na jeho eliminaci, nebyly ostatní zmiňované negativy ničím, co by mi hru markantním způsobem otrávilo, takže její druhé hraní a tentokrát zcela bez cheatů jsem vnímal jako perfektní akční nářez, který jsem si užíval do posledního okamžiku a téměř se klaněl nad hochy z Monolithu, jak mohli před tolika lety vytvořit takhle dobrou řežbu.

Pro: na svoje stáří velice slušná grafika, dobrá akce, zdařilá parodie, černý humor

Proti: občas nevyvážená obtížnost, souboje s některými bossy

+31
  • PC 75
Tuto hru jsem hrál krátkou dobu když vyšla. Pokud si vzpomínám neměl jsem s ní žádný problém, ale v tehdejší konkurenci (Half-Life, SiN, Unreal) jsem na ni pozapomněl. Letos jsem tak doplnil svou mezeru touto poměrně slušnou střílečkou. Začnu od technologie. Hra využívá engine LithTech 1.0, který sice nevypadá úplně špatně, ale má na moderních počítačích technické problémy. Naštěstí jsem po prvním spuštění trefil správné rozlišení a hra za celou dobu spadla pouze jednou. Bohužel tmavý obraz jsem nevyřešil takže jsem některé pasáže řešil mnohem déle a otravněji než tvůrci zamýšleli.

Hrál jsem na prostřední obtížnost, která se mi zdála tak akorát i když ke konci už přituhovalo. Souboj s prvním bossem jsem zvládl napodruhé - nepoužíval dupání. Nejprotivnější jsou pijavice a podobná verbež. Jdou sice odstranit, ale často uberou dost života takže jsem častěji používal load. Obecně doporučuji hru často ukládat.

Design levelů je poměrně slušný a často jsem musel chvíli pátrat co dál. Prostředí se bohužel poměrně často opakuje, takže se rychle okouká. Přesto se člověk nenudí a díky dostatku nepřátel a hledání cesty to tolik nevadí. Atmosféra je asi největším zklamáním pro fanoušky prvního dílu, humor a pop-kulturní narážky již nejsou takové (přesto se něco najde viz. zajímavosti).

Pokud máte rádi starší FPS akce a Blood 2 jste nehráli určitě ho zkuste. Jde o zajímavou hru u které se nebudete nudit. Ovšem pokud to má být jediná podobná hra z té doby doporučuji se ohlédnout jinde.
+28
  • PC 75
Poctivá old-school střílečka, která jakoby z oka vypadla Kingpinu, Soldier of Furtune nebo modernějšímu F.E.A.R.u. Přestože je graficky už notně zastaralá, tak tehdy byla v tomto ohledu docela na výši a těží z něho i dnes. Především díky flexibilnosti použitého LithTech Enginu, jenž se stará o deformaci mnoha předmětů, stopy po kulkách na zdech, statické stíny postav, kvalitní modely nepřátel, podporu widescreen rozlišení, cákance krve, kouřové efekty a podobně. Koncem roku 1998 a de facto i po většinu roku následujícího, nebylo z mého pohledu graficky dokonalejší FPS.

Herně rovněž ukazuje skvělou vyváženost, kterou právě postrádal zmiňovaný F.E.A.R od stejného studia, alespoň co se týče level designu, logické návaznosti z něho vyplývající a dostatečného počtu rozmanitých nepřátel a bossů. Pozadu je Blood 2 naopak s umělou inteligencí, nicméně vojáci v maskáčích dokáží solidně potrápit i protřelé gamery. Stačí vykouknout zpoza rohu a vidí-li cizí objekt, hned bez rozmýšlení střílí. Neplatí to sice vždy a kolikrát jdou sejmout po pár loadech levou zadní, ale tam kde jim chybí uvažovaní, mají nastaveny hitpointy zranitelnosti, usmrcenosti na pokročilé úrovni a s neprůstřelnou vestou tak i něco vydrží, stejně jako do půl těla svlečení zombíci ohánějící se nožem.

Spolu s variabilitou jednotlivých úrovní a dostatečnou zásobou zbraní, je umožněn dobrý pocit ze hry, nepostrádající atmosféru výše zmíněných, ale i řady jiných, dobových FPS. Při hraní mi občas na obličeji přistála jakási obdoba facehuggera nebo heardcraba. Z perfektních a osvěžujících vychytávek, lze zmínit např. srdce doplňující životy, čemuž se nelze divit, když je hlavním hrdinou nemrtvý Caleb. Dále Voodoo panenku sloužící jako zbraň, možnost použít několik věcí z inventáře, všechny postupně vlastněné zbraně, zobrazitelné na obrazovce spolu se stylovým rámečkem informujícím o aktuálních instrukcích, lze je ale ignorovat, a výsledný interface s HUDem tak je po stranách obrazovky originální, hře dodávající na unikátnosti. Hlavně to zavírání a otevírání nápovědy se mi moc líbilo.

Nicméně, i přes spoustu kladů má Blood 2 různé nedomyšlenosti nebo bugy, které akorát naštvou. Např. mrtvá těla nepřátel se vždy po loadingu znovu sesunou k zemi, místo aby na ní trvale ležela. Lze tomu ale předcházet rozsekáním jejich bezvládných těl na kousky. V případě uložení pozice u některého z protivníků nebo bossů se stává, že útočí i poté, kdy hráč znovu nahraje pozici z okamžiku, která předtím těsně předcházela chvíli, v níž se s nimi chystal pustit do boje. Protože hra si už po opětovném loadingu pamatuje proběhlý souboj a oni tak útočí, i když by ještě vůbec neměli. Což vyžaduje následně velkou opatrnost, která ale ne vždy vyjde a je tak nutné některé úseky znovu opakovat. Poslední, co stojí z potíží za zmínku, je časté padání hry s chybou "Client MFC Application". Projevuje se zejména na widescreen rozlišeních, jediné funkční a širokoúhlé bylo v mém případě 1360x768, těch normálních s poměrem stran 4:3 se ta chyba netýkala. Nebylo ale výjimkou její vyskytování i při pár loadinzích nebo vyhrocených soubojích.

I přes výše zmíněné jsem se dobře bavil, jako před lety a ačkoli mě pár bossů dalo zabrat, nebo se mi nevyhnuly některé zákysy a chyby, nemám tomuto počinu od Monolithu nic za zlé. Je totiž názornou ukázkou toho, jako má vypadat dobře zvládnutá first-person akce.

Pro: Dostatečně akční, brutální, krvavé, dlouhé a obtížné, tak aby si příznivci žánru přišli na své.

Proti: Nedostatečně vybalancované technické záležitosti zmíněné ve čtvrtém odstavci.

+24
  • PC 70
Na konec to nebylo tak špatné. Ukazuje se, že stará pravda nerezaví a neradno je tedy hodnotit knihu podle obalu. Ze škaredého kachněte se tak vyklubala celkově povedená oddychovka, která (na nejlehčí obtížnost) sice nekrotí prudké vášně velkých vyzyvatelů, baví ale nečekaně spolehlivě.

Nebýt těch otravných pádů, nadbytečné temnoty (spíše frustrující než atmosférické), velmi nízké (až žádné) AI, zasekávající své poligony o digitální omítku a jednoho kiksu, kdy jsem nemohl otevřít dveře, protože nějaký bug asi sekl se svou dobročinností, byl jsem skutečně nad očekávání spokojen.

Bavil mě Caleb a jeho hlasovým fond, kvitoval jsem vtipné hlášky, zbraně (co se týče množství a ztvárnění) a nápaditý level design. A u žánru fps nižší kategorie se také nečekaně objevil jistý druh fištrónu, kterým byly řešeny herní situace - vůbec takový jev nepovažuji za samozřejmý a hra tím jen získala další plusové body.

Na závěr už zmíním jen povedené "velikonoční vajíčka", které odkazují na filmové klasiky 80. let a herní portfólio vývojáře. Za nadílku tohoto druhu muselo položit svůj život nespecifikované množství velikonočních zajíčků a toho je si potřeba vážit.

Pro: Caleb, zbraně, easter egg, level design

Proti: Ai, pády, temnota

+23
  • PC 70
O Bloodu 2 jsem psal u komentáře k Sinu, že si ho přes minimálně dvojité dohrání vůbec nevybavuju. A není se čemu divit, protože tohle je jedno z nejdivnějších herních pokračování, co jsem viděl. Kromě hlavního hrdiny a pár zbraní nemá prakticky vůbec nic společného s prvním dílem. Změnil se příběh, vizuál, atmosféra, prostředí, zmizela hororovost a v podstatě i humor. Ale popřadě.

Caleb už se neachází v roce 1928, ale o sto let později. Z temného kultu Cabal plného zombie, mnichů a monster se stala korporace se speciálními jednotkami a vrtulníky.. A Caleb nemá jinou motivaci, než nakopat prdel novému vůdce Gideonovi, protože mu vykolejil vlak. Honí se za ním přes 3 epizody, nakonec se k tomu přidá i nějaké prolínání realit a záchraná starých známých, ale celé je to na okraji jak příběhu, tak Calebova zájmu.

Změnila se i grafika a s tím i celá atmosféra. Litech engine byl špičkový, takže grafika vypadá i letech výborně, teda pokud se tvůrci nerozhodnou že bude černočerná tma. To Vám pak nepomůže ani zabugovaná baterka, která svítí jak se ji to hodí a na některé povrchy světlo odmítá reagovat. Bohužel atmosféra jedničky plné starých domů, kobek, jeskyní a chrámů je pryč. Dvojka je tradiční a projdeme si různé stokrát viděné laboratoře, kancly, základny. Občas se najde skvělá výjimka typu vzducholoď, ale občas naopak tvůrci recyklují až za hranu - 3x se vrátíte do vlaku, několikrát si projdete jedno patro kanclů či stanice metra.

Spolu s grafikou se vytratily veškeré odkazy, atmosféra, hororovost a humor. Ano Caleb občas něco zahláškuje a mezi epizodami jsou nějaké humorné popisky, ale není to vůbec vtipné. Zůstala tak obyčejná, tradiční a mimořádně krvavá střílečka v pělné grafice, což by nebylo málo.

Monstra celkem ujdou, sice u počátečných slaboučkých agentů jsem měl pocit že lovím nějaké mrňavé blechy, ale nakonec se dočkáme pár pěkných kousků korunovaných opravdu luxusním finálním bossem. Nejvíce času ale strávíte bojem se speciálními jednotkami, které moc nevydrží, ale umí nepříjemně překvapit.

Zbraní je moc. Přesněji 17 a poberete jich jen 10, což samozřejmě znamená, že něco musíte oželet. A ne že by to byl takový problém. Tvůrcům se podařilo ve zbraních zpackat co se dalo. Je tu dvojice naprosto slaboučkých raketometů. Rotačák který se roztáčí tak dlouho že než se roztočí jste mrtví. Naprosto neúčinná pistole na světlice a voodoo panenka. Tesla kanón, který Vám nablízko ubere víc než monstra. Zbytečné pistole, SMG (všechny zbraně na olovo používají stejné náboje). Naopak sniperka zabije jednou ranou prakticky cokoliv, totéž platí o dvojici upilovaných brokovnic a na rychlejší souboje postačuje slabší, ale funkční útočná puška.

Přes veškeré výtky by byla dvojka Blooda celkem pohodová střílečka, jenže pak jsou tu ještě bugy a to šílené. Hra (GOG verze) se v některých rozlíšeních prostě nespustí. Po chvíli se Vám začne třeba ruka se zbraní jako u Parkinsona, což vyřeší konzole a napsání "maxfps 60". Bohužel při každým loadu to musíte udělat znova, pokus o zápis téhož do autoexecu nezabral. Občas vypadnou textury, kusy těl a nábytku visí ve vzduchu, některé dveře prostě neotevřete i když předtím oteřít šly, Příšery se zasekávají, mrtvoly při loadu ožívají, občas někde prostě neprojdete, lezení po žebříku je horor.

Zkrátka a dobře, pokud odhlídnu od toho že jde o pokračování a přivřu oči na bugy, tak je Blood 2 nenáročná, svižná a krvavá střílečka, která mě sice chytla a nepustila, ale jako předtím si z ní za chvíli nebudu nic pamatovat.

Pro: Pěkná grafika, krvavost, svižná akce bez záseků

Proti: Neskutečně zabugované, abscence všeho, co se mi líbilo na jedničce

+19 +20 −1