Battlefield: Bad Company 2

První Bad Company pro mě bylo jedno z největších překvapení minulýho roku (i když vyšlo už před dvěma lety :) Nevěřil jsem, že by švédští online soudruzi dokázali splácat nějaký příběhový singl. Dokazáli.
A to dokonce výborný příběhový singl.
Perfektně odlehčený příběh bez patosu, sympatické postavy, spousta skvělých hlášek, humoru, flirtování s operátorkou na vysílačce, otevřená mapa umožňující volbu jak splnit misi, výborná hudba, songy v rádiích... a proč to píšu do komentáře ke dvojce? Protože.
Ve dvojce nic z toho není. A když je, tak v oškubané podobě, že by se i husa na pekáči styděla.

V EA si očividně dupli, zjistili, že odlehčenej styl netáhne a jednička žádná hitovka nebyla a vnutili švédům, aby udělali svoje Call of Duty. Vcelku totiž pochybuji, že by kopii MW dělali dobrovolně.
Celá pointa Bad Company vyšuměla, jak už pointy většinou vyšumívaj. Z Bad Company se stala poslušná partička vojáků, jak jinak, než cestující po celém celičkém šírém světě. Hlavně, aby se barvy na obrazovce co nejčastěji střídali. Žádná návaznost na původní děj, méně humoru, tupě linearní postup... jako kdyby švédům úplně zakázali jakýkoliv styk s jedničkou.
Je to sice pořád dobré, ale člověk má neustále pocit, že to mohlo, ne MĚLO být lepší. Už to prostě není ta správná Bad Company... je to holt zklamání.

Aspoň že parádní atmosféra válečné vřavy zůstala. Všechno všude líta, kulky sviští, bomby bombí... nádhera. Tak má být.

A co teprve mulťák. Tady si to dvojka oproti jedničce vynahrazuje.
Mapy jsou oproti jedničce znatelně menší, užší a celkově kompaktnější. Tím pádem neumožňují moc velký prostor k manévrování a nějakým těm pořádným tankovým bitvám. Což o to, až na výjimky to vůbec nevadí a alespoň nutí k větší soudružnosti a kooperaci mužstva.
Co už ale vadí je počet map. S pouhopouhými pěti kousky si pánové nejspíš dělají srandu. Doufám, že každá další bude aspoň za 5$ (stejně si je koupím, že :)

"RPG system" odemykani zbrani a vylepseni je perfektni, neustale hrace zene kupredu a nedovoli jit ani na chvili do postele. Pritom povetsinou nejde o primo lepsi a ucinnejsi zbrane, ale jednoduse o alternativni. Diky tomu hraci na vyssich urovnich nejsou pro ostatni zadni übersupermani, nybrz maji "jen" mnohem vetsi moznost volby. Vyborna fíčura uz od jednicky je opet sbirani psich znamek nepratel zapichnutych nozikem do krcku. Nic nenasere vic :)

Bad Company 2 me tedy finalne na jednu stranu vcelku zklamalo a na druhou stranu naplnilo vsechna ocekavani. Singl je mnohem horsi nez v jednicce a multak naopak mnohem lepsi nez v jednicce. Tudiz 1:1. A opět devítečka :)
Pokud ale človek jedničku nehrál (valná většina PCčkářů), tak je mu to samozřejmě úplně jedno a skoro nic z těhle dojmů pro něj neplatí.

Bad Company 2!!!

Co je tohle za hru?! Právě prožívám nějakou euforii a asi nejsem schopný racionálně uvažovat, protože myslím jen na ni. Víceméně poprvé jsem se pustil do vod multiplayeru a jsem nadšen. Přestal jsem hrát dvě rozehrané hry, které mě hodně bavily. Jen střílím. Skilluju, zkouším variabilitu tříd a těším se, až poprvé zkusím s někým koordinovanou řež pomocí "teamspeaku".
Když zavřu oči stále vidím blikající croshair, tanky, výbuchy, vrtulníky, bortící se budovy... Bitevní vřavu prožívám bohužel na velice nízké detaily a v okně. Athlon 64 X2 6000 na plnou krásu grafiky a zvuků nestačí, ale to se změní jen co upgradnu hardware, na který si vydělám otročením na stavbě. Fyzická brigádka mi aspoň rozhýbe zatuhlé tělo od počítače a já budu moci bez bolesti bojovat.
Óoo vysněné 4 jádro, kdy už budeš mé, kdy už pocítím krásu Frostbite enginu v plném rozlišení s úžasným zvukem a bez lagů. Kdy si vymazlím úrovně a nádobíčko svých vojáků? Čeho všeho se ještě budu muset vzdát? Playstationu? Dívky? Piva? Jsem normální?

Komentář se týká pouze singleplayeru.

Zpočátku se může zdát jako zajímavý mix Crysis a Modern Warfare 2, ve skutečnosti je to ale dost mizerný hybrid. Všechny domy jsou sice zničitelné (přestřelená účinnost obyčejného granátu na cihlovou zeď je tady opravdu směšná), ale zoufale prázdné a všechny stejné. Dveře se dají otevřít jen píchnutím nože nebo střelbou (něco jsem přehlédl?).

Jakoby si autoři dali záležet jen na začátku hry, v druhé třetině už hratelnost upadá do stereotypu. Až příliš tupá akce v až příliš uzavřených kulisách. Inteligence nepřátel je zoufalá a snad na každé druhé střeše čeká enemák s bazukou. Vaši sidekickové na tom nejsou o moc lépe a všeobecně platí, že 99% práce musíte stejně udělat sami. Hudba pěkná, ale do hry se absolutně nehodí, zvukové efekty velmi dobré, ale nějak podivně ušláplé, tlumené. Na grafice mě zaujal tak maximálně přehnaný bloom, jinak to není nic, co bychom neviděli jinde už několikrát... Hru jsem ještě nedohrál a pochybuji, že se k tomu někdy přemůžu.

Jak jsem se vlastně dostal k téhle Pecce s velkým P skoro rok po vydání? Už to je story sama pro sebe, protože já...no jak to říct...nějak velkou sbírku originálek opravdu nevlastním. Takže to, že si koupím hru v podstatě jenom na základě videa na youtube, přičemž rok nazpět jsem ji naprosto ignoroval, je na mě celkem výkon:).

Jenže z videa mi naprosto padla čelist - ty masové bitvy, ta vozidla, ty exploze, ta destrukce, prostě atmosféra války na mě dýchla mocně (jak mocně, viz.odstavec výš:)). A TO BYL PROSÍM JEN SLABÝ ODVAR SAMOTNÉHO HRANÍ.

Hratelnost samotná (bavím se samozřejmě o multiplayeru) je v případě Bad Company 2 naprosto jasnou ukázkou, jak to vypadá, když je kombinace elementů více než jen prostý součet. Je těžké vytáhnout jeden aspekt a říct, že TOHLE je to nejlepší a na zbytek kaká pejsek. A to jednak proto, že opravdu excelentní jsou hned dvě věci (model destrukce a zvuky) a všechno ostatní je min.hodně dobré - ať už se bavíme o chování zbraní, členitosti map, vozidlech, nutnosti spolupráce, grafice, animacích...a můžu pokračovat.

To všechno dohromady pak dává něco, co se nedá objektivně popsat, ale musí ZAŽÍT. Jak velice trefně popisoval redaktor na rockpapershotgun, hra tvoří něco jako "neskriptovaný příběh" (non-scripted storytelling) - prostě momenty jako

...když odrazíte útok na vaši poslední výspu jen tak tak a s právě dorazivší posilou tanků vyrazíte na nepřítele, zatímco vám nad hlavami proletí spojenecké helikoptéry...

...když před tankem v úzkých uličkách vesničky či města zaběhnete do domu, abyste se kryli, ale v tom se ozve exploze a zeď v prachu zmizí a vy s rozosotřeným viděním a hučením v uších zběsile utíkáte jak můžete, protože teď už vás před tankem nic neschová...

...když vaši opuštěnou základnu zabírají nepřátelé a vy se usilovně krčíte v troskách stavení a doufáte, že vás neobjeví ani projíždějící tank, ani skupina pěšáků...

...nebo když načapete ostřelovače v maskovacím obleku v horním patře domu, rychlým pohybem ho podříznete, seberete jeho výbavičku jen proto, abyste našli v hledí ostřelovačky zbytek jeho týmu, který se schovává na druhé straně osady, o kterou se právě bojuje...

jsou prostě kulervoucí. A opět můžu pokračovat. Dodám ještě tři věci:

1) Efekty destrukce i zvuky jsou opravdu epesní, ale nejsou tam "in-your-face" proto, aby Vám DICE ukázali co umí, ale prostě proto, aby dotvořili dojem realistické války - protože pokud projedete tankem plot, strom nebo menší dům, to, že to všechno spadne a rozsype se je přece normální:). Tak nějak by to opravdu bylo ve skutečnosti. Nemluvě o tom, jak vypadá většina map, které obsahují budovy po delším matchi:) (prostě jako po bitvě - trosky, kusy holých zdí, občas nějaký ten sloupek atd...)

2) Tohle je můj první pokus se sérií BF. Soudě podle ohlasů na předchozí díly se i u tohoto vyplatilo s koupí počkat. Po vydání to prý bylo peklo. Já jsem bugy nezažíval, takže to moje hodnocení odráží.

3) A singl? Můj dojem z něj shrnu tak, že po chvíli paření jsem litoval času, který jsem mohl strávit nějak jinak - např. multiplayerem.

A to jsem ještě nezmínil návykový systém povyšování, důraz na teamovou práci skrze systém squadů a nutnost hrát takticky, ne jako Rambo...Bad Company 2 je prostě trefa do černého na všech frontách a není se čemu divit, že i rok po vydání je serverů hafo a jsou plné...

Hodnocení singleplayerové kampaně.

Z pohledu očekávání ostudná záležitost, kterou mediální humbuk nejen poškodil, ale zároveň vyrobil více munice pro konkurenční Infinity Ward, jejichž kampaň u Call of Duty: Modern Warfare 2 působí vedle tohoto nedochůdčete jako výtvor desetiletí. Kdo si stěžoval na banální postavy a přímočarý příběh by si měl nejdřív projít tímhle scénáristickým peklem.

Což o to, nápad na mix Crysis a moderní válečné FPS je zajímavý a první mise jenom tvůrcům nahrává, jenomže jakmile se ocitneme v současnosti, zmizí veškerá naděje na dobrou hru stejně, jako zajde slunce na Sibiři, kam se náš tým vydává řešit misi, která je samozřejmě smrtelníkům utajená. Když už jsem se nevyhnul porovnání s legendární Crytek hrou z roku 2007, musím ještě smutně poznamenat, že dějově Bad Company 2 dostává na prdel i od příručky největších klišé Crysis. Tvůrci Crysis si byli moc dobře vědomi, do čeho jdou, takže naservírovali uvědoměle triviální akci, což se zde nepodařilo, protože i přes veškeré (nevtipné a dost trapné) hláškování se hra bere až smrtelně vážně, jakoby snad před rokem nebyla náhodou vydaná hra, ve které najdeme téměř úplně stejnou zápletku.

Taktéž nefungují pokusy o sžití s hlavní partičkou. Čtyři tupci, kteří se nechávají unášet proudem událostí, do kterých zasáhnou až u konce, takhle si průvodce příběhem nepředstavuji. A ten hippie řidič helikoptéry taky doplácí na nezkušenost scénáristů, kteří mu rvou do huby dialogy vděčné, ale jednoduše blbě využité. Vrcholem trapnosti je záporák, který je nám představen stylem „tady ho máte, je to zlý terorista, zabijte ho“ a jeho přítomnost si uvědomíte až v posledních minutách hry. V tomto směru je Battlefield: Bad Company 2 jeden z největších failů.

Ale dost už děje, nejen jím je hra živena. Právě při čistém hraní si člověk uvědomí, kolik potenciálu v té hře bylo. Fyzika je divná (spadlý pouliční sloup pod vaší botou klouže po zemi lehce jako pírko), ale to je daň za absolutní zničitelnost všeho, co jen trochu stojí. Moc pěkné jsou veškeré efekty průstřelů zdí či nábytku, což ale ukázalo na jednu nepříjemnou věc, kdy mě za každých podmínek nepřátelé vidí, ať už jsem skrytý za trojí vrstvou domků a nehýbu se a střílejí celkem přesně. Jedinou výjimkou je zimní mise v bouři. Prostředí je nepříliš nápadité, ale slušně nadesingované a je na co se dívat. Zamrzí, že jsou to pořád koridory, takže nečekejte volnost pohybu. Grafika JE pěkná a nemám k ní v podstatě výhrad, občas dokonce dostaneme i nějakou tu profesionální hru se světlem a stíny (úvodní bombardování).

A zde už je čas složit absolutorium největšímu kladu hry – zvuku. Ten je totiž mistrovský, zvuk střelby se mění prostředím, které kolem vás je, už jenom vaše kroky jsou při sluchátkách děsivě detailní, nehledě na mix zvuku ve scénách automobilových honiček. Malý bratříček zvuku, hudba, je jiná kapitola. Tím, jak byla zde vychvalována, jste mě ještě před hraním donutili ke stažení soundtracku. Je rozdíl mezi hlavním hudebním motivem a hudbou, což zapříčinilo, že hudba v Bad Company 2 je jednoduše slabá káva. Za celou hru se opakují dva tři motivy, což opět působí jako kontrast s ohromující prácí na Modern Warfare 2. Ke konci už mě ten hrdinský tón jedné skladby vyloženě sral, když posté hrála po každém závažném momentu.

Není tedy pochyb, kde nakonec singleplayerový Battlefield: Bad Company 2 skončil. V propadlišti herních dějin. Není v něm jediná zapamatovatelná chvíle, a kdyby tvůrci vyrukovali s pokračováním, vyhnul bych se mu obloukem. Tohle totiž nebyla dobrá hra a i já, jak jsem mírný se svým hodnocením, jsem musel přivřít obě oči, abych nešel níž.

P. S. Akce je nudná. Strašně nudná a ubíjející. Už jenom to mluví za můj názor k téhle hře.